asopis - esk pohanstv

  • Published on
    22-Jun-2015

  • View
    104

  • Download
    0

DESCRIPTION

Magazine about paganism in Czech republic.

Transcript

POHAN MEZI NMI DNESOBSAHvan O. StampachI kdyz si snad jiz nespojujeme vyraz ,pohan' spohannim a respektujemeruznost nabozenstvi, prece jen bzn pokladame pohanstvi za vzdalenou azapomenutoupodobunabozenstvi.Nasisoucasnicibypodlepredpokladumlibytvtsinounabozenskylhostejni,nkteriipresvdceniateiste,ati,kteri vnasich koncinach vri, by mli byt krestany ruznych vyznani neboZidy. Nabozenstvi starych Egyptanu, Reku a Rimanu, jez oznacujeme jakoanticka, jakoz i nabozenstvi keltskych, germanskych a slovanskych predkusoucasnychevropskychnarodusezdajibytdavnomrtva.Jsousnadjenzajimavym kulturnim jevem minulosti.Uz jsme tu vnovali pozornost novym pohybum vtradicnich nabozen-stvich a kolem nich. Vime, ze mnoho lidi, zejmena mladsich, objevuje pro sebeorientalnispirituality.Nemlibychomprisledovanisoucasnenabozenskescenyopomenout,zekduchovnimpromnamcharakteristickympronasisoucasnostpatritakenavratkpredkrestanskymkorenumevropskehodu-chovniho zivota. Lide, kterych se to tyka, se sami oznacuji jako pohane nebonovopohane. A prav jim je vnovan tematicky blok uprostred cisla. Uvodniclanek Ivana O. Stampacha Soucasne novopohanstvi vysvtluje podrobnjipuvod tchto vyrazu, i to, jak se jejich vyznam dal vyvijel. Dale pripomina to,ze zdejsi odbornici ani hromadne sdlovaci prostredky si teto oblasti dosudprilis nevsimaji. Clanek nabizi povsechny prehled dotcenych smru skorenyvantice i vstarych keltskych, germanskych a slovanskych kultech. Vzavruse zamysli se nad dvma ,pohanskymi' tendencemi postmoderni spolecnos-ti, utky od potizi civilizace k archaicke mentalit a ,polyteistickou' mnohostimravnich idealu a vykladu svta.Dalsi clanky se vnuji podrobnostem. Prazsky religionista Dalibor An-talik se zamril na keltske predkrestanske nabozenstvi. Vclanku NaboenstviKeltu pred christiani:aci podava strucnou inIormaci o tomto tradicnim smru.Tim si pripravil pudu pro clanekZdfin neodruidismu,vnmzsevnujesnahamoobnovukeltsketradicevsouvislostechskrestanstvim,svobod-nym zednarstvim a vlasteneckymi hnutimi a vzavru clanku se zabyva jehonovopohanskou vtvi inspirovanou Geraldem B. Gardnerem.Keltskeminulostiazajmumnasichsoucasnikuonisedostavavcislezvlastni pozornosti. Vra Noskova vclankuKeltomanie misty sironickymodstupem konIrontuje laicky zajem o keltskou nabozenskou a kulturni tradicisnezkreslenymi a cerstvymi inIormacemi, jak nam je podava historicka vdaspomoci archeologie.Tento casopis se snazi reIerovat o soucasne, predevsim ceske nabozenskescenvyrovnan.Vedlenezaujatpopisnychakritickychhlasusevnmobjevuji take texty, jimiz se ruzne smry samy predstavuji. Autor clanku Od-ka: Keltu vBoiohemii Roman Prochazka se sam poklada za druida. Boiohe-mie je stary keltsky nazev ceske zem uzivany vruznych jazycich (napr. latin-ske Bohemia, nmecke Bhmen). Autor se vnuje keltskemu kalendari a popi-sujeobradyazvykyhlavnichsvatku.Zastavasesouladulidskehozivotasrytmy prirody; tento odkaz Keltu vsob neseme i do moderni technickedoby. Hnuti, knmuz se autor svym textem prihlasuje, se snazi toto ddictviozivit. Vrozhovoru pod nazvem Nefduleitfsi fe obrad rozmlouva seIredak-tor Zdenk Vojtisek se ctyrmi ceskymi stoupenci slovanskeho nabozenstvi.Vdalsim rozhovoru pojmenovanem Jen to, co fe priro:ene doprava tyz autorprostorctvericisoucasnychceskychprivrzencustarogermanskehonabo-zenstvi Asatru.Clanky a rozhovory dokresluji uryvky zpramennych textu a cetne ilus-trace. Pestra paleta dnes obnovovaneho tradicniho pohanstvi snad vtomtotematickem bloku prichazi ke slovu tak, ze zajemce dostane jisty zakladniprehled. Pomoci odkazu na literaturu u nkterych clanku umozni podrobnjsistudium teto nevsedni oblasti zajmu. POHAN MEZI NMI DNESPohanmezinmidnes(vanO.Stampach) ... 1slmasekularizace(JirUnger) .............. 2Dozaslibenzem(ZdenkVojtsek) .............. 5ZdomovaUzavrencirkev(PavelSma) .............. 6Cestinovopohan(ZdenkVojtsek) .............. 9ZahranicZdjinneodruidismu(DaliborAntalk) ............ 10TmaSoucasnnovopohanstvi(vanO.Stampach) 13NbozenstviKeltupredchristianizaci ............ 16(DaliborAntalk)Keltomnie(VraNoskov) ............ 19OdkazKeltuvBoiohemii(RomanProchzka) 23RozhovorNejdulezitjsijeobrad(ZdenkVojtsek) .......... 25rozhovorseSlovanyzRodnviryJento,cojeprirozen(ZdenkVojtsek) ......... 27rozhovorsestoupencisatrInfo-servis ............ 28ZprvyKrtkahistriajednhomierovhokvetu ......... 29(vanaSkodovaJnBiba)V,Poznni"sediskutujeosektch ............ 30(AlesPrichystal),Mohamednsk"frum(MartinKornek) ......... 30RejstrkRefIexeDivkemihercemnapostmoderniscn ........ 32(VladimrSiler/OlgaCieslarovaDavidSchaffer)Dopisy ............ 35ISLMA SEKULARIZACEPredstavuje islm skutecnou alternativu k sekularizovanm systmum zpadnich spolecnosti?Jiri UngerJe tzk poctiv uchopit tma isImu a sekuIarizace a nedopustit se trestuhodnch generaIizac,protoze neexistuje nic takovho jako jeden isIm a i samotn pojem sekuIarizace pusob vsocioIogiinbozenstv nemIo zmatku a tmr kazd socioIog nbozenstv ji definuje po svm.ISLMA SEKULARIZACEDalsim omezenim pojmu sekularizace a jehouziti je Iakt, ze se vyvijel vevropskem pro-stredi a nelze ho tudiz bez dalsiho prenasetdo jinych nabozenskych a kulturn-politic-kych okruhu. Aby vc byla jest slozitjsi,vsoucasne sociologii nabozenstvi se obje-vilyihlasyvolajicipouplnemopustnipojmusekularizacebudjakoteoretickya historicky neadekvatniho konceptu, nebojako pojmu zneuzivaneho ideologicky protinabozenstvi. Sekularizacni teorie jsou paknkterymi autory (Stark, Bainbridge) primonahrazeny teoriemi kontinualniho nabozen-skeho upadku, mobilizace, ozivovani, vze-stupu a inovaci atd.Vznamy pojmu ,sekularizace~Koncept sekularizace ovsem zdaleka neniodepsany a dle meho nazoru je dobre moznekonIrontovat jej s kulturnim Ienomenem is-lamu,ovsemzapredpokladu,zesijasnvymezime, co se sekularizaci skutecn minia co ji minime my.Vzasad existuji tri zakladni zpusobynazirani na sekularizaci:1. Prvni ma sve koreny vosvicenske kriti-ce nabozenstvi a vymezuje sekularizaci jakoupadek nabozenstvi (jeho instituci, praxe,moci, socialniho vlivu) tvari vtvar vdec-ko-technickespolecnosti,kterymuzevextremnimpripadvestazkuplnemuzanikunabozenstvi.Jednodusereceno-jelikozjsounabozenskedoktrinyapojetisvta vkonIliktu svdou a jejimi poznatky,jenabozenstviodsouzenokzaniku.Totopojeti sekularizace zastavane a prosazovanepoliticky se nazyva sekularismem.2. Druhou moznosti je predpoklad, ze seku-larizace muze diky rozpadu nabozenskychmonopolu,vzestupuindividualismu,roz-padukomunitaprocesemracionalizace1vest kprivatizaci2 a marginalizaci3 nabozen-stvi vmodernim svt.3. Tretialternativou,apravdpodobnjedinou platnou, je pohled na sekularizacijako na soucast procesu Iunkcionalni diIe-renciace a emancipace sekularnich sIer odnabozenstvi. Jedna se o slozity proces osa-mostatnovani nejruznjsich oblasti, jakymijsoupolitika,vda,skolstvi,ekonomika,umni, pravo, medialni sIera atd. zpod nabo-zenskeho dohledu, kontroly a rozhodujicihovlivu. Tyto oblasti pak rozvijeji svoji vlast-ni institucionalni autonomii, maji svou vlast-ni dynamiku a pravidla hry.Nabozenstvisetakvtomtosystemustava jen jednou zmnoha specializovanychoblasti a sjistou nadsazkou lze rici, ze mapoprve vhistorii moznost vnovat se pouze,nabozenskym' zalezitostem. Vpraxi (nenutn vretorice) pak vsekularizaci ovliv-nnychspolecnostechprevladamodelmultiosoveho systemu, jehoz dvma hlavni-mi osami jsou ekonomika a stat. Nabozen-stvi ma vtomto systemu svou vlastni osua spada do gravitacniho pole obou hlavnichsIer.Vztah islmu a sekularizaceChapeme-lisekularizacivesmysluprvnimoznosti, tj. jako spojitost mezi modernitoua upadkem nabozenstvi, nelze o sekulariza-ci islamske spolecnosti vsoucasne situacitemr vubec mluvit.Islam je silny a mozna silnjsi a vital-njsinezkdyjindy.Oprivatizacinabo-zenstvi vevropskem smyslu a stazeni isla-mudoprivatnisIerysedasuspchempochybovat - naopak dochazi kjeho repoli-tizaci a snaham o ovladnuti a resakralizaciverejneho a politickeho prostoru islamisty,kterivevtsinzemiBlizkehovychodunavicsouperionabozenskouinterpretacispolecenskych zmn skonzervativnim a tra-dicnim establishmentem ulama.4Stejn tak i marginalizace islamu je vel-mi diskutabilni. Vzestup islamu se totiz ne-tykapouzerestauraceislamskeviryain-stituci,aleizvlastnihoislamskehostyluzivota - nkdy primo kontrastujiciho smo-dernimi hodnotami - napr. voblastech vzta-hu statu a nabozenstvi, role zen, moralky,kazdodennihozivota,hranicnabozenskea moralni tolerance. Islam je navic velmi sil-ny ve mstech a zvlast vyznamn je nynizastoupen ve skupin lidi svysokym vzd-lanimzapadnihotypu.Takesezda,zesiislamske zem bez vtsich problemu prisvo-jily zapadni vdu a techniku a nejhorlivjsi-mi islamskymi aktivisty jsou podle G. Ke-pela prav technokraticky vzdlani studen-ti a inteligence.Ve srovnani sdalsimi tremi civilizacnimiokruhy,kterevykrystalizovalyvestre-dovku, - cinskym, indickym a krestanskym- jediny islam zustava vyjimkou nepotvrzu-jici pravidlo vztahu modernity a sekularizace.VCinvladnesekularniasekularistickyrezim,vIndiijespolecenskaelitaistatk lidovemu nabozenstvi neutralni a v zapad-nim svt je krestanstvi podkopano osvi-censtvim a teologii smrti Boha. Jedin v is-lamskem civilizacnim okruhu nadale muzememluvit o ideokracii5 a jedin tam je moder-nizace legitimovana nabozensky.Nikdo sjistotou nevi, proc je islam vucisekularizaci vtomto smyslu tak rezistentni.Existuje jen malo sociologickych vyzkumu,ktere by jednotlive teorie skutecn potvrdi-ly. Spise se zapadni vdci shoduji na tom,ze je az prilis mnoho duvodu pro to, aby seislamu i vobdobi radikalizovane modernitydarilo. Teorie duvodu islamske vitality odvybranych autoru shrnuje Kropacek ve sveknize - Blizky vychod na prelomu tisicileti(str. 217-218) i sobsahlou bibliograIii.Abychom uvedli jen nktere: reakce naporazku Izraelem zr. 1967 a celkovy nezdarnacionalistickych a socialistickych projek-tu povalecnych let; usili dovrsit dekoloniza-ci i vkulturnim planu; bida vykorennychpristhovalcu do mst a Irustrace mladeze,strednich vrstev a intelektualu, kteri nenale-!Muslimsk skola i ndii.Foto: Vojtch Vlk.zajidustojnezivotniuplatnni;vitzstvivysokeho islamu nad lidovym, jez predsta-vuje jakousi islamskou reIormaci (Gellner1992) atd.ReIormovany-,protestantizovany'-islam navic sehral velmi podobnou roli jakonacionalismus jinde a stal se zdrojem kolek-tivni identity ucinne nejen vuci kolonialis-mu, ale i proti homogenizujicim a relativizac-nim tlakum globalizace. Narocny islam pred-stavuje pro mnohe lidi (a ne jen islamske,Iundamentalisty')reseninacelouskaluproblemu,jezsseboumodernitaprinasia je ktakove uloze objektivn i dobre vy-baven. Je ryze mistni tradici svelmi dlouhouhistorii a rozvinutou kulturou, takze vzoryke korekci spolecnosti vmoderni dob ne-musejiprichazetzvenciakorespondujistim, co respektovane a normativni vrstvyspolecnosti dodrzovaly po velmi dlouhoudobu.Funkcionln diferenciacev islmskm prostred probhProces sekularizace chapany jako upadeknabozenstvi pod vlivem modernity se tedymuze,rekneme-litovelmiopatrn,zasoucasne situace jen tzko rozvinout. Jakrozvinuty je ovsem proces Iunkcionalni diIe-renciace muslimskych spolecnosti, jenz jejadremvsoucasnostisiroceakceptovanepodoby sekularizacni teorie?Paradoxnim dukazem sekularizace islam-skych spolecnosti vtomto smyslu je odporvelke casti nabozenskych autorit a ucencu,ale predevsim vsech islamistu a radikalnichkruhu ktomu, ze by islam ml byt pouzenabozenstvim - tento odpor totiz potvrzujeIunkcionalnidiIerenciaci(nabozenskouspecializaci islamu) a tedy sekularizaci, jakjsme si ji deIinovali vyse. Zrcadlovym duka-zem samozrejm muze byt i nazor nkterychstoupencu liberalnjsich kruhu, kteri naopaktrvajinatom,zebyislammlbytpouzenabozenstvim a ne kuprikladu politikou.Popis Iunkcionalni diIerenciace muslim-skych spolecnosti by bohuzel presahl roz-sahtohotoclankuapravdpodobnbyvydal i na nkolik knih od mnoha erudo-vanjsichautoru.Jeovsemnesporne,zevevtsinzemiBlizkehovychodudoslokvyznamnemuprocesuautonomizacea emancipace sIer politiky, prava, vzdlani,medii a ekonomiky od primeho nabozen-skeho dohledu a rozhodujiciho vlivu nabo-zenskych autorit, i kdyz je nutne pripustit,ze je islam i nadale povazovan za zdroj le-gitimity vmnoha tchto oblastech.Kuprikladusaria,nabozenskepravo,byla a je postupn vytlacovana pravem za-padniho typu a umni jeji interpretace ztra-tilo na vaznosti. A proto neni prekvapenim,ze od r. 1945 je jednim zcharakteristickychznaku islamskeho svta snaha ulama zno-vu ziskat svou prestiz a vliv a take rehabili-tovat sariu jako statni a vyjimecn i jakoplosn platne pravo (coz je vmuslimskychdjinach absolutni novum). Dnes jsou siceodkazy na sariutemr vkazde ustav is-lamskych statu, ale jeji realny vliv (s vyjim-koumonarchiiArabskehopoloostrova)trvajenvoblastinadacniho,rodinnehoa ddickeho prava.Vliv islamu vpolitice se samozrejm vel-mi lisi vjednotlivych muslimskych zemich.Zda se ale, ze opatrna politicka pluralizacea demokratizace, jez nasledovala vdevade-satychletechpokrachusocialistickycha nacionalistickych experimentu, predsta-vujejednuznejobtiznjsichvyzevproradikalni islamisticke a Iundamentalistickekruhy, ktere jedine usiluji o skutecn inte-gralni model ideokraticke moderni ummv6.Vmnohazemichjsouovsempravtytoskupiny, zvlast po trpkych zkusenostechzAlziruaEgypta,vyloucenyzpolitickescenynebodonijenvelmiopatrninte-grovany. Tmi, kdo urcuji jejich politickemoznosti, jsou navic vtsinou prozapadnorientovane a na zapad vzdlane elity.Mnohozapadnich,aleimuslimskychucencusikladezakladniotazku,zdajedemokracievubecsislamemslucitelna.Mnoziodpovidajikladnamnozijsouvtomto ohledu naopak skepticti. Faktem je,ze maloktery rezim na svt, islamsky nevyji-maje,sivsoucasnedobdovoliosobprohlasit,zejenedemokraticky.Protoseobjevuje tolik novotvaru (nesnadna, regu-lovana, rizena, neobvykla demokracie), kterese snazi postihnout ten obrovsky konIlikt,ktery prinasi volna politicka soutz a umir-nny individualismus do prostredi ,Iunda-mentalistickeho' obrozeni.Chalifat7 jako tradicni spojeni politikya nabozenstvi byl zrusen a pokusy o jehoobnovenizatimnebylyuspsne.Pakistanjako stat zalozeny na nabozenskem principurozhodn nenaplnil idealy do nj vkladane.Prikladyislamskychrezimu,jakymijsounapr. Saudska Arabie a Iran, samozrejmneni mozne prehlednout, ale i postkolonial-niIransijenobtiznudrzilegitimitu(zvlast mezi studenty, kteri jiz nepamatujirevolucni casy) svymi cenzurnimi zasahy,zakazemreIormnichtiskovinavrazdamiopozicnich intelektualu.Pokud bychom se zastavili u ekonomiky,je jednou zpriznacnych snah o udrzeni na-bozenskeho vlivu vteto oblasti tzv. islam-ske bankovnictvi, ktere ma zachovat tradicnikoransky zakaz riba - lichvy (coz dle sarivznamenaizakazveskerehouroku).Anizbychom zabihali do podrobnosti, islamskebankovni domy jsou stejn pragmaticke jakoty zapadni a jejich bezurocne operace jsouvtsinoujenumnzamaskovaneurokyvpodob Iormalniho partnerskeho podiluna zisku nebo jine sariatskv ,koser' smluv-ni konstrukce."DO ZASLBENZEMMgr.3ir Unger(*1974)jeabsolventemreligionistikyna FF UK a vsoucasnosti pusobi na ETF UK. Speciali-zujesenasociologiinabozenstviavztahnabozenstvia Ienomenu globalizace.Olympijsk msto Salt Lake City m fascinujici historiiZdenk VojtisekOIympijsk hry v ,hIavnm mst mormonu" (jak je s obIibou naz-vno SaIt Lake City) obrtiIo pozornost mdi1 k tto nbozenskspoIecnosti a k tomu, jak jej prsIusnci za 150 Iet nehostinnoukrajinu zmniIi v krsnou a prosperujc obIast. Jest zajmavjsje aIe historie, kter osdIen doI VeIkho soInho jezera pred-chzeIa. Projdeme j strucn ve dvancti zastvkch.DO ZASLBENZEMCo nm jest islm predvedeSekularizace ve smyslu Iunkcionalni diIe-renciaceaautonomizacesekularnichsIerspolecnostijestvislamskemsvtne-dosahla sveho vrcholu a lze ocekavat jejipokracovani znkolika duvodu. Muslimskespolecnosti jsou uz vteto dob natolik plu-ralitni, ze si nemohou dovolit tuto pluralituneinstitucionalizovat(politicky,vdecky,kulturn i nabozensky), pokud ovsem ne-chtji riskovat vazne spolecenske konIlik-ty. Take relativizujici tlak globalni spolec-nosti se smodernimi inIormacnimi techno-logiemiacelkovymzmensovanimsvtastale zvysuje a pozice medii uz neni snadnonabozensky manipulovatelna. Islam navicvmodernidobnedisponujedostatecnoupolitickou moci, aby mohl silou dlouhodo-bmarginalizovatliberalniproudyuvnitrsveho prostoru a kontrolovat rozvijejici seobcanskouspolecnost.Tovsechnojsoualevjistemsmysludohady. Islam je vsoucasnosti velmi silnymIaktoremdeIinicenavenekivnitrnirege-nerace muslimskych spolecnosti a je dostmozne, ,ze nam predvede spolecnost, kteraje sice vmnoha ohledech `moderni, avsakzustava prisn organizovanou okolo vazndodrzovane a ulozene preindustrialni viry'(Gellner).Literatura:Gellner, E.: Plough, Sword and Book. The Structure oI Hu-man History, Londyn, Collins Harvill, 1988; cesky Pluh,mec a knihastruktura lidskych djin, Brno, CDK, 2001Gellner, E.: Postmodernism, Reason and Religion, Londyn,Routlege,1992Kepel, G.: La Revanche de Dieu, Pariz, Seuil, 1991; ceskyBozi pomsta, Brno, Atlantis, 1996Kropacek,L.:Blizkyvychodnaprelomutisicileti,Praha,Vysehrad,1999Stark, R.; Bainbridge, W.S.: The Future oI Religion: Secular-ization, revival and cult Iormation, Berkeley, Universi-ty oI CaliIornia Press, 1985Poznmky1 Racionalizace: prosazovani stale vtsiho vlivu racional-nihokalkuluaracionalizacnihochovanivruznychsIerach lidskeho chovani a mysleni.2 Privatizacenabozenstvi:nabozenstvisestavavyhrad-nsoukromouzalezitosti.3 Marginalizace nabozenstvi: nabozenstvi ztraci na vyzna-muprozivotspolecnosti.4 Ulama: islamske duchovenstvo (ucenci/teologove/prav-nicivjedneosob).5 Ideokracie: doslova vlada ideji, vtomto kontextu spo-lecnost,jezsesamasnazipodrizovatautoritativnimuaabstraktnimuidealu.6 Umma:islamskaobec,vmoderniarabstinsetimtoslovem mysli ,narod've skutecnosti casto jen soucetmuslimu vdanem stat.7 ChaliIat:institucenejvyssihonabozenskopolitickehohodnostare - chaliIy (nastupce Posla Boziho); byla zruse-na za kemalovske revoluce vTurecku vroce 1924.Historiemormonskehonabozenstvizacina v Palmyre ve stat New York.Sem je situovano prvni zjeveni, jehoz se m-lo dostat patnactiletemu Josephu Smithoviroku 1820. Nez se ale Josephovi rodice usid-lili u Palmyry, nkolikrat se sthovali: Josephse narodil v Sharon ve stat Vermont.VPalmyresetakeJosephoviodroku1823udajnzjevovalandlMoronianapahorku Cumorah, vzdalenem asi 7 km odPalmyry, mu ukazoval zlate desky, zakopanev zemi. Az roku 1827 mu je dovolil vyzved-nout a odnest. Predtim (roku 1826) byl aleJoseph, ktery proslul jako uzasny vypravcIantastickych historek, vlastnik magickychschopnosti a proIesionalni hledac pokladushledan vinnym z vytrznictvi a podvodu.2Jestdobre,zesiroku1827Josephmohl zlate desky jiz odnest. Na zacatkutoho roku se totiz ozenil s Emmou HaleovouabrzyobamanzeleodchazejinaIarmuk rodicum Emmy do Harmony v Pensylva-nii. Rok 1827 byl v zivot Josepha Smithavyznamny take proto, ze v Harmony zacalpomoci kouzelnych kamenu egyptske hie-roglyIy na zlatych deskach (ktere nikdy ni-kdo nezavisly nespatril) prekladat.V prekladu Josephovi pomahal jako pisarnejprve Martin Harris. Pote, co zklamal, bylroku 1829 vystridan Oliverem Cowderym,od te doby vrnym pritelem Josepha. Josepha Oliver se spolu nadprirozenym zpusobemstavaji Aronovymi a brzy i Melkizedekovymiknzi. Vri, ze tak obnovuji puvodni bib-licke knzstvi. V temze roce (1829) je pre-klad dokoncen a nasledujici rok i vytistn.V tu dobu ovsem Joseph s Oliveremopustili Harmony, kde se setkali s ne-souhlasem a nepratelstvim, a prebyvali veFayette, opt ve stat New York. Tam roku1830 spolu s dalsimi ctyrmi muzi zaloziliv dom jednoho z prvnich mormonu Kris-12tovu cirkev.3 Pokladali ji za obnoveni jedi-nehopravehokrestanskehospolecenstvioddobyJezisovychapostoluazadukazbrzkeho konce svta.Kratce nato byl Joseph Smith poprvezatcen. Stalo se to v blizkem msteckuColesville kvuli Smithovu ,poburujicimukazani' na zaklad knihy Mormon.Stale jest do roku 1830 spada zjeveni,podle nhoz se maji ,svati' (jak mormonisami sebe nazyvaji) shromazdit na novodo-bySiondomstaKirtlanduvOhiu.Tammaji nakoupit pudu, ktera je v te dob velmilevna a o jejiz budouci vysoke cen se spe-kuluje.V Kirtlandu roku 1831 jiz ovsem nenidostatekpudyprovsechny,kdosesem s celym svym majetkem z vychodu vy-pravili. Prichazi tedy druhe zjeveni o zalozeniSionu. Tentokrat ma byt vybudovan v Jack-sonCountyblizkomstaIndependencev Missouri. V letech 1831-1838 tak existujidvmormonskastrediska-vKirtlanduavzapadnicastistatuMissouri.Bylaodsebe vzdalena asi tisic mil.Leta, ktera mormoni stravili v ohijskemKirtlandu, byla plna udalosti. Zde JosephSmith prijal mnoho dulezitych zjeveni. Ta,ktera zpochybnovala pravost Bible a netra-dicnimzpusobemvykreslovalaposmrtnyzivot,4sepravdpodobnstalapricinouvzrustajiciho nepratelstvi ze strany nemor-monskeho obyvatelstva. V Kirtlandu se takeprorokSmithpoprvedostaldopodezreniz polygamnich svazku.Presto byla nejdulezitjsi udalosti kirt-landskehoobdobistavbaprvnihochramu(1833-1836), ktera svym dopadem predcilavydani druhe kanonicke knihy mormonu -Knihy nauky a smluv (1835). Entusiastic-kou dobu, plnou udajnych zazraku, uzdra-vovani a extatickych zazitku charakterizuje345#oznaceni ,druhe letnice', ktere si slavnostposvceni chramu vyslouzila.Vzruseni, ktere mormoni v kraji zpuso-bili, vyvrcholilo krachem kirtlandske banky,na nmz se vrcholni predstavitele mormonis-mu podileli. Nasledovalo niceni mormon-skehomajetkualyncovani.Smithajehonejblizsi proto Kirtland roku 1838 opoustjia za nimi postupn odchazeji do Far Westi ostatni kirtlandsti mormoni.Postaveni druheho centra mormonis-mu v Missouri ale bylo snad jest slo-zitjsi nez v Kirtlandu. 3ackson County tatodruha skupina mormonu opustila jiz roku1833poprudkychneshodachsostatnimiosadniky a po tzv. bitv u Velke modre reky.Docasne utocist v Clay County jimslouzilo do roku 1836, kdy se posunu-li dale na severozapad do oblasti Far West.Poprichodukirtlandskevtveroku1838dosahl pocet mormonu v oblasti FarWest asi 15 tisic. Touto pomrn vel-kou skupinou se mistni osadnici citili predvolbami ohrozeni, protoze predpokladali, zemormoni budou hlasovat jednotn. Potyckya sarvatky vedly az k bitv u Crooked River.Po ni rozzureni osadnici spachali masakr namormonech na mist zvanem Haun`s Mill.Prestricetmuzuachlapcubylonahnanodo roubeneho staveni. Utocnici strileli otvo-ry mezi tramy a zabili 17 lidi. Ostatni bylizranni.Nepokoje vedly k dalsimu tragickemuvyhnani mormonu. Tentokrat se obratili navychod a roku 1839 dorazili do Quincy ve687stat Illinois. V Missouri zustalo ve vzeniptmormonskychvudcuvcetnJosephaSmitha a jeho bratra Hyruma.V Illinois mormoni vyhledli bazinatouoblast blizko reky Mississippi a na rid-ce osidlenem uzemi zacali s vystavbou dal-siho msta. Na mist puvodniho Commercetak vzniklo msto Nauvoo. Tento nazev mabyt z hebrejstiny a znamenat ,Nadherne'.5K ostatnim se po utku z vzeni pripojiloi zminnych pt vudcu.V Nauvoo prozili mormoni od roku 1839dalsi relativn klidne obdobi a podobn jakov Kirtlandu i zde byla prijata rada dulezitychzjeveniavyslanydesitkymisionaru.Proobsah mnoha tchto zjeveni byl rozhodu-jici vstup Josepha Smitha a dalsich mormonudo mistni zednarske loze roku 1842. Zed-narske obrady se tak staly zakladem chra-moveho zasvcovani6 a mormonske vro-uky, ktera k nmu patri a je pro mormonis-mus tak typicka. Vystavni chram, budova-ny v Nauvoo od roku 1841, byl jiz prizpuso-ben tak, aby chramova zasvceni umozno-val.Ovsem nejpozdji od roku 1842 vzrusta-la v Nauvoo vuci mormonum opozice ze stra-ny predmormonskych obyvatel a odpadlikuod mormonismu. Situace byla na cas vyrese-na tim, ze po odstoupivsim starostovi za-staval tento urad sam Joseph Smith, ackolihoivNauvooprovazelapovstclovkazijiciho nemravnym zpusobem.Tento problem Smith nevyresil ani tim,ze roku 1843 prijal zjeveni o mnohozenstvi.9Timto zjevenim, skrytympred verejnosti az do roku1852,sepravdpodobnpokusil sve mimomanzel-ske vztahy legalizovat ale-spon v ramci mormonskecirkve.Napti v Nauvoo brzypo tomto zjeveni dosahlovrcholu.Rozntkousestalozalozenimistnichnovin,NauvooExposi-tor', v jejichz prvnim cisleze dne 7. cervna 1844 od-padlici zjeveni o polygamiizverejnili a obvinili Jose-pha Smitha z vaznych pre-cinu.Smith jako starosta ne-chaltiskarskystrojne-pohodlnych novin znicit arozmetat jejich sazbu. Ten-tocinmuovsemvyneslsoudni stihani. Nejprve sesvymbratremHyrumemprcha,navyzvumormonu se ovsem do msta vraci a je zat-cen. On a tri dalsi predni predstavitele mor-monu jsou uvrzeni do vzeni v blizkem mstCarthage.27. cervna 1844 na vzenskou budo-vu vCarthagezautocildav.JosephSmith a jeho bratr Hyrum byli pri utoku za-biti, dalsi mormon - pozdjsi treti prezidentmormonske cirkve John Tylor - zrann.ZnastupnickekrizevychazivitznBrigham Young a pozdji se stava druhymprezidentem cirkve (urad zastaval az do smrtiroku 1877). Nepratelstvi vuci mormonumstale roste. Dalsi roky v Nauvoo proto pro-bihaji ve znameni priprav na odchod a rych-lych chramovych zasvcovani. V jest ne-dokoncenem chramu je pred dalsim stho-vanim utvrzeno ve sve vire a na vky zpece-tno na sest tisic mormonu. Na pocatku roku1846 je chram dokoncen, ale uz v kvtnujsou z msta krut vyhnani i posledni mor-moni.PostupnopoustjistatIllinoisavy-davaji se opt na zapad. Zkusenost v Nau-voo je deIinitvn utvrdila v presvdceni, zenemohou zit spolecn s ostatnimi America-ny. Po vzoru Stareho zakona se tedy sikujidopochodovychoddiluapodvedenimnovodobeho Mojzise - Brighama Younga -nastupuji svuj exodus z ,Egypta' do Zasli-bene zem.Diky vybudovani nkolika taboru semormonstiexulantidostavajivpru-bhu roku 1846 pres celou Iowu. Na zapad-1011Mapa s misty dulezitch udlosti mormonsk historie. Prevzato z publikace Our Heritage. A Brief History of TheChurch of Jesus Christ of Latter-day Saints, The Church of Jesus Christ of Latter-day Saints, Salt Lake City 1996.$UZAVRENCRKEVKrestansk hnuti plymouthskch bratri m u ns ob sv vtvePavel SimaSttem uznan crkev ,Krestansk sbory" i tzv. ,uzavren bratri",o nichz se v odbornch pubIikacch nepse a o nichz snad nevdIani komunistick dohIed nad crkvemi, maj stejn koreny. Sahajdo 19. stoIet a napjej se z ocekvn brzkho konce svta.UZAVRENCRKEV: domovanim brehu reky Missouri buduji tabor, jejznazyvajiWinter Quarters. Poslouzil jimkprekonanizimnihoobdobi1846-1847a jako vychodist pro dalsi pochod smremna zapad. Jsou oslabeni o 500 muzu, kterepovolala Unie do valky s Mexikem a kterivytvorili tzv. Mormonsky batalion.Na jare roku 1847 vyrazi z Winter Quar-tersprvniskupinanapochoddopanveVelkeho Solneho jezera, ktera byla jiz driveurcena jako zaslibena zem. Pod vedenimBrighama Younga prekonava skupina 143muzu,trizenadvoudtivzdalenostasitisice mil. Po vycerpavajicim pochodu ne-osidlenou krajinou bez cest a mostu oznaciBrigham Young svou holi a slavnymi slovy,Toto je to misto' polohu budouciho mstavUdoliSolnehojezera(SaltLakeValley). Ihned jsou vsazeny brambo-ry, zacina stavba domu a jest tehoz rokuudoli prijima celkem asi dva tisice mormonu.V nasledujicich letech proud mormonskychpristhovalcujestmohutni.DohistoriedobyvaniZapadusezapsalopredevsimdeset pochodu z Iowy do Salt Lake Valley(1300 mil), ktere tisice mormonu absolvova-ly s vozy, do nichz byli sami zaprazeni.Roku 1848 mormoni v cele s BrighamemYoungem vyhlasuji v Udoli solneho jezeranezavisle teritorium Deseret, ktere bylo (pooIicialnim odvolani doktriny o polygamii)roku 1896 prijato jako stat Utah do unie Spo-jenych statu. V dalsich letech msto i celeteritorium ekonomicky posilovalo a postup-noptnavazovalopretrhanekontaktys okolnim svtem. V prubhu let mizelo ne-pratelstvi a nenavist a mormoni a jejich statse staly neodmyslitelnou soucasti americkespolecnosti. Dukazem tohoto zaclenni jsouletosni olympijske hry, poradane na mist,kde pred 155 lety mormoni konecn naslisvou zaslibenou zemi.LiteraturaOur Heritage. A Brief Historv of The Church of Jesus Christof Latter-dav Saints, The Church oI Jesus Christ oI Lat-ter-day Saints, Salt Lake City 1996Znovu:ri:enipravdv,IntellectualReserve,1998Poznmky1 Nabozenstvi mormonu se diky blizicim se olympijskymhram stalo tematem Dingiru 3/2001.2 Novotny, T., Mormoni a Dti Boi, Votobia, Praha 1998,str.124.3 MormonskaCirkevKristovabylaroku1838vosadFar West prejmenovana na dnesni nazev Cirkev JeziseKristaSvatychposlednichdnu.4 viz: Novotny, T., Jezis prisel do Ameriky, Dingir 3/2001,str. 15.5 Novotny, T., Mormoni ..., str. 144.6 Novotny,T.,Svobodnezednarstviamormoni,Dingir3/2001,str.19-20.12PhDr. Zdenk Vojtsek (*1963) je odbornym asistentemnakatedrepsychosocialnichvdHusitsketeologickeIakulty UK, mluvcim Spolecnosti pro studium sekt a no-vych nabozenskych smru a seIredaktorem Dingiru.Britsk a irsk poctkyPocatkyhnutibratrilezivAngliiaIrskuprvni poloviny 19. stoleti. Bylo to obdobivelkeho nabozenskeho oziveni, kdy vznika-lo velke mnozstvi ruznych cirkvi a sboru.,Duvodv,procnovecirkvev:nikalv,bvlv nefru:nfsi, casto i velmi malicherne,skupinove, osobni. Me:i vanfsimi motivvse obfevufi - krom motivu probu:eneckvch- dva tvpv. Na fedne stran snaha o navrat,restauraci apostolskeho krestanstvi v fehopodob fest ne:kaene po:dfsim vvvofem...Nadruhestranseuplatnilvmotivveschatologickeaapokalvpticke,oceka-vani:asadniho:lomu,koncedfin,pri-choduBoihokralovstvi.'1 Tyto dva mo-tivy hraly svou roli i pri vzniku hnuti bratri.Ve20.letech19.stol.sevnkterychmstech v Irsku a o nco pozdji v Angliizacaly na sob nezavisle Iormovat skupinykrestanu ke spolecnemu cteni Bible a mod-litbam.Pochazelivesmszanglikanskea rimskokatolicke cirkve, kterym vycitali Ior-malismus a zesvtstni. Jejich setkavani sevyznacovalanaprostoujednoduchosti.VDublinu(asiodr.1825)bylvudcipostavou zubni lekar a teolog Anthony Nor-risGroves(1795-1853)aHenryCraik(1805- 1866). Croves roku 1827 v dopisuJohnu G. Belletovi, pravnikovi z Dublinu,vyjadril jednu z ustrednich myslenek novvznikajiciho hnuti, ze ,tam, kde se dva ci trikrestane sefdou ve fmenu Pana Jeise Kris-ta, mohou mit spolu ucast na Jeceri Pani be: prisluhovani ordinovaneho sluebni-kacirkve...aepodleprikladuprvnichkrestanutakmaficinitkadounedli'.2VBristolustalvceleskupinyGeorgMller (1805-1898), ktery studoval teologiiv Halle a proslavil se svymi sirotcinci protisice dti bez domova, ktere postavil vle-tech 1849-1870.VPlymouthutobylBenjaminWillsNewton (1807-1899) a Georg WiccesimusWigram(1805-1879).NewtonpochazelzkvakerskerodinyavystudovalteologiivOxIordu. Zprvu zustavali cleny svych de-nominaci, ale postupn z nich vystupovaliaschazelisespolecnkprostymboho-sluzbam. Sami si nijak nerikali, nazyvali seprost,bratri'.PodlesboruvPlymouthubylo hnuti ,bratri' take nazyvano hnutim,plymouthskych bratri.'Charakteristickym pro jejich setkavanibyl duraz na jednoduchost prubhu boho-sluzby a prostotu slaveni Vecere Pan bezpredem stanovenych obradu a knzi neboordinovanychpracovniku.Vpozaditohomuzemevidttouhuponavratukpraxi,idealniprvotnicirkve',pricemzvyrazprvotni zde nema vyznam jen chronologic-ky, ale hlavn kvalitativni.Koncem 20. let se do kontaktu s hnutim,bratri' dostava pravnik a anglikansky du-chovni John Nelson Darby.Vznik teologie bratr3ohn Nelson Darby (1800-1882) pochazelzirske slechticke rodiny. Roku 1815 zacinastudovat prava na Trinity College v Dubli-nu. Po jejich skonceni studuje jest teologiiaroku1826jeordinovannaduchovnihoanglikanske cirkve. Vroce 1827 se setkavas lidmi z okruhu ,bratri' (Crovesem, Ml-lerem aj.), proziva sve ,obraceni' a zacinaseangazovatvevznikajicim,bratrskem'hnuti. V zim 1827 porada se svymi pratelivDublinupoprvevlastnislaveniVecerePan, tzv. ,lamani chleba'. Roku 1828 vy-dava spis ,O charakteru a jednot Kristovycirkve', ve kterem vyzyval kusili proti roz-dleni cirkve na jednotlive uzavrene deno-minace.Je ironii osudu, ze prav Darby, kterykritizoval krestanstvo rozpadle do ruznychdenominaci, se pozdji sam stal predstavi-telem dalsi uzavrene denominace, ostre vy-mezene vuci svemu okoli. Roku 1829 rezig-%: domovaSatan a jeho systm,Buh vsak maly pocet lidi privede k tomu poznani, ze vsechny jiz jmenovane vci jako: obchod,politika, vychova, vda, vynalezy, spolecenska zarizeni a reIormy, dobrocinne nadace, nabozenstvi,kratcevsepatritomutosvtovemusystemu.Atentosystemseodednekednizdokonaluje.,Pokrok doby' neni nic jineho nez nezastavitelny postupny vyvin svtoveho zivlu. Jak stoji vsakkrestan vuci tomuto svtu? Prav tak jako Kristus. Misto, na kterem se Pan v nebi naleza, a misto,ktere On zde na zemi nezaujima, urcuji misto vriciho. Odkud pochazi vsecky jmenovane vci?Budenkdoprekvapen,slysi-li,zesatanjeBuhtohotosvta,knizemocnyvpovtriavudcetohoto ohromneho systemu? ...Vc se ma tedy asi takto: Kdyz nkdo skutecn jednou Boha poznal aneb mnohem vice od Bohabyl poznan, tu je takovy skrze spojeni s Kristem v nebesich tazen vzhuru pryc od jakekoliv ucastina vcich svtoveho systemu...'J.N.Darbv-Svtakrestan,be:udaniprekladatele,mistaadatavvdani,str.4a10jeho nauky o cirkvi. Vsechny ostatni cirkvesvyjimkou ,bratrskych' sboru pak Darbynazyval sektami.7Jednotucirkvevidlveshromazdnikrestanu pri Veceri Pan, ale prava VecerePan je mozna jen tam, kde se vrici oddliliodevsech,cirkevnichsystemu',tedyodvsech cirkvi. Prava Vecere Pan mimo shro-mazdni ,bratri' pro nj nebyla vubec moz-na8 a uz pouha ucast na bohosluzbach jinecirkve byla naprosto vyloucena.Rozdlen hnutDarby se od sveho odchodu zanglikanskecirkve stale vice soustredil na otazku jedno-ty cirkve a jeho postoje se vuci jinym cirk-vim stale vyhranovaly. Na jeho vliv a vyvojreagovaliilidezhnuti,bratri'.AnthonyCroves si vjednom dopise9 zroku 1836 st-zoval, ze Darby opousti ony zaklady, kterechtlikdysispolecnuskutecnit.Manamysli ideu spolecn se shromazdovat, a takprekonavat ,ploty', ktere kolem sebe posta-vily ruzne cirkve. Misto toho se stavi dalsiprekazky. Ve Svycarsku se dokonce nkteresbory rozpadly, protoze nkteri odmitli sdiletDarbyhonazoroabsolutnimoddleniseod vseho ,zla'.Kprvnimu vaznjsimu rozkolu doslo aleaz vroce 1845. Darby tehdy napadl Ben-jamina Newtona, ktery byl vedouci posta-vou sboru vPlymouthu a obvinil ho zkleri-kalismu za to, ze se sostatnimi vedoucimidohodlnarozpisukazani.Topronjbylnavrat do onoho ,zla', od ktereho bylo tre-ba se oddlit.Plymouthskysborvsakjehoobvinniodmitl a Darby se pote snkolika desitkamipriznivcu oddlil a zalozil ve mst druhy,bratrskysbor',cozuzbylovrozporusmyslenkou, ze na kazdem mist je jen jed-na prava cirkev.nuje na praci duchovniho, ale s anglikans-kou cirkvi se deIinitivn rozchazi az roku1834, kdy uz - podle nj - neni schopna na-pravy. Velmi se zaslouzil o sireni myslenek,bratrskeho' hnuti, kdyz navstvoval N-mecko, Holandsko, Italii, Spanlsko, Spo-jene staty, Mexiko a Novy Zeland.Byl rovnz velmi plodnym spisovatelem.Napsal rady spisu a komentaru kbiblickymkniham.Ceskyvyseljeho,Strucnyuvoddo spisu Stareho i Noveho zakona' a bro-zurka ,Svt a krestan'.3 Dale prekladal ne-bo se spolupodilel na prekladech Bible doanglictiny, Irancouzstiny a nmciny (tzv. El-berIeldsky preklad).V literature, ktera se dnes mezi bratrimivydava, se lze docist, ze Darby vynesl nasvtlo davno zapomenute pravdy.4 Ve sku-tecnosti ne vsechno, co ucil, bylo zcela ori-ginalni. Vmnoha vcech se shodoval sji-nymiproudykrestanstvisvedoby.Vedletoho, ze byl prukopnikem dispenzacional-niho premilenialismu,5 byla jeho hlavnim te-matem otazka cirkve a jeji jednota.6Darby razil nazor o ,cirkvi vtroskach'.Vsechny statni cirkve a ostatni denominaceodpadly od novozakonniho vzoru a oprav-dovi krestane se od nich musi oddlit. Jaka-koli struktura, organizovanost, hierarchie ciurady jsou vnimany jako nco protibozske-ho, od ceho se musi prava duchovni cirkev,Iormovana pouze Duchem svatym, oddlit.Prvotni cirkev byla podle nj pln vedenaDuchem svatym, pak ale na jeho misto na-stoupila lidska organizovanost a doslo kvel-kemu odpadnuti.Toto,oddlenise'byloproDarbyhovelmi nalehave, protoze vnimal svou dobujako ,posledni casy' pred druhym pricho-dem Kristovym a pred Bozim soudem. Ter-min,oddlenise'(separation,Absonde-rung) se tedy stal vubec ustrednim pojmemRoku1847vyslovilNewtonnkteremyslenky o lidstvi Jezise Krista (Kristus seposkvrnil hrichem, kdyz prijal nase lidstvi).Darby proti tmto nazorum prudce vystoupila Newtona obvinil zbludneho uceni. I kdyzpak Newton sve vyroky odvolal, Darby sestimnespokojilavyloucilplymouthskysborakazdeho,kdobysesnimkontak-toval, ze spolecenstvi ,bratrskych sboru'.Vroce 1848 byla dvma prislusnikumtohotoplymouthskehosboruumoznnaucast na Veceri Pan v jinem sboru bratri -ve sboru Bethesda vBristolu. Na to reago-val Darby tak, ze vokruznim list prohlasilbethesdskysboravsechnysbory,kteresnim udrzovaly kontakt, za vyloucene zespolecenstvi. Na tento krok odpovdl Ml-leradalsichdevtclenusboruBethesdatzv. ,Dopisem deseti',10 ve kterem Darbyhojednani oznacili jako neslucitelne sduchem,bratrskeho hnuti'.TakzvanysporoBethesdusetakstalposledni Iazi rozpadu dosud relativn jed-notneho hnuti. Tak se asi dvacet let po svemvzniku hnuti, ktere kritizovalo rozdrobenostkrestanu, samo rozpadlo na dalsi skupiny.Darbyho priznivci zacali byt nazyvani,exkluzivni bratri', zavedli pevny a autori-tativni system ve vroucnych a Iormalnichprojevech a vmisijni praci se zamrovalihlavnnaclenyjinychprotestantskychcirkvi.Tatovtev,bratrskehohnuti'seidalestpila.JestzaDarbyhozivotasevroce 1879 oddlil Darbyho nasledovnika vydavatel jeho dl William Kely. Vletech1884-1908 se oddlily dalsi vtve vUSAa ruzne sbory vAnglii.Druha vtev hnuti bratri se zacala nazy-vat ,otevreni bratri'. Jejich vudci postavouse stal jiz zminny Georg Mller. Tato skupi-na je dodnes vice otevrena vuci clenum ji-nych cirkvi a zduraznuje nezavislost kaz-John N. Darby (1800-1882).&: domovadeho mistniho sboru. To ji zrejm uchranilodalsihostpeni.Jejim,podstatnvmcha-rakteristickvm :nakem bvla od pocatku mi-sifnipracevnekrestanskvchoblastechsvta, spofena sdura:em na socialni odpo-vdnost.'11Hnut bratr u nsDo ceskych zemi se otevreni i exkluzivnibratri dostavaji hlavn zNmecka, kde seoba proudy rozvijeji od poloviny 19. stole-ti. Exkluzivni bratri se tam nazyvali ,Elber-Ielder Brder' podle msta ElberIeld (v okoliWuppertalu). Vyznacnou postavou byl CarlBrockhaus (1822-1899), ktery se vletech1855-71 podilel na prekladu Bible do nm-ciny, ktery vesel ve znamost jako ElberIeld-ska Bible.Myslenky otevrenych bratri u nas zaci-na sirit Frantisek Jan Kresina (1881-1962)vletech1908-1909.BylpuvodnclenemSvobodne cirkve reIormovane. Vroce 1912zacinavPrazevydavatsvujcasopis,Zeslov pravdy a lasky'.Do roku 1956 se otevreni bratri nazyvajisbory Vricich vPana Jezise Krista, DitkyBozi, Sbory cirkve Pan, Bratri, Bratrskeshromazdni, BezkonIesijni krestane neboKrestanskesborybratrske.Poroce1948byly jejich sbory uzavreny a cinnost otevre-nych povolena az po prijeti ,Ustavy Kres-tanskych sboru vCSR' vroce 1956. Podnazvem ,Krestanske sbory vCR' jsou jed-nou zregistrovanych cirkvi u nas.Pocatky sboru exkluzivnich bratri u nasspadajiasiodpoloviny20.let20.stoletia jsou spojeny se jmenem Karla Lopaty. Tytosbory nepstuji zadne kontakty sostatnimicirkvemi a ziji velmi uzavren. Vceske lite-rature, zabyvajici se cirkvemi u nas, nejsouodpovalecnehoobdobizminovani.Kdyzuz se nkde pise o tzv. ,darbystech', je timminno hnuti otevrenych bratri (Krestan-ske sbory).12 Vubec se o nich nezminuje anipublikace vydana jest za komunistickehorezimu ,Cirkve a nabozenske spolecnostivCSSR'.Vsoucasne dob jsou u nas sbory ex-kluzivnichbratrivPardubicich,PeckachuPardubic,DvoreKralove,CeskeLipa Cizkovicich. Jiste vedouci postaveni (presproklamovanou samostatnost kazdeho sbo-ru) ma nejvtsi sbor vPardubicich, kde sekonaji kazdy rok konIerence za ucasti hostuze zahranici. (Exkluzivni bratri udrzuji kon-takty hlavn se sborem vNorimberku.) Po-cet clenu je mozno odhadnout asi na dv aztri sta. Pojem clenstvi je odmitan, a je tedynemozne zjistit presne udaje. Odmitnuto jei jakekoli pojmenovani jejich spolecenstvi.Prislusniciostatnichcirkvijsounazy-vani,krestanepodlejmena'.Uznavasesice, ze i vtchto ,cirkvich podle jmena'jsouspasenilide,alecelkovsejednaosoucast ,zla', od nhoz je treba se oddlit.Asi nejvice negativni postoj maji exkluzivnibratri kcirkvi rimskokatolicke, ktera je cas-to oznacovana podle biblicke knihy Zjevenijako ,nevstka babylonska'. Casto se pou-kazujenato,zesevostatnichcirkvichnedodrzuji Bozi narizeni, napr. prikaz zenamnositsatkypribohosluzbach,zakaznositkratke vlasy a zakaz zdobeni.Ze vsech cirkvi maji exkluzivni bratrivdomi blizkosti pouze vuci otevrenym brat-rim (Krestanskym sborum), ale spor o Be-thesduzroku1848jestaleudrzovannapamti. O tom svdci i pred deseti lety vy-dany sestnactistrankovy dokument ,Je i po144 letech `Bethesda stale ziva?', v nmzse pripomina, ze je i nadale treba se od ote-vrenych bratri oddlovat.Exkluzivni bratri nevyvijeji velkou misij-ni cinnost. Jejich aktivity se vpodstat ome-zujinarozdavaniletaku.Podlesvdectvibyvalehoclenadoexkluzivnichsboruneprichazi mnoho lidi a sbory jsou vpod-stat tvoreny ruzn propojenymi rodinami.Vira se predava zgenerace na generaci.Uzavren bohosluzbyPrubh bohosluzeb (shromazdni) je velmiprosty. Zpivaji se pisn (zpvniky pochazejizNmecka),atozasadnbezhudebnihodoprovodu. Pak nasleduji modlitby a cetbazBible. Kazani neni nutnou soucasti. Po-uziva se hlavn kralickeho prekladu Bible,popr. Darbyho preklady do Irancouzstinya nmciny. Cesky ekumenicky preklad seodmita, protoze je spojen se ,svtskymi cirk-vemi'. Vyklad Bible je doslovny. Prubhbohosluzby je spontanni, nebot vse, co jedopredu pripravene - pisn, modlitby, kazani-nemuzebytzDuchasvateho.Centremshromazdni je ,lamani chleba'.Nauka vychazi hlavn zDarbyho a os-tatnich predstavitelu tohoto hnuti vAngliiaNmecku.Odprotestantskychcirkvijiodlisuje hlavn duraz na ,oddleni se' odzlehosystemusvta-oducastinaverej-nem zivot a od ostatnich cirkvi. Oddleniznamena vpraxi i to, ze se vrodinach neslavivanoce, nedoporucuje se vlastnit televizi,odmita se kremace apod. Rovnz se zduraz-nuje, ze zijeme vposlednich casech a blizise druhy prichod Jezise Krista a Bozi soud.Literatura uzavrenych bratri pochazi zezahranici, hlavn znmeckeho nakladatel-stvi GBV vDillenburgu. Vydavaji i dva ca-sopisy(vprekladuznmciny),,Milosta pravda' a pro mladsi generaci ,Nasledujmne'.Ipotemrstuletechunasjetedytotokrestanskeuskupenizive,ackolivjetemr zapomenuto. Poznmky1 Filipi, P., Krestanstvo - historie, statistika, charakteris-tika krestanskych cirkvi, Brno, CDK, 1996, str. 1672 Pala T., Hudec J., Cestou pravdy a lasky - 100 let bratr-skeho hnuti v ceskych zemich a na Slovensku, A-AleI,Ostrava, 1998, str. 183 Obaspisyvyslybezudaniprekladatele,mistaarokuvydani4 Milost a pravda, c. 1-2, 1993, str. 23-245 Dispenzacionalnipremilenialismusuci,zepovytrzenicirkvedonebenastaneskutecnetisiciletekralovstviJezise Krista na zemi.6 Kdyz jej vroce 1878 pozadal redaktor deniku ,Le Fran-cais' o inIormaci o hnuti ,bratri', odpovdl mu Darbyosmistrankovym dopisem, znhoz pt stran bylo vno-vano otazce cirkve a jeji jednoty.7 Jordy, Gerhard, Die Brderbewegung in Deutschland I.,Wuppertal,1989,str.398 ,Jen tam muze byt Vecere Pan, kde je cele tlo Pan, kdeje jednota vsech vricich . kdyz tomu tak neni, prestavabyt stul stolem Pan a stava se stolem njake sekty .rikam,Duchsvatynemuzeprebyvatvevsechoddle-nych castech cirkve' - J. N. Darby, Gedanken ber desHeren Abendmahl, cit. zJordy, str. 439 Coad, F. Roy: A History oI the Brethern Movement, 1968,287-29110 Jordy, str. 3311 Kirchner,H.:FreikirchenundkonIessioneleMinder-heiten, Berlin, 1987, str. 4112 Tak napr. i Pavel Filipi, Krestanstvo, CDK, Brno, 1996PodkovnZa pomoc pri vzniku textu dkuji Janu Zahradnickovi a bratrumKorinkovym,byvalymprislusnikumexkluzivnichbratri.Pavel ma (*1974) je studentem 5. rocniku Evangelic-keteologickeIakultyUniverzityKarlovy.Otzka pojmenovn,S touto otazkou se, zel, az prilis castozachazi lehkomysln. Musime odmitat ja-kekoli pojmenovani, ktere by mohlo vy-jadrovat dalsi rozstpeni Cirkve. Jestlizese jini krestane nazyvaji katolici, evange-lici, kalvinsti, luterani, metodiste, bap-tiste, atd., je to prirozene v tom smru, zenesou jmeno sve cirkve. Avsak my, kterise shromazdujeme ,jenom ke jmenu PanaJezise',neznamezadnoujinoucirkevnez ,Bozi Cirkev'. Nemuzeme si prisvojitnjakejmeno,kterebynemohlymitvsechny Bozi dti. Jestlize svt, at nabo-zenskyneboostatni,nas-protozenicjinehoneumi-oznacujenjakoupre-zdivkou nebo vubec njak, je to jeho vc.Avsak uznavat njake zvlastni pojmeno-vani by znamenalo, ze popirame zasadujednoty, na jejimz zaklad se v poslus-nosti vuci Bozimu slovu shromazduje-me.'Milostapravda,1993,c.11-12,str.179'CESTNOVOPOHANjsousicepripravovovanyzhlediskager-manske tradice, ale obsahuji odkazy i na jinedruhynovopohanstvi.Stoupenciseverskeho(germanskeho)nabozenstvi svou viru nazyvaji bud Asa-tru,pokudctibohyzrodinyAsuvceles Odinem (Wotanem), Thorem, Tyrem, Frigga dalsimi, anebo Vanatru, pokud se obracejik bozskemu rodu Vanu - k Freyovi ci Freye.Vtsinou se ale pouziva Asatru (anebo na-zev ,Forn Sidhr' - Davny obycej) pro celouseverskou tradici.,Pohanska srdce' (Heathen Hearts) se-stavaji z jednotlivcu a nkolika klanu, ktereseorganizujipodlebydlistsvychclenu:nazapadnimSloven-sku pusobi klan Mjl-nir, v Ceskych Budjo-vicich Gabreta, Mana-garm v Teplicich a Kar-patsti vlci v HolesovnaMorav.Znakem,Heathen Hearts' je kolo s osmi loukotmi,ktereznazornujevcnykolobhsosmizastavenimi roku (slunovraty a rovnoden-nostmi).Naokrajije24runovychznakua uprostred uzel mrtvych, symbol zasvcenizivota Odinovi a brana do svta bohu.Jecharakteristicke,zeprivykladuto-hoto znaku se stoupenci Asatru nezapomi-naji distancovat od politickeho extremismu,ktery vyuziva podobne symboly. ,Asi preddeseti lety se o severske nabozenstvi zacalizajimat lide patrici kblackmetalove neboskinheadske scen,' rika zakladatel Karpat-skychvlkuStargardapriznava:,Nkteriznas se na tchto scenach taky pohybova-li. Casem jsem ale zjistil, ze ani nejde o na-bozenstvi, ale o politiku. Skinheadi nejdouhloubji nez k symbolice.': domovaDokategorie,novopohanstvi'natomtomist radime stoupence keltskeho, german-skeho a slovanskeho nabozenstvi, samanis-mu i nespeciIikovanych predkrestanskychduchovnich praktik. Oznaceni ,novopohan'nemaji prislusnici teto subkultury radi, alelepsi asi neni: slovo ,pohan' je sice pejora-tivni, na druhou stranu ale dobre vystihujejejichprotestprotitetocivilizaciajejimplodum. A ackoli nechtji byt ,novi', vtsi-nou uznavaji, ze kontinuita jejich viry bylaprerusena.StejnjakonaZapadjeiunasdnesnejvice rozsiren zajem o Kelty. Nabozenskapodoba tohoto zajmu (neodruidismus) tak,jak ji predstavuje napr. druid Roman (vizjeho clanek na str. 23-24), je ovsem slabsinez kulturni a umlecka vtev keltske in-spirace. Plody teto inspirace se jiz od prvnipoloviny90.letsnazishromazdovatBratr-stvoKeltu(www.bel-tine. cz). Vydava stejno-jmenny casopis a pora-daIestivalykeltskehoumnivdobjarnicha podzimnich keltskych svatku. - Keltskymnabozenstvim i zpusobem zivota se zabyvai virtualni nemeton, in-ternetove stranky ,dru-idske tradice a prirod-nich vd'. Chtji byt ne-metonem, tedy posvat-nymmistemsetkanidavneho s novym a po-svatneho s proIannim.Uzitecnoubranoudonovopohanskehosvta jsou stranky ,Pohanska srdce' (http://heathenhearts.hyperlink.cz). Tyto strankyCesta po promnlivm svt virtulniho novopohanstviZdenk VojtisekTouha novopohanu po zjistn a ,ochutnn" toho, jak vypadaI zi-vot pred krestanskou rou, je neprehIdnuteIn. Stejn samozrej-m je aIe pouzvn internetu k tomu, aby se tato touha napIniIa:na internetu se cIovk nejen dozv, co je obsahem novopohanskvry, aIe muze si precst i svdectv o novopohanskch konverzch,diskutovat nzory a zkusenosti, a dokonce vytvorit spoIecenstv(coveny, kIany) a domIuvit obrad. Bez internetu by soucasn novo-pohanstv vykazovaIo pravdpodobn jen zIomek aktivit a prznivcu.CESTNOVOPOHANJeovsempravda,zezasadyizpusobvyjadrovani severskeho kindredu (rodiny),Fraternitas UlIar' (Bratrstvo vlka) z roku1999 skinheadske prostredi hodn pripomi-naly. Skupina je ale dnes jiz rozpustna.Krom stranek ,Heathen Hearts' je moz-ne se setkat s uvahami stoupencu seversketradice, ale i s preklady starych textu ve ,vir-tualniValhalle'(http://valhalla.wothan-burg.cz) a v internetovem casopise Mana-garm (viz odkaz na Heathen Hearts).Slovansti novopohane o sob nejradjimluvi jako o jazycnicich a o svem nabozen-stvi jako o jazycestvu. Jejich spolecenstvi,Rodna vira' se na svych strankach (http://www.volny.cz/rodna-vira) prezentuje jako,staroslovanskapohanskaorganizace'.Kulturnichslovanskychorganizaciunasovsem pusobi vice, jazycnikum na nich alevadi, ze jsou aktivni i politicky. ,ZucastnilijsmesezakladajicihosetkaniSvtovehokongresu etnickych nabozenstvi a ja jsembyl vuzkem vedeni,' rika staresina ceskychjazycniku Dervan. ,Ale odesel jsem, proto-ze tam hraje velkou roli politika.'Kontakty s cizinou ale Rodna vira ma -na Slovensku pusobi Perunov kruh a Paro-movaDubrava,obdobneorganizacejsoui v Polsku, Rusku a v baltskych zemich. Tamse ovsem z historickych duvodu casto vy-mezuji Baltove oproti Slovanum, protozeSlovane jim prilis asociuji Rusy a jejich dlou-holetou okupaci baltskch zem.Zsirokehoprouduwiccansketradice(slovo WICCA vzniklo v anglosaskem pro-stredi snad jako nahradni slovo misto zati-zeneho pojmu witchcraIt - carodjnictvi) sezatim v cestin nabizi jen jedna verze, kte-rou na internetu prezentuje Eurik, ,mladycesky student s nevelikou magickou praxi'.Seznameni s nim a snad i dalsimi wiccanya pripadne pripojeni k nkteremu z covenu(klanu)jemozneprostrednictvimstranekhttp://magie.unas.cz/.Rozdlovnik samanismu najdeme na in-ternetunaslovenskeadresehttp://nirgan.host.sk. Odkazuje napr. i na stranky o Car-losi Castanedovi.Ktematunovopohanstvisnadokrajo-ve patri i vikinsti, normansti, barbarsti a snadi jini bojovnici, kteri poradaji happeningyv dobovych kostymech a se zbranmi v ru-kou dobyvaji hrady a vedou valky (viz napr.Bratrstvo Valhally: http://www.mujweb.cz/www/brva).Tatozabavnaadojistemiryi vydlecna cinnost v roli zive atrakce n-kterych zachovalych hradu ci zricenin masnovopohanstvimspolecnehouzpouzevelmi malo.Z D3INNEODRUIDISMU: ahr ani ciKolbkou neodruidismu je Velk BritnieDalibor AntalikPuvodn keItsk nbozenstv, jehoz tradici nesIy knzsk vrstvydruidu, bardu a (o)vatu, nenvratn zanikIo po triumfu krestanstvna konci starovku. Vsechny novodob pokusy vzkrsit nbozen-skou tradici, kter byIa mezi keItskmi popuIacemi ziv pred chris-tianizac, se objevuj teprve po odmIce trvajc dIe nez ceI jednotisciIet. Zdn znich nemuze prokzat historickou kontinuitu spu-vodn nbozenskou kuIturou KeItu, i kdyz se o to mnoz ,keItoma-ni" pokouseIi a pokousej odvoIvajce se na dajn tradice, jezpr byIy tajn predvny zgenerace na generaci od ranho stre-dovku az po renesanci1.Z D3INNEODRUIDISMUAutoportrt Williama Stukeleye.Vsechna tvrzeni tohoto typu je ovsem zhis-torickeho hlediska nutne odmitnout. Az pri-lis zreteln je na nich vidt, jak se prani stavaotcem myslenky. Sjistotou lze konstatovatpouzetolik,zedjinytzv.neodruidismunelze zptn vystopovat dal nez na pocatek18.st. Vtomto stoleti totiz vBritanii postup-n vznikly hned tri zjeho ctyr nejdulezitj-sich vtvi.3ohn Toland: ,krestansko-mystick~vtev neodruidismuNejstarsi neodruidske spolecenstvi pry za-lozil puvodn ,volnomyslenkarsky' katolik,pozdji deista a nakonec keltomanii propad-nuvsinadsenecirskehopuvoduJohnTo-land (1669-1722). Ten ml - podle tradicnihopodani - pozvat 22. zari 1717 do londynskeThe Apple Tree Tavern sve stejn smysle-jici soucasniky - ,druidy a bardy' ze vsechkoutu Britanie a Irska, stejn jako zIrancouz-ske Bretan. Na tomto setkani pry byly po-lozenyzakladytajneorganizace,kterasizvolilanazev,Starobylydruidskyrad',Ancient Druid Order (ADO). Nazitri, tj. 23.zari 1717, se pak pry prvni clenoveADOvydali na pahorek Primrose Hill, aby zde po,druidskem' zpusobu oslavili den podzim-ni rovnodennosti. Zde mla byt provedenaintronizacni ceremonie, jiz byl prvnim ,arci-druidem' radu ustaven prav Toland, kterypryvtetoIunkcisetrvalazdosvesmrti.Historicitu tchto dvou udalosti vsak radanovodobych badatelu popira a povazuje jepouze za jakousi ,zakladacskou legendu'.2R.1722 ml Tolanda ve Iunkci predsta-venehoADOvystridatWilliamStukeley(1687-1765), puvodnim povolanim lekar.Faktem je, ze prav on predstavoval jednuznejvyznamnjsich osobnosti nejstarsi ge-nerace neodruidismu: publikoval radu po-nkudIantasknichpojednaniostarokelt-skem nabozenstvi, sve predstavy o nm sesnazil harmonizovat surcitymi aspekty kres-tanske zvsti, rozhodujici mrou se zaslou-zil o rozsireni predstavy, ze megaliticke pa-matky zbudovali Keltove jako sve chramya na sklonku sveho zivota prijal ,druidske'jmeno Chyndonax (zname z jednoho antic-keho galskeho napisu).Predstavenymradusemlpozdji(v letech 1799-1827) stat i basnik WilliamBlake (1757-1827),jehoz poezie je castoprodchnuta romantickou vizi keltstvi. Pres-ne osudy tohoto spolecenstvi vsak nejsou- diky jeho ezoterni povaze - sjistotou zna-my. Zda se, ze do 20.st. prezila pouze jedinajeho Irakce ci nasledovnice, ktera se hono-si svymi koreny sahajicimi az kpuvodnimuADO a ,tolandovskou sukcesi arcidruidu'.Jedna se o tzv. ,Britsky kruh (radu) univer-zalniho svazku', British Circle of the (Or-derofthe)UniversalBond(BCUB)sesidlem v Londyn. Od r.1976 stoji vjeho celeChristopher Sullivan.ADO tedy snad vjakemsi prodlouzeniexistuje az dodnes. A i vsoucasnosti si udr-zuje charakter tajneho mystickeho spolecen-stvi,kteresepodlevlastnichslov,snazikonkretni Iormou prostredkovat univerzalnimoudrost... Nejde ani o kult ani o vyznani,nybrz o system, jenz umoznuje pristup kIilo-soIickymprincipum,vdanabozenstvitm, kdo je touzi poznat.'Videovem navazani na ADO a po roz-trzce sBCUB zalozil r.1964 Ross Nichols(1902-1975), ktery prijal ,duchovni' jmenoNuinn (irsky ,jasan'), vsoucasne dob asinejdynamictjsi neodruidske spolecenstvivanglosaskem svt. Jmenuje se ,Rad bar-du, ovatu a druidu', Order of Bards, Ovatesand Druids (OBOD). Sidlem radu je Lewesve Vychodnim Sussexu. Svych zhruba tri-cetlokalnichbunknazyvanych,haje'(Groves) ma dnes ve dvaceti zemich po ce-lemsvtapodlejehovlastnichudajujevnich sdruzeno na 7tis. clenu. Vjeho ucenirezonuji - podobn jako tomu bylo vpripa-d puvodniho ADO - prvky jak keltske, takkrestanske provenience, coz umoznuje vy-rokytypu,Jezisbyldruid',ap.Celkovycharakter je vsak urcen jiz obecn novopo-hanskou spiritualitou (viz nize). Mezi ciliOBOD nadto Iiguruji i takove polozky jako,Kampan za osobni ekologickou zodpovd-nost' ci ,Program vysazovani posvatnychstromu'.Narozdil odADO, ktery byl pristupnypouze muzum, se vramci OBOD prosadilurcity Ieminizujici posun: od pocatku OBODvyslovnpodtrhovalrovnopravnostoboupohlavi votazce iniciace do radu. Nejvys-sim reprezentantem tohoto spolecenstvi jenicmen stale muz. Vsoucasnosti tuto Iunk-ci zastava psycholog Philip Carr-Gomm, au-torradymaterialupropagujicichOBOD(vcetn placeneho korespondencniho kur-zu, jehoz absolvovani je od 80. let 20. st.prvnipodminkoukprijetizaclena)ipo-jednani o neodruidismu obecn3. Pouze procleny radu - a nikoli kverejne prezentaci -jsou urceny msicniky Touchstone (nejroz-sirenjsi), Serpentstar (v Australii a Ocea-nii) a Drvade (v Beneluxu).: ahr ani ciHenry Hurle: ,zednrsko-rotarinsk~vtev neodruidismu28. listopadu 1781 zalozil vKing`s ArmsTavern vLondyn majitel slusn prosperu-jiciho tesarstvi Henry Hurle spolecenstvi,jemuz dal nazev jen nemnoho odlisny odudajne Tolandovy organizace: pojmenovalje jako ,Starobyly rad druidu', Ancient Or-derofDruids(AOD).Tensestalnejroz-sirenjsi neodruidskou organizaci, ktera madnessveclenypraktickypocelemsvt.Jeho puvodni ideou bylo vytvorit platIor-muprosetkavani,neodruidsky'smysle-jicich ,dzentlmenu' pri kultivovanych de-batachonabozenstvi,poslechuhudbya recitovani poezie. Vpopredi cinnosti radubylaajevzajemnasolidarita,adokoncei charita (predevsim voblasti pece o opus-tne dti). Do cela radu byla ustavena sed-miclenna rada. Jeho vnitrni usporadani jedo znacne miry podobne strukture zednar-skych lozi4 ci tzv. Rotary klubu. Podobni znacnou mirou obradnictvi oplyvajici cere-monie, ktere tento rad prijal za sve, svymikorenyvtsinoutkvivesvobodnemzed-narstvi.AOD cita radu lozi nejen na Britskychostrovech, nybrz i na celem starem konti-nent. Na jeho dcerinne loze vsak narazimei vtak ,nekeltskych' koncinach jako jsoukuprikladu Antilske ostrovy ci nktere sta-ty Jizni Ameriky. Jeho soucasti je i nkolikvicemen autonomnich lozi zenskych. Nej-znamjsibunkoutohotospolecenstvisevsak bezesporu stala tzv. ,Albionska lozeStarobyleho radu druidu vOxIordu', Albi-on Lodge of the A.O.D. at Oxford. Jejimuvhlasu prisplo predevsim to, ze do ni bylvsrpnur.1908prijatsamotnyWinstonChurchill (1874-1965), pozdjsi ministerskypredseda Velke Britanie. Dnes ma AOD po-dle vlastnich statistik pres tritisice clenu.Ustredi radu sidli vbritskem Birminghamu.VramcisvepublikacnicinnostivydavaAOD periodikum The Druid. The Newslet-ter of the Ancient Order of Druids.Zahypozalozeniraduvsakvjehoradach doslo kzavazne roztrzce. Vr.1810totiz nktere loze do sveho elitarskeho kruhuvpustily privrzence neodruidismu znizsichsocialnich vrstev, nez bylo do te doby zvy-kem. Sokovane ,spicky' AOD proto obra-temvymyslelyspravnimechanismus,jaktomuto,nesvaru'zabranita,neurozene'ze svych rad vyloucit. Vnitrni krize, vniz sespolecenstvi zakonit ocitlo, vyustila r. 1833vzalozeni tzv. ,Sjednoceneho starobylehoradudruidu',UnitedAncientOrderofDruids (UAOD). Jeho vnitrni struktura zu-stala prakticky totozna jako vpripad ma-terskeho AOD: tvori ji loze, ktere se kromBritanie zIormovaly jednak vkontinentalniEvrop(Francie,Nmecko,Svycarsko)a Skandinavii (Dansko, Norsko, Svedsko)a vdruhe rad na uzemi USA (nejvyznam-njsi loze pusobi vCaliIornii, New Jersey,Ohiu). Ustredi radu se naleza vBristolu.R. 19085 byl podniknut pokus ob Irakceznovu sblizit. Tehdy se sice reprezentantiAODaUAODnedohodlinaoptovnemslouceniobouorganizacivjednospolecenstvi,nicmenpristoupilikvytvoreni organu, ktery by poskytlspolecne Iormalni zastreseni obmaIrakcim, jez si i nadale chtly podrzetsvouautonomii.Takvzniklatzv.,Velkamezinarodnilozedruidis-mu', International Grand Lodge ofDruidism(IGLD)sesidlemvbrit-skem Portsmouthu. Jejim zamrem jekoordinovatcinnosttchlokalnichloziAODaUAOD,kteresestalyclenytohotoorganu6.KazdectyrirokyIGLDsvolavajakesivalneshromazdni.Edward Williams:,obrozenecko-vlasteneck~ vtevTretikorenneodruidismuvdcizasvujzrodvelsskemustavebnimudlniku Edwardu Williamsovi (1747-1826). Ten sice nejprve tihl k uni-tarstvi,nicmenpozdjisenadchlpro velsskou lidovou zpvnost, vniz se do-mnival spatrovat ohlasy starokeltske bard-ske tradice. Casem si dal i velsske jmenoIolo Morgannwg. Vden letniho slunovratu,tj. 21. cervna r.1792 svolal snm ,bardu' -optnavrchPrimroseHill.Protakovetoshromazdni se pritom ve velstin tradicnuzivalo oznacenigorsedd. A tento termindal zaroven jmeno dalsimu neodruidskemu(civtomtopripadpresnji,neobard-skemu') spolecenstvi, ktere se ztohoto set-kani zrodilo: ,Gorsedd (tj. `snm) bardu Brit-skeho ostrova', Gorsedd Beirdd Fnvs Prv-dain.IoloMorgannwgsezaslouzilpre-devsim o obnovu tradice kazdorocnich na-rodnich Iestivalu vpodob pveckych slav-nosti zvanych eisteddfodau. Ty byly nada-le poradany na ruznych mistech ve Walesu.Nicmen kjeho obrozeneckym snaham seodsamehopocatkupojilyinabozenskeprvky:progorseddyvymysleldoprovod-ne ceremoniea la druidique, pri nichz selaborovalosnejruznjsimi,rekvizitami'(meci, rohy hojnosti, rozlicnymi standarta-mi, ap.) a nechal dokonce zbudovat obradnikamenny kruh u Carmathenu. Jeho posmrt-n publikovane tzv. Iolo Manuscripts (1848)spolu sdilem Barddas (1862), ktere sepsaljeho pokracovatel William Ab Ithel, pred-stavuji zakladni texty Gorseddu. Oba pra-menyvydavalWilliamAbIthelzaopisypredlohobsazenychvesbirce,barda'jmenem Llewelyn Sion (patrn Iiktivni posta-va?) a datoval je do r.1560. Kyzene origina-ly vsak nebyly nikdy zpristupnny. Temrsjistotousejednaojakesi,apokryIy'ciDruid na kresb Williama Stukeleye.Prijimni Winstona Churchilla za clena ,Albionsklze Starobylho rdu druidu v Oxfordu" v lt r.1908v Blenheim Parku.Oblka ,Hlasu druidu", casopisu Rady brit-skch druidskch rdu, zima 1994.Vsechny ilustrace u tohoto clnku jsou pre-vzaty z knihy Mirandy Greenov ,Exploringthe World of the Druids", Thames and Hud-son Ltd., London 1997.: ahr ani cijest spise ,literarni padlky' sepsane navicvjiz moderni velstin. Zadne jejich starsipredlohy podle medievalistu neexistuji. Je-jich obsah pak predstavuje smsici krestan-skych,unitarskychadomnle,starokelt-skych' (ve skutecnosti vsak vtsinou Iolk-lornich) prvku.Gorsedd se pozdji rozsiril vicemen jendo tch oblasti, kde zily - podobn jako veWalesu - keltskym jazykem hovorici mino-rity vnekeltoIonni majoritni spolecnosti: dobritskeho Cornwallu a Irancouzske Breta-n. I zde mu pripravily zivnou pudu vlaste-necke nalady, spojene prilezitostn sproti-britskymi a protiIrancouzskymi postoji.Gardnerovsk inspirace:,novopohansk~ vtev neodruidismuAckoli Geralda Brosseau Gardnera (1884 -1964) nelze priradit kneodruidismu ve vlast-nimslovasmyslu,prestosehralprojehovyvoj vdruhe polovin 20.st. klicovou ulo-hu. Tento iniciator novodobeho carodjnic-keho hnuti, resp. neopaganismu (tzv. Wic-ca)totizpourcitoudobustalpodvlivemnauk velsskeho Gorseddu. Krom zduraz-novani,druidskych'magickychritualuaspekulaciostarokeltskevirevmetem-psychozu ve sve novopohanske vsehochu-ti povysil na ztlesnni muzskeho principubozstvipravarchaickehogalskehobohazasvtiCernunna.7Odkazjehoucenipakdrtivouvtsinupozdjsichneodruidune-nechal chladnou, i kdyz zaroven cerpali pri-rozen i zddictvi onch tri dnes jiz ,klasic-kych'prouduvzniklychv18.st.(Gard-nerovym blizkym pritelem byl mj. i Ross Ni-chols - zakladatel OBOD; viz vyse.) Zvlastv poslednim ctvrtstoleti vyrostlo Gardne-rem inspirovanych spolecenstvi a radu mezineodruidy jako hub po desti. Sledovat je-jich pribuznost a presnou genezi vsak mno-hdynenisnadne.Nejdulezitjsi neodruidska spolecenstvive Velke Britanii, ktera stoji mimo ramec vysezminovanychvtvi,dneszastresujetzv.,Rada britskych druidskych radu', Coun-cilofBritishDruidOrders(COBDO).Zalozena byla r.1989. Narozdil od IGLD (vizvyse) se jedna o organ, ktery nedisponujezadnou vykonnou moci. Jeho zamrem jepouze poskytovat platIormu pro dialog mezijednotlivymiskupinamiostrovnichneo-druidu8. TrimestralnCOBDOpublikujecasopisTheDruidsJoice.Maga:ineofContemporarv Druidrv. Clenska spolecen-stvi, resp. jejich reprezentanti se pak scha-zejivdenletnihoslunovratukespolecnebohosluzebneoslavtohotoneodruid-skeho svatku. Vsoucasnosti COBDO sdru-zuje necelou dvacitku ruznych ,radu'.Mezi nejvyznamnjsi a ,nejwiccanstjsi'znich patri kuprikladu ,Druidsky klan (bo-hyn) Dany' (Druid Clan of Dana), ,Glas-tonbursky rad druidu' (Glastonburv Orderof Druids), ,Rad ostrovnich druidu' (Insu-lar Order of Druids), ,Rad druidu Beren-garia' (Berengaria Order of Druids), ,Brit-skyradsvobodnychdruidu'(BritishOr-der of Free Druids), atd.Zvlastni pozornost si pak mezi clenskymiskupinami COBDO zasluhuje tzv. ,Druzinavrnychvalecniku(krale)Artuse',LovalArthurianWarband.Podlevlastnichslovsevnishromazduji,carodjove',,caro-djnice' a ,valecnici'. NeoIytove prisahajiprimeciExcaliburu,zebudoudodrzovatprincipy ,pravdy, cti a spravedlnosti'. Jejiprotagoniste jsou hlavnimi poradateli kam-pan za obnoveni volneho pristupu verej-nosti na vsechna ,keltska' posvatna mistavBritanii: zazalovali mj. britskou vladu u Ev-ropskekomiseprolidskapravazato,zev 90. letech minuleho stoleti rozhodla zaka-zat neodruidum vstup do arealu Stonehengebhem jejich svatku. Podobn se angazujii voblasti ochrany zivotniho prostredi: pro-testuji proti vystavb novych silnic, kacenistromu, vyuzivani jaderne energie, atd. Hla-vou tohoto spolecenstvi je neodruid, kteryse povazuje za reinkarnaci krale Artuse (veskutecnosti myticke postavy!) a tituluje sejako ,Kral Artus Uther Pendragon'.9Zmnohadalsichradu,kterenespolu-pracuji vramci COBDO, zminime na zavrpouzejediny.Vdenpodzimnirovnoden-nosti, tj. 23. zari r.1993 vzniklo pri megali-tickych pamatkach nedaleko britskeho Ave-bury vhrabstvi Wiltshire - vjen lehke na-vaznostinatradicepuvodnihovelsskehoGorseddu - hnuti oznacovane jako ,Gorseddbardu msta Avebury',Gorsedd Bards ofCaerAbiri.Jednaseospolecenstviusi-lujici predevsim o obnovu bardske tradice.NeoIytumjebheminiciacnihoritualupredavan bardskyawen, tj. ,inspirace' ci,duch' (velssky). Nicmen zaroven se ten-tonovodobyGorseddsnazibytotevrenynejenclenumvsechostatnichneodruid-skych ,radu', nybrz i stoupencum nejruz-njsich odnozi wiccanske tradice, neosama-num ci krestanum. A to pod jedinou pod-minkou:kazdynovprichozimusibyt,uprimneho srdce'. Toto spolecenstvi tedypredstavuje jakysi pokus o ,zitou ekumenu'ci ,ekumenu zdola', jejimz cilem neni usilio Iormalni sjednoceni odlisnych skupin anivytvoreni njake diskusni platIormy - jakotomujevpripadCOBDO-nybrzsnahaspojit ruzne neodruidske a dalsi skupiny narovin spolecn praktikovane spirituality -predevsim pri obradech konanych u prile-zitosti nejdulezitjsich neodruidskych svat-ku.10 Poznmky1 Vmaterialechnejruznjsichneodruidskychskupinsekuprikladutraduje,inIormace'otajnemspolecenstvizvanem ,OxIordsky haj hory Haemus', ktere pry zalozilbard Philip Brydodd jiz r.1245 a na jehoz zakladech mlr.1670 vyrust tzv. ,Haj hory Haemus', udajn stvorenyanglickym antikvarem a jednim zprvnich ,keltomanu'Johnem Aubreyem (1626-1697). Historicitu ani jedno-hoztchto,tajnychspolecenstvi'vsaknelzeproka-zat.2 Mj. uz proto, ze vTolandov posmrtn vydanem a ne-dokoncenem spisu Historv of the Druids, zr.1726, jsoudruidovevylicenijakoteokratictityrani,cozbybylou,zakladatele'modernihoneodruidismuprinejmen-simudivujici.3 Viznapr.TheDruidTradition,ShaItsbury1991;TheDruidRenaissance,London1996.4 Velka zednarska loze vBritanii byla zalozena vcervnu1717.5 Podle nkterych pramenu teprve r.1913.6 Individualni clenstvi tedy IGLD prirozen neumoznuje.7 Paralelnknmuhovoriljakoonejvyssimprojevuzenskehoaspektuposvatnychsilotzv.Bilebohyni.8 Srv. Iunkci Ekumenicke rady cirkvi vkrestanskem pro-storu.9 Pendragonjearchaickeoznacenistredovkychknizatve Walesu a Anglii.10 Srv.ideukrestanskehospolecenstviveIrancouzskemTaize.DaliborAntalk,Dr.(*1966)jeodbornymasistentemUstavu IilosoIie a religionistiky FilosoIicke Iakulty Uni-versityKarlovyvPraze.!SOUCASNNOVOPOHANSTVOdklon od monoteismu jako nbozensk i kulturni fenomnvan O. StampachProgramov nvraty Iid zkrestansk kuIturn obIasti kmimokrestanskm a pred-krestanskm nbozenstvm nejsou novm jevem. Presto je o tomto hnut vdostupnIiterature mIo informac.1 Zatmn nedostatek aktuInch a dobre cIennch infor-mac ns vede ktomu, abychom si nejprve ujasniIi pojmy koIem novopohanstva pak vnovaIi pozornost smrum a skupinm, kter muzeme oduvodnn pokI-dat za novopohansk.SOUCASNNOVOPOHANSTVt emaJde o smry pritahujici nemalou cast sou-casne, zejmena mladsi ceske populace. Za-timcodosudvtsinovekrestanskesmryrapidn ztraceji privrzence, mensi a alterna-tivni skupiny vcetn novopohanskych pro-speruji. To je take duvodem, proc tomutospiritualnimuproudusoucasnostinovvnovatpozornost.Co je pohan a novopohan?Sam vyraz ,pohan' je latinskeho puvodu.Zacalo se ho uzivat vRimske risi pro oby-vatele(mimoZidy),kterisezejmenapooIicialnim uznani krestanstvi roku 313 ne-stalikrestany.Novenabozenstviseujalonejprvevemstech,zatimcovenkovskeobyvatelstvo (paganus latinsky venkovan,odtudceskeslovopohan)sejestpojis-tou dobu drzelo tradicnich kultu.Vyraz,pohan'nachazimevceskychprekladech Bible. Vpuvodnim reckem textuNovehozakonatomuodpovidajivyrazyethnos(narod),ethnikos(prislusnik naro-da). Vtradicnim latinskem prekladu najde-mevyrazygens(narod),apolatinstnyreckyvyrazethnicus.VtomNovyzakonnavazuje na starozakonni rozliseni Boziholidu a narodu. (Ekumenicky preklad zne-pochopitelnych duvodu pouziva zcela ne-vhodnehonovotvaru,pronarody'.)Doslotedykvyznamovemuposunu:znaroduodlisnychodIzraelcuapakodkrestanu (kteri se chapali jako sveho druhu,narod') se pak stali zatemnli vesnicanenevzdlanci,kterymchybinalezitenabo-zenske vzdlani. Hodnotici naboj se vces-kem prostredi jest posilil nahodnou okol-nosti,zeslovopohanjezvukovblizkeslovum jako pohana, pohanit. Bohemiste byposoudili, nesehrala-li tato podobnost svouroli jiz pri volb pocestneho tvaru ,pohan'.Historick nvraty k pohanstvMohlo by se zdat, ze vkrestanskych zemichje pohanstvi vci davno minulou. VRimskerisi a vnastupnicke Byzanci mla oIicialnichristianizacebytdokoncenauzavrenimplatonskeakademievAthenachcisaremJustinianem I. Germanske a slovanske naro-dymlydeIinitivnprijmoutkrestanstvivranemstredovku,vceskychzemichv10., mozna 11. stoleti.PriblizsimprozkoumanihistorickychIaktuvsakdojdemektomu,zesoubznsvitznym krestanstvim se vkulture pro-jevuji i puvodni nabozenstvi. Krestanstvisamopriznancinepriznanpracovalospohanskou latkou zvlast pri utvareni sveteologie a liturgie. Pro nktere vzdlance,jaksezda,bylototoddictvimimoradnduleziteakrestanstvibylojenpovinnymnatrem.MuzemeknimpocitatBoethia,DionysiaPseudoareopagitu,JanaScotaEriugenu, Abelarda a nktere mystiky?Mezi prostym obyvatelstvem zila tatotradicevpohadkachajinychprojevechlidove slovesnosti, ve zvycich a zrejm takevlidovem carodjnictvi. Za priznivych pod-minek predkrestanske motivy ozivaji a vy-stupujinapovrch.TakbylaveFlorenciir. 1459 (tedy po 930 letech) pod vlivem by-zantskeho intelektuala Georgie Gemista Ple-thona obnovena Platonska akademie. Vjiblizkychintelektualnichkruzichprichazianticka kultura vcetn nabozenstvi ke slo-vu snovou silou. Tento kulturni pohyb sesnad prav vtomto smyslu nazyva renesan-ci, tedy znovuzrozenim. Od tch dob az dosoucasnosti pusobi vzapadni kulture osla-bene krestanstvi a obrozene pohanstvi ve-dle sebe, souperi a prolinaji se.Na postmoderni kulturni scen je viceddicu renesancniho vzkriseni predkrestan-ske tradice. Muzeme knim radit hermetis-mus vuzsim smys-lu,jehovedlejsivtvecisouputni-ky,astrologii,al-chymiiamagii.Nco ztchto podntu najdeme take vkres-tanske theosoIii a vrosikrucianskem a zed-narskem hnuti.O novopohanstvi muzeme mluvit u tchsmru, ktere se vyslovn vraceji ke starymkultum. Patri knim pokusy explicite obno-vit anticka nabozenstvi a nabozenstvi pred-ku dnesnich evropskych narodu, tedy tradi-cekeltske,germanskeabaltoslovanske.Nemuzeme vsak vynechat ani pokusy vra-cet se jest hloubji do minulosti, karchai-ckemuvdomi,ksamanismuakekultubozske Matky skoreny az kdesi vneolitu.Obnova archaickch nbozenstvevropskch nroduGermanskenovopohanstviJiz vposlednich desetiletich 19. stoleti seodehral pokus vzkrisit na sirsim okultnimpozadiprvkypuvodnihogermanskehonabozenstvi a postavit je do sluzeb nmec-keho nacionalniho obrozeni. Na myslenkyokultisty Edwarda Bulwera-Lyttona o bu-doucinadlidskerasenavazalar.1887Spolecnost Jrilu. Pozdji, r. 1918, se ktmtosnaham pripojila Spolecnost Thule. Tvrdivase,zeclenytohotookultnihoradubyliAdolI Hitler, RudolI Hess, Heinrich Himmler,Hermann Gring a AlIred Rosenberg. Tytodv spolecnosti zamrene na praktickou ob-novugermanskehonovopohanstvipakspojili sily vnacistickem institutu pod na-zvemNmeckeddictvipredku(Ahnen-erbe), jehoz ukolem bylo zkoumani german-ske mytologie a historie. Nmecke novopo-hanstvi se, jak je znamo, neprosadilo maso-v. Bylo mozna jakymsi skupinovym eso-Zakoncenihole.Novgorod, 12. st. -PrevzatozknihyZdeka Vni ,Svtslovanskchbohua dmonu", Pano-rama, Praha 1990."t ematerismem prislusniku SS. Co se tyce puso-beni na masy, vsadil nacisticky rezim spisenaochotnespolupracovnikyzkrestan-skych cirkvi.Dnes germanske nabozenske tradice zijipredevsimvpodobodinismu.UctivajivedleOdina(zvanehotezWotanneboWoden)dalsigermanskebohy,Thora,Freyu, Lokiho, Baldera a komunikuji sruz-nymi dalsimi bytostmi. Pstuji germanskecinordickectnostiodvahy,rodovesou-drznosti, pracovitosti. Pusobi vNmecku,ve skandinavskych zemich, zejmena vNor-sku a take vUSA.Nejdeovelkeorganizace,spiseone-Iormalni sit malych skupin (,pribuzenstev'a ,krbu'). Nepokladaji se ale za pokraco-vatele nacistickych neopohanskych smru.Vteto souvislosti je ovsem zajimava ruskaspiritualnipolitickyladnaspolecnostArctogaia, jejiz autoritou krom konzerva-tivniho a nacionalniho pravoslavi a kromklasickeho hermetismu (zejmena Julius Evolaa Rene Guenon) je take Hermann Wirth, zna-lec germanske ci nordicke mytologie a jed-na zautorit zminovanych nmeckych hnutiaustavuAhnenerbe.KeltskvrevivalZajemci neuspokojeni zavedenymi vyznani-miobracejipozornosttakekekeltskemuddictvi.Puvodninabozenstvitchtoetnikjepomrndobredolozeno predkrestanskymi rim-skymi autory a ranymi krestanytetooblasti.Keltskekrestanstvinicilo nabozenskou tradici, na niznavazovalo,smensivehemencinez u Germanu a Slovanu. Graloveaartusovskelegendyvypravneazapisovanevestredovkuza-chovavajivkrestanskemodnicetne puvodni keltske prvky.Pozornostdnesnichzajemcupredevsimvanglickymluvicimsvt se zamruje na druidy, tedykeltskemudrceaknze.Vno-vovku se objevilo nkolik druid-skych radu, ktere se snazily ucho-vatposlednizbytkykeltskehoIolkloru. Nktere jsou spise kul-turnimi nebo dobrocinnymi spol-ky,jinepstujiritualasnaziseo jakousi duchovni praxi. Barrettcituje zvyznani jednoho znich mj.:,. Vrime, ze priroda je vtlenimBohu. Vrime, ze vsechen zivot jeposvatny a nemlo by se mu ubli-zovat. . Vrime, ze nasim cilem jeziskavat moudrost zkusenostmi. .' (s. 289- 290)Blizko keltskeho novopohanstvi je caro-djnicke hnuti Wicca. Jeho naplni je uctivaniMatky zem, napr. pod jmenem keltske bo-hyn Ceridwen jako symbolu prirody a je-jich sil. Vyznamnou organizaci tohoto smruspuvodem vUSA je Cvmrv wicca uznava-jici vedle tradicni Bohyn jest RohatehoBoha(odpovidajicihokeltskemuCernun-novi) a Dit Svtla. Zakladnimi uskupenimiwiccanskeho smru odvozeneho od puso-beniGeraldaBrosseauGardnera(1884-1964), je coven vcele sveleknzkou a vele-knzem. Rovnz hlavni bozstva jsou taktopolarizovana.U nas pusobiciBratrstvo Keltu se opirao rytmus keltskych svatku. Jeho verejnostidostupne aktivity ale maji spise kulturni cha-rakter (koncerty, besedy, prednasky, prezen-tace knih, vylety). Aspon nkteri znich vy-chazeji zpredpokladu, ze jsme sice vminu-losti prijali slovansky jazyk, ale nasimi pred-ky byli Kelti. Hledaji tedy keltske korenynasi kultury.BaltoslovanskenaboenstviteoivaPuvodni nabozenstvi slovanskych (a balt-skych)narodujespatndolozeno.Jekdispozicimalospolehlivychsoudobychzprav. Jeho rekonstrukce je proto nesnad-na. Na historicke inIormace musela navazatbohataobrazotvornost.Vdubnu 2001 vzniklo obcanske sdru-zeni Rodna vira se sidlem vPraze, ktere sioIicialnkladecilekulturni,historickea moralni. Naplni setkani za ucasti dalsichpriznivcu byvaji ale i rekonstrukce slovan-skych obradu, oslava zimniho slunovratu,uctni Jarovita a paleni Morany, jakoz i po-striziny chapane jako vitani dti do zivota.Ma tedy jiste nabozenske aspekty. Udrzujekontakty spodobnymi skupinami vznikajici-mi vjinych slovanskych zemich, se Slovn-skvm kruhem vSrbsku, spolskym hnutimOdala a s tamni Naboenskou spolecnostiSlovanskeho naboenstvi srozpracovanounaukou a bohatou aktivitou na obranu pravmimokrestanskych nabozenstvi vPolsku.Na Slovensku tez vznikaji sdruzeni jakoPerunovkruhnebodynamickeobcanskesdruzeniPriestor,kterekromslovanskejednotyDomudrazamrenespisenadu-chovni cile rozviji tez alternativni politickea ekonomicke aktivity. Oporou vsech tch-to aktivit mohou byt slovanske nabozenskekomunityvRuskusdruzenepodnazvemDom Svaroga; bohate aktivity vyviji takesdruzeni Kolada Jfaticef, Perunovo nasle-dife a Rodolufbie, na nz se (mezi jinymi)odkazuje na internetovych strankach Rod-ne viry.AntickanaboenstvidnesAnticka nabozenstvi (egyptske, recke, rim-ske, pripadne tez perske) se lisi od dosudprobranych tim, ze jsou velmi dobre doku-mentovana. Vime mnoho o jejich mytech,naukach, obradech, knzstvu a o osobnimprozivani.Jizzminnarenesancnisnahaooziveniumrtvenychtradicvplynuladoduchovnichuskupeniruznehozamreni.Castojdeokrestanskyzakladpouzedo-plnny jistymi aspekty antickych mysterii,gnosticismu,hermetismuneboalchymie,ktere pro tradicni krestanske cirkve nejsouprijatelne.Predstavitelitaktoupravenehokrestanstvi mohou pro nas byt Jakub Boe-hme, Johann Georg Gichtel, Johann Valen-tinAndreae,LouisClaudedeSt.Martin,Franz von Baader, Johann WolIgang Goethea RudolI Steiner.Nktere smry se vsak vyslovn vracejikantickemupredkrestanskemunabozen-stvi. Zde nam je muze reprezentovat OrdoTempli Orientis (Rad vychodniho chramu)a jeho nabozensky projev pod nazvem Gnos-ticka katolicka cirkev. Vjejich ,gnostickemsi' se vzyvaji mimo jine egyptska bozstvaNuit, Tahuti, ale i jine sily ci bytosti jakoSeversk buh Thor se svm typickm kladivem, zva-nm Mjlnir, v boji s Midgardem, straslivm vodnimhadem. Boji prihlizi obr Hymir. Ke konecnmu premozeniMidgarda dojde az pri ragnarku, dni konecn zkzy. -Prevzato z knihy Elizabeth Hallamov ,Bohov a bo-hyn", Knizni klub a Balios, Praha 1998.#t emaSlunce, a tez Chaos, Babalon ci BaIomet.I kdyz se O.T.O obvykle radi do jinych sou-vislosti, ml by byt pripomenut i zde jakodalsivariantaexplicitenovopohanskychsmru soucasne spirituality.Sociln a kulturn pozad novopohanstvNovopohanskyaspektsoucasnepostmo-derni kultury se neprojevuje pouze vma-lych, relativn uzavrenych skupinkach nad-sencu pro obnovu starobylych kultu. Pro-mita se do celkovych kulturnich tendenci.Soucasnazapadnicivilizacejiznenijakocelek tak jednoznacn krestanska, jak se do-nedavna zdalo. Krestanstvi (spolu sjuda-ismem) sice jest stale tvori jeji nabozenskyzaklad, a vnkterych zemich (USA, Polsko,Irsko, Portugalsko, Spanlsko, Italie) i vy-raznou vtsinu. Prosazuji se ale take tenden-ce, ktere bychom mohli nazvat romantickymarchaismem a kulturnim polyteismem.RomantickvarchaismusPrumyslova a pozdji komputerizovana spo-lecnost,virtualnisvtvytvarenyvsemoc-nymi medii, nahrazkovy svt odlouceny odprirody, tyto aspekty moderni a postmoder-ni civilizace mnoho lidi drazdi. Nemaji chutse na ncem takovem podilet. Zda se jim, zedoslo ke znasilnni prirody a kodvratu odni.Jejichprogramemjenavratkpriroda knejstarsim vrstvam tradice. Koreny tetosocialni a kulturni deviace vidi vmodernimracionalnim mysleni. Proto se hodlaji vra-cet karchaicke kulture, kmytum, kmagic-kemuvdomiatakedomaterskeholunaprirody.Zda se, ze vubec nejvlivnjsim Ienome-nem teto spirituality orientovane na prirod-ni sily vclovku a kolem nj je soubor spisuCarlose Castanedy, jejichz hlavni postavouje saman zindianskeho kmene Yaqui zvanyvknize Don Juan Matus. Autor popisuje,jakjepostupnzasvcovandoodvazneduchovni cesty smrujici kvnitrnimu osvo-bozeni. Naplni teto cesty je vyuka jemnehoa presneho vnimani, prace svlastni vnitrnisilou, ale take se strachem, sbolesti a ruz-nymipodobamiutrpeniprostrednictvimsetkavani se skrytymi silami prirody. Dru-hotna literatura tyto pribhy svym zpuso-bem komentuje (u nas napr. autor pisici podpseudonymem Gato) nebo je prevadi do me-todickyzpracovanehosouborujakychsiduchovnich cviceni (Victor Sanchez).Duchovni,baazprirodnnabozenskeprojevy, odvrat od zapadnich civilizacnichhodnot, ba nkdy i rezignace na angazova-nost a tvorbu - to se nevyskytuje zdalekajen ve wiccanskych covenech, keltskych cislovanskych ritualnich krouzcich. Vpodobjemnychnaznakuahravychnapodobseprojevujiivsiroceprijimaneekologickementalit. Protagonisty nebo aspon pomoc-niky novopohanske mentality soucasnostijsou vlastn vsichni, kdo moderni nesrovna-lostiresinavratemspisenezodvaznymireIormami,kterebycivilizacipomohlypohnout o krok dal smrem za modernu.Kulturni,polvteismus'Tradicni pohanstvi nelze ztotoznovat spo-lyteismem. Muslimove jsou strohymi a pris-nymimonoteisty,vnabozenstvichindic-kehoacinskehopuvodujsouprinejmen-sim monoteisticke tendence. I predkrestan-skanabozenstviZapaduvpozdnianticesmrovala kjednomu Bohu.Presto ale muzeme po staletich judeo-krestanskeho monoteizmu mluvit vnasemeuro-atlantickem kulturnim okruhu o ,smrtijedineho Boha' a ,znovuzrozeni bohu'. Takcharakterizuje nasi dobu David L. Miller. Mana mysli rozsirenou nabozenskou lhostej-nost, ateizmus a nenabozensky vyklad kres-tanstvi (J. A. T. Robinson, Dietrich Bon-hoeIIer, Harvey Cox, u nas Otakar A. Fun-da).Po kulturni ,smrti Boha' se podle n-kterych vykladacu probudili bohove, a tonejen vkrouzcich, ktere se obecn kulturnnebo i nabozensky vnuji obnovenym poly-teistickym kultum, ale neprimo i vzapadnikulture v celku. Geisler ve svem clanku pri-pomina, ze pro znacnou cast lidi jiz neplatiuvaha ,jeden Buh - jedna pravda', dokonceuz ani ne ,jedina vdecka pravda'.Spolecnostsestalamultikulturni.D. L. Miller vidi polyteismus uz v tom, ze,. existuji ruzne hodnoty, ruzne vzorce or-ganizacespolecnostiaprincipy,jimizseclovk ridi v politickem zivot.' Vedle to-hoto sociologickeho ,polyteismu' se i doIilosoIie vlomil relativismus, podle njz sou-bzn plati ruzne, ba protichudne vykladyjedneatezeskutecnosti.Azatimpravmuzeme vidt ne vzdy vdomy a ne vzdypriznany nabozensky zaklad. Nase zkuse-nost spolecenskych intelektualnich a psy-chologickych,svtu'jevhloubcenabo-zenska.JinymislovypolitickyakulturnimnohostjevnjsimprojevemhlubokehoIundamentalniho,vlastnnabozenskehozakladu.ZvrVyklad postmoderni plurality jako novopo-hanstvisezdabytprehnany.Myvsichnipluralisticky smyslejici soucasnici asi hnednejsme (novo)pohany. Pluralita vytvorenavprostoru puvodn krestanske spolecnostijealevysvtlenimprekvapivepopularitypolyteistickych kultu. Hluboka krize soucas-nespolecnostiaabsencespolecnpriji-maneho programu reIormy a obnovy se pro-jevujiutkemododpovdnosti.Dochazik regresi pred civilizaci a k radikalnimu ne-akcnimu pluralismu vkulture, nkdy i vna-bozenstvi. Dialog mezi ruznymi smry po-muze znovu objevit etos verejneho i soukro-meho zivota. Pokud jsou ktomu novopo-hanske smry ochotny, jsou ktakove roz-prav zvany. Poznamka1 Encvklopedie naboenstvi(1997) deIinuje novopohan-stvijakopostavenilidiskrestanskvmpuvodem,kterivsakvedouivotbe:v:tahukcirkvi.Novopohanesetam ztotoznuji stzv. vzdalenymi krestany. Tento rozsah-ly spis od prestiznich autoru znmecke jazykove oblastitedy zcela prehlizi rozsahle hnuti, ktere se samo vyme-zujejakonovopohanske.UzdvakratvydanySlovniknaboenstvi (Eliade, Culianu, 1993, 2001) se jim neza-byva,stejnjakopopularniKnihaonaboenstvich(1993).Nadvoustrankach(s.98-100)onmreIerujeDusanLuznyvknizeNovanaboenskahnuti(1997).Pouze David L. Barrett vnuje ve sve knize Sektv kultv,alternativninaboenstvi(original1966,ceskypreklad1998) novopohanskym hnutim 32 stran (273305) stim,zeknimovsemradipomrnsirokyokruhsmruaskupinvcetnkratkezminkyotehdynovemsmruNew Age a o samanismu, ktere se dnes pokladaji spisezasamostatneokruhy.Vjinychkapitolachsevnujehnutimkrestanskehopuvodu,hnutimsvychodnimizdroji a hnutim, jez oznacuje za ezotericka a pripomina,ze mezi tmito okruhy jsou spojnice a presahy.LiteraturaArctogaiaonlinehttp://www.arctogaia.com,posledniak-tualizacepo23.1.2002Barrett David L.:Sektv, kultv, alternativni naboenstvi, IvoZelezny, Praha 1998Castaneda Carlos: Uceni dona Juana, Volvox Globator, 1994Dodds Eric Robertson: Pohaneakrestanevevkuu:kosti,Rezek, Praha 1997Funda Otakar A.: Jira be: naboenstvi, Prvokruh, Praha 1994Geisler Norman L.: Neopaganism, Feminism, and the NewPolytheismonlinehttp://www.iclnet.org/pub/resources/text/cri/cri-jrnl/web/crj0143a.html(aktualizaceneuvedena)Hrabal F. R. (ed.): Lexikon naboenskvch hnuti, sekt a duchov-nichspolecnosti,CADPress,Bratislava1998kol.:Encvklopedienaboenstvi,Karmelitanskenakladatel-stvi,KostelniVydri1997Luzny Dusan: Nova naboenska hnuti, Masarykova univer-zita, Brno 1997Miller David L.: The New Polvtheism. Rebirth of the Godsand Godesses, New York, Harper and Row, 1974Ordo TempliOrientis.EcclesiaGnosticaCatholicaonlinehttp://www.otohq.org/oto/egc.html,aktualizace26.2.2002Rodna vira on line http://www.volny.cz/rodna-vira (aktuali-zace neuvedena)VersluisArthur:Wisdom'sChilderns.AChristianEsotericTradition, State University oI New York Press, Albany1999Watts:AlanW.:Priroda,mu,ena.Filosofiespontaneitv,Votobia, Olomouc (?) 1997Doc. ThDr. Ivan O. Stampach (*1946) je vedoucim ka-tedryreligionistikyaIilosoIienaFakulthumanitnichstudiiUniverzityPardubice.$NBOZENSTV KELTUPRED CHRISTIANIZACCo opravdu vime o nbozenstvi KeltuDaIibor AntaIkHistorick puvod KeItu je prirozen opreden radou zhad. Sjistotou se d o existenci tohoto etnikahovorit zhruba od 5.st. pr.Kr. Tehdy se objevuj prvn psemn zprvy o tom, ze se vprostorustredn a zpadn Evropy pohybuj keItsk kmeny. Nejvtsho rozmachu doshIo keItsk panstv ve4. a 3.st. pr.Kr., kdy se rozprostraIo od GibraItaru na zpad az po MaIou Asii na vchod a odevropskho pobrez Stredozemnho more na jihu az po Irsko a Skotsko na severu.NBOZENSTV KELTUPRED CHRISTIANIZACRelif z rimsk doby zachycujici snad bohaLuga se dvma havrany, jeho emblmovmizviraty(Moux,dpartementCte-d'Or,Francie).t emaSvychuzemnichziskuvsakKeltovene-dokazali trvaleji politicky vyuzit. Vnasledu-jich dobach zacali postupn podlehat jed-nak expanzi rimske rise od jihu, vdruhe radvpadum Germanu ze severovychodu. Vprv-nich staletich n.l. prezivaly zbytky auten-ticke keltske kultury jiz jen vRimany ovla-daneGaliiaBritaniianikdyneromani-zovanem Irsku. Na tato uzemi vsak zacalozahypronikatkrestanstvi,kterezasadnpromnilo tvarnost i takovychto pozustatkuazarovenprinesloneodvratnyzanikpu-vodnimu keltskemu nabozenstvi. Mnohdyse uvadi, ze prav ono je zahaleno nimbemurcite zahadnosti, tajemne moudrosti ci na-opak barbarske krutosti. Nicmen z pohledustrizliveho historickeho badani nebylo kelt-ske nabozenstvi o nic zahadnjsi, duchov-njsi ani drsnjsi nez jakakoli jina nabozen-ska kultura evropskeho starovku, jejiz pri-bliznou podobu je treba opatrn rekonstruo-vat zneuplne mozaiky inIormaci, ktere mamednes kdispozici.Prameny a jejich interpretaceKe studiu keltskeho nabozenstvi slouzi kro-m archeologickych nalezu predevsim pra-menypisemnepovahy.Keltovevsakposob nezanechali jakekoli posvatne (natozpakkanonicke)texty.Svojinabozenskoutradici predavali az do christianizace patrnjen ustn. Presto o ni lze urcite udaje cerpathned znkolika zdroju.Vprvniradsejednaojakesizpravy,zvnjsku' od starovkych a stredovkychautoru, jejichz pohled na Kelty byl ovsemmnohdy ideologicky zabarven: anticti pisa-telejeradivykreslovalijako,barbary',krestansti pak jako ,pohany'. Jejich nabo-zenske realie pritom ustavicn pomrovalisnabozenskou kulturou, ktera byla vlastnijim a jejich ctenarskemu okruhu. Nejslav-njsim prikladem jsou v tomto ohledu beze-sporu CeasarovyZapiskv o valce galske.Dale jde o starovky epigraIicky mate-rial zaznamenany jiz samotnymi Kelty po-mocirecke,latinskecidokonceetruskeabecedy, a to vlatin, rectin ci nkteremzkeltskychjazyku.Z6.-7.st.poKr.pakpochazejiirskenapisyvpismuzvanem,ogam', ktere je autenticky keltskeho pu-vodu.Vevsechpripadechsevsakjednapouze o prilezitostne zaznamy na nahrob-nich kamenech, stelach ci drobnych pred-mtech a tabulkach. Jejich nevelky rozsaha zkratkovitost potom zapricinuji to, ze in-Iormace vztahujici se knabozenstvi byvajivytrzeny z celkoveho kontextu.Nejdulezitjsim zdrojem inIormaci protozustavaji nktere stredovke irske a velsskerukopisy z 12.-14. st., ktere podavaji asi nej-ucelenjsi obraz puvodniho keltskeho nabo-zenstvi.Bylyvsaksepsanyazsrelativndlouhym odstupem po christianizaci: jakourcite ,starozitnosti' je zachytili nade vsipochybnost jiz krestansti pisatele, kteri dri-vjsi ,pohanske' latky vmnohem redakcnupravili. Proto jejich vrohodnost a smro-datnost nkteri badatele podcenuji, jini na-opak siln precenuji. Relevantni irske pra-meny rozdluji novodobi literarni histori-kove na ctyri velke cykly: mytologicky (myty o ,pohanskych' bo-zich); ulstersky (starsi vrstva heroickych tra-dic o Cuchulainnovi); Ii(o)nnovsky (mladsi vrstva hrdinskychlatek o Fi|o|nnovi a jeho synu Oisinovi); (pseudo)historicky (analy o nejstarsichirskych ,djinach' obsahujici radu legen-darnich a mytickych prvku).Soudobe pisemnosti velsske se jiz vicenezli mytum podobaji rytirskym romancim.Mezi nejdulezitjsi znich patri tzv. ,Ctyri vt-ve Mabinogi' (Pedair Cainc v Mabinogi)a artusovsky cyklus zahrnujici hrdinske bajeo stejnojmenne postav.Bozstva a jejich pevn stanoven roleZe vsech typu pramenu vyplyva, ze nabo-zenstvi starovkych Keltu bylo polyteistic-ke.Podobnjakovsaknikdynevytvorilijednotnou risi, tak ani vpripad panteonuu nich nikdy nedoslo kzasadnjsi synteze(oproti Recku ci Rimu). Proto u jednotlivychkeltskych populaci koexistovala cela radabozstev pouze lokalniho vyznamu. Nkteribadatelevtomtoohledunevahajihovorito ,nabozenskem partikularismu' tohoto et-nika. Nicmen urcite ,bozske typy' muzemepovazovat za spolecne vsem Keltum, i kdyzna n narazime pod ruznymi jmeny.Vprvni rad se jedna o typ svrchova-nehovladcenadpanteonem,puvodnasibourne, temne povahy, ktery pochazi znej-starsigeneracebohu(g.Taranis/Nodons;i. Nuadu; v. Nudd > Llud). Casem se znj%Kult nkolika vy-sezminnychboz-stev ml vkeltskychoblastech velmi tuhykorinek a krestanskacirkev se snim muse-la potykat jest dlou-hou dobu po oIicial-ni christianizaci. Zre-telnotomsvdcizamrnahistorizacenkterych znich a je-jich zaclenni do kres-tanskeho vidni sku-tecnosti. Kuprikladuve Irancouzske Bre-tanisepozdjiset-kame se sv. Taranem,vIrsku se sv.Gobannem a predevsim se sv.Brigit, jejiz obliba je na tomto ostrov azdoposudsrovnatelnasuctoukesv.Patri-kovi - vrozvstu a narodnimu patronu.Bozstv a jeho promnlivostJednotlivi reprezentanti keltskeho panteonumli sve jasn urcene role. To je jiste i preszavadjicitvrzeninkterychnovodobychbadatelu o jejich ,nevyhrannosti' a ,poly-Iunkcnosti'. Stejn jako vtsina ostatnicharchaickych populaci i Keltove koncipova-lisvebohyantropomorIn,tedyjakosevsim vsudy podobne lidem. To je zretelnejak zjejich zobrazovani, tak zliterarnich la-tek. Domnnky, ze puvodn Keltove uctivalijen jakesi abstraktni duchovni sily, kjejichzpersoniIikacidoentitpodobnychlidemdosloteprvedruhotndikyupadkovemuvyvoji po romanizaci a christianizaci, jsoujen lichymi spekulacemi.Vramci dominantniho antropomorIismuvsak muzeme i u Keltu - stejn jako jinde -vystopovat urcite pokusy a snahy dat naje-vo, ze ono bozske se nasi lidske realit vy-myka, ze ji presahuje. Svym zpusobem o tomvypovida pankeltska tendence poradat svtt emaTrojice tzv. zahalench bozstev (lat. genii cucullati) na relifu z brit-skho Housesteads, hrabstvi Northumberland.vsakstavatzv.,necinnybuh',vicemenpasivni garant kosmickeho radu. Vzdalujese vsemu dni, ustupuje do pozadi a uvol-nuje sve celne misto panovnickym ambicimjineho boha, mladsiho a aktivnjsiho (g. Lu-gus; i. Lug; v. Llew|elvs|). V jeho Iyziogno-miisenaopakzrcadlizarnostdne,jasneoblohy a slunce a snimi spojena vsestran-na energie.Sveho bozskeho pana ml u Keltu ne-jen ,tento', nybrz prirozen i ,onen svt',tedy misto, kam po sve smrti odchazeji ze-mreli(g.Cernunnos;i.Donn;v.Arawn/Pwvll). Jiny typ ztlesnoval ochrance va-lecniku, patron boje a Iyzicke sily a zaroveni archetypicky zarikavac a patron sil magic-kych vjedne osob (g. Esus/Ogmios; i. Og-ma; v. Gwvdion). Stouto jeho druhou Iunkcipak uzce souvisely i dalsi dv oblasti sv-rene bozske peci: garance zdravi, lekarstvialecitelstvi(g.Borvo/Grannus;i.Dian-cecht)amladiavitality(g.Maponos;i.MacOc; v.Mabon). Sveho patrona mla sa-mozrejm i remeslna cinnost, zejmena meta-lurgie (g. *Gobannos; i.Goibniu; v.Govan-non). Ponvadz predevsim ostrovni Keltovebyli zdatnymi moreplavci, potrebovali pri-rozenisvehovladceoceanuavodnihozivluobecn(g.*Nectionos;i.Nechtan/Ler; v.Llvr). Snad zadna archaicka popu-lacevesvempanteonunezapominalanabozske darce prosperity, plodnosti, hojnos-ti, urody. Ani Keltove v tomto ohledu necinilivyjimku a uctivali v teto roli jak muzske (g.Teutates/Sucellos; i.Dagda;v.Math)takzenskeposvatnereprezentace(vpodobbozske pramatky: i. Danu; v.Don; vpodobmladistvebohyn:g.Brigantia; i.Brigit;v.Arianrhod). Velke uct se tsila tez spe-cialniochrankynkonskychstadastaji(g. Epona; i.Macha; v. Rhiannon).posvatneho podle potrojneho vzorce: jed-notliva bozstva byla zamrn seskupovanado triad; podobn tomu bylo i sjejich as-pekty ci atributy; v ikonograIii narazime navelicecastevyobrazenitzv.trojhlavehoboha, ktere se ovsem nevztahovalo kjed-nomu konkretnimu predstaviteli panteonu,ale kruznym bozskym entitam; atd. Za tou-to ,potrojnou teologii' pritom muzeme spa-trovat snahu neredukovat bozstvi na jednupresnvymezenoupodobuazduraznitnaopak jeho vnitrni mnohotvarnost a plu-ralitni charakter.Myslenkuneuchopitelnostiposvatne-ho muzeme vystopovat i vurcite ikonickecudnosti. Keltske idoly bozstev totiz vtsi-noubylyjenvelicestylizovaneapouzevzdalen pripominaly lidske rysy. Ponvadzostatnihmotnakulturavykazujenaopakvysokou uroven vytvarneho projevu, nelzetentoIaktpovazovatzaprojevnjakehoneumtelstvi a neschopnosti, nybrz za za-mr. Podobnym smrem ukazuji i nktereindicie ve stredovkem ostrovnim pisem-nictvi.Podlenjbohovevlastni,plast'(i. brat) a tzv. ,mlhu (resp. zavoj) vdni'(i.feth fiada), ktere je cini neviditelnymi,a tudiz neuchopitelnymi, kdyz se do nichzahali, a zaroven schopnymi zjevit svou pri-tomnostnahleaneocekavan.Jinoucha-rakteristickou vlastnost bozstvi pak vkelt-skeopticepredstavovalaschopnostpro-mnovatsedonejruznjsich,predevsimzvirecich podob, tedy schopnost tzv. meta-morIozy. I ona vposledu zduraznuje myslen-ku mnohotvarnosti a promnlivosti bozstvi,ktere jakoby nelze vazat k nicemu jednouprovzdy danemu, vymezenemu a ohranice-nemu. Keltske nabozenstvi tedy vykazujevelice dynamickou koncepci bozstvi i pres-to,zeneniIormulovanaprostrednictvimO keltskm nbozenstv,Zbohu cti Galove nefvice Mercuria. Ten ma nefvice soch, ten podle nich vvnale:lvsecka remesla, toho pokladafi :a uka:atele cest a pruvodce pocestnvch, ten podlefefich soudu ma nefvtsi vliv na ru:ne :drofe vvdlku a na obchodv. Po nm uctivafinefvicApollona,Marta,IovaaMinervu.Onichmafiskorostefnepredstavvfakoostatni narodv. Apollo :ahani nemoci, Minerva uci pocatkum remesel a umni, Jupi-ter vladne nebesv, Mars ridi valkv. Martovi obvcefn, kdvkoli se ro:hodnou pustit sedo bitvv, :aslibi vsecko, co v bofi ukoristi. Po vit:stvi mu obtufi vse ive, ceho se:mocnili, vsecku korist ostatni mu snesou na fednu hromadu...`Gaius Julius Caesar, Zapiskv o valce galskeJI,17O tom, jaka konkretni galska bozstva za timto Ceasorovym popisem hledat, vedouspory jiz generace historiku nabozenstvi.Vysvtlivky:* znackapredchazirekonstru-ovany(tj.Iaktickynedocho-vany)slovnitvarg. galsky, -y, -ai. irsky, -y, -av. velssky, -y, -a&t emaPriblizn rekonstrukce chrmu a prilehlho posvtnho okr-sku objevenho v britskm Harlow, hrabstvi Essex.pojmovych kategorii, tak jako vnkterychvelkychsvtovychnabozenstvich.Knz jako nositel tradiceNarozdil od Germanu ci Slovanu se u Keltupred christianizaci setkavame svelice pro-pracovanym systemem hierarchicky uspo-radanych knzskych vrstev.Nejdulezitjsi z nich tvorili tzv. druidove(g. druis; i. drui; v.derwvdd). Podle jejichtitulu pak nkdy byva - ponkud nestastna na kazdy pad nepresn - cela keltska nabo-zenska kultura oznacovana jako tzv. ,drui-dismus'. Termin druid vkeltskych jazycichpuvodn znamenal ,velmi vdouci', ,velmimoudry'. Nejvlastnjsi Iunkci tchto knzibylateologickacinnost.Protoseonichv antickych pramenech hovori nejcastji ja-ko o ,IilosoIech' nebo ,teolozich'. Byli tedyjakymisi garanty ,vroucne' stranky kelt-ske nabozenske kultury. Ale svymi pravo-mocemi zasahovali i do politickych udalostia jednani a do jejich kompetence spadaloi soudnictvi a pravo.Proto je logicke, ze po oIicialni christia-nizaci keltskych populaci vnovala krestan-ska cirkev velke usili tomu, aby byl ze vse-ho nejdrive eliminovan vliv prav teto knz-ske vrstvy. Od teto chvile zacali byt jeji pris-lusniciisesvounaukou,diabolizovani'a teprve v krestanskych traktatech se zaca-lo slova ,druid' uzivat jako synonyma pro,maga' a ,carodje'.Krom druidu plnili v keltske nabozen-skekultureknzskeroleitzv.bardove(g. bardos; i. bard; v.bardd). Do-slovalzetentosacerdotalnititulprekladatdocestinyvesmyslu,basnik'. Jejich nejvlastnjsi Iunk-ci bylo uchovavat a predavat ust-ni tradice. To se snejvtsi pravd-podobnosti dlo v reci vazane, tedypoetickou Iormou. Tyto ,poemy'snabozenskym obsahem byly, jaknaznacujinktereirskeprameny,skladany varchaickem metru a je-jichmemorovanitedynebyloni-cimjednoduchym.Podobnjakobyli druidove garanty keltske vro-uky,bylabardumsvrenaulohagarantu jejiho tradovani.Pozanikudruidskehostavuvprubhuchristianizacesepu-vodn knzske kolegium bardu naBritskychostrovech,sekularizo-valo'.AztetotransIormacesezrodil jakysi ,cech' dvornich bas-niku a skolskych literatu oznaco-vanychvirstinnadalejakotzv.filidove (v sg.fili, resp. file). Prav jejichzasluhoubylyvevrcholnemstredovkupisemnzachycenyupraveneverzen-kterych latek predavanych ustn od pred-krestanskych dob (viz vyse).Posledni knzskou skupinu pak u Keltutvorili tzv. vatove ci men presn ovatove(g.vatis; i.faith). Vyznam tohoto vyrazu seblizi nasemu ceskemu ,vstec'. Charakte-ristickaulohatetovrstvytedyspocivalapredevsim v divinaci, ve vstni. Nicmenmezi jejich dalsi kompetence patrilo mj. i le-citelstviaterapeutickamagie.Podlen-kterych antickych autoru se pry vatove za-byvali i ,prirodnimi vda-mi'-patrnpravvsou-vislostislecitelstvim.Va-tove tedy byli povazovaniza garanty urcite casti kul-tickeho zivota.Od ostatnich spolecen-skychvrstevknziodlis-ovalo bile ritualni roucho.Dnesni neodruidismus sicerika, ze bila barva byla sym-bolem pouze stavu druidua ze barvou bardu byla mo-dra a vatu zelena, nicmentoto tvrzeni je pouhou Ian-tazii, ktera nema historickeopodstatnni.Vsechnatrisacerdotalnikolegiapakmla jak muzske, tak zenskeosazenstvo.Bohosluzebn zivot - velk neznmOblastkultupredstavujenejmenzbada-telnousIerukeltskehonabozenstvipredchristianizaci. Zminky reckych a latinskychautorujsouvtomtoohleduprilisstrohe,vepigraIickem materialu nenalezneme prak-ticky zadne relevantni inIormace, krestanstiredaktori puvodn ,pohanskych' naraci vestredovkem Irsku a Walesu se tomuto te-matu patrn zamrn vyhybali zcela a sv-dectvi archeologie je bez relevantnich pi-semnych pramenu vicemen nepouzitelne.Na zaklad ruznych indicii sice muzeme evi-dovat existenci cele rady ritualu a dalsichkultickych Ienomenu, nicmen jejich vnitrnistruktura nam zustava zvtsiny neznama.Stejn jako vostatnich archaickych kul-turach i u Keltu predstavovala osu veske-reho kultickeho dni obtni praxe, jejiz ko-nani bylo svreno knzim - navzdory vsemnepripadnym predstavam o tom, ze prina-seni obti bylo jen nepodstatnou a okrajo-vouzalezitostiurcenou,nevzdlanemulidu'(vprotikladuk,vzletne'druidskemetaIyzice a ,tajemne' magii urcene pro ,za-svcence')! Avsak ani prubh takovehotoelementarniho bohosluzebneho ukonu sjis-totou rekonstruovat nelze.Podobnjeznamo,zeKeltoveslavilictyri vyrocni svatky:samain (1. 11.),im-bolc(1.2.),beltain(e)(1.5.)alugnasad(1.8.). Avsak o tom, co presn se bhem nichdlo, az na nkolik podruznych inIormaciopt nevime. O nco malo lepe na tom jenovodobebadanivpripadbohosluzeb-nychprostor.Pronsevkeltskychjazy-cich uzivalo specialnich vyrazu nemeton (g.)resp.nemed(i.)aoznacovalasejimipo-Bozsk patronka koni a stji Epona se svm jizdnimzviretem na plastice z1. - 3.st. po Kr. (Alise-Sainte-Reine, dpartement Cte-d'Or, Francie).'KELTOMNIEt emasvatna mista vnejsirsim slova smyslu. Na-chazela se bud ve volne prirod (v hajich,u pramenu rek, na vrcholcich hor, v jesky-nich) nebo vumle zbudovanych objektech- chramech, jejichz existenci mame doloze-nuodnejstarsichdob(anikoliteprvepokontaktu Keltu srecko-rimskou civilizaci, jakse mnohdy nepravem tvrdi). Zvlastni kapi-toluvtomtoohledupredstavujitzv.,po-svatne kameny', tj. megaliticke konstrukcetypu britskeho Stonehenge ci bretonskehoCarnacu. Protoze se na uzemich obyvanychKelty nalezlo velke mnozstvi takovychto pa-matek, vznikla vdob prvniho romantickehozajmu o Kelty povra, ze jejich staviteli byliprav oni. Dnes se ovsem bezpecn vi, zetomu tak nebylo. Stvoriteli megalitickychpamatekbylysnaprostoujistotoupred-keltskeapredindoevropskepopulaceze4. a 3. tis. pr.Kr. Faktem pritom zustava, zetyto konstrukce Keltove casem asimilovali,prevzali do sveho kultickeho inventare: nanktereznichdodatecnvytesalirelieIysvych bohu (kuprikladu vbretonskem Ker-nuzu) a krestanska cirkev ve Francii muse-la jest v 7.st. poKr. brojit proti ,obtovanikamenum'.Clovk a jeho dlPodobnnelehkyukol,jakymjerekon-strukce bohosluzebneho zivota Keltu, pred-stavuje i ohledavani jejich predstav o clo-vku.Antickepramenyzasazujikeltskerealie do vlastniho zkusenostniho horizon-tu, coz ssebou prirozen prinasi zkreslenijejich puvodni antropologicke perspektivy.A jediny zdroj inIormaci, ktery o nich muzevydat autenticke svdectvi, tj. stredoirskea stredovelsske pisemnictvi, byl zachycena zredigovan dlouha staleti po te, co zacalykeltskoumentalituovlivnovatkrestanskeidealy.Je-li mozne zpramenu takoveto povahysestavit predpokladany ,eticky kodex' Keltupredchristianizaci,pakbydonjpatrnpatrily:jednaniodpovidajicisocialnimustatutu prislusneho jednotlivce, observancetradicnich kmenovych zvyku a dodrzovanitzv. geasa, ktere urcovali druidove kazdemuindividualn. Termin geis (sg.) pritom ob-vyklebyvaprirovnavanktzv.tabu:jdeo zakaz, ktery dotycny nesmi bhem svehozivota porusit. Konkretn se mohlo jednatkuprikladu o ustanoveni, jakeho se vyva-rovat jidla, kam nikdy nechodit, jakou cin-nostnevykonavat,ap.Nkolikstredoir-skych latek pak lici dusledky, ktere prinasiprestoupeni takovychto geasa: jejich nedo-drzenijednotlivciprivozujeneodvratnousmrt (napr. Cuchulainnovi vtzv. ulsterskemcyklu). Vtsina ostatnich etickych hodnot,na jejichz zduraznovani lze narazit predevsimve stredovelsskem pisemnictvi (napr. vtzv.artusovskem cyklu), uz zrcadli krestanskyrazene rytirske idealy nebo jejich castecnoumodiIikaci.Ackoli se ostrovni literarni latky zpra-vidla nezminuji o njakem ,osudu', jemuzbybylilidebezvyhradnpodrobeni,viruvjeho existenci muzeme vpuvodnim kelt-skemnabozenstviduvodnpredpokladat.Vprve rad pro ni hovori praktikovani ruz-nych vstnych technik, ktere maji clovkuposkytnout pruhled do budoucnosti. Kdy-by podle Keltu nebyly ,vci pristi' predemstanoveny osudem, nikdo by zrejm nemlduvodsekdivinaciuchylovat.ZadruheostarokeltskemIatalismusvdciirozd-lovani dnu vmsici na priznive a nepriznive,dolozenenapisndochovanymigalskymikalendari.Na zavr zbyva zminit otazku posled-nich vci clovka, ktera predstavuje vramcinovodobeho badani o keltskem nabozenstviucinny crux interpretum. Vtomto bod seRomantizujici predstava o Keltech kores-pondujesprioritami,obavami,nadjemia duchem nasi doby. Keltove mli nabozen-sky vztah k prirod a jejim silam, coz roman-tikum souciticim s prirodou navozuje pocitduchovni spriznnosti. V keltomanii lze na-jit patos, ignoraci reality, blizkost kyci, leznebo blouznni, ekonomicky zajem, naivituu prijemcu legend a dalsich radobykeltskychproduktu a mnohdy ekonomickou kalkulaciu jejich dodavatelu, blabolivost, viru, nad-seni. Zaroven ale keltomanie vychazi vstricpotreb pohadek a mytu, ktera se ve dvaca-temstoletivynorilaporacionalitpred-choziho obdobi s novou silou.Archeologick rozhledyPriciny keltomanie zmapovala na odborneurovni anketa casopisu Archeologicke roz-hledy.Vdruhemcislezroku1998sev clanku Vladimira Salace muzeme docist,ze keltomanie jakozto Iantasmagoricky kvthistorie, ma sve vlastni djiny a neni nicimnovym pod sluncem. ,Keltomanie je znamauz z minulosti a v mnohem drastictjsi po-dob,' vysvtluje Vladimir Salac. ,Naprikladdr. Wiliam Price von Llantrisant, ktery sev minulem stoleti povazoval za druida, ob-toval sveho maleho syna ohni a sam sebenechal spalit po keltskem zvyku. Podobnavcsemalemstalapredosmilety.Jedenmlady Rakusan se pokusil obtovat svehoosmimsicnihosyna,abyprosebeziskaldalsi zivot. Syna v lese dvakrat bodl do zada polozil ho na `obtni kamen. U vyslechuobjasnoval: jako druid mam pravo rozho-dovat o zivot a smrti lidi.'Zajem o Kelty prekrocil od dob zanikujejich civilizace mnoho staleti. Keltske po-hadkyamytysezvlastprostrednictvimIrancouzske a britske literatury stacily statsoucasti celoevropske kultury jest ve stre-dovku. ,Jiz tehdy se dostaly do obecnehopovdomi pribhy o krali Artusovi, ci Tris-tanovi a Izold. V Cechach se objevuje dru-hy z nich jiz ve 14. stoleti. Jine keltske pri-bhy byly upravovany, zcela prepracovanynebo dokonce Ialsovany. Uz na samem po-catku novovku, podvlivem vrcholici re-nesance a novych zamorskych objevu, za-pocalyvdeckepokusyziskatkonkretnipredstavu o davnych obyvatelich britsky-ch ostrovu. Stredem zajmu byli predevsimdruidove. Tehdy byly take megaliticke pa-Keltsk nbozenstvi a kultura znovu inspirujiciVra NoskovKeItomnie je veImi voInou a iracionIn interpretac jist csti djinIaiky. Historick a archeoIogick vzkum keItomanum sIouz jenjako zkIadn inspirace, na nz konstruuj vce ci mn fantasticksvt. Jen veImi vzcn o nm aIe maj nezkresIen a cerstv infor-mace.KELTOMNIEPokracovani na dalsi stran.t ematotizvypovdiantickychpisateluastre-dovkych irskych a velsskych rukopisu za-sadn rozchazeji. Podle svdectvi ostrovniliteraturyodchazejizesnulido,zasvti'(g. sedos; i. sid; v.annwn), ktere byva poe-ticky opisovano napr. jako ,Zem vcnehomladi', ,Zem radosti', ,Jablonovy (kraj)',ap.Azdepakpryvedouzivotpodobnypozemskemu,avsakohodnstastnjsiakvalitativnlepsi.Predstavanjakehosoudunaonomsvt,kterybymuselizemreli pred svym vstupem do zasvti pod-stoupit, v genuinn keltskych predstavachsnejvtsi pravdpodobnosti neexistovala.Prakticky vsechny anticke prameny seshoduji na tom, ze u Keltu existovala virav ,nesmrtelnost' duse, coz dobre korespon-duje spozdjsimi zpravami. Nicmen radamatky oznaceny za pozustatky druidskychkultistaStonenhengebyloprohlasenohlavnimchramemkeltskychknzi.Tatomylnapredstavajedodneszakorennav laicke verejnosti.'Keltov v politickch sluzbchZ Archeologickych rozhledu z roku 1999 jei dalsi ukazka. Tentokrat jde o preklad clankuarcheologaMichalaDietlerazuniverzityv Chigagu. Clanek byl prevzat z ca-sopisuAmericanAnthropologist,kdevyselvroce1996.Manazev,Nasi predkove Galove' a podtitul,Archeologie,etnickynacionalis-mus, manipulace s keltskou identi-touvmoderniEvrop'(vyznampojmu Gal je totozny s oznacenimKelt, Galy ale nazyvame Kelty, kterizili predevsim na uzemi dnesni Fran-cie, a jako Galove se sami nazyvajii mnozi dnesni Francouzi, pozn. aut.).Knihapripomina,zevudcoveVelke Irancouzske revoluce odstra-nili slechtu, ktera svuj puvod odvo-zovala od Franku, a proti teto rim-skeslechticketradiciprosazovaliKelty jako zaklad pro emocionalnivnimanietnickehospolecenstvi.ProtonechalNapoleonIII.vBur-gundskuroku1865vztycitsochuvudci Galu Vercingetoriovi, ktery bo-joval proti rimskym legiim.PoporazceNapoleonadoslok oziveni myslenky Iranskeho puvo-du naroda, ale bhem revoluce 1830 se vze-dmulmocnyprotiutokzestranykeltoIil-skych romantickych historiku. Od te dobyjsou Keltove vnimani jako primarni etnickyzaklad Irancouzskeho naroda. Obdobi mezilety 1850 az 1914 se vyznacuje skutecnouposedlosti keltskou identitou a postupnoupromnoukeltskehovalecnikaVercinge-toriga z obskurni historicke postavy v pro-minentniho narodniho hrdinu.Manipulace s keltskym odkazem hrajeroli i nyni. V roce 1985, v mistech nkdej-siho oppida Bibracte, kde se Vercingetorixpokusil sjednotit Galy v boji proti Rimanum,vyzval prezident Mitterrand k narodni jed-not se slovy, ze Bibracte je mistem, ,kde seodehralo prvni djstvi nasi historie'. Ve stej-nem roce se v novinach se objevuje Ioto-graIie z vyrocniho shromazdni extremnpravicove Narodni Ironty, na ktere jeji mla-dy clen stoji pred plakatem s kratkym se-znamem Irancouzskych narodnich hrdinu.Prvni je Kelt Vercingetorig, posledni Jean-Marie Le Pen. Mlady muz ma odznak s typic-kyxenoIobnimheslem,GalieGalum'.-Tolik archeolog Michal Dietler o historii Iran-couzske keltomanie.Jako politikum slouzi Keltove i pri sjed-nocovani Evropy. Politici prejici vizi sjed-noceneEvropypodporujiakceaaktivityspojeneskeltskouminulosti.Vposlednictvrtin dvacateho stoleti probhly v Evro-p desitky velkych, Iinancn dobre zajist-nych vystav o keltske archeologii. Jsou sou-casti strategie pri utvareni jednotne evrop-ske identity, kladou duraz na spolecne kul-turni ddictvi.Keltov jako zdroj inspiraceKeltske motivy a jejich Iantasticky svt hralvzdyvyznamnjsirolivcasech,ktereseodklanly od racionalismu. Zlaty vk pro-zivalyvdobachromantismu19.stoletii dnes. I u nas o Keltech vychazeji spoustyknih. Vtsinou jde o preklady (autorky jsouv prevaze). Zachytime take clanky ci roz-hovoryabesedynatototemaprobihajiciv radiu i televizi i hudebni skupiny provo-zujicimuziku,inspirovanouKelty'.JdeJedna z tzv. zaklinacich tabulek (lat. defixiones tabe-lae) objevench v britskm Bathu, hrabstvi Somerset,na niz je vzvna bohyn Sulis (patrn mistni variantagalsk Brigantie?).znich upresnuje, ze se tato nesmr-telnost konkretn realizovala pro-strednictvim tzv. metempsychozy,tj. sthovanim duse zjednoho tlado jineho, coz je postulat, ktery seve stredoirskem a stredovelsskempisemnictvi naprosto nevyskytuje!Obecnprijimanevysvtlenito-hoto zavazneho rozdilu vprame-nech jest zadny badatel nepred-lozil. Nicmen nelze vyloucit, ze jejzapricinilo nepochopeni ze stranyReku a Rimanu, kteri Ienomen meta-morIozy,prisuzovanekeltskymimyty nejen bozstvum ale okrajovi mytickym hrdinum, dezinterpre-tovali tim, ze jej myln prirovnavaliknauce pythagorejcu, ktera pred-stavy o metempsychoze skutecnobsahovala. Pokracovani : predcho:i stranv.Pokracovani : predcho:i stranv.Opukov hlava z doby latnsk s typickm nkrc-nikem, nalezen na keltskm hradisti u MseckchZehrovic.t emaovsem o zanr, ktery napodobuje irskou, skot-skou ci bretagnskou lidovou hudbu, nebosesnazievokovatducharannehostredo-vku. Proc ne, v umni je kazda inspiracevitana. Inspirovani jsou i priznivci magie,okultismu, samanismu a druidismu.Martha Sillsova - Fuchsova v knize ,Na-vrat Keltu'1 stopuje mimo jine pozustatkytetodavnecivilizacevudajnmoudrycha podivuhodnych zvycich jejich dnesnichpotomku.Tvrdinapriklad,zezemdlciv Rakousku a ve Svycarsku davali jest ne-davnopredzimousemenanamodrepla-chetky, protoze pak vzklicila o 14 dni drive.Moudre starenky zase dtem podstrkovalykousky chleba napadene plisni s doporuce-nim, ze je to zdrave. Az pozdji medicinaobjevila penicilin, jasa autorka. Penicilin jisplyva s jakoukoliv, i karcinogenni plisni.V kapitole ,Vzhlizeni k nebi' se zase opajiastrologickymi spekulacemi. Jinde se autor-ka snazi dodat lesk moudrosti primitivnimpovram. V kapitole ,Kour a vykurovani'napriklad mudruje: ,Zda se, ze zvyk vykuro-vani pokoju nemocnych lidi, jakoz i obydlia staji nema jen kultovni, nybrz prevaznlecebnpreventivnipuvod,nebotjespo-jen s poznanim ochrannych ucinku kourea take sazi. Kour muze clovka zbavit kreco-vitehostazeniprudusekpriastmatickemzachvatu.Modernivdectvrdi,zekourchrani proti kosmickemu zareni.'Velmi oblibena je mezi keltoIily predsta-va, ze mnohe nase dnesni zvyky a tradicenavazuji na keltske ritualy. Martha Sillsova-Fuchsovaprobirapodrobnjednotlivadata v kalendari, vyznamna pro krestanstvi,auvadijedosouvislostisnjakymkelt-skym zvykem, buzkem, zacatkem ci koncempustu. Tyto spekulace nahle prolozi vyjad-renim odbornika z FrankIurtu nad Mohanem,ktery tvrdi, ze usazeniny z bilkovin ucpava-ji pory kapilarnich stn a to v mnozstvi 5 -15kgujednotlive,ucpane'osoby.Tutozatz pak pry umocnuje intenzita kosmic-keho i zemskeho zareni. Na tomto poznanise take zakladaji lecebn preventivni opa-treni a obyceje Keltu.Za kultovni zvyk, jehoz puvod pry lzedolozitjizvdobpocatkukeltskehoosi-dleni, lze povazovat pojidani husy na sva-tehoMartina11.listopadu.Husyudajnslouzily jako barometr varujici pred spat-nym pocasim, ale jen v let. Od podzimu uztaktoneIungovaly,takzesezabijely,nebospisobtovaly.Obdivnaatmo-sIera textu se vytrati, kdyz si autorkamusipostzovat:,ObrazKeltajakoprimitivniho, ukrutneho a barbarskehobojovnika, jenz utina, sbira, a dokoncekonzervujehlavysvychprotivniku,protoze se domniva, ze tak nabude je-jich schopnosti, vytvorili vtsinou ne-pratelsky naladni a prostodusi dje-pisci.'Fantazie jako vdaJina autorka - Caitlin Matthewsova -krompsaniknihhrajenakeltskouharIu, zpiva keltske pisn, porada sa-manskeworkshopyvAnglii,USAi jinde. Jeji knihy o keltske spiritualitjsou znamy v mnoha zemich. Jeji muz -John Matthews - se take Kelty zabyvaaceskenakladatelstviAlternativavydaloroku 1995 jeho knihu ,Keltsky saman'.Matthewsova se vnuje keltskym pred-kum,kterizilinauzemiBritanieaIrska.U nas ji vysla kniha ,Keltske duchovni tra-dice'.2 Jeji ctenari maji dojem, ze je do vciskutecn zasvcena ze se spolu s ni meziKelty ocitli. V kapitole o druidech nazvane,Vyjimecni nadanim' vypravi: ,Studovalitak odtazite predmty jako astrologii, kos-mologii, psychologii, teologii a radu dalsichodnozi vdni. Pres tyto sve znalosti neza-bredali do abstraktniho IilosoIovani. Kazdacastjejichvdnimuselabytpouzitelnav kazdodennim zivot.' Na jinem mist sicepriznava:,Nasevdomostioostrovnichdruidech jsou bohuzel diky rimskemu zaka-Bronzov soska bcka, nalezan pri archeolo-gickm odkryvu v jeskynnim prostoru Bci skly.Samanovo vidn... Vasniva touha Zapadu po materialnim bohatstvi je nicivjsi, nez si uvdomujeme. Kmenove narodySeverni a JizniAmeriky nebo praobyvatele Australie ziji v mnohem bohatsim svt, o jakem se namnemuzeanizdat.Zijivkontinuuduchovnitradice,nikdyseneodklonivsiodpresvdceni,zejsousoucasticelkuStvoreni.Keltovetotakepochopiliazabudovalidozakladusvychtradicaritualu.Chceme-li znovu objevit metodu keltskych samanu, musime tento zpusob vidni a citni prijmout zasvuj a opustit mnohe z toho, co zname na konci 20. stoleti jako ,normalni' zpusob zivota.Neni to pochopiteln mysleno jako naprosta degradace nebo odmitani moderni technocentrickekulturyacivilizace.Lidstvoobjevilospoustudobrychvci,mnohoprospsneho,cobymlobytzachovano. Nenavrhuji odvrhnout vsechno, co jsme se naucili. Ale mli bychom se snazit ziskat svzesta vnitrni silu samanova vidni. Jakmile jednou pochopime zakladni myslenku, ze vsechno je soucastinas samotnych, protoze my jsme soucasti vseho, a ze neni nutne vrit v prubh zivota po primce odbodu ,A' (narozeni) k bodu ,Z' (smrt) a v cil splnit (rozumjte ,ziskat') na teto cest co nejvice, jakmilezacneme vidt zivot spis jako spiralu nez primku, osvojime si jeden ze zakladu samanskeho pristupu. Odtud muzeme zacit zkoumat nasskutecnysvt,sledovatsit`carrozbihajicichsezustrednihobodudonejhlubsich(nebonejvyssich)rovinduchovnihosvta(pozname sebe, nebo zjistime, jaka je nase uloha ve vesmiru).Naucili jsme se vrit, ze jsme sami v nepratelskem svt. Misto toho bychom si mli zacit uvdomovat, ze jsme spolutvurci Prirody, zejsme s ni a na ni vzajemn zavisli. Musime pochopit, ze jsme jeji ochranci, ne nepratele. ...JohnMatthews,Keltskvsaman.Keltskaspiritualitavsoucasnedob.LecenilidiaZem,AlternativaPraha1995,str.27-28t emazu druidske praxe v Britanii dosti kuse,' alevzapti lici: ,Podle kontinentalni tradice bylamistem zrodu keltskeho druidstvi Britanie,cemuz nasvdcuje Iakt, ze galsti druidi senaostrovyjezdiliucitsvemuremeslu.'Autorka dale vypravi o keltskych basnic-kych skolach. Vyuka pry trvala 12 let. Citu-je basen anonyma, ta ale pochazi z pocatku18. stoleti. Pote podrobn rozepisuje, co sepo dvanact let keltsky basnik ucil, co zazivala jak stoupala jeho moudrost.Na jedne ze stranek knihy Keltske du-chovnitradicejsemnapocitalatemrdvdesitky vlastnich jmen bohu, hrdinu, jejichdti a levobocku vcetn prezdivek. V knizejich jsou stovky. O jejich historicke auten-ticit lze pochybovat.Rozpakyvzbuzujei,Lexikonkeltskemytologie'.3 Je mnohomluvny a pramenyz 12. a pozdjsich stoleti rozhodn nejsoupresvdcive. Vtsina vyrazu, za nimiz castonasleduje cela legenda, neni uvozena pra-menem z nhoz cerpa, ani dobou, kdy bylapoprve zaznamenana.Keltov mediln zajmavKeltove se objevuji i v popularnich casopi-sech. V tch temr ,okultnich' se keltskatematamohoudoslovaspustitzeretzu.Astro uverejnilo 20. zari 1999 clanek s na-zvem ,Puvod hlavy Kelta z Mseckych Ze-hrovic zustava tajemstvim'. Autorem je JanKroca. V clanku lze cist vtu: Keltove totizsve svatyn stavli temr vyhradn v mis-tech s pozitivni energii.Tentyzcasopis3.1.2000obsahujeclanek ,Odhali nkdy nkdo tajemstvi ruinnedaleko Zbraslavi?' Autor Otomar Dvorakzde spekuluje o ,tajemne tvari', piskovcovehlav,kterasenaslar.1957naZavisti.Claneksetvaridocelastriz-liv, az ke konci clanku autornevydrzi a musi napsat: ,Dav-ny tvurce vlozil do kamennehlavy ze Zavisti nemalou dav-ku magie. Nad Hradistm jakokdyby se opt uzavirala mlznaclona.Asvrzenybuhseza-hadn usmiva. Vi sve. Moznanad troskami lezi kletba jehoumirajicihoknze,vyrcenakdysi ve chvili zkazy.'FantastickaIaktasitakekeltske zahady oblibila, v de-satemcisleroku1998obje-vime dalsi spekulaci. ,Zvikov-ska `markomanka - dilo Kel-tu?' pta se autor Vladimir Sis-ka. Autorovu pozornost a Ian-tazii upoutaly tajemne znaky, vytesane dokamenuvze,zvaneHlizovanebotakeMarkomanka. Na clanku je sympaticke, zeautor sve domnnky nepredklada jako Iak-ta ani jako mysterium.Fantasticka Iakta cislo 4/1998 obsahujiclanek ,Praotec Kelt'. Autor Vladimir Matlrozviji teorii, ze kdyz psal Kosmas o pri-chodukmeneBoju(Cechu),tykalosetovlastnKeltu.NaRipunestanulsesvymlidem praotec Cech, ale keltsky praotec Se-goves. Clanek je plny spekulaci a je zakon-cen casti s nazvem ,Kde lezi hrob praotceKelta?' Protoze Keltove sve mrtve nespa-lovali, existuje pry realna moznost, ze by sehrob praotce Kelta mohl najit.Radji Keltov nez skutecnostNakonec si dovolim uvahu, ktera z pouhehosbru materialu o keltomanii vybocuje. Lide,kteri si romantizuji takzvane barbarske doby,byvaji vnimani jako osoby s velkou Iantazii.Ja bych jim ji ale chtla uprit. Realita, i tahistoricka, byva Iantazii casto nedostizitel-na, Iantazie muze byt proti tomu mnohdyplocha a plna balastnich, primitivnich pred-stav. Vzdycky m prekvapovalo, ze nkterilide, kteri prijimaji vyhody dnesniho zlatehovkueuroamerickecivilizace,kterijsouopecovavani lekari, chranni zakony a zijivpohodliteplychdomovu,kterinejsouv bezpravnem postaveni a obavaji se sebe-mensi bolesti, sni o dobach, kdy clovk cas-to trpl hladem a zimou, musel od rana dovecera pracovat, neznal dovolenou ani du-chod, byl ovladan mocnymi v cele spolecen-stvi, kteri rozhodovali o jeho zivot a smrti.Trplnescislnymibolestmianemocemia brzy umiral. Dovede si predstavit sniveco bajnych dobach pohanstvi, ze by se stalucastnikem obtovani ziveho clovka? Zeby byl obtovan on sam? Ze by musel cas-to bojovat v krvavych rezich muz proti muzi,mohl by byt velice snadno zabit ve vcnychozbrojenych konIliktech, zenu by pro zmnucekalo v takovych rezich znasilnni, znicenidomova, nkdy i smrt dti.Tito historictiromantici jsou nekonecn vzdaleni od teh-dejsi reality. Jejich pocit pohrdani a oskli-vostinadnasicivilizacijemoznaneuv-domlym, ale dtinskym pokrytectvim.Mli bychom keltomanii pricist k dobruIakt,zeobohatilahudbuiostatnidruhyumni stejn jako napriklad podvrhy slav-nych rukopisu byly obrovskou inspiraci proumni narodniho obrozeni. Vstni knznyLibuse ci divci valka a dalsi legendy, kte-rychseujalaliteratura,operaavytvarneumni mohou vzbuzovat vlastenecke a este-ticke emoce, ale historickymi Iakty nejsoua my je tak vtsinou ani nevnimame. Stejntak jimi neni bohata keltomanska literatura,hudba a dalsi druhy umni ci ,badani'.Keltomilove a keltomani v drtive vtsinnejsou nijak nebezpecni, naopak, jevi se jakozajimavi nadsenci a zvlast v umni muzejejich tvurci potencial obohatit kulturni sce-nu. Jde o masovy moderni mytus, o sirokykomplex blouznivych teorii, ktere jsou nastirusrealitou,atakeodobryobchods historickym romantismem.Poznmky1 Sillsova-Fuchsova, M., Navrat Keltu, Ivo Zelezny, Pra-ha19962 Matthewsova, C., Keltske duchovni tradice, Ivo Zelezny,Praha19973 Botheroydovi,S.aP.,Lexikonkeltskemvtologie,IvoZelezny, Praha 1998Text vychazi z prednasky, kterou autorka prednesla v cyklu,Vdakontrairacionalita'(poradaCeskyklubskeptikuSisyIos a Tiskove oddleni AV CR).Cst stribrn desticky, zdobici kotlik, nalezen v dnskmGundestrupu.Zaklnadlo podsvtnch bozstevTrikrat se dotknte oltare svym mecem:Nalei ti ivot a smrt, abvs fe daval,nalei ti take, abvs fe uchovaval.Tentoivotne:nakonce.Jsme :ro:eni v fine podob.Avsak vse musi bvt v rovnova:e,takte i fa.O to prosim Zemi i Nebesa.Opt se trikrat dotknte oltare. Sva pranivyslovte pecliv a presn, protoze tatobozstvaberouvcinaprostodoslovna casto se dochazi k velmi vyraznym vy-sledkum.Conwayova,D.J.,Keltskamagie,IvoZelezny,Praha1997,str.147-148VraNoskov(*1947)jepublicistkaapredsedkynCeskehoklubuskeptikuSisyIos.!ODKAZ KELTUVBOIOHEMIIt emaKeltsk svtky podle soucasnho druidaRoman ProchzkaSoucasn obyvateI Cesk kotIiny jsou potomky mnoha nrodu.Jednm znich byIi i KeItov. Tito neobycejn sikovn remesInci,Iid hrd na svou svobodu a veIc znaIci prrody zanechaIi po sobddictv, kter se ozv vkazdm zns - dodnes sIavme keItsksvtky.ODKAZ KELTUVBOIOHEMIINejprve se podivame na ten nejblizsi, uno-rovy.ImbolcOn se vlastn jmenuje vkazde zemi, kde ziliKeltove, trochu jinak. Lze se setkat i snazvyOimelc, Imelk a dalsimi. VIrsku se vtentoden slavi zacatek obdobi rozeni novych jeh-natek a laktace ovci, ale to je jiz pomrnprenesenyvyznam.PuvodniImbolcbylsvatkem probuzeni prirody, pocatku jarnihorustukyticekatakebohyntvorivesilyZem a plodnosti Brighidh. Pani plodnostibylodulezitenalezituvitat,aprotosevpredvecer svatku cist poklidil dum i stajea pak se vse slavnostn vyzdobilo. Zelene,vanocni'vncezcesminyachvojinadverich nahradily slamne Brighitiny krize,pani domu upletla ze slamy male panenky,ktere oblekla do krasnych satu a nakoneccist vymetla ohnist, aby vnm mohla za-zehnout novy ohen. Ten si obvykle prinase-la zposvatneho mista, kde jej knzky bo-hyn Brighidh neustale udrzovaly.Pan domu nasekal cerstve rakosi. Vecerse postavil na prah domu a trikrat pozvalbohyni Brighidh do sveho domu, aby vnmstravila slavnostni noc. Pak prostrel rakosiod dveri kposteli sve zeny - Brighidh ji mlapozehnat a pomoci ke zdravemu potomko-vi.Napocatkuunorasetotizrodilydti,ktere jejich rodice pocali na svatek Beltainpredchoziho roku. Imbolcove dti se pova-zovaly za velmi priznive znameni, vrilo sevjejichvyjimecnstastnyosudaprojevnevsedni prizn bohu.Sice uz vime, jak Imbolc slavit, zato vsaknetusime, kdy. A prav jsme narazili na nej-vtsi problem keltskych svatku, a tim je je-jich casove urceni. Nejrozsirenjsim zvykemje priradit kImbolcu datum 1. unor a hoto-vo. Jenze to ma vsob nkolik hacku. Prvnije, ze nevime, ktery kalendar pouzit. Vdobplatnosti naseho gregorianskeho kalendareuz byli Keltove davnou minulosti. PouzitimJulianskehokalendaresesicedostanemedodobyodroku-46avys,kdyKeltovejako narod jest existovali, zase mame jinoupotiz. I pres kalendarni reIormu papeze Re-hore XIII. vroce 1582 se gregoriansky ka-lendar lisi od julianskeho o 3,5 dne.Objevujiseidalsipostupy,jaktentosvatekdatovat-trebanapolovinudobymezi zimnim slunovratem a jarni rovnoden-nosti, coz by pri odpoctu dnu zkalendareletosvyslona3.unora.Pokudbysealepolovina stanovovala podle stinu menhiruci polohy zapadajiciho Slunce, vyjde datumo zhruba tyden pozdjsi. Nelze zapomenoutaninanazor,zeImbolcnastavactyricatyden po zimnim slunovratu, coz vede kdatumezi 31. lednem az 2. unorem. Ktomu vse-mu se musi pridat take pocasi, ktere byvavzim zamracenea vubec neprizniv na-klonne astronomickym pozorovanim.Zvidavy ctenar si uz urcit polozil otaz-ku: ,A co Msic?' Stridani msicnich Iazibylo pro starovke narody natolik vyznam-ne, ze je pri svych svatcich urcit neopom-nli zahrnout. Osobn se mi jevi jako nej-pravdpodobnjsidatumImbolcuprvniunorova noc, kdy nastane uplnk nebo nov,coz bylo letos 12. unora. Rizeni svatku po-dle Msice mlo nespornou vyhodu vmno-hem vtsi presnosti, protoze kratsi periodalunacesesnazepredvidaakromtohojeMsic vidt i pri polozatazene obloze.Eilleen OstaraJe nasnad, ze podobnymi vcmi si prostikeltsti remeslnici, zemdlci ani valecnicihlavu nelamali. Od toho mli druida, aby jimrekl, kdy maji slavit. Tak se tohoto ukolupln zmocnim a chut pokrocim kdalsimusvatku, a to Eilleen Ostara neboli jarni rov-nodennost. Oproti komornimu a vyslovenrodinnemu Imbolcu byly oslavy rovnoden-nosti prvni zrady verejnych oslav. Jaro jeplnem proudu, pupeny rasi, rostlinky se de-rou na svtlo, kvty se predhanji vkrase.Pro Kelta je to doba mnozeni kraliku (veli-konocni zajicek), drubeze, novych prirustkuve chlev a jarni setby. Pohane vyIukuji va-jicka, protahuji je posvatnym ohnm a vsije nad loze i do chleva jako amulety plod-nosti. Eilleen Ostara je den, kdy svtlo vitzinadtemnotou,vnasledujicimcasebudepribyvat slunecniho svitu. Lide vpruvoduvynaseji slamneho panaka predstavujicihoboha temne poloviny roku Balora a vzajem-n se chlubi svymi potomky, hlavn tminedavno narozenymi. Starsi dti chodi oddomu kdomu, sousede se vzajemn navst-vuji. Jinosi si vyhlizeji budouci partnerkya slehaji je vrbovymi proutky, aby byly kras-njsi. Vrilo se, ze po vyslehani budou plod-njsiaporodizdravedti.Vzdyt1.maj,lasky cas, je skoro za dvermi.BeltainSotva je zrno vzemi, prichazi Beltain. Za-paluji se dvojice ohnu, jeden na vychod,jeden na zapad. Mezi nimi se zpoledni napulnocnistranuprovadidobytek,abysepred vyhnanim na letni pastviska ocistil odnemoci a zlych kouzel. I lide prochazi ocis-tou mezi ohni planoucimi na pocest boharemesel a ochrance valecniku Lugha. Bel-tainjecaslasky,dtipocatenazacatkukvtna se rodi vnejpriznivjsi rocni dobu,Kalendr keltskch svtkukeltskvsvatek datum v 2002 naseobdoba datumkonaniImbolc 12. unor Hromnice 2. unoraEilleen Ostara 21. brezen Velikonoce pohyblive brezen - dubenBeltain 12. kvten 1. maj / den matek 1. kvten / 2. kvtnova nedleAlban Litha 21. cerven Svatojanska noc 24. cervenLughnasadh 8. srpen Letnice 2. srpnaEilleen Mabon 23. zariSamhain 4. listopad Dusicky 2. listopaduAlban Yule 21. prosinec Vanoce 24. prosinecRomanProcha:ka"Dulezitym znakem samhainovych oslavje opt dvojice ohnu, mezi nimiz se provadidobytek shanny zletnich pastvin do chle-vu.Silaposvatnychplamenumazviratai lidi ocistit od vseho zleho a symbolickyuzavrit zemdlsky rok, proto se nyni chodizjizni na pulnocni stranu.Alban YuleZacatkem prosince obvykle napadne snih,prirodaztichne,vsechenzivotzdanlivodumre.Dodnesnamzbylydvasvatky,ktere to maji pripominat, je to sv. Barboraa sv. Mikulas. Oba svatky take Keltovi rika-ji, ze nastava doba pohlavni zdrzenlivosti.Stari zemdlci si dobre vsimli, ze dti pocatevprosinciserodineduziveapredstavujiznacnou pritz.Svatek zimniho slunovratu Alban Yulepak pripominal dobu pustu, ritualni i Iyzic-ke ocisty tla a nutnosti zachovavat strid-most. Nov se nacpavaly slamniky, do nichzsevkladalysusenekvtinyjakoochranaproti skodlivym silam. Obdobi pustu konci-lo zkraje ledna, kde mame dodnes svatek trikralu.NkdysetaketomutoobdobirikadvanactsvatychnociaKeltovevrili,zevtu dobu letaji povtrim carodjnice a zezem vylezaji demoni. Prastara povst masveopodstatnni,vtudobuZemnasveobznedrazeprochaziprislunim,tojestbodem, kde je slunecni gravitace nejsilnjsi.Do zimniho slunovratu se Zem priblizujekeSlunci,jejirychlostmashodnysmrPokracovanina dalsi stran vlevo dole.t emakdy je dostatek jidla a priznive pocasi prokrehka tlicka kojencu. Nkteri muzi se potomto svatku vydavaji na nkolikamsicnilovecke i valecne vypravy, takze se snazisvezenyobtzkatjestpredodchodem.Beltain je take doba uzavirani partnerskychsvazku, ktere byly pro Kelty temr posvat-ne.Alban Litha a LughnasadhLetni slunovrat Alban Litha se nesl ve zna-meni proseb za dobrou urodu, za ochranupoli i staveni pred bouremi a blesky. Ob-tovalo se obili, pro skritky se ulevalo mlekodo misek pred prahem domu a dobri ducho-ve se uctivali kolacky. Svatek pripominalblizkoudobuskliznspojenousnutnostizacit vytvaret zasoby na zimu.PravouoslavouskliznvsakbylazLughnasadh, kdy se lide snazili uzavrit mirsduchy zem a podkovat jim za vydanouurodu. O Lughnasadhu se tancilo, zpivalo,hodovalo, ze sklizenych plodin se prinase-ly obti bohyni tvorive sily Zem i samot-nemu Lughovi. Take se uzavirala takzvanarocni partnerstvi, kdy muz a zena spolu zili,na zkousku' do dalsiho Lughnasadhu. Pakmuseli uzavrit trvaly svazek, nebo se roze-jit. Vrozchodu se nikomu nesmlo branita to ani tehdy, kdyz se zena stala jiz matkou.Samozrejm se dvojice mohla rozdlit i drivenez za rok.Eilleen Mabon a SamhainOslavy prvniho podzimniho svatku rovno-dennostiEilleenMabonzahajovalypod-zimni lovnou sezonu. Muzi se vraceli zvy-prav, poradali nejruznjsi hry, ktere velebilybohy lovu, zejmena boha lesu Cernuna, d-kovali bohum za dosavadni prizen a prosilio bohaty ulovek zvre. Soblibou se porada-ly slavnosti zahajeni lovu spojene spikni-kem vprirod, obdobn se lov zakoncoval.Mabonbyltakesvatekdikuzasklizenouurodu obili, zeleniny i vina a hlavn pripo-menutim konce vlady svtla nad temnotou.Uplnykonecletanastaloneceledvamsice pozdji pri svatku Samhain, kdy sestirajihranicemezinasimsvtemzivycha Jinym svtem obyvanym zemrelymi a Fo-mory.Lidemohouprochazetmezisvtya zase se vracet, stejn i zemreli. Vdomechse poradaji slavnosti, kdy jsou ke stolu zvanii mrtvi predkove. Je pro n pripraveno jidlo,vypravisejimudalostiuplynulehorokua zadaji se o radu. Samhain je doba vsteb,ochrannych kouzel proti zlym silam zJinehosvta,jecasborenistarychporadku,abyse mohl zrodit novy, lepsi poradek. Nejchud-si clenove spolecnosti se prestrojuji do d-sivych masek, stirajicich jejich lidstvi, a cho-di koledou kdomum bohatych, kde dostava-ji porci jidla urceneho predkum. Odmitnutibylo povazovano za vyraz neucty kzesnu-lym a trestalo se ihned ponicenim majetkulakomce. Samhainem zacina temna polovi-na roku, kdy se tvorive sily Zem stahuji,abyseobnovilyamohlydalsirokvydatdobrou urodu. Take konci LughnasadhoveskliznoveprimrisFomoryapotomtosvatku se nesmi nic sklizet. Nesmi se jist anispadane ovoce - to uz patri duchum zem.Neogermnsk hnut vNmeckuZajem o predkrestanske duchovni tradice je viditelny i na nabozenske scen naseho zapadniho souseda. Mezi dv nejvyraznjsiskupiny tohoto druhu tam patri Heidnische GemeinschaIt a Germanische GlaubensgemenischaIt.Heidnische Gemeinschaft byla zalozena vroce 1985 a programov se hlasi ke germansko-keltskemu prirodnimu nabozenstvi.Durazn se distancuje od Iasismu a rasismu a chce zachovavat nedogmaticky, tolerantni postoj ve vsech zivotnich oblastech. Jejiaktivity spocivaji vporadani prednasek a slaveni starych germanskych a keltskych svatku. Vydava casopis ,Der Runnenstein'.Druha organizace, Germanische Glaubensgemeinschaft (GGG), byla zalozena Ludwigem Fahrenkrogem vroce 1907. Vroce 1913se kni pripojily dalsi podobne skupiny (Velka germanska loze, Spolecenstvi Wodan aj.). Po nastupu nacismu byla zrejm vnimanajako konkurence knacisticke ideologii a vroce 1936 byla zakazana. Po valce byla obnovena a existovala do roku 1964, kdy se samarozpustila. Druha GGG byla zalozena vroce 1991 po rozporech vHeidnische GemeinschaIt. Jeji vztah kprvni GGG je ale rozporny. Najedne stran se vjejich stanovach pravi, ze GGG je nabozensky spolek zalozeny vroce 1907, ale vdopise peticnimu vyboru posla-necke snmovny zroku 1995 se vysloven rika, ze GGG neni nastupkyni stare GGG Ludwiga Fahrenkroga.Jako sve inspiracni zdroje GGG uvadi starogermanske povsti, Eddu, Rgved, nabozenstvi starych Reku a Rimanu aj. Za svuj cil mavytvorit ,autenticke pohanske nabozenstvi Germanu a Keltu', ktere privede clovka zpt krovnovaze sprirodou a bohy. Duraz jekladen na instinktivni jednani nadrazene rozumu, ktere pry vede k socialn darwinistickemu obrazu clovka a spolecnosti. Podlevlastnich prohlaseni si GGG neklade zadne politicke cile a distancuje se od vsech totalitnich ideologii. Spolecensky system vSRN alepresto GGG oznacuje jako nedemokraticky. Pres proklamovanou toleranci se ozyvaji prudke reakce na vnjsi kritiku - napr. clenoveprislusne parlamentni komise byvaji oznacovani jako ,samozvani inkvizitori'. GGG sestala i obhajkyni Scientologicke cirkve, kterana sebe vNmecku upoutala pozornost statnich organu. Porada prednasky pro verejnost a vydava casopis ,Germanem Glaube'.Pocet clenu je odhadovan asi na 250.Pavel SimaZpracovanopodleinternetovvchstranekSenatsverwaltungfrSchule,JugendundSport-www.sensfs.berlin.de#NE3DULEZIT3S3E OBRADRozhovor se Slovany ze spolecenstvi Rodn viraZdenk VojtisekS ceskmi stoupenci sIovanskho nbozenstv - Dervanem, Kruto-mysIem, StanisIavem a Ratkem sedme koIem kuIatho stoIu vestudentsk cajovn. ,Jsme strasn nejednotn a kazd ke sIovan-stv pristupujeme podIe svho," upozoruje mne Dervan hned,kdyz jsme se posadiIi a odbyIi rituI seznamovn a tykn. ,Uzrmsk csar byI prekvapen skIonem SIovanu k demokracii," dodvpredstaven Rodn vry. Brzy poznvm, ze m pravdu.NE3DULEZIT3S3E OBRADro: hovorDervan (ackoli se puvodn jmenoval Gui-seppe)mluvivyborncesky,takzeseaninepozna, ze pochazi z Neapole. Ostatni jsoumladi Cesi.Rkte, ze jste Slovan. Domnvte se, zemte slovansk geny?Stanislav. Etnicka nebo rasova cistota je -myslim si - nesmysl.Krutomvsl.VzpomentenaRusy,kterisikvlad prizvali Vikingy.Ratko.JajsemurcitvtsinovySlovan.Citim se jako vychodni Indoevropan.Stanislav.Kdyzuzjsmeutchosobnichpostoju, tak ja se sam take povazuji vnitrnza Slovana. Kult predku a vdomi, ze jsemSlovan, je jedna zhlavnich cest, ktera mprivedla kRodne vire.Ratko.Mozna,zejedinyrozdiljeten,zeGiuseppe si tuto viru vybral. My jsme se doni narodili. I kdyz i my jsme si ji museli vy-brat, protoze tahle vira uz tady nezije. Ovsem- muzu se vnitrn citit treba buddhistou. Aletohle je vc rodu. Proto se vPolsku, u nasi vRusku mluvi o rodne vire.Dervan. Jestli chcete slyset muj nazor, takja nepovazuji Cechy, Polaky a dalsi za Slova-ny. To jsou moderni narody. Slovane kul-turn skoncili, kdyz se zacalo sirit krestan-stvi a vytvorili si moderni narody, ktere majise slovanstvim spolecny pouze jazyk.Ratko.AlekdyzpotkateCechavesvt,citite kulturni, ale i rodovou spriznnost. Myto citime u vsech Slovanu.Dervan. Pockej. S lidmi, kteri se hlasi keslovanstvi, nebo skterymkoli Cechem? Jacitim slovanskou vzajemnost jen s tim, kdosleduje slovanske predkrestanske nabozen-stvi. Urcit ne sjakymkoli Polakem, jenomproto, ze je Polak.Ratko.Tvojirodicejsoukatoliciaporadjsou to tvoji rodice.Dervan. Ale nejsou Slovane. Slovan je je-nom ten, ktery se prihlasi ke stare slovan-ske kulture.3menujete se Rodn vra. Cemu vlastnvrte? Kdyz slavte treba slavnost 3arov-ta, vrte, ze se vprrod skutecn ncodje? Nebo je to jen symbol?Dervan. Ja vrim, ze to je symbol, a vrimvmagickou Iunkci toho symbolu. Osobnbych rekl, ze tyto nase obrady jsou pokusy.Myslim, ze nema smysl radikaln rict, ze sezem mni, ani ze se nic nedje. Ja osobnvrim, ze pri obradu se oteviraji jakesi dverev posvatne sIere. Ten obrad je pro nas vkaz-dem pripad nejdulezitjsi moment. Jestliopravdupusobimenaprirodu,nebojsmedokonce tvurci regeneracniho cyklu, tak toskutecn nevim.Ratko. Ja jsem ml u obradu vzdycky pocit,ze to jsou pokusy. Rozdlil bych je na usps-neananeuspsne.Pocituspsnostijsemml na Slovensku a vRusku, pocit neusps-nosti vPolsku a u nas.Dervan. NaSlovensku a v Rusku se obraduucastni vic lidi.Na clovka to tedy mocnji pusob.Stanislav. Ano, to urcit. Vdob, kdy jsmese jest neznali, jsem dlal obrad sjednimmym pritelem a nasimi rodinami. Nemlo toten eIekt. Az kdyz nas tam bylo vic zRodneviry, bylo to mnohem zajimavjsi. Mocnjito na nas pusobilo, i kdyz treba nejsme pre-svdceni, ze by to mlo njaky konkretnismysl. Bylo tam vic lidi a atmosIera bylamnohem lepsi.Dervan. VRusku i na Slovensku umji vy-tvorit spoustu tradicnich doplnku. To nelzesnami srovnavat.Krutomvsl. Na druhe stran pokud se slo-venska skupina pusti do historickych neboradoby vdeckych rozboru, tak je naivni.Stanislav. U nas je propracovana teorie, naSlovensku praxe.Dervan. Slovensky Iolklor byl jest done-davna velmi zivy a zachoval si prvky pred-krestanske.Nadruhestrantomuzebytzatz. Clovk si nemusi udrzet odstup..a sklouzv k povrm?Stanislav. Problem mozna bude taky vtom,ze jsme znaproste vtsiny Prazane. MoznaIng. Roman Prochzka (*1970) pracoval jako redaktor,nyni je analytikem-statistikem na Uradu prace. Dokonceni : protfsi stranv.sgravitaci. Od slunovratu je to vsak naopak,Zem se zacina vzdalovat a slunecni pritaz-livost pusobi proti pohybu. Zemske mag-neticke pole je zmitane bouremi, zvysuje seskodlivazemskaradiace,preskupujeseozonovavrstva.Prozivottojeskutecntzke obdobi.Keltsk ddictvNetvrdim, ze by o ncem podobnem mliKeltove nase znalosti, ale dovolim si rici, zetodikysvemuseptisprirodouvnimali.Vytvorilisizpusobzivota,kterynejlepeodpovidal prirozenemu rytmu prirody, jejizsoucasti jsme i my. A prav to je odkaz Kel-tu, to je jejich ddictvi, ktere si vsob nese-me i do moderni technicke doby a ktere sesnazime ozivit. U slovanskho ohnist.Foto: Stanislav Hulin.$ro: hovorDervan a Stanislav v cajovn. Foto: Jiri Koubek.mezi nami a jakymkoli vnimavym clovkem,ktery prijde do lesa. Nase Iantazie ktomunavic promitne treba tancici rusalky. Ne zebychomnemliksvtubytostivztah,alemyslim si, ze jej citi prakticky kazdy clovk,ktery prijde do prihodneho prostredi.Dervan. Vime, ze existuji lide, kteri jsou hod-n vrici a jsou presvdceni, ze takove by-tosti existuji. Pro nas je to velmi tzke, pro-toze zijeme v kulturnim prostredi, ktere jejest velmi racionalni. A to plati take o nas.Myjsmeseneprobudilivedvacetinebotriceti letech a najednou si nerekli, ze skritciexistuji. Kdybychom zili vnjake jine spo-lecnosti, jeji prislusnici by si mohli naopakmyslet, ze jsme blazni, ze nevrime. Ale vritdnes takovym zpusobem je velmi tzke.Stanislav. Jde o to, ze jsme vtom nevyrus-tali. Neni to pro nas prirozene.Dervan. Jsou to otevrene otazky, u kterychbynemlocenurikatanonebone.Protojsme hrdi na svou otevrenost. U nas neexis-tuji zadna dogmata.Vrazem toho je, ze se clente na rody.Dervan.JamamnastarostirodMokose,protoze mam hodn blizko kVelke matce.Ve Iolklorni tradici byla Mokos identiIiko-vana sVelkou matkou.Co ti jako Italovi dv cesstv a slovanstv?Dervan. Cesstvi nevim. Slovanstvi mi davaviru.Setkal ses se Slovany uz vNeapoli?Dervan. VNeapoli jsem o tom nic nevdl.Citil jsem to az tady, ve slovanske zemi.Stanislav. Ja bych nechtl mluvit za nj, alemusim. Ve slovanske predkrestanske spo-lecnosti vidl idealnispolecnost, ktera muimponovala.To vm asi imponuje vsem.Stanislav. Ano, ale pro m je to prirozene.Co oblecen, roucha a psn? Kde pro toberete inspiraci? Chodte do muze?Stanislav. Je to dilo Iantazie. Sili jsme si tona kolen. Ale ty habity nenosime vsichni,jen nkteri. Neni to nic povinneho. Jsme sivdomi toho, ze od dob slovanskych obra-du lidstvo proslo urcitym vyvojem a oble-ceniuzbyvypadalojinakneztehdy.Alenkterym znas se to libi.Krutomvsl. Navic vyrabime medovinu.Stanislav. Obtoval jsem ji bohum, aby miumoznili ji vyrobit vic.Krutomvsl. To byl jediny alkohol, ktery Slo-vane znali.Kolik vs Slovanu asi je?Krutomvsl. Desitky. Stovky urcit ne. Prak-ticky jedna desitka.Dervan. Priznivcu je tak do padesatky.Stanislav. Jako spravni Slovane potrebuje-me mit kazdy svuj pisecek. Snazime se nadtimto slovanskym neduhem zvitzit tak, zenebudujeme zadny monoliticky utvar.Dervan. Nesnazime se njakym zpusobemrust. Pokud se knam nkdo chce priblizit,takneniproblem.Aledlatnjakoumi-sionarskou cinnost, to ne.Dkuji za rozhovor.nam mstsky styl zivota brani vtom, aby-chom mli obrady zivjsi.Ratko. Jenze vsude, kde se utvari puvodnietnicka vira nebo nabozenstvi, to dlaji lidezmst, intelektualove.Obrady tedy tvor jdro Rodn vry.Mtei njak osobn nbozensk zivot?Dervan.Mocne.Uzusporadaniobradunam bere dost sil. Podle stanov bychom mlislavit ctyri obrady rocn. Ve skutecnosti senam dari mit dva: slavnost Jarovita na jarea Mokose na podzim.Krutomvsl.Jinakuvyznavacutradicnichnabozenstvi si male skupiny rozdli jednot-liva bozstva, jimz pak vnuji uctu. Proto sedlime na rody: rod Jarovita, rod Mokose.Stanislav. Ja jsem kosobnimu nabozenske-mu zivotu nebyl veden a vychovavan tak,jako jsou napriklad dti vkrestanskych rodi-nach.Aleradbychtozaradildosvehozivota. Napriklad kdyz clovk odchazi nadelsi dobu z domova, ml by poprosit do-maci skritky, aby mu domov chranili. Nko-likrat se mi to podarilo, protoze jsem si na tovzpomnl. Chtl bych, aby to bylo castji.Sveho syna se tak snazim vest odmalicka.Cekal jsem, ze reknete, ze kosobn zboz-nosti patr uctvn predku.Stanislav. Na kazdem obradu ma moznostkdokoli rict cokoli, a casto se to tyka pravpredku. Ja si nevzpominam, ze bych nkdyo predcich nemluvil.Dervan. Nejvic na svatek Mokose, protozepripada na konec rijna. - Diky predkum sevlastn zrodila nase Rodna vira. Bylo to tak,ze odsud odesel do Spojenych statu mladykluk. Chtl se tam spojit sIndiany. Serioznise snim ale nebavili a teprve po dlouhemputovanikonecnnaselnjakehoindian-skeho ddu. Kdyz Indianovi rekl, odkud jea co chce, dostal odpovd, ze pokud chceopravdupochopitsvoupodstatu,musisespojit se svymi predky a obnovit s nimi svujvztah. Ten kluk pak na internetu prisel name jmeno. Podnitil mne, abych dal dohro-mady ty lidi, kteri zbyli z predchozich dvouslovanskychskupin.Udlalijsmemalousaunu na zahrad a privolavali jsme duchy,ruzna zvirata a predky, a tak se zrodila Rod-na vira. To je sympaticka historie o tom, jakse clovk muze priblizit krodne vire skrzekontakt se svymi predky.Stanislavzmnilsvtmstnchbuzku,skrtku, vl a polednic. Pokud vstupujetedo lesa, vnmte tyto nizs bytosti?Ratko. Myslim si, ze nebude velky rozdil%3EN TO, CO 3EPRIROZENRozhovor se stoupenci starogermnsk nbozensk tradiceZdenk VojtisekNa zactku nora se v Praze objeviI zakIadateI kIanu KarpatskchvIku Stargard. PrijeI, aby spoIu se tremi mIadmi zenami - Lindou,Zmij a Laki - sIaviI v noci jeden z hIavnch pohanskch svtku.Predtm jsme strviIi sIunecn odpoIedne v prazsk Stromovce.3EN TO, CO 3EPRIROZENro: hovorVsichni se stali stoupenci starogermanske-honabozenstviAsatru.Proc?Stargard. Je mozno rict, ze praktikujeme jed-noznejstarsichnabozenstviveEvrop.Obraci se na zivocisny zaklad, na puvodnipodstatuprirodnichnarodu.Linda.Pro clovka, ktery hleda duchovnicestu, je dobre, aby se podival po sve do-maci tradici. Pro mne je Asatru obnovovanitradice, ktera je sita na miru clovku, oby-vajicimu tuto zemi.Stargard.Jetonaseprirozenost.Misto,abychomjipotlacovali,takjirozvijime.Krestanstvi, ktere knam prislo zvychodu,nase animalni pudy potlacilo. Kdezto my sesnazimebytconejvicevsouladuspriro-dou. Vratit se tam, odkud pochazime.3ak se takov vra projevuje vzivot?Stargard.Jakukoho.Kdyzseopravduvracimkprirod,zacnusejinakdivatnazivot, na prirodu. Citim, ze jsem nedulezitousoucasti vseho kolem. Nemuzu pak uz sou-hlasit s tim, ze kvuli clovku jsou hromadnvybijeny jine zivocisne druhy a zabiran je-jich zivotni prostor.Zmife. Vadi mi treba pokusy na zviratech.A jste satr proto, ze jste citliv ke zv-ratum, nebo jste citliv ke zvratum, protozejste satr?Laki. Ma vira se zacala Iormovat ve chvili,kdy jsem zjistila, ze vrim vnco vyssihoa hledala jsem pro to njake pojmenovani.Asivedvanactiletechjsemsepriblizilak Indianum, ale sprilivem inIormaci jsemzjistila, ze to neni ono, protoze jsem se na-rodila tady.Zmife. Ja jsem urcit nejdrive byla vprirod.Kdyz mi bylo smutno, sla jsem do lesa a tamjsem si povidala. Az postupn to nabyvalonjakou Iormu. Zacalo to treba ctenim rec-kych baji. Prislo mi to prirozenjsi, ze exis-tuje vice bohu. Blizka je mi take vira Slovanua Keltu. Myslim, ze mezi bohy neni revni-vost.Stargard.Vyrustaljsemvrodinateistu.Myslim, ze nabozenstvi je vc, se kterou seclovk rodi. Uz jako maly jsem nesnasel,kdyz mi dospli rikali, ze pohadkove bytos-ti neexistuji, i kdyz ja citil, ze jsou. Preseljsem postupn pres Kelty a Slovany. Nej-propracovanjsi system mi pripadal ten odseverskych germanskych kmenu. Stale jsemale ktomu choval neduvru. Lide totiz spo-juji toto nabozenstvi snmeckouTreti Risi.To jsem odboural, prestal jsem hledt kolemsebe a vrhnul jsem se do toho po hlav.Mluvte o korenech. Ale jsou ty nase ger-mnsk? Stejn tak bychom mohli mluvito keltskch a slovanskch.Zmife. Kazdy si najde to, co je mu nejblizsi.Podle meho nazoru se to dje intuici. Kazdymaoblibenehoboha.HodnlidimaradoOdina.JamamTyraaVany.Takymamvoblib i njake slovanske. Jiny to zase citijinak.Linda. Proc prav tato vira? Dochovaly senejuplnjsipra-meny.KeltoveaSlovanevarizvody,protozese temr nic ne-dochovalo.Stargard.Ne-dlam si iluze, zebyexistovalcentralnikult,kolemkterehobysetovsech-novyvijelo.I kdyz tady bylatytotrietnika,bylotoodves-nicekvesnicijine.ZacalotoOdinem,Wotanem,Wo-danem, dal to byl Svantovit nebo Perun.3ak vypad vs denn zbozn zivot?Stargard.Kazdydenranoavecermamchvilkumeditace.Domamamudlanousvatyni. Ustrojim se. Beru si Thorovo kladi-vo a amulety. Takov krtk zastaveni kola.Ale tohle je jen moje vnjsi Iorma a nemys-lim, ze by to bylo dulezite pro nkoho dal-siho. Dlam, jak to citim a ta vira m provazivkazdem okamziku. Stle jest nejsem naurovni, na ktere bych si pral byt - citim sebyt upln na zacatku cesty.Ta svatyn je zasvcena Throvi?Stargard.Wotanovi.Kazd zvs mte svho osobnho boha?Zmife. Ja mam Tyra.Linda.Je par bozstev, ktera jsou mi sym-paticka. Mam knim bliz, nez kjinym.Stargard.Treba to ani nemusi byt Asovenebo Vanove. Mohou to byt i bytosti tem-njsi nebo nizsi.Co pro tebe znamen, ze ms svho boha?Zmife. Tyr je muj hlavni buh. Pak mam jestjine, kteri jsou mi hodn sympaticti. Snazimse s nim ztotoznit, prijmout jeho vlastnosti.Mam knmu nejblize. Vystoupi zrady, kdyzje potreba, a udla rozhodujici cin. To je mivelmi sympaticke.Uctvs ho?Zmife. Snazim se. Svatyni nemam. Obcas sesnazim vutery, coz je Tyruv den, nco ud-lat. Zatim to provadim tak, ze na nj myslim.Jakoby knmu hovorim. Na njaky ritualzatim nemam. Snazim se snim sblizit.Pokracovani na dalsi stran dole.Stargard, Linda a Laki ve Stromovce. Foto: Zdenk Vojtisek.&i nf o- s e r v i sVudci svtovch nbozenstvse shromzdiIi v Assisik modIitbmASSISI 24. ledna - Papez Jan Pavel II. a pred-staviteledesitkysvtovychnabozenstvidnes vlakem pricestovali do stredoitalskehoAssisi,kdesebudoumodlitzaukoncenivalek a za mir. Na nadrazi je privital italskypremier Silvio Berlusconi. Duchovni vudcise pote v kolon automobiluvydali k ba-zilicesvatehoFrantiskanakopci,kdejepochovan svtec zijici v Assisi ve 13. sto-leti.Naprostranstvipredbazilikousepakvobrovskemstanuozdobenemolivovni-kem, symbolem miru, konala zahajovaci ce-remonie. ,V dobach velke uzkosti o osudsvta citime zretelnji nez kdy drive povin-nost zavazat se osobn k obran a podporezakladniho dobra, coz je mir,' uvedl papezve svem projevu.Zastupci12ruznychsvtovychnabo-zenstvi,vcetnkrestanu,zidu,muslimu,buddhistu, sintoistu a stoupencu tradicnichvyznani, se po obd odeberou do nedale-keho Irantiskanskeho klastera, kde v ustranibudouprositzasvtovymir.Nazavrseopt sejdou, aby spolecn odsoudili nasilipachane ve jmenu boha.Papez rozhodl pouzit k cest do Assisivlak, aby si byli vsichni ucastnici mirovehosetkanirovni.Nanadrazichpodeltrasyvlaku prisly papeze a jeho doprovod pozdra-vit tisice lidi. Celou akci doprovazeji prisnabezpecnostni opatreni, italske urady nasadi-ly asi 1000 policistu a vrtulnik. Starobylepoutni misto Assisi bylo pro verejnost zce-la uzavreno.Assisi je rodist svateho Frantiska, za-kladatelerimskokatolickehoIrantiskan-skeho radu, a mirove setkani hostilo jiz dva-krat. V roce 1986 se svtovi nabozensti vudcimodlitbami snazili zazehnat nebezpeci jader-ne valky a v roce 1993 prosili za mir na Bal-kan. ...Vatikan vyjadril uspokojeni nad ohlase-nou ucasti, prestozenkolik predstaviteluoznamilo, ze do Assisi kvuli jinym zavaz-kumneprijede,jakonaprikladdalajlama.Mezi tmi, kdo pozvani prijali, je naprikladcarihradskyekumenickypatriarchaBar-tolomj I., nejvyznamnjsi predstavitel pra-voslavneho svta. ...SaIafjana parzskch predmstchznekIiduje poIicii i musIimyPARIZ 27. ledna - Sajch Rabi Madchali budekazatpoteleIonuvestreduv19hodinv mesit As-Salam vArgenteuil, stalo nainternetove strance Irancouzskeho muslim-skeho Iora zacatkem ledna. Presn na casse dostavilo asi 400 mladiku z Parize a okoli.Vtsina z nich byla v tradicnich tunikach -dzallabijich. Posedali si na koberecky a pakse z reproduktoru ozvalo kazani pronasenesaudskym ucencem v arabstin. TeleIonickespojeniseobcasprerusiloaorganizatoriulamovo cislo vytaceli trpliv znovu. Mus-limu obracejicich se k nejprisnjsi Iorm is-lamu ovlivnne nejradikalnjsimi imamy zeSaudskeArabieveFranciipribyva,atopredevsimmezinezamstnanoumladezi,pise Le Monde.Mezi tmi v mesit byli i Mehdi a Kha-led. Obma je 29 let a narodili se ve Francii.Politika je nezajima, jde jim jen o ,oprav-dovy' islam. Takovy, jaky vyznavali salaIis-te,tedysoucasniciprorokaMohamedaa po nich jest dv generace muslimu.,Nas jediny cil je napodobit Proroka,'rikaji mladi muzi. Jako on si nechavaji rustvousy, jako on nosi dzallabiju, ktera jim sahado pulky lytek, a jako on nikdy nevychazejibez sivaku, tedy vtvicky, ktera se pouzivak cistni zubu. Ziji podle sunny, tedy tradi-ce vytvorene podle cinu a slov pripisova-nych Prorokovi. ...Sami se za extremisty nepovazuji. Zdu-raznuji,zevelkymuItiSaudskeArabielonskeatentatynaUSAodsoudil.Nemo-hou ale poprit, ze nktere skupiny radikaluse k salaIije hlasi, napriklad SalaIisticka sku-pina pro kazani a boj ci TakIir. ,Oni narozdilod nas kritizuji vlady a vyzyvaji k povstanianeposlusnosti.Ostatnimuslimovejsoupro n bezboznici. Jedna takova skupina jev Sartrouville. Ale ti nejradikalnjsi odcha-zeji do Britanie a vLondyn se pridavajik sajchovi abu Hamzovi,' tvrdi Mehdi a Kha-led. ...SalaIija se stala rakovinou muslimu, rikaimamzVal-FourreAbdelaliMamoun. Dokonceni : predcho:i stranv.Linda.Jazboznostnechapujakoranniavecernimeditaci.Zboznostprolinadoceleho zivota. Pro m je nejvyssim moral-nimkodexemprirodnirad.Prirozenosti vjeji drsnosti. Nemam iluze, ze by to bylorozjasane a svtle. Je to drsne a tvrde, aleje to prirozene.Laki. Odmala jsem citila, ze je ma etika tro-chu vedle. Abych se kajicn priznala, taketika, ktera je tady verejn prezentovanami prijde dost zvracena.Vjakm smyslu?Laki.Jehodnneprirozena.Promjenaprosto neprirozene milovat vsechny lidi.Linda.Jeneprirozenenastavitdruhoutvar. Kdyz m nkdo urazi, tak mu to vratim.Stargard. Vjistych smrech pro nas muzebyt nenavist prinosna. Neni to nic, co by-chom potlacovali. Nenavist nam muze datsilu, kridla. Muze bytpodntemprozaji-mavy skutek.A jak mte obrady?Stargard.Obradujecela rada. Pri vtsichsvatcich, pri uplnku,zasvceniajinychvyznamnychprilezi-tostech. Nejcastjsi jsou ale takzvan bl-ty. Je to ritual, pri nmz se obtuje a je uctivannktery z bohu. Godar nebo Gydja (obrad-nik) privola dotycneho boha a komunikujesnim. Bohum se nabizi nejcastji medovinaa oni ji posvti svou silou. Pak koluje a pri-pijeji mu i ostatni, a tim ziskavaji cast boz-ske podstaty do sebe. Upevnuje se tak vira.Mte svatyni a pouzvte pri obradech jestnjak pomucky?Stargard. V jiznich Cechach mame ve svaty-ni kamenny runovy kruh. Na skalach jsouvytesanyportretybohu,kolemhoripo-chodn.Vzyva-liseWotan,pouzivasegandr,cozjehulkasvypalenyminebovyrytymi runami. Barvi se nejlepe vlastnikrvi. U obradu Thora se pouziva kladivo,u Tyra a Baldra mec, u Freye parozi a uFreyi jantar. Ale jsou to jen pomucky. N-komumohoupomociritualniodvy.Pouziva se jest vtvicka jehlicnanu, kte-rou se zehna.Linda. Nebo roh na medovinu, abychomsi ji nepredavali v plastovem kelimku.Dkuji za rozhovor. Stargarduv gandr. Foto: Zdenk Vojtisek.': pr avvMierov kvety Sri Chinmoyamaju pomahat milionom ludi na celom svete pocitit a rozvijat mier vo vlastnom srdcia vo svojom zivote. Pokial zosilnie mier vovnutri jednotlivcov mze sa trvaly mierrozsirit po celom svete.Medzi mierove narody napriklad patri Republika Malta, JuhoaIricka republika, Zim-babwe, Finsko, Novy Zeland a 13 americkych statov. Mierovu hranicu tvori 200 kmmedzi Norskom a Ruskom. Cest pysit sa hrdym titulom kvet mieru maju tieto prirodneukazy a ludske vytvory : Niagarske a Viktoriine vodopady, vrchol Fudzi, jazero Bajkal,Velky koralovy utes vAustralii, delta rieky Mekong vo Vietname, Sydney Opera House,16 mostov spajajucich susedne staty, najmenej 5 medzinarodnych letisk, Nepstadionv Budapesti, Univerzita v Cincinnati v Ohiu a mnohe dalsie.Od roku 1989 bolo za Mierovy kvet Sri Chinmoya vyhlasenych 700 miest voviac ako50 krajinach sveta.Sri Chinmoyovo mierove usilie samozrejme neobislo ani Slovensko a Cesko. Od roku1993 mu boli u nas zasvtene tieto mesta, miesta, prirodne ukazy a oblasti: Levoca,Vysoke Myto, Cesky Krumlov, Marianske Lazn, Stribro, Karlovy Vary, Bruntal, Svi-tavy, Litomysl, Ceska Trebova, Usti nad Orlici, Chocen, Policka, Spissky hrad, atle-ticky stadion v Caslavi, Slavkov u Brna, jaskyna Byci Skala, letisko Praha-Ruzyn,Chopok, Rysy, okres Spisska Nova Ves.Ivana Skodova, Jan Biba!T!/ !!5TO!/J!DI!!O^!!OV!!O !V!TLVroku1996prisladoBanskejBystriceskupina mladych ludi s myslienkou spolu-pracepriorganizovaniSvetovehobehumieru, do ktoreho bolo v tom obdobi zapo-jenych 35 statov Europy. Na zaklade tychtoinIormaciispoluorganizovalipracovniciReIeratupremladezasportMestskehouradu (MsU) a Nadacie pre sportovo talen-tovanu mladez, zalozenu mestom, Svetovybeh mieru. Bezcov privital vtedajsi primatora pri tejto prilezitosti bola organizatormi Sve-toveho behu mieru navrhnuta moznost, abysa nase mesto stalo Mestom mieru.V roku 1997 prisli zastupcovia poduja-tia s inIormaciou, ze Beh mieru sauskutocniopt a navrhli akt privitania rozsirit o odha-lenie pamtnej tabule ako mesto Kvetu mie-ru. Po vzajomnej dohode mala byt tabulaumiestnena na obelisku naNamesti slobo-dy.VspolupracisUtvaromhlavnehoar-chitekta bol pre nedostatok casu vytvorenynahradny betonovy ihlan s tabulami s tex-tomvanglictineaslovencinevedlaerbumesta.Mesto mieruSRI CHINMOYZasvten da 7. 5. 1997 pri prlezitostiSRI CHINMOY ONENESS - HOMEBEH MIERU 97Podla zaznamu v kronike ,obyvatelia mes-ta Banska Bystrica prehlasili svoje mestoMESTOM MIERU SRI CHINMOYA' a pritejto prilezitosti bola vydana Proklamacia.V kronike sa pritom neuvadza nic o tom, nazaklade akeho zakonneho postupu vznikla,akym spsobom bola zverejnena, komu bolaodovzdana.Cely pomnik bol Iinancovany z rozpoc-tuReIeratukulturyavzdelavaniaMsUvsume 43 700,-Sk.V roku 1998, kedy sa pripravoval dalsirocnik behu, bola tabula s napisom zlecita-telna, pomnik sa rozpadaval (nadsenie prepomnik bolo zrejme vcsie akokvalita pra-ce),pretobolaurobenaopravaahradenaopt z rozpoctu reIeratu MsU v sume 9 060,-Sk.V roku 2000 sa na zaklade podnetu jed-neho obcana zacal zaujimat o tento pomnika vsetky okolnosti s nim suvisiace poslanecMestskehozastupitelstva(MsZ)BanskejBystrice.Chronologia interpelacii poslanca MsZk pamtniku:1.interpelcia(december2000)-od-povedou bol dokument v rozsahu 22 stranvydany Mestom Banska Bystrica, v ktoromsu velmi podrobne a precizne spracovanevsetky aktivity Sri Chinmoya. Sucasny pri-mator na jeho zaklade nepovazoval insta-laciupomnikazanevhodnu.Nepostreholjedinu chybu, ze je to jednostranny pohladprezentovanystupencamitohotokultu,bezvyjadrenia inych organizacii a objek-tivneho pohladu z viacerych stran.2. interpelcia (marec 2001) - odpove-doubolpodrobnychronologickypopisudalosti, ako sa stala Banska Bystrica mier-ovym kvetom Sri Chinmoya - v strucnostihouvadzame aj v nasom clanku. Neuvadzasa v nom nic ozakonnosti a prevereni prav-Stoupenci jsou podle nj predevsim neza-mstnani z predmsti, kteri nemaji co na pra-ci. ,SalaIija nevyzaduje narozdil od ostat-nich muslimskych proudu zadne usili, kromprisneho dodrzovani ritualu. Lide, co ji vy-znavaji, nic nedlaji a jest se povysuji nadostatni vrici,' horli Mamoun. ...SalaIiste nespravuji vlastni mesity. Vt-sinou se zacnou schazet ve vybrane mesi-t, jejich pocet roste, az je jsou nakonec ma-jitele nuceni vykazat. ... Cekaji u vychoduz mesit na lidi, kteri vychazeji po modlitbven. Oslovuji predevsim mlade a vysvtlujijim, ze jejich zpusob vyznavani viry je zblou-dilost. Cituji Prorokova slova o 73 sektach:,Moje spolecenstvi se rozdli do 73 sekt,vsechny az na jednu skonci v pekle. Ta, kteraprezije,jeta,kterapujdezamnou,cestamych bratri.' SalaIiste tvrdi, ze ona zachra-nna skupina jsou prav oni.Cna vyhostiIa53 zahranicnch stoupencuhnut Fa-Iun-kungPEKING 16. unora - Cina v patek vyhostila53zahranicnichstoupencuhnutiFa-lun-kung, kteri ve ctvrtek demonstrovali na pe-kingskem namsti Tchien-an-men. Oznami-la to dnes agentura Nova Cina.,DevtapadesatstoupencusektyFa-lun-kung zpusobilo ve ctvrtek jmenem tetohereticke sekty obtize na namsti Tchien-an-men,' sdlila cinska oIicialni agentura.Triapadesatztchto59osobpodleagentury v patek Cinu opustilo, zatimco sestzbyvajicich, kteri udajn odmitli uvest, jakejsou narodnosti, policie podrobila komplet-nimu vyslechu.Vsech 59 osob se ve ctvrtek na namstiTchien-an-men zucastnilo demonstrace pro-ti potlacovani tohoto hnuti v Cin a pri tetodemonstraci je zadrzeli policiste.VelvyslanectviSpojenychstatuvPe-kingu oznamilo, ze z Ciny bylo vyhostno33americkychstoupencusekty.Rovnznmecke velvyslanectvi sdlilo, ze mezi vy-hostnymi bylo sest Nmcu. Podle agentu-ry Nova Cina byli vyhostni obcane dva-nacti zemi.Fa-lun-kung se snazi skloubit meditacia dechova cviceni s ucenim, ktere ma korenyv buddhismu a taoismu. Peking toto hnutizakazal v cervenci 1999 a mnoho stoupen-cu poslal do pracovnich taboru na ,prevy-chovu'.Z informacniho servisu CTKvvbral a :pravv :kratil Z. J.!Martin Kornek(*1971) je publicista.: pr avvAlesPrichystal(*1965)jenovinarapublicista(pisicipod jmenem A. P. Tycho). Pracuje jako statutarni zastupcenkolikanakladatelstvi.Mgr.IvanaSkodovjemetodickaKPPPvBanskejBystrici a predsednicka obcianskeho zdruzenia Integra -Centrum prevencie v oblasti siekt.Ing. 3n Biba, poslanec Mestskeho zastupitelstva v Ban-skejBystrici.nejrelevantnosticelehoaktuzasvtenia,proti ktorej poslanec namietal.3. psomn interpelcia (jun 2001) - po-slanec v nej upozornuje na pravny aspektanamieta, ze sa cely akt zasvtenia mestaneuskutocnilianinazakladeuzneseniaMsZ, ani miestneho reIerenda ani zhromaz-denia obyvatelov mesta, co su jedine moz-ne zakonne postupy.Druhourovinouinterpelacieboliod-bornevyjadrenia.Odbornicinezavislenasebe zhodne konstatovali, ze Sri Chinmoyje problematicka osobnost siriaca kult svo-jej osobnosti pod vznesenym cielom sire-nia mieru a vyuzivajuca manipulativne tech-niky, co mze mat destruktivny vplyv napsychicke aj Iyzicke zdravie clenov tohotokultu.4. interpelcia (august 2001) - terajsiprimatorneakceptovalpozadovaneanu-lovanie vsetkych protipravnych krokov ex-primatoraapresunulriesenienaMestskezastupitelstvo, ktore uznesenim dava ulo-huclenomKomisieprerozvojskolstva,vedya kultury MsZ prerokovat tento prob-lem.Komisia v septembri 2001 odporucilaprimatorovipreveritpravnurelevantnostumiestnenia pamtnej tabule. V oktobri zia-dali viaceri clenovia Mestskej rady ziadaliprerokovanie problemu. To sauskutocnilo8.novembraamestskaradahoposunulana rokovanie MsZ.Mestske zastupitelstvo zasadalo 27. no-vembra 2001. Neunavny poslanec zdvod-nilsvojnavrhodstranittextovetabuleaerbmestazpamtnikatzv.zasvteniaa pozadoval cely akt prehlasit za nezakon-ny v rozpore so Statutom mesta. Po temerdvoch hodinach rokovania boli tieto navr-hynadpolovicnouvcsinouposlancovschvalene.A tak Banska Bystrica uz nie je miero-vym kvetom Sri Chinmoya. Zakon a zdravyrozum zvitazili. Ale vsimli ste si, kolko mi-estvnasejrepublikejekvetommieru?AjSlovenskarepublikadostalamoznostprijat ,vyznamne medzinarodne ocenenieMierovykvetSriChinmoya'?Budemattento pribeh pokracovanie?Ivana Skodov a 3n BibaV ,POZII!5! D!5!LTLJ!O 5!!TC!Novy serial diskusnich veceru na tema ,Sek-tynebonovanabozenskahnuti?'bylza-hajen 9. ledna 2002 volomouckem CentruPoznani.Autorknihy,Takmnohocest'A. P. Tycho, ktery porady moderuje, si vzalza svuj cil priblizit siroke verejnosti tuto ob-last a odstranit tak radu nepresnosti a po-vr, ktere zde vinou nespravnych inIorma-ci, lzi nebo polopravd jiz mnoho let prezivaji.Hostem prvniho vecera byl PhDr. Zde-nkVojtisek,odbornyasistentnakatedrepsychosocialnich vd Husitske teologickeIakulty UK, ktery je zaroven mluvcim Spo-lecnosti pro studium sekt a novych nabo-zenskych hnuti vPraze a seIredaktorem ca-sopisu Dingir. Po kratkem vstupu do proble-matiky zde kvaliIikovan vice nez dv ho-diny odpovidal na dotazy z publika.Dalsi beseda probhla ve stredu 13. uno-ra 2002 opt v17.30 hodin. Hostem tento-krat byl Jiri Voracek, mluvci Scientologickecirkve. Presn za msic (13. brezna) se verej-nosti predstavi Artur Zatloukal zHnuti gra-lu. Vnasledujicich msicich vystoupi takezastupce Hare Krisna Hnuti a Cirkve sjed-noceni. Ucast na dubnovem besednim po-radu take prislibil predni cesky religionistadoc. Ivan Odilo Stampach.Ales PrichystalPomnik zasvteniu Banskej Bystrice pri prilezitosti Sri Chinmoyova Behu Mieru roku 1997.Foto: Jn Biba. ^O!/^! DI5 ! ! !OL^Negativnireklamateroristickychutokuz11.zari2001vyneslaislamdocentramedialni pozornosti. Na ozehavy problemzareagovala i Spolecnost pro studium sekta novych nabozenskych smru a aktualnzaradilanaprogramprednaskovehodnetema,Soucasnyislam'(puvodnbylaplanovana Silvova metoda). KonIerence sekonala 28. 11. 2001 v budov Husitske teo-logicke Iakulty UK v Praze Na zelene lisce.Asi dvma stum ucastnikum Iora nejprvepredstavil islamske nabozenstvi pravnik dr.Salahuddin Sayedi, puvodem z AIghanis-tanu. Ve svem prispvku striktn odmitl, zeby islam v konIrontaci s euroamerickou civi-lizacizasahlavlnasekularizace,cimzsevymezilvucidalsimprednasejicim.Sdr.SayedimpolemizovalapredevsimuvahaMgr.JirihoUngra,kteryvelicepodrobnzdokumentoval postup sekularizace v islam-skem svt. Obsahly popis moderni mus-limske spolecnosti podal proI. Lubos Kro-pacek. SpeciIika islamu v zemich ceskychpredstavilmluvcimuslimskenabozenskeobce dr. Vladimir Sanka.Pri zavrecne diskusi poukazovali n-kteri posluchaci na koranem hlasane nasili.Prednasejicisesnazilidokazat,zejdeo verse vytrzene z kontextu a islam prezen-tovali jako mirumilovne hnuti.Martin Kornek!r e f s t r i k0I86I8Z001Tmata ve zprvch infoservisubah`, 3/01, str. 26; buddhismus, 3/01, str. 26;Fa-lun-kung, 2/01, str. 26; islm, 1/01, str.31;4/01,str.26-27;3gavdennmzivot,3/01,str.27;judaismus,1/01,str.30;kesksekta Mungiki, 1/01, str. 30-31; rmskokatolick crkev, 1/01, str. 31; sabejci, 1/01, str. 31;salafja, 4/01, str. 27; santere, 1/01, str. 30; scientologie, 2/01, str. 26; 3/01, str. 27; svdkov3ehovovi, 2/01, str. 27; Taliban, 2/01, str. 27; 3/01, str. 26; tibetsk buddhismus, 1/01, str. 31;3/01, str. 26; vahhbismus, 4/01, str. 27; zkon o crkvch, 2/01, str. 27; 3/01, str. 27. UvodnkyFiserAdam,Fenomenidovstvi,1/01,str.1;Novotn Toms,Proc prav mormoni?, 3/01,str.1;VojtsekZdenk,Meditaceaskola,2/01, str. 1; Islam na v:estupu, 4/01, str. 1. Clnky / TmataFrekMartin,Gurukulafako:kouska,2/01,str.20-22;FiserAdam,J:dlavaniimisie,2/01, str. 22-23; Doubrava Luks, Pan Buh ne-nechava propadat, 2/01, str. 14-15; DushinskyMichael,Zidovskesvatkv,1/01,str.22-25;Dvorkov Martina a Koubek Jiri, Naboenstvive skamnach, 2/01, str. 18-19;Humpl Luks,Tvpologie ,odpadliku', 4/01, str. 4-5; Koubek3ir a Dvorakova Martina, Naboenstvi ve skam-nach, 2/01, str. 18-19; Kuras Benjamin, Cilemfe bratrstvi, 1/01, str. 16-17; Naboenstvi fakoterapie, 1/01, str. 17-18; Mendel Milos, Dihadneni,svatavalka',4/01,str.16-17;NoorFarish A., Identita i poro:umni, preklad Vasil-jevovaZdenka,4/01,str.21-22;NovkovHelena,Pomocnesdruenien,3/01,str.22;Novotn Toms, Literarni pramenv fudaismu,1/01, str. 8-9; Jeis prisel do Amerikv, 3/01, str.14-16;Svobodne:ednarstviamormoni,3/01,str. 19-20; Kau:a Hofmann, 3/01, str. 23; Islamfepodri:envBohu,4/01,str.14-15;Korana Bible, 4/01, str. 20-21; Mirumilovne naboen-stvi, 4/01, str. 23; Park Arno, Historie idovskePrahv, 1/01, str. 19-21; Pursl Ladislav a RehakRobert, Kabala, mvstika Zidu, 1/01, str. 14-16;Rataj Toms, Strom, kterv roste v:huru noha-ma, 4/01, str. 18-19; Remes Prokop, Jsem OKasvtfebe:va,3/01,str.2-4;Naboenstvialidskaagresivita,4/01,str.2-4;RehkRobert a Pursl Ladislav, Kabala, mvstika Zidu,1/01, str. 14-16; Reznckov Dana, Svati v nasi:emi, 3/01, str. 20-21; Stampach Ivan O., Smrvvfudaismu, 1/01, str. 10-11; Cemu vri mormo-ni, 3/01, str. 16-18; Vclavk David, Judaismusa krestanstvi, 1/01, str. 2-3; Jeseli, chudi a :boni,1/01, str. 12-13; Noor Farish A., Identita i poro-:umni, preklad Vasiljevov Zdenka, 4/01, str.21-22; Vojtsek Zdenk, Jsme prost krestane,2/01, str. 4-5; Zkatedral se stanou mu:ea, 2/01,str. 2-3;Ovlivnni mimo osnovv, 2/01, str. 16-17;Faktor casu a hnuti Hare Krsna, 3/01, str.5 -9. ZdomovaBrzobohat Luks a Stursa Lukas, Opravdovvivot v Bohu,4/01, str. 10-11; Dolezal 3ir X.,Samanuv:locin,4/01,str.8-9;FiserAdama Koubek Jiri, Neni to fen naboenstvi, 1/01, str.4-5; Jednota fako charisma, 2/01, str. 7-8; BarMicva neni fen obrad, 2/01, str. 9; Koubek 3ira Fiser Adam, Neni to fen naboenstvi, 1/01, str.4-5; Blative mvsleni, 2/01, str. 10-11; MatjkaDaniel,Moonsobasvvm,2/01,str.6-7;NoskovVra,Astronare:,3/01,str.10-11;Novotn Toms, Svdkove ve srubu, 3/01, str.11;PrichystalAles,Duchovnodlaststi,4/01, str. 6-8; Vojtsek Zdenk, Cesti muslimo-ve, 4/01, str. 11. Ze zahranicFiserAdam,Navratkfistotam,4/01,str.12-13; Dallmanov Christine a Yamamoto J. Isa-mu,Cinskekolodharmv,2/01,str.12-13;FrokovZuzana,AndlskvmecvKrefeldu,3/01, str. 12-13; Yamamoto 3. Isamu a Dallma-nova Christine,Cinske kolo dharmv, 2/01, str.12-13;VojtsekZdenk,HorlivivI:raeli,1/01, str. 6-7. RozhovorDvorkov Martina,Buhtofednouprokae,rozhovor s rabinem Karolem Sidonem, 1/01, str.26-27; Noskov Vra, Talibani fsou vlastn sek-ta, rozhlasovy rozhovor s Lubosem Kropackem,4/01, str. 28-31; Novotn Toms, Poselstvi prolidstvo, rozhovor s rabinem Manisem Barashem;1/01, str. 28-29; Vojtsek Zdenk, Mladi lide senemafi segregovat, rozhovor s Janou Ondrack-ovou, 2/01, str. 24-26; Buh mi rekl, e ano, ro-zhovor s Helenou Tesarkovou a Innou VolIovou,3/01, str. 24-25; Ceskv prostor fe muslimum u:a-vrenv, rozhovor s Vladimirem Sankou, 4/01, str.24-25.RecenzeDoubrava Luks, Zen fako svnonvmum ivota,2/01, str. 29; Frek Martin,Podstata reformvhnuti Hare Krsna, 4/01, str. 31; Fojtcek Mar-tin,Anthroposofie dal sota:nikv, 1/01, str. 32;Hajnk Zdenk,Pofem gurua a autoritarstvi,3/01,str.29;KornekMartin,Zivotvestinumesiase,2/01,str.28;LojdaMiroslav,Novamonografiaopsvchologii,4/01,str.30;MerhautBoris,Jenutnofit:aboha,2/01,str. 29;Remes Prokop,Tak mnoho cest, 3/01,str. 28;Schneider 3ir, Adas - hebrefstina pis-nmi, 1/01, str. 32; Stampach Ivan O.,NebvtGolema, 1/01, str. 32-33; Novv casopis vnova-nv idum, 3/01, str. 28. ZprvyKornek Martin, Krvava konference, 1/01, str.34-35; Noskov Vra, Lano - obrana pred lecite-li, 3/01, str. 31; Rehk Robert, Spolecnost kres-tanuaZidu,1/01,str.34;RakovskBoris,Svetlabuducnostpreslovenskedeti,4/01,str.28-29; Stampach Ivan O., Zemrela Mila Toma-sova, 3/01, str. 31.ReflexeDoubravaLuks,Politikvhavuduchovnihovudce, 2/01, str. 34; Libovick Stanislav, Blati-vv bludnv balvan, 3/01, str. 33-34; Mller Lu-bomr, Postup podle :akona, nebo diskrimina-ce?, 3/01, str. 32-33;Neumann 3akub, Mistr,ci podvodnik?, 4/01, str.34-35; Pekrkov Mar-tina, Jse, co potrebufes, fe guru, 4/01, str. 32-33; Remes Prokop, Problemv sexplikaci, 2/01,str. 32; Skora 3aroslav,Zed narku, 2/01, str.35;Triloktmads,Obnovitv:tahkeKris-novi, 4/01, str. 33-34; Vojtsek Zdenk, Potsenipro lid boi, 2/01, str. 31-32; Akademici a sekto-bifci, 4/01, str. 35. Prce studentu3urcov3ana,Naboenstvifednotvvseho,3/01,str.30;FecundovPavla,Amwavme:ikomercnimi kultv, 3/01, str. 30.Sestavila Eva FiserovaSplc|:| p| :|udiu :|| I |1]c| |||:|]c| :|up|d :i||, || |:| |udlAA|A|S|EElA,|].| :| :| || |B|.|R1/|| :.a1| (c:| .|cTa|| | ]R1/|| :(a|T.PI:||Ic|l :||di:| p|i A|ci|i:|up:|1l p|I:|,|l||l 4, P|I|I c,(| |1Z. 1a||ZJJZc11J1c1J|c1| |.Splc|:| p| :|udiu :|| I |1]c| |||:|]c| :|uI|u:i|:||lic||I|ul|Iu|i1|:i|]|I|l1]1u |I p|d||u I ||1|, |||] p1dlASSlll|lRVl|E,|di|l C|||I p| :|udiu |1]c| |||:|1l 1 lu|l|,I di|| E|c]|lpdi |||:|1l l|li, |I |I,|||:|1l I |:ill'.|u:i|:||lic||I|ul|Iu|,PIc1:|350/4,:| |1Z+. 1a||ZJJZc19, JJ|c1| |.!DIVKEM I HERCEMNA POSTMODERN SCNVladimr Siler:Dingir a postmodern spolecnostPri ohlednuti se za dosavadni ctyrletou ces-tou Dingiru se vnucuje otazka, nakolik semu podarilo byt popularn odbornym ca-sopisem?Jakbyobstalvesrovnanisca-sopisy, ktere si vytkly podobny cil? Oslo-vujety,kterechtloslovit?Davaprostortm, kteri maji co rict?Je jasne, ze se lisi od vysloven odbor-neho casopisu Religio svou sdlnosti a sro-zumitelnosti pro sirsi okruh zajemcu. Ale na-rozdil treba od casopisu Novy Orient, kdeodbornici publikuji popularni clanky, davaDingir prostor spise tm, kteri jsou odbor-nikyvevcechnabozenstvijencastecn,ale zato umji psat popularn. Nabizelo byse srovnani scasopisem Djiny a soucas-nost, kde take publikuji i nadseni amateri.Totosrovnanivsakpokulhava,protozeobec amaterskych historiku je u nas velmipocetna a jejich odbornost, byt nejsou pro-Iesionaly, je na solidni urovni. Odbornikuna nabozenstvi je u nas malo. Zato pocetnajeskupinapseudoodbornikuasamozva-nychmudrlantu.TisetakeobcasjakopotreIeni ozvou skritikou Dingiru, nkdydokonce vjeho ctenarske rubrice. V Din-giru sice publikuji take odbornici, ale chybinktera znama jmena ci cele casti spektradisciplin, ktere se nabozenstvim zabyvaji.Vesrovnaniscasopisy,vnichzpublikujiodbornici zteologickych Iakult, na nichz setake prednasi a studuje religionistika (napr.Teologicke texty, Teologicka reIlexe, Theo-logicka revue), si Dingir chce uchovat nad-konIesni charakter, a nemuze proto dat pro-stor upln vsem hlasum. Proto se nemuzerovnatanitrebacasopisumtypuSouvis-losti,kdesevedouinterdisciplinarnidis-kuse intelektualu spojovanych ovsem jed-nou zakladni krestanskou orientaci. I kdyzse krestanska orientace vtsiny autoru Din-giru neda utajit, Dingir chce byt principial-n otevreny i jinym tradicim a sirsi sekularnikulture. Na druhe stran je Dingir natolik popu-larni, ze by vtsina jeho clanku mohla klid-n vyjit vmasov vydavanych tydenicichtypu ReIlex, Tyden nebo v tydennich inte-lektualskych prilohach velkych deniku. Toznamena jednak chvalu proIesionalni urov-ni zpracovani clanku, ale soucasn to zna-menaiotazku-procsevlastnstmitotematy uzavirat do jednoho pomrn uzcespecializovanehocasopisu,jestlizesamproblem novych nabozenstvi zajima i velmisirokou verejnost? (Mozna proto zacal Din-gir prejimat i drobne zpravy ze zpravoda-jskychservisuadavaprostoriautorumpublikujicim jinde.) Ale mozna ze je to na-opak: Dingir dokazuje, ze modnich nabo-zenskych jevu je tolik, ze staci naplnit jedenspecialni popularni casopis.Zde si dovolim odbocit kuvaze o tom,cemu se vlastn Dingir vnuje. Podtitul ca-sopisu, a tim vlastn i proklamovany zamrazabr,sezmnil.Puvodnsloosektya nova nabozenska hnuti. Dnes o ,soucas-nounabozenskouscenu'.Obsahovsemprozrazuje, ze puvodni zamr zustal stejny.Dingir si vsima vnabozenske oblasti hlavnvseho noveho, divergentniho (miriciho odstredu kokraji), a toho, co je napadne svousnahoupoodliseniaoddleni.Priznacneje,zetytoIenomenysenejcastjizjevujiprav tam, kam jsou upreny zraky verejnos-ti, jako by potrebovaly popularitu, publici-tu, jako by chtly byt ,divadlo svtu'. Neninahodou, ze Dingir pouzil divadelni meta-Ioru ,scena'. Tyto metaIory se dnes vzta-huji i na politiku.Politika, zivot verejny, se drive, ale vlast-n jest pomrn nedavno, pred desetileti-mi, a to nejen vkomunistickem svt, alei na Zapad, oznacovala terminy prevzaty-mi zmechaniky, metaIorami stroje - vduchutehdy panujiciho novovkeho mechanistic-keho paradigmatu. Mluvilo se o ri:eni, pre-vodovvchpakach,ekonomickvchnastro-fich, mechanismech moci, kolech dfin. Nakonci 80. let se to vpolitice dramaticky obra-tilo (napadne to bylo zejmena u nas, kdyzvelke kormidelnikv vystridal vcele drama-tik). O politice, verejnem dni, se najednoumluvi za pomoci metaIor prevzatych zdi-vadla. Mluvi se o rolich, scenarich, :aku-lisi, reii, fraskach. Zkratka - kdysi prevladalpocit, ze politika spociva v umnem technic-kem provazani soucastek jakehosi systemu.Mlo se za to, ze vni jde o kvberne:i, tedykormidlovani kolosu spolecnosti smrem kekyzenym brehum. Dnes naproti tomu pre-vlada pocit, ze politika je podivana, kterachcelidistrhnout.Strhnoutpredevsimktomu, aby prist prisli zase. I tato politikamanipuluje, ale ne pomoci mechanickychnastroju - materialnich stimulu a sankci, alepomoci Iikci a triku pusobicich na emoce.Drivesepoliticisnazilivpredvolebnichproslovechsvujprogramracionalnvy-svtlit a podeprit logickymi argumenty, dnespred volbami kolektivn zpivaji a umistujisve vyretusovane IotograIie na bilboardy.Priznacne je, ze i onen kyberneticky stroj,komputer, ktery ml byt puvodn vyuzivanprav pro rizeni spolecnosti, tedy pomahatmanazerum organizovat lidem zivot, zacalprekvapiv slouzit radovym obcanum (per-sonalcomputer).Namistooperaciscisly(jak jest stale euIemisticky naznacuje po-jmenovani ,pocitac'), zacal postupn Iun-govat jako psaci stroj a dnes pak vpodstatjako zabavna masinka na prohlizeni obraz-ku.Zda se, ze totez co spolitikou se staloi snabozenstvim. Nabozenstvi na sebe beredo znacne miry podobu spolecnosti, vnizzije. Tak vdob prevladajiciho mechanistic-keho paradigmatu chtla nabozenstvi pre-devsim manipulovat sposvatnem (provadt,ekonomii spasy'), kanalizovat milost (cha-panou jako kapalinu), paternalisticky peco-vatomasy(statistickesouborylidi),za-Dv reflexe ctyr rocniku casopisu o soucasn nbozensk scn DingirVladimir Siler / Olga Cieslarov a David SchafferSestnct dosavadnch cseI ctvrtIetnku Dingir obhIdI na vzvu redakce dr. VIadimr SiIer. K jehoeseji pripojujeme shrnut seminrn prce, kterou v minuIch tdnech dokonciIi dva studenti reIigionis-tiky na FakuIt humanitnch studi v Pardubcch. HA@DIVKEM I HERCEMNA POSTMODERN SCNre f l e x e!!chranovatduse(chapanesubstancn),hledaladokonaloumagickoutechnologiiobradu.Pravda, vAmerice to bylo vzdycky tro-chu jinak. Tamni spolecnost utvorena eto-sem vyraznych kalvinskych komunit posi-lilaprvkyindividualnisvobodyspojenesodpovdnostizasebesama.Obcanskaspolecnostvespojenisliberalnimtrhem,sprincipem soutze, duchem souperivostiaetosem dobyvani divokeho prostredi, dalavzniknout speciIickym podobam politiky,kultury i nabozenstvi. Nikde nebyla napri-klad media, tisk, rozhlas, televize, tak zkomer-cializovana jako vUSA. Americky model,znamyuzz19.stoleti,zacalIungovatvEvrop az na sklonku stoleti dvacateho.Media podbizejici se prizni klientu, uzkost-liv usilujici o rating (miru sledovanosti),a prodavajici nasledn sve uchvacene klien-tykomercnimsubjektumjakotupestadourcene ke zmasirovani reklamou - to u nasvEvrop drive nebyvalo. Evropska mediamla vzdy ideal slouzit - byt pomyslnemu -verejnemuzajmu,prospchuverejnosti,snazilasepusobitpedagogicko-terapeu-ticky. Teprve az na konci 20. stoleti zustaltento tradicni evropsky model omezen jenna nkolik verejnopravnich medii, ktera seale vdrave konkurenci privatnich Iirem stej-nstalevickomercializujiabulvarizuji.Americka podoba medii zachvatila Evropu.Rovnz tak americka podoba politiky nesty-dici se usilovat o prizen volicu jarmarecnimimetodami.Nco podobneho se stalo i snabozen-stvim.Konkretninabozenskeutvary,acsoucast technicke civilizace a za probihajiciprumyslove revoluce, prestaly spolehat namechanicke manipulativni praktiky, na rizenia ovladani, a musely - jako ostatn i politicia media - zacit hrat divadlo. VAmerice se totak dla uz vice nez sto let, ze bohosluzba jeshow, apostolat pripomina letadlovy prin-cipmultilevelmarketinguamisonarijakodealeri hauziruji a kejkli na ulicich.Povelkeereintroverzenabozenstvivprotestantskem pietismu (a jeho nasledu-jicichhistorickychvlnach)avkatolickebarokni zboznosti (a jejich dalsich historic-kych podobach) se vprubhu sekularizacevira zprivatizovala, stala se vnitropsychic-kou zalezitosti. Nyni jako by nastala reakceavnabozenstviseprojevujetendencekextroverzi:skupinynabozenskychakti-vistu se exhibuji na agore, to znamena tam,kam jsou upreny zraky verejnosti, nejlepeprostrednictvim televiznich kamer. Vpru-bhu noveho nabozenskeho oziveni, dese-kularizace, na sklonku 20. stoleti, seobjevuji skupiny, ktere se pokousejiuchvatitpozornostnabidkoupo-svatneho a tajemneho (nabozenstvije ostatn svou podstatou mvsteri-um fascinans). Cini to ale nezridkadryacnickym zpusobem - jako vbul-varnich mediich. Co na tom, ze je tosmira, jen kdyz se klienti hrnou. Kdonezaujme,nemasanci.Kdonenimedialn pritazlivy, jako by neexis-toval. To dnes plati jak vobchod,tak vpolitice. A taky vnabozenstvi.(Proto uz maji i cirkve sve tiskovemluvci. Cekam jen, kdy prijdou nato, na co uz prisly politicke stranya jine neoblibene instituce a urady- ze tiskova mluvci musi byt atrak-tivni blondyna, nejlepe byvala kra-lovna krasy. Kam chtji cirkve prijitstiskovymi mluvcimi, kteri vypadajijako - Iunebraci?)Chtl jsem touto uvahou rict, ze Dingirprispiva kodhaleni tchto soucasnych tren-du ve vyvoji nabozenstvi. Popularni, popu-larnvdeckycasopistakozrejmuje,zenabozenstvi,alesponvnkterychsvychsoucasnych podobach, chce byt popularni.Nabozenstvi se ve svych povrchnich a okra-jovych proudech bulvarizuje, podbizi se da-vovemu vkusu, komercializuje se, prizpu-sobuje se pozadavkum klientu. S trochouhumorne nadsazky by se dalo rict, ze pop-religion primo potrebuje pro svou existencipop-religionistickycasopis.AleDingirsamozrejmnenizadnyIanzin,kultovnimagazin.Jehoulohoujeupozornovatnanebezpeci skryta vtchto soucasnych tren-dech. A je celkem jedno, zda jde o nabo-zenskezbozi,nebookosmetiku.Jetrebademaskovat podvodne Iirmy, ktere zneuzi-vaji duvrivost zakazniku a prodavaji Iikci.Samozrejm ze v pripad cisticich prostred-kunemusimebytnatolikpohorseni,jakokdyz nkdo kupci svcmi az dosud pokla-danymizavysostnprivatniaposvatne,jako je treba cistota duse (dusevni zdravi,dusevni hygiena), zivotni ststi (pohoda),radost(pozitivnimysleni),duchovnipo-vzneseni (extaze), zdrava sebeduvra (aser-tivita), moudra laskava prejicnost (toleran-ce) atd. Jestlize se tyto kdysi pruvodni jevynabozenske viry dnes mcdonaldizuji, instan-tizuji, stavaji se predmtem reklamy a prode-je, musi nkdo upozornit verejnost na to, zejde o nezdravy vyvoj, ktery se muze obratitproti nam.Dingir se chce vnovat dni na ,soucas-nenabozenskescen'.Domnivamse,zehlubsi smysl jeho existence spociva pravvtom,zeodhalujeteatrlnostmnohychsoucasnychnabozenskychjevu,zejede-maskuje jako sociln hysterii. Zda se, zeDingirsvouIunkcitaketakchape.Jetopatrnenaprikladiztoho,zesepraktickynevnujednivtradicnich,zavedenychaustalenychnabozenskychkomunitachainstitucich.Tradicninabozenskepred-stavyapostojeprichazejikeslovuskrzevice ci men zatajovane predsudky vtsinyautoru. Pokud vsak bude spektrum tchtouhlu pohledu dostatecn siroke, neni to naskodu proklamovane objektivit a neutra-litcasopisu,kterychcebytnejenpopu-larni, ale take odborny.Presto se mi vsak zda, ze Dingir se jestne zcela dostatecn vnuje trem oblastemsoucasnychnabozenskychjevu.Dingirmapujeteren,shledavamezearozsahjednotlivychjevu,vytycujeosy,tzist, stycne body a mezni plochy. Prostslouzi orientaci. Myslim si ale, ze nejen mn,ale i mnoha dalsim lidem dnes chybi orien-tace vinternetovem nabozenskem prostredi.Vzaplav webovych stranek se jist bez-radn topi mnoho hledajicich - hledajicichjak Pravdu, tak prost inIormace.Dingir pomaha demaskovat nebezpecnetendence v turbulentnich proudech nabo-zenskych vln. Ale zatim si prilis nevsimatoho, co nam ve stredni Evrop primo ne-hrozi, ale co ohrozuje Balkan, Predni vychod,AIriku, islamsky svt. A sice zneuziti nabo-zenskych symbolu kpolitickym cilum. Na-bozenskysymbolpovysenynapolitickytotem dokaze zahrat na struny kolektivnihoKdo nezaujme na nbozensk scn, nem sanci.Foto: Petr Velechovsk.re f l e x e!"re f l e x enevdomi a vytvaret u slabych jedincu po-trebny silny pocit kmenove sounalezitosti.A konecn - Dingir si vsima spise sou-casne, jak se rika, postmoderni, religiozity,ne vsak postmoderni spirituality. Postmo-derni spiritualita (a sni souvisejici promnymentality a zivotniho stylu) je jev subtil-njsi, kjehoz zkoumani by bylo zapotrebijednakvtsihoodstupu,jednakinterdis-ciplinarni spoluprace psychologu, psycho-analytiku,sociologu,kulturnichantro-pologuapod.Postmodernireligiozitajeuchopitelnjsi, ma vice vnjsich viditelnychznakusymboly, ritualy, verejna shromaz-dni, socialni instituce. Zda se, ze Dingir sei vteto vci musi chovat trzn. Chce-li bytpopularni, musi zaujmout rozmazlenou, zml-sanou, pohodlnou medialni klientelu a na-bizet ji spise to, co obsahuje njake atrak-tanty.Tedynovinky,senzace,skandaly.Musi klipov strihat, Iragmentarizovat. Ne-muze chtit po tch vcn nkam spchajicichastalencimrozptylovanych,abyseas-pon na chvilku zastavili a soustredili se nadelsisouvisloucetbuahlubsizamysleni.Na to musel vdom rezignovat. Tento ukol(audl)zustavavyhrazenjencasopisumodbornym - ovsem prav proto znacn ne-popularnim. Preji Dingiru, aby se mu darilooslovovat stale pocetnjsi skupiny ctenarua svymi popularnimi clanky vnich vzbuzo-vat zajem o solidni odborne studium sou-casnych trendu ve vyvoji nabozenstvi.Olga Cieslarov a David Schaffer:Od obecnho vkusu k dialoguCasopis Dingir ma nyni za sebou ctyri rokysve existence. Od zacatku chtl objektivnakritickyinIormovatsirokouverejnosto sektach, cirkvich a novych nabozenskychsmrech, a tak vnest do problematiky od-bornjsiakorektnidialog(vizuvodnik1/1998).Otevrenimceskespolecnostizapadnikulture po roce 89 nedoslo jen kpronikaninetradicnich nabozenskych smru do jejichruznych struktur a nasledovn ke konIron-taci,aleobjevilyseiproudy,kteresiceodmitaji jakoukoli nabozenskou nalepku,avsak jejich vnitrni dynamika se nabozen-skym spolecnostem velmi podoba.Dingir nezacina vychazet kratce po pre-vratu, ale az po deviti letech, tedy vdob,kdy situace na nabozenske scen je jiz dav-no rozehrana. Byl zaroven i prvnim, kteryse ji pokousel zmapovat.Prakticky hmatatelna je vnm naleha-vost po uvedeni vci na pravou miru.Tatonalehavost (upozornit verejnost, vicemenneodbornou, prav na aktivity vsemoznychskupin sextremnimi sklony, na sekty, sar-latany ci ruzne pochybne lecitele, jejichz cin-nost okoli mate, pokud mu dokonce primoneskodi) je prirozena, ale pristup, ktery siDingir zvolil, je natolik zbrkly, ze vede kpre-mrstnejednostrannosti,atakzakazdymvyjimecnjsimaradikalnjsimprojevemvyhledava sektarske rysy. Pak ovsem nut-nzminnounepredpojatostsilnpostra-da.Prestozeuzsvymnazvemsicasopisvytycil tri oblasti, kterym se hodla vnovat(sekty, cirkve a nova nabozenska hnuti) jeevidentni, ze tema sekt znacn prevazovalo.(Na priklad i Ales Opatrny ve svem clankuv 1/2000 pise, ze ,charismaticke hnuti nenihodne pozornosti Dingiru', protozepatrido cirkevniho ramce.)Dingir tedy postradal vyvazenost,jehohlavnim motivem bylo ,sektobijstvi'. Spisese blizil jakemusi bulvarnimu platku, kte-rycas od casu obstastnil ctenare opravduzajimavym prispvkem. Takove clanky byovsem nemly byt vyjimkou, ale mly byprevladat.Jeho Iorma byla jist pro mnohe lakavaa dobre ctiva, avsak velmi se odchylila odpuvodniho zamru. Dingir byl prost pritaz-livy jen pro urcity typ ctenaru a spise vy-chazelvstricobecnemuvkusu,namistotoho,abyvedlosobitydialog.Tzkopakmohltakovysouborclankuvestctenareklepsimu porozumni a proniknuti do pro-blematiky, neposkytoval mu duvryhodnyvhled do nasi nabozenske situace, sotva homohl podnitit kvytvoreni strizliveho vlast-niho nazoru a ani ho neprivadl kdalsimuzajmu o dane tema.Jednostrannost,subjektivita,castoagresivni kritika, ci ,stredoskolske' clankys jasnym podtextem odsudku, inIormovaniapriori zaujate. Predkladani senzaci, touhavzbudit zajem prostrednictvim kuriozit, a tovsevdobre,lecmaloucinnevulispolec-nostvarovat.Vtakovem duchu se nesly vice nez prvnidva rocniky. Bhem roku 2000 se vnm ko-necn projevuji prvni znamky pozitivnihovyvoje,tehdyzacinacasopissmrovatkuceleni jak ve vnitrni, tak vnjsi stavb.Od obalky plne linii a Iotek spje kmnohemjednotnjsimu a kompaktnjsimu provedenipouzevjednebarvasjednouustredniIotograIii. Od ,Dingir - casopis o sektach,cirkvich a novych nabozenskych hnutich'mirikcasopisuo,soucasnenabozenskescen',sezretelnymdurazemnanovanabozenska hnuti. O vnitrni renesanci Din-giru svdci predevsim konkretizace temata jasnjsi vytyceni cilu. Ne jiz ,z kazdehorozka troska', ale jedno hlavni tema, kteretvorizakladcislaajenavicnahlizenoz mnohem hlubsi, vicestranne perspektivy.Jednotlive clanky se zacinaji tribit a naby-vat Iundovanjsiho charakteru, kde kritic-koodborny pohled prevlada nad emotivnimzabarvenim.Textysesnazioucelenost,zminuji pozadi vzniku, vlivy okoli, situace,ve kterych se jednotlive smry zrodily. Uvadiivicerozhovorujaksezaujatoustranou,tak sodbornikem. Vubec za nejlepsi cislopovazujeme 1/2001 o soucasnem judaismu.Je zde velice ctivou Iormou podan Iundova-ny vhled do zidovstvi ve svt i u nas, mno-he se dovidame o jeho kulturnich vlivech,mystice,liturgii,literarnichpramenech,pozornost se vnuje i soucasnym smrumv zidovstvi.Od uzkeho zabru jen na sekty a extrem-ni skupiny se Dingir jiz opravdu snazi mlu-vitocelenabozenskescen.Vnujesei obecnjsim tematum, jako je napr. nabo-zenstvi a skola. Ato vse jsou zjevne krokyktomu,kcemuchtlDingirodzacatkusmrovat. Pokud ma tedy casopis inIormo-vatspolecnostosoucasnenabozenskescen, pusobit jako prevence a zaroven byttreba i inspiraci pro cleny extremnich proudua jejich blizke kziskani noveho a vhodnehopohledunasituaci,domnivamese,zejenutne, aby clanky obsahovaly vedle striz-live kritiky, nejen odborny pristup a Iakta,ale i cosi jako psychologicky vhled do vzta-hua problematik. Forma, kterou nyni Din-gir ma (jedno hlavni tema) se nam zda jakovelice vhodna - casopis zacina mit opravdupopularnodbornycharakter.Konecnoteviraprostorproonendialog,kteryodzacatku chtl vytvaret.PoznmkaPodntem kclanku se stal seminar doc. Stampacha kuvodudoreligionistiky.Vladimr Siler(*1950)studovalnaHusovbohoslo-vecke Iakult vPraze a od roku 1974 pusobil vducho-venskychsluzbachcirkveceskoslovenskehusitske.Vroce 1995 absolvovaldoktorandske studium na Husit-ske teologicke Iakult UK vPraze. Od roku 1990 pred-nasi na Ostravske univerzit stredovkou IilozoIii, etikuareligionistiku.David Schaffer (*1978) studoval konzervator vZilin,nynistudentprvnihorocnikureligionistikynaFakulthumanitnichstudiiUniverzityPardubice.OlgaCieslarov(*1980)podvouletechstudiaevan-gelicke teologie nyni studuje take vprvnim rocniku reli-gionistikytamtez.!#dopi s vVzen redakce,je sice uz listopad, ale prece jen bych chtljest zareagovat na text. L. Doubravy ,Poli-tik vhavu duchovniho vudce' zcervnove-ho Dingiru c. 2/2001, s. 34. Autor tu nesou-hlasi smyslenkou dalajlamy, ktery rika, zeje spatne, kdyz se vrici snazi prestoupit najinou viru.Myslim, ze by vpripadne polemice mlozaznit jest jedno tema - a tim je vrnost.Vrnosttomu,procojsemsekdysisvo-bodn rozhodl. Jako konvertita stim nemamosobni zkusenost, ale zhovoru jinych vim,zeiten,kdobylkvirevedenoddtstvi,stejn musel vdospivani tim osobnim roz-hodnutim projit. Myslim, ze kazdy, kdo setakto rozhodl, vi, ze se ve svem zivot setkalsBohem, byl jim osloven a prav proto setakto rozhodl. Ze nevrnost tomuto rozhod-nuti by byla popiranim, zlehcovanim ono-hosetkani,osloveni.Nejdejenovrnostncemu (p. Doubrava: ,.dodrzeni barvyurciteho klubu.'), ale nkomu. Buddhistaby mozna nemluvil o Bohu, ale o tajemstvi,ale i to je nesrovnateln vic nez barvy klu-bu.Jde tu i o vrnost svym vlastnim kore-num, ze kterych vyrusta muj nejvnitrnjsizivot. Vyzraly clovk - katolik, ktery je svo-bodn pro sve katolictvi rozhodnuty, tzkobudesoucasnpresvdcenoreinkarnacia stridat zeny (voln cituji clanek). Leda, zeby nebyl zraly.Mozna by pomohlo prirovnani - man-zelstvi. Mohu potkavat stovky zen, ale javim, ze jen toto je ta prava, pro ni jsem serozhodl a chci byt vrny. I kdyz jine jsoukrasnjsi, bohatsi, sikovnjsi.Napada m jest jedna myslenka. Clanekmluvi o tom, ze dalajlama ,neni vazan po-slusnosti kjednomu personalnimu Bohu'.Mozna tady je jadro cele vci. Clovk nemusibyt vazan vzdycky jen poslusnosti, ale takylaskou.SpozdravemJiri Reflek, 16. listopadu 2001Vzen redakce,velmi vam dkuji za casopis Dingir, kteryposkytujectenarisirokyrozhlednapolinovychnabozenskychsmruaprinasii mnozstvi cennych inIormaci jak teoretic-tjsihorazu,taktakeaktualityvoboruzdomovaizesvta.Mnsamemuvelmipomohlnejenpritvorbmediplomoveprace, ale i vsoucasne orientaci kulturn-nabozenskym prostorem.Ponkud m vsak prekvapilo vedeni po-lemiky ohledn opravnnosti pouziti pojmu,sekta' vcislech 4/2000, 2/2001 a 3/2001.Chapu obtize spojene sdeIinovanim sektyjako takove, proto si myslim, ze je skutecndaleko lepsi uzivat deIinici vyctem prvku,zniz je patrne, oc vlastn te ktere skupinjde. Jestlize bereme vuvahu navic i urcitevnitrnidynamismyjednotlivychnovychnabozenskych skupin smoznostmi sklonukextremnimu chovani a jednani, ocitame seve velmi konIuzni situaci. Na druhe stranje vsak potreba si uvdomit i nebezpeci uto-nuti vpartikularizovanych deIinicich, totizten Iakt, ze se nam nepodari zachytit sku-tecnost vjejim plnem rozsahu.Jevi se mi vsak, ze si autori V. ProIanta I. Stampachprost zvolili nespravny nad-pis sveho, jinak velmi kvalitniho, clanku.Nedivim se proto reakci P. Remese, kterynejspis take nemohl pochopit, proc autoripo kladeni otazky ,Co je a neni sekta' do-jdou ke zcela zvlastni odpovdi ,Nic nenisekta'. Jestlize pak P. Remes pouziva ling-vistickouanalyzuslovasekta,jetoauto-nomni reseni. Toto reseni je sice zcela me-todologicky odlisne od predchoziho, pres-to je to prav Remes, ktery, byt svyhradami,odpovida na otazku, ,Co je a co neni sek-ta', tak, jak byla polozena.Totovsaknenihlavniduvod,procsemi cela polemika nelibi. Problem spociva vezcela osobni a zaujate reakci I. StampachavDingiru 3/2001, zniz mi neni jasne, zdaautor tak pevn stoji na principu nabozen-skeplurality,kterypodlemehozastavai P. Remes, nebo jen pouziva na vlastni ob-ranu pojmu velmi podobnych normalizacni-mu slovniku, a tak se sam stava majitelemjedine pravdy. Uz vubec proto netusim, kdotovlastn,pisesvymobvyklympovyse-nym,sarkastickymaarogantnimtonem'.Nejvice zarazejici vsak je, ze onu diskusi,knizI.Stampachvybizi,vlastnonsamnasiln ukoncuje. Kazdy dalsi autor, kterybude chtit rozebirat polemiku sekt ztrochujineho uhlu, muze byt totiz oznacen za ,in-telektualniho nohsleda statnich a cirkevnichbyrokratu'. Zda se mi proto ve svem eIektukontraproduktivni, kdyz si clenove redakcniradyvasehocasopisunasobventilujiosobninesrovnalostitakovymtotonem,protoze tyto vypady jsou vzdy jen ke skodcasopisu samemu.Mgr. Jaclav Tomic:ekKdy vyhynou dinosaurianeb star myslen kope z poslednch silRad bych se vyjadril k nkterym vyrokumTrilokatmy dase, kterymi ohodnotil nas, jezjsme podepsali petici odhalujici charakteracinyvedoucichpredstaviteluceskehoISKCONu* (viz www.krsna.w:.c:). O tch-to iskconskych vudcich si ctenari nedavnomohli udlat obrazek sami, kdyz cetli clanekjednoho z nich, Trilokatmy dase. Ja se zam-rimjennaodhalenidalsichlzi,kterymiTrilokatma klame verejnost.1. lez: V Dingiru 3/2001 Trilokatma ve svepoznamce tvrdi, ze vtsina signataru Peticeopustila ISKCON jiz davno, pred nkolikalety po rozpadu Iarmy Krsnuv dvur (ke ktere-mu doslo v r. 1997). Z 21 oddanych pode-pisujicich petici ... jich vsak 14 bylo vyho-zeno az v dob, kdy se petice podepisova-la, tedy v r. 2000 a pozdji. Jsou to: Cit Sakti,Krsnavalli, Vardhana Prija, bh. Zbynk Ha-jek,DzanakaGauranga,DvarakaIsvara,Lalita Prija, bh. Martin Kupcik, Gjanadipa,bh. Karel Jilek, Laksmivan, Pavitravani, Jo-gamaja a Radhesa.Netrebasnaddodavat,zesenajejichodsunupodepsaloto,zenehodlalimlcetosikanovanizestranylidru,prihlasilisek petici a odmitli odvolat. Jeden z nich bylpozdjiomilostnn,nebotchtlpokraco-vat v distribuci knih, a aby je vubec mohldostat, musel se omluvit, coz ucinil. Radaoddanych take odesla do iskconskych cen-ter v cizin, nebot praktiky autorit v ces-kych centrech jsou podle jejich slov nesne-sitelne.2. lez: Trilokatma tvrdi, ze ti, kteri podepsalipetici, se distancuji od hnuti. Skutecnost jetakova, ze tito oddani maji zakaz vstupu doKrsna.* ISKCON-MezinarodnispolecnostprovdomiKrsny,po:n.red.!$vsech center ISKCONu, vcetn restauraci.... Oddani uvnitr hnuti maji prisny zakaz ses nimi bavit. ...3. lez: Trilokatma tvrdi, ze k prehmatum lidruvhnutidochazelokdysiazednessemnoho vci zmnilo. I kdyz se pokusimeprehlednoutonch15oddanychvyho-zenych v roce 2000, uvidime, ze sikanovanizestranylidrupokracujeplnouparou.Z hnuti bylo za posledni rok vypovzenonkolik dalsich oddanych.Dva z nich, Ekavira a Bradzera, podalizpravu o soucasnem stavu v ceskemISK-CONu. Ekavira pise, jak se zachovali chra-movi lidri, kdyz oba jeji rodice mli rako-vinu:,Jaksenemoctahla,muselafsemo kadou navstvu svvch nemocnvch rodi-cu doslova ponien prosit... Bvla fsem vv-stavena obrovskemu psvchickemu natlaku- umirafici matka m prosila, abvch :usta-ladoma,aautoritvvchramumivcvv-svtlovali tim, e oni fsou fedina opravdovarodina... Matka :emrela v dob, kdv fsem:rovna slouila v chramu. Nervov fsem se:hroutila... Trvalo to fest msic, co domaumiral muf otec - sam, upoutanv na luko,stravu si aplikoval infekcni strikackou pri-modoaludku.Ocelesituacidopodrob-na vdlv mofe autoritv... Domu fsem u fentak nemohla - dokonce ani pravideln te-lefonovat - to bv bvlo pro chram prilis dra-he'...Zafemprofevilchramovvpre:identNarakriti a v dob, kdv se vvri:ovalo d-0I86I8casopisosoucasnnbozenskscnCslo 1/2002 vychz 18. brezna 2002Vydv DINGIR, s.r.o.,3ankovcova 31, 170 00 Praha 7tel: 02/ 8387 2223; fax: 02/ 8387 2222e-mail:dingirdingir.czinternet:www.dingir.czSfredaktor:PhDr.ZdenkVojtsektel: 02/ 8387 2222e-mail:vojtisekdingir.czRedakcn rada:Martina Dvorkov, 3ir Koubekdoc. Toms NovotnMUDr. Prokop Remesdoc. Ivan O. StampachFotografienaoblce:StanislavHulnGrafick nvrh: Richard BoburkaZlom: Zdenk VojtsekOsvit: CDS - Petr 3andkTisk: VS CR, Praha 4Cena: 39,- Kc / 40,- SkObjednvky a urgence:SEND - predplatn, P.O. BOX 141Antala Staska 80, 140 21 Praha 4tel: 02 / 6100 6608; 6100 6609fax: 02 / 6100 6563; e-mail: sendsend.czhttp://www.send.czISSN:1212-1371Registrace:MK CR 7943 z 30.3.1998dopi s vdictvi...Nkolikratfsmeseocitlidoslovana mi:in, dikv tomuto skvlemu manage-mentu pod vedenim Nilv Madhavv, ktere-mu to :fevn dlalo dobre a :refm to bvlcil - podarilo se - u nikdv nechceme mitnicspolecnehosduchovnimilidmi,fedokaimanipulovata:neuivatne:kuse-nost a duvru lidi.' ...Podobne problemy jsou samozrejm nacelemsvt,anejenvISKCONu,alevevsech organizacich se starym myslenim, atuz nabozenskych ci svtskych. Myslim, zebychomsenatoalenemlivymlouvata konecn s tim mli nco dlat - prav tam,kde zijeme a mame njaky vliv, ktery je veskutecnosti obrovsky, kdyz se nenechameumlcet.Dulezita je take osvta. Jako jedenz prvnich duchovnich ukolu pro lidstvo vi-dim to, ze si lide musi uvdomit, ze prostnemohouovladatamanipulovatdruhe.V soucasnosti tento nesvar prostupuje ce-lou spolecnosti, kde se jeden snazi buzero-vat, sikanovat ci podrobit si druheho v pra-ci, v armad, na skolach, v rodinach... tenproblemjevseprostupujici.Naststijetunadje a lide se zacinaji probouzet. Tak jakose mnoho oddanych nyni odmita nechavatovladat darebaky prestrojenymi zasvtce, v cele lidske spolecnosti sestalevicelidiodmitanechavato-vladat komercnimi medii a reklama-mi, oblbovat arogantnimi politiky,odmitatolerovatniceniprirodya papouskovat nktere destruktivninazory a zvyky svych predku. Vy-chovnouavzdlavacicastresenividimvupozornovanilidinane-smyslnost snah ovladat druhe - vesvtletoho,zejsmevsichniduse,nedilne casti Boha, ktery je nasimmilujicim otcem a preje si, aby jehodti milovaly nejen jeho, ale i sebenavzajem (prestoze nam ponechavanaprostosvobodnouvuli).Co se tyce prakticke casti reseni,ja osobn nemam v rukou zakon, alelide na patricnych mistech, naprik-lad na Ministerstvu vnitra, kteri roz-hoduji o byti a nebyti ruznych hnutipotlacujicich prava a svobody ob-canu, by mli zvazit, zda soucasnycesky ISKCON je opravnn existo-8k F88Helena Petrovna Blavatska, Sri Matadzi Nirmala Devi,Ellen Gould Whiteova - vsechny tyto zeny (a mnohedalsi) zalozily pomrn uspsna nabozenska hnuti. Chovaji se a jednaji zeny jako du-chovni vudkyn jinak nez muzi? A jaka je vubec zenska religiozita? Ma nco speciIic-keho? - Hledejteodpovd na tyto zajimave otazky spolu s Dingirem 2/2002.vat pod visackou ,obcanske sdruzeni', zakterou ho jeho vudci prohlasuji, a zda splnu-je podminky titulu ,nabozenska organizace',ktereho tito vudci chtji dosahnout.Dkuji,DanakaGaurangadasOpravaNamistosahadvjsme v minulem cisle nastr. 21 otiskli slova ,Vzacny Koran', kteraseuzivajijakotitultohotonabozenskehospisu. Za nedopatreni se omlouvame.RedakcePrasdam, vegetarinsk jidlo, obtovan Krsnovi,hnuti Har Krsna navenek dobre reprezentuje.Foto: Petr Velechovsk.!&Pomnik mormonskm pionrum v Salt Lake City (k clnku na str. 5-8).Foto z publikace ,Znovuzrizeni pravdy", ntellectual Reserve 1998.Slovansk rodina (k tmatu tohoto cisla). Foto: Martin Broz.PROC DINGIRPOZVNA KONTAKTYPROC DINGIRNktere starovke jazyky mly zajimavy zvyk,ktery spocival v tom, ze do psaneho textu vkla-daly tzv. ideogramy. Byly to znacky, ktere pred-jimaly vlastnosti nasledneho slova. A tak se napr. v klino-pisnych textech vkladal pred kazdou vc ze dreva (napr.strom, ale i stul nebo zidli) znak pro drevo. Pred rybniky,reky apod. se vkladal znak pro vodu atd. Podobn exis-tovalizvlastniznak,kterysemuselnapsatpredjmenojakekoli bozske bytosti nebo boha. Teto znacce, upozornu-jici na bozskost toho, co bude nasledovat, se vtsinou rikapodlestarehosumerskehooznaceniproboha,DINGIR.Toto slovo je pak zaroven i pravdpodobn vubec nejstar-sim oznacenim pro bozskou bytost, jake zname.Zajimaveje,zeklinovyznak,kterysejakooznaceniDINGIRpouziva,jeveskutecnostiobrazkem hvzdy, ktera predstavuje smr, k n-muz clovk hledi a k nmuz se upina. Znak DINGIR setak muze pro nas stat symbolem jist nezanedbatelnehorozmru lidstvi, ktery hleda nco, co ho presahuje, na cemse muze orientovat a k cemu muze smrovat. Tato lidskatouha nachazi nejrozmanitjsi podoby v nejruznjsich kul-turachasocialnichskupinach.Atakivnasisoucasnespolecnosti se setkavame s desitkami nejruznjsich nabo-zenskych a pseudonabozenskych skupin, jez jsou vyrazemtohoto rozmru clovka.Chtlibychomsetedyrozhlizetkolemsebe,pozorovat tuto nabozenskou scenu a zamysletnad tim, kdo nebo co je DINGIRem tch, kdo sek tmto skupinam hlasi, jak prav jejich DINGIR ovlivnu-jejejichzivotajakeIormyjejichcestazatimtocilemnabyva. Casopis DINGIR by tak ml pomoci porozumtoblasti,kterajeodpradavnaneodmyslitelnousoucastizivota lidstva, a presto zustava pro mnohe nezmapovanoukrajinou. tnDalsiverejneseminareSpolecnostiprostudiumsektanovychnabozenskychsmru:12.4.2002(BhagvanRadznis-Osho-ajehohnuti,hostMaAnandSheela,Svycarsko); 17. 5. 2002 (tema jest neni stanoveno); vzdyod 10 h. v Pastoracnim stredisku pri Arcibiskupstvi praz-skem, Kolejni 4, Praha 6. Prednaska (ve spolupraci s HTFUK) dr. Massima Introvigneho (Italie) na tema ,Nabozen-stvianasili'24.4.2002od9,30h.vbudovHusitsketeologicke Iakulty UK, Pacovska 350/4, Praha 4.Spolecnost pro studium sekt a novch nbozenskchsmru, Jankovcova 31, 170 00 Praha 7, hodiny pro verej-nost: ctvrtek 15,30 - 17,30, tel/Iax: (02) 8387 2222, e-mail:sssnnsvolny.cz, internet: www.sekty.cz; pobocka Brno,Gorkeho2,60200,hodinyproverejnost:kazde1.a3.pondli v msici 16,00 - 18,00, tel: (05) 4124 8780, e-mail:sssnns.brnopost.cz;Poradnaonbozenskchsek-tch, HTF UK, tel.: (02) 433 386, linka 37.POZVNA KONTAKTYDalsi hromadn pozehnni svm nsledovnikum, tentokrt trem a pul tisici snoube-neckch pru, udlil v 16. nora 2002 zakladatel a vudce Cirkve sjednoceni SunMyung Moon na stadionu v Soulu. Foto: archiv.!'O tom, ze existuji njake runy, jsem samozrejm dlouho vdl.Predstavoval jsem si vsak pod tim pouze njake zastarale pis-mo.KdyzsemialedorukoudostalaknihaBernardaKingas prostym nazvemRunv, hned jsem zavtril moznou senzaci.A taky ze ano. Po (nkolikanasobnem) precteni knihy jsem serozhodl, ze i ja se pripojim k rodin vyznavacu davnych sever-skych bohu a jako sveho osobniho boha jsem si zvolil Odina.Neni to vsak nic prekvapiveho, s Odinem se ztotoznuji celkemsnadno. Lepe vidim levym okem nez pravym (Odin prave okonema), i ja uvazuji prakticky (Odin je az legendarn prakticky)a, co m asi s Odinem poji nejvice, rad bych toho hodn vdl(Odin je nejmoudrejsim severskym bohem).Uplnou ,konverzi' jsem prodlal 5. brezna 1998, v den svychdevatenactych narozenin. K tomuto kroku jsem se odhodlal poprecteni knihy a delsi uvaze. Nakonec jsem si rekl, ze za zkouskunic nedam. A mohu-li posoudit sam sebe a svuj zivot pred a poprestoupeni k odinismu, musim konstatovat, ze se (minimalnpostrancedusevni)zlepsil.ZpozorovaljsemijineOdinovyvlivy a ja absolutn vrim v jeho existenci. Samozrejm, ze ne-jenom existenci jeho, ale i dalsich bohu v nordickem panteonu.Ragnimiri,http.//www.dmo:.c:/runv/proc.htmlSilny vichr unasi rychle plujici mraky vecernicervencovou oblohou, kdyz se blizim ktaboristi,ktere mapa ukazuje pobliz msta Jekabpils na receDaugav (Dvina) ve strednim Lotyssku. Pro tmuuz sotva vidim na cestu a zaobiram se myslenka-mi,jakvtomtopocasipostavimstan,kdyztupred sebou vidim nkolik ohnu. Taborist u rekyneni opustne, naopak je na nm znacn rusno.Skupinky mladych lidi se seskupuji kolem ohnua zacinaji tancit a zpivat jakousi melodii. Prichazimaz knim. Naststi ne vsichni se jiz zapojili doonohodustojnehoobraduajednadivkamiochotn-rusky,anglicky,nmecky,odvsehotrochu- vysvtluje, ze zde probiha obrad pred-krestanskehonabozenstvi,kterezde-vzemi,kam krestanstvi dorazilo az ve vrcholnem stre-dovku - rekonstruuje skupina nadsencu. Chrlize sebe jmena bohu a bohyn, ze kterych mi vtsi-napripadapovdoma.Nakonecsepta,zdasechci zucastnit obradu. Po mem nesmlem kyv-nuti ihned privolava tri chasniky a kratce je in-struuje. Vnasledujicim okamziku letim do Dau-gavy a je mi drzena hlava pod vodou tak dlouho,ze mam pocit, ze vypiji cely prutok reky. Nakonecmne pusti, ale jen co se vynorim na jeden na-dech, situace se opakuje. Celkem trikrat. Pak mneteprve vytahnou a vitaji mezi sebe. Cela proce-dura byla udajn nutna pro smyti krtu ve vodposvatne reky. A pak uz prichazim do kruhu kolem ohn a na-sleduje dukladne napiti nceho, co chutna jako sms medovinya becherovky. Veleknz vbilem rouchu vhazuje do ohn jakesipyrotechnicke prisady a velebnym hlasem, bohuzel vlotystin,pronasioslavnourecprobohaPerkonse,ponasemPeruna.Tenjezjevnspokojenadavatonajevozesilujicimvtrem,ktery se staci do vzestupne spiraly, vjejimz ohnisku se nachazi-me my i se slavnostnimi ohni. Obloha se jiz zcela zatahla a hla-dinu Daugavy bicuje dest prechazejici pote vkrupobiti. Do tohoblesky a hromy - co by to bylo za Peruna bez boure? Ale zazrak,na nas nepada ani kapka. Kolmo nad nami dokonce probleskujenkolik hvzd. A do monotonniho zpvu obradniku prichazi domeho mozku jiny hlas: ,Ted jsi i ty jednim znas. Poslechni tedyhlassvychpredku,svychbohuisvezem,kteraackolilezidaleko, nelisi se od teto!' Podlamuji se mi nohy, ale udrzim se.Citim nekonecnost vesmiru i sve misto vnm. Citim hlubinyvku i prchavost okamziku. A vidim jakoby vmlze i svou bu-doucnost, a vim, co sni.A viru o to cennjsi, ze jsem kni naselcestu sam.KrutomvslZimni slunovrat, tajemna chvile, kdy slunce sestoupi na nejnizsibod oblohy a den je nejkratsim v celem roce, proto se nazyvakracunem. A prav v okamziku, kdy Slunce na kracun zapada,umira Dazbog, syn Svaroguv. Nastavaji noci vladne tma svojinejvtsi moci. Zima vitzi nad letem, nastava dobaodpocinku,vladaMorany.Alenicvprirodsenikdy nezastavi, tuto noc zplodi Svarog, buh ohn,sveho syna, boha Slunce Dazboga, znovu. A priranim rozbresku spatri svt opt Bozice, nov zro-zeneho Dazboga. Je to dukaz, ze po zim prijdeoptjaro,zepodobstradaniprijdeoptdobahojnosti. Dazbog Svarozic je zatim slaby a vladazimy trva dal, ale nebude to jiz dlouho a Svarozicv podob mladika Jarovita svrhne na pocatku jaraMoranu a jeji krutovladu. Dazbog, buh Slunce, namdava to, co potrebujeme k zivotu, jeho darem jeteploasvtloatakeradost,kterounampusobidotek jeho paprsku. Jenom diky nmu muze uzraturoda a pln si zasluhuje nasi uctu.Protoseletosunaspoprvekonalaslavnostzimnihoslunovratu.NkoliklidizRodneviryslovanskesedruhydenpovlastnimSlunovratuseslo v blizkosti Prahy, aby uctili Svaroga, Bozicea sve predky. Kdyz k veceru na jasn modre ob-loze Slunce zapadalo a vse kolem se trpytilo poddotekemjehopaprsku,nkolikvrnychvnukuDazbogovychvykonaloposvatnyobradauctilonebeskyohenmedovinou,pernikemamasem.Veprove maso je zvlast dulezite, nebot prase, zlateprase, jest posvatnym zviretem Dazboga Svarozice.Vrme tomu, ze timto se u nas zapocala novatradice zimnich slunovratu, ktera nebude preruse-na, dokud bude Slunce zarit nad nasimi hlavami.Jit:slav, 23. 12. 2001http.//www.volnv.c:/rodna-vira/obradv.htmRekonstrukce sochy Svan-tovita, slovanskho boha,uctivanho v chrm na os-trov Rujana, na zkladpopisu dnskho kronikreSaxona Grammatica ze 12.st. - Prevzato z knihy Zde-ka Vni, Svt slovanskchbohu a dmonu, Panorama,Praha 1990.PROC 3SEM SE STALODINISTOU?ZIMN SLUNOVRATSILN VICHR