. . 3. . , -- 1923by . .

  • Published on
    22-Jan-2017

  • View
    214

  • Download
    2

Transcript

  • Institute for Classical Studies, part of the Institute for Philosophy, Czech Academyof Sciences in Prague

    . . 3. . , -- 1923 by . . Review by: Josef R. LukeListy filologick / Folia philologica, Ro. 52, s. 6 (1925), pp. 370-373Published by: Institute for Classical Studies, part of the Institute for Philosophy, Czech Academy ofSciences in PragueStable URL: http://www.jstor.org/stable/23449989 .Accessed: 16/06/2014 00:40

    Your use of the JSTOR archive indicates your acceptance of the Terms & Conditions of Use, available at .http://www.jstor.org/page/info/about/policies/terms.jsp

    .JSTOR is a not-for-profit service that helps scholars, researchers, and students discover, use, and build upon a wide range ofcontent in a trusted digital archive. We use information technology and tools to increase productivity and facilitate new formsof scholarship. For more information about JSTOR, please contact support@jstor.org.

    .

    Institute for Classical Studies, part of the Institute for Philosophy, Czech Academy of Sciences in Prague iscollaborating with JSTOR to digitize, preserve and extend access to Listy filologick / Folia philologica.

    http://www.jstor.org

    This content downloaded from 62.122.72.154 on Mon, 16 Jun 2014 00:40:46 AMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions

    http://www.jstor.org/action/showPublisher?publisherCode=icsipcasphttp://www.jstor.org/action/showPublisher?publisherCode=icsipcasphttp://www.jstor.org/stable/23449989?origin=JSTOR-pdfhttp://www.jstor.org/page/info/about/policies/terms.jsphttp://www.jstor.org/page/info/about/policies/terms.jsp

  • 370 vahy.

    byla poloha svatyn tto bezpen zjitna, prce vkopn, na

    nich ml spis. sm podl, byly perueny vlkou a dosud ne

    obnoveny. Spis. pracuje tedy ve znan me s materilem novm; v dobe, e tento materil je nepln, nkde bohuel a pli

    mezerovit. Methoda srovnvac, kter uil, probraje pomry a osudy dvou svaty sob blzkch a do jist mry spznnch,

    pomohla leckde peklenout! povliv mezery a zskati nov po

    znatky; je ovem jisto, e by obraz nabyl kontur vraznjch,

    kdyby stav materilu dovoloval sledovati vvoj kad svatyn zvlt. teni, kter nezn pdy maloasijsk z vlastnho nzoru, mus psobiti znan obte nedostatek jakchkoli pomcek n

    zornch v tomto dle; sebe primitivnj mapka severnho zem

    ionskho a plnky obou svaty, o n pedevm jde, ulehily by teni studium tohoto rozshlho a nesnadnho dla znanou mrou.

    Spis. je si velmi dobe vdom, e pda, na n stly ve

    starovku tyto eck svatyn, nebyla ped tm pdou panenskou; sna se proto, aby pronikl v nesnadnch problmech ken

    ivlu eckho s ivly pedeckmi a jdru vci, a projevuje

    pi tom rozshlou a bezpenou znalost prac, jimi zejmna v po sledn dob spletit tyto vztahy byly osvtleny. L dle osudy

    svaty i kult v dobch historickch a do jejich zniku a ne

    opomj vmati si tak podrobn vlivu tchto kult na tradici

    kesanskou.

    Stane se snad, e dal objevy zmn v jednotlivostech, a to

    i dleitch, vsledky, ke kterm spis. doel cestou jist nikoliv po

    hodlnou; tm se vak nestane bezcennm dlo, kter pat nej

    dleitjm pracm posledn doby o djinch eckho nboenstv. Srovnvac vda nboensk, pracujc pedevm s prvky zska

    nmi u kmen primitivnch, vyv se dnes, nesplnivi ani zdaleka

    oekvn, je pi potku vzbuzovala; zjem vdeck vrac se

    nboenstvm nrod kulturnch, pedevm nroda eckho, kde ek svho een nekonen ada problm, ada, je spe vzrst ne se men pokrokem vdeckho poznn, problmy,

    je se stvaj stle nalhavjmi a palivjmi. Prac podobnch tomuto dlu bylo by poteb i pro celou adu svaty jinch; pro mnoh z nich nejsou vykonny ani nejzkladnj prce p

    pravne. A. Sala.

    . . : (45 str. + XXXII, 29 obr.).

    (47 str. + XXXII, 30 obr.). 3. . , -- 1923. Oba sv. po 210 zl. mk.

    Ob monografie ruskho profesora Valdhauera tkaj se dvou

    vznanch osobnost eck plastiky, Myrona a Lysippa; vznikly a roku 1920 jet za pobytu autorova v Petrohrad, avak vy

    dny byly teprve roku 1923.

    V prv kapitole monografie o Myronovi: Myron ve svtle

    antickch spisovatel* vychz autor od strunch zprv Plinio

    This content downloaded from 62.122.72.154 on Mon, 16 Jun 2014 00:40:46 AMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions

    http://www.jstor.org/page/info/about/policies/terms.jsp

  • vahy. 371

    vch a Pausaniovch o Myronovi a podle nich pehledn nartv

    jeho ivot. Tit prce tkv v kapitole nsledujc: Antick

    kopie vtvor Myronovch, v n podn popis a rozbor vech

    soch pitanch Myronovi, ponajc jeho znmm Diskobolem.

    Jsou to: Marsyas (v Latern), Athna ze skupiny Athena a

    Marsyas* (nyn ve Frankfurt . M.), opil staena drc sud

    (v mnichovsk glyptothece), sedc Dionysos (v fim), soka sto jcho Heraklea (v soukromch sbrkch v Anglii), kolosln socha

    sedcho Heraklea (v Palazzo Altemps v m), sochy Herma a

    Poseidona (ve Vatikne), Asklepios (v sbrkch Ermite), hlava

    athleta (t z Ermite), n se dru nerozlun podle

    Valdhauera hlava neznmho stratga, snad Kimona, z glypto

    theky mnichovsk; vedle toho hlava t. zv. Persea v mstskch sbrkch mskch a hlava Dia-Ammona v Neapoli.

    V posledn kapitole zabv se Valdhauer vrstevnky Myro

    novmi a uvd nkter jejich dla, kter prozrazuj vliv Myronv.

    Vecky vtvory umleck hodnot autor se stanoviska ryze um

    leckho, vmaje si kadho tahu tve soch i sebe nepatrnjho

    napjet svalstva, proporc tlesnch a vrazu o, snae se tak

    abstrahovati zsady, podle nich umlec pracoval, a zkoumaje,

    jak svj kol pojmal a s jakm zdarem dovedl vtisknou ti svou

    mylenku v bronz nebo kmen. Jakmsi vchodiskem, ba skoro

    kannem, je mu pi tom hlava a cel postoj >Diskobola. Sochy

    Myronovy td na stojc, pohybujc se a sedc a vm si um

    leck komposice u kadho z onch t druh. Uznv u Myrona sten vlivy koly argejsk a insk, jejmi ideami byl sice

    Myron proniknut, ale nedostoupil a tam, kam doli misti int, toti plnmu rozvit voln a svobodn polohy figury. Vedle

    jist ztrnulosti vyznauji se sochy jeho t plochost, jakoby byly

    reiiefy. Podle Valdhauera je Myron novator, kter sice pijmal ciz mylenky, ale zpracovval je po svm a tak vlastn byl v umn osobnost, je pipravovala cestu skutenm umleckm

    genim, jako byl Feidias. Skoro pln stejnou methodou postupuje spisovatel i v druh

    sv monografii o Lysippovi. Pedmluva je a na jedin slovo

    stejn jako v knize o Myronovi. Tak rozvren ltky je celkem

    tot: I. Literrn tradice o Lysippovi. II. Antick proveden soch

    Lysippovch. III. Lysippos jako umleck osobnost.

    Lysippa vybral si Valdhauer jako protjek Myronovi. Jako

    Mvron zstavil nm sv nejlep dlo, sochu Diskobola, v nm

    uloil vecko svoje umleck ctn, tak uinil Lysippos v soe

    Apoxyomena*.

    Lysippos, jen il a tvoil v druh polovin IV. stol. p. Kr., byl nejspe kem. Polykleitovm; pochzeje ze Sikyonu, ml

    ovem ble mistrm peloponneskm ne Myron. Tradici koly

    argejsko-sikyonsk zstval vren tak svmi pracemi z bronzu.

    Je veobecn znmo, e jedin Lysippos sml zobrazovati Alexandra

    24*

    This content downloaded from 62.122.72.154 on Mon, 16 Jun 2014 00:40:46 AMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions

    http://www.jstor.org/page/info/about/policies/terms.jsp

  • 372 IJvahv.

    Velikho. Dosti vtipn prav Valdhauer, e Lysippos byl Alexandru

    Velikma tm, m byl pozdji Michelangelo papei Juliu II. Vedle

    portrt, soch boh a genrovch obrzk shl Lysippos tak

    allegorii. Toho dokladem byl jeho Kairos, jeho nezachovanou

    sochu sna se Valdhauer rekonstruovati ze dvou relief musea

    v Turin a v Ermiti (viz obr. 6). Avak od Myrona se li Lysippos tm diametrln v um

    leckm podn. Ztrnulou posu myronovskou zamnil motivem tm

    genrovm, jak nejlpe patrno z jeho Poseidona v Latern (obr. 9).

    Sochy Lysippovy jsou vzdleny klassickho klidu a urovnanosti,

    jsou spe majesttnm vrazem istho lidstv i s jeho strdnm

    a utrpenm. Ve zraku Poseidona Laternskho msto bosk ve

    lebnosti a vzneenho klidu jev se t vraz stesku, jak se

    zra v och lovka, jen stoj na behu moe a dv se v ne

    konen jeho dlavy (str. 26). Pojet boha Poseidona je u Lysippa nahrazeno typem lovka Poseidona. Autor charakteisuje vraz tm vech soch Lysippovch jako smen stesku s pathosem*

    (str. 36) a dochz zvru, e Lysippos pi svm tvoen vyel z pathosu a pathosem skonil. V portrtu zaal hrubm realismem

    (obr. 23: portrt athleta), peel nervsnmu podn portrtu Sokratova (obr. 27), a konen vytvoil zdail, oduevnl typy hlav dvou velkch myslitel, filosofa Bianta (obr. 28) a tragika

    Euripida (obr. 29). V celkovm postupu svho vkladu je autor ponkud pli

    zaujat mylenkou oceovn esthetickho, take msty v popisech

    jednotlivch soch zabh a do minuciosnost a tm stv se

    nkdy vklad jeho trochu navn. Jinak vak nelze mu upti, e je upmn zancen svm tbematem, jak mono zvlt pozo rovat! na charakteristikch celch obdob (, str. 711

    vod; , str. 8 n, 41 n) a v konstrukci umleckho krda

    Myronova (v zvru str. 44 n) i Lysippova (str. 45 ). O nkte

    rch sochch, kter uvd autor mezi pracemi Myronovmi, je ovem nesnadno tvrditi, e by pochzaly bezpen z dlny Myro

    novy. Tak socha opil staeny (, obr. 9) podle katalogu

    Helbigova (Fiihrer durch die ffentlichen Sammlungen klass. Alter

    tiimer in Rom 1912/13, I3 str. 429) nen dilo Myronovo, nbr

    jinho umlce nm neznmho. Ostatn typ opil staeny byl v umn II. stol. po Kr. tak znm, e ho uvala i keramika.

    Tak mono mti jist pochybnosti o tom, e by hlava t. zv.

    Persea v m (obr. 19) byla dlem Myronovm (Helbig I3, str. 586). e hlava vousatho athleta ze sbrek Ermite (obr. 17) je dlem

    Myronovm, je ovem tak jen pouh domnnka Valdhauerova.

    Za to snad mono Lysippovi pipsati sochu feny, je si le rnu na

    zadn noze, t. . ve sbrkch Museo Baracco* (Helbig I3, str. 628; v. t Plin. Nat. hist. XXXIV. 63), o n se Valdhauer nezmiuje.

    Valdhauer ml jist plus proti jinm archaeologm v tom

    smru, e mohl podrobn studovati sbrky petrohradsk Ermite

    This content downloaded from 62.122.72.154 on Mon, 16 Jun 2014 00:40:46 AMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions

    http://www.jstor.org/page/info/about/policies/terms.jsp

  • vahy. 373

    a doplniti pamtky chovan v jinch musech illustracemi posud mn znmmi. V vod obou monografi omlouv se autor, e

    z technickch dvod nebylo mu mono uiti odborn literatury

    vyl v poslednch esti letech. prava obou knih, zvlt obra

    zov plohy, je slun a vkusn a slou ke cti ruskmu nakla

    datelstv Grebinovu v Berln, kter-jak naznauje symbolem rozeven knihy (na str. 1)

    chce usilovati, aby kniha se stala

    . Josef . Luke. Josef . Luke.

    Georg Lippold: Gemmen und Kameen des Altertums und der Neuzeit. Stuttgart 1922, J. Hoffmarm; str. XII., 167 tabulek, celkem 190 str. Cena neudna.

    Z mnostv drobnch vtvor antick glyptiky, chovanch ve vitrnch vech vtch sbrek,. pkn vbr svm dlem vzorn

    vypravenm podil G. Lippold. Kdeto vtina umleckho odkazu

    starovkho, a jsou io sochy, stavby i malby, jsou pouhmi

    troskami, poskytuj gemmy a kameje plnho poitku, jsouce za

    chovny cel. Maj cenu nejen historickou, nbr z velk sti

    jsou vznan i umlecky. Maj svj vvoj, kter jde paralleln s jinmi odvtvmi umn, svou techniku, asto velmi pelivou, sv slavn mistry. Glyptika kretsk a mykensk m cenu jedine nou, nebo dv nm nahldnouti do umleckho chtn ped eckho nroda. Mnoh slavn dlo je v miniaturnch rozmrech

    reprodukovno zde a leckde nahrazuj nm tato intimn psobc drobounk dla ztracen malby, portraity, sochy. Nmty jsou velmi rozmanit: prvky vegetabiln, ivoin, figurln, scny

    mythologick, epick vjevy, obrzky genrov atd. I tu je patrn

    vvoj od poten ztrnulosti a konvencionlnosti vtvorm virtuosnm a jemn provedenm.

    Vbor uspodn je ltkov a pi tom historicky, take je mono sledovati vvojov een tho kolu. Skupina 100 antic

    kch gemm rozmnoena je o 67 ukzek ezanch drahokam

    z doby renaissann a po XIX. stol. Kad kus je strun popsn a uvedena nutn bibliografie. Krtk vod podv pouen o tech

    nice glyptick. Kniha se hod jako pomcka vkladu klassickch autor. Pi vzcnosti a drahot Furtwanglerova dla Die antiken

    Gemmen, 1900, pichz tento vbor velice vhod. &. Hejzlar. G. Hejzlar.

    D. . Smith: Mathematics. (Our Debt to Greece and Rome) Boston, Marshall Jones Co., 1923, str. X + 175.

    Za podpory etnch pznivc vydvaj universitn profesoi G. D. Hadzsits a D. M. Robinson kolekci padesti vkusn upravench

    monografi, osvtlujcch spojitost modernho a antickho ivota, z per anglosaskch, krom nkolika vjimek italskch a krom

    monografie o astronomii a astrologii pvodu belgickho. mono

    grafii Smithov napsal pedmluvu znm anglick znatel eck

    mathematiky T. L. Heath. Kniha rozpad se na 4. sti: I. Strun

    This content downloaded from 62.122.72.154 on Mon, 16 Jun 2014 00:40:46 AMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions

    http://www.jstor.org/page/info/about/policies/terms.jsp

    Article Contentsp. 370p. 371p. 372p. 373

    Issue Table of ContentsListy filologick / Folia philologica, Ro. 52, s. 6 (1925), pp. 321-390, 1-14, I-VIIIFront Mattereck romn a apokryfn Acta apostolorum [pp. 321-328]Horatius a epigram doby hellenistick [pp. 328-336]Sigismundus Gelenius a jeho vydn Arnobia a Minucia [pp. 337-341]Slov. eldk [pp. 342-344]Nkolik poznmek ke Gebauerovu St. slovnku a Hist. mluvnici [pp. 344-349]O slovech Antonnem Markem samostatn utvoench [pp. 350-365]vahyReview: untitled [pp. 366-369]Review: untitled [pp. 369-370]Review: untitled [pp. 370-373]Review: untitled [pp. 373-373]Review: untitled [pp. 373-374]Review: untitled [pp. 374-376]Review: untitled [pp. 376-377]Review: untitled [pp. 378-379]Drobn zprvy [pp. 379-384]

    VRON ZPRVA JEDNOTY ESKCH FILOLOG ZA SPRVN ROK 192425 [pp. 1-13]Rsum des articles de la revue Listy filologick, volume LII (1925) [pp. V-VIII]Back Matter