Ptka pro vs - nor 2011

  • Published on
    18-Mar-2016

  • View
    228

  • Download
    14

DESCRIPTION

asopis mstsk sti Praha 5 - nor 2011

Transcript

  • Drogov Drogov problematikaproblematikav Praze 5v Praze 5 strana 1011

    PeticePeticeproti domuproti domuU Pernikky U Pernikky strana 5

    Pro pjemn Pro pjemn podzim podzim ivota ivota strana 16

    PTKAPTKA Informan msnk pro obany Prahy 5 slo 2/2011 ZDARMA www.ipetka.cz

    pro vspro vs

    Robert Klitgaard: Robert Klitgaard: Problmy s korupc Problmy s korupc mete vyeitmete vyeit

  • 2INZERCE

    ORDINACE PRAKTICKHO LKAEORDINACE PRAKTICKHO LKAEMaSH s.r.o. a MediClinic a.s. nabzej sluby praktickho lkae pro dosplREGISTRUJEME NOV PACIENTY!

    Ordinace praktickho lkae

    Ordinace Kutilova 3061/2, Praha 4O MUDr. Michael emen tel.: 241 772 401O MUDr. Tereza Oktbcov tel.: 241 772 401O MUDr. Jitka Novkov tel.: 241 772 401O MUDr. Patrik Novk tel.: 244 467 163 nov oteven ordinace Ordinace Zrubova 498, Praha 4 KamkO MUDr. Miroslav Pibyl tel.: 241 713 934

    V NAICH ORDINACCH NABZME:V NAICH ORDINACCH NABZME: Vstcnou ordinan dobu Nov typy vyeten hrazen zdravotnmi

    pojiovnami Sluby lkae Zvodn preventivn pe Vhodn seznn okovn hepatitida,

    chipka, klovka a jin Oetujeme pacienty zdravotnch pojioven:

    VZP, OZP, ZPMVR, VoZP, MdiaTme se na vai nvtvu!

    Dojezdov vzdlenost max. 15 minut autem nebo 20 minut MHDDojezdov vzdlenost max. 15 minut autem nebo 20 minut MHD

    O dost penz mohou pijt zkazn-ci Prask plynrensk, kte jsou jejmi dlouhodobmi dlunky. Firma jim toti neposkytne dnou z vhod, kter nle vem dn platcm odbratelm. A to se ne-platim me prodrait.

    Prask plynrensk poskytu-je svm odbratelm napklad opravy plynovch spotebi zcela zdarma. Stejn tak jsou u n bez-platn opravy netsnost bytovch rozvod v rmci zsahu Pohoto-vostn sluby. Zkaznci Prask plynrensk maj k dispozici i celou adu dalch vhod: mohou zskat odmnu za zskn novho zkaz-nka, slevu na nkup novho ply-novho spotebie, kter dosahuje a 30 % vetn monte zdarma, nebo slevy, kter lze erpat v rmci vrnostnho programu Zkaznick karta u tm 90 partner.

    Naproti tomu klient, kter je v databzi Prask plynrensk evidovn jako neplati, riskuje velk vdaje. Pokud se mu po-rouch plynov spotebi, vy-jde ho oprava, kterou maj d-n platc zkaznci zdarma, na zhruba ti tisce korun. Jinak bezplatn opravy ppadnch ne-tsnost bytovho rozvodu v rmci

    zsahu Pohotovostn sluby ho bu-dou stt prmrn dva tisce korun. Zanedbateln nejsou ani stky, kte-r zkaznci Prask plynrensk mohou zskat v rmci bonusovho programu rmy se Zkaznickou kartou Prask plynrensk uet za rodinnou dovolenou a sedm tisc korun. Stejnou stku uspo teba i pi nkupu novho plynov-ho kotle nebo jeho monti. Pizn-n bonus je ale podmnno vyrov-nnm vech zvazk vi rm. U ns se prost neplatit nevypla-t, k vedouc odboru fakturace a pohledvek Prask plynrensk Ing. Vladimra Beneov.

    Pokud nkter zkaznk Pra-sk plynrensk zane dluit, pro-toe se dostal do nepedvdateln situace, ml by svho dodavatele kontaktovat a domluvit se s nm na zpsobu een. Prask ply-nrensk je pipravena pistoupit k jeho problmu s maximln vstc-nost.

    Chpeme, e se nkte nai z-kaznci mohou dostat do obtn si-tuace, kter jim zabrn pechodn plnit zvazky. Proto jsme ochotni domluvit se s kadm na individu-lnm een, vysvtluje Vladim-ra Beneov.

    Kdo neplat za plyn, prodl

    P01_Jednicka_90x132.indd 1 20.12.2010 9:43:40My, hoi z Petrskho nmstPamatujete se jet na svj prvn koln den? Anebo na msta, kde jste dili se svmi spoluky? Vzpomnat na dtstv meme nejrz-njm zpsobem. Pokud to jde mile a s humorem, tak z toho maj poten i ostatn. Prv toto se podailo Josefu Vlkovi v knize My, hoi z Petrskho nmst Z pohledu dtskch o vylil kousek minulosti, ten mal velk svt dtstv. Spolu s nm sdlme proitky malho kluka a vzpomnme na ty sv. Navc autor zachytil do detail atmosfru doby svch kolnch zatk, tedy prvn polo-viny edestch let, a tak zmapoval nenpadn pvab zkout pod kdly prask Bl labut. Ne nadarmo se nm vybav vzpo-mnka na Svrkovu Obecnou kolu.

    Kdo je Josef Vlek? Po maturit absolvoval studium na Pedagogick fakult UK v st nad Labem.

    Do literatury vstoupil v almanachu mladch autor Zelen sedma (Mlad fronta, 1987).

    V roce 1997 vydal przu z tenisovho prosted Dokud neprohraju, nsledovala novela Ach, ty stbrn liky (1998)

    a po n romn Ps biograf (2000) a kniha Rakety, me, smee (Albatros, 2002).

    kde z-aj y, k

    st nad Labem.

  • 3SLOVO STAROSTY

    Ven spoluoban,vmsci lednu se vna mstsk sti ko-

    nalo nkolik vznamnch udlost. Prvn byl protikorupn semin s profesorem Klitgaardem, o kterm naleznete vce in-formac vtomto sle naeho asopisu. Dle jsem nana radnici podal setkn se sta-rosty sousednch mstskch st za e-lem navzn ir spoluprce a vymezen oblast, kter ns vechny trp. Spolen se starosty mstskch st Slivenec, e-poryje, Lochkov, Zlin, Zbraslav, Velk Chuchle (bohuel starostov Prahy 13a Prahy16 Radotna aLipenc nedorazi-li) jsme diskutovali paliv problmy ode-en dopravy, bezpenosti a kriminality a poproblmy ivotnho prosted aekologie. Povauji dialog avzjemn sdlen informa-c zajedinou monost, jak problmy inn eit. Na tomto setkn se ukzalo, e tuto vzjemnou aktivn spoluprci vtaj vichni zastnn starostov a starostky, a proto vn budeme pravideln pokraovat.

    V Nrodnm dom na Smchov se ko-nal 25. ledna ji 4. ronk soute Talent roku vklasick hudb smezinrodn ast aopt probhl velmi spn. Reporte ze vech t ve uvedench udlost mete zhldnout nawww.tvp5.cz.

    Vnoru chystme vespoluprci sNadac ADRA sbrku obvazovho materilu ze sta-rch avR ji nepouitelnch autolkrni-ek. Dovoluji si vs vechny podat, abyste nm s touto akc pomohli a dali vaim d-tem sv star autolkrniky, aby je mohly pinst do koly. Tato akce s nzvem Dti dtem se bude konat vden sv. Valentna 14. nora. Nadace ADRA pot odele lkrni-ky dtem do Keni, kde, jak pevn doufm, mohou jet pomoci. Vem, kte se doakce zapoj, pedem dkuji.

    Vletonm roce nebudeme podat Sm-chovsk masopust. I pesto, e to pro n-kter zvs byla akce zajmav, tak nklady vevi 1250000 K nm pily neadekvt-

    n. Za tyto prostedky letos opravme vce ne polovinu vech dtskch hi v cel na mstsk sti.

    Nazvr mi dovolte, abych vs informo-val o naem zmru zahjit podn pra-videlnch farmskch trh, kter idona mstsk tvrti pinesou monost nkupu erstvch vpstk avrobk pmo ze za-hrad a pol naich eskch malovrobc. O jejich termnech a podob v souasn dob jednme.

    MUDR.RADEK KLMA

    STAROSTA PRAHY5

    Oima zastupitelMarie Kolovratov (TOP 09)Pedsedkyn Hospodskho vboruZastupitelka M Praha 5

    Dovolte mi se vm pedstavit a dodate-n podkovat, e jste mi vkomunlnch volbch umonili bt soust nov politic-k reprezentace na radnici Prahy 5. Situace uplynulho obdob je veobecn znma asta-v m, jako pedsedkyni nov ustavenho Hospodskho vboru, ped velk amnohdy zajmav vzvy. Jako svj osobn cl, stejn jako cl vboru, vidm plnn lohy garanta vzniku koncepnch een nakldn smajet-kem mstsk sti, kter by mla v idelnm ppad pomoci ivdalch obdobch ahlavn by tato een mla brt ohled naskuten po-teby oban anvtvnk Prahy5.

    V souasn dob jsou na stole hlavn konkrtn problmy tkajc se byt a n-jemnch smluv, protoe ty se vtinou na-hromad napelomu roku. Zleitosti tka-jc se jednotlivch byt se nkomu mohou zdt mn podstatn ne jin oblasti, ale j i ostatn lenov Hospodskho vboru si uvdomujeme, e bydlen je jednou zpriorit, kter v prbhu ivota eme, proto je po-teba vnovat tto otzce patinou pozor-nost navech rovnch.

    Ve sv dal prci budu rda naslouchat pipomnkm a npadm vs, obyvatel Pra-hy 5, tak aby budoucnost byla transparentn a ke spokojenosti vtiny obyvatel mstsk sti. Pokud se vevaem okol dje nco, oem si myslte, e by si zaslouilo mou pozornost, ppadn pokud mte npady tkajc se spr-vy majetku, bytov politiky, nevhejte m kontaktovat (marie.kolovratova@praha5.cz). Budu se snait nejen naslouchat vaim pipo-mnkm, ale zejmna hledat inn een.

    Vstava Slavn stavby Prahy 5 opt v PortheimceMstsk st Praha 5 ve spoluprci s kninm nakla-datelstvm Foibos Books pod v Galerii Portheimka vstavu s nzvem Slavn stavby Prahy 5.

    Obanm Prahy5 chce mstsk st pomoc vstavy pi-pomenout velmi spnou anvtvnky neustle popt-vanou vstavn expozici apublikaci Slavn stavby Prahy5.

    V Galerii Portheimka mte monost prohldnout si 54 staveb, kter k pt mstsk sti neodmysliteln pat. Piem prvn objekt kostel sv. Vavince vJinonicch po-chz asi z11. stolet aposledn sted SOB vRadlicch zroku 2007.

    Autory vstavy jsou nap. Pavel Vlek, Martin Ebel nebo Ivan Matjka.

    Vstava potrv do 25. nora 2011, navtvit ji mete odter donedle vdy mezi 13.00 a18.00 h. (TZ) FOTO: JARMILA KOVAKOV

  • 4FOTO MSCE

    Na vtin zkladnch kol Prahy 5 probhl vlednu zpis do prvnch td. Jak jsme mli monost poznat na zkladn kole vKoen-skho ulici, dti ze kolnch povinnost strach rozhodn nemaj. FOTO: TOM PNEK

    U se t do prvn tdy

  • 5AKTULN

    K problematice bytovho domu U PernikkyNov vstavba obvykle nevyvolv u obyvatel v sousedstv dn velk naden. lovk je v jdru tvor konzervativn a nebv tstm bez sebe, kdy se mn prosted, v nm ije. A kad nov stavba je vdy zsahem do prosted. Nkomu vyroste ped okny a zastn do t doby voln vhled, nkdo se boj plivu novch soused, nrstu dopravn-ho zaten v lokalit, nkomu se nemus lbit architektonick zmr investora... Podobn obavy nyn trp obyvatele dom v ulici U Pernikky v Praze 5. V mstech, kde je dnes zanedban, dlouho oputn zahrada a uprosted n mal, dnes ji znan zchtral vilka, by ml podle pln investor, spolenost Stano Praha a Rentalkont, vyrst bytov dm. Mstnm se to nelb a proti zmru u zorganizovali petici, kterou podepsalo 563 lid.

    ROMAN PETERKA

    Realizace tohoto estipodlanho deve-loperskho projektu sdvaceti podzem-nmi garemi by znamenala dal znan poruen architektonick celistvosti zstav-by a pokozen prodnho prosted, k Hana ollov, lenka obanskho sdruen Hebenka. Vichni se sna zabrnit reali-zaci projektu v navrhovan podob, chtj, aby byla zachovna stvajc architektonic-k struktura lokality, dodv. Odprcm projektu nejde ani tak oto, e by tu nemlo nic novho vzniknout, sp jim vad stvaj-c podoba celho projektu, k n maj adu vhrad. Nelb se jim architektonick pojet, kter podle nich pivd do vilov zstav-by z prvn republiky zcela ciz a nesourod element nesen v duchu soudobch archi-tektonickch trend. Obvaj se tak, e povolenm vstavby v plnovanm rozsahu (gare maj bt umstny est metr pod zem) vezdejm svaitm ajlovitm ternu s mnostvm podzemnch pramen me dojt kvraznmu pokozen star zstavby (pokozen oprnch zd, podmen okol-nch dom). Stavba podle nich tak pekra-uje vkov pomry v lokalit. V petici vy-zvaj odprci projektu ad mstsk sti Praha5, aby vprobhajcm zemnm zen vyslovil zamtav stanovisko a pikzal a-dateli projekt pepracovat tak, aby respek-toval charakter zem astvajc zstavby lo-kality. Zamlen vstavba bytovho domu

    vulici UPernikky je vsmchem sil n-kolika generac naich pedk postavit ne-jen funkn domy, ale uinit tvr Hebenka pjemnou a estetickou oblast pro bydlen oban, pe se vpetici.

    MANTINELY ADU

    Podle architektky Eleny Lacinov, ve-douc odboru Kancel architekta mstsk sti adu M Praha5, nemus modern znamenat vdy patn. V rezidenn tvrti Hebenka bylo vprbhu poslednch let re-alizovno nkolik soudobch staveb, kter mohou bt pkladem vhodnho zalenn novch staveb do stabilizovanho zem, k. Stavba bytovho domu U Pernikky mus reagovat na vku a objemy okolnch staveb. Pedloen nvrh vychz z aktul-nch poadavk nabydlen avnjm vzhle-dem a pouitm materil odr souasn tendence. Samozejm, e hodnocen ar-chitektury je dourit mry subjektivn, aco se nkomu lb, me bt pro jinho nepija-teln, dodv Lacinov.

    ad m jen omezen monosti, nako-lik me mluvit investorovi do toho, jak architektonicky pojme stavbu na svm po-zemku. V rmci zemnho zen stavebn ad posuzuje pedevm to, zda je projekt funkn vpodku, zda dodruje odstupov vzdlenosti dan zkonem, povolenou mru zastavn pozemku i to, jak objekt ovlivn osvtlen a oslunn, aby nezastnil okoln domy, anesnil tak komfort jejich obyvatel

    pod normov hodnoty. Zajmaj ho tak dal- vztahy vlokalit, jako je napojen objektu nadopravn komunikace apstupov cesty.

    ZEN PERUENO

    11. ledna probhlo na stavebnm adu stn jednn o vydn zemnho rozhod-nut s investorem a temi astnky zen, kterm se stavba vzamlen podob nelb. Investor se zachoval vstcn asm podal operuen zemnho zen stm, e projekt dopln apizpsob pipomnkm. Stavebn ad dal investorovi termn kdoplnn pro-jektu do21. dubna.

    Jakmile investor projekt dopln, bude na edn desce a na internetu vyvena in-formace otom, e je vdoplnn form kna-hldnut. astnci zen se s nm budou moci seznmit avznst knmu ppadn dal nmitky i poadavky nadoplnn. Stavebn ad pak bu tyto pipomnky vyhodnot jako natolik zvan z hlediska stavebnho zko-na, e projekt bude muset bt zastaven, nebo, v ppad, e bude splovat ve, co stavebn zkon poaduje, vyd zemn rozhodnut.

    astnci zen se pak proti nmu mohou odvolat, o dalm osudu projektu rozhodne magistrt. Ten prozkoum, zda bylo zem-n zen vedeno sprvn a zda byl ve vech ohledech dodren zkon, a pot bu vrt rozhodnut stavebnmu adu Praha5 kno-vmu projednn, nebo ho potvrd, pop. vnkterch stech sm pozmn.

    Pokraovn na stran 6

    Vizualizace bytovho domu U Pernikky

  • 6Z RADNICE

    cclwwocc]:

    a1]a

    N8

    Dokonen ze strany 5

    PRAHA 5 V ROLI MEDITORA

    Problematice bytovho domu UPernikky se vnovala ikomise zemnho rozvoje mstsk sti. Mstsk st nechce pasivn ekat nato, a investor pijde s upravenm projektem, anato, jak novou podobu jeho dosavadn od-prci pijmou. Poinvestorech nepoadujeme, aby stavli repliky dvnch vil. Projekt pedkl-d pokrokovou architekturu, souasn ale ro-zumme tomu, e ne kadmu se takov pojet mus lbit, anzor lid, kte se natuto stavbu budou kad den dvat zokna, je dleit, k mstostarosta Prahy 5 Pavel Kroha. Z tohoto dvodu navrhne M schzku vprostorch a-du, je umon, aby se investor asoused do-hodli napodmnkch, za kterch by pro n byla stavba tohoto typu pijateln.

    Mlad talenti z Prahy 5 se pedstavili v Nrodnm dom

    V ter 25. ledna se v Nrodnm dom naSmchov pedstavili veejnosti nalist soute pro ky zkladnch umleckch kol zPrahy 5 Talent roku 2010. Mlad talentovan hudebnci vystoupili zadoprovodu profesion-l zPrask komorn lharmonie podvedenm dirigenta Leoe Svrovskho. Koncert se konal pod ztitou radnho M Praha 5 pro kolstv akulturu Angela Marinova.

    PODPOIT TALENTOVAN DTI

    Koncert nalist soute Talent roku se stal v Praze 5 ji tradin akc. Sout vznikla z iniciativy mstsk sti Praha 5 u ped tymi lety. Navzala nankolikale-tou spnou tradici koncert vn hudby konanch v Nrodnm dom na Smchov. Clem tto akce bylo umonit talentovanm dtem z Prahy 5 pomit sv sly a veejn prezentovat sv schopnosti avsledky svho sil. Sout Talent roku je jednou z hlav-nch aktivit, jimi se mstsk st Praha 5 sna zapojit do kulturnho dn na svm zem talentovan ky zkladnch umlec-kch kol, k radn Angel Marinov.

    KDO ZAHRL A ZAZPVAL?

    Na leton pehldce talent se pedsta-vila zpvaka Lucie Tauberov a kytaristka Karolna Strakov ze smchovsk ZU te-fnikova adirigentka Lenka Dandov azp-vaka Kateina Matoukov zbarrandovsk ZU Music Art. Clem soute Talent roku ale nen men sil mezi zkladnmi um-leckmi kolami. Nejde o sout v pravm

    smyslu slova au vbec ne oto ukzat, kter ze zkladnch umleckch kol je lep akte-r hor, k radn Angel Marinov. Smys-lem je dt talentovanm dtem pleitost pedvst sv schopnosti, a povzbudit je tak kdal prci, dodv. (TZ)

    UVIDTE NA WWW.TVP5.CZinzerce

    Bezplatn poradna pro obany Prahy 5Rada mstsk sti Praha 5 schvlila prodlouen provozu bezplatn poradny pro obany mstsk sti, kter poskytuje diskrtn poradenskou pomoc v zvanch ivotnch situacch.

    Poradna je zam-ena na poskyto-vn sluby psychoso-cilnho, rodinnho a vchovnho pora-denstv. Mezi nejas-tj problmy, snimi se klienti na poradnu obrac, pat rozvo-dy a prava pomr v rodin po rozvodu, vchovn problmy dt (poruchy chovn asocilnpatologick jevy umladist-vch), pote v zamstnn a pomoc pi kontaktu sady ajinmi institu-cemi.

    Poradna funguje jinkolik let apoet n-vtvnk potvrzuje jej potebnost. Svo-j innost poradna navazuje na innost bezplatn obansko-prvn poradny a je zce spojena se soci-lnm odborem, aby se problmy klient eily v co nejkratm termnu. Poradnu na-

    jdete vprostorch adu nanmst 14. jna 4 vetetm pate, sluby po-skytuje kad druh atvrt pondl vmsci, ato od13.00 do18.00 h. (TZ)

    K problematice bytovho domu U Pernikky

    FOTO: YURI ARCURS | DREAMSTIME.COM

    FOTO: MICHAL FAIRAIZL

    Pozvnka na koncert

    Od 21. nora si mohou zjemci vyzved-nout v Informanch centrech Prahy 5 pozvnky na koncert Prask komorn lharmonie, kter se uskuten 8. bezna vNrodnm dom na Smchov.

    Koncert zan v 19.30 h. Orchestr bude hrt pod taktovkou Leoe Svrovskho. Na programu je Pulcinella od Igora Stravinsk-ho, Houslov koncert e moll Felixe Mendel-ssohna-Bartholdyho a Symfonie . 2 Ludwi-ga van Beethovena. (RED)

  • 7Z RADNICE

    Regenerace parku Skalka

    Radn mstsk sti Praha 5 schvlili na svm 3. zasedn vstup na pozemky ve vlastnictv M Praha 5 rm Prask vodo-vody a kanalizace, a. s.

    Souhlas se vystavuje za elem vybu-dovn nov ppojky vody pro park Skalka, kter je ve vlastnictv na mstsk sti, k zstupce starosty Mgr. Patrik Havlek.

    V parku bude zrove provedena rege-nerace jezrka. Doplovn vody do tohoto systmu zajist nov vodovodn ppojka. (TZ)

    Starostov jednali o spoluprciVe stedu 26. ledna se uskutenilo setkn starost obvodu Prahy 5. Clem bylo vz-jemn seznmen starosty mstsk sti Praha 5 Radka Klmy se starosty okolnch mstskch st a projednn aktulnch problm tkajcch se obvodu Prahy 5.

    Projednvala se napklad problematika sdopravou a dopravn infrastrukturou, bezpenost nebo ochranou ivotnho prosted mst-sk sti Praha 5 a okolnch mstskch st. Dalm diskutovanm tmatem byla monost sportovnho a kul-turnho vyit oban Pra-hy 5 a blzkho okol a mo-nosti vzjemn spoluprce jednotlivch mstskch st vtto oblasti.

    Jsem velice poten, e pozvn natoto prvn setkn pijalo est ped-stavitel okolnch mstskch st. Vichni jsme se shodli natom, e budeme vtchto se-tknch pokraovat. Nae pedstava je sch-zet se piblin jednou za dva msce, k MUDr.Radek Klma.

    Setkn se zastnili starostov mst-skch st Lochkov, eporyje, Slivenec, Velk Chuchle, Zbraslav a Zlin. Zstup-ci Radotna, Lipenc a Butovic se bohuel nasetkn nedostavili. (TZ)

    UVIDTE NA WWW.TVP5.CZ

    Autolkrniky nevyhazujte!

    idii v esk repub-lice mli za povin-nost k 1. lednu 2011 vymnit sv autol-krniky. Je ale nut-n je prost vyhodit? Nen! Zvlt kdy nkomu na druh stran svta mohou pomoci.

    Mstsk st Praha 5 se spojila s Nadac ADRA avyhlsila sbrku obvazovho mate-rilu z vyazench autolkarniek pro oby-vatele Keni.

    Sbrka probhne na kolch v Praze 5 v den svatho Valentna 14. nora. Sbraj se chirurgick rukavice aobvazov materil vneporuench obalech obinadla, obvazy, gzov tverce, nplasti atrojcp tky ne star ne vyroben v roce 2005. Ve popu-tuje do zdravotnick ambulance v africk Keni. O toto zazen ve vesnici Itibo se u pes pt let star prv humanitrn organi-zace ADRA esk republika anen pochyb, e obsah lkrniek bude kuitku itamjm dtskm pacientm. (TZ)

    Pipravuje se koncepce bytov politiky

    Radn Prahy 5 schvlili na svm 3. zase-dn nvrh novch kritri, kter budou slouit pro ohodnocen mry potebnosti jednotlivch adatel jak o byty tzv. zvlt-nho uren byty pro seniory, tak o byty ze socilnch dvod.

    Kritria pro pidlovn byt zvltnho uren pro seniory zohleduj pedevm vk a zdravotn stav adatele, jeho nann situaci, zpsob a formu uspokojovn jeho souasnch bytovch poteb. Kritria pro

    pidlovn byt ze socilnch dvod vy-chzej pedevm z nann a ze sociln situace adatele, tj. z celkov ve pjmu na osobu, zjeho souasn bytov situace pi ak-centu na tivou situaci rodin snezaopate-nmi dtmi atd.

    Na zklad tchto kritri bude Vborem socilnm a zdravotnm sestavovna eviden-ce adatel o pronjem obecnch byt, a to jak byt zvltnho uren, tak i byt ze soci-lnch dvod. (TZ)

    FOTO: MICHAL FAIRAIZL

    FOTO: MICHAL FAIRAIZLFOTO: MICHAL FAIRAIZL

    Na tradinm Vltavanskm plese v N-rodnm dom na Smchov se 28. led-na seli lenov a pznivci spolku Vltavan. Vltavan v Praze je nejstarm existujcm profesnm spolkem. Zaloen byl 11. ervna roku 1871 v praskm Podskal jako Vz-jemn se podporujc spolek plavc, ryb a pobench Vltavan.

    UVIDTE NA WWW.TVP5.CZ

    140. reprezentan ples spolku Vltavan na Smchov

  • 8ROZHOVOR

    ROMAN PETERKA

    Pro jsou podle vs mstn samosprvy ohro-en mon jet vce bujenm korupce ne centrln vldy?

    Dvod je vce. Lid na tto rovni jsou asto mnohem he placen, kontroln me-chanismy nejsou tak propracovan a na lo-kln rovni funguj tak mnohem tsnj vazby mezi mstnmi ekonomickmi elitami a politickmi silami. Take pokud maj ti, kdo vldnou na lokln rovni, dostaten velkou volnost v rozhodovn, vsledkem decentralizace sttn moci nen mnohdy ona

    zamlen odpovdnj mstn sprva co je pitom to, kvli emu se sname decent-ralizovat veejnou sprvu na mstn rovni ale sp nco, co se podob ma i. Mstn vlda, kter m na svm zem pomrn velk kompetence, ovldan ekonomickmi zjmy kmotr vpozad. Proto je nutn pi snahch, je maj vst k eliminaci korupce, vnovat velkou pozornost prv mstskm adalm mstnm samosprvm.

    V souvislosti s Prahou 5 se podezen z ko-rupnch praktik komunlnch politik v uplynulch letech objevovalo hodn asto.

    Znte situaci vPraze 5?Nco mlo jsem o tom zaslechl, ale roz-

    hodn otom nevm tolik, abych to mohl jak-koli komentovat.

    Mete ale ct urit obecn platn kroky, kter by mlo nov veden mstsk sti, je zddilo adu kostlivc ve skni, udlat, aby tento obraz zmnilo?

    Urit. D se to shrnout do t rad, kter se uplatnily ivmnoha jinch mstech, anen tedy dvod, pro by je nelo aplikovat itady, vPraze 5. Prvn je: Chyte velkou rybu spo-jenou s minulost. Ta druh zn: Ukate, e

    Robert Klitgaard: Samosprvy um k, e korupn praktiky obraj tento stt o nezanedbateln ekonomick potencil, kter tak neme bt vyuit mon a o 50 procent HDP. Nen dvod mu nevit profesor Claremont Graduate University Robert Klitgaard v o korupci, jejch pinch, projevech a dsledcch mnoh. Jeho prce, pi n radil mnoha vldm a mstskm samo-sprvm v oblasti ekonomick strategie a institucionlnch reforem, ho zavedla do rznch kout svta. Podle Klit-gaarda buj na rovni mstnch samosprv korupce jet vce ne na rovni veden sttu. Korupn potencil je na tto rovni mnohem vt, mn Klitgaard. Napklad v Japonsku maj samosprvy v provincich trojnsobn mnostv ednk v porovnn s potem vldnch ednk, ti ale zvldnou vyprodukovat patnctinsobn mnostv nahle-nch ppad korupce a nakonec v dsledku tchto kauz ve vzen, skon tynsobn mnostv jejich pedstavitel ve srovnn se situac na vldn rovni. O sv zkuenosti se pijel podlit i do esk republiky po pednce uren pro poslance parlamentu vedl i semin na radnici Prahy 5.

    Mstsk st Praha 5 uspodala ve spoluprci s Americkou obchodn komorou semin americkho profesora Roberta Klitgaarda (v doln ad tvrt zleva) uren komu-nlnm zstupcm, na kterm se hovoilo o problematice efektivn sprvy mst a obc. FOTO: MICHAL FAIRAIZL

  • 9ROZHOVOR

    bt zkorumpovanj ne vldynejste jako oni. Udlejte nco, m se odb-valho veden odlite, co uke obanm, e se vci skuten mn. Ta zmna by mla pi-jt ale doesti msc, nejdle doroka. Je po-teba udlat dv nebo ti takov vci, kterch si lid hned vimnou. Mus bt ale skuten dobe viditeln pokud to bude nco, co bude sice dleit, ale pro bnho obana to nebude tak moc viditeln, nebude to mt d-n efekt. Pokud se vm ale poda vkrtkm ase zmnit nebo odstranit nco, s m byli lid hodn nespokojen ikdy to teba bude jednoduch anebude to stt ani moc penz pinese vm to spoustu bod ulid. Ata tet rada zn: Nehrajte si napolicajty.

    Pokejte, rada slo jedna pece je chyte vel-kou rybu

    Samozejm, ta plat. Chyte jednu nebo dv velk ryby, kter reprezentuj to patn, co se tu dlo avyhote je nebo, pokud je to mon, i zaalujte a dostate do vzen ale pak si rychle pestate hrt na policajta a zante se vnovat reform systmu. Po-kud se budete pod jen ohlet zpt, nikam nedojdete. Samozejm k reformm pote-bujete nov lidi ve vrcholnch funkcch, ale to hlavn nen, zda nat idli sed ten, nebo ten, ale jak je nastaven systm. Protoe ten vytv korupn pleitosti. Proto je nutn ho dkladn analyzovat a diagnostikovat jeho problmov msta, kter sniuj trans-parentnost celho systmu. Akdy je najdu, musm pemlet, jak tato msta otevt, jak je udlat transparentnj. Pokud tohle do-ku, zane se systm brzy chovat mnohem lpe, a postupem asu tak zskm mnohem efektivnj a lpe fungujc veejnou spr-vu. Korupce zkrtka nezmiz sama odsebe, nebo jen tm, e vyhzm jedny lidi anajmu jin. Veker korupce miz s lepmi veej-nmi slubami, s odpovdnjm vedenm samosprvy.

    Korupce je ale vdycky nco, co se odehrv mezi lidmi. Je to druh obchodu. Existuj sku-ten efektivn nstroje, jak tento byznys vymtit? Nebo je korupce nco, co mezi lidmi existuje vdy avude apod existovat bude?

    Korupce je skuten nm, co existu-je vude na svt a s m se lidstvo potk od chvle, kdy se zaala utvet lidsk spo-leenstv. Existuje ale v rznch podobch anarznch stupnch. Kad zem m svj problm skorupc, stejn jako se kad zem nasvt vnjak me potk snebezpen-

    mi nemocemi, kter ohrouj zdrav lid. Ale zatmco nkde si s tmito nemocemi umj poradit dobe adr je pod kontrolou, jinde bojuj s nebezpenou epidemi. Podobn je to s korupc. Tko meme oekvat, e by se nm mohlo podait vymtit vekerou korupci z povrchu zemskho. Ale pokud se bavme o tom, zda je mon vymtit onu velkou korupci, kter se tk napklad pedraench sttnch zakzek, uplcen soudc a podobn tady je odpov urit kladn. Pomoc zmrnch krok lze sku-ten promnit zcela zkorumpovanou zemi na sten i jen trochu zkorumpovanou. Dobe promylen institucionln reformy

    skuten mohou vrazn zmnit situaci. To nen teorie, zpraxe znme mnoho takovch pklad, popsal jsem je ivesvch knihch.

    Co udlat pro redukci nebo alespo zjemnn korupce?

    Tou nejzvanj podobou korupce pro ekonomiku kadho sttu je zkorumpovan justin systm, systm poskytovn vr akorupce voblasti majetkovch prv. Pokud jsou tyto oblasti siln prorostl korupc, soud-ci budou brt platky, poskytovn pjek avr bude zavnt podezenm zkorupce a majetek bude prodvn za neprhlednch podmnek, vae ekonomika bude brzy vy-padat jako vZairu nebo naHaiti. Akorupce proroste doslova celm sttem. Pokud ale tyto ti oblasti zvldnete vyistit odkorupce, jste nadobr cest. Je teba vnovat se zkrtka hlavnm zdrojm. Tady uvs vesk repub-lice jsou, jak jsem slyel, problmem pede-vm sttn zakzky, velk kontrakty, kde se hraje ohodn velk sumy zveejnch penz. Na to, abyste zavedl inn opaten proti pedraovn sttnch zakzek, nemuste bt dn gnius sta jen doopravdy chtt. Apotebujete tak soukrom sektor, aby vm pomohl. To nen jen zleitost tch, kdo sed vevld musme tomu pomoct my vichni.

    Pi sv pednce vParlamentu R jste ekl, e nae ekonomika snese srovnn sNorskem, ale z hlediska kvality naich instituc jsme narovni Senegalu. Nen to a pehnan tvr-d hodnocen kvality esk veejn sprvy?

    ekl jsem to trochu jinak. ekl jsem, e vae ekonomika m z pohledu konkuren-ceschopnosti vechny vhody vysplch ekonomik, napklad ekonomiky norsk. Ale vmnoha parametrech, kter vypovdaj

    o fungovn vaich instituc, zejmna tch vldnch, mte nevhody Senegalu.

    V zpadn Evrop se demokratick instituce a fungujc veejn sprva utvely cel de-setilet, bhem kterch jsme my tady fungo-vali vezcela odlinm reimu, atento de cit dohnme poslednch dvacet let. A zd se, e ve vkonnosti ekonomiky se nm to da rychleji ne vkvalit veejn sprvy. Je tento institucionln de cit vtakov situaci pi-rozen, nebo nen a mli bychom se pestat vymlouvat natyicet let komunismu?

    Nejsem lozof, take na tuto otzku neu-mm tak pln odpovdt. Ale mu ct, e znm mnoho zem, kter zvldly podobnou promnu velice rychle. Napklad Singapur tam se systm promnil ztradinho, velmi siln prolezlho korupc, ve velice prhledn a korupc tm nedoten ve velmi krtkm ase. Dnes kdy se tam zeptte na platk-stv, lid vbec nechpou, oem mluvte. T-ko ct, jestli je takov promna otzkou deseti, i dvaceti let. Kadopdn pokud mte kdis-pozici ekonomick potencil kter v mno-ha zemch, kde jsem pracoval, nebyl pokud mte inovativn ekonomiku, lid brzy zanou sami poadovat lep veejnou sprvu. Myslm si proto, e iesk republika me vyeit sv problmy skorupc vpomrn krtkm ase.

    Jinmi slovy: nadje umr posledn.Pesn tak (smch).

    UVIDTE NA WWW.TVP5.CZ

    Curriculum vitaeRobert Klit-gaard psob na Claremont Graduate Uni-versity v ame-rickm Clare-montu. Od er-vence 2005 do nora 2009, kdy

    rezignoval, zas-tval na tto

    univerzit funkci prezidenta. Pedtm pednel nap. ekonomii na univerzit v jihoafrickm Natalu i veejnou sprvu na Harvardu (Harvard Kennedy School of Government). V roce 1978 byl zvolen Bostonskm magaznem jako nejvc sexy profesor roku na Harvardu. Byl poradcem mnoha vld voblasti ekonomick strategie a institucionlnch reforem, psobil vLa-tinsk Americe, Asii i Africe. Byl konzul-tantem Mezinrodnho mnovho fondu, Asijsk rozvojov banky a dalch mezin-rodnch instituc. Je enat a m tyi dti.

    Veker korupce miz slepmi veejnmi slubami,

    sodpovdnjm vedenm samosprvy.

  • 10

    PEDSTAVUJEME

    Z kancele na Jankov nbe vyr dvojice streetworker oban-skho sdruen Progressive. Ternn program sdruen Progressive nese nzev No Biohazard a jeho clem je skuten snit biologick rizika uvn drog, pedevm en ne-bezpench infekc, kter pi intrave-nzn aplikaci hroz. A tak street-workei ist ulice a zkout park ve mst od pohozench injeknch stkaek, vymuj narkomanm stkaky pmo v ternu a poskytuj jim i dal propriety.

    ROMAN PETERKA

    Nkomu to me pipadat jako zbyte-n pe ozdrav tch, kte si ho sami vdom ni. Smyslem tu ale je, mimo jin, udret klienta, kter u je nadrogch zvisl anadobe mnn rady drogy jsou patn, proto je neber je u pozd, pi ivot a ja-kms takms zdrav do doby, ne se teba

    sm rozhodne, e by nebylo nakodu zkusit s branm pestat. Jet dleitj je snaha minimalizovat, omezit i zmrnit riziko i-vot a zdrav ohroujcch infekc, kter se sdlenm injeknho nin pi nitroil-n aplikaci drog, jako je AIDS a hepatitida B a C, riziko dalch tlesnch komplikac, dlouhodobho psoben vysokch dvek, pedvkovn, socilnho debaklu a ztrty lidsk dstojnosti.

    NA KNEC JAKO DOMA

    Ternn program No Biohazard zajiuje vsouasn dob ptilenn tm jeho sou-st je i vedouc ternnho programu Jan paek. I on vyr do ternu pln stejn jako ostatn. Program funguje pt dn vtd-nu v pondl, ve stedu, ve tvrtek, v so-botu avnedli, doternu vyr vdy jedna dvojice streetworker. Kad den mme na starosti jinou mstskou st v pond-l se zamujeme na Prahu 5, pedevm na okol autobusovho terminlu Na Kn-ec, kde se sousted zdej drogov scna a poptvka po vmn je prv v pondl

    nejvy, ve stedu chodme do Holeovic adocentra, vetvrtek vyrme naPrahu8 acestou zpt to bereme opt pes centrum aovkendu vyrme doPrahy7 aPrahy8, vypotv Jan paek stm, e ale Prahu5 nevynechvaj nikdy. Tm, e tu mme sdlo avdy vyrme odtud, vnujeme po-kad st sluby Praze5. Vdy nejprve za-jdeme NaKnec, pak teprve pokraujeme dl, k paek.

    PRVN SCHDEK STAGE 5

    Ternn program nos sluby, je maj po-moct minimalizovat rizika plynouc zuv-n drog, a za klienty. Prh pro dostupnost tchto slueb je tak minimln, tm nulov. Vternu vak nen nanjakou systematitj- prci sklienty as sp ne poradenstv tak obsah prce tvo vmna aplikanho materilu. Mnohem vce prostoru je nadal-m stupnku, kterm je kontaktn centrum. IProgressive jedno provozuje vMahenov ulici vKoch. Tady u urit prh je pro mnoh uivatele je to u pli o ciln insti-tuce, jej prh pekroit se zdrhaj.

    V prvn linii drogov zny

    FOTO: ROMAN PETERKA

  • 11

    PEDSTAVUJEMEVkanceli kontaktnho centra Stage 5 sse-

    dme sjeho editelkou Ilonou ulcovou apov-dme si otom, co pinesl uplynul rok. Ilono, me nachvli? Je tu nkdo naoeten, na-koukne dovnit dal z pracovnic kontaktn-ho centra. Ilona ulcov s omluvou odchz. Zajitn tto sluby, o ni Stage 5 rozilo loni svou nabdku pro klienty z ad drogov zvislch, je toti pln nan coby registrovan zdravotn seste. Jin lovk stouto kvali kac vtmu nen. Nadal zdravotn sestru nejsou penze, k Ilona ulcov kesv kumulovan funkci oetovatelky afov kontaktnho cen-tra. On oetovatelsk prce je pitom docela dost. Myslm, e zdravotn oeten je jednm z nejvyhledvanjch typ slueb, klienti ho hodn potebuj. Za losk rok jsme oetili otisc klient vc ne pedloni 1416, k Ilo-na ulcov. Klienti sem chod se vm monm, pedevm srznmi konmi problmy souvi-sejcmi snitroiln aplikac, jako jsou abscesy apodobn. Co je mon oetit vrmci prce zdravotn sestry, zajist Ilona ulcov pmo tady na oetovn. Klienty, kte sem pijdou s problmy, na n u sama nesta, odesl dospolupracujcch zdravotnickch zazen.

    Krom toho by tu rdi rozjeli i testovn klient na infekn choroby HIV, sy lis i hepatitidu C. Okolnosti tomu ale zatm moc nepej. Stage 5 stle nespn usiluje ozskn statutu nesttnho zdravotnickho zazen, kter by umonil rozjet testovn naplno. Mme veker potebn potvrzen apovolen, chyb nm ale stoprocentn sou-hlas obyvatel domu zatm mme stopro-centn nesouhlas, konstatuje Ilona ulcov. Stage 5 spolupracuje s Infeknm centrem pro drogov zvisl veFN Motol, pod zti-tou primky Jiiny Hobstov. Klienti jsou na toto oddlen pravideln odeslni k vy-eten na ptomnost infeknch chorob, a tak k odbornmu oeten zdravotnch komplikac ponitroiln aplikaci drog. Zin-feknho centra jsou klienti zase odeslni doStage 5 kvyuit poradenskch slueb.

    FEKY TU NECHCEME

    Pes to, e kontaktn centrum Stage 5 provozuje obansk sdruen Progressive vMahenov ulici u ptm rokem, hrany ne-dvry ze strany soused se zatm zjevn moc obrousit nepodailo. Obecn m veejnost keslubm, kter se ad dooblasti primrn protidrogov prevence akam pat iStage 5, dost ambivalentn vztah. Na jedn stran u dnes velk st lid chpe, e ityto sluby maj svj smysl, na druh stran je nikdo nechce mt ve svm sousedstv. Narkomani, kte sem m za vmnou jehel, poradenstvm nebo zdravotnm oetenm, jsou najednou jakoby vc vidt. A to se obanm vcelku pochopiteln nelb. Podobn sluby pitom maj zacl ijejich ochranu. Ochranu nefetuj-c sti populace ped riziky, kter jim hroz odtch, kdo drogy berou. Ve Stage 5 si nekla-dou zacl vylit zvislost to je mnohastup-ov proces, kter vyaduje vprvn ad tou-hu zvislho se sv zvislosti zbavit. Sna se ale pimt ty, kdo drogy uvaj, dodrovat z-kladn hygienick pravidla, aby neohroovali ostatn zkladem je nesdlet snkm dalm injekn stkaky apoaplikaci stkaky ne-odhodit na zem, ale vymnit si je v kontakt-nm centru, kter se postar ojejich likvidaci.

    Stage 5 se zrove sna pes vechny kon-troverze, kter jeho prce me vyvolat, bt dobrm sousedem. Klienty vede ktomu, aby po oputn prostor kontaktnho centra ne-zevlovali v jeho nejblim okol. V loskm roce navc pibyla novinka klienti se zapojuj doklidu okol kontaktnho centra. Podailo se nm uzavt dohodu ospoluprci se soused-n restaurac. Klienti uklzej Mahenovu ulici a bezprostedn okol a za odmnu dostvaj obd ze zmnn restaurace. Je to dobrovoln aktivita, zatm se nm ale jet nestalo, e by nkdo z klient odmtl, k Ilona ulcov. Vroce 2011 by veStage 5 rdi rozili sv slu-by tak omonost zapojen klient doobecn prospnch prac u otom intenzivn jed-naj sProban amedian slubou.

    Pome ministerstvo eitproblm s drogami v Praze 5?

    Pozorn vnmm nzory expert na drogovou proble-matiku a snam se najt vtinov stano-visko, kter by pro m znamenalo, jednodu-e eeno, Prahu 5 bez drog. Zjioval jsem, jak drogy se Prahou

    5 , jak drogy se v Praze 5 prodvaj, akmmu velikmu pekvapen to nen ani heroin, ani pervitin, ale substitun ppra-vek Subutex (obsahujc ltku buprenor- n). Tento ppravek, kter je pouze nal-kask pedpis, tedy zaplavuje ern trh snarkotiky vPraze 5.

    Dle mch informac se substitun p-pravek Subutex uv (resp. spe zneu-v) jako primrn droga a valn st nar-koman vyskytujcch se vPraze 5 dnou jinou drogu neuvala aani neuv. Pokud by subutex nebyl pedepisovn, pak by dle mho nzoru znan klesl poet narkoma-n v Praze 5. J ovem nemm monost psobit na lkae pedepisujc svm kli-entm jako substitun ppravek snadno zneuiteln ppravek Subutex namsto mlo zneuitelnho subuxone.

    Ptm se tedy, jak se kproblmm zneu-it substitunho ppravku Subutex stav ministerstvo zdravotnictv, ptm se, zda Ministerstvo zdravotnictv R pome ob-anm Prahy 5 suovanm problematikou drog (ato pedevm subutexem)?

    JUDR.PETR LACHNIT

    ZSTUPCE STAROSTY MSTSK STI PRAHA 5

    (Redakn zkrceno. Cel text najdete nahttp://www.parlamentnilisty.cz/parla-

    ment/politici-volicum/184719.aspx)

    K vci

    Kontejnery na stkaky se osvdily

    TISTATYICET TISCINJEKNCH STKAEK

    Titulek pipomnajc oblben esk ja-zykolam vypovd o mnostv injeknch stkaek, kter ve Stage 5 vymnili za lo-sk rok. Pesn jich bylo 340 710, co je o100493 kus vce ne vroce 2009, ato je nrst skuten ctyhodn.

    Vmna samozejm vrmci naich slu-eb dominuje, k Ilona ulcov. Nkte klienti zstvaj jen u anonymn vmny, jin jdou dl avyuvaj dalch slueb. Kro-m zdravotnho oeten je to i sociln po-radenstv, monost probrouzdat se zdarma nainternetu nabdkami pracovnch server, maj monost popovdat si spracovnky kon-taktnho centra osv zvislosti, osv ivotn situaci aotom, jak ji eit.

    Dalm z projekt sdruen Progressive, kter na zem Prahy 5 funguj, je projekt Fixpoint. Jde o speciln bez-penostn kontejnery uren na odhoz infeknho in-jeknho materilu v lokalitch, kde lze asto narazit na stkaky a dal feck ndobko povalujc se po zemi. V souasn dob je na zem Prahy 5 umstnno sedm bezpenostnch kontejner Fixpoint v tchto lokalitch: v Drtinov ulici, na nm. 14. jna, v parku Sacr Coeur u lvky pro p, v parku Mr-zovka, v Mahenov ulici u kontaktnho centra Stage 5, na autobusovm ndra Na Knec a v parku Na Skalce. Dlouhodob jsou nejvc vyuvan kontejnery v parku Sacr Couer, na autobusovm ndra Na Knec, v parku Mrzovka a par-ku Na Skalce. Za losk rok bylo pmo v kontejnerech Fixpoint umstnnch na zem Prahy 5 nalezeno 770 kus injeknch stkaek, co lze povaovat za velmi spnou bilanci projektu.

    Foto

    : O

    leg

    Tiru

    nov

    | Dr

    eam

    stim

    e.co

    m

  • 12

    ZDRAV

    Poliklinika Kartouzsk promna popelky v ozdobu praskho zdravotnictvStavebn ruch v arelu polikliniky Kartouzsk pokrauje. V souasn dob je dokonena prvn etapa stavebnch prac vstavba novho pavilonu JIH. Ke konci se bl i druh etapa, opravy a rekonstrukce budov A a B, a v le-tonm roce se konen, po dlouhch prtazch, zane stavt nov pavilon VSTUP, co je tet etapa rekonstrukce polikliniky, k Martina Stupkov, PR managerka spolenosti Medi n, kter polikliniku v Kartouzsk pro mst-skou st provozuje a je investorem rozshl rekonstrukce.

    ROMAN PETERKA

    Posledn etapou budovn Centra zdrav Smchov bude vstavba pavilonu Sever, kter bude jet vt ne pavilon Jih. Zde budou zastoupeny dal lkask specializa-ce alkov st, ojejm vyuit rozhodne M Praha5. Konen et zarealizaci pro-jektu Centra zdrav Kartouzsk se pro Medi- n vyplh tm kplmiliard korun. Kdysi jeden znejzchtralejch (pokud se te sta-vu budov) anejzanedbanjch (co dovyba-ven) bvalch ONZ (zkratka pro Obvodn stav nrodnho zdrav pozn. red.) vPraze se tak pod taktovkou soukromho investora mn zpopelky vozdobu praskho zdravot-nictv.

    MSTO KATASTROFY SPSA

    Obavy, kter se v souvislosti se vstupem soukromho subjektu do polikliniky do t doby pln spravovan a provozovan mst-skou st vroce 2006 objevily, se nenaplnily. Lkai se bli, e dostanou vpovdi nebo jim nov provozovatel vym tak vysok njmy, e budou nuceni odejt. A lid se zaali bt, e budou muset za obvodnm lkaem nebo ambulantnm specialistou, kterho mli poruce, dojdt a bhv kam. Dosavadn psoben Medi nu v arelu polikliniky Kar-touzsk ani trochu nenasvduje tomu, e by se tyto scne mly nkdy naplnit. Zmho pohledu lze vstup soukromho subjektu hodnotit jednoznan kladn, mn radio-onkolog Even Dvon, kter se u potkem

    loskho roku pesunul donov postavenho pavilonu . Nemyslm si, e by mstsk st ze svho rozpotu dokzala dt dohromady prostedky na tak rozshlou rekonstrukci a pestavbu celho arelu a je nutn ct, e cel tato pemna je urit kdobru tohoto zdravotnickho zazen. Zlepen oproti mi-nulosti je markantn, dodv.

    POD SMLUVNMI GARANCEMI

    e by se ze zdravotnickho zazen pod sprvou Medi nu stalo nco zcela jinho, to nepipad vvahu. Stejn tak ale neme do-jt komezen stvajc nabdky zdravotnickch slueb i knjakmu vyhnn stvajcch n-jemc, tedy lka, kte vpoliklinice psob,

    k Martina Stupkov z Medi nu. Vztahy mezi njemci aMedi nem garantuje smlouva uzaven mezi Medi nem a mstskou st. Ta Medi nu ukld povinnost uzavt slkai, kterm bude v budoucnosti konit smlouva smstskou st abudou chtt dl pokraovat ve sv innosti v Kartouzsk, novou njemn smlouvu zaobdobnch podmnek, jak mli vesmlouv smstskou st. Vesmlouv mezi Medi nem a mstskou st je tak striktn vymezeno, jak lkask odbornosti mus bt vrmci polikliniky poskytovny. Nehroz pro-to, e by varelu polikliniky mohly zstat pou-ze lukrativn medicnsk odbornosti. Pokud by Medi n v njakm bod plnn smlouvy neobstl, me ji mstsk st vypovdt. To ale rozhodn nen vzjmu Medi nu, kter u te investoval do obnovy arelu nemal pro-stedky, upozoruje Stupkov.

    S CHIPKOU, CUKROVKOU, SE SRDCEM I KLOUBY

    Paleta medicnskch odbornost, kter jsou na poliklinice v Kartouzsk zastoupe-ny, je skuten irok. Krom ji zmnnho pracovit radian onkologie, kter zajiuje vhradn nendorovou radioterapii za pou-it ultranzkch dvek RTG zen, je maj uvybranch diagnz prokazateln analgetic-k aprotizntliv inky (nap. znty mk-kch tkn pi ostruze patn kosti, ponov bolesti lach, bolestiv stavy pi kloubnch artrzch), je tu inezbytn radiodiagnostick oddlen, ortopedie, diabetologie, stomato-logie, pracovit rehabilitan medicny, gy-nekologie, pneumologie aalergologie, ORL, ambulance psychologa, kardiologie... Nechy-b samozejm ani ordinace praktickch l-ka pro dospl apediati. Vletonm roce podokonen vstavby pavilonu VSTUP na-bdneme M Praha5 monost zzen LSPP alkrny snepetritm provozem, prozra-zuje Stupkov.

    Posledn etapou budovn Centra zdrav Smchov bude vstavba pavilonu Sever.

    Vstavba novho pavilonu JIH Centra zdrav Smchov byla zdrn dokonena. V nejbli dob se zane stavt nov pavilon VSTUP.

  • 13

    ZDRAV

    Ji Votruba: Plicm kod vodn dmky i lehk cigaretye kouen kod zdrav, v u dnes skuten kad. I ti, kdo tomuto zlozvyku holduj koneckonc si to mohou pest na krabikch cigaret. Na rozdl od minulosti jsou dnes npisy u docela dobe viditeln a vrazn. Ale pod ne dost inn. Nebo jak pro koho. Zatmco kuci ve zralm vku si v posledn dob rizika kouen uvdomuj a mnoz z nich se sna zlozvyku zbavit, mezi mlde se kouen naopak stle vce roziuje. Nikotinov zvislosti tak podlha-j m dl mlad lid, konstatuje vedouc lka Centra plicn endoskopie Nemocnice Na Homolce Ji Votruba.

    ROMAN PETERKA

    Je skuten prokzna pinn souvislost mezi kouenm arakovinou plic?

    Urit ano, ikdy mluv prezidenta Hjek rozhlauje, e ne (smch). Jet ped druhou svtovou vlkou byla rakovina plic velice vzcnm onemocnnm. To m prokazatel-nou souvislost smasovm nstupem koue-n cigaret poprvn svtov vlce. Ped prvn svtovou vlkou se samozejm u tak kou-ilo, ale kdo kouil, kouil vtinou dmku. Jej hlavn vhodou je, e ne si kuk me dopt sv poten, je stm dost prce avy-kouit dmku trv podstatn dle ne vykou-it cigaretu. Kuk tak do sebe v konenm dsledku dostane men mnostv kodlivin, navc kou zdmky se nelukuje, take hlav-nm rizikem tu nen rakovina plic, ale jazyka. Existuje asi 400 tisc prac, kter jednozna-n ukazuj, e namolekulrn, bunn ibio-logick rovni je tabkov kou kancerogen, kter zpsobuje rakovinu.

    Existuje njak pijateln mra kouen, kdy lovku nehroz o moc vt riziko, ne kdyby nekouil?

    Ne. Pokud lovk kou do pti cigaret denn, je sice mal pravdpodobnost, e onemocn rakovinou plic, me si vak pivodit jin choroby. Jde zejmna o cvn onemocnn, kter mohou mt za nsledek i vn pokozen srdce. Kouen nezpso-buje jen rakovinu plic, ale irakovinu jcnu i moovho mche.

    A nesta pejt na cigarety light, a tak sn-it mnostv kodlivin, kter lovk dostv dotla?

    Ne, to je jeden ze stle siln rozench mt. Ve skutenosti takzvan light ciga-rety, vnich je ni obsah nikotinu, nejsou rozhodn mn kodliv ne obyejn. Ku-ci maj toti tendenci vdechovat kou hlou-bji, aby dosebe dostali stejnou dvku niko-tinu jako pi lukovn standardnch cigaret. Take rozhodn nedochz kesnen rizika vzniku plicn rakoviny, jen se nm mn typy ndor. Lehk cigareta je lehk jen tm, e m ni obsah nikotinu, to ale nen jedi-n kodlivina obsaen v tabkovm koui. Kuk se mus pi kouen takov cigarety vc snait vc a hloubji nadechovat, aby do sebe ten nikotin, kvli ktermu kou,

    dostal. V dsledku toho stle astji msto klasickho ndoru v centrln sti plic nachzme adu drobnch ndor vperifer-nch oblastech plic. Tam jsou mnohem ne-bezpenj, protoe se he detekuj.

    Aco vodn dmky? Tam je kou ped vdech-nutm probubln pes vodu, kter by mla vtinu kodlivin pe ltrovat.

    Vodn dmky jsou chpny jako nekodn varianta kuckho nvyku. Pi kouen vod-n dmky se vak pi pomalm hoen uvol-uje zkuiva velk mnostv kancerogennch ltek. Lid si mysl, e se tyto zplodiny zachy-t vevod. Nen to vak pravda, protoe voda od ltruje pouze pouh zlomek vzniklch kodlivin. Navc kuivo pochz asto z po-chybnch zdroj zetetho svta, take me mimo jin obsahovat ijedovatou ltku DDT. Je tedy velk omyl myslet si, e kouenm vodn dmky se sniuje pravdpodobnost vzniku rakoviny. Me to bt prv naopak.

    Jak si stoj esk republika v preventivnch protikuckch aktivitch?

    Nato mm pomrn krtkou odpov: Na-zval bych to stenm selhnm. Protikuck aktivity selhvaj ze dvou zkladnch dvod jednm je mlo zen nebo nezen reklamn kampa tabkovch spolenost, jejich hlas nalz sluchu a vnejvych vldnoucch sf-rch, take je velmi obtn prosadit njakou regulaci tabkov reklamy, navzdory tomu, e vostatnch zemch kolem ns je regulace tab-

    kov reklamy na mnohem vy rovni. Dru-hm dvodem je to, e v cigaretch je hodn ltek, kter posiluj nvyk kuk nan amno-hem innji je udruj vzvislosti, ne tomu bylo dve, take pestat kouit je mnohem t. Trochu nadjn je, e kouen je dnes u obecn vnmno jako vc nedobr po tch zhruba padesti letech osvtovch snah je to ale pomrn slab vsledek.

    Smrtic statistikaRakovinou plic onemocn kad rok vce ne 6 tisc obyvatel R a tm stejn poet lid na tuto nemoc kad rok umr. Nemoc postihuje astji mue (tvo piblin ti tvrtiny nemocnch), en s ndorem plic vak trvale pibv. Ani sla tkajc se chronick obstrukn plicn nemoci nejsou nijak pzniv v esku j trp zhruba 500 tisc obyvatel. V esk republice kou asi 32 procent popula-ce nad 18 let. Podle rznch odhad je podl kuk v po-pulaci trncti- a sedmnctiletch je-t vy.

    FOTO: VADIM YEROFEYEV | DREAMSTIME.COM

    FOTO: ARCHIV NEMOCNICE NA HOMOLCE

  • 14

    RODINA

    Mmy sob na BarrandovV hern Kulturnho a mateskho centra Barrandov je toto dopoledne celkem klid. Jsou tu dv maminky se svmi ratolestmi. Chlapeek a holika si hraj, jejich mmy si mohou chvli v klidu popovdat. Postupem asu pibvaj dal maminky. Nkter si pijdou jen popovdat, jin m za nabdkou zdejho centra dnes dopoledne je to kurz nminy pro rodie.

    ROMAN PETERKA

    Zatmco maminky pronikaj do taj po-kroilch nes nmeck vtn stavby, jejich dtka si hraj v hern pod dozorem jedn z pracovnic centra. Mmy s malmi dtmi, znich nkter jsou vtto roli poprv a zjiuj, e jejich ebek priorit se oproti jejich zatm bezdtnm vrstevnicm pon-kud promnil adost se zmnil iokruh tmat, o kterch potebuj mluvit (zl jazykov by ekli, e se smrskl na dti, dti, dti), tu maj monost poznat jin, podobn mate-stvm postien anavzat nov ptelstv.

    Z KLIENTKY FOVOU

    Pesn tahle poteba sem ped deseti lety pivedla isouasnou fku KMC Barrandov Petru Jelenovou. I ona sem pvodn pila jako jedna z klientek. Sama poznala, jak je dleit, aby maminky smalmi dtmi mly kam jt. Zstala jsem doma po narozen dcery vprosted, kter pro m bylo vpodsta-t ciz. Nejsem zPrahy, take jsem tu nikoho neznala, k. Osamle brouzdala rok apl s korkem mezi panelky, a se dozvd-la o existenci zdejho mateskho centra. Mateskmu centru vdm za mnostv kamardek a znmch a za zalenn se do sdlitnho ivota, tvrd. Postupem asu

    se do chodu centra zapojovala stle vce, a z kategorie bn klientka pela do ka-tegorie aktivnch mamin. Nejdv jsem zaala pomhat kamardce s vedenm v-tvarnch kurz, pak jsem zaala obstarvat nstnku a podobn, vzpomn Petra Jele-nov. Podcei piel jet syn apak nadeel as, kdy se Petra Jelenov zaala rozhodovat, zda se vrt doprce ped tm, ne zstala doma sdtmi, pracovala jako mikrobiologic-k laborantka, nebo se postar o dal byt

    barrandovskho mateskho centra. Byla to doba, kdy se vechny maminky, co sem cho-dily, vrtily doprce, nov lid moc nechodi-li a nejsp by to postupn zalo na byt, vzpomn. Ato mi pilo jako velk koda. Nehled nato, e to spolu sdnes ji zruenm Misijnm centrem bylo jedin msto, kde se mohli lid ze zdej komunity potkvat anco spolen podnikat, k. A tak se do toho opela naplno. Kulturn matesk cent-rum Barrandov pod jejm vedenm rozilo nabdku aktivit a pitom si zachovalo svj neziskov charakter. Ceny za sluby jsou tu stle spe symbolick, a existence centra je tak zvelk sti zvisl nagrantu zMinister-stva prce asocilnch vc R.

    MEZI PRVNMI

    Kulturn a matesk centrum na Barran-dov pat mezi mateskmi centry k pr-kopnkm. Dnes ji je s mateskch center rozshl, v dob, kdy vznikalo, byla tato in-stituce v esk republice erstvou novinkou. Jeho jmno je spjato sjednou ze dvou iitelek mylenky mateskch center u ns Ldou Kirschnerovou, lenkou sdruen Prask matky. Spolu s dal Praskou matkou Rt Kolnskou navtvily matesk centra v Mni-chov, inspirovaly se jimi a rozhodly se nco podobnho vybudovat vesk republice. Rt Kolnsk zaloila vroce 1993 prvn matesk centrum v prostorch YMCA Praha, Lda Kirschnerov zaloila druh vpoad naBar-randov. Pvodn pro nj zskala skromn prostory v dnes ji neexistujcm Misijnm stedisku vGrussov ulici. Odroku 1995 sdl v prvnm pate panelku ve Werichov ulici, kter pat magistrtu. Prostory jsou to vt, ne byly v Grussov, i tak je jejich kapacita dost limitujc. Jsme zan ale rdy, ikdy by nm vt prostory umonily jet rozit na-bdku chtly bychom vybudovat skuten komunitn centrum, kter by slouilo ikmezi-generanmu setkvn, k Petra Jelenov.

    FOTO: ROMAN PETERKA

    FOTO: ROMAN PETERKA

  • 15

    RODINA

    Program KMC Barrandov v noru

    Tip na jarn vlet

    Svaz postiench civiliza-nmi chorobami R pod 7. kvtna zjezd na romantick zmek Loue. Cena zjezdu, ve kter je krom cesty tam i zpt zahrnuta prohldka zmku, vstup do zmeck zahrady na zmeck slavnosti Bitva stolet, je pro leny 200 K, pro neleny pak 300 K.

    Odjd se od Justinho pal-ce v Praze 5 v 9 hodin, pjezd je plnovn na stejn msto v pod-veernch hodinch. Pokud mte zjem se vletu zastnit, nen nic jedno-duho ne zvednout telefon, vytoit slo

    222942409 nebo 776041118 a na zjezd se pihlsit. as mte do konce bezna.

    ter 8. ater 15. nora (17.30 h.)Respektovat abt respektovn 1. a 2. st zkladnho kurzu vchovnch metod a postup, kurz probh ve tyech lekcch (8. 2., 15. 2., 1. 3. a8. 3. 2011). Cena celho kurzu 1500 K. Pihlky ainforma-ce najaveka@volny.cz nebo 605471840.

    sobota 12. nora (9.30 h.) Rodinn vlet cestami, kudy kreli kr-lov aprincezny Vlet pro celou rodinu, sraz v 9.30 hod. u vstupu do Chotkovch sad. Pihlky a informace na zuzulaj@centrum.cz nebo 606675339.

    pondl 14. nora (16.00 h.)Valentinsk rodinn vtvarn dlnaVstup 50 K. Mal oberstven se svatebn tematikou v cen. Pihlky a informace info@kmcbarrandov.cz nebo 739658324.

    steda 16. nora (16.0017.30 h.)Makarn rej V kinosle FZ V Remzku, vstupenky v prodeji v kanceli KMC Barrandov. In-

    formace na info@kmcbarrandov.cz nebo 739658324.

    steda 16. nora (19.00 h.)Malba naskloVeern tvoiv dlna pro dospl. Vstup 50 K. Pihlky ainformace info@kmcba-rrandov.cz nebo 739658324.

    tvrtek 17. nora (17.0018.30 h.) Stpky lozo e Tvr setkn pro vechny bez rozd-lu vku, kte chtj v dnen uspchan dob proniknout do taj lozo e. Vstup 50 K, hldn dt 40 K. Pihlky a in-formace na info@kmcbarrandov.cz nebo 739658324.

    pondl 27. nora (10.0012.00 h.)Montessori Seznmen s tm, co je to pedagogika Montessori a jak ji mete vyut pi v-chov svch dt. Vstup 50 K, hldn dt 40K/hod. Pihlky ainformace nainfo@kmcbarrandov.cz nebo 739658324.

    FOTO: ZMEK LOUE

    Kurz znalost Montessori pedagogiky

    Rodinn centrum Andlek zve rodie iodbornou veejnost nakurz snzvem Zkladn znalosti Montessori pedagogiky. Je vhodn pro pedagogy, lektory, ale i pro rodie. Rozsah kurzu je 48 hodin (ti vken-dy). Pednej Mgr. Michaela Willheimo-v, Mgr.Veronika Posar, Mgr.Kamila Bal-carov. Vppad absolvovn celho kurzu obdr kad uchaze certi kt sakreditac. Registrace ji nyn na registrace@rcandi-lek.cz. Kurz se kon vRC Andlek (Letohr-dek Portheimka), tefnikova 12, Praha5/vstup parkem. Probhaj tak registrace dokurz pro rodie sdtmi vevku odna-rozen do 4 let. Kompletn nabdku kurz najdete nawww.rcandilek.cz vsekci Kurzy pro rodie sdtmi. ZDROJ: RC ANDLEK

    Filmov fantazie v Galerii BarrandovOdz loskho roku probhal prvn ro-nk vtvarn soute zkladnch kol Prahy 5 s nzvem Filmov fantazie, kterou uspodala FZ Barrandov II. vespoluprci smstskou st Praha5. Vem se soutilo? ci prvnho i druhho stupn zkladnch kol mli za kol nakreslit scnu z libovol-nho lmu, a u skutenho, nebo vymy-lenho. koly pak vybraly nejlep prce a pihlsily je dosoute. Sou-tn prce byly nsledn zveej-nny na inter-netu a veejnost z nich vybrala ty nejlep. Ver-nis a pevzet cen probhlo 2. nora v Gale-rii Barrandov. V galerii si m-ete prohld-nout Filmovou fantazii do 25. nora. (RED)

    FOTO: ARCHIV RC ANDLEK

    FOTO: POZNYAKOV | DREAMSTIME.COM

    inzerce

  • 16

    RODINA

    Praha 5 pat k tm praskm stem, kde ije velk podl lid starch ede-sti let, podle statistickch daj sko-ro ticet tisc. S pibvajcm vkem je pro mnoh z nich stle t zajistit si bn poteby od nkupu pes klid domcnosti a teba po uspo-kojen prost poteby si s nkm popovdat. Poptvka po peovatel-skch a asistennch slubch proto roste. Uspokojit ji se sna jak pmo mstsk st Praha 5 prostednictvm sv pspvkov organizace Centrum sociln a oetovatelsk pomoci, tak i dal subjekty, kter na jejm zem psob. Jednm z nich je spolenost Home Senior.

    ROMAN PETERKA

    Je tomu ji vce ne rok od doby, kdy spolenost Home Senior rozila na-bdku slueb pro dve narozen obyvate-le Prahy 5. Dvodem k jejmu vzniku byla snaha rozit v Praze nabdku kvalitnch slueb pro seniory a umonit jim co nej-dle t v jejich domcm prosted. Home Senior se ale sousteuje inanabdku kul-turnch a spoleenskch akc, sna se tak roziovat spektrum monost pro aktivn a astnj ivot senior. Pi sv innosti spolenost spolupracuje i s mstskou st Praha 5. Navzala tu i spoluprci s lkr-nami a lkaskmi ordinacemi v Praze 5. Dky kvalitn pi a irok nabdce po-skytovanch slueb se poet spokojench uivatel slueb spolenosti Home Senior v Praze 5 stle zvyuje. Stejn jako zjem o n. Na bezplatnou linku 800 888 014 za rok 2010 zavolalo pes 500 volajcch, na webov strnky www.homesenior.czzavtalo na 3000 nvtvnk. Velk st znich ije vPraze5.

    NIC NEN NEMON

    Zavce ne rok psoben pomohly sluby Home Senior vce ne 80 babikm adde-km zatm bez jedin reklamace. Paleta slueb je skuten irok. Nejvyuvanj slubou vroce 2010 obany M Prahy5 byl klid bytu spojen sumvnm oken, dopro-vod klkai apomoc nazahrdce. Tm se ale e slueb ani zdaleka nevyerpv.

    Home Senior se postar i o nkupy, o doprovod pi prochzce po mst nebo pi vprav za kulturou, zajist domcho kadenka, pedikru i manikru, pom-e se zajitnm zkladn hygieny, s eme-slnmi pracemi v domcnostech klient nebo teba se sthovnm. M to jen jeden mal hek. Nae sluby ve vazb s co nejvt kvalitou jsou nepatrn dra ne

    Aby seniorm doma dobe bylo

    Kdokoliv potebuje jednorzovou vpomoc s mytm oken, doprovodem, velkm nkupem i napklad pesthovnm nbytku, me se kdykoliv obrtit a zavolat na bezplatnou tele-fonn linku 800 888 014. Stejn tak tomu je pi zjmu o pravidelnou vpomoc nkolikrt td-n. Zjemce po zavoln na linku 800 888 014 ekne, jakou slubu by chtl objednat, a s pracovnkem Home Senior se ihned me do-mluvit den a as, kdy m bt sluba provedena. Bhem jedinho prminutovho hovoru je tak ve potebn k navzn spoluprce vyzeno a sluba me zat fungovat. Dal monost je vyuit on-line formule na strnkch www.homesenior.cz, kde lze tak nalzt dal infor-mace o slubch a plnovanch aktivitch.

    FOTO: YURI ARCURS | DREAMSTIME.COM

    Home Senior

  • 17

    RODINApeovatelsk sluby zajiovan mstsk-mi stmi, prozrazuje Pavel Vykydal ze spolenosti Home Senior. Dleit je ono nepatrn. Tko jinde seenete sekn zahrady, myt oken, sthovac prce i ma-nikru za nmi nabzen ceny, podotk Vykydal.

    PODZIM IVOTA PJEMN

    Nejde jen orzn pomocn apeovatel-sk prce. Home Senior chce ivot babikm a ddekm nejenom ulehit, ale tak zp-jemnit. Um si poradit i s tm, kdy klient prost jen hled nkoho, s km by si mohl as od asu popovdat, protoe ije pli osamlm ivotem. Sna se tak roziovat nabdku aktivit pro seniory. Vloskm roce k nim patily nap. cestovatelsk besedy oJaponsku sochutnvkou sushi, oPortugal-sku sochutnvkou pravho portskho vna, o ivot v africkch savanch s ukzkou tradinch tanc Masaj i oblben se-niorsk diskotky s Milenou Soukupovou zKuerovc.

    Obrovsk ohlas mlo povdn s here-kou Kvtou Fialovou, kter ns svm po-zitivnm pstupem a vitalitou asto pila podpoit a dal setkn jsou ji te plno-van na dal rok, popisuje Pavel Vykydal. Na rok 2011 je plnovna dal kupa rz-nch spoleenskch a kulturnch akc a to nejenom vPraze5. Vechny jsou samozej-m opt zdarma, prozrazuje. Jako bonbo-nek pro obany Prahy 5 pipravujeme bez-platn zpravodaj Radost vest, kter bude brzy distribuovn do lkaskch ordinac adolkren, dodv.

    Dobr mozek znamen spokojen ivotModern medicna to k jasn: mozek je nesmrn dleit orgn, vechno d, a pokud ho nebudeme trnovat, ovlivn to kvalitu ivota. Trenrka pam-ti Eva Hrazdrov vysvtluje, jak trnovat dobe a smyslupln.

    Co si pod pojmem trnink pamti pedstavit?Soubor cvien, kde trnujeme arehabi-

    litujeme krtkodobou a dlouhodobou pa-m. Rznmi jednoduchmi cvienmi si obnovujeme nae poznatky, umme si je za-adit. Tady plat jedno esk pslov: Komu se nelen, tomu se zelen. Nmci to kaj jet pilhavji: Kdo odpov, ten reziv. Trnink spov teba v tom, e po mst-nosti rozmstm lsteky adlme takzvan edukineziologick rozcviky. k se tomu kov propojovn, pomh propojit pra-vou alevou hemisfru, abychom lpe mys-leli. Pak je to pamtn uen, teba njak tyver. K tomu zaazuji i trnink jemn motoriky. Nechyb ani matematick e-tzec. Jsou to kupeck poty, ale posiluj krtkodobou pam. Vdlouhodob pamti si tm vyvolvme poetn operace, kter jsme se nauili u ve kole. Dobe fungu-je i propojovn. Mme teba slovo Vye-hrad. Vyzkoume si, jak slova je mon zpsmen slova Vyehrad sloit. Pak se tam meme vypravit avdal hodin se pod-lit o to, co vechno jsme tam vidli. Navc si meme zapamatovat i cestu. Vme, e jsme jeli metrem C, a meme si zkusit vybavit, kter stanice je ped I. P. Pavlova akter je pon.

    Pro koho je trnink uren?Pam trnujeme od narozen do konce

    ivota. V aktivnm vku jsme povinnostmi nuceni pam pouvat, v seniorskm vku u tolik ne. Trnovn je proto vhodn pro kadho, kdo chce zstat zdrav, umouje nm komunikovat nap spolenost a z-stat dle samostatn. Umt pracovat s pa-mt prodluuje ivot. JI HRAB

    FOTO: CAMMERAYDAVE | DREAMSTIME.COM

    Trninky pamti pod vedenm lektorky Evy Hrazdrov mete v noru 2011navtvovat v Informanm centru OSN, nmst Kinskch 6, Praha 5. Zjemci se mus pihlsit na tel. sle 272 701 335.

    FOTO: DEAN MITCHELL | DREAMSTIME.COM

  • 18

    SPORT

    Hokejov lhe na NikolajceKluci, nevlejte se po tom ledu, pili jsme trnovat, ne se povalovat, vol jeden z trenr HC Slavoj Zbraslav na sv estilet svence. Ki ale ne natvan. Mus, aby ho kluci slyeli. tvrten odpoledne je tu run. O kousek dl na ledov ploe smchovskho zimnho stadionu Nikolajka dlaj sv prvn krky na bruslch dva tylet hokejov pulci rovnovhu, kter jim zatm chyb, jim pomh udrovat idle, kterou pi tom ped sebou tla. Na opanm konci plochy trnuje druh parta estiletch njezdy na brnu a rozehrvku na buly. Za hodinu je tu vystdaj star kolegov, kte u chod do druh a tet tdy zkladn koly.

    ROMAN PETERKA

    HC Slavoj Zbraslav si ledovou plochu zim-nho stadionu Nikolajka pronajm, sta-dion mu nepat je tu vak u dlouhou dobu doma. Dky vstcnosti veden stadionu jsme snad jedin hokejov klub vPraze, kte-r m natrninky kdispozici odpoledn asy, dky tomu mme relativn dost dt, ikdy by-chom samozejm tak uvtali, kdyby jich bylo jet o nco vc, k pedseda oddlu Karel Mka. Klub tak nese hrd sv jmno Slavoj Zbraslav u jen zrespektu ktradici. Trnuje naSmchov, velk st jeho svenc je zPra-hy 5 a jejho okol. Pitom zbraslavsk hokej m zasebou docela slavnou aidost dlouhou historii, kter sah jet ped vznik samostat-nho eskoslovenskho sttu zdej hokejo-v klub (tehdy nazvan S. K. Zbraslav hoc-key kanadsk) byl zaloen u roku 1913. Vt dob si hokejist museli vystait pro trninky

    izpasy se zamrzlou Vltavou nebo zamrzlm ramenem Berounky. Klub si vedl dobe, vzelo z nj i nkolik velkch hokejovch osobnost sv doby v letech 192432 se zdej hr, akademick architekt Bohumil Stiegenhfer, stal reprezentantem eskoslovensk republi-ky, vroce 1950 se doreprezentace dostal zbra-slavsk Miroslav Paek. Vroce 1989 to zaalo vypadat, e se klub dok ivlastnho zimnho stadionu. Tento sen vech zbraslavskch ho-kejovch generac se vak nikdy nepodailo zrealizovat. Stavt se sice zaalo, zpvodnho zmru ale nakonec zstalo jen dnes u zde-vastovan torzo. Zasmchovsk azyl naNiko-lajce jsou proto zbraslavt hokejist jen rdi.

    KONKURENCE VELKCH KLUB

    HC Slavoj Zbraslav m zasebou sice dlou-hou tradici avoblasti vchovy hokejovho po-tru ahokejov mldee idobr vsledky, jeho nzev ale nepat k prestinm hokejovm

    znakm, jako je teba Sparta nebo Slavia. Zbraslavt se proto potkaj stm, e jim ty-hle slavn velk kluby dost brzy zanou vyzo-bvat nadjn hre apetahovat je ksob. Rodie bohuel asto jdou zaslavnm jm-nem klubu jako za garanc kvality trninku, tak to ale nefunguje. Dopt tdy stmi dt-mi pracujeme v podstat vichni pln stej-n, k Karel Mka. Dnes vak mnoz rodie pihlauj sv dti nahokej ani ne tak proto, e chtj, aby jejich ratolesti mly dostatek pohy-bu, anezbvala jim tak sla naklukoviny, ale svidinou toho, e zkluka jednou bude hvzda typu Jaroslava Jgra abude hokejem vydl-vat miliony dolar. Svj podl na tom maj i mdia, kter glori kuj hvzdy typu Jardy Jgra a donekonena rozebraj, kolik tihle lid vydlvaj, a to vypad, e to tak vhokeji je. Ve skutenosti takhle vysoko se dostane jen pr jedinc, pak jsou tu tisce jinch, kte zhokeje, krom radosti ze hry, nemaj vbec nic, varuje Karel Mka.

    HOKEJ POD TLAKEM VSLEDK

    Vidina budouc jgrovsk kariry ale mnohdy naene mal hokejisty do n-rue velkch hokejovch klub a pli brzy. Mnohdy ke kod malch sportovc. V tchto klubech je ve u od nejnich vkovch kategori zameno na vsledek. Take tu od potku funguje selekce, vybe-rou se ti, kte vypadaj nejnadjnji, na n se zam sil trenr, ti jsou nasazovni dozpas, zbytek jen statuje anedostane se k puku. Tady si zahraj vichni ti, co jsou momentln lep, iti hor, vysvtluje Ka-rel Mka. Je sice hezk, kdy se rodi me pochlubit, e jeho kluk hraje zaSpartu nebo zaSlavii, ale kdy zjistte, e zacel rok byl na led pi zpasech tyi minuty, je to do-cela smutn, dodv. Pitom ct u v pti esti letech, kdo je budouc hokejov hvzda akdo druh liga, se podob vtn zki-lov koule. Zapt est let se me ukzat, e je vechno trochu jinak. Hlavn ale kdy trnuju mal dti aznich se mi nkter v-bec nedostanou naled, je to chyba. Pak ne-vychovvm budouc hokejov generace, ale jen se honm zavsledkem. Aten tlak nav-sledek je vevelkch klubech enormn, k Karel Mka. Podle nj je to i dvod, pro to s eskm hokejem nevypad v poslednch letech nijak valn. Abych ml piku, mu-sm mt co nejir zkladnu, ze kter mi ta pika vyroste. My tady ale zuujeme u tu zkladnu, mn Karel Mka.

    FOTO: STANISLAV KOMOGOROV | DREAMSTIME.COM

  • 19

    SPORT

    PENZE ROZHODUJ

    Jako vechny hokejov kluby iten zbraslav-sk se potk sproblmem penz. Aby peil, potebuje mt pedevm dostatek dt. Penze, kter pak plat jejich rodie, nejsou mal. Tato skutenost pro mnoho rodi, jejich dt by mlo ohokej zjem, odrad. Mnoz nato sku-ten nemaj. Sname se jim vyjt vstc, aby tu mohli hrt, ale odpustit klubov pspvky jim nememe, k Karel Mka. Z pspvk se

    mus pokrt pronjem stadionu iveker dal nklady. Zarok jsou to skoro ti miliony, kter klub mus mt. Pitom ti, kte tu trnuj, to d-laj bez nroku najakoukoli odmnu, poprci vesvm volnm ase. Pesnji eeno risku-jeme prci, protoe se z n musme utrhnout, abychom mohli bt na trninku, a pak si to musme napracovvat, k Karel Mka, kter krom toho, e je pedsedou HC Slavoj Zbra-slav, tu psob tak jako trenr.

    NBOR POKRAUJE

    Pro nov zjemce ovstup doklubu tu tak maj stle oteveno. Apestoe je hokej dnes sportem, kde se zan hodn brzy prvn krky naled se mal hokejist u zvldat mnohdy u ve tyech letech v HC Slavoj Zbraslav jsou oteveni istarm zaten-km. Ideln je zatek mezi tvrtm aes-tm rokem, bereme ale isedmi- i osmilet. Pijde mi len ct sedmiletmu klukovi,

    kter by rd zaal hrt hokej, e u je na to moc star, k Karel Mka.

    Pijt mohou i star, tady u je ale nut-n domluva rodi s hlavnm trenrem u takto starch zjemc je toti nutn do-hnat co nejrychleji asovou ztrtu, kterou maj zasvmi vrstevnky, co zaali shoke-jem podstatn dve. Chce to zkrtka tro-chu jin trnink aodzjemce mnohem vce sil.

    V akvaparku Barrandov se nabijte v pyramidLiv inky pyramid dokldaj po-kusy po celm svt. Pokud chcete zat psoben pyramidln energie na vlastn ki, zavtejte do Akva-parku Barrandov.

    K atrakcm barrandovskho aquaparku pat i relaxan pyramida. Energie, kter se v pyramid akumuluje, nen lo-vku, zvatm ani rostlinm kodliv, ale naopak posiluje jejich vitalitu. Kpyramid je teba pistupovat s ctou. Kdy lovk do pyramidy vstupuje poprv, potebu-je tak tvrt hodiny k seznmen s n, pak zanou jej sly psobit a zlep se prtok krve v celm tle. Asi po 45 minutch po-bytu pod pyramidou poctte nrst energie jako ponkolikahodinovm span. Svest a dobr nlada vm vydr nkolik dn, k editelka akvaparku Pavla Farnkov.

    POMH PI FYZICK A PSYCHICK VYERPANOSTI

    Jedn se samozejm o doplkovou l-ebnou metodu, kter nenahrazuje medi-kamentn lbu. Pyramidu se doporuuje navtvovat pravideln vprbhu nkolika msc. Nvtvy pyramidy jsou vhodn pi fyzick i psychick vyerpanosti, ped operac i po ni, po lb i po hospitalizaci zaelem dodn ivotn energie. Pyrami-da harmonizuje vechna energetick centra (akry) atm zptn psob natlesn org-ny, kter jsou na nich energeticky zvisl. Dochz k postupnmu len zdravotnch pot, hubnut, harmonizaci ivotnch po-chod vtle. ZDROJ: WWW.AQUADREAM.CZ (TR)

    Trninky pro nbor na zimnm stadionu

    Nikolajka na Smchov jsou kad ter

    a kad tvrtek vdy od 16:00 do 17:00 hod.

    Veker dotazy rd zodpov Karel Mka

    na tel. 607 818 468.

    FOTO: TATIANA MOROZOVA | DREAMSTIME.COM

    Nbor

    Rodie bohuel asto jdou zaslavnm jmnem klubu jako zagaranc kvality trninku,

    tak to ale nefunguje.

  • 20

    BEZPENOST

    Smchovt strnci v rolch zachrnc

    Mstt strnci mnohmi jsou stle nelichotiv povaovni za botike. Prce strnk vak vyaduje mnohem vc ne jen vypisovat pokuty za pat-n parkovn. Obas pi n jde kdy ne o ivot, tak pinejmenm o zdrav. A obas se pi n i ivoty zachrauj. Dokazuje to i kadoron slavnostn stu-kovn strnk, kter od roku 2002 probh v Brokov sni Staromstsk radnice. Letos se oceovalo ve stedu 12. ledna.

    ROMAN PETERKA

    Strnci tu dostvaj medaile za vrnost, zastatenost atak zazchranu lidskho ivota. Iletos byli mezi tmi, kte dostali zru-kou primtora medaili zazchranu lidskho i-vota, strnci zobvodnho editelstv Mstsk policie Prahy 5. Prosm, neberte toto ocenn

    za svou prci jen jako podkovn od veden mstsk policie, pedstavitel hlavnho msta Prahy a jeho obyvatel a nvtvnk, ale ber-te je i jako symbolick zvazek, e svou prci budete vykonvat i nadle tak dobe jako do-posud, ekl ped pedvnm medail za z-chranu lidskho ivota a za statenost editel prask mstsk policie Vladimr Kotrou.

    RESUSCITACE NA ULICI

    Stalo se to loni na zatku przdnin. Strnci Vladimr Stinka a Frantiek N-meek spolen prochzeli oblast Knec. Bylo to v rmci bezpenostn akce, kter jsme se astnili, vysvtluje Vladimr Stin-ka. Obchzka spojen s kontrolou doklad podezelch individu, kter se vtto lokalit vyskytuj ve velkm potu, probhala zpo-tku vklidu, vrmci bn rutiny. Pak vak pispchala za strnky jaksi pan a vci nabraly neekan a rychl spd. Pan pi-bhla stm, e okousek dl nachodnku le pn vbezvdom bylo to vmstech, kde je vietnamsk trnice, naproti autobusovmu terminlu, vyprv Frantiek Nmeek. Pibhli jsme tam azjistili, e pn le ob-liejem k zemi a nehbe se. Kdy jsme ho obrtili, ml obliej odkrve, jak padl nazem, nehmatn tep, nedchal nejsp ml zsta-vu srdce po infarktu, mn Frantiek N-meek. Pak se ve odehrlo vrychlm sledu. Zatmco Vladimr Stinka vytel slo ts-ov linky zdravotnick zchrann sluby, Frantiek Nmeek zaal soivovnm. Po-dle instrukc z dispeinku zchranky jsme pak a dopjezdu sanitky pokraovali vre-suscitaci, bhem toho se knm pipojil jet jeden kolemjdouc stm, e je lka, apom-hal nm, vzpomn Frantiek Nmeek. De briltor, kter pro pouit v podobnch situacch strnci voz v aut, nakonec z-stal nevyuit. De briltor jsme pipojili, pstroj ale vyhodnotil, e elektrick ok pro nastartovn srden innosti v tomto ppad nedoporuuje, tak jsme makali dl run, vzpomn dnes ji ssmvem Fran-tiek Nmeek. Zchrani dorazili bhem pti minut, kter se ale naulici zdly stran dlouh. Jet asi dalch deset minut jsme pak pokraovali v masi srdce, podotk Frantiek Nmeek. Piblin po 25 minu-tch se podailo obnovit u mue zkladn ivotn funkce. Dky zsahu strnk se tak podailo mui zachrnit ivot.

    TAKOV NORMLN PRCE

    Naotzku, zda m pi sv prci podobnch pleitost kehe nahrdinu hodn, odpo-vd Frantiek Nmeek s smvem a s hu-mornm nadhledem lovka, kter tuhle prci dl u tinct let: Ne, vtinou je to bn normln prce. Sem tam se pi n lo-vku poda chytit njakho grzla. Ajednou m srazilo auto, pipomene udlost, kter se mu stala ped tymi lety ve slub m-lem osudnou. V Dukov ulici na Smchov zrovna kontroloval, jak idii dodruj zkaz jzdy ve vyhrazenm pruhu pro autobusy. Kdy chtl Frantiek Nmeek zastavit sta-rou fordku s libereckou espzetkou, kter si to tudy frela jako by nic, a najednou leel na zemi. idi najel autem pmo na nj, srazil ho a ujdl dl. Frantiek Nmeek

    FOTO: ROMAN PETERKA

  • 21

    BEZPENOST

    Z policejnho zpisnku

    ml tst srku pestl jen s pochrou-manm ramenem a loktem. Vinka nehody, kter se snail ujet, nakonec po krtk ho-nice zadreli Nmekovi kolegov. Je to zkrtka normln prce, dodv Frantiek Nmeek s smvem. V souasn dob za-stv funkci vedoucho smny okrsku. Jeho kolega Vladimr Stinka, kter je pvodn pro-fes elektrik, slou umstsk policie tak pocelou dobu nazem Prahy 5 sedm let. Jsem strnk-okrsk, mm nastarost ob-last Barrandova a smchovskho ndra, k. Kmstsk policii nastoupil krtce pot, co si odslouil nhradn vojenskou slubu, tzv. civilku. Njakou dobu jsem nespn pocivilce hledal prci, nakonec jsme to zkusil umstsk policie au jsem tu zstal, k.

    OPRTKA NA ZRCTKU

    Dalmi zachrnci lidskch ivot z ad strnk zPrahy 5, kte pevzali medaili, se stali strnci David Chod aAlan Blha. Ti se 23. srpna podest hodin veer stali svdky kurioznho pokusu o sebevradu. Kdy pro-chzeli ulic Kovk na Smchov, vimli si eny klec uosobnho auta. Pokouela se ob-sit kolem krku mla ovzanou smyku zachy-cenou za lev zptn zrctko. Mlem se j jej mysl podail, kdy ji strnci objevili, byla u vbezvdom. Strnci smyku okamit uvol-nili a ena byla za chvli znovu pi smyslech. Msto radosti ze zchrany ivota ale strn-km vynadala, odmtala snimi spolupracovat avyhroovala tm, e si ubl znovu. Strnci ji proto pedali dolkaskho oeten. Vyznamenan strnci pi slavnostnm ppitku (zleva Frantiek Nmeek, Vladimr Stinka a Alan Blha).

    Rozevancm sklaplo

    V nedli 9. led-na krtce ped jede-nctou ve-er se nesl nad And-lem pokik dvou mla-dk zPra-hy 5. Oba jsou fanouky nejmenovanho praskho fotbalovho klubu a pozdn veern hodina je inspirovala k vyvvn fanoukovskch pokik okoennch vul-grnmi nadvkami.

    Jen ukiku anadvek ale nezstalo. Cho-vn obou mladk na p zn nezstalo bez povimnut ochrnc podku. Kdy strnci mstsk policie dorazili k poki-kujcm mladkm, aby s nimi vyeili na-ruovn nonho klidu, zaali mladci vt nastrnky. Kdy se ale jeden neomezil jen na nadvky a napadl jednoho ze zakrou-jcch strnk, sklapla pouta a agresivn vtrnk skonil vpolicejn cele.

    Dky strnkm nakonec neskoil

    Pestal ho bavit ivot, a tak se rozhodl s nm skoncovat tak zdvodnil sv chovn mlad mu hldce strnk pot, co ho strhli ze zbradl lvky pro p, kter pemosuje Kartouzskou ulici a propojuje obchodn centrum Nov Smchov a park nadruh stran.

    Stalo se to v brzkch rannch hodinch 13. ledna. V1:20 zahldla p hldka str-nk, kte shodou okolnost pi obchzce svho rajonu mili zrovna ke kiovatce ulic Kartouzsk a Radlick, na lvce pro p nazbradl sedcho mladka, kter se

    zjevn chystal skoit ze zhruba dvanctime-trov vky dol mezi projdjc auta. Pi bles-kov akci se strnkm podailo mldence strhnout ze zbradl. Snaili se ho uklidnit. Hldka tak ihned pivolala zchrannou slubu. Sanitka odvezla pacienta do psy-chiatrick lebny vBohnicch.

    Prvn pomoc v praxi

    V ptek 14. ledna v odpolednch hodi-nch narazili strnci, kte zrovna kontrolovali prostor Hoejho nbe, nalecho mue, kter byl pravdpodobn stien zchvatem.

    Strnci na msto okamit pivola-li zdravotnickou zchrannou slubu a a dopjezdu zchran zajiovali vespolu-prci s opertorkou dispeinku zchranky u mue zkladn ivotn funkce. Mu byl pak naloen do sanitky a pevezen do Fa-kultn nemocnice Motol.

    ZPRACOVALA STR. EVA PETRKOV, DOO MP PRAHA 5

    FOTO: JOSEF MUELLEK | DREAMSTIME.COM

    FOTO: PETER WOLLINGA | DREAMSTIME.COM

    FOTO: ROMAN PETERKA

  • 22

    FAUNA

    Kdy se ekne canisterapieCanisterapie se u ns zaala uplatovat na konci minulho stolet, tebae ve sv-t zdaleka nen tak mladou disciplnou. Jedn se o motivan a lebn zame-n kontakt lovka se zvetem, nejastji se psem proto tedy canisterapie.

    Canisterapie pomh zdravm, ale ipsy-chicky strdajcm i tlesn amentln postienm osobm pi rehabilitaci. U au-tist pln pes pi dlouhodobm psoben funkci prostednka mezi nemocnm aokol-nm svtem. Vkov omezen neexistuje pejsek pomh ji malm kojencm stejn jako seniorm, ato jak vdomcm prosted, tak ivrznch zazench.

    JAK VLASTN POMH?

    Hlazen hebk srsti, objmn chundelatho koku avnman pohledu vrnch psch o pispv k psychickmu uvolnn, prohlou-

    ben socilnho ctn arozvoji citov sloky, zjmu odn okolo sebe, duevn rovnovhy a motivaci nemocnho. Krom rozvoje cito-v oblasti pomh canisterapie tak rozvjet rozumov a pohybov schopnosti. Hzen hraek, podvn vlastnorun rozdrobe-nch pamlsk, dren a veden psa na vodt-ku, podlzn i pekraovn psa nebo teba navlkn obojku se vborn hod k procvi-ovn jemn i hrub motoriky nemocnho, ale i koncentrace, pamti i orientace v pro-storu. Kuvolnn spastickch stah svalstva, ale ikrelaxaci dochz dky vnmn energie odpsa ahejivho tepla polohujcho pejska.

    RETRVR I ROTVAJLER

    Pi canisterapii nen vbec rozhodujc plemeno nebo velikost psa. To, co je skute-n rozhodujc, je jeho povaha kontaktn, mazliv, nebojcn, vyzrl a poslun pej-sek vborn sladn se svm spoleenskm a vyrovnanm psovodem. Jde tedy o sehra-nou dvojku, kter s sebou pin radost apohodu. Pes mus mt klidn domc zze-m, nesm bt petovn nebo stresovn.

    Pravdou ale je a mon to vyplv tro-chu izmdnosti plemen ps, e nejastji se setkvme se zlatmi alabradorskmi retr-vry. Ale stejn tak pot canisterapeutick tm (psovod a pes), v nm je kokrpanl, bernsk salanick pes, novofoundlandsk pes, nmeck ovk nebo rotvajler. Je oprav-du pekvapenm, kolik lsky um rozdvat posledn jmenovan plemeno.

    HANA LUKEOV, HELPPES

    Voln ijc a exotick zvataPod zchranou zvat se vtin z ns vybav ps a koi tulky. Mlokoho napadnou zvata, kter s nmi sdl n ka-dodenn ivot, ani bychom si to njak zvl uvdomovali, a to jsou voln ijc zvata. A prv ta mnohdy potebuj nai pomoc. Protoe vtina ptk a savc z voln pro-dy podlh zkonm o chrnnch druzch ivoich a i manipulace s nimi je zcela odli-n od pe o nae domc mazlky, rozhodli jsme se s tmem odbornk zodpovdat vae konkrtn dotazy.

    M KRMIT VODN PTACTVO?

    Lid za mnou pichzej s rznmi dota-zy. Rda bych zde odpovdla na ty, kter se pravideln opakuj. Jednou z nejastjch otzek je, m krmit vodn ptactvo. Stalo se

    jakousi tradic krmit vodn ptky peivem. Peivo je pouze doplkov strava, a pokud nen dokonale ztvrdl, me u ptk dojt k velikm trvicm potm. Vhodnj jsou pikoty. Vodn ptci se iv rostlinami a ivo-ichy ijcmi pod hladinou a z toho vyplv, e jsou sten masorav. Proto je daleko bli jejich pirozenmu stravovn pikr-movat je psmi a koimi konzervami a gra-nulemi. V zimnch mscch je nutn podvat zelen (na z mrkve, petrele, salt atd.), tva-roh, vejce natvrdo a syrov kuec srdka.

    Poradnu pipravuje Dagmar imkov ve spo-luprci s MVDr. Jaroslavou Dokovou, Ale-em Havlkem a Merlinem (Sdruen na ochra-nu dravc a sov). Sv dotazy mete poslat na e-mailovou adresu poradna.ds@atlas.cz.

    Poradna

    Ti zpsoby canisterapie

    FOTO: ARCHIV DAGMAR IMKOV

    FOTO: ARCHIV HELPPES; WWW.HELPPES.CZ

    aktivity vyvolvan prostednictvm psa, kdy pirozenm kontaktem lo-vka se psem dochz kezlepen psy-chick atm ifyzick kondice lovka, aproto ikvality jeho ivota;

    terapie zapomoci psa jedn se oc-len kontakt (pod vedenm odbornka), kter slou jako podprn metoda re-habilitace;

    vzdlvn za pomoci psa, pi nm pedagogov vyuvaj kladnho vlivu naky se speci ckmi problmy, even-tuln je pes soust zitkov vuky.

  • 23

    HISTORIE

    A do potku 19. stolet zstval Smchov, pln zahrad, pol a vinic, zcela venkovskm prostedm, zdraznnm oddlenm od vlastn Prahy hradbami a pevnostnmi brnami. Vtina praskch bran byla opatena vodnm pko-pem, zvedacmi mosty a padacmi eleznmi memi.

    HUGO SCHREIBER

    Nanoc a v dob vlenho nebezpe nebo epidemi moru i pes den se jednotliv prask brny zamykaly. Non odjezd zms-ta byl mon pouze napovolen. Opozdilci se domsta vpoutli malmi vrtky. Podobyt Novho Msta Francouzi vroce 1741 odebrala csaovna Marie Terezie 30. dubna 1749 Praze status opevnnho msta. Pesto byly prask hradby jet nkolikrt vystaveny vnmu oblhn a zanedban opevnn bylo vyuito kobran. Napklad roku 1757 pi ostelovn Prahy Prusy v obdob sedmilet vlky. Roku 1818 vak byla Praha opt prohlena pevnos-t. V19. stolet vojensk vznam opevnn de -nitivn upadl amstsk hradby byly vyuvny spe pro vnitrosttn policejn kontrolu pohy-bu osob azbo. Pi revoluci roku 1848 byly ale ti pevnostn ve upraveny pro dlosteleck toky proti vzbouencm. O zruen hradeb

    bylo de nitivn rozhodnuto 30. jna 1866 bezprostedn poprohran prusko-rakousk vlce, nebo povtin barokn mstsk opev-nn se ukzalo jako zastaral azvojenskho hlediska neinn. Opevnn bylo vojskem odprodno mstu Praze a od roku 1875 po-stupn likvidovno. Pvodn jezdsk brna, oddlujc Malou Stranu odSmchova, stvala vdnen Karmelitsk ulici pi vystn silnice doMalostranskho nmst. Vdob Karla IV.stavbou Hladov zdi v letech 13601362 vznikla pobl bvalho kartuzinskho kl-tera nov brna. Slouila a doroku 1862, kdy byla zazdna avedle n byla vyzdviena brna v duchu anglick tudorovsk gotiky. Tu de -nitivn odstranili v roce 1891 spolu s celm opevnnm smujcm kVltav.

    PRMYSLOV REVOLUCE

    Odroku 1869 se bouliv rozrstaly vech-ny prask prmyslov regiony jako napklad Karln, Libe a Holeovice, ale pedevm Smchov, kter spatncti tisci obyvatel nle-el knejvtm anejdynamitjm aglomera-cm vokol Prahy. Rozhodujc moment, kter ovlivnil jejich vznik, byl nstup prmyslov

    Smchovsk promny k 108. vro poven Smchova na samostatn msto

    Poven praskho pedmst Smcho-va na samostat msto se odehrlo 22. nora 1903 csask dekretem: My Frantiek Josef Prn z Bo milosti csa Rakousk, apotolsk krl Uher-sk, krl esk, Dalmatsk, Choratsk, Slavonsk, Halisk, Vladimsk, t-sk, Kortansk, Krajinsk, Bukovinsk, Horo- a Dolnoslezsk; velkokne Sedmihradsk; markrab Moravsk; knec hrab Salcbursk a Tyolsk atd rili jsme z Nejvy csask a krlovsk moci nam rozhodnutm ze dne 22. nora 1903 vai vrou osadu Smchov v naem krlovst eskm, pihlejce milostiv k jej spodan obci a jejmu znamenitmu rozvoji, ku prospchu obecnho zastpitelsta na msto povit

    Nov Msto, Vyehrad a Smchov. 1830

  • 24

    HISTORIErevoluce, budovn dopravnch spoj asamot-n vznik prmyslu. Vpolovin 18. stolet byly na Smchov postaveny prvn ti manufaktu-ry na zpracovn k, na barchet a na tzv. lyonsk ozdobn zbo. Brzy se vak dopope-d dostaly podniky navrobu potitn bavl-ny, tzv. kartounky: Przibramova (1815) a Porgesova, uspokojujc narstajc poptvku po levnch tkaninch, do t doby do ech dovench zAnglie. Levnch potitnch ltek byl vzemi kvli Napoleonov blokd kon-tinentlnch pstav znan nedostatek. Ve zdejch textilkch pracovalo vce ne osm set dlnk, vetn dt, ojejich ti-vm osudu se zmiuje Jakub Arbes, kter je nazv trajchpudlky. Smchov se dky Vltav stal zrove sdlem ady vodnch a parnch mln, ale tak sdlem Prask porcelnky, kter se sem pesthovala v roce 1841. Majiteli Ludviku Krie-glovi se kespoluprci podailo zskat sochae Arnota Poppa, talentovan-ho modelra, kter navrhoval originln plastiky vestylu druhho rokoka.

    Velk spch mla Kohoutova tovrna nastroje amlny, vn se vyuil iJosef Wal-tr, pozdj prmyslnk, konstruktr a pr-kopnk motorismu. Zanal jako oprav azmal zmenick dlny postupn vybudo-val prestin podnik, kter se stal pedn es-kou automobilkou avznamnm producen-tem leteckch motor. eln pedstavitel podnikatelskho rodu Frantiek Ringhoffer (18171873), poven do lechtickho sta-vu, zamstnval nkolik tisc dlnk, pra-cujcch pedevm na vrob elezninch voz a varen pivovar. Dky Ringhofferovi byl zdej mansk akciov pivovar Staro-pramen vybaven nejmodernj technikou, vetn chladicch box, take nepoteboval navet do leckch sklep vltavsk led.

    Pro sv zamstnance Ringhoffer zaloil ne-mocenskou pokladnu a penzijn fond. Dky sv rozshl sociln aosvtov innosti byl vysoce venm obanem abyl vroce 1861 zvolen smchovskm starostou.

    POVEN SMCHOVA NA PRASK PEDMST

    Reskriptem Ferdinanda V. byl Smchov ji v roce 1883 poven na prask pedms-t s prvem uvat vlastn znak, co zdej

    man vyuili krozshl obchodn repre-zentaci a dalmu rozvoji obce. Dleitou

    komunikac, kter pispla koiven dyna-miky msta, se stal nov vybudovan etzo-v most Csae Frantika. etzov most,

    veden pes Steleck ostrov, zkrtil spojen jezdu se Starm a Novm

    Mstem praskm. Roku 1857 dospl poet smchovskch dom k slu 237. Po oteven

    ndra esk drhy zpadn v roce 1861, smujc do Plzn, Do-malic a dle do Bavorska, se znan rozil obchodn a podnikatelsk i-vot. V roce 1872 otevela Buthrad-sk eleznin spolenost dal elez-nin drhu smujc do Chomutova a Karlovch Var. O rok pozdji by-la zprovoznna Prasko-duchcovsk

    drha, dopravujc do Prahy pede-vm hnd uhl. Hluboepskm a Prokopskm dolm smovala

    do Slanho, Loun, Bliny, Mostu a Duchova. Pro zajitn vlakovho

    spojen mezi Smchovem a centrem Prahy byla v roce 1872 zaloena Spo-

    lenost drhy csae Frantika Josefa, usilujc o vybudovn elezninho mostu

    pes Vltavu.

    NOV POLITICK A SPRVN INSTITUCE

    Rozvoj Smchova meme sledovat nejen v oblasti ekonomick, ale i v oblas-ti sprvn. Dne 28. nora roku 1850 bylo na Smchov zzeno c. k. hejtmanstv a prvnm smchovskm okresnm hejtma-nem se stal Frantiek Mildner, bval vrch-n justicir veSmen. Pozdji zde psobil hejtman Edmund ryt Merkl, akdy vroce 1854 na mst hejtmanstv byly zzeny okresn ady, spravoval Okresn ad smchovsk pi c. k. krajskm ad pra-skm. Kdy pak bylo v roce 1868 okresn hejtmanstv naSmchov obnoveno, stal se opt zdejm hejtmanem. Vroce 1907 byla pro hejtmana ajeho ad postavena repre-zentan budova podle projektu J. Piska-e v dnench Diezenhoferovch sadech, v n zrove sdlil okresn soud. Tehdy zde jet stval barokn jezuitsk pavilon, umstn v univerzitn botanick zahra-d, stren pi vstavb Jirskova mostu koncem 20. let minulho stolet. Podle v-deskho nvrhu byla vletech 18861892, po rozboen jezdsk brny a zasypn pkop, naKinskho nmst vyzdviena monumentln budova smchovskch ka-sren, vnich dnes sdl Justin palc. Ka-srna byla urena 11. pmu pluku abyla pojmenovna po slavnm habsburskm vlenkovi a arcivvodovi Albrechtovi (18171895), vtzi od Sv. Lucie, Mosta-ry i Novary. Za prvn republiky nesl arel jmno generla Rastislava tefnika, vob-dob Protektortu echy aMorava zde sd-lil jeden z prapor tzv. vldnho vojska. Nov jezdsk brna, 1865

  • 25

    HISTORIE

    V dob kvtnovho Praskho povstn roku 1945 kasrna sehrla dleitou lohu jako stedisko povstalc.

    NaSmchov sdlilo ic. k. policejn komi-sastv v ele svrchnm komisaem amani-pulanmi silami, strnky v uniformch ibez nich, jak to dobe znme zhumornch vyprvn Jaroslava Haka. Mimo uvede-n instituce na Smchov zrove sdlilo l. komisastv stre nann a pi zdejm ndra c. k. celn ad, zzen zatm e-lem, aby ze zbo dopravenho z cizo-zemska po drahch elezninch zkonit clo vybrno bylo. Dleitm pro Smchov bylo oteven c. k. potovnho adu a c. k. tele-grafnho adu, s temi ednky urenmi pro rychlou vpravu zprv asdlen pote-legra ckm drtu do nejvzdlenjch konin Evropy.

    Od poloviny 19. stolet byla na Smchov nejsilnji zastoupena strojrensk vroba a zdej tovrny si postupn zskvaly v-znamn msto na zahraninm trhu. Indus-triln architektura tak od 30. let 19. stolet rychle vymazala zvnjho obrazu Smcho-va idylick rysy zahradnch sceneri, idylu lechtickch letohrdk a romantickch pastskch vedut. To ve vytvelo ped-poklady pro promnu Prahy naprmyslov velkomsto se vemi stinnmi i slunnmi strnkami ivota, s pelidnnost vnitnho msta aivelnou rozpnavost prmyslovch podnik na jeho okraji, s vytvenm masy prmyslovho proletaritu, mnohdy i vzni-ku ostrho tdnho napt.

    SMCHOV V OBDOB NRODNHO OBROZEN

    V obdob vldy konzervativnho minis-tra zahrani a kancle knete Klementa Metternicha v letech 18211848 dochzelo k potlaovn esk nrodnostn mylenky tuhmi policejnmi a cenzurnmi opaten-mi, pesto esk nrodn obrozen vstupova-lo dosv pokroilej vvojov fze. Zsluhu

    na tom mli pedevm nkte et uenci, zejmna Josef Jugmann aFrantiek Palack, jejich piinnm se zaal vintelektulnch kruzch vyjasovat rozpor mezi zemskm anrodnm patriotismem. Vlasteneck ct-n smchovsk radnice meme vysledovat izvbru pojmenovn zdejch ulic: Huso-va, Jeronmova, Jungmannova Nebo v-stavbou druhho smchovskho mostu Fran-tika Palackho, vybudovanho pes Vltavu v letech 1876 a 1877 za1157620 zlatch. Dot doby jedin smchovsk etzov most Csae Frantika ji zdaleka nestail pote-bm smchovskch prmyslovch podnik. Pro jeho malou nosnost a statickou labilitu musely bt napklad vagony z Ringhoffer-ky dopravovny na specilnch valncch komi pes Karlv most adle tsnmi uli-kami Starho Msta nadnen Masarykovo ndra. Autorem technickho projektu Pa-lackho mostu se stal ing. Jan Reiter, kter zanvrh obdrel naSvtov vstav vPai stbrnou medaili. Na mostnch pylonech, poskldanch z rznobarevnch ulovch blok symbolizujcch trikoloru, byly osaze-ny tyi monumentln sochy J. V. Myslbeka s nmty z esk mytologie. Pi norovm nletu v roce 1945 byl most znan poko-zen askulptury byly peneseny nanedalek Vyehrad.

    DUCHOVN KLIMA DOBY

    K dokreslen duchovn dobov atmosfry pelomu 19. a 20. stolet je vhodn zmnit zahjen vstavby smchovskho arcidkan-skho kostela sv. Vclava vletech 18811885 na tehdejm Kostelnm nmst. Nvrhy v neorenesannm duchu provedl architekt Antonn Barvitius, bratr stejn slavnho male Viktora, kter se vkrajinsk tvorb inspiroval nastupujcm impresionismem. Antonn Barvitius hodn cestoval aposvm nvratu do Prahy vstoupil do stavebnho podniku se svm vagrem architektem Ign-cem Ullmanem, kter vPraze patil kprota-

    Ndran ulice vede od kiovatky An-dl a ke Zlchovu kolem Smchov-skho ndra, postavenho v letech 1861 a 1862 pro eskou zpadn drhu a elez-nin tra na Psek a Pbram. Vroce 1956 bylo na mst starho ndra vybudovno ndra nov a modern. Vjeho sousedstv se nachz park s kruhovou ndr, jej sted zdob plastika Chlapec s rybou od Betislava Bendy zroku 1967. (RED)

    8.

    gonistm neorenesance. Spolen pak vroce 1871 realizovali projekt pro ndra Franti-ka Josefa I. (pozdjho Wilsonova). Praco-vali inanvrzch praskch vil anaolansk hrobce velkopodnikatele a mecene um-n Vojtcha Lanny. Nejvt a nejzdailej jeho realizac vak zstal kostel sv. Vclava na Smchov. Vytvoil tak v echch jeden znejulechtilejch pklad crkevnch inte-rir 19. stolet. Stavba vsob spojila nkolik historickch vzor. Jej fasda s tabulovm ttem a vraznm tympanonem reprodu-kuje schma renesannch orentskch kostel. Naproti tomu interir byl pojat jako ran kesansk bazilika sbyzantinizujcmi rysy. Vzdobu provdli vynikajc umlci, jako napklad Josef Trenkwald, Frantiek Sequens aLudvk imek. Nkte znich po-chzeli ze Smchova ajako farnci se snaili dodat svmu kostelu nejlep dla. Jednalo se napklad oMaxmilina Pirnera, Lva Ler-cha i eka Vosmka. Zrove v tehdej Karlov ulici (dnen Holekov ulici) vy-rostl klter a vzdlvac stav spolenosti Nejsvtjho Srdce Jeova s kostelem Sacr coeur (18821884) a klter ensk-ho du benediktinek skostelem sv. Gabrie-la (18881991). Ob monumentln stavby byly pojaty ve stavebnm slohu pochzej-cm z nmeckho Beuronu, co pedstavo-valo vybudovn posledn ucelen skupiny monumentlnch duchovnch staveb v cel prask aglomeraci.

    Nmst Kinskch, kolem roku 1905

    Sochy Prahy 5

  • 26

    KULTURA

    VANDOVO DIVADLO nor 2011

    Legenda: S Studio; VS Velk sl; K divadeln kavrna; titulky anglick titulky (promtan nad jevit)vandovo divadlo na Smchov je scnou hl. m. Prahy a je podporovno mstskou st Praha 5.

    ProjectWINGS R.I.P.

    Nov pedstaven stepask formacePo divcky oblbenm pedstaven Step, rytmus, emoce, kter se hrlo na rznch praskch scnch est let, pichz formace ProjectWINGS s novou inscenac. Pedstaven s nzvem ProjectWINGS R.I.P. je jedinenou kombinac tanench, pveckch i inohernch prvk.

    Pln na nov pedstaven zrl v naich hlavch, tedy jmenovit m, Jana Bur-sy aVclava Muky, asi dva roky. est let tu bylo nae pvodn pedstaven Step, rytmus, emoce, tak u bylo naase pijt snm no-vm. Chtli jsme odshow tak trochu uhnout smrem kdivadlu. Venku je to vc pomrn bn, k Pavel Strouhal z formace Pro-jectWINGS.

    Nov inscenace ProjectWINGS R.I.P. vznikala pod reijnm vedenm Doda Gom-bra. Krom aktr formace ProjectWINGS se v inscenaci pedstav tak hereka Petra Hebkov, dritelka Ceny Thlie 2009, nebo tinctilet Kateina Fialov, mistryn svta vestepu.

    SOUASN STEPASK JEDNIKA

    Na pprav inscenace ProjectWINGS R.I.P. se podlela i dal znm jmna. Au-torem hudby je Ondej Brzobohat, scnu vduchu odkazu R.I.P. vytvoil zkuen diva-deln scnograf David Bazika aokostmy se postarala nvrhka Petra Krahulcov, mj.

    vtzka Top Styl Designer Award 2009. Cen-n je ale pedevm spoluprce se souasnou stepaskou jednikou Jasonem Samuel-sem Smithem, kter se podlel na choreo-gra i inscenace.

    SJasonem se setkal Honza Bursa bhem svho pobytu vNew Yorku avlastn vc n-hodn, ne aby nco plnovali, si na sebe pedali kontakty. Nkdy nco udlte a a pozdji vte pro. Pi volb choreografa pak byl Jason prvnm jmnem, kter ns napad-lo, zdvoduje volbu Pavel Strouhal.

    9. steda 19:00 oa S

    10. tvrtek 19:00 Kdo je tady editel? (L. von Trier) titulky, VS

    12. sobota 19:00Mnoho povyku pro nic (W. Shakespeare) titulky, VS

    15. ter 19:00 Penze od Hitlera (R. Denemarkov) titulky, VS

    16. steda 19:00Kdo je tady editel? (L. von Trier) titulky, VS

    17. tvrtek 19:00 oa S

    19. sobota 17:00 Merlin aneb Pust zem (T. Dorst) titulky, VS

    21. pondl 19:00 Lebka z Connemary (M. McDonagh) S

    22. ter 19:00 Dioptrie rovch brl

    (Xindl X) S

    23. steda 19:00 JEBU. H? (K. Koiov, J. Honzrek) Hyde Park premira S

    24. tvrtek 19:00 JEBU. H? (K. Koiov, J. Honzrek)Hyde Park S

    25. ptek 19:00 Kurz negativnho mylen (B. Breien) titulky, VS 20:00 JEBU. H? (K. Koiov, J. Honzrek)Hyde Park S

    26. sobota 19:00 Kurz negativnho mylen (B. Breien) titulky, VS

    28. pondl 19:00 Mnoho povyku pro nic (W. Shakespeare) titulky, VS

    HOSTUJC SOUBORYBUCHTY A LOUTKY

    7. pondl 19:00 Rocky IX S

    11. ptek 19:00 Psycho Reloaded premira S

    12. sobota 19:00Psycho Reloaded S

    FARMA V JESKYNI

    18. ptek 20:00 SCLAVI / Emigrantova pse VS

    ProjectWINGS

    21. pondl 19:30 ProjectWINGS R.I.P. VS

    PRO DTI

    13. nedle 15:00 Lakom Barka DDS S

    20. nedle 15:00 O dvancti mskch DDS S

    26. sobota 15:00 Ti mal prastka Buchty a loutky S

    17:00 Ti mal prastka Buchty a loutky S

    27. nedle 15:00 Zlat husa Buchty a loutky S 17:00 Zlat husa Buchty a loutky S

    KONCERTY

    11. ptek 20:00 Ondej Havelka a Melody Makers VS

    22. ter 19:30 Krsa dneka Harlekn PKF VS

    SCNICK ROZHOVORY

    15. ter 19:00 Vojtch Dyk S

    ATELIR

    8., 15. a 22. 2. 16:00 Dlna hlas a mluva spojen s dlnou v nahrvacm studiu Z

    9., 16. a 23. 2. 16:00 Scnogra ck dlna Z

    Pavel Strouhal, Vclav Muka a Jan Bursa v pedsta-ven ProjectWINGS R.I.P. FOTO: M. J. POLK

    Reie: Dodo GombrChoreogra e: Jason Samuels SmithHudba: Ondej BrzobohatScna: David BazikaKostmy: Petra KrahulcovHraj: Jan Bursa, Pavel Strouhal,

    Vclav Muka, Petra He-bkov aKateina Fialov

    Nejbli reprza ve vandov divadle21. nora 2011.

  • 27

    KULTURA

    Dnt indie melancholici Efterklang se vrac do Prahy

    Zasnn Efterklang zDnska se v Praze poprv pedstavili ji vroce 2005 na vjimenm koncert vAkropoli vrmci jejich vbec prvnho evropskho turn. To bylo jet ped vznikem nzvu Bohemian Like You a ped prvnm Sperm Festivalem a od t doby se toho hodn zmnilo. Jak u ns, tak vhudb Efterklang, kte se 10. bezna 2011 vrt. Djitm bude tentokrt smchovsk MeetFactory (www.meetfactory.cz), podpo je nedvn objev brnnsk art scny TEVE a projekce novho lmu zdlny Vincenta Moona a Efterklang sn-zvem An Island. Jaro neme zat lpe. ZDROJ: MEETFACTORY (TR)

    V Pitom kavrn zaijete dobrodrustv pes objektivAutorskou vstavou fotogra s nzvem Dobrodrustv mho ivota se pra-skmu publiku pedstavuje Monika Necplov. Vstava v Pitom kavrn (Preslova 3) potrv do 4. bezna.

    Fotogra ck kaleidoskop je vbrem zlo-sk autoriny vstavy Umn ije na pra-hu ulice prezentovan na Slovensku. Mlad slovensk fotografka pila nachu fotogra i dky urnalistice. Snaha zobrazit skutenost nelinern, asymetricky, takkajc naikmo se odr nejen v jejch fotogra ch. Vstava svd o kompilaci dokumentrnho i um-leckho pohledu na svt. Kouzlo ernobl fotogra e ns zavede namsta zaAtlantikem, ale poodhal imrncovn kulturu pobaltskch zem. Zajmav me bt ipohled Stedoslo-venky znevelk vesniky Buda nedaleko Zvo-lena nastovatou Prahu.

    ODHODLN VYSTOUPIT PED LIDI

    Autorka se bhem studia prv prokousa-la mnoha paragrafy a ron st na Karlov univerzit j dovolila zakusit ivot mezi zahra-ninmi studenty. St pinesla pestrost ane-uviteln monosti zdokonalovat se v rz-nch oblastech, nejen v prvu, ale i v umn.

    Vkulturn sfe se Monika nakonec iusadila. Vsouasnosti je jejm domovem profesionl-n netradin Divadlo Habakuk. Pedstoupit ped zraky divk jako jin bytost amt mo-nost vyvst je prostednictvm divadelnho pedstaven nachvli zkadodennosti byt, je jednm znejkrsnjch pocit nasvt, sv-uje se Monika. Apod se vechno to ko-lem toho, e pokud chcete, aby vs lid poslou-chali, muste najt vsob odhodln vystoupit ped n. A u prostednictvm slov, hry nebo fotogra e, dodv. ZDROJ: PITOM KAVRNA (TR)

    Hudba

    Fotografie

    FOTO: LUCA VENTER

    DIVADLO ORFEUS sekce Krytov divadloPraha 5, Plzesk 76, tel.: 604 909 517, e-mail: divadlo@orfeus.cz, www.orfeus.czSpojen: metro stanice Andl, pak tramvaj . 4, 6, 9 a 10 smr Motol do stanice U ZvonuZatky pedstaven: od 19.00 hod.,oteveno od 18.00 hodin.

    Program na nor 20119. 2. Jacques Prvert: Nen eho se bt aneb

    Ten blzniv dtsk svt nedlnho rnaDivadeln inscenace ze vzpomnek a ver, nesenti-mentln pipomnajc dvn svt Prvertova dt-stv, v nm ti star z ns najdou i sami sebe a dnen mld pak bude okouzleno.

    11. 2. M. J. Saltykov-edrin: Vhodn svatba a N. V. Gogol: enii

    Dv skvostn burleskn fraky ruskch klasik, vyveden ruralistickmi herci mstnho spolku, hra-jcmi na hranici svch fyzickch a intelektulnch monost; jejich virtuln herectv je asto peruo-vno ovacemi vestoje.

    16. 2. Byli i jin ne ti ti (vte kte) veer americkch beatnik

    Revoltujc mlad Amerian vnesli do poezie vzruch nejen tematikou svch bsn, ale i sv poetikou, kter pulzovala opravdovm ivotem, vzpourou pro-ti konvencm ivotnm i umleckm, krom jinho vnesli do svch ver i humor, by mnohdy ne zrov-na rov.

    18. 2. Pierre Henri Cami: To nejlep z Camiho

    Resuscitovan a nov zrerovan inscenace ske P. H. Camiho. Proveden serizn, odnaturikovan, takka velkoopern; s eleganc, nov nalezenou chut a vervou hraje tm cel soubor, vetn nenaka-liv ochoelch.

    23. 2. Frantiek Vinant: Slep noc klep mi na dvee Veer vnovan dlu Frantika Vinanta (19341980), lkae, bsnka a cimrmanovskho herce, dlu neprvem opomjenmu. Bsn z posmrtn vydan sbrky, vtinou pedtm nepublikovan, pi-pomenou nm osobnost bsnka, kter se pro svoji literrn innost a obansk postoj netil pzni normaliztor.

    25. 2. Roland Topor: Dt pana Vavince (u pleitosti 63. vro Vtznho nora)

    S tvrdojnost sob vlastn neustle se pokoume uspt s touto inscenac, stylov jednou z nejistch ze vech uvdnch, hc humorem, pravda, po-nkud naernalm, ale odrejcm dobu s pesnost tm neuvitelnou.

    FOTO: MONIKA NECPLOV

    FOTO: MONIKA NECPLOV

  • 28

    Komunitn centrum PRDELNA program na nor

    KULTURA

    Ti pozvnky do kinaGnomeo & Julie

    Nov animovan komediln-dobro-drun snmek Gnomeo a Julie dv nejslavnjmu pbhu lsky na svt Willi-ama Shakespeara dal rozmr. Reisrem lmu je tvrce Shreka 2 Kelly Asbury, scn napsal Mark Buton, kter je autorem sp-nho Madagaskaru, co je zruka zbavnho pbhu, u kterho se budou bavit dti i do-spl. Premira 17. nora 2011

    Variet

    Ali (Christina Aguilera), dvka z malho msta, objevila svt variet. V Los An-geles pesvd majitelku podniku a tak hledaku novch talent Tess (Cher), aby ji pijala na msto barmanky. Ali bhem pr-ce hlt veker vystoupen, pitom v, e je j souzeno stoupnout si na jevit sama Premira 17. nora 2011

    Hezk vstvn

    Becky Fullerov (Rachel McAdams) je mla-d, krsn, ambicizn a prv zskala vy-snnou prci televizn produkn. M zachr-nit vadnouc rann televizn show. Akn Becky m mraky npad, co udlat jinak a lpe, jene hned ten prvn se promn vpermanentn no-n mru. Premira 24. nora 2011

    FOTO: FALCON

    FOTO: BONTONFILM

    Rezervace do multikina Cinestar Andl na tele-fonu 251115111. Vce info na www.cinestar.cz.

    Na vem a na vech se d najt nco hezkho Na novou vstavu Obrzky Lenky Prochzkov mete od 12. nora zavtat do Ko-munitnho centra Prdelna na Smchov. Vtvarnice je dobe znma jako ilustr-torka dtskch knek, ale jej vtipn obrzky utkv v pamti nejednomu z rodi.

    V galerii Prdelna budou vystaveny obrzky Len-ky Prochzkov v rznch velikostech a podobch. Ve vystaven bude tak prodejn adostupn kadmu, a u to bude pohled, plakt, magnet nebo leporelo i spoleensk hra pro nejmen lovku, nezlob se! Tak uvidte origi-nly nvrh ilustrac kekn-km, u nich mi vsledn prce gra ka, kter zobrzku udl ilustraci v knce, pi-pad pokad jako zzrak..., dodv vtvarnice. Aco je te-matem vystavench obrzk Lenky Prochzkov? Nejra-dji maluji ve pjemn kolem ns nebo se to snam nja-kmi jednoduchmi symboly vyjdit. Myslm si, e navem

    anavech se d najt nco hez-kho, jen mus bt chu a tak as, abychom si to vbec mohli uvdomit, ato je asi hlavn tma, nmt tch mch obrzk, k Lenka Prochzkov.

    Lenka Prochzkov kresl u od dtstv. Po tom, co n-kolik let uila na gymnziu v st nad Labem, se ped 11 lety rozhodla vstoupit napod-nikatelskou drhu a zaloila Obrzkov ostrov s. r. o. Jej obchdky se nachzej vcentru st nad Labem a v Janskch Lznch. Krom obrzk, pla-kt, pohlednic, samolepek, omalovnek akalend, vnich koupte nap. iobrzkov niv-ky, devn cedulky na dvee a dokonce i loutkov divadlo. ZDROJ: KC PRDELNA (TR)

    etnick humoresky a dal pbhy z ptrac slubyPod tmto nzvem se uskuten ve sm-chovsk poboce Mstsk knihovny vPraze nanm. 14. jna 83/15 setkn sau-torem kriminlnch pbh a odbornm poradcem plk. JUDr. Michalem Dlouhm. Beseda se kon 2. bezna od17 hodin (vstup zdarma). Zjemci tak maj jedinenou plei-tost vyzpovdat duchovnho otce spn-ho televiznho serilu etnick humoresky, kter vsouasn dob pipravuje pro brnn-sk televizn studio pokraovn serilu oet-ncch snzvem etnick trampoty. (TR)

    Vstava

    Beseda

    FOTO

    : ARC

    HIV M

    K V P

    RAZE

    Obrzky Lenky Prochzkov jsou bu kolorovan perokresby, akrylov malby i kombinovan techniky a autorka se na nich sna zachytit ve pjemn kolem ns.

    Holekova 38, Praha 5Smchov, oteveno: pondl a ptek od 10 do 18 hod.Tel. 257 213 908, 603 289 675, e-mail: kcpradelna@seznam.cz, www.zsgra cka.cz/komunitni_centrum

    11. 2. Filmov klub Prdelna (od 19.30 h)12. 2. Vernis vstavy OBRZKY LENKY PROCHZKOV (od 15.00 h )22. 2. Vtvarn dlna pro dti i dospl (od 14.00 do 16.00 h)

    Pravideln aktivity pro veejnost:Gymnastika pro dti od 3 let kad pondl od 15.00 do 16.00 hKavrna pro rodie s dtmi kad pondl od 10.30 do 13.00 hDouovn (M, P, Ch) kad ter od 14.00 do 16.00 h (pro ky Z)

    Galerie Prdelna:Bojovali za vlast/Pipravovali se na ivot v mru (mlde proti nacismu) do 11. 2.Obrzky Lenky Prochzkov (12. 2.12. 3.) vstava obrzk dtsk ilustrtorky

  • 29

    POLITIKUM

    Karel NovotnKorupce a klientelismus vedou nejen k oderpv-n veejnch prostedk. Korupce i klientelismus jsou jeden z dvod, pro je mn prostedk , kter by se daly vyut napoteb-

    n vci vna mstsk sti. Jako korupn i klientelistick jednn chpeme kad jednn veejnch pedstavitel, kter vede k neoprvnnmu osobnmu prospchu, kter je tm vdy spojen s pokozov-nm veejnho zjmu. Hlavnmi koly, na kterch ji pracujeme, jsou pedevm: transparentn hospodaen, transparentn veejn zakzky, transparentn informan politika, nejen prevence, ale irestrikce, za-veden institutu ombudsmana, schvlen apijet etickho kodexu zastupitele, revize, ppadn zruen nevhodnch smluv.

    Zastupitelsk klub a regionln organizace TOP 09 Praha 5Michnv palc, budova . 2, jezd 450/40 118 00 Praha 1Mal Strana tel.: 255 790 999, fax: 255 790 899 e-mail: info@top09.cz vybor@top09Praha5.cz www.top09praha5.cz

    Ing. Ji VejmelkaJsem pesvden, e nen teba utrcet vysok st-ky za pochybn kolen okorupci, zakter se ob-dr nic neec certi k-ty, e ad je bez korupce. pln sta de novat

    vorganizanm du jasn zodpovdnosti adofunkce tajemnka avedoucch odbo-r nominovat odborn ahlavn morln zdatn ednky. K tomu mus fungovat kontroln mechanismy. Pak u jen zbv korupn jednn trestat aad bude bez korupce.

    Klub zastupitel VV Praha 5tefnikova 23 150 00 Praha 5tel.: 236 075 086e-mail: Praha5@veciverejne.cz

    Bc. Luk HeroldJako pedseda Kontrolnho vboru velmi peliv sleduji kroky nov rady v tto ob-lasti. Musm se piznat, e se smenmi pocity. Abych byl konkrtn, hned nadru-hm jednn zastupitelstva

    toti koalice prosadila princip, e krealizaci zakzky i objednvky do ve 200 000 K sta pouze podpis starosty i urenho ms-tostarosty, nepodlhaj tak schvlen radou a pm kontrole zastupitel. V minulm obdob byla tato ve limitovna 100000 K anebyl dn dvod ji zdvojnsobovat sp zachovat i jet snit. Stejn tak jsem pe-kvapen, e princip transparentnosti uzak-zek dodvou milion mrn pokulhv arad-n neinformuj otchto zakzkch naedn desce. Nechtj snad, aby se dosoute pi-hlsil nkdo jin ne jimi pedem vybran uchazei? Chceme-li bojovat proti korupci, tak prosm nejen slovy.Oblastn sdruen ODS Praha 5Jankovo nbe 11/1211(vchod z ulice Lesnick), 150 00 Praha 5 tel./fax:257 312 295e-mail: odspraha5@odspraha5.czwww.odspraha5.cz

    RNDr. Jan Martinec, CSc.V letech 20062010 tehdy opozin Klub SZ mno-hokrt poadoval zpr-hlednn radnice ovl-dan majoritou koalice ODS-SSD-ED Milana Janka. Nov Klub SZ

    20102014 chce (ve spoluprci s trojkoalic TOP 09-VV-SSD) ovlivnit demokratiza-n reformu radnice vetn zprhlednn vech vbrovch zen, smluv a zakzek. Pro aktivnj roli veejnosti vrozhodovacch procesech je poteba vasn zveejovn studi a zmr stavebn innosti na Praze 5, elektronick edn deska s archivem, zveej-nn kalend akc a kontakt len komis a vbor a monost volby odbru vybranch informac z radnice. Podrobn rozbor probl-m transparence a nvrh klubu SZ najdete vrubrice Klub SZ na www.praha5.zeleni.cz.

    Zastupitelsk klub SZDiskuse klubu SZ s veejnost jsou (po dohod) kad pondl od 19.00 h v mstnosti 330M, nm. 14. jna 4, Praha 5 e-mail: praha5@zeleni.cz www.praha5.zeleni.cz Skype: ondrejvelek

    Michal estkSpravovat a dit mst-skou st v ad ppad zce souvis s vynakl-dnm prostedk, kter byly od oban zskny pevn ve form zda-nn. Vzhledem k tomu

    maj oban prvo kontrolovat elnost jejich vynakldn. Ktomu, aby byly tyto nann prostedky vyuvny mstskou st efektivn, je nutn pi rozhodovn uplatovat ekonomick kritria a zajis-tit vysokou mru kontroly. Systmov omezovn korupnho prosted nen samoeln, ale m hlubok ekonomic-k dvody. Trvalm bojem proti korupci zejmna pi zadvn veejnch zakzek lze doshnout zsadnch spor veej-nch prostedk. Takto ueten penze pak lze pout na jin dleit vdaje pro obany. Lze je investovat napklad do oblasti kolstv a bezpenosti nebo do slueb pro seniory.

    OVV SSD Praha 5Preslova 5, 150 00 Praha 5tel.: 602 459 152e-mail: ovv.praha5@cssd.czwww.socdempraha5.cz

    RNDr. Milan Macek, CSc.e by nov rada u kone-n umonila opozinmu zastupiteli zveejnit vtomto asopise vc ne jen krt-k pn k Novmu roku? Doufm ale, e tato mo-nost nebude omezena jen

    na odpovdi na podobn zavdjc otzky. S pchodem demokracie jsme zaali nazvat mizen spolenho majetku tu tunelovnm nebo nevhodnm podnikatelskm zmrem (pokud to je sice podivn, ale asi legln), tu korupc nebo klientelismem (pokud to nen legln), ale njak z naeho slovnku vypadlo slovo krde. Nejprve je teba veejn roz-krt, kam se za posledn lta rozplynuly mili-ardy, kter mstsk st zskala zprivatizace. innm opatenm je pak dsledn zveej-ovn vech zakzek a prodej majetku tak, aby knim ml pstup prakticky kad a ne jen ten, kdo tuto informaci vcemn nhodou objev dmysln skrytou na edn desce.

    Sekretarit OV Praha 5Zborovsk 44, 150 00 Praha 5tel.: 257 211 963 e-mail: ov.praha5@kscm.czwww.praha5.kscm.cz

    Jak konkrtn opaten realizujete/preferujete pro zmrnn korupce a klientelismu?

  • 30

    ZBAVA

    Tajenku kovky poslejte do 18. nora 2011 na adresu redakce (e-mailem na redakce@praha5.cz s pedmtem zprvy Kovka nebo potou na adresu Mstsk st Praha 5, redakce asopisu Ptka pro vs, nm. 14. jna 1381/4, 150 22 Praha 5 a na oblku uvete heslo Kovka). Publikaci Praha 5 kem krem zskaj dva z spnch lu-titel kovky. Tajenky z lednovho sla: pro ostatn, stoj za to (kovka) a kopre-tina (osmismrka). Za sprvn vylutn tajenek z lednovho sla poslme publikaci Praha 5 kem krem Iren Polkov (osmismrka) a Pavlu Bartoukovi (kovka).

    Mezi nae vznamn politick urnalisty 20. stolet pat Ferdinand Peroutka (18951978). Tajenka kovky skrv dokon-en jeho vroku: Pouze ten ki, kdo nen ujitn o pravd svch slov. Pravd slu klidn (viz tajenka).

    Lutte a vyhrajte

    Vylutte tajenku kovky a vyhrajte publikaci s nzvem Praha 5 kem krem od Dagmar Broncov-Klicperov akol. zprodukce nakladatelstv avydava-telstv Milpo Media!

    Barevn publikace smnoha autorskmi fotogra emi, dobovmi snmky a vzc-nmi pohlednicemi navazuje na pedel knihy o praskch tvrtch. Kniha ped-stavuje Prahu 5 v prbhu eskch djin od pravku, pes prmyslovou revoluci a po souasnost. Najdete v n ale kapito-ly nejen o historii, ale i o vvoji dopravy, ocrkevnch pamtkch, sochch ast je vnovna i toul-km literrnm svtem. Nechyb poutav vypr-vn o fenom-nech na mst-sk sti, jakmi jsou Barrandov, motolsk hit, smchovsk rad-nice, Zlat Andl, Kikv palc ad.

    KOVKA

    SUDOKU

    1 2 8 3

    3 1 8 6 2

    2 5 1

    1 3 6 2 4 8

    7 8 1

    4 9 6

    8 4 9 5

    9 2 8

    7 8 1 6 2

    1 9 2

    5 2 9 7 8

    7 2 4 8

    7 3 8

    7 1 2

    2 3 1 5 9 6

    7 6 5

    6

    6 2 4 9 7 5 8 3

    6 5 1 4

    1 3 9 5

    9 5 8 1

    1 5 4

    5 7 2 1

    8 1 6 5 7

    5 4 9 6 1

    1 5

    9 3 1 4 5

    3 8 2

    8 2 4 3 5

    5 2 1 3

    8 1 5 3 7

    9 7 1 2

    7 3 8

    3 9 5 7 6

    7 3 9

    2 6 7 4

    8 1 3

    4 3 5 8

    3 5 8 9 6

    1 9 3 8

    2 3 6 8 5

    5 4 9

    3 6 5 9

    8 9 1 4 3

    6 9 5

    7 3 2 9 5

    9 6

    8 6 4 9 3

    9 2 6

    7 6 8

    8 6 4 5 7 1

    8 4 2 7 9

    2 8 1 4

    9 1 5

  • 31

    SERVIS

    Dleit kontakty pro ppad nouze

    Pohotovost Lkask sluba prvn po-moci pro obyvatele Prahy 5 a16Fakultn nemocnice vMotoleVvalu 84, Praha 5Ordinan hodiny: od19.00 do7.00 hodinOrdinace LSPP pro dospl pacienty je ums-tna vhlavn budov (modr st nemocni-ce pro dospl pacienty) tel. 224438590. Ordinace LSPP pro dtsk pacienty je umst-na vbudov Dtsk polikliniky FNM (komplex Dtsk fakultn nemocnice) tel. 224433654.

    Pohotovostn lkrna vPraze 5Fakultn nemocnice vMotoleVvalu 84, Praha 5Provozn doba pro veejnost: nonstoptel. 224 435 736 (vdej liv, pohotovostn sluba)Pohotovostn lkrnu najdete ve vstupnm bloku nemocnice (budova editelstv).

    Mstsk policie Praha 5 a16Obvodn editelstv:Smchov, Holekova 31atel. 257014209/210Okrskov sluebny: Koe, Jinonick 1226

    tel. 257225843 Slivenec, KLochkovu 6

    tel. 251811153 Lochkov, Cementsk

    tel. 257912851 Radotn, UStarho stadionu 3/1379

    tel. 257911780Detaovan pracovit: Barrandov, Krkova 807

    tel. 251550905 Velk Chuchle, USkly 262

    tel. 721329184Pestupky: tel. 257014207/208Vppad, e se nedovolte nadetaovan pra-covit, volejte pmo naobvodn editelstv.

    Mstn oddlen Policie RMOP SmchovNaBlidle 5tel. 974855700MOP KoeBhounkova 19tel. 974855710MOP StodlkyMukaovskho 1985tel. 974855740

    MOP BarrandovWerichova 981tel. 974855720MOP RadotnVpadov 1335tel. 974855730MOP ZlinStrojrensk 386tel. 974855770

    Msnk mstsk sti Praha 5

    Registran slo: MK R E 19891

    Mstsk st Praha 5

    Nm. 14. jna 1381/4

    Praha 5, PS 150 22

    Tel. 234 378 111, 257 000 111

    Bezplatn tel. linka pro obany: 800 800 005

    Fax: 257 325 132

    E-mail: redakce@praha5.cz

    www.praha5.cz

    Redakn rada: MUDr. Radek Klma, Mgr. Jana Skalov, Jaroslav Knap, Michal estk, Ale Martnek

    Redakce: Tom Rezek, Roman Peterka, Zuzana Bil

    Vydavatel: M Praha 5

    Zpracovv: Press Publishing Group, s. r. o.,Nekzanka 11, 110 00 Praha 1, tel. 224 012 830, e-mail: info@pressgroup.cz

    Za vcnou sprvnost textu odpovdaj autoi. Zveejnn pspvky nemusej vyjadovat nzor redakce. Nevydan pspvky se nevracej.

    Pokud nen uvedeno jinak, jsou fotogra e ilustran.

    Nklad: 47 000 ks

    Uzvrka sla: 27. ledna 2011

    Datum vydn: 7. nora 2011

    Elektronick verze msnku na www.ipetka.cz

    Distribuci zajiuje esk pota, s. p., Politickch vz 909/4, 115 00 Praha 1Linka kontroly distribuce: 800 800 005 (uvete svoje jmno, ulici, slo domu, aktuln datum a urgovan slo msnku) Ja

    k st

    aros

    tatr

    v

    dov

    olen

    ou?

    Mot

    olsk

    m

    tink

    m

    ezi e

    litou

    Osl

    avy

    svt

    ku

    sv. V

    avi

    nce

    P

    TKA

    P

    TKA

    pro v

    sp

    ro v

    s

    P5_0

    1_11

    .indd

    1

    21.1

    2.20

    10

    18:2

    8:12

    Policie 158Hasii 150Mstsk policie 156Zchrann sluba 155Evropsk tsov slo 112

    Kam s rozmrnm odpadem?Velkoobjemo-v kontejnery pro rozmrn komunln odpad (VOK) budou pro obany mstsk sti Praha 5 pistaveny v noru na tch-to stanovitch:

    Stanovit velkoobjemovch kontejner (Regios, a. s.) nor 2011

    10. a 13. nora1. NaHebenkch u. 13, fyzick ostrvek2. NaFakn OdVysok, zliv proti

    domu . 911

    17. a 20. nora1. Muslkova 308/55, uveejnho schodit2. UNikolajky, proti . 33 nanezpevnn ps

    24. a 27. nora1. Pod Kavalrkou Pod Klamovkou2. Butovick, proti . 7476

    Kontejnery jsou pistavovny prvn den svozu do16.00 hodin. Nsledujc den pro-bh vmna kontejner, me tedy dojt ksituaci, kdy pro siln provoz kontejner nen namst a ti hodiny. Odvoz kontej-ner probh posledn den svozu vrannch hodinch. Vppad, e nastanou patn klimatick podmnky (snh, nled apod.), kontejnery nebudou pistavovny.

    Sbrn dvory hlavnho msta PrahyPuchmajerova, Praha 5-Jinonicetel.: 251 61 23 43provozovatel: Prask sluby, a. s.

    Klikat 1238/90c, Praha 5-Koetel.: 731 66 35 82provozovatel: Prask sluby, a. s.

    Provozn doba: PoP 8.3018.00 hod. (vzimnm obdob do 17.00 hod.), So 8.3015.00 hod.

    Odebran odpad:objemn odpad (nbytek, zazen domc-

    nosti), su z bytovch prav v mnostv do 1 m3 zdarma, devn odpad, odpad zdr-by zelen, kovov odpad, papr, sklo, plasty, npojov kartony, nebezpen sloky komu-nlnho odpadu, pneumatiky (25 K za kus), vyazen elektrozazen (lednice, praky, te-levize, rdia, sporky, potae, videa).

    Nelze odevzdvat:nebezpen sloky staveb. odpadu (nap. asfal-tov lepenka obsahujc dehet, azbest apod.).

    Omezen jednorzovho nvozu:mon vjezd vozidel max. do 3,5 t.

    inzerce

  • PRASKKOMORNFILHARMONIEdirigent Leo SvrovskIvan enat housle

    PRASKKOMORNFILHARMONIEdirigent Leo SvrovskIvan enat housle

    Mstsk st Prahy 5pod ztitou MUDr. Angela Marinova,radnho pro kolstv a kulturu

    SI VS DOVOLUJE POZVAT NA KONCERT

    Mstsk st Prahy 5pod ztitou MUDr. Angela Marinova,radnho pro kolstv a kulturu

    SI VS DOVOLUJE POZVAT NA KONCERT

    PROGRAMIgor Fjodorovi StravinskijPULCINELLA, SUITA Z BALETU

    Felix Mendelssohn-BartholdyKONCERT PRO HOUSLE A ORCHESTR E MOLL, OP. 64

    Ludwig van BeethovenSYMFONIE . 2 D DUR, OP. 36

    KONCERT SE KONdne 8. bezna 2011 v 19.30 hodinv Nrodnm dom na Smchov,nm. 14. jna 16, Praha 5.

    PROGRAMIgor Fjodorovi StravinskijPULCINELLA, SUITA Z BALETU

    Felix Mendelssohn-BartholdyKONCERT PRO HOUSLE A ORCHESTR E MOLL, OP. 64

    Ludwig van BeethovenSYMFONIE . 2 D DUR, OP. 36

    KONCERT SE KONdne 8. bezna 2011 v 19.30 hodinv Nrodnm dom na Smchov,nm. 14. jna 16, Praha 5.