Export Journal

  • Published on
    31-Mar-2016

  • View
    218

  • Download
    3

Embed Size (px)

DESCRIPTION

Export Journal, Komern banka, a.s.

Transcript

  • V odborn a spolehliv rdce

    Nov bankovn aplikace pro Android a iOS

    www.exportjournal.cz

    Karel Vak, nov f Top Corporations KB: Jasnm clem je zstat jednikou pro korportn klienty

    Indie: zem pln exportnch pleitost

    02|2012

    Technologie pinejc bohatstv: HI-TECH

    Exportn strategie oima ministra Martina Kuby

    Zachrn ns exporty?

    Cestovn po Indii netradin a luxusn

  • 2 EXPORT JOURNAL

    .%*HDUV069([SRUW-RXUQDO[LQGG

  • mnoho tuzemskch podnikatel ji poznalo kouzlo pleitost, kter nabz jedna z budoucch svtovch velmoc - Indie. Vce ne miliarda obyvatel a rychl ekonomick rst, to jsou zkladn charakteristiky zem, kter pat ke spole-enstv BRICS zahrnujcmu rovn Brazlii, Rusko, nu a Jin Afriku jako nejdynamitj rozvojov ekonomiky plane-ty. V dob, kdy evropsk ekonomika zpomaluje, se et exporti mus vydat i na trhy mn obvykl, ovem s velkm rstem. To je i ppad Indie.

    I proto se v novm vydn Export Journalu zamujeme na monosti, kter obrovsk indick trh nabz eskm spo-lenostem. Obchodnch pleitost je hodn, od energetiky pes automobilov, strojn i chemick prmysl a teba po stavebnictv. esk fi rmy se navc v Indii mohou pochlubit i hi-tech produkty i technologiemi.

    T ns, kdy meme pomoci eskm exportrm. Ti spn toti otevraj dvee dalm. Podailo se to napklad spolenosti KD Blansko Engineering, kter dodv technologick zazen pro vodn elektrrny a erpac stanice. Silnou pozici si vybudovala nejen v Evrop, ale prv tak v Indii. Pette si na nsledujcch strnkch jej pbh.

    Podpora banky bv pi vstupu na zahranin trhy dleit. O to vc to plat v ppad specifi ckch trh, jakm je Indie. Je to zem vzdlen, neznm, s odlinou podnikatelskou kulturou a zvyklostmi, s jinm vnmnm asu. Nen divu, e prv zde se vrazn uplatuj produkty Trade Finance z nabdky Komern banky, a to jak platebn, tak i zajiovac.

    Pokud plnujete expanzi do indickho i jinho zahraninho teritoria, obrate se na ns. Rdi vm pedme zkuenosti.

    spn obchody s podporou Komern banky peje

    Henri Bonnetpedseda pedstavenstva a generln editelKomern banka, a. s.

    EXPORT JOURNAL 3

    vodem

    Obsah

    Dmy a pnov, ven teni,

    .%*HDUV069([SRUW-RXUQDO[LQGG

    EditorialTma: HI-TECH Rozhovor s Karlem VakemNzor: Martin Kuba, ministr MPO RElektronick platbyExportn pleitosti: Indiespn exportr: KD Blansko Engineering Aktuln: Mezinrodn strojrensk veletrh v BrnFinancovn obchodu a exportu do Indie Rozhovor s Ivanem JuklemEGAPSocit Gnrale v Indii Zruky versus rekodifi kace soukromho prvaStatistikyTechnikaNa cestchEtiketa a mda MarketingInformace, uiten odkazy, kontakty

    3 4 810121417182022232425262830323435

  • Nejmodernj technologie se stvaj stle vznamnj soust ekonomi-ky a do znan mry na nich zvis dal rozvoj. Jak je na tom v tto oblasti esk republika a jakmi spnmi projekty se me pochlubit?

    Kdy technologiepinej bohatstv

    4 EXPORT JOURNAL

    TEXT Martin Zika FOTO Fotobanka Natigate.com, Mesing Brno, Technodat, iStock.com

    Martin ZikaJe absolventem bakalskho pro-gramu Mediln studia a sociologie na brnnsk Masarykov univer-zit a magisterskho programu Veejn a sociln politika na Karlov univerzit v Praze. V souasn dob je fredaktorem podnikatelskho magaznu Profit. V minulosti psobil mimo jin jako fredaktor ekono-mickho portlu Penze.cz nebo jako editor esko-anglickho msnku The Prague Tribune. Publikoval napklad v Dencch Bohemia, v de-nku Metro, pipravoval pspvky a komente pro esk rozhlas i eskou televizi, spolupracoval s denkem E15.

    Vbec poprv se spojen slov high tech objevilo ped dvaaedesti lety v lnku New York Times obhajujcm vznam atomov energie pro Evropu. Alespo to tvrd internetov Wiki-pedie, podle n nen jist, odkud se tenhle vraz pesn vzal. Zpopulari-zoval ho kadopdn a o tm 20 let pozdji astm pouvnm ve svch lncch finann novin Robert Metz.

    Pozitivn trendVznam hi-tech produkce kadopd-n zvl v poslednch letech, je lze charakterizovat neustle se zostu-jc konkurenc, prakticky ve vech oborech prudce roste. Nejpokroilej technologie toti maj podle ady odbornk velk potencil z hlediska budoucho rstu, pitahuj vznamn investice a stvaj se podstatnou sou-st svtovch ekonomik. Jak ve sv stati nazvan High tech firmy a tvor-ba bohatstv v zemch EMEA uvdj autoi Ivana a Ji Kraftovi, firmy, kter jsou nositeli tchto technologi, hraj pozoruhodnou roli pi tvorb bohat-stv. Zvlt tehdy, nechpeme-li bohatstv pouze jako souhrn majetku, ale jako ist ekonomick blahobyt, jako mru kvality ivota. A napklad

    pedstavitel American Eletronics Association tvrd, e dopady hi-tech produkt na kadodenn ivot lid jsou nesmrn. Poskytuj jim toti monost t zdravj a bezpenj ivoty, bt produktivnj doma i v prci, take, jak u bylo eeno, pispvaj k vy kvalit ivota.

    Ponkud problematick je ovem definice toho, co v jednotlivch obo-rech hi-tech pesn znamen. Jak k Jan Smolk, vedoucho Vzkumnho centra pro strojrenskou techniku a technologii Svazu strojrensk technologie, nejvhodnj je vyjt z vymezen, kter uvd Organizace pro hospodskou spoluprci a rozvoj (OECD) a penesen esk statistick ad (S). Ty dl jednotliv vrobn prmyslov odvtv na High, Medium a Low technology podle intenzity vzkumu a vvoje (VaV) vzanho na pslun odvtv a produkci.

    Mezi hi-tech obory v souasnosti pat leteck technika, neelektrick stroje (plynov turbny, jadern reak-tory, obrbc stroje pro nekonvenn zpsoby obrbn apod.), vdeck pstroje, vpoetn technika a ostatn hi-tech, jako zbran a munice i vro-ba elektronickch soustek.

    S pipravuje podle daj OECD svtov srovnn exportu hi-tech zbo, ze kterho pro esko vypl-v pjemn zjitn - jeho hi-tech produkce roste. Zatmco v roce 2000 jsme vyvezli hi-tech zbo v objemu 2,280 miliard dolar, v roce 2009 u to bylo vce ne 14 miliard. esko se na celosvtov produkci podl 1,4 %, z hlediska srovnn EU je to zhruba 2,4 %. Vvoz hi-tech zbo se na celkovm vvozu z R v roce 2010 podlel 16,5 %, piem se mezi roky 1995 a 2010 zdesetinsobil, vzrostl ze 41 miliard K na 417 miliard K. V tomto obdob tak vzrostly celkov vdaje na VaV ze 14 miliard K na 60 miliard K, piem sttn podpora, resp. dotace na VaV v tomto tvo piblin 40 %.

    Nejsme ve vlekuJednm z dleitch a nepochybn i perspektivnch obor v esku je strojrensk produkce, na ni se tu zamuje ada pvodnch eskch i zahraninch firem. Jejich produkce se vyvj ve znamen rstu a Jan Smolk upozoruje, e se trend v posled-nch letech ani pes probhlou recesi nemn.

  • Kdy technologiepinej bohatstv

    EXPORT JOURNAL 5

    Tma

    Automatizace proces me bt mimo jin velkou pleitost dalho rozvoje vrobnch firem.

    Jeho slova dokazuj i vsledky studie, kterou nedvno zveejnila nizozemsk vrov pojiovna Atra-dius. Podle n esk strojrenstv pat v mezinrodnm srovnn mezi vbec nejlep v regionu stedn a vchodn Evropy, umstilo se na prvn pce spolen se Slovenskem a Rakous-kem. Mezi hlavn dvody spchu pa-t fakt, e esk fi rmy jsou mimo jin v dsledku konzervativnho pstupu tuzemskch bank mlo zadluen, dle rozvinut automobilov prmysl i velmi slun platebn morlka.

    Oblast, na ni se upn stle vt pozornost, je automatizace. Automa-tizace proces me bt mimo jin velkou pleitost dalho rozvoje vrobnch fi rem. Vedle opakovatel-nosti vroby jim toti me zajistit zen kvality, pesnosti a tak varia-bilitu. Limitujcm faktorem expanze vrobnch fi rem asto bv poa-dovan rst vroby a jeho rychlost, take dobe navren automatizace jim umouje eit adu poteb a zrove posunout jejich vrobn proces dl.

    Podle Frantika Hbnera, pedsedy eskomoravsk elek-trotechnick spolenosti, v oblasti automatizace rozhodn nejsme pouze ve vleku velmoc, jak se nkdy k. Tvrzen dokld pklady nkolika spnch aplikac, napklad spolenm dlem VUT Brno a fi rmy Blumenbecker Prague. Jde o robota, jeho kolem je z bedny na lince vybrat v-robek a zaloit si ho dl do vrobnho procesu. Tento kon m adu skal, mimo jin jsou vrobky v bedn voln a neorientovan a je jich tam nkolik druh, jde napklad o vrobky pro automobilov prmysl uren ke sven. V bedn nen vidt k hranm, take i osvtlen mus bt specifi cky vyeeno. eitel nicmn lohu spn zvldli, co vzbudilo pozornost nejen svtovch vrobc robot, k Frantiek Hbner.

    Nejvznamnjm rizikem strojrenstv v R se podle Jana Smolka zd bt nzk popularita a zjem o strojren-stv mezi mlde a studenty. Nedostatek kvalifi kovanch a erudovanch profesionl v technickch oborech se pikovm teoretickm zzemm a schopnost aplikovat npady se pr ji dnes stv kritickou pekkou pro rozvoj nkterch fi rem. Rumunsk ldrNejvysplej technologie maj samozejm vznamn zastoupen tak v sektoru IT, pedevm v oblasti softwaru. Michal Zlek, vkonn editel Czech ICT Alliance, co je aliance psobc pod hlavikou agentury CzechTrade za-men na IT sektor, vysvtluje: Hi-tech v oblasti IT, to jsou

    V Brn se pedstav ltajc koloMezinrodn strojrensk veletrh (MSV), kter probhne le-tos v z, si zvolil za hlavn tma automatizaci. Jak vysvtluje mluv veletrhu Ji Erlebach, MSV se na prezentaci novinek mic, dic, automatizan a regulan techniky a propa-gaci automatizace zamuje dlouhodob. Projekt veletrhu nazvan Automatizace letos klade draz na vyuit novinek zamench na dosahovn materilovch a energetickch spor.

    Kadoron je tak udlena Zlat medaile MSV, uzvrka pihlek do leton soute je na konci srpna. Zlat medaile MSV 2012 m velmi atraktivn koncepci, kter zajiuje vysokou kvalitu hodnocen, a tm i znanou presti cel soute. Sout ji nevychz z oborovho lenn veletrhu, ale budou ocenny inovativn exponty, kter vyhodnot mezinrodn hodnotitelsk komise jako nejlep, vysvtluje Ji Erlebach.

    Jednou z mimodn zajmavch novinek, kter s velkou pravdpodobnost na letonm MSV zpsob znan rozruch, je prototyp ltajcho kola F-Bike. Podle svch tvrc by ml mt vechny vlastnosti bnho jzdnho kola, to znamen schopnost dostat se po vlastn ose a pohnn jezdcem na msto vhodn pro vzlet. Zrove ale bude schopn krtkho koordinovanho letu.

    dnes zejmna ovldac jednotky, ovldac moduly a vvoj komponent i softwaru, kter pak jednotliv konkrtn komponenty ovld. Zskat pehled o tom, jak na tom obor sofi stikovanho IT v R