leden - únor 2015

  • Published on
    22-Jul-2016

  • View
    218

  • Download
    3

DESCRIPTION

 

Transcript

  • Ped zimou se (ne)schov

    Docela jin svt

    Msta mnoha tv

    Zimn pohlazen

    www.kampocesku.cz

    ZDARMATuristick magazn

    po esku

    ronk IX., ledennor 2015

    Pedstavte si to ticho, kdyby lid kali jen to, co vd.

    -Karel apek-

  • Jsme tu pro vs i v roce 2015.Ruku na to!

    PF 2015

    KAM po esku S nmi vte KAM

    Ruce, kter pro vs pracuj Alice Braborcov (odpovdn redaktorka Prask pehled) |

    Ludk Dolej (hlavn gra k) | Zorka Dukov (redaktorka) | Vclav Hork (vedouc) | Zuzana Husseinov (asistentka redakce) | Martina Jurov

    (redaktorka Prask pehled) | Jakub Novk (webmistr) | Tom Kaika (redaktor KAM a Prask pehled) | Jaromr Kohout (redaktor KAM)

    | Marcela Kohoutov (odpovdn redaktorka Travel EYE a OPEN Czechia) | Ale Krej (zstupce vedoucho) | Jana Krej (pravy text)

    | Zdena Kubtov (produkn KAM) | Marie Kulinkovsk (produkn vech periodik) | Michaela Pfeifferov (redaktorka Prask pehled)

    | Jana Siglov (redaktorka KAM) | Ludk Sldek (fredaktor) | Lucie Sldkov (manaerka redakce) | Jana Strnsk (redaktorka Prask

    pehled) | Petr mal (gra k) | Marcela Wimmerov (korektorka)

    Tk vci dlme kad den. Na nemon je poteba trochu vce asu.

    48 49

    Stedn kdlo Praskho hradu; vbpozad ve Svatovtsk katedrly

    Central Wing of Prague Castle. St Vitus Cathedralsbtowers in the background

    Mittlerer Flgel der Prager Burg. ImbHintergrund die Trme des St. Veitsdoms

    . .b

    Hlavn lo kaple sv. Ke sbnstropnmi freskami od V. Kandlera (19. stol.)

    Nave of the Chapel of the Holy Rood with its ceiling frescos by V.bKandler (19th century)

    Hauptschi der Heilig-Kreuz-Kapelle mit Deckenfresken von V. Kandler (19.bJh.)

    .b .b (19b)

    Detail nstropn fresky Abrahmova ob

    Close-up of the ceiling fresco called AbrahamsbSacri ce

    Detail des Deckenfreskos Abrahams Opfer

    Novou publikac redakce KAM po esku je obrazov prvodce Prask hrad, ndvomi do zahrad. Uren je irok nvtvnick veejnosti, kter se rozhodla i rozhodne navtvit tento nejvznamnj esk hrad na praskm vrchu Opy. Vme, e se stane pamtkou na nevedn zitek z nvtvy msta, kter bylo od 9. stolet sdlem eskch knat, krl, csa Svat e msk, prezident republiky a souasnm symbolem Prahy i esk sttnosti. Svou rozlohou je jednm z nejvtch hradnch komplex svta a podle Guinnessovy knihy rekord dokonce nejvtm starobylm hradem na svt vbec. Dky oblben lidsk innosti, fotografovn, meme uchovvat obraz svta na fotografich (fs svtlo a grafis ttec) tak, jak jsme jej v danm okamiku vidli a zachytili. Pijmte tedy nae pozvn na prohldku Praskho hradu, ndvomi do zahrad, zachycenou na fotografich na redakce.

    Prask hradndvomi do zahrad

    orn vzan plnobarevn publikace vychz vlednu 2015

    orn 4 jazykov mutace, 200 stran

    orn kdostn na pultech vybranch knihkupc ana adrese redakce

    orn doporuen prodejn cena 250 K

  • KAM na vlet sLubou

    Skoepovou 2

    Kutn Hora slav!

    15

    Jindichv Hradec,

    celoron zitek pro kadho

    17

    Dn, msto mnoha NEJ

    20

    iQLANDIA vda hrou

    23

    Objevte Pardubick kraj

    26

    Jin Morava 28

    Navtivte jin echy husitsk! 16

    Docela jin svt Zoo abotanick zahrada vPlzni 18

    LITOMICE, msto mnoha tv 21

    Hradecko destinace pro turistu 3. tiscilet 25

    st nad Orlic na Holiday World27

    Uijte si zimu vOlomouckm kraji 29

    Provizorn vz 11

    1www.kampocesku.cz |

    KAM vybr z obsahu

    Turistick magazn KAM po esku Jaromr Kohout (kohout@kampocesku.cz)Zorka Dukov (duskova@kampocesku.cTom Kaika (kasicka@kampocesku.cz)Jana Strnsk (stranska@kampocesku.cz)Michaela Pfeiff erov (pfeiff erova@prazskyprehled.cz)celoron pedplatn: 252 K (za 9 vydn)inzerce: (redakce@kampocesku.cz)esk korektura: Marcela Wimmerovgrafi ck nvrh azpracovn: Ludk Dolejwebmistr: Jakub Novktisk: Akontext, spol. s r. o.distribuce: PPL Pijetm dla k uveejnn nabv vydavatel prva k jeho en v titn ielektronick podob. Za zveejnn inzerce aPR lnk odpovd zadavatel, za zmnu programu odpovd poadatel. Petisk ajakkoli en jsou povoleny pouze se souhlasem vydavatele.foto na tituln stran: ZOO Dvr Krlov a. s.

    vydv: KAM po eskuregistrovno: MK R E 17865 ISSN 1802-8640adresa: Kubelkova 1108/30, 130 00 Praha 3tel.: +420 222 944 816-7mobil: +420 602 223 279e-mail: redakce@kampocesku.czpedplatn: predplatne@kampocesku.czwww.kampocesku.czfredaktor: Ludk Sldek (ludek@kampocesku.cz)redakce: Lucie Sldkov (sladkova@kampocesku.cz)Marie Kulinkovsk (kulinkovska@kampocesku.cz)Zdena Kubtov (kubatova@kampocesku.cz)Marcela Kohoutov (kohoutova@kampocesku.cz)Alice Braborcov (a.braborcova@prazskyprehled.czMartina Jurov (martina@kampocesku.cz)Jana Siglov (siglova@kampocesku.cz)

    vylo 2. ledna 2015250 K

    vylo29. prosince 2014

    Mil teni,pradvn svtek

    kzaehnn zimy atmy mme astn za sebou a stojme na potku roku 2015. Mnoz zns se dvaj kupedu v na-dji, e zahldnou ales-po koutkem oka nco ztoho, co ns ek. Ale jsou i tac, co v na

    osud, proto si kupuj horoskopy. Jin, co tak v, v, e smen propluj ivotem plnm nstrah spomoc nejvyho na druh beh. No ati, co nev, berou i-vot, jak pichz, anic nee (zatm). Inu, kad svho tst strjcem, aprotoe kad me za nco, vichni mohou za ve. Nevte? Potom se zkuste zamyslet asami sob odpovdt, jak je na tom uvs sedm ctnost (pokora, tdrost, pejcnost, mrumilovnost, cudnost, stdmost ainorodost) oproti sedmi ne-ctnostem (pcha, lakomstv, zvist, hnv, smilstvo, ne-stdmost alenost)? Jen tko se to piznv anerad sm pipoutm, e bel mv asto navrch.

    Co stm? Tko ct. Snad je dobe, e meme kad rok vlednu pomysln zanat adky pedse-vzetm se pokusit napravit losk chyby. Moc bych si pl, abyste na strnkch naich magazn vdy nali onu pomyslnou zemi krle Miroslava. Kde vm dme zapomenout alespo na chvli na strasti istarosti vednch dn. Kde se budete moci snmi vydat ve volnm ase na msta znm ineznm, za poznnm, odpoinkem iaktivnm hbnm. Pro-st tam, kde vm bude dobe adobe se vm na to bude vzpomnat. Ocenme kadou vai pomoc, nzor ikritiku, kter nm d slu vdnen dob dlat dl magazny pro nae tene stle zdarma. Vm, e se nm poda pinet na strnkch naich magazn stle nov tipy na vlety za poznnm ikrsami na vlasti. Pestoe mal, nabz zem naich otc takov mnostv vlet, e na to jeden ivot nesta.

    Rate vstoupit spolu snmi do svta cestovatel, turist, vletnk, vandrovnk apocestnch, do kra-jiny esk, moravsk aslezsk, na msta, kudy krela historie akde souasnost dl ve pro to, aby se vm tu lbilo. Bude nm ct vs provzet.

    Ludk Sldek, fredaktor

    PRASK

    pehledKULTURNCH POAD

    30 K www.prazskyprehled.cz

    01*2015

    sout o vstupenky do vandova divadla a slevov kupony v hodnot a 630 K

    Praha 22. ledna 2015 21. nora 2015

  • Dopisy ten

    foto

    W

    ikipe

    die

    foto

    H

    rbko

    v;W

    ikipe

    die

    foto

    W

    ikipe

    die

    sm mt ssebou njak peovatele. Tak aspo vlt jsem si to tam troku uila. Mm tam na zahrdce krsnou vestku, kterou jsem si sama vypstovala zpecky, apak mi tam roste tak vinn rva, ale oni mi to tam vdycky vechno oeou, jene se pro to na n nemu zlobit, kdy tam u skoro nejezdm. Vte, j jsem si to msto zamilovala hlavn proto, e jsem se tam sama tolik nadela. Chalupa vypa-dala na spadnut, nebyla tam ani podlaha, ale jen udupan zem, jedna rovka tictka na cel dm Avechno jsem to dala do podku pln sama.

    Vak u tam do tch milovanch Jizerek jezdm pes tyicet let, take je to opravdu moje srden zleitost.

    Moc dkuji za krsn povdn apeji Vm, abys-te se na svou milovanou chaloupku zase co nejdve podvala.

    Marcela Kohoutov

    Napsala estnct pvabnch knih oprod, divadlu aher-cch, astrologii, magii, zajm se ozahradnictv, litelstv, sbr liv bylinky. Je toho mnoho, co Luba Skoepov za svj dosavadn ivot stihla, aje toho jet vce, co m na-plnovno do dalch let.

    Pestoe loni oslavila ne-uviteln jednadevadest narozeniny, tak jej neutucha-jc energii avitalitu by j moh-ly zvidt iogeneraci mlad dmy.

    Akde to m uns nejra-dji?

    J to mm moc rda vJi-zerskch horch, kde mm svou chaloupku. Pro m je na Jizerkch nejkrsnj eka Jizera, protoe je takov tajemn am vsob velijak barvy Moje chalupa pochz jet zdoby roboty anachz se vmal vesnice vedle Mal Skly, jmenuje se to Ln. Jene u se tam sama nedostanu anikdo m tak nemiluje, aby tam se mnou zajel, take to je mj velk problm. Byla jsem tam naposledy vlt, kdy se tam se mnou stdali ptel, protoe j u mu-

    Luba Skoepov se naro-dila 21. z 1923 vNchod. Jej otec byl uznvanm maji-telem pily. Jej pvodn kestn jmno, kter j dali rodie, je Libue, ale i oni j pezdvali zkrcenm Lubo i Ljubo. Dt-stv proila ubabiky vPod-krkono. Doma byla psn vedena arodie by ji nejradji vidli pi studiu medicny. Ji vak vbilo herectv, kter si nedala vymluvit, take jej he-reck drha je vyvzdorovan.V roce 1944 ukonila studia herectv na Prask konzerva-toi. Jej prvn angam bylo vroce 1945 vsouboru J. Honz-la ve Studiu Nrodnho divadla. Pivedl ji sem jej kamard apozdji manel Josef Pehr. Od roku 1948 zskala stl angam vinohe Nrodnho divadla, kde nakonec vytvoila vce ne edest nezapome-nutelnch rol.

    Lub Skoepov sudiky darovaly do kolbky herectv. M vak ivzcn vypravsk talent, schop-nost zaujmout tene, fantazii, kter dv plynout vndhern etin. i zn energie aoptimismus.

    Dobr den peji ze slunenho Perthu. Vae tipy kam na dovolenou se mi tak zalbily, e jsem je pi-dal do naeho krajanskho vysln vPerthu vZ-padn Austrlii. Poslucham se moc lb. Mate moc hezky udlan webov strnky.

    Ludvk Jedla, Perth, AustrlieKrsn pozdraven do Austrlie naim krajan, pane Jedlo. Vae zprva ns moc potila, aje-li to mon, vyite n pozdrav iVaim poslucham.

    Dobr den, dnes jsem obdrel sposlednm leto-nm vtiskem (nejen) mho oblbenho magaznu KAM po esku rovn fakturu kpedplatnmu na rok 2015. Vzhledem ktomu, e chci mt jistotu, e mn bude asopis dochzet a nebudu ho muset pracn dohnt Ponkud nemile m pekvapila formulace oznmen oroku zprodlen vppad, e nebude dodrena lhta splatnosti faktury Dve jsem byl jemn redakc kontaktovn sdota-zem, zda mm zjem opedplatn ivnsledujcm obdob, pot probhla zm strany hrada. Tento lidsk moment mi vtomto ppad chyb

    Ing. Jan Slezk, Karlovy VaryDobr den, pane Slezku, souhlasm, tento postup na servisn organizace opravdu postrdal lidsk

    rozmr, za co se Vm i vem ostatnm pedplatite-lm jmnem redakce upmn omlouvm.

    Ven redakce, rok 2014 bude pomalu pedvat vldu roku 2015 a vs bude ekat nov radostn tvr prce na dalm ronku turistickho maga-znu KAM po esku. Pokud mohu hodnotit tento magazn, myslm, e je hodn mlo tak hodnot-nch, dynamicky vyvench asopis. st to mohou jak dti, kter se zanaj uit st, tak lidi do konce ivota V letonm poslednm sle lis-topadprosinec 2014 ale marn hledm kalend, kdy bude magazn vroce 2015 vychzet.

    Spozdravem V spokojen ten Josef Andris, JaromVen pane Andrisi, dkuji za Vae mil slova a ohledn kalende, teni jej naleznou v prvnm vydn magaznu KAM po esku, ledennor 2015.

    Ven redakce, peji vm vem v novm roce 2015 hodn zdrav, tst, spch. A se pln da pi tvorb dalch sel asopis, abychom se mohli inadle tit nad jejich strnkami.

    Ze umavy zdrav (podpis neiteln)Dkujeme za mil pn adovolte inm popt Vm, stejn jako vem naim tenm, ve zdrav proit rok 2015 astejn tak ivechny roky pt

    Ludk Sldek, fredaktor

    Dlouh cesta tachometru (-2700 let)Tachometr je dnes samozejmost, bez kter bychom byli vydni napospas dopravn policii. Neumm si ani pedstavit, jak bez nho vytovat poet ujetch kilometr na sluebn cest. Kde se ale vzal?

    Pedchd-ce tachometru se objevil ji ve starovkm m. Dal pak sestavil genil-n renesann veuml Leo-nardo da Vinci. Prvn mecha-

    nick tachometr byl patentovn pod nzvem ve-locimetr, ato roku 1888 chorvatskm profesorem Josipem Beluiem. Do vbavy motorovch vozidel byl montovn potkem 20. stolet astandardn v-bavou se stal po roce 1910. Dnes najdete nesetn mnostv tachometr, od tch tradinch mechanic-kch a po digitln. Ale nic to nemn na skutenos-ti: idii, pozor na body!

    Zorka Dukov

    Jizera v Dolnm Koenov

    2| www.kampocesku.cz

    KAM to vid

    KAM na vlet s LUBOU SKOEPOVOU

  • foto

    W

    ikipe

    die

    foto

    W

    ikipe

    die

    Tba aprava stbrn rudy vKutn Hoe, malba zkonce 15.stolet

    trpn prvo kutnohorsk (595 let)Koncem roku 1419 apedevm pak 9. 1. 1420 dolo vKutn Hoe ke krvavm pogromm. Pogrom, zruskho gromi neboli pustoit i drtit, pvodn pronsledovat idy, vpenesenm vznamu slova znamen masov pronsledovn jinovrc. Vtomto ppad se jednalo opronsledovn pvrenc kalicha.

    V potcch husitsk revoluce se kato-lick msto Kutn Hora, kter bylo vt dob obvno znanou st nmeckho obyva-telstva, pipojilo na stranu csae Zikmunda. Naopak ke stoupencm kalicha se hlsili obyejn lid, v Kutn Hoe pedevm hor-nci, kte byli z valn sti esk nrodnos-ti. Z pohledu spoleenskho tedy byli ei automaticky vnmni jako kalinci a Nmci jako zapishl katolci. Potom je zejm, e ti, co byli pronsledovni asvreni do achet, nebyli vybrni podle vry, nbr podle n-rodnosti, tedy ei. Bylo doloeno, e pron-sledovan stoupenci kalicha zavali nebval muka, kter konila muenm a nslednm svrenm do achet. Jejich chytai byli za dopaden apedveden adovho husity od-mnni kopou gro a za husitskho knze dostvali 5 kop gro. Teprve po dobyt Kut-n Hory Janem ikou (1424) pestalo sthn husitskch ech kutnohorskmi Nmci.

    Michaela Pfeiff er

    esk kne Betislav I. (960 let)Je tomu takka tisc let, co se vChrudimi 10. 1. 1055 odebral na vnost nemanelsk syn knete Oldicha aBoeny. Proslul jako esk Achilles, ulechtil akrsn, udatn izpupn, kter nevhal unst Jitku ze Svinibrodu, dceru bavorskho velmoe, kterou pojal za enu apoal sn pt syn.

    Betislav vldl Morav asi od roku 1029, ve-chch pak v letech 10341055. Byl silnm panov-nkem, kter rozioval svoji moc na polsk zem. Tady v letech 10381039 obsadil tak Hnzdno, kde nad hrobem sv. Vojtcha vyhlsil prvn znm esk zkonk, tzv. Betislavova dekreta. Vojtchovy ostatky pot odvezl do ech avil, e mu pomo-hou prosadit prask arcibiskupstv. Mezitm dobyl cel Slezsko, tm vak vzbudil pozornost mskho krle (pozdji csae) Jindicha III. ernho, kter mu dal ultimtum k oputn zem a navrcen koisti. Betislav se snail odvrtit hrozc konfl ikt tm, e poslal kJindichovi svho syna Spytihnva jako rukojm. Roku 1040 pesto Jindich vythl do ech, vbitv uBrdku na umav byl ale odraen, uznal porku a propustil Spytihnva. Ale pt rok u bez problm oblehl Prahu. Betislav se mu nakonec podrobil, aby zabrnil dalmu pustoe-n zem, amusel se dostavit do ezna ped sk snm, kde dal oodputn. Milosti se mu doslalo po psaze vrnosti asloen lennho holdu. Od t doby jako pevn spojenec aktivn podporoval Jin-dichovy vboje do Uher. -alba-

    Tvrkyn eskho romnu (185 let)Ped 185 lety, 24. nora 1830, se vPraze narodila spisovatelka Karolina Svtl. Ve svch romnech kritizovala povrchnost amorlku vrstvy, zn pochzela.

    Narodila se jako Johana Rottov do bohat ob-chodnick rodiny. Vroce 1852 se provdala za profe-sora Petra Muka. Byl to prv jej manel, kter j pedstavilBoenu Nmcovou. Svtl se sNmcovou sblila azrove ji velmi obdivovala jako silnou, nezvislou ahrdou enu. Vroce 1853 se Mukovm narodila dcera, je ale brzy zemela, abudouc spiso-vatelka se ztto ztrty dlouho vzpamatovvala. Vt dob zaala pst. Sv literrn jmno si zvolila podle vesnice Svtl pod Jetdem, rodit P. Muka. Kli-terrnmu sil mjovc se Svtl pipojila hned svou prvn novelou Dvoj probuzen valmanachu Mj. Byla tak inn vemancipanm hnut eskch en. Znm je jej citov upnut kJanu Nerudovi. Jejich vztah nicmn nepekroil mantinely ptelstv, ale itak musela kontakt snm po roce 1862 ukonit, aby nenaruil ideu morlky, na n si ve svm ivot aprci zakldala. Karolina Svtl zemela 7. 9. 1899 vPraze.

    -mak-

    Staroesk peklad bible (645 let)Kolem roku 1370 vznik pln staroesk peklad bible. esk stt vt dob upevnil sv postaven ve stedn Evrop. Karel IV. se stal csaem, kter se chtl vyrovnat tehdejm pednm zemm (Itlie, Francie) ivkulturn oblasti.

    Potky peklada-telskho sil hledejme vprvn polovin 14.sto-let. Je pravdpodobn, e se ho astnili pedn et teologov akaza-tel z ad praskch dominikn ibevnov-skch benediktin. Pe-klad byl nejsp uren enskm klterm, kde psobily dcery pednch eskch rod. Dokladem vznamu staroeskch biblickch peklad je Bible dransk, jej originl se sice nedochoval, jsou ale znmy jej opisy. Latinsk pedloha textu nebyla nikdy nalezena, je ale mon, e pochzela zokru-hu tzv. paskho rukopisu Vulgty. Avak dky nkladnosti vroby opis zstalo pouze unkolika exempl. -aba-

    Socha Betislava I. na ikov nmst vChrudimi

    3www.kampocesku.cz |

    KAM to vid

  • Historia magistra vitaeHistoria magistra vitae

    foto

    W

    ikipe

    die ;

    reda

    kce

    foto

    W

    ikipe

    die ;

    kres

    ba

    Kar

    olin

    a Ko

    ov

    Nhodn pedstaven ve Stavovskm divadle (230 let)OStavovskm divadle u bylo eeno anapsno mnoho. Ale vte, kdy vnm byla uvedena prvn esky hran hra?

    Klenot klasicismu se me chlu-bit nkolika prvenstvmi. V roce 1787 vdivadle vystoupil aosobn dirigoval Figarovu svatbu Wolfang Amadeus Mozart. Jak znmo, Praan ho po nespchu ve Vdni pijali s velkm nadenm. Na podzim tho roku se v divadle konala svtov premira opery Don Giovanni, kter divadlo ce-

    losvtov proslavila. Dalm vznam-nm meznkem vhistorii divadla bylo uveden premiry hry Fidlovaka. Ve he poprv zaznla esk sttn hymna Kde domov mj.

    Pvodn Hrabc Nosticovo di-vadlo se v roce 1785 stalo svdkem uveden prvnho eskho pedstaven, veselohry Odbhlec z lsky synovsk. Byl to peklad nmeck hry a jejm autorem je Gottlieb Stephanie. mysl hrabte Nostice-Rienecka byl pvod-n pln jin. Hrab stavl divadlo se zmrem, e vznikne divadeln scna, na kter se bude hrt nmeck ino-hra aitalsk opera. Tyto jeho pedsta-vy byly narueny 20. ledna 1785, kdy se na prknech jedn z nejkrsnjch divadelnch staveb vEvrop odehrla esk veselohra. Veselohra byla uve-

    dena nhodn. Snahou bylo hlavn zvit trby avyut touhy eskch di-vk po divadle, kter vedla kpovolen esk ei na jeviti. -mirea-

    Lka alchymista (400 let)Od mrt jednoho znejvznamnjch lka pelomu 16.a17. stolet ubhlo ji 400 let. Adam Huber zRiesenpachu je znm jako osobn lka advrnk Rudolfa II. Mimo jin se tak zaslouil opeklad Mattioliho herbe (oproti prvnmu pekladu Tadee Hjka zHjku zroku 1562 jej doplnil odal rostliny).

    Adam Huber se narodil 3. ledna 1545 ve Velkm Mezi. Sv vzdln, kter zskal na nmeckch univerzi-tch, uplatoval nejen pi sv profesi lkask, ale psobil tak jako vycho-vatel vevangelickch lechtickch ro-

    dinch. ZLitomic se pesthoval do Prahy, kde byl univerzitnm mistrem a v letech 16121613 dokonce rekto-rem Karlovy univerzity.

    Csa Rudolf II., kter vt dob tr-pl mnoha psychickmi poruchami zapinnmi jeho slabou psychikou vdsledku syfi lidy, ho jmenoval svm osobnm lkaem. Adam Huber pelo-il avrazn upravil znm Mattioliho herb, ve kterm upozornil na zm-nu bylin pukvorce akosatce lutho. Dle herb doplnil dalmi rostlinnmi druhy, jako nap. kaktusy a konopm setm. A prv dky svm znalostem rostlin se pokouel ulevovat od bolesti

    Rudolfu II., kter si jeho pomoci velmi vil. Jako svmu osobnmu lkai mu naprosto dvoval anen divu, e se znich stali dvrnci, zvlt vdobch csaovch nejtch depres.

    Pestoe dnes se na Adama Hube-ra takka zapomnlo, vminulosti jeho dlo inspirovalo celou adu lid. Velmi populrn byly i jeho hvzdsk ka-lende.

    Veronika Koov aAngelika Sedlkov,SS ARCUS

    1140 (875 let) Sobslav I. * 1090? 14. 2. 1140 esk kne

    45 (2 060 let) julinsk kalend zavedl Julius Caesar

    1985(4 000 let)detnkEgypt, Mezopotmie, ecko, na

    1300 (715 let)Vclav II. provedl mnovou re-formu raenm tzv. praskho groe, nejslavnj mince es-kho mincovnictv. Zaveden nov mince umonilo objeven stbra vKutn Hoe. Prask gro po tvrt stolet ovlivo-val fi nann aobchodn vvoj stedn Evropy.

    1375 (640 let)Karel IV. navrhl vyprojekto-vn prplavu mezi Vltavou aDunajem pes umavu. Podle historickch pramen nechal zahjit ti roky ped svou smrt vkopov prce. Pot se vak na projekt zapomnlo a patrn ipro znan technick a fi nan-n pote se neuskutenil.

    1470 (545 let)VPlzni vyla Kronika trojn-sk, nejstar dochovan esky psan titn kniha vechch. Dodnes existuj 3 exemple. Kronika trojnsk je nejrozsh-lej dlo staroesk zbavn przy, kter vzniklo podle latinsk pedlohy ze 14.stolet. Zpracovv ltku odobyt Troje.

    1620 (395 let)VPraze na Starm Mst ukostela sv. imona aJudy byl zaloen nejstar metropolitn konvent milosrdnch brat-. Po bitv na Bl hoe roku 1620 svil csa Ferdinand II. ji stvajc hospic zdoby vldy KarlaIV. du milosrdnch brat-, kte pili do ech.

    1895 (120 let)Vclav Laurin aVclav Klement zaloili vMlad Boleslavi to-vrnu na vrobu jzdnch kol. Nejdve kola jen opravovali, brzy je vak zaali sami vyrbt aprodvat pod znakou Slavia. Postupn se fi rma zvtovala avroba nabvala tovrnho charakteru.

    JohannGottlieb Stephanie, autor nmeck pedlohy kesk veselohe

    4| www.kampocesku.cz

    KAM to vid

    Historia magistra vitaeHistoria magistra vitae

  • Historia magistra vitaeHistoria magistra vitaefo

    to

    Wiki

    pedi

    efo

    to

    Wiki

    pedi

    e

    Mal obchodnk, velk nakladatel (225 let)Vnoru roku 1790 zaloil Vclav Matj Kramerius prvn ryze esk nakladatelstv aknihkupectv, prvn veskch zemch.

    Vclav ml pvodn mal ob-chod s knihami esk expedice v prask Michalsk ulici v dom UPlzlatho kola. Vc ne jako knih-kupectv fungoval vak obchod jako zsilkov sluba, kter umoovala praskm vlastencm rozeslat kni-hy aasopisy jejich mimopraskm ptelm. Vydvala se tu ale tak li-teratura srznou tematikou, jako Ve-ern shromdn Dobrovick obce (1801), kde se rolnkm srozumitel-nou e vysvtlovala jejich prva, povinnosti apoukazovalo se na ne-smyslnost povr amt. Postupn se obchdek rozil oknihtisk azmnil se na nakladatelstv, kde byla vyd-vna vtina knih t doby. Naklada-telstv se stalo centrem kulturnch i politickch snah esk mansk

    inteligence a slouilo jako naklada-telstv, knihkupectv a antikvarit. Zaloen esk expedice znamenalo nvrat etiny do spolenosti, odkud na dlouh lta vymizela. Vhlas na-kladatelstv byl nevdan. Jeho vznik byl krokem kspnmu rozvoji e-tiny inrodnho uvdomn. Po smrti Krameria pevzala nakladatelstv jeho ena se synem Vclavem. Nemli ale dost potebnho tst vpodnikn, proto museli roku 1823 vydavatelsk prvo prodat. Vclav se protloukal, jak jen to lo, adokonce vroce 1836 ve Vdni prodval brakovou literaturu. Po nvratu do Prahy se pokusil vyd-vat nkolik asopis, ovem nesp-n. Zemel 6. ervna 1861 v chudo-binci UMilosrdnch na Karlov.

    Hedvika Koubkov

    Jan Oko z Vlaimi (635 let)e nebude onikom menm ne odruhm praskm arcibiskupovi, prvnm eskm kardinlovi, pteli Karla IV. avychovateli Karlova syna Vclava IV. Jan pochzel zvznamnho lechtickho rodu pn zVlaimi, majcch ve svm erbu dv sup hlavy.

    Jan zprvu psobil upa-novnickho dvora jako se-kret a dle jako probot kostela Vech svatch. Jeho nezitn ptelstv s Kar-lem IV. mu vak vyneslo celou adu ocenn i hod-nost. Na podzim roku 1351 se stal biskupem olomo-uckm a po smrti Arnota z Pardubic (1364) zaujal jeho msto praskho ar-cibiskupa. Vroce 1365 zskal od pape-e pozlacen k a erven klobouk, odznaky legtskho adu. Stal se tak porunkem mladho kralevice Vcla-va, ktermu byl politickm rdcem, ale i vychovatelem. V roce 1370 koruno-val Vclavovu manelku krlovnu Jo-hanu Bavorskou a o dva roky pozdji

    poktil csaova tvrtho syna Karla ( 1373). Posv-til adu kostel a vystupo-val v ppadu Jana Mile, vznnho za kzn, ve kterm oznail Karla IV. za Antikrista. Kacstv Milo-vi soud neprokzal, a tak byl proputn. Takka na

    konci svho pontifi ktu, bylo to ve svatovtsk katedrle 15. 12. 1378, od-slouil zdun mi na pohbu Karla IV. Orok pozdji mu osobn vKutn Hoe pedal kardinl Pileus kardinlsk klo-bouk. Po svm jmenovn se vzdal ar-cibiskupskho adu ve prospch sv-ho synovce Jana zJentejna. Posledn dny svho ivota strvil vstran, kde tak roku 1380 umr. Zdena Kubtov

    1410 (605 let) staromstsk orloj vPrazeMistr Jan (Hanu), Mikul zKadan, Jan Ondejv

    1355 (660 let) Karel IV. vMiln 5. 1. korunovn eleznou lombardskou krlovskou korunou

    1180 (835 let) Sobslav II. * asi 1128 29. 1. 1180 esk kne

    1. leden 1900 (115 let)Zaala platit korunov mna, kter se stala jedinou zkon-nou zemskou mnou. Pomr star zlatky knov korun byl stanoven na 1 : 2. Jedna koruna se dlila na 100 hal. Star zlatkov penze byly postupn staeny. Korunov bankovky pily do obhu po roce 1900.

    1. leden 1930 (85 let)Nrodn divadlo vPraze bylo zesttnno. Vldn nvrh ped-loen kulturnmu vboru se-ntu Nrodnho shromdn, byl pijat ode vech stran bez rozdlu nrodn pslunosti. Po zesttnn Nrodnho divadla oekvala inkter dal diva-dla fi nann pomoc od sttu.

    1. leden 1990 (25 let)VPraze zemel esk hrdina Antonn Kalina. Za 2. svtov vlky byl zpolitickch dvo-d uvznn vkoncentranm tboe Buchenwald, odkud postupn zachrnil pes 900 idovskch dt. Vroce 2012 mu byl in memoriam udlen titul Spravedliv mezi nrody.

    2. leden 1795 (220 let)Csaskm dekretem byl obno-ven trest smrti, kter byl p-vodn za vldy csae Josefa II. zruen. Trest smrti se vztahoval na velezradu, tajn spolovn, tisk aroziovn zakzanch knih. Zloincm mladm 20 let byl uloen pouze mrnj trest tkho ale od 10 do 20 let.

    2. leden 1965 (50 let)eskoslovensk televize odvys-lala prvn Veernek. Proslul znlka se znmou postavikou Veernka je nejstar eskou televizn znlkou. Vtvarnkem byl Radek Pila areis-rem Vclav Bedich. Prvnm Veernkem byla pohdka Oteleviznm straidlku.

    Busta Vclava Matje Krameria (Gustav Zoula, 1899)

    Vez zVotivnho obrazu Jana Oka zVlaimi (kolem 1370)

    Erb Jana Oka zVlaimi

    5www.kampocesku.cz |

    KAM to vid

    Historia magistra vitaeHistoria magistra vitae

  • Historia magistra vitaeHistoria magistra vitae

    foto

    W

    ikipe

    die

    Dvakrt stelil Eiffelovku (125 let) Rdoby slavn esk podvodnk Viktor Lustig (18901947) byl za svho ivota vce ne padestkrt zaten. Narodil se 4. ledna vHostinnm vrodin venho obchodnka astarosty. Jeho souasnci tvrdili, e byl okouzlujcm dttem, stejn jako muem dobr nlady saristokratickm vystupovnm. Plynn hovoil nkolika jazyky askvle odhadoval mylen druhch.

    Prvn svtovou vlku proil zejm vUSA, kde se mu podailo prodat du-pliktor bankovek, ve skutenosti ne-funkn dtskou hraku. Poslze pijel do Pae, kde se pohyboval ve vybran spolenosti aivil se podvody pi hran

    bride apokeru. Vkvtnu 1925 se do-etl vnovinch onkladnm provozu Eiff elovy ve, kter postupn chtrala. Vhlav se mu zrodil geniln pln. Zaal se vydvat za vysokho ednka Minis-terstva pot atelegraf aobchodnkm

    skovovm rotem vHotelu de Crillon pedstavil tajn pln francouzsk vl-dy na likvidaci ve. Podvod se mu podail, aprotoe naplen podnikatel nepodal trestn oznmen, zahanben svou hloupost, Viktor pozdji prodal v jet jednou. Tentokrt byl ale po-lici dopaden, avak proputn. Podvedl imafi nskho bosse Al Capona, ale ito mu prolo. Ovem vroce 1934 padla kosa na kmen. Byl zaten FBI pro pad-ln penz. Pestoe uprchl zvazby, byl dopaden, odsouzen ke 20 letm vzen vAlcatrazu, kde na zpal plic asten ochrnut po mozkov mrtvici vbeznu 1947 umr.

    Tom Kaika foto

    Th

    aqaf

    a-liv

    e

    Viadukt s mnoha prvenstvmi (70 let)Alois Negrelli vznan konstruktr kamennch most urench pro eleznici. Pro echy m nedoceniteln vznam, protoe dil stavbu tzv. Negrelliho viaduktu, nejdleitj sousti prasko-dransk drhy.

    Italsk konstruktr, jen byl za sv zsluhy poven do lechtickho sta-vu a zskal titul ryte, dil vstavbu viaduktu, kter spojoval prask Ma-sarykovo ndra pes ostrov tvanici s Bubny. Most se me pynit hned nkolika prvenstvmi. Je to historic-ky prvn eleznin most pes Vltavu v Praze. Zrove tak druh nejstar po Karlov most. Svoj dlkou se ad

    mezi nae nejdel eleznin mosty severn od Alp. Celkov je v poad tetm nejdelm mostem v esk re-publice. O projektu na vstavbu Kar-lnskho viaduktu se jednalo od roku 1845, s vstavbou se zaalo na jae 1846, do provozu byl uveden vervnu roku 1850. Stavba byla pvodn sve-na eskmu technikovi Janu Pernero-vi, ten vak pi tragick nehod zemel,

    take vedenm celho projektu byl po-ven Negrelli. Ve svtovm mtku se jednalo o stavbu vskutku ojedinlou, vtto dob se po celm svt toti sta-vly mosty ze deva. Otom, e Negrelli si dal na sv prask stavb opravdu zleet, svd fakt, e viadukt peil dosud nejvt povode, kterou Praha zaila vroce 2002. Pi tto povodni se osvdily zkuenosti zpovodn vroce 1945, kter byla jen onco mlo nii-vj.

    Marie Kulinkovsk

    1600 (415 let) Jan pork * 6. 1. 1600 6. 8. 1679 gen. jezdectva habsburskch vojsk

    1645 (370 let) gen. Lennart Torstenson vpadl svojskem do ech

    1785 (230 let) Magdalena Dobromila Rettigov * 31. 1. 1785 5. 8. 1845 spisovatelka

    5. leden 1860 (155 let)Ve Filadelfi i ve Spojench st-tech zemel sv.Jan Nepomuk Neumann, esk teolog aka-tolick mision. Vra vBoha ho zavedla do USA, kde byl roku 1852 jmenovn 4.biskupem Filadelfi e. Zde tak budo-val kostely akatolick koly. Blahoeen byl vroce 1963 akanonizovn vroce 1977.

    6. leden 1830 (185 let)VHerlci se narodil esk mal Adolf Kosrek. Maloval zejm-na romantickou eskou krajinu. Inspiroval se dly svho ped-chdce Antonna Mnesa. Jeho nejznmjmi malbami jsou Selsk svatba i esk krajina. Zemel roku 1859 vpouhch 29letech na tuberkulzu.

    6. leden 1850 (165 let)VCerhonicch se narodil Ladislav Stroupenick, dramaturg Nrodnho divadla azakladatel eskho jevitnho realismu. Mezi jeho nejznmj veselohry pat Zvkovsk rar-ek aNai furianti, ve kterch pinesl na jevit realistick obraz soudob esk vesnice, rodnch Cerhonic.

    9. leden 1370 (645 let)Karel IV. vydal ochrann zkaz dovozu cizch vn do ech. Nazen mlo chrnit mstn vinae ped konkurenc zahra-ninch vn vsouladu shospo-dskmi zjmy zem. Prv za Karla IV. doshlo esk vinastv nejvtho rozkvtu.

    10. leden 1920 (95 let)Hlunsko bylo pipojeno keskoslovensku na zklad Versaillesk mrov smlouvy jako soust eskho Slezska. Jedn se ohistorick zem rozdlen mezi okresy Opava aOstrava. Hlunsko bylo vletech 17421920 soust Pruska, mlo tedy odlin spo-leensk aekonomick vvoj.

    6| www.kampocesku.cz

    KAM to vid

  • Historia magistra vitaeHistoria magistra vitaefo

    to

    Wiki

    pedi

    e

    Ltadlo Cyklon (105 let)Otcem mylenky aerodynamickho ltadla, chcete-li iditelnho aerostatu, byl vnaich zemch Ing. Gustav Victor Finger (30. 6. 1854 25. 3. 1919). Tento naden esk leteck konstruktr aprkopnk letectv tak zaloil apostupn vybudoval leteck oddlen nkdejho Technickho musea Krlovstv eskho.

    Absolvoval vy rel-ku vPraze apot studoval i v Nmecku. Po nvratu pracoval v nkolika pra-skch strojrnch, ped-nel a psal do odbor-nch asopis ipro denn tisk. Roku 1892 zaal uva-ovat o novm ltadle na principu vlcov dutiny, do kter by byla umstna vrtule pohnn parnm strojem. Vroce 1893 navrhl Cy-klon, letoun t vzduchu, pohnn vpodstat reaktivnm pohonem. Pot co ale na Vinohradsk td roku 1897 potkal prvn benzinov automobil znaky Benz, pochopil, e budoucnost ltn nen v parnch strojch, nbr

    v benzinovch moto-rech. Potkal se vak s nedostatkem fi nanc i pochopen. Ve Francii sice zskal 19. ledna 1910 patent . 408205, ale ra-kousk patent mu byl zamtnut, protoe pr ne-pinel nic novho. Pln

    funkn letadlo na Fingerov principu postavil a roku 1932 jist Ital Luigi Sti-pa. Finger tak jen tie pihlel prvnmu Blriotovu letadlu vPraze (1909) nebo letm Jana Kapara a Evena ihka (1911). Snad tak proto prohlsil: Kdy-by nebylo omezench nzor, mohli jsme dnes v Pai vystavovati esk aeropln. Jaromr Kohout

    Od pohdek po boj proti faismu (125 let)Takov byl tvr zbr jednoho znejznmjch eskch spisovatel vech dob Karla apka. Od jeho narozen 9. ledna 1890 uplynulo ji 125 let, mnoh jeho dla jsou vak stle aktuln.

    apkovy nejslavnj romny a dramata vm vyjmenuje kad k druhho stupn, dokonce vm pora-d, e jsou dnes ji voln ke staen na strnkch Mstsk knihovny. Mlokdo ale v, e byl tak nadanm fotogra-fem. asto fotil sv ptele aosobnosti z ad umlc i politik. Jeho fotogra-fi ck publikace o tnti Dece vy-la v nkolika destkch vydn. Dal apkovou zlibou bylo cestovn. Prv-

    n zahranin zkuenosti zskal ji pi svch studich fi lozofi e na univerzitch v Berln a Pai. Jako len PEN klu-bu se astnil mnoha mezinrodnch konferenc. Nelenil vak ani pi svch soukromch cestch s manelkou Ol-gou Scheinpfl ugovou. Vsledkem jeho neutuchajcho zjmu ociz kultury je cel ada cestopis a tak sbrka 462 desek etnick hudby, pozdji vnova-n Nprstkovu muzeu. Vdob hrozc nacistick okupace se apek svmi iny i literrnm dlem snail pede-vm obhajovat mylenky demokra-cie a lidskch prv. To samozejm nezstalo bez odezvy, a kdyby v pro-sinci 1938 nepodlehl nemoci, jist by skonil v nacistickm koncentranm tboe jako jeho bratr Josef. Celkem sedmkrt byl nominovn na Nobelovu

    cenu za literaturu. Udlena mu neby-la hlavn zpolitickch dvod, nebo vdsk ocelsk prmysl byl zvisl na odbytu do Nmecka.

    Jana Strnsk

    T. G. Masaryk aK. apek byli dob ptel

    foto

    w

    ww.

    czec

    hfol

    ks.co

    m; w

    ww.

    pate

    cnici

    .wbs

    .cz

    18151817(200 let)parn vz(Frantiek Brunich iJosef Boek)

    1875 (140 let) Terezie Brzkov * 11. 1. 1875 19. 11. 1966 esk hereka

    1885 (130 let) Hanu Ringhoff er * 3. 1. 1885 prosinec 1946 prmyslnk

    10. leden 1945 (70 let)Pi havrii letadla zahynul Jan Vella,eskoslovensk sthac pi-lot apilot britskho Krlovskho letectva (RAF). Za okupace se z-astnil domcho odboje, pot emigroval do Velk Britnie, kde se stal pilotem RAF. Dne 26.led-na 1945 mu bylo posmrtn udleno vyznamenn Zslun leteck k.

    10. leden 1985 (30 let)VPraze zemel Beno Blachut, esk pvec alen Opery Nrodnho divadla. Byl dri-telem estnho titulu Lauret sttn ceny aNrodn umlec. Vroce 1938 ztvrnil Jenka ve Smetanov Prodan nevst veskm divadle vOlomouci. Od roku 1941 byl lenem Opery Nrodnho divadla.

    11. leden 1510 (505 let)VPraze se konala korunova-ce Ludvka Jagellonskho, syna krle Vladislava. Ludvk se stal krlem ji jako tlet. Vdob spor mezi mstskmi apanskmi stavy je Vladislav ujistil, e vedlej zem Koruny (Morava, Luice aSlezsko) zstvaj inadle soust eskho krlovstv. 11. leden 1925 (90 let)Ve Velk Btei se narodil Roman Hemala, esk divadel-n herec. Studoval herectv na Sttn konzervatoi vBrn. Po jeho absolvovn zskal anga-m vDivadle S. K. Neumanna vPraze. Pot se vrtil do Brna, kde vletech 195259 psobil vMstskm oblastnm divadle.

    12. leden 1895 (120 let)VDoubravicch uLitovle se na-rodila Aneka Hodinov--Spurn, eskoslovensk ko-munistick politika. Roku 1921 se stala lenkou KS, vjejch organizacch zastvala adu ve-doucch funkc. V50. letech byla pedsedkyn Vboru eskoslo-venskch en aprosovtskho mrovho hnut.

    K. apek smanelkou Olgou

    7www.kampocesku.cz |

    KAM to vid

  • Historia magistra vitaeHistoria magistra vitae

    foto

    W

    ikipe

    die

    foto

    G

    aler

    ie Ko

    dl

    Jan Slavek (115 let)Vlednu roku 1900 se narodil pokraovatel malskho rodu Slavk Jan, bratr reisra astihae Jiho Slavka ajeden ze t potomk eskho male Antonna Slavka. Jeho ivot itvorbu poznamenala nemoc ansledn tragick smrt jeho otce.

    Ve svch obrazech v zti, krajinomalb i praskch pohledech vychzel z otcovch dl. Velmi ho ovlivnil tak matin druh satek anevlastn otec Herbert Masaryk, syn pozdjho eskoslovenskho prezidenta. Jan Slavek stu-doval na Akademii vtvarnch umn uprof. Jana Preislera, Vratislava Nechleby, Maxe vabinskho a Otakara Nejedlho. Od roku 1922 byl lenem Spolku vtvarnch umlc Mnes. Podnikl adu studijnch cest do Francie, na Korsiku, do Itlie, panlska, Anglie, ecka, SSSR aJugoslvie. Vra-nm dtstv scelou rodinou pobval na rznch mstech na vlasti, nap. vKamenikch uHlin-ska nebo vRybn vOrlickch horch. Tato msta

    si oblbil amotivy znich si pozdji vybral pro svou krajinskou tvorbu. Od roku 1937 a do sv smrtivroce 1970 bydlel vzadnm traktu Hrzn-skho palce na Loretnskm nmst. Odtud tak pozoroval amaloval sv slavn pohledy na Prahu.

    Jana Siglov

    Generl Karel Kutlvar (120 let)Dovolte mi pipomenout vtyto dny narozen donedvna takka zapomenutho legione aspoluinicitora Praskho povstn vkvtnu 1945. Je jm rodk zMichalovic uNmeckho, dnes Havlkova Brodu, brigdn generl Karel Kutlvar (27. 1. 1895 2. 10. 1961).

    Narodil se v rodin rolnka Josefa Kutlvara a Marie Magdalny Fikaro-v. Po smrti otce (1899) se maminka sama starala ostatek iest dt. Obec-nou kolu navtvoval vMichalovicch adky dobrmu prospchu absolvoval dle manskou i obchodn kolu v Nmeckm Brod. Pot nastoupil ufi rmy Jen vHumpolci, odkud vroce 1913 odeel do ruskho Kyjeva, do to-vrny Vielwert aDdina. Ale u vsrpnu 1914 se pihlsil do esk druiny, jed-notky budoucch eskoslov. legi. Coby rozvdk se astnil vech vznam-nch bitev. Za hrdinstv byl mnohokrt vyznamenn. U Zborova byl v hod-nosti podporuka velitelem 4. roty,

    pot byl poven na velitele praporu apo smrti plk. evce se stal velitelem 1.pluku. Cestu zRuska dom absolvo-val po sibisk magistrle do Vladivos-toku adle pes Hongkong, Singapur, Suez aTerst doputoval 2. nora 1920 do Prahy. Ve 33 letech byl poven do hodnosti brigdnho generla a velel pluku armdnho sboru a do nmec-k okupace 1939. Za okupace pso-bil v Obran nroda a za Praskho povstn se stal postupn velitelem povstalc, kter s generlem Rudol-fem Toussaintem dojednal odchod nmeckch vojsk zPrahy. Po vlce p-sobil ve vysokch vojenskch funkcch vPlzni aBrn, ale po roce 1948 byl ve

    zinscenovanm procesu obvinn zve-lezrady. Nsledn byl zbaven oban-skch prv, degradovn a odsouzen k doivotnmu ali. V roce 1960 byl proputn, ale vrtil se spodlomenm zdravm. Pracoval jako hlda i vrtn. Zemel nhle 2. jna 1961. Pozdji sice soud zruil jeho absurdn obvinn, ale pln rehabilitace se mu dostalo a po listopadu 1989. Alois Rula

    1895 (120 let) elektromobil Frantiek Kik

    1910 (105 let) Antonn Slavek * 16. 5. 1870 1. 2. 1910 mal

    1915 (100 let) Adolf Oplka * 4. 1. 1915 18. 6. 1942 velitel operace Out Distance

    13. leden 845 (1170 let)Podle Fuldskch letopis bylo na dvoe Ludvka Nmce ve mst ezn poktno 14 bohemanskch vvod. Tento in ml pravdpodobn zabr-nit oekvan vlce sLudvkem Nmcem. Pedpokld se, e kest byl spojen suritou doho-dou, j echov znovu uznali zvislost na Vchodofransk i.

    15. leden 1920 (95 let)ZVladivostoku do SR byl vypraven prvn transport es-koslovenskch legi. Evakuace bojovch tvar eskoslo-venskho vojska na Rusi do vlasti zaala ji vprosinci 1919 nkolika transporty invalid. Posledn lo vyplula 2.z 1920, evakuace byla ukonena do konce prosince.

    15. leden 1940 (75 let)Ve francouzskm mst Agde vznikly prvn dv p divize eskoslovensk armdy. Na zklad podepsn eskoslo-vensko-francouzsk dohody oobnoven armdy byl znov odvedench mu vojensk jednotky nejdve zformovn 1.p pluk, oden pozdji tak 1. s. divize.

    15. leden 1945 (70 let)Pt dlosteleckch pluk 1.s.armdnho sboru se po-dlelo na ton operaci proti nmeckm vojskm vbitv upolskho msta Jasla. Na poest tohoto nejspnjho dlosteleckho bojovho vy-stoupen s. armdy byl 15.le-den ustanoven Dnem eskoslo-venskho dlostelectva.

    15. leden 1990 (25 let)VPraze zemel Frantiek Douda, prvn eskoslovensk svtov rekordman ve vrhu koul. Vroce 1931 poprv vytvoil svtov rekord. Roku 1932 svj rekord jet zlepil na 16,20 m atato vzdlenost byla veskoslovensku pokoena a vroce 1951 Jim Skoblou.

    8| www.kampocesku.cz

    KAM to vid

  • Historia magistra vitaeHistoria magistra vitaefo

    to

    Wiki

    pedi

    efo

    to

    Wiki

    pedi

    e ; w

    ww.

    1zoo

    m.n

    et

    Evolun nvrat kupedu (110 let)Kdy se 11. nora 1905 narodil vKopivnici manelm Burianovm druh syn Zdenk, kdo by si byl pomyslel, km bude. Celm jmnem Zdenk Michael Frantiek Burian se stal znmm eskm malem, ilustrtorem, ale tak velkm obdivovatelem paleontologickch rekonstrukc pravkch zvat aprehistorickch krajin.

    Jeho vtvarn talent jej dostal ze zkladn koly rovnou do druhho ronku Akademie vtvarnch umn. as strven studiem ale vnmal neli-b, aproto zvolil rychlej cestu ktomu stt se ilustrtorem. Zanedlouho se jeho prvn ilustrace objevily vknihch Eduarda torcha, Jaroslava Foglara, Karla Maye a Julese Vernea. Zdenk

    v rmci zdokonalo-vn techniky vytvo-il na 10000 ilustrac, oblek a stovky dl od rozmrnch ole-jomaleb a po mal kresbiky v pamt-nku. Mezinrodnho uznn se mu dostalo tak v oblasti pale-ontologie, za rekon-strukce vymelch zvat a rostlin, kte-rm se vnoval spo-lu s paleontologem Josefem Augustou. Jist si vzpomnte na koln obrazy dinosaur, mamut apravkch lovc. Po smrti Augusty

    spolupracoval s pa-leontologem pina-rem nebo zoologem Mazkem. Pesto byl Burian opomjenm umlcem. Poslednm jeho velkm dlem byl soubor plten pro Zoo Dvr Krlov nad Labem, kter ale ne-dokonil. Posmrtn byl soubor doplnn o Zdekovy prce malovan pro Ko-menium. Uznvan

    ilustrtor pravku Zdenk Burian ode-el na svou posledn cestu do pravku 1.ervence 1981. Lucie Sldkov

    Smutn klaun (110 let)Jan Werich pat bezesporu knaim nejvenjm divadelnm ifi lmovm legendm aletos by oslavil 110.narozeniny. Spolu sJim Voskovcem byli vznamnmi pedstaviteli mezivlen divadeln avantgardy. Navc se sm proslavil jako vynikajc spisovatel aautor nezapomenutelnch pohdek.

    Jan, celm jmnem Jan Ktitel Frantiek Serafnsk, se narodil 6. no-ra 1905 v Praze. V roce 1926 vytvoili s Jim Voskovcem hereckou dvojici a hned jejich prvn hra Vest pocket revue zaznamenala nebval spch. Jan byl na plaktech uveden jako J.W. Rich (anglicky rich= bohat), co zavdalo pozdji pinu k domnn-km, e Werich byl jeho umleck pseudonym. V letech 19271938 se sVoskovcem stali hlavnmi postavami Osvobozenho divadla apes noc ido-ly mldee. Jan se v roce 1929 oenil s nvrhkou divadelnch kostm Zdekou Houskovou. Jejich jedin dcera Jana (19351981) byla tak he-reka, ale ipekladatelka.

    Druhou svtovou vlku strvi-li V+W v emigraci v USA, kam se po noru 1948 Voskovec vrtil. V letech 19561961 vytvoil Werich v Divadle ABC novou dvojici s Miroslavem Hor-

    nkem, ale v novch pomrech se mu ilo itvoilo tce.

    Ke konci ivota navc proil hok zklamn azradu, kdy se jeho dlouho-let ptel a kolega Hornek rozhodl sm vydat po republice se zbrusu no-vm poadem o Osvobozenm diva-dle avydlvat. Smutn na vem bylo, e se to Jan dozvdl od cizch lid. Pr pak napsal Hornkovi roztrpen do-pis. Zanedlouho pot, 31. jna 1980, Jan Werich umr. Z rodiny Hornko-vch pila na jeho poheb jen pan Bla.

    Pestoe byl Jan Werich neustle trnem v oku tehdejm mocipnm, zaadil se k nejvtm eskm herec-km osobnostem 20. stolet. -mak-

    1920 (95 let) stavn listina eskoslovensk republiky vydna 29. 2.

    1920 (95 let)Robert Vrchota * 13. 1. 1920 25. 4. 1993herec

    1930(85 let) Ema Destinov* 26. nora 1878 28. 1. 1930 opern pvkyn, vl. jmnem Emilie Pavlna Vnceslava Kittlov

    16. leden 1920 (95 let)Za asti 32 zakldajcch zem se konalo inauguran shro-mdn Spolenosti nrod venev. eskoslovensko vele spedsedou Edvardem Beneem bylo jednm ze zakl-dajcchlen. Draz byl kladen na politiku bezpenostnho systmu ve stedn Evrop.

    21. leden 1930 (85 let)Na kiovatce Vclavskho n-mst sJindiskou aVodikovou ulic byl zprovoznn prvn svteln semafor vPraze. Prv sted Vclavskho nmst byl vt dob nejzatenjm dopravnm sekem metro-pole. Osazen frekventovan komunikace semafory souviselo srekonstrukc vozovky.

    1. nor 1990 (25 let)Ministr vnitra SSR Richard Sacher nechal zruit Sttn bez-penost (StB). StB se utvela postupn po 2. sv. vlce vlivem slcho veden komunistick strany. Pojem Sttn bezpenost pvodn oznaoval policejn sloku zzenou za elem shro-maovn informac oskute-nostech ohroujcch stt.

    6. nor 1895 (120 let)VPraze se narodil Ferdinand Peroutka, esk esejista apolitick urnalista. Pracoval jako redaktor denku Tribuna, pozdji jako redaktor tdenku Ptomnost adenku Lidov noviny. Vroce 1950 odeel do New Yorku, kde se stal edite-lem eskoslovenskho vysln Svobodn Evropy.

    6. nor 1920 (95 let)Byl vydn zkon ovytvoen tzv. Velk Prahy. Hlavn msto Praha se tak stalo velkomstem zahrnujc 38 okolnch obc, znich jen nkter byly msty spln rozvinutou infrastruk-turou. Na tvorb plnu se podlela cel ada nadanch architekt, urbanist, technik i nrodohospod.

    Pamtn deska Zdeka Buriana

    Ilustrace ke knize Robinson Crusoe

    9www.kampocesku.cz |

    KAM to vid

  • Historia magistra vitaeHistoria magistra vitae

    foto

    W

    ikipe

    die

    foto

    W

    ikipe

    die

    Mal svho lidu (75 let)V90. letech 19. stolet se na scn eskho vtvarnho ivota objevil mal Joa Uprka, kter byl bytostn spjat se svm rodnm Slovckem. Vjeho tvorb se mu tento kraj stal itrvalm anevyerpatelnm zdrojem inspirace.

    Znal dvrn zdej produ ikraji-nu, ivot lid, jejich prci, radosti istrasti, ale tak tradice, zvyky, slavnosti, psn alidov kroje Slovcka. Ve svm dle

    se nechal inspirovat tak atmosfrou lidovho prosted blzkho Slovenska. Mylenka stt se malem svho lidu pramenila bezprostedn z Uprkova

    pvodu. Jeho umn bylo od samho potku zameno vhradn na zob-razovn ivota, kter ml tehdy ve slo-vckch vesnicch jet vechny rysy pvodnho folkloru. Mezi jeho nejzn-mj dla pat Jzda krl ve Vlnov, Pou usvatho Antonnka, Marinsk pse nebo Duiky. Za svho ivota se dokal nkolika soubornch vstav vPraze, Brn aHodonn. Spoluzaloil Klub ptel umn vBrn apatil kza-kladatelm astal se ivd osobnost Sdruen vtvarnch umlc morav-skch. Joa Uprka zemel 12.ledna 1940 vHroznov Lhot.

    Martina Jurov

    Jzda krl

    Vlnovjanka

    Nlet na Prahu 1945 (70 let)Americk letectvo podniklo koncem vlky celkem ti nlety na Prahu. Prvn 15. 11. 1944, kdy dva letouny zatoily na mstskou elektrrnu vHoleovicch. Druh 14. 2. 1945 atet 25. 3.1945 na strategick cle vLibni, Kbelch aVysoanech, kdy zemelo 235 azranno bylo 417 osob azasaeno bylo 527 objekt. Nletem snejtragitjmi nsledky pro civiln obyvatelstvo byl druh norov nlet, pi kterm zahynulo 701 osob a1 184 bylo zranno.

    ast leteck poplachy pestva-li brt Praan vn. Navc vili, e Praze jako eskmu mstu skuten nebezpe nehroz. Byl to krut omyl, jak se ostatn mli pesvdit. Snad dky chyb vnavigaci, snad zpmho rozkazu zatoili Amerian 14. nora 1945 (vrmci bombardovn Dran

    13.15. 2.) tak na Prahu. Celkem 62 americkch bombardr B-17, kad nesl estnct bomb (227 kg), odstar-tovalo ze zkladny v anglickm Nut-hampsteadu. Na obydlen sti Prahy bylo svreno bhem t minut celkem 250 bomb (58 tun) a pmo zasaeny byly Radlice, Vyehrad, Zlchov, Karlo-vo nmst, Nusle, Vinohrady, Vrovi-ce aPankrc. Znieno bylo 183 dom ahistorickch objekt adalch asi 200 dom bylo vce i mn pokozeno (Emauzy, Faustv dm, vinohradsk synagoga apod.). Dalch 67 bomb nezashlo dn cle a nlet sm ne-zniil nic, co by vyuvali okupanti. Na-opak bez stechy nad hlavou se ocitlo

    11 000 Praan a k niivosti nletu pispl fakt, e den ped nletem byl zPrahy odesln mstsk hasisk sbor na haen hocch Dran. Ameria-n opakovan vyjdili politovn nad tmto tokem, pesto nen dodnes jas-n, zda byl proveden nlet na pm rozkaz velen, i lo oomyl vnavigaci.

    Josef Grof

    1935 (80 let) jeskyn Balcarka Moravsk kras, Galerie aProdn chodba

    1945 (70 let) Karel Polek * 22. 3. 1892 21. 1. 1945 spisovatel, humorista, novin afi lmov scenrista

    1945 (70 let) Vt Nejedl * 22. 6. 1912 2. 1. 1945 syn Zdeka Nejedlho

    11. nor 1955 (60 let)eskoslovensk televize od-vyslala prvn pm televizn sportovn penos. Jednalo se ozpas vlednm hokeji mezi t-mem Prahy avdskm klubem IF Leksand, kter se odehrl na praskm zimnm stadionu. Dky nadenm ohlasm divk se nakonec odvyslal cel zpas.

    11. nor 2005 (10 let)VPraze zemela esk he-reka Bohumila Myslkov. Vystudovala herectv na JAMU vBrn. Brzy pela do Prahy jako lenka hereckho souboru s. fi lmu aFilmovho studia Barrandov. Svou prvn fi lmovou roli ztvrnila ve fi lmu sVlastou Burianem Nejlep lovk.

    12. nor 1835 (180 let)Kne Oettingen-Wallerstein z-dil ve Zbraslavi prvn nedln emeslnickou kolu vechch. Nemla sice charakteristick znaky dnen koly, ale osvdi-la se, aproto byly vptm roce zaloeny podobn koly tak na Kivoklt avKrsn Lp.

    15. nor 1925 (90 let)V Praze bylo 38 spisovateli zaloeno esk centrum PEN klubu. Jeho vznik inicioval Karel apek, kter byl 7 let jeho pedsedou. Vsouasn dob existuje 145 center ve 104 zemch, kter sdruuj 20tisc tvrc usilujcch osvobodu vyjadovn, svobodu slova asvobodn ivot lovka.

    20. nor 1790 (225 let)Ve Vdni zemel csa habs-bursk monarchie Josef II. Do djin se zapsal svmi osvcen-skmi reformami zroku 1781, zejmna zruenm cenzury, nevolnictv atolerannm pa-tentem, kter zajistil obanskou anboenskou rovnoprvnost. Dky nim si zskal sympatie es-kho lidu.

    10| www.kampocesku.cz

    KAM to vid

  • Historia magistra vitaeHistoria magistra vitaefo

    to

    Wiki

    pedi

    efo

    to

    Wiki

    pedi

    e ; w

    ww.

    vhu.

    cz

    Otec a syn Medkov (125 a 15 let)Je a pslovenm, e narozen brigdnho generla aspisovatele Rudolfa Medka stejn jako mrt jeho syna, muzikologa anovine Ivana Medka, si pipomeneme vlednu. Oba se toti pinejmenm vznamn zapsali do naich djin.

    Rudolf Medek se narodil 8. 1. 1890 vHradci Krlov, vystudoval uitelsk stav apot uil na venkovskch ko-lch. Bhem 1. svtov vlky byl hned vroce 1914 povoln do rakousko-uher-sk armdy. Absolvoval kurz pro zlon

    dstojnky, ale po nasazen na ruskou frontu zbhl avstoupil do s. legi. Tady psobil jako dopisovatel a tak jako vojensk diplomat pi vyjednvnch sRudou armdou aspojenci. Zast-nil se bitvy uZborova apo nvratu do vlasti byl poven na plukovnka. Vroce 1919 mu britsk krl udlil d za vyni-kajc slubu aFrancie d estn legie

    (ob vyznamenn vak po Mnichovu vrtil). Od roku 1920 pracoval vPamt-nku odboje, kter byl pejmenovn na Pamtnk osvobozen, ajako editel zde psobil a do roku 1939. Za sv zslu-hy byl poven na generla. Vnoval se tak spisovatelsk prci apsal ibsn. Zemel vroce 1940 na znt pobinice.

    Jeho star syn Ivan Medek je esk veejnosti znm jako dopisovatel Hlasu Ameriky, kde se hlsil svm pznanm Ivan Medek Hlas Ameriky Vde. Spolupracoval tak se stanicemi Svo-bodn Evropa, BBC, Radio Vatikn adal-mi. Po revoluci byl poradcem esk filharmonie, kanclem prezidenta Vclava Havla. Zemel 6.1.2010 a je pochovn na Bevnovskm hbitov.

    Alice Braborcov

    Provizorn vz (60 let)Padest lta pro automobilov prmysl znamenala desetilet pln zmn anovinek. Potkem roku 1955 se zaal sriov vyrbt nov model automobilu koda 440, ktermu se neeklo jinak ne Spartak.

    Dvoudveov vz se od zatku vyrbl s tm, e se jedn o provizor-

    n vz, ne se zane vMlad Boleslavi vyrbt zcela nov lidov vz. Provi-zorium vydrelo celch deset let a do doby, ne vznikl vroce 1964 typ koda 1000 MB. Prvn kus nult srie Sparta-ku se pedstavil veejnosti 1. kvtna 1954. Bhem pti let vzniklo 86 000 vech verz tohoto slavnho automo-bilu. ra Spartak skonila vroce 1959, kdy byl nahrazen kodou Octavi. Kon-strukn kodovka vychzela ze svch pedchdc, kdy bylo pouito a 80% dl ze starch model. koda 440, lidov nazvan Spartak, nese ozna-en potu vlc (4) a vkonu v ko-skch silch (40). Jeden as se dokon-ce koketovalo s mylenkou, e by se koda440 mohla oznaovat jako Rival nebo Orlk. Prototyp soznaenm Orlk

    se dokonce pedvedl nvtvnkm na vstav vBruselu. Vit nzev Spartak tovrna pestala pouvat zejm pro-to, aby nedolo kjeho zmn snizo-

    zemskmi motocykly Sparta. Lid si na jeho nzev ale natolik zvykli, e mu tak kali inadle. Otzkou zstv, kde se slavn prask fotbalov klub inspiro-val pi vymlen svho nzvu

    -mat-

    1975 (40 let)OD Kotva vPraze oteven 10. 2. jako prvn vtehdej SSR

    1995 (20 let)Josef Kemr * 20. 6. 1922 15. 1. 1995 herec

    2005 (10 let)CHKO esk les vyhlena 12.1. na rozloze 470km

    21. nor 1420 (594 let)Jihoet husit dobyli Sezimovo st, kde chtli vy-budovat opevnnou zkladnu. Protoe vak msto nemlo vhodnou strategickou polohu, obsadili strm ostroh nad sou-tokem Lunice aTismenickho potoka se zbytky nkdej osa-dy zvan Hradit. Prv zde vzniklo husitsk msto Tbor.

    22. nor 1795 (220 let)Frantiek I. vydal nov zkon ocenzue, kter zruil mnoho liberlnch zvyklost zavede-nch Josefem II. Kad autor musel odevzdat dva exemple svho rukopisu cenzorovi ke schvlen. Bylo zakzno veej-n vystavovat literrn asopisy, co vedlo ke zruen mstskch tren.

    26. nor 1990 (25 let)VMoskv byla uzavena do-hoda mezi vldami SSR aSSSR oodchodu sovtskch vojsk zeskoslovenska. Za eskoslovensko ji podepsal federln ministr zahraninch vc Ji Dientsbier aza Sovtsk svaz ministr zahraninch vc SSSR Eduard evarnadze.

    27. nor 1930 (85 let)Vpraskm kin Alfa se usku-tenila slavnostn premira prvnho eskho hranho zvu-kovho fi lmu Tonka ibenice. Melodramatick snmek vy-prvjc oprostitutce sdob-rm srdcem vznikl na motivy povdky Egona E. Kische. Film byl pvodn nm, a pozdji byl dodaten ozvuen.

    nor 1970 (45 let)Byly zahjeny provrky vKS. Do jna 1970 prolo provrka-mi 1 508 326 len KS, znich bylo 67147 vyloueno, 259670 komunistm bylo lenstv zrueno. Poet len KS se na konci roku 1970 ustlil na 1217246, ve srovnn srokem 1968 klesl poetn stav strany o28%.

    Rudolf Medek

    Ivan Medek

    11www.kampocesku.cz |

    KAM to vid

  • Hlavn msto PrahaVen nvtvnci Prahy, iletos si vs dovoluji pozvat knvtv jednoho znejkrsnjch mst na svt metropole esk republiky, kter jeho obyvatel iobdivovatel pezdvaj Matka mst.

    Praha letos zskala titul Evropsk hlavn msto spor-tu 2016 za systmovou prci voblasti sportu aza vznam-nou podporu mezinrod-nch iveejnch sportovnch akc na svm zem. Ahned v roce 2015 doke, e to nebyla nhoda. Do Prahy se toti opt sjedou ti nejlep sportovci zcelho svta, ato hned na nkolik vrcholnch akc.

    Hlavn sportovn ud-lost roku 2015 bude bezpo-chyby kvtnov mistrovstv svta v lednm hokeji, kter bude sledovat cel esk hokejov nrod. Doka-j se ale imilovnci fotbalu. esk republika bude vptm roce hostitelem mistrovstv Evropy hr do 21 let a pmo v Praze se na dvou stadionech odehraje nespoet atraktivnch zpas vetn toho fi nlovho. Po dlouhch 37 letech se knm

    navc vrac tak elitn atletic-k akce. U v beznu bude zaplnn O2 arna sledovat halov mistrovstv Evropy.

    Jako u tradin chys-t Praha mnoho aktivit pro sportovn nadence a ama-try. Opt se bude konat srie beckch zvod po-danch v rmci Praskho mezinrodnho maratonu a vichni, kte nebudou chtt trvit vnon svtky jen u televize a cukrov, si budou moci ut pohyb dky akci Tden sportu zdarma.

    Ovem nejen sportem iv je lovk, a tak se v Praze opt odehraje ada kulturnch akc, namtkou bych rda zmnila na-pklad 70. ronk hudebnho festivalu Prask jaro nebo dal hudebn festival Prague Proms.

    Navtivte Prahu i v roce 2015, tme se na vs!Adriana Krnov, primtorka hl. m. Prahy

    INVISIBLE EXHIBITION IN PRAGUE

    NEVIDITELNVSTAVAPRAHA

    Dobrodrun hodinov prohldka

    v naprost tm,za doprovodu

    nevidomho prvodce.

    Novomstsk radniceKarlovo nm. 1/23 Praha 2

    ven dny: 12.00-20.00vkendy: 10.00-20.00

    Rezervace nutn pedem!

    777 787 064info@neviditelna.cz

    www.neviditelna.cz

    12

    KAM na vlet

    | www.kampocesku.cz

  • 10

    18

    5 6

    iiK AR L

    O VO

    L OV O

    N M S T

    N M S T

    B E D IC H A V

    C LA

    V

    KA

    P

    ER

    OV

    SK

    H

    OP

    E

    RO

    VS

    K

    HO

    S O U K O P O V AS O U K O P O V A

    HA

    SS

    KO

    VA

    J IH L

    A VA

    MARTINSK MARTINSK NMSTNMST

    pstup

    AA VVVVAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAA

    pst p

    Sv odpovdi nm poslejte do 15. 2. 2015 z www.kampocesku.cz nebo potou na adresu redakce.Ti autoi sprvnch odpovd od ns dostanou mapy vydavatelstv Kartografie PRAHA, a.s.

    www.kartografie.cz

    Soust idovsk tvrti v Tebi je idovsk hbitov, kter je obehnan mohutnou kamen-nou zd a pat k nejvtm toho druhu u ns. Kolik nhrobk se v nm nachz?

    a) 2 000 b) 3 000 c) 5 000?

    ? ? ?

    Prahou turistickouTo je cyklus pravidelnch prochzek po praskch pamtkch, parcch adalch zajmavch mstech. Pro ast na akci sta pijt vuveden as na start, zaplatit startovn 20 K (dti do 15 let 5K) avyrazit na vlet.

    akce leden 201510. 1. Veern Prahoustart: sted Klubu eskch turist (Pra-

    ha1, Revolun 8a), 16.3017.30 hod.trasa 9,5 km: Star msto Letn Prask hrad

    Petn Strahovcl: Bevnov, 1820 hod.

    24. 1. Courn Prahoustart: Zbraslav (zastvka BUS Zbraslavsk

    nmst), 9.3011.00 hod.trasa 16 km: Jlovit Kopanina Cukrk

    Lipany Pod Kyjovem Pelunkcl: Zbraslav (restaurace UPstavu),

    1117 hod.

    31. 1. Zakovic do Letan pes Ctnicestart: akovick zmek (BUS 195, 365),

    9.3011.00 hod.trasa 10 km: Mikovice Ctnice Kbely

    lesopark Letanycl: Obchodn centrum Letany,

    1113 hod.

    Vce informac na: www.prahouturistickou.cz

    Krlovsk kanonie premonstrt na Strahov byla zaloena vroce 1143 olomouckm biskupem Jindichem Zdkem akrlem Vladislavem II. Bhem husitskch vlek byl klter oputn. Dnen barok-n podobu zskal v2. polovin 17. av18. stolet.

    Nashromdn knihy nalezly v 17. stolet toi t vnov vybudovanm slu, kter se dnes nazv Teologick. Na konci 18. stolet byl vysta-

    ven hlavn klenut sl historick knihovny, jen byl nazvn Filosofi ck. Roku 1950 byl klter uzaven aeholnci deportovni do sbrnch tbor. Vletech 19921993 byl Strahovsk klter obnoven an-sledn opraven. Pedevm Filosofi ck sl proel nkladnou rekonstrukc, je trvala jeden apl roku.

    Strahovsk knihovna je jednou z nejcennj-ch historickch knihoven u ns. Uchovv pes 200000 svazk, ztoho pes 3000 rukopis a1500 prvotisk. Knihy jsou uloeny nejen vobou slech, ale ivpilehlch depozitch.

    Strahovsk klter Strahovsk ndvo 1/132, 118 00, Praha 1tel.: +420233 107 718www.strahovskyklaster.cz

    Strahovsk klterStrahovsk klter je nejstar premonstrtsk klter vechch ajedna znejvznamnjch architektonickch pamtek na zem. Jeho soust je proslul Straho vsk knihovna aobrazrna.

    13

    KAM na vlet

    www.kampocesku.cz |

  • Navtivte n kraj Ven, rd bych vs srden pozval na nvtvu Stedoeskho kraje. Jsem pesvden, e si kad zvs, a u milovnk kultury, historie, turistiky i sportu, vybere zpestr nabdky aktivit astrv vnaem kraji mnoho pjemnch chvil anezapomenutelnch zitk.

    Stedoesk kraj m bohatou kulturn tradici s mnostvm cennch historickch pamtek, muze, gale-ri, knihoven, divadel, kin adalch kulturnch zazen. irokou na-bdku dopluj tradi-n a oblben kulturn aspoleensk akce jako Muzejn noc, Mezinrodn den muze, Dny evropskho ddictv, Den Ste-doeskho kraje adal. Jednou znejdleitjch pamtek kraje je jezuitsk kolej vKutn Hoe, kde jsme dokonili rekonstrukci celho arelu. Dky citliv prci projektant a architekt vhodn na-vzala na odkaz italskho architekta Giovanniho Domenica Orsiho. Barokn jezuitsk kolej, ve kter sdl Galerie Stedoeskho kraje, je zapsan vSe-znamu pamtek UNESCO.

    Vroce 2015 se po rekonstrukci oteve Veigertovsk dm, hlavn budova Regionlnho muzea vKol-n. Rozlehl mansk dm zdru-h poloviny 13. stolet dnes nabz nvtvnkm informan servis ne-

    jen ovlastn pamtce, ale idalch turistickch c-lech vregionu. Meme se tak pynit opravenm zmkem vRoztokch uPrahy, kde jsme vybudovali stl expozice ainforman centrum.

    Historick pamtky na zem kraje sahaj dale-ko do pedslovanskch dob, jak se o tom mohou nvtvnci pesvdit na keltskch opidech. Poz-dj dobu pipomnaj hrady ihradn zceniny a po krlovsk hrady Karltejn i Kivoklt. Tak mno-h msta si uchovala svj stedovk rz a pr-vem jsou zahrnovna mezi nejcennj pamtky svtovho kulturnho ddictv. Pro cykloturisty se vkraji rozrostla s cyklostezek. Nov jsme oteveli napklad cyklostezky Praha Hostivice Kyice i Rakovnk Pavlkov. Turist jist uvtaj i pt no-vch elezninch zastvek. Milovnkm pohybu meme tak nabdnout golfov hit, lyask stediska, prodn koupalit, eky pro vlety na lodi nebo jzdrny pro vyjky na konch.

    Pijete k nm naerpat slu, poznat krsu stednch ech a ut si ndhernou produ a pa-mtky. Vm, e nvtvy naeho regionu rozhod-n nebudete litovat.

    Milo Petera, hejtman Stedoeskho kraje

    Do Klnovic a zptkyKT Praha-Karlov (oddl TurBan) zve na 4. ronk pochodu Klnovice aneb Cesta tam azase zptky, vsobotu 17. 1.

    start 1: stanice D Klnovicetrasa: 33 km | v910 hod.trasy: 7, 13, 17 km | v1013 hod.start 2: metro B, ern Mosttrasa: 14 km | v9.3011 hod.

    prchoz cl: jezd nad Lesy, restaurace Kollmanka | 1220 hod.Trasy jsou vhodn pro p ipro rodiny sdt-mi akorky. Na pochodu obdrte raztko IVV aDvoustovky. Vcli na vs ek odmna.

    Kontakt na poadatele: e-mail: kctturistickabanda@email.czM. Kravkov (kravcikm@centrum.cz)A. Pokorn, mobil: +420 737459063 www.kct-praha-karlov-turban.webnode.cz

    14

    KAM na vlet

    | www.kampocesku.cz

  • 15

    KAM na vlet

    www.kampocesku.cz |

    Kutn Hora slav!Kutn Hora v roce 2015 slav vznamn vro, 9. prosince 2015 uplyne ji 20 let od zpisu stbrnho msta na Seznam svtovho kulturnho a prodnho ddictv UNESCO.Po cel rok se mete tit na mnoho zajmavch akc, kter nm tuto vznamnou udlost pipomenou.Ji te Vm meme dopt kompletn pehled tradinch kulturnch akc, kter se letos uskuten:

    Rovnodennost v sedleck katedrle 20. 3. 2015 Probouzen Kutn Hory 18. 4. 2015 Muzejn noc 15. 5. 2015 Noc kostel 29. 5. 2015 Kutnohorsk lto ervenz Mezinrodn hudebn festival 6.13. 6. 2015 Opern tden 18.28. 6. 2015 Krlovsk stben Kutn Hory 20.21. 6. 2015 Mezinrodn kytarov bienle 30. 6.4. 7. 2015 Kutnohorsk kocbka 15. 8. 2015 TyjtrFest 20.23. 8. 2015 Veteran Rallye & srpnov hodovn 21.23. 8. 2015 Ortenova Kutn Hora 4.6. 9. 2015 Kutnohorsk varhann festival 11.12. 9. 2015 Svatovclavsk slavnosti 26. 9. 2015

    Aktuln informace k oslavm vro zpisu naleznete na www.kh20unesco.czO dalch akcch se vce dozvte na www.kutnahora.cz

  • Navtivte jin echy husitsk!Kad sprvn cestovatel v, e pi vbru clovch destinac svho cestovnho plnu nesm nikdy zapomenout na jin echy, kraj, kter nabz peste modelovanou krajinu se zachovalou prodou smnostvm jezer, rybnk, ek, potok apotk. Krajinu ormovanou vrcholky Novohradskch hor aumavy, plnou kulturnch ahistorickch pamtek, malebnch vesniek stypickou jihoeskou architekturou. Uniktn hrady azmky isportovn vyit. Nezapomete ani vy.

    Zajmavost a l-kadel, je nabz Ji-hoesk kraj pro sv obyvatele a nvtv-nky, je nepebern mnostv. Na sv si tu pijdou milovnci klidn dovolen na-plnn lenoenm, stejn jako aktivn sportovci i turis-t lanc po poznn, vyznavai kvalitn kultury a historie, a u jde o cel rodiny, i jednotlivce. Jin echy se pyn hustou askvle znaenou st turistickch tras. Ty zahrnuj vce ne 5 000 kilome-tr cyklostezek, 5 350 kilometr stezek pro p, 110kilometr lyaskch tras azhruba 800 kilome-tr stezek pro turistiku na koni.

    Jin echy jsoure-gionem plnm chvat-nch pamtek, kde na kadho nvtvnka dchne genius od-kazu naich pedk.

    V roce 2015 si navc pipomnme udlost, kter se nesmazateln zapsala do eskch amoravskch djin. 6. ervence uplyne 600 let od muednick smrti mistra Jana Husa. Zklady husitskho hnut byly poloeny prv na jihu ech. Spipomnkou odkazu slavnho rebela avznamnho crkevnho reformtora se uns dky projektu Jin echy hu-sitsk setkte prakticky na kadm rohu.

    Region nabz obrovskou klu monost, kam se vypravit za poznnm husitskch djin. Husinec, Tbor, Trocnov, Koz Hrdek acel ada dalch mst na jihu ech jsou shusitskou minulost zce spjaty. k se, e vkadm Jihoechovi lze dodnes nalzt geny nkdejch husit.

    Pijete se podvat. Nebudete litovat. Jin e-chy maj co nabdnout.

    Ji Zimola,hejtman Jihoeskho kraje

    NA VLET DO AS MINULCHRegionln muzeum v prostorch nov zrekon-struovanho strakonickho hradu nabz, co jin-de nenajdete:

    mimodnou expozici dud adudctv

    motocykly azbran svtoznm znaky Z

    historii vroby fez

    jedinenou kapituln s sambitem

    vyhldkovou v RumplDopejte si kouzlo zastaven na vce ne 400 let starm vodnm mln, kter ije bohatou souas-nost. Pouze 17 km od Strakonic nabzme:

    autentick obraz ivota na vesnici

    arel sdomcmi zvaty ahospodskm vyba-

    venm

    etnografi ckou expozici Ze ivota umavskho

    Podles

    emesln akce speenm chleba aochutnvkou

    venkovsk hry azbavu pro dti

    ajet nco navc:

    komentovan prohldky

    speciln edukan programy

    rodinn asdruen vstupn do obou pamtek

    vstup pro dti do 6 let zdarma

    Vce informac aakce sezony 2015 na www.muzeum-st.cz.

    Objevte strakonick hrad a vodn mln v Hoslovicch. Pijete za zitkem!

    Hradn expozice tel.: +420 380422608 e-mail: informace@muzeum-st.cz

    Vodn mln tel.: +420731907308e-mail: mlyn@muzeum-st.cz

    oteveno: dubenjen

    16

    KAM na vlet

    | www.kampocesku.cz

  • la nevdan akce, mezinrodn busker-fest Do Klobouku.

    Okoln krajinu vetn sti esk Kanady mete navtvit tak dky jindichohradeck z-kokolejce. Vlkem taenm historickou parn lokomotivou se mete svzt denn od 1. er-vence do 29. srpna. Vnon strom se na nmst Mru slavnostn rozsvt 29. listopadu a Pekeln zbavn odpoledne bude pro dti pipraveno 5.prosince. Tradin adventn dny na zmku pro-bhnou 12.13. prosince.

    Informan stedisko Msto Jindich HradecPansk 136/I, 377 01 Jindichv Hradectel.: +420384363546e-mail: info@jh.czwww.infocentrum.jh.cz

    Jindichv Hradec, celoron zitek pro kadhoJi od zatku roku bude vJindichov Hradci platit vta: ijeme naplno! Ovkendu 23.25. ledna probhne ji druh ronk akce snzvem Sochu! Sochej! Sochejme! aGurmnsk vkend, kdy nmst Mru bude zdobit ledov instalace amilovnci dobrho jdla si uns pijdou na sv.

    Na Velikonoce bude vHradci opravdu doslova veselo, a to 4. dubna bhem akce Velikonon veselice. Ofi ciln zahjen turistick sezony ve mst probhne vsobotu 23. kvtna tradin cyk-lovyjkou Pes kopec na Hradec aneb Jindi-chohradeck pedl. Na podzim m tato jzda svou obdobu pi ukonen sezony 10.jna.

    Nepochybn nejznmjm expontem Muzea Jindichohradecka jsou Krzovy jesliky, nejvt- mechanick lidov betlm na svt, dlo, kter bylo prvem zapsno do Guinnessovy knihy rekor-d. Sv nvtvnky muzeum pivt 12. ervnaupleitosti Muzejn noci, kter stejn tak vtento veer probhne ivDom gobeln, interaktivnm muzeu tapiseri. Vtento veer budete moci navt-vit i Muzeum fotografi e a modernch obrazovch mdi.

    Nejvt chloubou msta je Sttn hrad a z-mek Jindichv Hradec, kter je tetm nejrozsh-lejm zmeckm komplexem v R. Pro svou je-dinenou atmosfru je vyhledvanm mstem ke konn vznamnch kulturnch a spoleenskch akc. Vletonm roce tet ndvo oiv oslavy Dn msta 5.6. ervna. 3. ervence divky pobav svm pedstavenm lenov Jindichohradeck inohry a 9.11. ervence pak hudebn vystou-pen festivalu Folkov re. Vrcholnm hudebnm poinem, konajcm se na tetm ndvo, je ji tra-

    din opera pod irm nebem vpodn len Ope-ry Nrodnho divadla, tentokrt 22. srpna opereta Polsk krev od OskaraNedbala.

    Pokud nejste milovnci opery aani poslech fol-kov hudby vs nelk, 19.21. ervna si bhem multinrovho hudebnho festivalu iv Hradecvybere opravdu kad.

    Historie msta pro vs bude netradin odkry-

    ta bhem divadeln prohldky Veern toulky bj-nm Hradcem ve dnech 27. ervna 30. ervence a12. z 3. jna.

    Leton TOP TDEN zahj akce Husit hur na Hradec. Programem nabit tden probhne od 25. ervence do 2. srpna, kdy se turist i mstn budou moci tit na spoustu nevednch zitk. Na konci przdnin 17.21. srpna Hradec ek zce-

    17

    KAM na vlet

    www.kampocesku.cz |

  • Docela jin svt Zoo a botanick zahrada v PlzniPijmte pozvn do plzesk zoo, druh nejstar zoologick zahrady vR. Dvod, pro navtvit vzimnm obdob zoologickou zahradu, najdete vPlzni hned nkolik.

    Zoologick zahrada v Plzni pat mezi nejna-vtvovanj achov nejvce zvat ztuzemskch zoo, 7 000 jedinc vele striem nosoroc indic-kch. Na internetovch strnkch jsou sputny ti online kamery, na kterch jsou kvidn nejvt obyvatel zahrady irafy, dle nosoroci indit smalou Marukou anejerstvj prstek ml-d hroka liberijskho. Tyto dva zajmav odchovy doslova ormovaly vnoru alistopadu rok 2014.

    Pro ty, kte se rozhodnou vypravit se do zoo, ek nkolik neobvyklch expozic, jako napklad esk eka s kapitlnmi sumci a tikami, statek z19.stolet Lftnerka nebo srub ptk severskho lesa.

    Dle plzeskou zoo obvaj lvi, tygi, impan-zi, velk elvy, lemui, erbovn plameci nebo hbit tuci. Vzim chyb pouze tlupa medvd, navykl od roku 1999 hibernovat stejn jako vp-rod. Od roku 2010 jsou vPlzni kvidn pandy er-ven, gepardi i prasata savanov. Vroce 2014 se narodila mlata napklad do rodiny psa uatho nebo dinga australskho. Austrlii zastupuje 9 dru-

    h klokan, Asii velbloudi, Evropu zubi spodzim-nm mldtem Oniou.

    Nejerstvj expozice nvtvnkm pibliuj ivot vamazonskm detnm pralese ave Stedo-mo, pro rok 2015 se pak jet pipravuje expozice Nejjedovatj hadi svta.

    Zimn otevrac doba arelu je 9.0017.00 hod. ado zoo lze pijt do konce bezna za zimn vstupn.

    Docela jin svt se t na vai nvtvu!

    www.zooplzen.cz

    Plzesk kraj je nejlepm mstem pro ivotPlzesk kraj, to je Plze Evropsk hlavn msto kultury 2015, to je Nrodn park umava iChrnn krajinn oblast esk les, jsou to ale imen msta aobce, kter tvo hlavn st naeho regionu.

    Kdy jsem se vloni vlt vracel zdovolen, vy-bavila se mi pi pohledu na vrcholky umavy aes-kho lesa slova esk hymny. Je skuten mnoho mst vnaem kraji, kter na lovka psob tak sil-n, e nevh oznait je za zemsk rj.

    Rozhodnete-li se proto v roce 2015 navtvit Plze, evropskou metropoli kultury, a uijete si dosyta bohat nabdky akc, kter jsou pro tento rok pipraveny, zajete se podvat ido jinch mst Plzeskho kraje do Klatov, Domalic, Mantna, na umavu

    Plzesk kraj je toti pln krsnch lokalit ana-vc se pyn titulem Nejlep msto pro ivot. Jsem hrd nejen na tento titul, ale pedevm na ty, kte se onj zaslouili obce amsta, fi rmy, instituce alidi, kte vPlzeskm kraji ij apracuj.

    Navtivte proto Plzesk kraj apoznejte, pro je tm nejlepm mstem pro ivot.

    Vclav lajs, hejtman Plzeskho kraje

    www.plzensky-kraj.cz

    Jarn przdniny u umavouseumavous nen jen ubytovn vpjemnm prosted rodinnho penzionu. Komfort ubytovn nadchne pevn rodiny sdtmi nabdkou vybaven, kter dti vyaduj. Tedy od pebalovacch pult, nonk, jdelnch idliek, dtskch pbor a po varn konvice slednic na pokojch. Domc atmosfra vosmi apartmnech je nsobena monost bt sdtmi, kter zrovna sp, azrove relaxovat ve vedlej mstnosti nebo sostatnmi pteli vmstn restauraci.

    umavous je vak idtsk centrum svelkou za-hradou a zejmna monost, jak nabdnout dtem prot dobrodrustv ve venkovnch zitkovch programech. Bhem programu dti hraj hry, tvo au se samostatnosti. Pohyb venku, vpirozenm prosted, rozvj jejich fyzickou gramotnost, moto-rick schopnosti ikomunikan dovednosti. Vyuit vlastn dtsk fantazie, interakce sostatnmi rzn

    starmi dtmi, osahn si zkladnch prodnch prvk, jako jsou kamnky, psek, voda arostliny, to ve rozvj jejich tvoivost. Piprav je na pozdj zvldn daleko sloitjch ivotnch situac aeen problm. Vdy vylzt na strom nebo pejt kldu, sklouznout se zkopeku nebo na led, postavit sn-hulka, igl, pozorovat stopy ptk a jinch zvat ve snhu u krmelce, zkoumat rampouchy, vyvlet andlky ve snhu nebo podn honn s kou-lovakou, to vdy neodmysliteln patilo k zim-nm radovnkm. Clem zitkovch program je umonit dtem vrtit se zpt k prod, vychutnat si volnostprostoru apohybu. Dejme jim anci. Vce informac zakc uumavouse na www.sumavous.cz nebo na facebookovm profi lu.

    UMAVOUS bjen przdninymobil: +420 602483534 e-mail: jirka@sumavous.czwww.facebook.com/Sumavous.cz www.sumavous.cz

    Lev berbersk

    18

    KAM na vlet

    | www.kampocesku.cz

  • ChodovPod patm Krunch hor, vpli cesty zKarlovch Var do Sokolova le msto Chodov, jedno zvznamnch regionlnch center, jeho bohat historie je psemn doloena zkonce 12. stol.

    Kvraznmu rozvoji msta pisplo vyuvn nerostnho bohatstv v rznch odvtvch pr-myslu, kter ovlivnil tak novodobou tv msta. Poven na msto se Chodov dokal vroce 1894.

    Souasn Chodov je modernm mstem, kter db na tradice, ale tak hled cesty kdalmu roz-kvtu ve prospch svch obyvatel i nvtvnk. Nam tipem na vlet po okol je vyhldka Cho-daublick: vce na www.solles.cz/otevreni-vyhlidky--chodaublick/.

    Pijete do Chodova navtvit kulturn akce, za-sportovat si i prohldnout kulturn pamtky.

    Tipy na nvtvu v roce 2015:15. 2. Staromstsk masopust14. 3. Josefsk trhy29. 4. arodjn bloudn29. 5. Noc kostel14. 6. Chodovsk bike 8. 8. Vavineck pou19. 12. 30. ronk Vnon laky

    www.knihovnachodov.czwww.mestochodov.cz

    Ven teni magaznu KAM po esku,jet ne budete plnovat vptm roce sv vlety sdtmi ibez nich, spteli i single, rd bych vs pozval knm do Karlovarskho kraje. Jist se vm pi zmnce onaem regionu vybav svtoznm lzn nebo karlovarsk fi lmov festival, kter pt rok oslav 50. vro. N kraj vak nabz mnohem vc.

    Na pot-ku roku 2015 bude v plnm proudu zimn sezona, a po-kud se dok-me snhu, pak je n kraj zem zaslbenou pro lyae. Nejvt krunohorsk arely Klnovec aNeklid dispo-nuj bezmla ptadvaceti ki-lometry sjezdovch tras vech obtnost. Zavtat mete ido nov otevenho modernho skiarelu na Pleivci. Doporuuji ale podvat se ido mench center spjemnou rodinnou atmosfrou, napklad na Bublav, vPerninku i vMarinskch Lznch. P-znivcm beckho lyovn Karlovarsk kraj nabz pedevm oblbenou Krunohorskou magistrlu, ale idal kvalitn upraven trat.

    Jednou znejvtch kulturnch udlost ptho roku vnaem regionu bude oslava 30 let od dob-rodrunho objeven relikvie sv. Maura, nrodn kulturn pamtky, za kterou jezd na hrad azmek vBeov kadoron stovky turist. Ktomuto jubi-leu se plnuje cel ada akc, onich budeme veej-nost vas informovat.

    Jsme krajem vznamnch hornickch pamtek, ajestli vs prv tohle tma lk, nenechte si ujt monost od jara navtvit stedovk cnov dl Jeronm na Sokolovsku. Pod zem se vm

    bude tajit dech amon vs to inspiruje iknvtv dalch mst spojench shornickou minulost kraje.

    Pro kompletn pehled vech monost akul-turnch aktivit vKarlovarskm kraji navtivte n informan portl cestovnho ruchu iv kraj www.zivykraj.cz.

    Na spolen setkn svmi vroce 2015 se vna-em kraji moc tme!

    PaedDr. Josef Novotn, hejtman Karlovarskho kraje

    Kostel sv. Vavince

    Pohled zvyhldky Chodaublick

    19

    KAM na vlet

    www.kampocesku.cz |

  • Brna do ech 2015Ven teni, rok 2014 u je defi nitivn za nmi. Amy se te meme tit na to, co nm pinese nov rok. Pro ns vsteckm kraji bude obzvl vznamn. Slavme toti letos 15. vro vzniku kraj. Na obyvatele naeho kraje ituristy ek mnoho akc.

    Vbeznu se uskuten ji tradin reprezenta-n ples steckho kraje. Duben akvten budou ve znamen dn otevench dve. Plnujeme voln vstup do vech naich pspvkovch organizac, jako jsou muzea agalerie. Oban se budou moci podvat i na Krajsk ad steckho kraje. Chy-bt nebude ani Den zchran, pehldka prce

    a dovednost vech sloek inte-grovanho zchrannho systmu. A pokud jste spe na objevovn prodnch krs, vsteckm kraji si urit pijdete na sv. Kadou zimu se tady uns odehrv mal prod-

    n divadlo. Brtnick ledopdy ajejich pozoruhodn ledov tvary uprosted pskovcovch skal, zimn prochzky Tiskmi stnami A co teba vhled ztakov Mileovky? Na ty, kte holduj aktivnmu odpoinku, ek hned nkolik zimnch stedisek. Sjezdovky rznch nronost aupravovan arely beckch stop, kter spolen s nmeckmi tra-sami vytvej jedinen komplex, ato jak pro re-krean turisty, tak ipro trnovan sportovce.A u zavtte na sjezdovky na Klnovec nebo Bouk, na beck trat kolem Cnovce a do Saska nebo na novou lanovku do Telnice, vm, e si vyberete. Budeme se na vs tit.

    Oldich Bubenek, hejtman steckho kraje

    Dn, msto mnoha NEJPijmte pozvn knvtv naeho krsnho msta Dn ijeho nemn pvabnho okol. Teba proto, e jsme prvn esk msto na Labi. Nebo proto, e na tuto mocnou eku se uns dvte takka odevad. Jako napklad zpaluby vletnch lod, nebo znov ferraty na Pastskou stnu.

    Krom toho vm meme nabdnout psobiv zmeck komplex srozshlmi zahradami a kdysi nejvtm rosariem starho mocnstv. Jako jedin v esk republice chovme vzoologick zahrad medvdy grizzly. Nemn lkavou pak bude nvtva aquaparku s termlnmi prameny, poun prohldka muzea n plavby, eleznin-ho muzea i idovsk synagogy. Turisty oblben

    je ndhern proda v okol msta. Aby ne, kdy si uvdomme, e Dn le na samm rozhran turistickch destinac Brny do ech: eskho vcarska, es-kho stedoho aKrunch hor. Jinak e-eno, proda Dnska je svm rozsahem

    i charakterem neopakovateln. Navc ve srovnn s ostatnmi oblastmi esk republiky drme na Dnsku celou adu nej, jako napklad:

    Nejmohutnj pskovcov kaon Evropy (Kaon Labe)Nejvt skaln most vEvrop (Pravick brna)Nejni bod vR (ve Hensku, kde eka Labe opout R 115 m n. m.)Nejvy stolov hora vR (Dnsk Snnk, 723 m n. m.)Nejstar (tm) kamenn rozhledna vR (Dnsk Snnk zroku 1864)Nejstar ocelov most obloukov konstrukce vR (Tyrv most zroku 1933)Nejvy betonov stavba vR (vysla na Bukov hoe vka 223 m, 683 m n. m.)Nejsevernj synagoga vR (Dn Podmokly, pat Pastsk stny)Nejvt mosk akvrium vkraji (Zoo Dn Rajsk ostrovy)Nejdel pemostn Labe vR (Nov most vDn)

    Vme, e pro vs mme dost dobrch d-vod, pro se vydat v roce 2015 prv knm. Na setkn svmi se t pracovnci ve slubch ces-tovnho ruchu a samozejm tak my z oddlen cestovnho ruchu magistrtu msta. Vce infor-mac o mst zskte v mstskm informanm centru nebo na turistickm portlu msta Dn. (www.idecin.cz)

    Mstsk informan centrum Atlantik (Knihovna)Karla apka 1441/3, 405 01 Dn tel.: +420 412 532227 e-mail: info@idecin.czMstsk informan centrum Ndras. mldee 89/4, 405 02 Dn-Podmoklytel.: +420 727 975 773e-mail: info-nadrazi@idecin.czwww.idecin.cz

    20

    KAM na vlet

    | www.kampocesku.cz

  • PROHLDNTE SI historick jdro msta s dochovanm gotic-

    km opevnnm hrad sexpozic eskch vn v Kalich av katedrly sv. tpna svhle-

    dem na biskupskou rezidenci podzemn expozici Richard, soust je expozi-

    ce vnovan obtem 2. svtov vlky historick sklepen dlnu runho papru, galerii, muzeum, vstavu

    marionet (loutek) adal...

    TURISTICK TRASY Historick jdro msta Po stopch Karla Hynka Mchy Litomice abaroko Kdo se to na ns dv

    HRAJTE GEOFUN Hra nov generace, pro ni potebujete chytr

    mobil achu si hrt. Odmnou jsou zitky a informace oK.H. M-

    chovi. Prv slavn esk bsnk toti bude vam

    prvodcem.Navtivte n stnek na veletrhu Holiday World vPraze (19.22. 2.).

    www.litomerice-info.cz

    Vodopdy arozhledny na stecku mohou tedy bt jednm ze zajmavch cl vaich prochzek vokol st nad Labem. Vce tip na vlety vetn informac o lodn doprav a jzdch historickch vlak vm bude poskytnuto v Informanm ste-disku msta st nad Labem.

    Informan stedisko msta st nad LabemMrov nm. 1/1400 01 st nad Labem tel.: +420 475 271700e-mail: info.stredisko@mag-ul.czwww.usti-nad-labem.cz

    LITOMICE, msto mnoha tvLitomice maj neopakovatelnou atmosfru. Sta-robyl uliky s kamennou dlabou vs zavedou kad gotickch, renesannch ibaroknch staveb vhlasnch architekt. Naleznete zde stopy ta-kovch osobnost, jakmi byli napklad Karel IV., krl esk acsa msk, nebo bsnk Karel Hynek Mcha. Msto Litomice bv tak prvem ozna-ovno za perlu eskho stedoho. Pijete apo-znejte jeho genius loci. Nebudete zklamni.

    Mgr. Ladislav Chlup, starosta Litomic

    st nad LabemOkol msta st nad Labem je dky sv poloze turisticky atraktivn vkad ron dob. Vychzky do romantickho kraje Labskch pskovc, sopen kuele eskho stedoho ihebeny Krunch hor jsou pro turisty lkadlem i vzvou, kter nabz neekan zitky.

    Vte, e msto st nad Labem je mstem vo-dopd a krsnch vyhldek? Krajina je typick kuely kopc dvno vyhaslch sopek, sktajcch mnoho ndhernch vyhldkovch mst. U Alexan-der von Humboldt, vznamn nmeck prodov-dec aspoluzakladatel geografi e, vdob, kdy projel velikou st svta, oznail vhled z Mileovky na esk stedoho za tet nejkrsnj na svt. Pe-krsn vyhldky zde nabz imnoho rozhleden avy-hldkovch mst vokol msta. Znich byste nemli vynechat romantickou zceninu hradu Stekova, vletn zmeek Vtrue, vyhldku na Vysokm Ostrm i rozhlednu Varho. Tak od dubickho kostelka je monumentln pohled na Labe me-andrujc kaonovitm dolm nazvanm Porta Bohemica Brna ech.

    Jen mlokde byste objevili tolik vodopd jako v okol msta st nad Labem. Potoky, kter se sbhaj kece Labi, vytvoily na pkrch svazch labskho kaonu krsn kaskdy avodopdy, kte-

    rch naleznete v okol msta nejmn osmnct. Knejvym anejkrsnjm vodopdm eskho stedoho pat napklad Vaovsk vodopd.

    Budovsk vodopd

    Varho

    21

    KAM na vlet

    www.kampocesku.cz |

  • Akce a vstavyPamtnku Terezn v roce 2015AKCE27. 1. Pietn akt ke Dni pamtky obt holocaustu apedchzen zloinm proti lidskostiSoust 4. mezinrodnho fra snzvem Let my people live, je se kon upleitosti 70. vro osvobozen vyhlazovacho tbora vOsvtimi.zatek: 14.30 hod., idovsk hbitov ukrematoriapod: Evropsk idovsk kongres ve spoluprci sEvropskm parlamentem asttnmi institucemi esk republiky

    16. 4. JOM HAOAVzpomnkov akce na pam obtem oa, je se kon upleitosti vro povstn ve varavskm ghettu (19. 4. 16. 5. 1943).zatek: 14 hod., dvr ped modlitebnou, Dlouh 17, Tereznspolupoadatel: Federace idovskch obc vR aTereznsk iniciativa

    17. 5. Vro posledn popravy vMal pevnostiPoloen vnc na bval popravit vMal pevnosti.zatek: 9 hod.

    17. 5. Tereznsk tryzna 2015Vzpomnkov akce kuctn obt nacistick perzekuce k70. vro osvobozen. zatek: 10 hod., Nrodn hbitov ped Malou pevnostpoadatel: stedn vbor SBS, Pamtnk Tereznspolupoadatel: steck kraj, Msto Terezn, Federace idovskch obc vR aTereznsk iniciativaPo dobu konn Tereznsk tryzny (cca do 12hod.) je Mal pevnost pro veejnost uzavena! Po cel den se nevybr vstupn vdnm objektu Pamtnku Terezn.

    26. 6. Pietn akt upleitosti vro popravy Milady HorkovJUDr. Milada Horkov (25. prosince 1901 27.ervna 1950) zatek: 10 hod.,pamtn sn bvalho Krankenrevru, Mal pevnost, Tereznve spoluprci sKonfederac politickch vz R

    6. 9. Tryzna Kever AvotVzpomnkov akce kuctn idovskch obt nacistick genocidy veskch zemch.zatek: 11 hod., krematorium na idovskm hbitov poadatel: Federace idovskch obc vR aPrask idovsk obec

    22. 12. Pietn akt upleitosti vro narozen Milady HorkovJUDr. Milada Horkov (25. prosince 1901 27.ervna 1950) zatek: 10 hod., pamtn sn bvalho Krankenrevru, Mal pevnost, Tereznve spoluprci sKonfederac politickch vz R

    VSTAVY25. 9. 2014 23. 1. 2015 Andrew Lass Rozjmn pedsl kina Muzea ghetta fotografi e, kresby, bsn

    15. 1. 30. 3. Sophiina volba po eskuOsudy 80 eskch idovskch dt, kter za vlky uprchly do Skandinvie asetkaly se po 70 letech. Dokumentrn vstava bude zahjena vernis 15. 1. ve 14 hod. vpedsl kina Mal pevnosti.(vce na: www.czechsophieschoice.com)

    29. 1. 30. 3. OsvtimDokumentrn vstava Sttnho muzea Auschwitz-Birkenau vOsvtimi (PL) bude zahjena vernis 29. 1. ve 14 hod. vpedsl kina Muzea ghetta.

    2. 4. 31. 5. Eli FischerVtvarn vstava (plakty) bude zahjena vernis 2. 4. ve 14 hod. vpedsl kina Muzea ghetta.

    7. 5. 31. 6. Vstava k70. vro osvobozenDokumentrn vstava Pamtnku Terezn bude zahjena vernis 7. 5. ve 14 hod. vpedsl kina Mal pevnosti.

    14. 5. 30. 10. ZvremVstava vtvarnk Jiho Sozanskho aIvana Bukovskho k70. vro konce 2. svtov vlky bude zahjena vernis 14. 5. ve 14 hod. ve vstavnch prostorch IV.dvora Mal pevnosti.

    9.30. 6. ana troskch ghetta budeme se smtVstava soutnch studentskch prac bude zahjena vyhlenm vsledk soute 9. 6. ve 13hod. vkinosle Muzea ghetta.

    9. 7. 31. 10. 2015 Svatopluk KlimeVtvarn vstava bude zahjena vernis 9. 7. ve 14 hod. vpedsl kina Muzea ghetta.

    Doplujc aupesujc informace jsou prbn zveejovny na internetovch strnkch Pamtnku Terezn sekce Aktuln-Vstavy Aktuln-Akce.

    www.pamatnik-terezin.czwww.facebook.com/TerezinMemorial

    KAM na vlet

    22| www.kampocesku.cz

  • Libereck kraj Vroce 2013 jsem zval nvtvnky Libereckho kraje do hor ana hrady azmky, ale tak do Hrdku nad Nisou, kde od narozen iji. Vroce 2014 jsem upozoroval na velk monosti turistiky vphrani Polska, esk republiky aSaska Trojzem, ale navc se pochlubil novou galeri Lzn. Stavba Oblastn galerie vLiberci, kter se pesthovala zpvodnho Liebiegova palce do rekonstruovan budovy Lzn na td T. G. Masaryka, ji zskala celou adu ocenn.

    Na vod leton pozvnky upozoruji na novou raritu Liberec-kho kraje rajcho pejska v Krytofov dol na Liberecku. Po orloji, tetm vesk re-publice aprvnm orloji vmal obci ve stedn Evrop, dle zajmavm muzeu betlm, ojedinl expozici vmrnici ankolika novch sochch, mezi n pibyde brzy isocha sv. Krytofa, piel mstn oban Martin Chaloupka, bval kameraman esk televize, sdal turistickou atrakc. Krytofovo dol m nyn po vzoru Bruselu (rajc chlapeek ahol-ika) sochu zumlho kamene rajcho pejska, voka Bogeyho. Jeho autorem je Ale John (1976), akademick socha, vtvarnk, kamenk, kter ije atvo vHoicch vPodkrkono. Kamenn dlko je kvidn vakci a do prvnch mrazk. Stoprocentn dojem zartefaktu pak budou mt nvtvnci zase a od jara po pozdn podzim. Libereck kraj vuply-nulm roce tak podporoval nvrat kprod, ven-kovskou turistiku, lidovou architekturu, regionln vrobky, p acykloturistiku, naun stezky anov proznaenou turistickou trasu po hebenech hor Hebenovka, kter propojuje Jizersk hory, er-nostudnin hbet, Jetdsk heben, Luick hory aitavsk hory. Je to skvl pleitost pro jednotliv-ce, party, seniory i rodiny sdtmi poznat inkter dosud nepli navtvovan, ale zajmav msta naeho regionu.

    Peji pjemn aradostn pobyt vLibereckm kraji!

    Martin Pta, hejtman Libereckho kraje

    iQLANDIA vda hrouVda atechnika podan zbavn m neuvitelnou pitalivost. Otom amnohm dalm jsme hovoili sPavlem Coufalem, editelem libereck iQLANDIE, avbec prvnho science centra vesk republice iQparku.

    Va hlavn aktivitou je provozovn science center iQpark a iQLANDIA. Jak tyto projekty vznikly asjakm ohlasem se setkaly?

    Projekty vznikly jako reakce na potebu roz-voje neformlnho vzdlvn v esk republice a musm podotknout, e se oba setkaly a dopo-sud setkvaj svelkm zjmem. Jak jsem ji zmnil, iQpark byl prost prvn a v mnohm prolapval cestu, ato nejenom mlad iQLANDII, ale iostatnm science centrm.

    Co vechno iQpark aiQLANDIA nabz akde je najdeme?

    Ob centra nabzej poznvn a vzdlvn hravou formou. Na nkolika tiscch metrech tve-rench si mete vyzkouet stovky interaktivnch expont demonstrujcch nejenom prodn, ale i fyzikln jevy. Centra se nachzej vLiberci iQpark v komplexu Centra Babylon, nov iQLAN-DIA vmodernm objektu naproti.

    Kdo ob centra nejastji navtvuje? Pro jakou vkovou skupinu jsou primrn ureny?

    Clovou skupinou jsou nvtvnci bez rozdlu vku dychtc po hravm poznvn. Navtvuj ns dti od kolkovch ronk a po stedokolky, ro-diny sdtmi, ale isenioi. Teenagery krom jinho lk nae expozice vnovan sexualit Sexmisie (smch). Apokud bych ml rozliit iQpark aiQLAN-DII, tak iQpark je uren sp mladm nvtvn-km, zhruba tak do 15 let, iQLANDIA zase starm, tak od 10 let.

    Najdeme uVs i rozlenn aktivit pro vkov kategorie (podle nronosti)?

    iQLANDIA demonstruje sloitj jevy, vnuje se lidskmu tlu, vesmru, ivlm i vd vkado-dennm ivot. iQpark je vce zamen na hravou azbavnou fyziku.

    Mete piblit, jak konkrtn probh pro-gram center?

    Podme pravideln lektorsk programy pro koly, zbavn workshopy pro veejnost i bada-telsk aktivity, bhem nich si mete napklad vyzkouet pitvu kapra nebo si rozebrat klasick do-mc spotebi. Velk popularit se t pedevm tematick science show pln vbuch aoh. Na sv si uns pijdou imilovnci fi lm. Tm vplane-triu nabzme projekci 3D fi lm na kulovou plo-chu, kter zpestujeme tzv. ivky.

    Jak st programu, ppadn jak exponty jsou nejoblbenj?

    Vechno, co souvis s vodou vodn koryta, fontna i baznky. Velk zjem tak vyvolv ka-rusel pro vcvik kosmonaut ajedin humanoidn robot vesku Thespian.

    Vce informac na www.iqlandia.cz

    Pavel Coufal, editel iQLANDIA, o. p. s.

    23

    KAM na vlet

    www.kampocesku.cz |

  • Ladislav HanousekNrodn parky Stedozpadu USA

    Kniha Nrodn parky Stedozpadu USA od pediatra Ladislava Hanouska navazuje na spnou knihu Jiho-zpad USA prvodce po nrodnch parcch avelkch mstech Jihozpadu USA, kter vyla vroce 2013. Stej-n jak tomu bylo u pedchoz publikace, je i tato kni-ha jakmsi volnm nvodem, jak bhem dvou tdn navtvit to nejkrsnj, co tato oblast Spojench stt nabz. Autor popisuje krsn nrodn parky USA, na-pklad Yellowstonsk, Badlands, Creaters of the Moon, Grand Canyon amnoho dalch. Kniha bohat na foto-grafi e me poslouit tm, kte se chtj pustit do vel-kho dobrodrustv sami anechtj cestovat scestovn kancel. Anebo ivem, kte maj rdi krsnou produ. Autor douf, e nov pojet prvodce svypsnm cl, kter je mon navtvit bhem dvoutdenn dovolen, si najde sv tene. cena: 289 Kkletr@kletr.cz

    Jaroslav HoloubekHotel Dra komnata

    Dra pohdka Jaroslava Holoubka s nzvem Hotel Dra komnata popisuje pohdkov pbh dvou malch dt, kter provaj neuviteln dobrodrustv mezi vlami, a-rodjnicemi, ryti, andly na ltajcch rybch adraky vza-arovanm hotelu na eskomoravsk vysoin. Pvabnou pohdku doplnila ilustracemi Barbora Kykov. Pohdka vyla rovn vanglickm jazyce. Autorem knihy je Jaroslav Holoubek, jeho jmno je vesk literatue spojovno ze-jmna smilostnou poezi. Vletonm roce si bsnk Jaroslav Holoubek pipsal na svj et novou sbrku milostn poe-zie nazvanou Vesel hbitov.ZDARMA ve vech hotelech vRAsociace hotel arestaurac R

    Zdenk VybralO tborskm hejtmanu a husitskm vojevdci

    Msto Tborvydalo knihu oslavnm vojevd-ci Janu ikovi. Kniha Jan ika s podtitulem Otborskm hejtmanu ahusitskm vojevdci pin mnostv uniktnch fotografi z mst spjatch se ivotem tohoto legendrnho bo-jovnka. ada etap ivotn pouti jihoeskho zemana je opedena tajemstvm a domnn-kami. Pro zamil z chudho venkovskho sdla do krlovskch slueb? Byla pro nj Hu-sova kzn vzvou k nalezen osobn cesty ke spse aukzala mu jeho muednick smrt nutnost vst boj za ryzost vry akesanskch hodnot? Kniha stav na tech pilch: jeho i-votnm pbhu, na mtech kolem jeho osoby apomncch vechch. Autor knihyPhDr. Zde-nk Vybral, Ph.D.,se narodil ve Zln anyn ije vTboe. cena: 249 KMsto Tbor

    Zdenk Vybral

    Jan ikaO tborskm hejtmanua husitskm vojevdci

    ?Ve kterm stolet probhla prvn kov vprava? a) 11. stolet b) 12. stolet c) 13. stolet

    Sv odpovdi poslejte do 15. nora 2015 zkampocesku.cz nebo potou na adresu redakce. Ti autoi sprvnch odpovd obdr od Edice T knin drek.

    Knihy zEdice T zakoupte vbn obchodn sti nebo vinternetovm knihkupectv esk televize www.ceskatelevize.cz/eshop.

    Bohumil Vurm, Zuzana FoffovPbh templ 2.

    Znik du templ a jeho pokraovn vtaj-nch organizacch arytskch dechTemplsk moc abohatstv se staly trnem voku svtskm vladam. Templi byli stejn prosp-n jako nenvidn. Jejich mnisk kutna skrvala v jedn ruce me a v druh pln mec. Bhem dvousetlet existence proli cestu od ochrany poutnk k ochran penz bohatch poutnk. Apak bhem jednoho dne, vptek 13. jna 1307, se ve zhroutilo na popud francouzskho krle Fi-lipa IV.Jak se mohlo stt, e tak mocn abohat nadn-rodn armda ryt se vzdala bez boje? Tuil po-sledn velmistr Jakub zMolay, co se chyst? Co je pravdy na templskch legendch? Jsou rosikru-cini a svobodn zedni ddici templskch ta-jemstv?cena: 369 K

    24

    KAM pe recenze

    | www.kampocesku.cz

  • Orlick Zho zimn pohlazen VZho mme ti lyask arely Bedichovka, Agrostav Jadrn aern Voda, do zimnho stediska vDetnm je to od ns 15 km ado polskho skiarelu Zieleniec jakbysmet. Navc jsou vobci znaen nstupn msta na upravovan beck trasy, kter vedou do Polska nebo na hebeny Orlickch hor.

    pozvn na tradin akce 17. 1. sobota | Mezinrodn sout vjzd nasanch rohatch jezd se ve dvojicch, san vm pjme zdarma msto konn: lyask arel ern Voda Orlick Zho registrace: tic@orlickezahori.eu, mobil: +420 725081136

    20.24. 1. edivkv long Detn vOrlickch horchmezinrodn etapov zvod psch speen 23.24. 1. pteksobota | Bivak psch speensoust edivkova longu je bivak psch speen uchaty Bedichovka

    Po celou dobu vnon a do Hromnic 2. 2. mete u ns vidt devn betlm v ivotn velikosti od Jana Rzka zJavornice.Pejeme krsn zimn radovnky uns

    TIC Orlick Zho517 64 Orlick Zho 34e-mail: tic@orlickezahori.euwww.orlickezahori.eu

    Pro do Krlovhradeckho kraje?Kdy se peliv rozhldnete po Krlovhradeckm kraji, uvdomte si, e tohle zem nabz snad vechno dobr, sm se lze setkat vcel na zemi. Zpohledu nvtvnka i cestovatele takov esk republika vmalm: pestrost prodnch krs ihojnost historickch pamtek. Navc uznejte, snad kad ech by ml jednou vivot vystoupat na nai nejvy horu Snku nebo by ml navtvit kraj Babiky Boeny Nmcov, romantick Babiino dol.

    Rok 2015 bude pro oiven cestovnho ruchu v regionu navc velmi dleit. Na jae otevou sv brny po rozshlch rekonstrukcch hned dv vznamn historick pa-mtky. Nvtvnci tak budou moci

    znovu obdivovat poklady benediktinskho klte-ra vBroumov nebo se nechat unst jedinenm geniem loci jednoho znejmagitjch mst esk republiky, baroknho hospitlu Kuks. Vedle tchto nejznmjch turistickch cl naeho kraje ale ur-it stoj za to projt se malebnmi kouty eskho rje i Adrpasko-teplickmi skalami, zat afric-kou safari vzoologick zahrad ve Dvoe Krlov nad Labem i se seznmit smodern architekturou Hradce Krlov. Krlovhradeck kraj prost nen jednm znejnavtvovanjch region vna zemi nhodou.

    Lubomr Franc, hejtman Krlovhradeckho kraje

    Hradecko destinace pro turistu 3. tiscilet Hradecko je sprvn cl va cesty vkadm ronm obdob ajeho nabdka je m dl atraktivnj zejmna dky projektu fi nancovanmu zROP NUTS II Severovchod. Nepehldnete ns sinformanm stnkem na mnoha prezentanch akcch po cel republice.

    Na 37 mstech na Hradecku najdete znmky celosvtov hry MUNZEE, kter byly rozmstny koncem roku 2014, a novinky vs ekaj i v roce 2015. Spustme pro vs mobiln aplikaci spraktic-kmi informacemi apipravujeme informan DVD v rznch jazykovch mutacch. Pro rodiny s dt-mi bude pipraven produkt sinformacemi ozze-m a tak navigan systm v danch subjektech. Aabychom nalkali dal poznn chtiv nvtv-nky, probhne tak vysln videospotu vcelore-publikov sti multikin.

    Vce se dozvte na: www.hradecko.eu

    25

    KAM na vlet

    www.kampocesku.cz |

  • Mil teni,Pardubick kraj m to tst, e me vzhledem ke sv poloze nabdnout irokou paletu zitk aaktivit. Vzimnm obdob je mimo jin mon navtvit dominantu naeho kraje Krlick Snnk, vjeho blzkosti se nachz tak lyask arel Doln Morava, kter zaujme nejen vyznavae sjezdovho i beckho lyovn. Mezi dal oblben lyask stediska pat tak arel erven Voda Bukov Hora enkovice.

    Milovnkm pa-mtek by zcela jist nemla uniknout pro-hldka pardubickho i litomylskho zmku, kter je zaazen na Se-znam kulturnho ddictv UNESCO. Pznivci tra-din kultury pak mohou zavtat na Hlinecko, kde se kadoron konaj sv-toznm masopustn prvody. ZHlinska je to pak jen kousek na Vesel Kopec, kter nabz zajmav pohled do ivota naich pedk.

    Kadoron se vnaem kraji konaj tak jedi-nen kulturn i sportovn akce jako Smetanova Litomyl, Velk pardubick i Zlat pilba. Jejich v-

    hlas daleko pesahuje hranice naeho regionu.

    Pijmte proto prosm m srden pozvn do Pardubic-kho kraje.

    Martin Netolick, hejtman Pardubickho kraje

    Objevte Pardubick kraj

    Uniktnm muzeem v Pardubickm kraji je Soubor lidovch staveb Vysoina na Veselm Kop-ci. Je djitm rznch kulturnch aspoleenskch akc, jako je nap. Veselokopeck jarmark, Brambo-rov sobota i Pedvnon jarmark. Pod kdla SLS Vysoina pat tak pamtky lidovho stavitelstv ve Svobodnch Hamrech aenklva domk hlinec-kch emeslnk nazvan Betlm. V roce 2010 byly pro svoji jedinenost zapsny na Seznam UNESCO Masopustn obchzky amasky naHlinec-ku. (www.vesely-kopec.eu)

    Modern arel, ve kterm mete strvit zim-n i letn dovolenou. To pesn vm nabz Relax & sport resort Doln Morava. Ubytovn najdete ve tyhvzdikovm Wellness hotelu Vista, vy-dit se mete hned na nkolika pln zasno-vanch sjezdovkch nebo si mete obout bky a vyrazit na nkterou z mnoha beckch tras. (www.dolnimorava.cz)

    Zmek Litomyl je jedinou pamtkou Pardu-bickho kraje, je je zapsna na Seznam kulturnho ddictv UNESCO. Soust zmeckho arelu je ibudova bvalho pivovaru, vn se v roce 1824 narodil svtoznm hudebn skladatel Bedich Smetana. Na jeho poest se na zmku vLitomy-li kon kadoron mezinrodn hudebn festival Smetanova Litomyl. (www.litomysl.cz)

    www.vychodnicechy.info

    26

    KAM na vlet

    | www.kampocesku.cz

  • Tme se na setkn svmi na stnku msta st nad Orlic vPraze pi konn veletrhu cestovnho ruchu Holiday World.

    Turistick informan centrum msta st nad Orlic aDSychrova 16, 562 24 st nad Orlictel.: +420 465 514 271 IC

    +420 465 514 272 De-mail: ic@muuo.czwww.ustinadorlici.cz

    Turistick informan centrum Pardubicenm. Republiky 1, 530 02 Pardubicetel.: +420 466 768 390mobil: +420 775 068390 e-mail: region@ipardubice.czwww.ipardubice.cz

    st nad Orlic na Holiday WorldVe dnech 19.22. nora 2015 mete navtvit stnek msta st nad Orlic na praskm holeovickm vstaviti upleitosti konn veletrhu Holiday World. Msto zde pedstav ucelenou turistickou nabdku.

    Najdete zde informace ocykloturistice, ozaj-mavch mstech ve mst ajeho nejblim okol, ovolnoasovch aktivitch aslubch vcestovnm ruchu vetn aktulnho kalende akc na rok 2015. Novinkou bude pedstaven novho turistickho produktu Turistick poznvac okruh mstem, je-ho realizace probhla vobdob z 2013 a erven

    2014. Tento produkt m umonit turistm pi aktiv-nm odpoinku poznat zajmavosti msta st nad Orlic, navtvit historick budovy, zajmav msta avolnoasov turistick cle. Zjemci mohou zskat na naem stnku . 201 ve veletrn hale tiskoviny knovmu produktu, letky, popis trasy, mapu, po-hledy aaktuln kapesn kalendky pro nov rok.

    Pardubicemi po stopch Silver A i Vilma z PerntejnaMsto Pardubice bylo bhem 2. svtov vlky djitm vznamnch nrodnch udlost. Ty nvtvnkm pibl stezka Pardubicemi po stopch Silver A. Pokud se budete chtt dozvdt vce, jsou pro vs vmstskm infocentru pipraveny audioguidy suniktnmi vpovmi svdk zvslechovch protokol.

    Naun stezka vznikla vroce 2012 apedstavuje nvtvnkm msta spojen sinnost Silver AvPardubicch iosudy hlavnch aktr. Pomoc mapky najdete msta, kter jsou spojena prv spsobenm tto vsadko-v skupiny. Kdispozici je tak titn prvodce aaudioprvodce. Stezka je pstupn celoron.

    Pjemn se projt azskat dal informace omst mete tak pro-stednictvm Stezky Vilma z Perntejna. Dlka okruhu je 2,5 km a je vhodn pro seniory irodiny smalmi dtmi.

    EZ arna

    zimnstadion

    3

    4

    Hronovick

    zmek

    Smilova

    Smilova

    1

    2

    5

    6

    Na tchto zastvkch se poslouch audioguide q Radnicew Nmst Republikye Tda Mrur Pernerova ulicet Smilova ulicey Vchodoesk divadlo

    Alfrd Barto svob. Ji Potek rtm. Josef Valk

    27

    KAM na vlet

    www.kampocesku.cz |

  • Pozvn na jin MoravuVen ptel, na mlokterm mst na svt najdete, tak jako na jin Morav, vtsnm sousedstv hned tyi svtov vznamn msta natolik cenn, e je pod svou ochranu vzala organizace UNESCO. Mm na mysli kulturn krajinu Lednicko-valtickho arelu, funkcionalistickou vilu Tugendhat vBrn idv biosfrick rezervace: Doln Moravu aBl Karpaty.

    Jin Morava nabz tak irokou klu monost, e si na sv pijdou milovnci prody, obdivovatel hrad a zmk, vojenskch a technickch pam-tek, turist acykloturist, ale tak zjemci okultu-ru. Dvod knvtv je tedy prost n kraj m bohatou historii, pekrsnou rozmanitou produ, pamtky, chlub se znamenitm moravskm vnem aivmi folklrnmi tradicemi.

    Vroce 2015 se mete tit napklad na zp-stupnn zrekonstruovan Lw-Beerovy vily, do-slova za plotem ji zmnn vily Tugendhat. ada akc na jin Morav se bhem celho roku pone-se ve znamen patnctho vro znovuobnoven krajsk samosprvy.

    Pro domc i zahranin n-vtvnky pichzme kadm ro-kem s novmi npady a podnty. Vydali jsme adu prezentanch materil vetn stle oblbenj-ch cykloturistickch map. Tyto

    publikace postupn pedstavme na veletrzch Re-giontour vBrn, ITF Slovakiatour vBratislav aHo-liday World vPraze. Vechny novinky, akce atrasy si tak mete prohldnout na naem cyklowebu www.cyklo-jizni-morava.cz a turistickm webu www.jizni-morava.cz.

    Mete se sami pesvdit, e knvtv nej-krsnjho kraje esk republiky existuje mnoho dvod, sta si jen vybrat.

    JUDr. Michal Haek, hejtman Jihomoravskho kraje

    Lednicko-valtick arel

    Tradice afolklr festival Slovck rok vKyjov

    Biosfrick rezervace Bl Karpaty

    Moravsk kras Punkevn jeskyn

    Technick pamtky vtrn mln vKuelov

    www.jizni-morava.cz

    Hrady azmky jin Moravy hrad Btov

    Pavlovsk vrchy zcenina Dvho hradu

    Vila Tugendhat vBrn

    Ochutnvka ve vinici Nov hory

    Jin Morava

    foto

    : arch

    v Ce

    ntr

    ly ce

    stovn

    ho r

    uchu

    Ji

    n M

    orav

    a

    28

    KAM na vlet

    | www.kampocesku.cz

  • Ven pznivci cestovn,dovolte mi, abych vs pozval do Olomouckho kraje. Stedn Morava aJesenky jsou vjimen svou bohatou nabdkou sportovnch pleitost, lzestv, kultury apamtek. Bohatou historii tchto region dokld mnostv hrad, zmk azcenin.

    Stedn Morava je turistickm regionem, kde na vs ekaj pjemn zitky vkad ron dob. Leton zima neubere na krse ani pamtkm. Nejvznamnj pamtkou vsrdci regionu je jedi-nen olomouck sloup Nejsvtj Trojice, kter je zapsn na Seznamu UNESCO. Za pozornost urit stoj tak Arcibiskupsk palc nebo jedinen Ex-pozice asu ve ternberku.

    V podzem na vs ekaj zpstupnn tajupl-n systmy Mladeskch, Javoskch aZbraov-skch jeskyn.

    Jesenky vs pilkaj svou panenskou p-rodou a horskm ternem. Romantiku hor tu vy-zdvihuj mechov jezrka, vysok skly ivodopdy. Vzim sem pijd pedevm lyai, aby vyzkou-eli pestrou nabdku slueb modernch lyaskch center. Najdete zde 400 kilometr perfektn upra-vovanch bkaskch stop a do spousty lya-skch arel se pohodln dostanete tak skibusy.

    Zimn radovnky mete tak spojit s lze-skmi pobyty vPriessnitzovch lebnch lznch i termlnm baznu ve Velkch Losinch. Zde va-emu tlu poskytnou tu sprvnou regeneraci.

    Pijete zat tuto harmonii kultury a prody, ze kter se vm nebude chtt vracet.

    Ing. Ji Rozboil, hejtman Olomouckho kraje

    Uijte si zimu v Olomouckm krajiPokud nechcete prot leton zimu jen za okny svho bytu i domu, mete vyrazit na pvabnou Stedn Moravu nebo do panensk prody Jesenk. Tento rj zimnch sportovnch arelaxanch arel maj et izahranin nvtvnci stle ve vt oblib. Kad rok tu pro vs piprav nco novho.

    Zima na horch neznamen jen lyovn. Po-kud nechcete bt od rna do veera na sjezdovce, mete navtvit teba nkter z lzn i relaxa-nch center. Proht sv tlo vsaun nebo novch termlnch baznech ve Velkch Losinch, uvolnit se pi masi nebo si dopt nkterou zlebnch procedur v Priessnitzovch lebnch lznch, to zpjemn pobyt kadmu.

    Vae dti se rozhodn tak nudit nebudou. Dtsk lyask kolky jsou ve zdejch lyaskch arelech ji samozejmost. Ve Ski arelu Krlik nejde jen opasivn dtsk koutky, ale oprav rado-vnky se zbavnm programem. Dti tak lyovn bav, nezlob astvaj se znich zdatn lyai.

    Na sv si tu pijdou iaktivn vyznavai zimnch sport. V Jesenkch nejsou jen lehk a stedn tk svahy pro rodiny sdtmi, ale tak prudk te-rny pro zkuen lyae asnowboardisty ve Skiare-

    lu Doln Morava. Na zdejch sjezdovkch trnuj i nai reprezentanti mistrovstv svta a olympij-skch her. Jist vs nadchne i modern snowpark ve Ski arelu Kouty nebo sjezdovky Sted Moravy vHlubokch aHrub Vod.

    Zamit sem mou i zatenci. Lyask isnowboardov koly apjovny lyaskho vyba-ven jsou vJesenkch ina Stedn Morav vka-dm stedisku. Psob tu profesionln instruktoi s licenc, kte se vm budou intenzivn vnovat apomou vm stkmi zatky.

    Horsk oblast Jesenk s velmi istou pro-dou ahlubokmi lesy je velmi oblben pedevm ubka. Trasy vdlce 400 km jsou tu perfektn pravideln udrovan a mimodn pehledn znaen. Bkai zde kadoron pomuj sly na tradinm lyaskm maratonu JeLyMan.

    Dnes u jsou zimn sportovn stediska dobe dostupn i pro automobily. Parkovacch mst je zde dostatek ahotely isportovit jsou vybaveny kamerovm systmem pro ochranu vaich vozidel. V Olomouckm kraji mete ale pohodln ces-tovat i hustou st vlakovch trat nebo autobusy. Nejvy avzim nejchladnj moravsk hory jsou lyam a vyznavam zimnch sport dostupn rovn pravidelnmi skibusy. Jzdn dy skibus naleznete na www.arriva-morava.cz.

    www.ok-tourism.cz

    29

    KAM na vlet

    www.kampocesku.cz |

  • Pijmte pozvn do Moravskoslezskho krajeMoravskoslezsk kraj je pedevm neodmysliteln spojen sprmyslem, jeho historii nvtvnkm pibliuje ojedinlmi komplexy industrilnch pamtek. Sv si vak uns najdou imilovnci prody, kterm kraj nabz mnostv zajmavost naun stezky, hipostezky, arboreta, jeskyn izoologickou zahradu. Sportovci si mohou ut p turistiku, cykloturistiku, in-line bruslen, golf, vodn sporty, jezdectv, beck isjezdov lyovn. Zjemci mohou navtvit pamtky, rozhledny aokusit vbornou regionln kuchyni ipivo.

    K hlavnm turistickm atrakcm pat malebn ms-teko tramberk, hrad Hukval-dy, zmek Hradec nad Mora-vic, hrad Sovinec, vrcholy Beskyd aJesenk (Lys hora aPradd) itechnick unikty, jakmi jsou napklad Doln Vtkovice, Dl Michal, Landek Park, Hasisk muzeum msta Ostravy, Technick muzeum Tatra vKopivnici, Vagonsk muzeum ve Studnce nebo zkorozchodn eleznice na Osoblasku. Moravskoslezsk kraj je vyhlen tak svmi lznmi napklad vKarlov Studnce,

    Klimkovicch nebo Darkov. Lzn Karlova Studnka, kter le upro-sted jesenick prody, pat mezi nejzajmavj lzesk msta ves-k republice amaj statut lebn-ho klimatickho msta snejistm

    ovzdum vcel stedn Evrop. Turist si mohou vychutnat tak kulturn i sportovn akce jako Co-lours of Ostrava, Jankovy Hukvaldy, Beethovenv Hradec, Jankv mj nebo loutkov festival Specta-culo Interesse. Mezi kulturn lkadla pat rozmanit nabdka divadelnch inscenac. inohern tvorbou vynik ostravsk Komorn scna Arna, Divadlo Petra Bezrue vOstrav, Nrodn divadlo moravskoslez-sk i Beskydsk divadlo vNovm Jin. Naprostm uniktem je Tnsk divadlo, nebo tu pod jednou stechou psob umleck soubory dvou nrodnost esk aPolsk scna, ijeho profesionln hereck soubor Loutkov scna Bajka, kter hraje pedstaven pro dti ze kol akolek veskm ipolskm jazyce. Do povdom lid se Moravskoslezsk kraj zapisuje ijako poadatel vznamnch sportovnch udlost, mezi n pat pedevm Zlat tretra Super Grand Prix vOstrav. Vroce 2015 se vOstrav bude konat MS vlednm hokeji mu.

    Miroslav Novk, hejtman Moravskoslezskho kraje

    U vodnka SlmyNechte se pekvapit krsou zdej krajiny. Objevte nov msto pro v odpoinek. Msto jako stvoen pro vae dti, na kter se t tynoz obyvatel mlna.

    Penzion vdobovm stylu nabz kvalitn stravov-n vHospod umlyne, muzeum vodnka Slmy, volnoasov aktivity ivlety do okol. Muzeum vodnka SlmyVbval istrn vlcovho mlna mete vidt dochovan zbytky strojnho vybaven na itn obil, prosvn, tdn amchn mouky. Expozice doplnn ukzkami pedmt denn poteby mlyne mapuje tak vvoj mln na Opavsku. n tip: Naun stezka vodnka Slmy

    Mln uvodnka Slmy Mlnsk 1, 747 92 Hj ve Slezsku Lhotamobil: +420 724 803 462e-mail: uslamy@uslamy.czwww.uslamy.cz

    Generl Laudon oilNvtvnick centrum Nov Jin lk nejen na klobouky, ale od prosince 2014 tak na novou stlou interaktivn expozici Generl Laudon, vnovanou vznamnmu rakouskmu vojevdci, kter vNovm Jin roku 1790 zemel.

    Vbudov Nvtvnickho centra vdosud ne-vyuitm 3. pate vznikla expozice vnovan slav-nmu vojevdci. Expozice generla Ernsta Gideona von Laudon je rozdlena do nkolika sekc. Jedna mstnost je vnovan Laudonovu dtstv a ml-d, druh sedmilet vlce, dal tureckmu taen aposledn mstnost je stylizovan jako mrtn po-koj sfi gurnou generla na smrteln posteli. Chod-ba mezi mstnostmi pipomn dobov pevnostn kasrna. Dle v expozici nvtvnci uvid sbrku map, vojenskch pln, ale i dobovch kostm, animovan fi lm ivot Laudonv a fotografi e re-konstrukce zmku Bevry. Nvtvnci si mohou prohldnout, ale hlavn tak vyzkouet dobov

    vojensk obleen, vstroj avzbroj. Nejvtm l-kadlem je interaktivn dlo i diorma bitvy uDo-maova. I dti si zde pijdou na sv, nechyb zde dtsk herna, interaktivn, animan adoprovodn programy.

    Nvtvnick centrum Nov Jin msto kloboukTuristick informan centrumMasarykovo nmst 45/29741 01 Nov Jintel.: +420 556711888e-mail: icentrum@novyjicin-town.czwww.icnj.czwww.mestoklobouku.czwww.expozicelaudon.cz

    30

    KAM na vlet

    | www.kampocesku.cz

  • Jak chutn Slovcko

    V letonm roce vylo spn pokraovn prvnho dlu Kuchaky tradinch pokrm na Slo-vcku. Vichni zdej rodci maj stle v pamti chut avn dobrot, kter jejich babiky, tetiky i kmotiky pipravovaly pmo na plotnch, vkach-lovch kamnech avude kolem to nramn vo-nlo a jet lpe chutnalo. V Kuchace tradinch pokrm Slovcka II se objevuj jdla chutn azdra-v, bonusem je skutenost, e vechny pouit suroviny jsou na Slovcku bn dostupn. Svtlo svta spatila Kuchaka tradinch pokrm na Slo-vcku II na Slovckm festivalu chut avn vUher-skm Hraditi v sobotu 4. jna letonho roku aihned si zskala mnoho pznivc dobrho jdla.

    www.slovackakucharka.cz

    Kraj VysoinaVen teni, souhlasm stm, e cestovn je zpsob, jak se zbavit pedsudk, resp. vbec si je uvdomit. Nemyslm tm vtuto chvli pedsudky vi cizm nenavtvenm zemm, ale pedevm pedsudky vi zemi vlastn. Cestovn nm pome uvdomovat si, co pro ns slovo domov znamen, vzpomenout si na lidi azitky, kterch si vme ase ktermi nm bylo nebo je dobe. Clem vaich cest me bt u ztra Kraj Vysoina.

    Region na pomez ech aMoravy nabz stov-ky kilometr znaench turistickch, cykloturistic-kch i koskch tras, je kiuj kraj nap vemi smry. Rodinnou dovolenou na Vysoin mete prot jako jedno velk dobrodrustv, me-te u ns relaxovat, vytvoit nov svtov rekord v emkoli, splnit si zde svj kovbojsk sen nebo

    naopak poznat kouzlo venkovsk turistiky na stat-cch a farmch. Prv dky vhodn poloze upro-sted esk republiky to nem na Vysoinu nikdo daleko. Tme se na vs! Objevte kouzlo byt na Vysoin!

    Ji Bhounek, hejtman Kraje Vysoina

    r nad SzavouMsto le vpekrsn prodn scenrii Chr-

    nn krajinn oblasti rsk vrchy. Osada r vznikla pi cistercickm kltee roku 1252. Dne-n dynamicky se rozvjejc msto m podobu mo-dernho stediska regionu. S pamtkou UNESCO poutnm kostelem sv. Jana Nepomuckhoajako vchodisko do nejkrsnj sti eskomoravsk vrchoviny je stle vce vyhledvanm turistickm clem.

    Informan aturistick centrumStar radnicenm. Republiky 24tel.: +420 566 628539e-mail:ticzdarns@seznam.czwww.zdarns.cz

    Informan aturistickcentrum AS Zmektel.: +420 566 629152e-mail:itc@zamekzdar.czwww.zamekzdar.cz

    Kraj ZlnskDovolte mi, abych vs vroce 2015 srden pozval do Zlnskho kraje!

    Vytipovat z nepe-bern kly pozoru-hodnch mst naeho regionu ta nejatraktiv-nj v rmci rozsahu tohoto pspvku je v podstat nesplnitel-n kol, protoe kdo ml u nkdy monost zavtat na vchod Mo-ravy, mus mi dt za pravdu, e tato st esk republiky m toho kob-jevovn akobdivovn opravdu mnoho.

    Ve Zlnskm kraji se koncentruje malebnost rozmanit krajiny zdoben zejmna vmnoha ven-kovskch lokalitch pvabnmi stavbami pvodn lidov architektury a stejn tak tady snad kad msto spoluutvej pamtky mnoha architekto-nickch sloh od romnskho a po modern funkcionalismus, kter vtiskl nezamniteln rz krajskmu mstu Zln. Mimochodem, dokonale promylen zpsob racionln baovsk zstavby je dobe viditeln z terasy sdla Krajskho adu Zlnskho kraje, pamtkov chrnn budovy 21, kde se otevr skuten neopakovateln pohled do vech svtovch stran. A jen nkolik krok chze

    od Baova mrakodrapu mete navtvit nedvno oteven 14I15 BAV INSTITUT, kde nabz bohat kulturn pro-gram Krajsk galerie vtvarnho umn, Muzeum jihovchodn Moravy ve Zln i Krajsk knihovna F. Bartoe. Kdybyste si chtli program cesty do naeho kraje promylen naplnovat, doporuuji nahldnout na strnky www.vychodni-morava.cz.

    Kadopdn pijete, rdi vs uvtme!

    MVDr. Stanislav Mik, hejtman Zlnskho kraje

    31

    KAM na vlet

    www.kampocesku.cz |

  • Sprvn odpovdi a vherci

    Tajenku kovky aodpovdi

    na fotohdanku nm

    zalete do 15. nora

    zwww.kampocesku.cz

    nebo na adresu redakce.

    Dvakrt tem autorm

    sprvnch odpovd

    zaleme mapu vnovanou

    vydavatelstvm

    Kartografi ePRAHA.

    Poznte msto na fotografi i?

    a) Uhersk Hradit b) Tel c) Tebo

    Soute za msc listopadprosinec 2014Celkem dolo 3 723 odpovd, ztoho 3 549 zinternetu a174 dopis.Kartografi e PRAHAotzka: Vroce 2000 vznikl mezi Prahou aekou Szavou turistick mikroregion, kter dnes sdru-uje 23 obc. Jak se jmenuje?odpov: c) Ladv krajsoutilo: ten 436; sprvn 421; patn 15vherci: Ivana Boudov, Hostivice; Zuzana Frmlov, Bechyn; Jan Bhounek, PrahaKAM pro dti Pojte snmi vRud odolvat nud!otzka 1: a) Panny Marie Pomocn zHvzdyotzka 2: b) Bl strotzka 3: a) Krlovstv sktksoutilo: 433 ten; sprvn 356; patn 77vherci: Bla intlov, Podbrady; Hana Fierov, Strakonice; Jana Rosenbergov, Nov Paka; JanKuera, Kostomlaty nad Labem; Pavel Pre, HraniceKAM pro dti Hrou kpoznn svta: zbava na cel rokotzka 1: a) Jsme vetelci!otzka 2: c) Science On aSphereotzka 3: c) David ernsoutilo: 259 ten; sprvn 156; patn 103vherci: Marie ern, Kraslice; Veronika Helarov, Nov Bydov; Helena Holubov, Praha; An-tonie Novotn, Liberec; Blanka Mrkvikov, Hradec Krlov; Simona Piskkov, Dvr Krlov nad Labem; Marie Rozensk, Slan; Kja Tyrpekl, Plasy; Oldich tpn, Kopivnice; Pavel Weingartner, LuiceEdice Totzka: Kolik dl ernoblch idol vydal Ale Cibulka vEdici T?odpov: a) 3soutilo: 503 ten; sprvn 331; patn 172vherci: Miloslava Laskov, Havov; Jan Janda, Vesel nad Lunic; Vojtch vec, NetoliceOlansk hbitovy V./1. dlotzka: Kdy byl na Olansk hbitovy pohben prvn lovk?odpov: a) 1786soutilo: 316 ten; sprvn 283; patn 33vherci: Petra Rojkov, Plze; Dominik Hlavice, Vlachovice; Jaroslav Vla, Svtl nad Szavou Netradin prochzky Prahou 1, 2otzka: Kter mstsk sti se objevuj vprvnm dle publikace?odpov: vtitn verzi b), na internetu c) Star aNov Msto aVyehradsoutilo: 526 ten; sprvn 491; patn 35vherci: Jana Batkov, Oechov; Jindich Lama, Romitl pod Temnem; Pavel Pre, HraniceOsobnosti eskch djin otzka: Kolik stran m kniha?odpov: a) 536soutilo: 495 ten; sprvn 491; patn 4vherci: Lenka Rehkov, Chomutov; Eva Varaov, Teplice; Pavel Navrtil, Uhersk HraditKovka rozshl kruhov vhledsoutilo: 390 ten; sprvn 381; patn 9vherci: Kamila Dosedlov, Litomyl; Naa Hamanov, Pecka; Ludk Chalupa, NymburkFotohdankaotzka: Poznte msto na fotografi i?odpov: c) Asoutilo: 401 ten; sprvn 167; patn 234 vherci: Ludmila Amchov, Liberec; Zdeka Boukov, Praha; Jakub Skivnek, KyjovVem vhercm srden blahopejeme.

    Nejvce odpovd na soutn otzky do redakce zaslali teni z okol distribunho msta Hrdek nad Nisou. Pomr potu obyvatel v zvislosti na potu dolch odpovd rozhodl, e prestin certikt

    Mazan teniudluje redakce magaznu KAM po eskuza vydn listopadprosinec 2014

    Informan centrum Hrdek nad Nisou Horn nmst 71, 463 34 Hrdek nad Nisou

    32| www.kampocesku.cz

    KAM pro bystr hlavy

  • Kalend KAM po esku 2015

    ledenPo t St t P So Ne

    1 2 3 45 6 7 8 9 10 1112 13 14 15 16 17 1819 20 21 22 23 24 2526 27 28 29 30 31

    norPo t St t P So Ne

    12 3 4 5 6 7 89 10 11 12 13 14 1516 17 18 19 20 21 2223 24 25 26 27 28

    bezenPo t St t P So Ne

    12 3 4 5 6 7 89 10 11 12 13 14 1516 17 18 19 20 21 2223 24 25 26 27 28 2930 31

    dubenPo t St t P So Ne

    1 2 3 4 56 7 8 9 10 11 1213 14 15 16 17 18 1920 21 22 23 24 25 2627 28 29 30

    kvtenPo t St t P So Ne

    1 2 34 5 6 7 8 9 1011 12 13 14 15 16 1718 19 20 21 22 23 2425 26 27 28 29 30 31

    ervenPo t St t P So Ne

    1 2 3 4 5 6 78 9 10 11 12 13 1415 16 17 18 19 20 2122 23 24 25 26 27 2829 30

    ervenecPo t St t P So Ne

    1 2 3 4 56 7 8 9 10 11 1213 14 15 16 17 18 1920 21 22 23 24 25 2627 28 29 30 31

    srpenPo t St t P So Ne

    1 23 4 5 6 7 8 910 11 12 13 14 15 1617 18 19 20 21 22 2324 25 26 27 28 29 3031

    zPo t St t P So Ne

    1 2 3 4 5 67 8 9 10 11 12 1314 15 16 17 18 19 2021 22 23 24 25 26 2728 29 30

    jenPo t St t P So Ne

    1 2 3 45 6 7 8 9 10 1112 13 14 15 16 17 1819 20 21 22 23 24 2526 27 28 29 30 31

    listopadPo t St t P So Ne

    12 3 4 5 6 7 89 10 11 12 13 14 1516 17 18 19 20 21 2223 24 25 26 27 28 2930

    prosinecPo t St t P So Ne

    1 2 3 4 5 67 8 9 10 11 12 1314 15 16 17 18 19 2021 22 23 24 25 26 2728 29 30 31

    zzene dud bebbenn

    PRASK

    pehledKULTURNCH POAD

    28 K www.prazskyprehled.cz

    09*2014

    soute o vstupenky na koncert a mapy Kartogra e Praha

    Hlavn mediln partner

    www.hdk.cz

    kkkvkkkvkkk ttt ennn

    ronk 5 /rocznik 5 , leto/lato jese/jesie 2014

    ZDARMA GRATIS

    Turistick magazn / Magazyn turystyczny

    Leto, je leto...

    Lato to lato...

    www.openczechia.eu www.kampocesku.cz www.travel-eye.eu

    k 5 / ik 5 l /l j /j i 2014

    g g y y y y

    eervrvenen

    Year/Jahrgang 8, July/Juli September 2014

    Enjoy Bohemia!

    Genieen Sie Tschechien!

    www.travel-eye.eu www.kampocesku.cz www.openczechia.eu

    nnor bb

    Prahapln zitk...

    ronk V., vydn duben 2011

    Turistick magazn ronk IV., jen 2014 ZDARMA

    www.kamnavylet.info www.kampocesku.cz www.prazskyprehled.cz

    ZDAR

    SpecilSpecil Praha

    Den, kdy vychz KAM po esku KAM na vlet Prask pehled kulturnch poad Travel EYE OPEN Czechia

    leded nn

    www.kampocesku.cz KAM na vlet KAM pro dti KAM za rohem

    KAMZDARMApo esku

    Turistick magazn

    ronk VIII., erven 2014

    Rjem rozhlednovm

    Velk fotohdanka pro mal i velk

    Co me udlat dnes

    Ddo, km, nezapomena ten vlet

    Tisk magazn redakce KAM po esku:

    Jan ika z TrocnovaSocha slavnho husitskho vojevdce na praskm vrchu Vtkov je tet nejvt jezdeckou sochou na svt. Jedn se o ukzku dokonalosti a preciznosti sochae Bohumila Kafky. Odhalena byla v den vro bitvy na Vtkov, 14. ervence 1950. Socha v 16,5 t, m 9 m na vku, 9,6 m na dlku. Sloena je ze 120 bronzovch st, kter jist tm 5 000 roub.

  • TOP GASTRO & HOTEL

    Vstavit Praha - Holeovice19. - 22. 2. 2015

    HOLIDAY WORLD24. STEDOEVROPSK VELETRH CESTOVNHO RUCHU

    NEJVT VELETRH

    CESTOVNHO RUCHU

    V ESK REPUBLICE

    www.holidayworld.cz

    Hlavn odborn mediln partner