AD OBROZENSKÁ ČEŠTINA - is.muni.cz ?· 1 AD OBROZENSKÁ ČEŠTINA vývojpravopisu - období pravopisnýchnovinek,2změnyproběhly…

  • Published on
    19-Aug-2018

  • View
    217

  • Download
    3

Embed Size (px)

Transcript

  • 1

    AD OBROZENSK ETINA vvoj pravopisu

    - obdob pravopisnch novinek, 2 zmny probhly - 1. oputn bratrsk pravopis, nahrazen pravopisem analogickm (Dobrovskho

    mluvnice), popularizoval Vclav Hanka doporuoval pst i/y po s a z uvnit slova dle etymologie: zisk, zskati, siln, sla, ale syn, sr

    o msto v- na zatku slova spno u- (uzti, zk) o analogick pravopis se ujal, od 20.-30. let i do asopis pevzat

    - 2. tzv. skladn oprava - = psan msto j, j msto g a y:

    o jej nejvt galeje msto gegj neywtj galege o v msto w, ou msto au (vyuiti, jednou msto wyviti, jednau) o od r. 1849 obecn pijato tm pravopis u jako dnes

    ad RKZ

    - dva dajn staroesk rkp. Krlovdvorsk, obj. Vclav Hanka 1791-1861 (k Dobrovskho), roku 1817 ve vn mstnosti kostela ve Dvoe Krlov odtud nzev, hrdinsk a historick zpvy, lyrick psn

    - o rok pozdji anonymn zsilka pro nejvyho purkrabho, hrabte Kolovrata rkp., dajn s bsnmi z 10. stolet, vylo najevo e zaslatelem pansk ednk Kov ze zmkz zelen Hora u Nepomuku v zpadnch echch odtud nzev Dobrovsk RZ hned odmtl jako falsum, ohlas v esk spolenosti i v zahrani siln, staly se pramenem mnoh humanitn obory, ji od potku meninov pochybujc hlasy

    - dnes se ad mezi dla po. 19. stolet vliv preromantismu, Herderovy nzory na povahu nrod atd., z toho koncepce Palackho Djin

    Na vr, kdie stchu pokraj lesa, aj via Praha mlie v jutniem spanie. Vltava s kie v raniej p, za Prah s promodruj vri, za vrchy vzchod edi projasuje. S hory dolv ticho v, tichunko, v tichj Praze chytro pokrychu s, oruie v krzn zahalichu. Ide pastucha po erm jut, hlsa brnu otvoiti vzhru. Slye stre volnie pastuino, otvoi mu brnu pes Vltavu (s. 283, .154-163 dle novho vyd.) Alexandreida, v. 673-674 Ji by as protivu zoi, Kdy bv kik pta zboi, Kdato s noc za dnem dl A kdy slunce na svt spl. Literrn: Stedovk poezie pmo zachycuje pedmty prody, konkrtn smyslov vjemy viz i Dvo s listem odiev,

    slavek v keku spiev. obraz filmov

  • 2

    - ale zde v RK lyricky emotivn, nlada neplyne z pedvdnho, ale ukazuje se (citoslovce aj, opakovn ticho, tichunko s deminutiv), metafory, barevn nuance tm impresionistick to je romantismus Jazykov obecn stdn rznch as v krtkch secch pamtky, aoristu s przentem, podezel vidov pomry tvoen impf. Od D sloves a naopak aoristu od N sloves, kde jde o popis okolnost viz nae ukzka - to tun jsou vznamy ve 13. stolet obykle vyjadovan imperfektem, posledn 2 slovesa na ovati podezel, typ produktivn mnohem pozdji ne do jak doby se RK hls, ide pastucha (ze slovenskho dial). m. nleitho aoristu jide

    - dle obecn v RKZ :vysok frekvence adjektivnch sloenin, pop. pslovc z nich odvozench: pravozvstn, strebronosn, strebropnn, edoer, zlatoskvc (komrek 227), v pravch bsnickch textech 14.-15. stolet se v takov me nevyskytuj, ve srovnatelnm mnostv jen v obroz. Lit. 19. stolet, a to i ped objevenm RKZ tehdy to bylo plodem sil vytvoit zvltn bsnick jazyk, odlin od jazyka vednho a prozaickho

    - dle obecn v RKZ pemra rusism bujarost, holedbati se, tua (mrak), bodrost, nevzmono obecn nepimen vysok podl adverbi na o (msto na e) a mnohem astj uvn spojky i ne obvykl ve st. (tam u ve 13.-14. st. se prosazuje sluovac a jako hlavn) jsou zejm vlivy rutiny

    - Jan Gebauer zpochybnil pravost RKZ z jazykovho hlediska, jeho nmitky dodnes vtinou plat, byly jen zpesovny a doplovny, podstata je stle od G. jeho vztah k RKZ - zpotku vil v pravost

    - Z dopisu Josefu Kalouskovi historik, obrnce RKZ - O RKp. Kralodvorskm a Zelenohorskm, jak jsem smlel a jak se smlen m

    mnilo, o tom povdl jsem v Athenaeu [asopis vydvan TGM] irou pravdu. Pokldal jsem je za prv a pesn; m vce vak jsem poznval jazyk pamtek nepochybnch, tm vce zjevovaly se mi v nich odchylky; dlouho svdl jsem odchylky na dialekt (...) Konen dostala vrch skepse, kdy jsem 1881 poznal, e interpolace v leg. O sv. Prokopu jest od Hanky (...) to hned nutilo mne, abych hledal dle souhlasy mezi zvltnostmi Hank. a RK i Z; nalezl jsem je bohuel, a nlezy tyto byly pro m ranou hroznou! (...) Vc podezelch nahromadila se takov suma, e jsem napoetl v RK 300-400 zvltnost mimo e- (v tom je odchylek opt asi 400), mezi nimi mnoho chyb velmi hrubch.

    o Vmyslete se, prosm, do kolu mho. RK jest objeven osobou podezelou; v jazyce svm m takovou slu odchylek od jazyka pamtek jinch; nahldl jste jednou do mch zpis grammatickch: kad forma, kad vazba maj po list zvltnm, na nj doklady se zapisuj, doklady ty jsou asto velmi pestr, ale vdycky shodn jenom doklady z RK a RZ ze shody t se vyluuj! Pomysle se do toho poznn a do kolu mho, povzte si, prosm, zda-li byste byl zachoval vru v pravost rkp nebo naopak.

    o (...)) o Pochybnosti ve mn byly od kolika let; dvody jejich byly nejpsnji vdeck.

    Vyhbati se vci a jen ji ignorovati nebylo mi mono; vdy otzka obou rkp pat pedevm do odboru mho. Vc musila se vyditi, ne bych pistoupil k vydn histor. mluvnice a st. slovnka. m vce prce m postupovaly, tm vce blil jsem se k tomuto skutku pro mne nevyhnutelnmu. Musil jsem se projeviti. Jednalo se jen o formu. (...)1

    - historick, paleografick, historicko- prvn dkazy nepravosti RKZ, Masaryk, Jaroslav Goll

    1 Marie Gebauerov: Rodinn vzpomnky na Jana Gebauera. Dl I. (do roku 1886). Kladno 1926, s. 252-253.

  • 3

    - vznam rkp. pro formovn modern vdy a kultury byl znan, vda vdeck rst Gebauera, bez kritickho vyrovnn se s Rkp. by nemohl vytvoit hist. mluv., vypracovn novho positivistickho smru v historii (Goll), kulturn ohlasy asopis Lumr a lumrovci dle postavy bjnho pvce z rkp., Zeyer epick skladba Vyehrad, J. V. Myslbek,

    - pro prask Palackho most pak vznikaj souso "Lumr a Pse", "Libue a Pemysl", "Zboj a Slavoj" a "Ctirad a rka".

    - M. Ale, Josef Mnes, B. Smetana, opery Braniboi v echch, Libue libreta inspirovan, cyklus m Vlast, Vltava dnes znlka Lumr hraje na varyto rkp. - zdroj nrodnho sebevdom kad rodc se (nejen) nrod potebuje mty, z nich erp sebevdom, a je teba docenit jejich lohu

    - o tom s porozumnm psal V. Macura (Masarykovy boty) ei se rdi vid jako nrod, kter rd vid pravdu, nepikraluje si minulost, nrod racionln, nemilujc mty, schopn sebeironie na rozdl napklad od "iracionlnch" Polk a Slovk. Podle toho Hanka byl vjimenou zpornou postavou mravn naruen jedinec pokusil podvrhnout nrodu falzifikt minulosti, ale nrod mu na to piel a falen obraz sv minulosti hrd odvrhl ili obtn bernek. Jin vklad dle M. n nrod se prodral k normlnmu ivotu pomoc berliek mnoha iluz a mt , z iluz, mt a mystifikac jsme se zrodili, mme si bt vdomi sv nchylnosti upadnout do nich v krizovm okamiku znovu

    - poslednm pspvek k otzce RKZ, kter e otzku autorstv tto pamtky je kniha Jana Urbana, Posledn teka za rukopisy. Nmtem je tedy zdnliv vyeen problm padlatel V. Hanka a J. Linda a to je jen vchodisko mystifikan novely, v n se ms historick fakta s fikc (detektivn zpletka, milostn dobrodrustv). Odpov na otzku, kdo vytvoil rkp., je vskutku neekan, zcela nov pojet. koda, e se ve 2. vydn 2005 autor Milo Urban podepsal vlastnm jmnem, a oslabil tak svj mystifikan potencil i do budoucna.

    Posledn teka za rukopisy (pod pseudonymem Josef Urban) Argo, 1998 (2. vydn v roce 2005 ji pod svm skutenm jmnem), ISBN 80-7203-662-9

    JAZYK 2. POLOVINY 19. STOLET

    Vzestup spisovn etiny ve 2. pol. 19. st. - roste poet uivatel etiny ne u jen vrstva vzdlanc, ale i absolventi vych kol

    (kde se zan vyuovat esky) + teni novin a asopis

  • 4

    - 1848 vznik prvn esk hlavn kola, od k. Roku 1848/49 vyuovn v etin na nkterch typech stednch kol, 1882 se osamostatuje esk universita

    - rozvoj krsn literatury, urnalistiky Dobrovskho kodifikace zastaral u v dob vzniku (lpe: archaizujc) nyn se od n uvan etina zan odchylovat stle vce vznik tvaru hovorov etina

    dotven odbornho nzvoslov

    - v dobch pedtm ideln snaha bez zruky realizace - nyn skuten praktick vznam - nzvoslov soudn prvnick:

    o nov slova: draba (Auktion) , etnk (Zandarm), slun (ge) o dve existujc slova s novm, specilnm vznamem: rozliuje se cena x

    hodnota (Preis x Wert), mna ve vznamu kurs o zavd se nebo ponechvaj nkt. ciz slova: advokt, datum, docent, duplikt,

    err, finance, komise, konkurs o postoj k cizm slovm nechat vrazy bn ve vd a literatue, v bnm

    jazyce radji esk ekvivalenty: andarm zmnit na etnk, ine na rok, grunt na pozemnost, konstituce na stava, kaft na zv nkter nov termny existovaly ji dve, avak mly jin vznam stava = dve soustava, systm nebo instituce, veejn zzen

    - nzvoslov vdeck: o Pavel Josef afak: Nmecko esk slovnk vdeckho nzvoslov pro

    gymnasia a reln koly, 1853 a v nm viz dle: o Ustlen odb. nzvoslov, znan st se ujala: elektina (m. starho

    elektriina), vodiv (materil), ledovec, dojem, zjem, zsada (pro princip dve jen v chemii)

    o Nzvy z gramatiky a botaniky vychzely z latiny, jinak hlavn z nminy: barvotisk (Farbendruck), kryc barva (Deckfarbe), vjimka (Ausnahme)

    - hudebn termny: autor Jan Nepomuk kroup (1811-1892), skladatel a dirigent, bratr Frantika kroupa

    o hojnost cizojazynch, zejmna italskch termn o z novch nap. tonina (Tonart), kek (kalk z nm. Kreuz)

    - tlocvin terminologie: o autorem Miroslav Tyr v letech 1862-72 o substantiva ze slovesnch zklad: klek, kop, vis i prefigovanch: podep,

    doskok, vmyk o adverbia typu jednoru, jednono, levono o a jinho typu: vzpamo, pedpamo, ppatmo o racionln slovotvorba, jednotliv typy tvoen, zvlt pedpony mly

    vystihovat vdy t vznam o udrelo se dky tomu, e spojeno s organizovanou tlovchovou Sokol

    hlavn zpsoby tvoen novch slov

    - vliv jinch jazyk, pedevm nminy, ale n asto jen prostednkem: o (elektrick) proud obdoba nm Strom, ale i ve fr. courant

    - od 90. let 19. stolet astj galicismy vsledek orientace na francouzskou kulturu a odklon od nmeck: podle typu faire pleurer nap. pohromy, je dvaj rsti (pomocn sloveso dti), napodobovn F vazby cest ... qui nap.: a tato nesnadnost to byla, je mu znechucovala etbu (J. Karsek ze Lvovic)

    - tvoen novch slov z domcch zklad:

  • 5

    o boj mezi zastnci ppony adjektivn na n nebo n: v dob NO ji bn adj. na n (musejn, kolegiln, normln)

    o ad adjektiva na n/-n: nkdy se vyvinul vznamov rozdl mezi obma formami. obiln mln x obiln zrno; obecn hospoda x obecn lid (dnes obecn ad = tkajc se obce x obecn jev, lika obecn = bn, rozen), soudn mu x soudn traty, dnes jet trestn in x trestn prvo, zkonk (protizkonn = proti zvazn spoleensk dohod, zloinn, patn, zavrenhodn, a proto zasluhujc trest x tkajc se trest, pp. trestnch in..)

    o tendence znovu zavdt sufix n podporoval P. J. afak, skuten se dlouho uvaly podoby musejn, formln, sentimentln, v praxi se vak postupn prosadila ppona n, u jednotlivc jako individuln stylov zvltnost se vyskytovalo n (Masaryk, alda)

    - pesn vznamov diferenciace ppon adj. v chem. nzvoslov: -n, -nat, -it, -iit, -in/-en, -ov, -ist, -iel

    - astji ne v NO adj. na c: vychovvac stav, kryc barva, ladic, lapac, ic, psac - ustupuje zakonen latinskch substantiv na c, s: tradic, recens nahrazovno

    slovy tradice, recense - teoretick odpor k substantivm abstraktnm na n, ta nahrazovna st. pponou ba:

    lba, etba, raba nebo nahrazovna o-kmenovmi maskuliny: vkon, dostel, nvod, obnos, provoz, vjen/ vnm, sklon, zjem tento druh zpsob zvlt v tlocvin terminologii a v bsnickm jazyce

    purismus

    - lexikln rozvoj etiny, jej obohacovn se slovy i obraty cizojazynmi i zvtovn stylistickho rozpt jazyka narelo na nepochopen, odsudky

    - od 70. let 19. st. sl negativn nzory na pronikn cizch jazykovch jev do etiny a vbec jejho ovlivovn cizmi jazyky

    - kritriem jazykov sprvnosti dle tchto nzor m bt star etina do dob Komenskho + stav dialekt + analogie ostatnch slovanskch jazyk

    - Matice esk vydv pruky jazykov sprvnosti, tzv. Matin brus, 1. vyd. 1877, 2. vyd. 1881 a 3. vyd. 1894 nzev podle barokn gramatiky Jiho Konstance Lima linguae bohemicae, tj. Brus jazyka eskho, lima = t pilnk nebo abstraktn (vy)pilovn, nap. i ei stoupenci tchto nzor purist nebo brusii

    - V tto knize se nap. vytk uvn vazeb: povaovati koho za (jmdn fr etw. halten), pracovati na nem, pehnt (bertreiben), klsti pekky tedy vit vrazy

    - Nejmrnj 1. vydn, pak kritick vtky sl - Dal pedstavitel brusiskch tendenc: Martin Hattala (Slovk): Brus, 1877

    o Zavrhuje naprosto bn slova jako rozmar, jednati o nem s odkazem na lidov jazyk e tam nejsou

    Frantiek Barto: Rukov sprvn etiny, 1891 a asopiseck pspvky - zavrhuje bez ohledu, nsledkem, bhem, k vli - za impotence, impotentn navrhuje nedoluha, nedolun; msto egoismus, egoistick

    navrhuje sobtnost, sobtn, msto arogantn lovk sobn lovk - brusii zavrhovali slova bn v kulturnm, obchodnm a konverzanm jazyce

    nepochopili, e pro tento jazyk neme bt kritriem stav v dialektech ani jazyk star podstatou konverzanho jazyka (kulturnho) je prv to, e se od dialekt odliuje

  • 6

    - zavrhovnm pedloek, kter vyjaduj abstraktn vztahy a jejich odstny, a tak zavrhovnm substantiv jako rozmar, nlada (msto toho mlo bt mysl) by dolo k ochuzen jazyka, snen jeho vyjadovacch schopnost

    - nepatrn efekt brusiskch snah, od 90. let stup tchto tendenc, brusii tvoili komise, vtina len stedokolt profesoi, nkte a humoristickmi figurkami

    - znovuoiven puristickch tendenc od r. 1913 zaloenm jednoty Svatopluka echa a nkte pedstavitel a jejich nzory kolem asopisu Nae e, zaloen 1917

    vvoj jazykov normy Jan Gebauer: Mluvnice esk pro koly stedn a stavy uitelsk I., II., 1890, 2 dly

    - od dob Dobrovskho prvn revize mluvnickho systmu - podloeno dkladnou znalost historickho vvoje etiny, autor dodnes vyuvan

    (kvli mnostv doklad) Historick mluvnice jazyka eskho, od 1894 (prvn systematick a pln popis star etiny)

    - proti mkkmu zakonen i-kmen (kost) proniklo do dvjch kodifikac z moravskch dialekt

    - proti infinitivm na , opt z dialekt a z ostatnch slovanskch jazyk - proti infinitivm pjati msto pnouti (dle pnu), -ati msto nap. zati opt dialektick - archaick stanovisko k uvn zjmena jen to dve ustrnul, G. zavd skloovn,

    nap. pro F je kongruentn tvary pechodnk jsou zvazn + jejich spolen subjekt t zvazn, pechodnk minul jen pro pedasnost v minulosti, pechodnk ptomn od D sloves jen pro dje pedasn v budoucnu

    Pravidla hledc k eskmu prvopisu a tvaroslov, 1902, sten zmnno 1903, znan zmnno 1913 pod nzvem Pravidla eskho pravopisu

    - 1902 vychzej z Gebauera, na rozdl od dnench obsahuj i morfologii, o nco konzervativnj ne Gebauer a to se v dalch vydnch stupuje

    - v pozdjch vydnch snaha o pravidelnost ve tvarech, odstraovny dublety tm, e prost nahrazeny tvarem starm, nap. odstrauje se kolsn v dlce a zavd jen krtk varianty: dradi(?) , rozva, ikadlo, stinidlo, zasilatel, odesilatel apod., dokonce kupadlo msto vitho koupadlo

    Vclav Zikmund: Skladba jazyka eskho, 1863 - na materilu veleslavnsk a bratrsk doby

    Frantiek Barto: 2. dl Mluvnice jazyka eskho = skladba, 1878 a dal zkrcen vydn - kritriem moravsk dialekty - proti novm jazykovm prostedkm zpesujcm star zpsoby vyjden, nap.

    proti pedlokm, kter vyjaduj abstraktn vztahy, proti novm zpsobm vyjadovn modality: vichni lid musej umti je pr chybn, sprvn je vem lidem jest umti

    Frantiek tpn Kott: esko nmeck slovnk, 1878-1906 - asi 2x vt rozsah ne slovnk Jungmannv (pvodn to mlo bt nov, doplnn a

    zkrcen...