Fatima 1917 - 2017 - Misie Nemeckomisie- dokumente/2017Hlas-Leto.pdf · Fatima (Portugalsko) 1917,…

  • Published on
    20-Aug-2018

  • View
    212

  • Download
    0

Embed Size (px)

Transcript

  • Lto roku 2017

    "S Mari poutnkem v nad ji a pokoji.

    pape Frantiek

    Fatima 1917 - 2017

  • 2

    Marinsk zjeven

    Kolik marinskch zjeven uznala crkev?

    Katechismus katolick crkve uvd, e "zjeven uznancrkevn autoritou nepat k pokladu vry. Jejich lohou

    nen vylepovat nebo dopl ovat Kristovo definitivn

    zjeven, nbr napomhat tomu, aby se z tohoto zjeven

    v ur itm historickm obdob pln ji ilo.

    Odbornk na marinsk zjeven Abb Ren Laurentinve Slovnku marinskch zjeven vypo tv 2400 mimo dnch kaz p ipisovanch Pann Marii.

    Dodnes crkev edn uznala 15 mst:

    1. Laus (Francie) 1664 - 1718, Benoite Rencurel 2. m (Itlie) kostel Sant'Andrea delle Fratte (blzko pan lskch schod ), 1842, Alfons Ratisbonne 3. La Salette (Francie) 1846, Maximin Giraud a Melnie Calvat 4. Lurdy (Francie) 1858, Bernadetta Soubirous 5. Champion (USA) 1859, Adla Brise 6. Pontmain (Francie) 1871, Eugene a Joseph Barbedette, Francois Richer a Jeanne Leboss 7. Gietrzwald (Polsko) 1877, Justina Szafrynska a Barbara Samulowska 8. Knock (Irsko) 1879, Margaret Beirne a dal osoby 9. Fatima (Portugalsko) 1917, Lucie Dos Santos, Frantiek a Hyacinta Marto 10. Beauraing (Belgie) 1932, Fernande, Gilberte a Albert Voisin, Andr a Gilberte Degeimbre 11. Banneux (Belgie) 1933, Mariette Bco 12. Amsterdam (Nizozemsko) 1945 - 1959, Ida Peerdemann 13. Akita (Japonsko) 1973 - 1981, Agnes Sasagawa 14. Betania (Venezuela) 1976-1988, Maria Esperanza Medano15. Kibeho (Rwanda) 1981 - 1986, Alfonsna Mumereke, Natlie Ukamazimpaka a Marie-Claire Mukangano.

    (msto a zem , rok udlosti a jmno vizion e)

    V em spo v crkevn uznn soukromch

    zjeven? Crkev (biskup nebo Svat stolec)

    se o nich kladn vyslovila n jakm dekretem.

    Crkev pov uje zkoumnm fakt mstnho biskupa,

    kter po p ezkoumn p padu zvltn znaleckou komis

    vyhls vsledky zkoumn.

    Dekret m e vydat biskupsk konference nebo p mo

    Svat stolec.

    Existuj t i druhy rozhodnut: zporn vy kvac - pokud zjeven nebyla ukon ena kladn - uznn nadp irozen povahy zjeven.

    ast je kompromis - mstn biskup sice vslovn nepotvrd pravost zjeven, ale doporu navt vovat toto msto, p ijmat tam svtosti a schvl mstn kult. Nap . v Turzovce dovolil ilinsk biskup Tom Glis postavit na mst zjeven nov kostel a v r. 2015 jej osobn posv til. Poutn msto Litmanov prohlsil eckokatolick biskup Jn Babjak v roce 2004 za msto modlitby. Doporu il tam putovat a p ijmat svtosti.

    Existuj dv zjeven, kter byla uznna de facto:

    Guadalupe v Mexiku Zde nebyl vydn dn oficiln dekret, ale tehdej biskup na mst zjeven nechal na p n Panny Marie zbudovat kapli a vizion Juan Diego byl pozd ji svato e en.

    Rue du Bac, Pa ve Francii Panna Maria dala od vizion ky sv. Kate iny Labour,aby zavedla ctu k tzv. zzra n medailce. Biskup ctu povolil zvltnm pastora nm listem. Sv. Kate ina necht la vystoupit p ed vyet ujc komis a na jej otzky odpovdala pouze skrze zpov dnka.

    Ostatn zjeven maj soukrom rz a jsou mimo dnmi projevy Bo lsky k lov ku.

    Z modlitby zasv cen lidstva a sv ta ve Fatim :

    Zdrvas Krlovno, blahoslaven Fatimsk Panno, Pan Neposkvrn nho Srdce, to it i cesto vedouc k Bohu! Putujc Panno, Krlovno vekerenstva: - pohldni na radosti lidsk bytosti putujc do nebesk vlasti - pohldni na bolesti lidsk rodiny, lkajc a pla c v tomto slzavm dol - okrli ns jasem klenot svoj koruny a u i , a jsme poutnky tak, jako jsi byla poutnic ty.

    Svm panenskm sm vem, posilni radost Kristovy crkve. Svm sladkm pohledem posilni nad ji Boch d t. Svma modlcma se rukama pozvednutma k Pnu, vechny sjedno v jedinou lidskou rodinu. Zdrvas, Matko Pn , Panno Maria, R encov Krlovno z Fatimy.

    Ty jsi obraz crkve od n velikono nm sv tlem, Ty jsi est naeho lidu, Ty jsi triumf nad d nm zla. Proroctv milosrdn Lsky Otcovy, U itelko hlsn Synovy dobr zv sti,

    Znamen hnoucho ohn Ducha svatho, nau ns v tomto dol radost a bolest, v nm pravdm, kter Otec zjevuje mali km. Uka nm slu svho ochrannho plt . Svm Neposkvrn nm srdcem, bu to it m pro h nky a cestou vedouc a k Bohu.

    pape Frantiek ve Fatim 13. kv tna 2017

  • 3

    sobota 1. ervence 2017

    45. NRODN POU KE SV. METOD JOVI DO ELLWANGEN (JAGST)

    10 30 slavnostn poutn bohosluba v basilice sv. Vta na nm st, svtost nemocnch, pr vod a modlitba u pam tn desky sv. Metod je

    13 00 spole n ob d v exerci nm dom na Schnenbergu

    15 00 marinsk pobonost s poehnnm na Schnenbergu, poehnn aut

    rozlou en

    Samoz ejm jsou zvni dmy, d ti i pni v krojch.

    P sp vek na jdlo, zkusek a kvu: 20 . P ihlky ke spole nmu ob du adresujte na misii v Mnichov .

    T me se na shledanou!

    V Ellwangen byl kdysi Frstbischof - Co znamen Frstbistum?

    Kne - (arci)biskup byl biskup s knec hodnost. Byla to d leit funkce ve Svat i msk: vldce, kter m l v rukou sv tskou i crkevn moc.

    Kne - biskup (v n kolika p padech tak kne - opat) pat il mezi sk knata a m l prvo zasedat

    v skm sn mu. Zpravidla vystupoval jako suvernn zem pn (svobodn pn) na zem svho

    biskupstv a byl pod zen p mo papei. V eskm krlovstv existovalo Frstbistum v Olomouci,

    v Praze, ve Vratislavi a v Litomyli. Jejich p edstaven vak nem li politick prva skch knat.

    V Ellwangen byl ji v r. 1213 opat kltera jmenovn knetem. Klter pozd ji (1460) zskal prva kolegitn kapituly (Stiftprobstei) a jej p edstaven se stal kne -

    biskup (Frstprobst - Bischof), kter pat il do sk rady. To trvalo a do sekularizace (1521 - 1802).

    Za reformace spravoval Ellwangen dokonce kardinl Otto von Waldburg. V dob sekularizace cht li pni z Wrttenberka v Ellwangen mt biskupstv, proto zde zaloili

    universitu (1812 - 17), brzy vak byla spojena s universitou v Tbingen a biskupstv vzniklo v r. 1821

    v Rottenburgu.

  • 4

    Mons. Vclav Mal,

    biskup pro krajany v zahrani , navtvil Mnichov.

    Druhou ned li v kv tnu si ji tradi n p ipomnme

    vro zahjen vysln Rdia Svobodn Evropa

    v Mnichov , jeho sou st od po tku v roce 1951 bylo

    vysln eskch a slovenskch bohoslueb.

    Protoe je zrove i Svtek matek, d kuje kad sv

    mamince za dar ivota, spole n se za n modlme

    a kad ena dostane krsnou r i.

    Letos jsme v ned li 14. kv tna oslavili tuto udlost

    spole n s biskupem Mons. Vclavem Malm.

    P i slavnostn bohoslub u sv. t pna u olt e koncelebrovali Mons. Alexander Hoffmann, kter m na starosti vechny jinojazy n misie v dieczi a mstn far P. Bohuslav vehla. Mezi nmi byli Sokolov, n me t p tel z Ackermann Gemeinde, zstupci Slovensk misie a sestra p edstavenCarmen Tatschmurat z komunity Venio. Na zv r bohosluby Otci biskupovi srde n pod kovalinae starostka Marie Nevmov a Jaroslav Verner.

    Co dodat? Velmi dobr a srde n atmosfra p i mi svat, "hutn" kzn Otce biskupa,

    ndhern houslov vloky sestry Magdaleny,

    temn rud vo av r e, ...

    Po bohoslub jsme m li setkn a pohot n

    ve farnm sle naproti kostelu.

    Podvalo se vborn rag na zelenin a sptzle.

    Po besed s Otcem biskupem nechyb la dobr

    kva s domcmi dobrotami.

    Kad m l monost s Otcem biskupem promluvit

    a vyfotit se s nm.

    Dky t m, co ve p ipravovali, doma pekli nebo

    obsluhovali - a t m, co se z astnili.

    Dky Bohu jsme proili krsnou slavnost.

    N kolik fotografi slavnost p ibl:

  • 5

    N mecko nae farnost

    P. Bohuslav vehla, Velehrad, Klenzestr. 66, 80469 Mnchen 089/2016 793, fax: 089/1895 9715 sl Velehradu: Dachauerstr. 23, 80335 Mnchen 089/2603331 www.misie-nemecko.com

    email: misie@misie-nemecko.com nebo: Tschechischsprachige-Mission.Muenchen@ebmuc.de

    bankovn spojen: LigaBank Mnchen IBAN: DE28 7509 0300 0002 124017 BIC: GENODEF1M05

    P. ThDr. Emil Valek, Khberg 9, 94032 Passau Jhen Ing. Jan Kaplan, Akazienweg 2, 85238 Petershausen 08137/99265 Jhen Lubo ourek, Seniorenheim, Kln am Rhein Jhen Josef Jon, ernn 73, 267 51 Zdice 00420/311 686 334

    Slovensk katolick misie v N mecku: Sprecher Mons. Rudolf Maslk, Landsberger Str. 39 80339 Mnchen (089) 500 3510 Pfr. Arpd Bernath (zodpov dn za Norimberk), Friedrichstr. 6 95119 Veitsbronn (0911) 751446 Pfr. Juraj Sabado, Gemeinde St. Gorazd, Philipp-Fleck-Str. 13 60486 Frankfurt am Main (069) 77 8319 Pfr. Peter Hudyma , August Bebel Str. 49 68199 Mannheim (0621) 81 4595

    Nov sv tc biskup pro ostravskou dieczi Mons. Martin David

    * 15. srpna 1970 na eladn (46 let)

    kn sk sv cen: 24. ervna 2000 v Ostrav

    biskupsk sv cen: 28. kv tna 2017 v Ostrav

    P vodn se vyu il mechanikem stroj a za zen

    v Tat e Kop ivnice, kde tak n kolik let pracoval.

    Po kn skm sv cen p sobil jako kaplan v Opav

    a sou asn i jako kaplan pro mlde v opavskm

    d kantu.

    2002 - 2008 far farnosti St bo ice u Opavy

    od r. 2008 generln vik ostravsko-opavsk diecze

    Pr podrobnost:

    Nov ostravsko-opavsk pomocn biskup se stal

    sou asn titulrnm biskupem diecze Thucca, kter se nachz v africk Numdii (dnen Alrsko).

    Biskupsk heslo:

    Verbum caro faktum est - Slovo se stalo t lem

    "Je to pro m fascinujc okamik d jin, kdy se B h

    stv lov kem - za souhlasu Panny Marie. Tuto

    biblickou udlost si liturgicky p ipomnme 25. b ezna

    o slavnosti Zv stovn Pn - ten den jsem ze dozv d l

    o mm jmenovn biskupem."

    Na zv r bohosluby biskup David ekl:

    "Pan nuncius se pro m a pro celou dieczi stal

    opravdu nunciem - zv stovatelem radostn zprvy,

    e diecze m pomocnho biskupa. ...

    "S novou slubou p ijmm i biskupsk k , kter

    budu nosit na hrudi. T je ten neviditeln, kter

    biskup nese na svch bedrech.

    Jak je t k, by mohl ci biskup Lobkowitz, kter

    k biskupsk sluby nos ji 27 let. K dnenmu

    vro bych mu cht l poblahop t a zrove

    pop t dobrho sv tcho biskupa a slbit mu, e se

    jm budu snait bt."

    Ostravsko-opavsk biskupstv

    Biskupstv bylo z zeno v roce 1996 bulou papee Jana Pavla II. P vodn m lo vzniknout ji v r. 1777

    spolu s biskupstvm v Brn , ale pro tehdej politick neshody i osobn t enice z stal pln pouze na pap e.

    Sou asnm (prvnm) sdelnm biskupem je Mons. Frantiek Vclav Lobkowitz OPraem (*1948).

    Ostravsk katedrla Boskho Spasitele je po Velehradsk basilice druh nejv t kostel na Morav . Konkatedrlou (spolu-katedrlou) se po z zen diecze stal kostel Nanebevzet Panny Marie v Opav . Diecze se skld z 276 farnost, kter tvo 11 d kant ; m 180 kn , 337 kostel a kapl.

    Patronkou diecze je svat Hedvika. Narozena v r. 1174 v Bavorsku na hrad Andechs, vdala se a p sobila ve Slezsku. Vynikala p edevm lskou a dobro innost k chudm a nemocnm.

    biskupsk znak a heslo Mons. Martin David katedrla Boskho Spasitele v Ostrav

  • 6

    kardinlsk znak "Aby vichni jedno byli" - posledn foto z nemocnice - katedrla sv. Vta v Praze p i poh bu

    Miloslav kardinl Vlk (1932 - 2017)

    narozen 17. kv tna 1932 v Lnici u Milevska kn sk sv cen: 23. ervna 1968 v eskch Bud jovicch

    biskupsk sv cen: 31. b ezna 1990 v eskch Bud jovicch

    kardinlsk kreace: 26. listopadu 1994 v m

    zem el 18. b ezna 2017 v Praze ve v ku nedoitch 85 let

    poh ben ve svatovtsk katedrle v Praze

    PhDr. - doktor filosofie

    Kardinl - kn z

    10. biskup eskobud jovick (1990-91)

    35. prask arcibiskup (1991 - 2010)

    P edseda Rady evropskch biskupskch

    konferenc CCEE (1993 - 2001)

    Modertor setkn biskup - p tel Hnut fokolre

    (1994 - 2012)

    Z duchovnho odkazu Miloslava kardinla Vlka

    "Lska je jedin sla, kter m e zachrnit sv t. K lsce pat ob . Ten, kdo ji p ijme, m radost, ... je asten."

    13. komnata kardinla Vlka, 2012

    "Jsem ochoten odejt, anebo z stat." telefon s papeem Frantikem, 30. ledna 2017

    " lov k je ur en k trvalmu ivotu, ... ke spole enstv ... tou milovat a bt milovn ... je ur en ke t st."

    10. nora 2017 "B h je Otec, je blzk. B h nen vzdlen! ... P ichz stle. P ebv mezi nmi." Na dotaz, m-li bolesti: "Ne! To B h m bolesti, chce p ebvat mezi nmi."

    "Provm zkuenost s Bohem blzkm a cht l bych jt, abych ho spat il." 25. nora 2017

    "To, co jsme snad nedokon ili, to ud lme, tady nebo tam, spole n ..." 2. b ezna 2017

    "Nejkrsn j krl je ... Je na k i." 17. b ezna 2017

    Vzpomnka biskupa Vclava Malho

    Po Listopadu se stal viditelnou osobou zvlt jakoprask arcibiskup. N kolikrt zavtal do holeovickfarnosti, kterou jsem tehdy administroval. Jeho zsluhou jsem byl jmenovn pomocnm biskupem.T inct rok jsem pracoval v jeho blzkosti. Nebylo vdy snadn se vyrovnvat s jeho pracovnmnasazenm. Ob as dal najevo svou dominanci.Navzdory ne vdy pohodov atmosf e dosv d uji,e mu lo o dobro crkve a ve, m by si mohlzpest ovat sv j ivot, odloil a vydval vechny sv slyke slub Boho lidu. Dovolm si jednu netypickou vzpomnku, doufm, e senikdo nepohor. Vdy mne dojmalo, kdy jsme v arcibiskupsk kapliza nali rann modlitbu brevi e, jak hlasitm a z trobjdoucm zvnm p ekonval navu a nevyspalost,ale nepolevil. Nestalo se, e by vynechal, i kdy by tobylo aspo lidsky pochopiteln. K jeho slub past e mohu ci jen tolik, e poctivobjd l farnosti a p es velk vyten a zaneprzdn nmnohmi koly se snail bt s lidmi.

    Byl velmi u enliv na mezinrodnm poli. M l t st, e jeho nejblim spolupracovnkemv CCEE byl kardinl Lehmann, mu velkho formtu,kter mu pomhal roz it rozhled na celoevropskrovni. I kdy byl bratr Miloslav pov ovnvznamnmi aktivitami v zahrani , nikdy neztratilze z etele sv enou dieczi.

    Spojit a propojit koly domc a zahrani n byl tmnadlidsk kol. Dokzal to. Kolik energie vydal,aby se zklidnila situace na teologick fakult . Jakou radost m l, kdy se da ilo budovn farnchcenter v okrajovch tvrtch Prahy.

    Ob as vyjd l na milovanou umavu ke svmp tel m na dva dny s naditmi takami papr , kterpot eboval vy dit. Ilustrace jeho pracovitosti. Mla byl mu a do poslednho okamiku zaplenpro Krista a zaujat velikono nm tajemstvm.

    Mons. Vclav Mal prask pomocn biskup

    pro asopis Nov M sto 5-6/2017

  • 7

    Nae hroby: Viktor Magdolen

    * 9. z 1920 Chynorany na Slovensku

    22. b ezna 2017 Mnichov ve v ku 96 let

    poh ben Nordfriedhof Mnichov

    Dlouholet zp vk p i slovenskch i eskch bohoslubch v Mnichov i p i poutch v Ellwangen

    - redaktor Rdia Svobodn Evropa (od r. 1951)

    - p tel Otce Karla Fo ta

    - sbormistr na Slovensk misii v Mnichov

    - spoluautor mnoha duchovnch psn, nejznm j je "Krlovna nebes"

    1. Kr ovn nebies, Panna Mria, ty's najkrajia z hviezd, ist alia. Ku Tebe vzdych zbon nrod Tvoj, modlitba tich zmierni nepokoj.

    Prit ns do svojho lona, k Tebe vinieme sa s dverou,

    a ke telo nae skon, poslednou bu oporou.

    R: [: K nm sa obr , , Matka lskav, znie naa piese , naa oslava. U Syna svojho za ns oroduj, nau drah vlas , Matka, ochra uj. :]

    2. Patrnka naa, Matka jedin, k Tebe sa vzna prosba primn.

    Vetci sme Tvoji, vieru nau str, v duchovnom boji pomoc preuk.

    Nrod Tvoj a o to pros, Ty si Matka dobr, lskav,

    o si dietky v srdci nos, pred zlobou ich zastva.

    hudba: Jozef Halmo, text: Viktor Magdolen

    Viktor Magdolen ve Svobodn Evrop

    asi v r. 1980

    SPRECHER ESK DUCHOVN SLUBY V N MECKU

    24. 26. ledna 2017 - Vro n konference delegt a mluv ch (Sprecher) jinojazy nch duchovnch sprv v N mecku a p slunch referent n meckch biskupstv. Konference se konala v Augsburgu.

    7. nora - Mimo dn valn hromada st edis...

Recommended

View more >