ETIKA PEDAGOGA

  • Published on
    30-Dec-2015

  • View
    33

  • Download
    2

Embed Size (px)

DESCRIPTION

ETIKA PEDAGOGA. Etick aspekty vprci uitele (eduktora) 1.Vztah mezi zpsobilost kpovoln a tosem povoln Co rozumme pod pojmem morlka povoln? 3.Pro potebuj uitel (eduktoi) specifick mravn normy? 4.Zkladn oblasti profesionln morlky uitel (eduktor) - PowerPoint PPT Presentation

Transcript

  • ETIKA PEDAGOGA

  • Etick aspekty vprci uitele (eduktora)

    1.Vztah mezi zpsobilost kpovoln a tosem povolnCo rozumme pod pojmem morlka povoln?3.Pro potebuj uitel (eduktoi) specifick mravn normy?4.Zkladn oblasti profesionln morlky uitel (eduktor)

    Literatura: Brezinka,Wolfgang. Uitelia a morlka ich povolania. Pedagogick revue 4/1990. Bratislava: 1990,str. 289-315.Vacek ,Pavel: Mravn vvoj vpedagogickch a psychologickch souvislostech. Hradec Krlov: Gaudeamus, 2000

  • Vchoz pojmy:Etika vda - zkoumajc morlku a mravnost vhistorickch i souasnch podmnkch.Morlka soubor pravidel (princip) posuzovanch zhlediska dobra a zla, ovlivujcch chovn a jednn lid vdan spolenosti; lze ji chpat jako vnitn vru, pesvden o tom, co je pro lovka samotnho i pro spolenost sprvn (dobr). Me mt konkrtn podobu mravnho kodexu.

  • Mravy, mravnost (nkoho) zpsob chovn ovlivnn mravnmi normami, uznvanmi vce i mn vslovn vuritm spoleenskm prosted. Mravn vchova proces zmrnho psoben na osobnost lovka sclem doshnout pozitivnch zmn vjejm vvoji zhlediska (spoleensky uznvan) morlky a mravnosti

  • Ad 1) Kompetentnost uitele (eduktora) deklarovan oprvnn kvkonu profese (mt na to papry) Zpsobilost uitele (eduktora) faktick dosaen pedpokldan profesionln rovn(optimln je stav shody mezi pedpokldanou a skutenou pipravenost kvkonu profese)Ke zpsobilosti uitelskho (pedagogickho) povoln pat: poznatky o povolndovednosti vpovolntos povoln

  • Etos povoln =morln postoje, kter zaujm lovk ke svmu povoln a ke zvltnm lohm a povinnostem sv profese.( VRakousku je uvn blzk pojem Berufsgesinnung profesionln smlen).tos povoln se d tak vyjdit jako kombinace postoj a smlen o povoln.Jinmi slovy dobr tos povoln znamen: mt pozitivn postoj kpovinnostem vpovolnvykonvat profesi se zaujetm a zodpovdn

  • Ad 2) Co se rozum pod pojmem morlka uitelskho (pedagogickho) povoln? Obecn vymezen: uitel m povinnost jednat tak, aby to bylo ve prospch jeho k i spolenosti (sttu) ale jak se bude konkrtn vprofesi angaovat co pouije zpoznatk a dovednost povoln, zle pedevm na jeho profesn morlce mravnch postojch a vdom zodpovdnosti.Obecn plat: Kad dobr vkon vpovoln je zrove mravn!

  • Morlka povoln me bt tak chpna jako souhrn norem vytvejc vzorov obraz dobrch vlastnost a zpsob profesionlnho jednn,Vppad nkterch profes m podobu kodexu profese (lkai, prvnci advokti, soudci) kodex je normativn zklad slouc jako kritrium (prostedek) pro hodnocen jednn, kter prospv nebo kod profesi,Kodex slou tak jako ochrana pslunk profese ped neoprvnnmi toky zvenku,Uitel (pedagogov) nemaj zatm svj etick kodex, i kdy jej potebuj kodex tchto profes je nedostaten nahrazovn kolskmi zkony a pedpisy.

  • Ad 3) Pro potebuj uitel (pedagogov) mravn kodex svho povoln?Uitel (eduktoi) maj vysokou mru volnosti pi plnn svch profesnch kolUitel /eduktoi) jsou pro ky objekty monho napodobovn a u to chtj nebo neSami uitel (eduktoi) jsou tm nejdleitjm prostedkem, kter je kdispozici pro realizaci jejich profesnch kolVchovn prce uitele je zvenku tko kontrolovateln, ml by tedy kad pedevm kontrolovat sm sebeNa uitele (eduktory) jsou kladeny oprvnn, ale tak pehnan a nereln poadavky

  • Zkladn oblasti morlky povoln pro uitele (eduktory)Znt sv pracovn povinnostiVnovat se sobtavost povolnUdrovat si vysok stupe zpsobilosti pravideln se vzdlvatUdrovat se vdobr odborn kondiciUdrovat se vdobr metodick kondiciKultivovat vlastnosti svho charakteru (bojovat se svmi chybami)Nekodit ani jednomu ze svch kVst ky ktomu, aby se snaili doshnout optimum svch vkon

  • Vychovvat nejen rozumn, ale tak mravn lidirespektovat svtonzorov, politick, mravn pesvden svch k a jejich rodizaujmat zdrenliv stanoviska ve svtonzorov spornch ppadechposkytovat podle poteby orientan pomoc (nezpochybovat, neurychlovat a nevynucovat nic bez nalhavch dvod)ctt postaven a prva rodi pi vchov svch dt

  • Vsouvislosti svdeckotechnickm rozvojem a rostouc profesionalizac a specializac dochz ve vech oborech lidsk innosti ke zvenmu zjmu o hranin vdeck obory. Mezioborov pstup se uplatuje vude. Zan se prosazovat i vinnosti pedagog, vychovatel a akademickch pracovnk. Pedmtem je jejich zjem a pe o rozvoj veobecn vzdlanosti na zem pslunho sttu, ale i rozvoj vdeckch discipln a poznatk voblastech jejich psoben.

    Pravideln styk slidmi ky a studenty vech vkovch kategori pi zajiovn uvedench kol, majc rz nejen vzdlvac, ale tak vchovn, vyn do poped potebu rozvoje spolupracujcch vd, kter souvisej santropologi, sociologi, psychologi, a rovn tak setikou.

    Clem pedagogick deontologie (nevitho oznaen etiky jako nauky o povinnostech) je vyjdit vdeckou metodologi clevdom a svobodn innosti uitele. Vychz pitom zpedpokladu, e veker innost lovka podlh obecnm zkonm, kter je teba znt a uplatovat, aby bylo dosaeno doucch vsledk. Tyto zkony nejsou zdaleka jen prvn, nbr jsou vlastn samotn lidsk pirozenosti. Praktickm clem deontologie je vytvoit normativn pedpisy setickm obsahem, jimi by se dilo kadodenn bn profesn chovn. Tohoto vsledku vak me bt dosaeno pouze vdlouhodobm procesu, vnm bude hybnou silou vzdlvn a vchova novch i stvajcch uitel.

  • Etick kodexy

    Vdemokratick spolenosti maj etick kodexy silnou tradici. Pestoe nejde o zkonn normy, profesn komunity se jimi d. Rozhodnut etickch komis vtchto otzkch maj precedentn charakter a jsou respektovna, protoe vedou ke zven prestie povoln a pispvaj klep kvalit nabzench slueb i jejich nositel. Profesn organizace vydvaj etick kodexy pro celou profesi a dohlej na to, aby byly respektovny odbornou veejnost. Vedle tchto obecnch profesnch etickch kodex existuj dal etick kodexy, kter vydvaj zamstnavatel. Tyto firemn etick kodexy jsou mnohem rozshlej a zohleduj konkrtn situaci vpodniku.

    Vechch me bt pkladem Etick kodex novine, kter vydal Syndikt novin R. Vlastn etick kodexy potom m esk televize. Znm je tak Etick kodex novine asopisu Tden. Svj kodex m vesk republice i ada dalch profes, jako napklad knihovnci Kodex etiky eskch knihovnk. Bohuel etick kodex pedagoga chyb a ani ho nem kdo vydat. Ledae by se toho ujaly organizace nejpoetnj CZESHA (Unie kolskch asociac) nebo SKAV (Stl konference asociac ve vzdlvn). Vlastn etick kodexy by si mohla vydat i men sdruen jako PAU (Ptel angaovanho uen), ASUD (Asociace uitel djepisu R) nebo rzn asociace editel a uitel.

  • Etick kodex pedagoga

    Inspiraci pro tvorbu etickho kodexu pro esk uitele meme hledat v zahrani, kde jsou podobn dokumenty bn. Bylo by ovem hloup, kdyby lo o pouh peklad zahraninch materil. Vsledek by byl stejn jako vppad pistoupen R kEU. Mme peklady tisc materil, ale nikdo je nezn a nevychzej vbec zna domc tradice. Nejlep formou by byla irok diskuze, kter by pijet tohoto vznamnho dokumentu mla pedchzet.

  • Smysl a cl etickho kodexu uitele

    Etick kodex uitele by ml urovat etick normy, kter je nutn dodrovat pi vkonu jeho profesn innosti. Uitelsk povoln rozhodn pat mezi profese, kter etick kodex vyaduj, protoe pedagog svm psobenm spoluvytv etick vlastnosti a mravn kvality dalch generac.

    Etick kodex uitele by ml slouit i jako zdroj pozitivn pracovn motivace a uvdomn si vzneenosti pedagogick prce. Etick kodex by ml zrove usnadnit ztotonn se svykonvanm povolnm a pispt ke zkvalitnn uitelsk prce.

    Clem etickho kodexu uitele by mlo bt upesnn morlnch povinnost uitele a zrove bt mtkem pro jejich posuzovn. Kodex by ml uiteli rovn slouit jako obrana proti neoprvnn kritice a vpadm ze strany rodi nebo sttnch orgn.

  • Obsah etickho kodexu uitele

    Inspirac pro tvorbu etickho kodexu uitele me bt americk etick kodex uitele, kter obsahuje nsledujc ustanoven.

    Pedagogit pracovnci rozvjej intelektuln, tlesn, emocionln, sociln a spoleensk potencil kadho studenta.Pedagogit pracovnci vytvej, podporuj a zachovvaj vhodn prosted k vuce.Pedagogit pracovnci se dle vzdlvaj a rozvjej sv schopnosti.Pedagogit pracovnci spolupracuj s kolegy a dalmi profesionly v zjmu vzdlvn student.Pedagogit pracovnci spolupracuj s rodii a mstn komunitou, buduj dvru k nim a respektuj prvo na soukrom.Pedagogit pracovnci rozvjej intelektuln a etickou strnku studentovy osobnosti.

  • Podle Radka Srkziho, mstopedsedy Spolenosti stedokolskch pedagog, by kzmnnm ustanovenm bylo vhodn jet doplnit nkolik nsledujcch bod.Pedagogit pracovnci nesmj zneuvat svho postaven vi studentm.Pedagogit pracovnci se hls k idelm demokracie a v tomto duchu psob na vchovu student.Pedagogit pracovnci pistupuj ke svmu povoln jako k posln.Pedagogit pracovnci jsou morln bezhonn a jsou si vdomi skutenosti, e jejich jednn je vzorem pro studenty.Pedagogit pracovnci neupednostuj dnho studenta, jsou spravedliv a aplikuj rovn pstup ke vem studentm.

  • koln etick kodexDiskuze na tma etickho kodexu uitele budou dozajista jet dlouh, ale nikdo nebrn editelm a uitelm na jednotlivch kolch, aby spolen pijali vlastn koln etick kodexy. Jejich nvrhy ji na nkterch kolch existuj vpodob soust kolnch d. I tady by bylo mon hledat inspiraci pro tvorbu univerzlnho profesnho etickho kodexu.

  • et uitel a jejich potebyVUitelskch novinch, Uitelskch listech a ad denk, jako napklad Mlad fronta a Lidov noviny, bylo vydno nkolik lnk diskutujcch o ivot bnho eskho uitele, jak je a jak jsou jeho poteby. Lidov noviny dokonce pedstavily lidem dosti nelichotivou podobu prmrnho eskho uitele.Natst prmr nebv nejlepm obrazem skutenosti, take si nemusme kadho uitele pedstavovat jako starho zapklho hnidopicha. Vdy i vjinch zamstnnch nalezneme adu lid bez dvtipu, vynalzavosti a porozumn. Jednodue eeno lovka bez hlubho zjmu o vkon vlastnho povoln.Redaktor Lidovch novin Pavel Tborsk se tedy ve svm lnku zamyslel, co potebuje takov bn esk uitelka a jej vzcn se vyskytujc musk protjek.

  • Tm kadodenn spoluprci srodii formou vzjemn podpory a porozumn.

    Soustavnou pozornost cel spolenosti (veejnou kontrolu, pozitivn vztah sdlovacch prostedk

Recommended

View more >