Jupiter Největší z planet Sluneční soustavy Někdy „dvojsystém“ Slunce – Jupiter

  • Published on
    21-Jan-2016

  • View
    28

  • Download
    0

Embed Size (px)

DESCRIPTION

Jupiter Nejvt z planet Slunen soustavy Nkdy dvojsystm Slunce Jupiter msk bh Jupiter 318 x hmotnj, ne Zem Nedokonen hvzda Aby se stal hvzdou, musel by bt 50 x hmotnj M nejmn 63 msc Galileovsk msce: - PowerPoint PPT Presentation

Transcript

  • Jupiter Nejvt z planet Slunen soustavy Nkdy dvojsystm Slunce Jupiter msk bh Jupiter 318 x hmotnj, ne Zem Nedokonen hvzda Aby se stal hvzdou, musel by bt 50 x hmotnj M nejmn 63 msc Galileovsk msce: Io, Europa, Ganymed, Callisto

  • Prmrn hustota1,326 g/cm3Gravitace na rovnku23,12 m/s2 (2,358 G)

  • Sloen:

    Mal kamenn jdro Kovov (pevn) vodk Tekut vodk Plynn atmosfra

    Atmosfra: 86% vodku, 14% helia metan, uhlk, etan, sulfan, neon, kyslk, sra, . Siln boue a turbulence Velk rud skvrna (anticyklona, 12000x25000 km, dv Zemkoule) Tlouka atmosfry cca 1000 km Oblaka nejne modr, ve bronzov a bl, nahoe modr chemick reakce stopovch prvk

  • Vce energie vyz, neli zsk (uvnit hav 20 000 K pomal gravitan kolaps) Siln magnetick pole (10 x silnj, ne zemsk) Zachycuje nabit stice nebezpe pro kosmonauty Slab prstenec (viditeln v infraervenm spektru) Je sloen ze zrnek hornin, neobsahuje led

    Vzkum: Pioneer 10 (1972) Pioneer 11 (1973) Voyager (1979) vzkum msc Galileo (1989) obn sonda dopad komety Shoemaker-Levy Cassini (2000) Msce Jupitera: Galileovsk: Io, Europa, Ganymed a Callisto Na kad 4 obhy Io uskuten Europa 2 a Ganymed jeden (tzv. drhov rezonance) Slapov sly od Jupitera ohvn jader mesc

  • Io Lze pozorovat bnm triedrem Knka I, dcera boha Dia (v m Jupiter) Aktivn vulkamismus vbuchy sopek a 800 km nad povrch barva lut sra Zdroj tepla slapov sly od Jupitera Teplota povrchu: -143 C. Okol sopek: +17 C Dal zdroj tepla magnetosfra Jupitera. Indukc vznikaj siln proudy (a 3 000 000 A) vboje v atmosfe Sloen: kovov jdro (Fe+S), siliktov pl jako terestrick planety Povrch erven a lut Skaln vlenky, pokryt srou Atmosfra: S, K, Na, O2, N, ..

  • Vulkn PelVlevy lvy (sra)Hora Haemus mons

  • Sopka PrometheusSopka Ra Patera

  • Europa Jasn objekt, dobe odr svtlo Sloen: silikty + voda Geologicky aktivn zdrojem slapov sly Kryovulkanismus (na povrchu zlomy a brzdy) Monost ivota (ptomnost vody, ochrana ped uv zenm, teplo od vulkanismu) Sloen: pevn jdro (NiFe), skalnat vrstva (pl) vrstva tekut vody (100km) povrch 10 km led

  • Detail povrchu Europy

  • Ganymedes Nejvt z Jupiterovch msc, nejvt ve Slun. Soustav. Sloen: Kovov jdro, skalnat pl + led (voda). dk ozonov atmosfra Povrch: hory, dol, toky lvy, impaktov krtery

  • Sloen a detaily povrchuGanymeda

  • Callisto

    Druh nejvt msc ve Slun. Soustav (velk jako Merkur) Povrch hust pokryt impaktovmi krtery Pnev Valhala (3000 km), pnev Asgard (1600 km) Sloen: Jdro zhutn skla a led, nad n 10 km slan ocen vody, na povrchu kra (200 km) led pokryt prachem a lomky skly

  • Sloen a detailypovrchu Callisto(rozliovac schopnostcca 60m)

  • Saturn Saturnus vldce boh (m). V ecku Kronos Druh nejvt planeta Slunen soustavy Hustota nejni ve Slun. Soustav (690 kg/m3) Velk zplotn (tekut vodk pi vysokm tlaku a do 7000 K) Atmosfra s krystalky amoniaku barvy Objevitel: CH. Huyghens: Annulo cingitur tenui plano, nusquam cohaerente ad eclipticam inclinato = Je obklopen tenkm rovinnm prstencem, kter nikde s nm nesouvis a je naklonn k ekliptice G.D. Cassini struktura prstenc (dva vnj a jeden vnitn) J.C. Maxwell a S. Kovalevsk matematick dkaz, e mus bt sloen z stic Atmosfra: Hust atmosfra pechz postupn do plt. Sloena zejmna z vodku (75% vodku, 25% helia, metan, voda, pavek)

  • Sloen: jdro skalnat materil + led (d ~ 20 000 km) Tlak 8 milion MPa, teplota 12 000 K Kovov vodk, kapaln vodk, plynn atmosfra V atmosfe vanou siln vtry, a 1800 km/s Mohutn bouky Dv ron obdob lto a zima (jednou za 15 let)

    Vyzauje 1,8 x vce, ne pijm (gravitan kolaps tzv. Kelvinova- Helmholtzova nestabilita) Zhadn estihelnk na jinm plu. Prmr 25 000 km, ostr hly, vnoen 100 km do atmosfry

    Saturnovy prstence: irok 250 000 km a tlust nkolik set metr Msc Pan v Enckeho dlen Msc Atlas na okraji prstence A Msce Prometheus a Pandora kad z jedn strany prstence F M celkem 60 msc

  • Jin polrn vr

  • Povrch Saturnus mscem Mimas

  • Pastsk msce obhaj uvnit jednotlivch prstenc planety Saturn a maj pm vliv (gravitace) na jejich utven. Jedn se o msce Atlas, Epimetheus, Janus, Pan, Pandora a Prometheus.

    Skupina vnitnch msc obh v Saturnov prstenci E po stabilnch drahch s malm sklonem. Jsou to msce Dione, Enceladus, Mimas, Methone a Pallene.

    Koorbitln msce obhaj spolen s velkmi msci v jejich Lagrangeovch bodech L4 a L5. Jejich rotace je dky siln gravitaci vtch msc vzan. Tato skupina se jet dl na dv podskupiny Tethys a Dione.

    Skupina vnjch velkch msc obh uvnit dkho prstence E po stabilnch drahch. Jedn se o msce Hyperion, Japetus, Rhea a nejvt Saturnv msc Titan.

    Zvltn skupinu msc tvo skupina Nor. Jedn se o mal msce, kter obhaj Saturn ve vzdlenostech 13 - 22 mil. kilometr po retrogrdnch drahch, kter jsou vi rovin Saturnova rovnku sklonny o 147 a 176.

    Posledn skupinou msc je skupina Gal, kter obhaj se sklonem okolo 35 k rovin rovnku planety

  • Saturnovy msce: Titan:

    Vlastn atmosfra, na povrchu ocen tekut kapaliny (nebo psek?) Zem kolobh vody Titan kolobh metanu Mon metanov ivot? Acetyln vhodn potrava. Redukc vodkem vznik metan + energie (Zkladnm procesem by nebyla oxidace, ale redukce) Zamrzl skanzen ivota na Zemi (Zem mla pi svm vzniku stejn sloen atmosfry)

    Nzk teplota ivotn pochody by byly velmi pomal. Pohyb kontinentlnch desek (sondy Cassini a Huyghens) Vtrn eroze, sopky, oceny etanu a metanu, organick molekuly Zdroje energie hork prameny a uhlovodkov jezera

  • Duny na Zemi a na Titanu

  • Snmky povrchu Titanu (uprosted umleck zpracovn krajiny na Titanu)

  • Enceladus:

    W. Herschel Prmr 500 km (mal msc) Odr vce ne 90% dopadajcho svtla Kryovulkanismus. Deformace kry, prolkliny, zlomy, geologick aktivita Podpovrchov ocen vody Sloen zejmna z ledu. Materil se tam dostal zejmna z komet (stejn sloen) Teplota na povrchu: - 163 C Samotn ocen je tepl, mon ivot

    Rhea - druh nejvt Saturnv msc (vodn led + kemiitany)

    Dione a Japetus jedna polokoule je svtl druh tmav (zatm nevyeeno)

  • Rozmry508 496 490 (498,8) kmGravitan parametr7,20715 km3/s2Hmotnost1,081020 kgPrmrn hustota1,61 g/cm3Gravitan zrychlen0,113 m/s2 ( 0,0115g)nikov rychlost0,241 km/sPerioda rotace32,883 h (vzan rotace)Sklon rotan osy~ 0Albedo0,990,06Povrchov teplota - min - prmr - max ? K -222 C, tj. 51 K -198 C, tj. 753 KCharakteristiky atmosfryAtmosfrick tlaknemitelnSloen atmosfryVoda a jej ionty~ 100%

  • Plny na dal vzkumy Jupiterovch a Saturnovch msc ( NASA + ESA )

    Europa Jupiter Systm Mission Titan Saturn Systm Mission

  • Uran Uran byl starovk eck bh nebe, nejasnji nejvy bh. Uran byl syn a ptel Gaia, otce Cronuse (Saturnu) a byl zrodu Kyklop a Titn (tedy zpedchdc Olympskch boh).

    Uran je sedm planeta od Slunce aje tet nejvt ve slunen soustav

    Uran m znmch 21 msc Dva nejvt msce, Titania a Oberon, byly objeveny Williamem Herschelem u vroce 1787.

  • William Herschell objevil Uran jako prvn planetu modernho vku, pi systematickm prohledvn oblohy sjeho dalekohledem 13. bezna 1781. Uran byl vlastn pozorovn pedtm u mnohokrt, ale zapadl ignorovn jako dal hvzda (prvn zaznamenan pozorovn je zr.1690, kdy ho John Flamsteed zkatalogizoval jako 34Tauri).

    Za velmi dobrch pozorovacch podmnek a pi znalosti jeho polohy (od roku 2009 se nachz v souhvzd Ryb) jde Uran pozorovat i pouhm okem.[5] V tu dobu je jeho hvzdn velikost 5,5 mag.

    Vnitn stavba Uranu

    Uranova osa rotace je tm rovnobn sjeho rovinou obhu kolem Slunce a strochou nadszky by se dalo ci, e se po sv drze kutl (pravdpodobndsledek srky s tlesem velikosti planety jet v dob, kdy Uran vznikal).

  • Atmosfra Uranu se skld z83 % vodku, 15 % helia, 2 % metanu a malho mnostv acetylnu a jinch uhlovodk. Metan vhorn atmosfe pohlcuje erven svtlo a tm dv Uranu jeho modrozelenou barvu. Tlouka atmosfry se odhaduje asi na 1000 km. Atmosfra je uspodna do vcch mrak pohnnch rotac planety, obhajcch vkonstantnch kch, m vytv psy, podobn daleko ivjm skupinm mrak pozorovatelnch na Jupiteru nebo Saturnu. Vroce 1977 bylo objeveno devt prstenc Uranu. Uranovy prstence byly objeveny prvn po prstencch Saturnu. Byl to objev znanho vznamu, protoe nyn vme, e prstence jsou spolen rys planet, ne zvltnost osamocenho Saturnu. Uranovy prstence jsou hodn odlin od tch na Jupiteru nebo Saturnu. Prstenec epsilon je sloen vtinou zledovch balvan oprmru asi kolem jednoho metru.

    Pastsk satelity (nap.Kordlie a Oflie) dr pohromad prstence, kterch je celkem 11).

  • Msce Uranu:

  • Vnitn msce s pravidelnmi drahami obhaj v blzkosti planety po kruhovch drahch v rovinch lecch tm pesn v rovin rovnku planety. Do tto rodiny pat Ophelia, Bianca, Cressida, Desdemona, Juliet, Portia, Rosalind, Belinda, Puck, Perdita, Mab a Cupid. Vechny le mezi Uranovmi prstenci nebo v jejich tsn blzkosti. Vnj msce s pravidelnmi drahami obhaj ve stedn vzdlenosti a za prstenci. Jejich drhy jsou tak prakticky kruhov a le tm pesn v rovin rovnku. Do tto rodiny pat nejvt Uranovy msce Miranda, Ariel, Umbriel, Titania a Oberon. Msce s nepravidelnmi drahami obhaj ve vtch vzdlenostech od planety po vce i mn vstednch drahch. Jedn se pravdpodobn o zachycen transneptunick tlesa. Do tto rodiny pat Caliban, Stephano, Trinculo, Sycorax, Margaret, Prospero, Setebos, Francisco a Ferdinand.

    Miranda

    Dcera kouzelnka Prospera v Shakespearov he Boue. Mal, velice pozoruhodn msc, Slepenec kaony, zlomy, terasy. Mlad i starPovrchy, smchan navzjem (zejm slapov psoben Uranu.

  • Ariel Krtery, pkopov propadliny s hladkm dnem (snad ohlazeno tekutm pavkem, metanem, nebo CO)

  • Umbriel Star povrch, krtery, slab vulkanismus

    Titania Nejvt z Uranovch msc. Pokryta skalmi a zlomy

    Oberon Star ledov povrch, pln krter (v lev doln sti hory, vysok asi 6 km)

  • Neptun Posledn z Plynnch obr Velmi podobn Uranu (tzv.Ledov obi)

    Vnitn stavba:

    1 horn vrstva atmosfry, vrcholky mrak 2 atmosfra sloen zvodku, hlia a metanu 3 pl tvoen vodou, pavkem a ledem metanu 4 kamenoledov jdro

  • Objeven planety Planeta Neptun byla objevena 23. z 1846 astronomem Johannem Gottfridem Gallem a studentem astronomie Louisem d'Arrestem spomoc matematick pedpovdi, kterou vypracoval Urbain Jean Joseph Le Verrier.

    Urbain Jean Joseph Le Verrier

    Neptun je typickm pedstavitelem planety zvan plynn obr, jeho prmr je 49 500 km. Obn doba kolem Slunce in 165 rok. Perioda rotace je 16 hodin a 7 minut. Narozdl od Zem se me pochlubit 8 msci, znich est bylo objeveno sondou Voyager. Den na Neptunu trv 16 hodin a 6,7 minut. Centrln st nitra planety, piblin dv tetiny polomru, je sloena postupn od stedu zkamennho jdra, ledu, tekutho pavku a metanu

  • Velk tmav skvrna Ron obdob na Neptunu

    Stejn jako Jupiter a Saturn m Neptun svj zdroj vnitnho tepla - planeta vyzauje vc ne dvakrt tolik energie ne j obdr od Slunce. Jako typick plynn planeta vanou na Neptunu rychl vtry, uspodan do psem soubnch s rovnkem a velk boue nebo vry. Neptunovy vtry jsou nejrychlej ve Slunen soustav, dosahuj rychlosti a 2000 km/h.

  • Triton Neptun m 4 slab znateln prstence. Prstence jsou tvoeny zprachovch stic a malch tlsek, kter asto dopadaj na povrch Neptunovch msc. Zpozemskch dalekohled jsou prstence pozorovateln jen jako oblouky Neptunovy prstence dostaly jmna: nejkrajnj je Adams (obsahuje ti vrazn vsee, nyn pojmenovan jako Volnost, Rovnost a Bratrstv), dal je jeden nepojmenovan prstenec se stejnou obnou drahou jako msc Galatea, nsleduje Leverrier (jeho vnj protaen jsou Lassell a Argo) a konen tenk, ale irok Galle.

    Nejvt Neptunv msc Triton Neptun a Triton

  • Triton m prmr 2 700 kilometr a je tedy nejvtm Neptunovm mscem. Byl objeven roku 1846, britskm astronomem Williamem Lassellem, nedlouho po objeven Neptunu. Triton je nejchladnjm objektem vna slunen soustav. Jeho povrchov teplota je -235C. M tenkou atmosfru tvoenou mraky ze zmrzlch krystalk dusku (jen nkolika kilometr). Povrch Tritonu je zjizven etnmi brzdami. Na jeho povrchu jsou gejzry, kter chrl duskat plyn a tmav steky prachu do dk atmosfry.

    Larisa Protheus

  • Otzky z fyziky.1. Zklady kinematiky (drha, rychlost, zrychlen, voln pd, hlov rychlost a zrychlen).2. Newtonovy zkony3. Zkon zachovn energie.4. Zkon zachovn hybnosti.5. Newtonv gravitan zkon.6. Zkladn zkony hydrostatiky a hydrodynamiky.7. Fyzika ten.8. Povrchov napt kapalin.9. Termodynamick vty.10. Kmity a vlny (pehled).11. Elektrostatika (Coulombv zkon, kapacita, potencil).12. Elektrick proud ve vodich.13. Elektrick proud v elektrolytech.14. Elektrick proud v plynech.15. Polovodie (pehled).16. Stdav proud (vznik, vlastnosti, vyuit).17. Elektromagnetick indukce. 18. Geometrick optika (zkladn zkony, zrcadla, oky).19. Sloen atom.20. Zkladn interakce v prod. 21. Zklady astrofyziky (svteln rok, Velk tesk, vvoj Vesmru).22. Hvzdy a Galaxie (dlka ivota, vvoj, znik).23. Zem.24. Venue, Mars, Planetky.25. Velk planety a jejich msce (Jupiter, Saturn, Uran a Neptun).