Svt prmyslu 11/12/09

  • Published on
    17-Nov-2014

  • View
    117

  • Download
    9

Transcript

k Ing.JanKomrek, generlneditel spolenostiSprvy eleznindopravn cesty.eleznin doprava mus pekonvat adu problm, listopad~prosinec | 200989 K | 3,2 | www.svetprumyslu. czEZkoupil85% vefirmDalkiaStudie:Biopaliva novgeneracebudoukodlivjnebenzinDrahomrRuta generln editel a pedseda pedstavenstva Prask energetiky, a. s.DCARGOE.ONGAENERGOTECHNIKPSPENGENEERINGSITAZruenprodejeOpeluzvedlo vlnynamezinrodnchvodchNov IT-800: Zdvojen ochrana pro vae data Windows Mobile 6.5 Bezdrtov WAN 3,5G s funkc telefonu a GPS teka/zapisovaka Smart karet WIFI a Bluetooth Digitln fotoapart s autofokusem a LED bleskem Integrovan laserov skener nebo CMOS snma nebo slot SDIOProhldnte si video z testu nawww.casio-b2b.com/mis/euro/it800CASIO Europe GmbH CASIO-Platz 1 D-22848 NorderstedtTel.: +49 (0)40-52 86 5-407 Fax: +49 (0)40-52 86 5-424E-Mail: solutions@casio.de www.casio-b2b.comFast R, a.s. ernokosteleck 1621 CZ 251 01anyTel. +420 323 204 150 Fax. +420 323 204 160E-mail: info@casioterminaly.cz www.casioterminaly.czNovprmyslovterminlIT-800podporujenejenkomu-nikannormyUMTS,EDGEaHSDPAprorychlpenos dat, ale i telefonovn jako z mobilnho telefonu. Displej CA-SIOBlanviewsextrmnvysokmjasemmdesetkrt vy odolnost proti nrazu ne bn displej a snese pd plkilogramov kovov koule z vky 25 cm. Lze skenovat jedno i dvourozmrn rov kdy. Dky zabudovan tece Smartkaretmeteshromaovatdatazipovchkaret nebo zabezpeit IT-800 proti neoprvnnmu pstupu. Po-lohuzazenlzeurovatpomoczabudovanhosystmu GPS. IT-800 snese pd z vky 1,5 metru, m kryt dle IP54 a lze jej pouvat pi teplotch -20 C a +50 C. Jde proto o dokonal nstroj vech prodejnch a servisnch pracovnk v ternu.Svt prmyslu | www.svetprumyslu.cz 3listopad~prosinec2009Konec roku a nov smlouvy mezi Moskvou a Kyje-vemzpravidlavystupujsporytkajcsepoplat-k,kterUkrajinahradzaodbrruskhoplynu pro svou potebu, ale tak poplatk za tranzit rus-kho plynu dl na zpad Evropy. Evropsk unie jen ponkudnervoznpihltmtovyjednvnm a opt si klade otzku: budeme bez plynu? A a se ob strany sna o spolen dohody, Evropa tak dl zstvzvislnaenergich,jejichdodvkunen schopna ovlivnit.Rusk premir Putin dokonce evropsk zem varo-val,eUkrajinamonnebudeschopnaplnitz-vazkyviruskmumonopolnmuvvozciplynu Gazprom a vyzval proto Evropskou unii, aby Ukraji-n pjila alespo miliardu dolar a pomohla j tak s platbami za odbr plynu. Oteven tedy vykl ve-likotaznknadtmatemneperuovanchdod-vek plynu. Putin dr v ruce mocn zbran Evropa potebuje pro svoji existenci 20 % sv celkov spo-teby plynu prv z Ruska.EUaRuskosicevminulchdnechpodepsalyme-morandumoposlensystmuvasnhovarovn pro ppad energetickch kriz, jakou bylo letos na zatkurokuperuendodvekruskhoplynu pes Ukrajinu do Evropy, toto ovem nen dnm eenmsituace.Jedineenvidmnaskuten energeticknezvislosti.VzjmuUniebymla tedybtpodporaalternativnhoplynovoduNa-bucco,kterbydoEvropypivdlplynzoblasti BlzkhovchoduaStednAsie.Putovalbypes TureckoazemjihovchodnEvropy,mbyse zcela vyhnul jak Rusku, tak Ukrajin. RuskosnahuEvropyoenergetickounezvislost pochopitelnnevtsnadenmamnaopakz-jem vliv na evropsk trh neztratit prosazuje vlast-n plynovody Nord Stream a South Stream. Ukraji-nabytmtoplynovodmsicevcestjinestla, Ruskobyalestlemlorukunapomyslnchko-houtcchavrukvpolitickeso.AjestliRusko uke svoji slu i pt rok? To je skuten zatm ve hvzdchKateina Urbanov ku@svetprumyslu.czregistran slo: MK R E 18823Autorskprvavykonvvydavatel.Publikovn,petitnienobsahunebojehostjakmkolizpsobemveskmijinmjazycebezpedchozhopsemnhosouhlasu vydavatele je zakzno. Publikace obsahuje ilustran obrzky a fotografie ImageBase a Flickr. Tyto obrzky jsou pouity v souladu s licenc. asopis vyuv informan banky TK.fredaktor:Kateina Urbanov (ku@svetprumyslu.cz)Vedouc i nzer tn hoamarketi ngovhooddl en : Marek Rottenborn (mr@svetprumyslu.cz) Zuzana Dosoudilov (redakce-brno@svetprumyslu.cz)Pedsedaredakn rady:Mgr. Luk evk (ls@svetprumyslu.cz)Redakce:PhDr. Romana Moares (redakce@svetprumyslu.cz)Taj emni ceredakce:Andrea Iliadisov (edit@svetprumyslu.cz)Jazykovprava:Mgr. Anna evkovGrafi ckprava:tpn Hulc Sazbaazl om, pedti skovp prava:oranzovareklama.cz Radim ainka a Tom Psota (grafka@lp2003.cz)Adresavydavatel stv :Smart Connections, s.r.o., Janokova 9, 787 01 umperkI: 27854647Ti sk:Protisk spol. s r. o. Cenaj ednotl i vhovti sku:89 KPedpl atn:informace podv a objednvky pijm SEND Pedplatn spol. s r.o. Ve lbku 1800/77, 193 00 Praha 9 - Horn Poernice | www.send.cz Svt Prmyslu je prmyslov magazn vychzejc na zem R kad dva msce a je publikac vydavatelstv Smart Connections, s.r.o., provozovatele informanho serveru www.svetprumyslu.cz.Jakjistbudou dodvkyruskho plynu?Svt prmyslu | www.svetprumyslu.cz 4listopad~prosinec2009obsah / editorial Jakjistbudoudodvkyruskhoplynu?.............................................................................3 / zameno na:Leteck prmyslStavebnictv .................................................................................................. 9Energetika ................................................................................................... 12Chemick prmysl ..................................................................................... 15Strojrenstv ................................................................................................ 18Automobilov prmysl.............................................................................. 21Bankovn a finann sektor ....................................................................... 24Potraviny a npoje ..................................................................................... 27 / svt, Evropa a myIEA:Svtovpoptvkapofosilnchpalivechrychleporoste ......................................................30ITUschvlilatechnologiiprouniverzlnnabjekumobil ......................................................31Studie:Biopalivanovgeneracebudoukodlivjnebenzin .................................................31Virprasechipkyjedle WHOnejrozenjmchipkovmkmenem ........................................32OPECzvtbu,pokudbuderopynedostatek ......................................................................32Internetovadresysebudoumocipstijinaknelatinkou.....................................................33 / reportebyNmcinakonecnedostali,cochtli? / spolenosti a jejich rozvojEZ Distribuce, a.s. |Investicezaruspolehlivostprovozu ........................................ 38GA Energo technik | Vznik silnho energetickho subjektu na severu a zpad ech ..... 46E.ON Distribuce, a.s. |spolehlivdodavatelelektinyaplynu ................................... 48RWE |DistribunsoustavaSTPNET .................................................................................... 56BRUSH SEM s.r.o. |Nejlepturbogenertorynasvt ................................................. 62esk drhy, a.s. |PokolejchpohodlnarychleD Cargo, a.s. |Investicedobudoucnosti ...................................................................... 72SDC. s.o. |eleznindopravabudoucnosti................................................................... 78PSJ, a.s. |Komplexnstavbynakl ................................................................................... 88PSP Enginering, a. s. |Plstoletzkuenost .............................................................. 94Prask vodovody a kanalizace, a.s. |KvalitnvodaproPrahu ......................... 102SITA CZ a.s. |Nejmodernjtechnologieprovechny .................................................. 108Benzina |Nacobudemejezdit? ...................................................................................... 114Lesy esk republiky, s.p. |Nejenpeolesakrajinu ........................................... 120 / zajmavosti z historie techniky a prmysluSvt se mnPed 105 lety se narodil pedn mikrobiolog Frantiek Patoka............................................. 124Nejvy mrakodrap svta bude oteven v Dubaji v lednu..................................................... 124Svtov proslul zpalky se v Suici vyrbly 169 let........................................................... 125Kalanikov chtl pvodn vynalzat zemdlsk nstroje.................................................... 126Ped rokem zahjila vrobu automobilka Hyundai v Noovicch ............................................. 127 / rozhovorDrahomrRutaUmm zapnout,pokudjdeoelektinuvPraze, alei vypnoutponronmdniSvt prmyslu | www.svetprumyslu.cz 5listopad~prosinec2009k generln editel a pedseda pedstavenstva Prask energet-iky, a. s. Skupina PRE je vznam-nobchodnkselektinouna velkoobchodnmtrhuvRare-gionln provozovatel distri bun soustavynazemhlavnho mstaPrahyamstaRoztoky. DrahomrRutasenarodilped 63 lety v atci, je enatOblibaeleznindopravyse trvale zvyuje, a to nejen z d-voduhustjhoprovozuna silnicch.Nakolejeveskre-publicevyjddennvcene sedmtiscvlakD,kterpe-pravvprmruplmilionu cestujcch.Nejvthoelez-ninho pepravce u ns, akcio-vou spolenost esk drhyAirbus v prvnm listopadovm td-nuuskutenilprvn,testovaclet letounuA330-200F,kterjen-kladn verz osobnho letadla A330. Prvndodvkunovholetounu plnuje na lto 2010. Letoun je ur-en pro pepravu menho objemu nkladdo69tunajehoprovoz mbtspornjneukonku-rennho modelu DC-10.AmerickfirmaGeneralMotors sepodlouhchvyjednvnch nakonecneekanrozhodlane-prodatnmeckoudiviziOpel kanadskmuvrobciautomobi-lovchsoustekMagnaInter-nationalaruskbanceSber-bankDrahomrRuta Umm zapnout,pokudjdeoelektinuvPraze, alei vypnoutponronmdniesk drhy, a.s. PokolejchpohodlnarychleLeteckprmysl Airbususkutenilprvnlet nkladnholetounuA330-200Fe by Nmci nakonec nedostali, co chtli?AmerickfirmaGeneralMotors senakonecneekanrozhodlaneprodat str. 128str. 66str. 6str.34Svt prmyslu | www.svetprumyslu.cz 6listopad~prosinec2009LeteckprmyslAirbususkutenil prvnletnkladnho letounuA330-200F Airbusvprvnmlistopadovmtdnu uskutenilprvn,testovacletletounu A330-200F, kter je nkladn verz osob-nho letadla A330. Prvn dodvku nov-ho letounu plnuje na lto 2010. Letoun jeurenpropepravumenhoobjemu nklad do 69 tun a jeho provoz m bt spornj ne u konkurennho modelu DC-10. Jako prvn maj letadlo v ptm roce ob-dretaerolinkyEtihadCrystalCargoze Spojencharabskchemirt.Tysiob-jednaly celkem ti tato letadla. Katalogo-vcenaletadlain180miliondolar (3,1miliardyK)afrmajiodledna 2007, kdy nov program pedstavila, ob-drela objednvky na 67 letadel od dev-ti spolenost. Podle statistik leteckho prmyslu se le-tecknkladnpepravapodlnaglo-blnmobchodupodlehodnotytm polovinou. Airbus oekv, e v ptch dvacetiletechsevsektoruletadelska-pacitoupepravynklad30a80tun prod 1600 letadel. Airbussesverznovholetadlatak uchz o kontrakt americkho vojensk-holetectvanankupnovchcisterno-vchletadelza35miliardUSD.Marke-tingov manaer nkladn divize Airbusu Jonathan Lesieur uvedl, e v ppad zs-kn zakzky by Airbus mohl umstit v-robuletounudoAlabamy.Zjemoza-kzku m i Boeing.AirFrance-KLMjako prvnaerolinky vEvropobdrelyob A380 Francouzsko-nizozemskleteckspo-lenostAirFrance-KLMsestalaprvnm evropskm pepravcem, kter m ve sv fotilenejvtkomernletounsvta AirbusA380.Aerolinkyprvnzcelkem dvanctiobjednanchletadelobdrely, prvn let z Pae do New Yorku dvoupa-trovletadlouskutenilokoncemlisto-padu. Vbec prvnm majitelem obho letounu sevpolovinjna2007stalyaerolinky SingaporeAirlines.Prvnkomernlet Svt prmyslu | www.svetprumyslu.cz 7listopad~prosinec2009letounabsolvovalmeziSingapurem aSydney25.jna2007.Prvnkomern let do Evropy, na londnsk letit Hea-throw, se uskutenil 18. jna 2008. KadA380umonAirFranceuetit ron12miliona15milioneur (318,1milionua397,6milionuK), uvedlgenerlneditelAirFrance-KLM Pierre-Henri Gourgeon. Dky novmu le-tounubudefrmapodlenjschopn nabdnoutklientmvykomfort,ani by j vrazn stouply nklady, a lpe tak odolat krizi.A380 je vysok jako sedmipatrov budo-va. Pokud budou vechna sedadla v eko-nomicktd,mepepravita800 cestujcch.LetounproAirFrancebude mt449sedadelvekonomicktd,80 vetdbusinessadevtvprvntd. SingaporeAirlinesnabzejiluxusnt-du Singapore Airlines suites, ve kter m kad pasar k dispozici krom koen-ho sedadla postel a LCD televizor s obra-zovkou o hlopce 58 centimetr. VedenAero Vodochodyjednalo vBagdduoprodeji L-159 Veden podniku Aero Vodochody jedna-lotentotdenvBagdduoodprodeji bitevnkL-159zezsobeskarmdy. Jdeoobchodpesahujcstomilion dolar (asi 1,78 miliardy korun) pi potu 18 a 36 letadel.Vojensk produkce je v dob hospod-sk recese a propadu leteck vroby pro nsvelmizajmavouoblast,kgene-rlneditelAeraVodochodyLadislava imka. Iran maj v souasnosti pouze turbovrtulovletadla.Pokudsepotvrd zmr USA odejt z Irku, bude teba vy-cviit mstn piloty. Podzvukov letouny jsounezbytnmmezistupnmprope-chod na nadzvukov sthaky. SodprodejemL-159vakmusnejprve souhlasit Amerian, kte do letadel do-dvali avioniku. Podle imka by v ppad spchuobchoduAeromuselovelkou stletadelpestavtnadvousedadlo-vou verzi. Prakticky kad letoun by vya-doval pravu. Podlenkterchzdrojzministerstva zahraniusilovaloirckletectvoon-kup L-159 ji na jae letonho roku. Teh-dej veden spolenosti vak pr nepro-jevilodostatenzjemposunout odprodej. eskarmdajedosudjedin,kter podzvukovbitevnkyL-159zAeraVo-dochodypouv.Sttsestrojezatm marnsnaprodat.Vposledndob vakoletounyprojevilozjemnkolik zem. Dvok:Pevzet sdelnbudovySA letitmjelogick krok Letit Praha se chyst koupit sdlo es-kchaerolini,znmjakobudovaAPC. Podle novho fa eskch aerolini Mi-roslavaDvoka,kterjezrovegene-rlnmeditelemletit,jetologick krok,neboleteckspolenosti seob-vykle nevnuj provozovn budov a ne-vlastn dn pozemky. Transparentnostprocesuaadekvtn cenabudezajitnatm,ejistanov soudemurenznalec,sdlilDvok. Podle svch slov se v souasnosti s kole-gy vnuje analze, kter m jasn odd-litinnostinezbytnprofungovnae-rolini,ainnosti,kternejsouproSA dleit. Podle Dvoka aerolinie obvyk-lenevlastnnemovitosti,naopakletit se sprvou budov zabvaj. Odprodej sdla SA je soust plnu na zchranuspolenosti.Splnempilo ministerstvofnancasouhlasilasnm vlda.BudovouAPCadalminemovi-tostmi, napklad hangrem F, ruily ae-rolinie sttnmu podniku v likvidaci Osi-nek za vr 2,5 miliardy korun. Vldazmnnnemovitostinapedpo-slednmzasednodblokovalaadluh chcepevstnaakcie.Rozhodnutvldy uvolnilonovmuvedenSAvele sDvokemrucekodprodejiidalmu zastaven budov. U ostatnch nemovitos-t je opt nutn zvit jejich vznam pro klov byznys aerolinek, uvedl Dvok. SAbojujopeit.Jaknedvnouvedl ministr fnanc Eduard Janota, pokud by vldabudovyneodblokovala,dolyby spolenosti penze na provoz u v listo-padu.Hlavnakcion,ktermjestt s92procentyakci,oekvkoncem roku ztrtu a 3,3 miliardy korun. Spolenosti maj pomoci mimo jin prv majetkov pesuny s letitm. Stt se tm chcevyhnoutnaenzestranyantimo-nopolnhoaduaEvropskkomise,e SA poskytuje nedovolenou podporu. Letecktovrn Evektorlonikleslzisk o22,5mil.naosmmil. KunovickletecktovrnEvektorloni klesl zisk o tm 22,5 milionu korun na necelchosmmilion.Trbyzaprodej vlastnchvrobkasluebfrmmezi-ron vzrostly. V roce 2007 podnik utril 138,1 milionu korun, loni tm 140 mili-on korun. Vroce2008sepokraovalonavvoji dvoumotorovholetounuEV-55aina-Svt prmyslu | www.svetprumyslu.cz 8listopad~prosinec2009Leteckprmysldletrvalaspoluprcevkonstruknch pracchnaletecktechnicesepanl-skou frmou Aernnova, napsal ve vro-n zprv jednatel podniku Josef Vvra. Spolenost Evektor byla zaloena v roce 1991. Od roku 1992 psob v oblasti v-voje a konstrukce letadel. Podnik se ne-zamujejenomnaaktivityvleteckm prmyslu,ikdytytobylyklovpro jeho vznik. Stle ve vt me spolupra-cuje s vznamnmi evropskmi automo-bilkami,jakonapkladVolkswagen Group. Spolupracuje i s dalmi podniky zoblastistrojrenskhoaspotebnho prmyslu. Malimzjemoesk letounyL-39aL-159 eskobymohlododatletounyL-39Al-batros do africkho sttu Mali. Ped po-depsnm memoranda o vzjemn spo-luprciotomvPrazerokovaliministi obrany obou zem Martin Bartk a Natie Pleah.Malimdlouhodobzjem i o lehk bitevnky L-159. Podpismemorandaotevrdveespo-lenmprojektmRaMali,napklad voblastivojenskhovzdlvnnebo obrannchtechnologi,sdlilmluv ministerstva obrany Andrej rtek. eibymohlisvmmaliskmspojen-cm udrovat leteckou a pozemn tech-niku.Naopltkubypsluncieskch specilnchsilcviilinazemstedoaf-rickho sttu. Specilov by si tak zvykli naspecifckpodmnkyafrickhopro-sted, ekl rtek. O nkupu eskch podzvukovch letou-nsenarovniministerstevobrany obou zem u jednalo. Na jae loskho rokutehdejpremirMirekTopolnek bhemsvnvtvyMalimluvilsmst-nmivrcholnmipolitikyoppadnm odprodejinadbytencheskchbitev-nkL-159. Tehdejnmstekministry-n obrany a nynj ministr stejnho re-sortuMartinBartktehdypoznamenal, ezstupciMalibhemnvtvyR projevili zjem o letadla v potu do de-seti kus. AeroL-39Albatrosjenejrozenj proudov cvin letoun na svt. Krom ist cvin varianty existuj i verze, kte-rumoujmontlehkvzbroje, a Albatros tak me plnit tak roli lehk-hobitevnku.V90.letechpakvznikly dvavylepentypycvinL-59Super Albatros a lehk bitevnk L-159 Alca. StrojeL-159seeskarmdasnapro-datodroku2004,zatmnespn. V posledn dob vak o letouny projevilo zjem nkolik zem. Ministr obrany Mar-tin Bartk bude o vkendu jednat o pro-deji L-159 do Jordnska. Podle tdenku Euro projevila zjem tak Kanada. Ji d-ve se mluvilo o monosti prodat nkolik stroj do Bolvie.Svt prmyslu | www.svetprumyslu.cz 9listopad~prosinec2009StavebnictvBrnozskalonaopravu Moravskhonmst 194mil.KzfondEUBrnozskzevropskchfonddotaci 194 milion korun na dva projekty na re-konstrukciMoravskhonmst.Firma Kordis JMK zajiujc hromadnou dopra-vu v kraji pak dostane 64,6 milionu korun naprojektelektronickhoodbavovn cestujcchveejnouhromadnoudopra-vou a zaveden bezkontaktnch ipovch karet.SdlilatomluvRegionlnrady Jihovchod,kterrozhodujeorozdlo-vnpenzzRegionlnhooperanho programu (ROP), Milena Mareov.Na projekt rekonstrukce sti Moravsk-honmstzahrnujculiciBhounsk a prostor mezi Nejvym sprvnm sou-dem a Moravskou galeri zsk Brno 73,3 milionu korun. Na rekonstrukci prostoru mezi Moravskm a Komenskho nms-t po erven kostel a spojovac Jotovu ulic zsk dalch 120,5 milionu. ZkladempravjepodleMareovob-novapvodntyadalejevetnin-stalacezavlaovachosystmu,bezbari-rov prava zasteench tramvajovch zastvek,vstavbanovchdopravnch a pch ploch a rekonstrukce veejnho osvtlen. ProjektspolenostiKordisJMKnabez-kontaktn ipov karty velikosti kreditky bymlznamenatkonecpaprovchjz-denekvkraji.Hotovbymlbtpodle dajregionlnradydokonceroku 2012.Potjinebudenutnpravideln dochzet na pedprodejn msta a cestu-jcsibudoumocizdittrvalplatebn pkazy, SIPO, ppadn budou moci pla-tit pes internet, uvedla Mareov. RegionlnradaschvlilaKordisuJMK jet jednu dotaci, a to 21 milion korun. Penze pispj k instalaci a sputn pro-vozu52elektronickchpanelnaza-stvkchveejnhromadndopravy. Jejichkolembudemimojinpodvat informace o aktuln poloze autobus. Stavbamostupes OhiuKrlovskho Pomzpodn Zatek stavby mostu, kter by ml od-klonitnkladndopravuzesokolovsk chemikyHexionSpecialtyChemicals pesKrlovskPonasilniciI/6,m zpodn. Ve vbrovm zen se odvo-lal jeden z uchaze o zakzku a Krajsk sprva a drba silnic (KSS) jako inves-tormusekatnastanoviskoadupro ochranuhospodsksoute.Sdlilto nmstek editele KSS Petr ovek. Svt prmyslu | www.svetprumyslu.cz 10listopad~prosinec2009StavebnictvSmlouvasdodavatelemjepipravena, alemusmevykatnastanoviskoanti-monopolnho adu. Pokud by uznal n-mitky stovatele a muselo by se vypsat nov vbrov zen, posunulo by to za-hjen stavby minimln o dal dva m-sce, uvedl ovek. Silnin pemostn Ohe by pitom mlo eithneddvaproblmy,jednakodklo-nitdopravumnohdynebezpench chemiklizhustobydlenstiSoko-lovanaobchvat,aletakumonit,aby se stvajc silnice mezi Sokolovem a Kr-lovskm Pom mohla uzavt pro auta a zmnit na cyklostezku. Celkov nklady stavby by podle vsled-k napadenho vbrovho zen mly btasi209milionkorun.Ztohoale znanoustposkytnouSokolovaKr-lovskPoatakchemika,kterpi-slbiladar30milionkorun.stznich alebylaupouitanazpracovnpro-jektov dokumentace. Dohodlijsmese,eSokolovddeset milion, Krlovsk Po pt a chemika 27 milion. Dalch asi 15 milion ns ale budou stt nklady, kter se stavbou sil-nicesouvis,tebapesunutfotbalov-ho hit, ekl starosta Krlovskho Po- Ivan Stefan. Na rozdl od souasnch staveb na neda-lek silnici I/6 by ale stavba mostu, kter spoj Krlovsk Po s Tovrn ulic v So-kolov,nemlavraznjiomezitmoto-risty.Drobnomezenbudou,alejen v dob, kdy se bude nov silnice napojo-vat na stvajc, doplnil ovek. Pokud by se podailo stavbu zahjit je-tletos,bylobyrelnjidokonitdo konce roku 2010. V ppad dalch pr-tahvevbrovchzenchbyseale dokonen pesunulo na rok 2011. Kraj Vysoinachyst stavbukonferennho centraza900milion KrajVysoinachyststavbukonferen-nho centra za 900 milion korun. Podle odbornstudiebyestipatrovbudova mla vzniknout na pozemcch bvalch jihlavskchkasrenOtakaraJaroe.Jej soustmajbttakkancelepro krajskednkyaplanetriumshvz-drnou.Pokraovnppravytohoto zmrudnesschvlilokrajskzastupi-telstvo. Termn vstavby jet nebyl sta-noven. Podle krajskho radnho Martina Hysk-ho bude stavba zviset i na tom, zda se kraji poda zskat evropsk dotace na tu st arelu, kter je zamena na cestov-n ruch. Podle jeho nzoru by pak budo-vncentramohlozatnejdvvroce 2011. Vbvalchkasrnchuzaalastavt svsdlo Veobecnzdravotnpojiov-na (VZP). Vybudovn novho krajskho objektuzvaujevedenkrajeunkolik let.Pvodnsealedebatovalooadmi-nistrativnbudovzhrubaza300milio-nkorun,vnbymohlopracovatasi 250 krajskch ednk. Novplnovankonferenncentrum pot i s podnm odbornch a spole-enskchakc.Podlavcentrubymla mt celkovou rozlohu 28.000 metr tve-rench.Kromadministrativnsti a konferennch prostor tam budou tak podzemn gare, stravovac provoz, skla-dy a plochy pro komern vyuit. Asi tyhektarov arel bvalch kasren pevzalkrajodarmdypedtemilety. Star objekty tam ji byly zdemolovny. Vhledovbysevkasrnchmlosta-vt nkolik ad. VZP zahjila stavbu svho krajskho sd-lavminulmmsci,prcebymlybt hotovydoledna2011.Jednseoty-podlan budovu zhruba za 120 milion korun.Krajsksdlopojiovnyjete umstnovnevyhovujcchprostorch v centru Jihlavy. O vstavb novho sd-la v bvalch jihlavskch kasrnch uva-ovalaiesksprvasocilnhozabez-peen. HochtiefDevelopment plnujevLetanech stavbunovch kancel DeveloperskspolenostHochtiefDe-velopment postav v Praze u stanice me-traLetanysouborestikancelskch budov. Stavba m zat ve druhm tvrt-let ptho roku, dokonen vech etap jenaplnovnonadruhtvrtletroku 2014.Pronajmateln plocha vech budov m init68000metrtverench.Projekt m ji platn zemn rozhodnut. Firma nedvno v Praze dokonila vstav-buadministrativnbudovyTrianonna nroulicVyskoilovyaBudjovick. Objektnabzkpronjmu19.540metr tverenchkancel.Plrokupodo-konenprojektujejipr96procent budovy pronajato. HochtiefDevelopmentpsobvesku od roku 1997. Sousteuje se pedevm navstavbukancel.Jehovlastnkem jeHochtiefProjektentwicklung,kterje soustnmeckstavebnskupiny Hochtief. Na tuzemskm trhu psob ze lenskupinytakjejdceinstavebn frma Hochtief CZ. Stavitel za posledn rok kvli hospod-sk krizi mnoh realitn projekty odloili nebopibrzdili.Bankyjimnynnepj astodv,nemajdevelopeipedem pronajatou alespo polovinu plnovan budovy. Odlednadozbylopodleposlednch sel sdruen poradenskch frem Prague ResearchForumvmetropolidokoneno celkov jen 15 800 metr tverench ad-ministrativnchploch.Tojemeziron propado86procent.Krizezashlatak pronjmy kancel. Ve tetm tvrtlet se podle Prague Research Forum v hlavnm mstpronajalo46.460metrtvere-nch administrativnch ploch, co je mezi-ron o tetinu mn. Pesto se plny na nov kancele obje-vuj, i kdy ve he je ze vech mst v re-publice jen Praha. Kancelskou budovu spronajmatelnouplochoukolem9000 tverenchmetrchcevKarlnzat stavtSADPrahaholding.Spolenost Quinlan Private Golub plnuje v Novch Butovicchrozenkancelskhopro-jektuExploraBusinessCentre;vedruh VCE K TMATU stavebnictv:eleznindopravabudouc-nostiSTR. 78Komplexnstavby naklSTR. 88Svt prmyslu | www.svetprumyslu.cz 11listopad~prosinec2009fzi vstavby se maj do druhho tvrtle-t2013kjihotovadministrativnbu-dov pidat dal ti kancelsk objekty. Na konci tetho tvrtlet peshla celko-vvmrakancelskchplochvPraze 2,634milionumetrtverench.Ze70 procentsekancelenachzejvnov dokonench objektech a ze 30 procent ve zrekonstruovanch budovch. Halachcedlpsobit vevedeneditelstv silnicadlnic Vkonn editel editelstv silnic a dlnic (SD)MichalHala,jehopoziceseke konci roku zru, chce dl psobit ve ve-den organizace. Hala se pihlsil do v-brovhozen,zekterhomajvzejt dva nov manaei. SD od 1. prosince zmn strukturu zen. Souasn se zruenm funkce vkonnho editelevzniknoudvnovoddlen sekveejnchzakzekapersonln-sprvnsek.Vbrovzennafy obou sekc skon podle Vpenkov k 30. listopadu, datum nstupu je prvnho pro-since. Hala se dostal do irho povdom pot, co mdia kritizovala jeho oslavu 30. na-rozeninvObanskplovrnvPraze. Oslavy se zastnili zstupci velkch sta-vebnch frem, kterm SD v rmci veej-nchzakzekrozdlujepenze.Halase brnil tm, e akce byla charitativn; o jej dajn statiscov nklady se pr podlil se svmi pteli. Sdlovacprostedkytakinformovaly o tom, e stavebn frma Edikt sponzoro-valapedletyHalovoautomobilovz-vodn. Na zklad toho ministr dopravy GustvSlamekanadilvSDauditp slunchzakzek,ktervakneshledal dn pochyben. Jakoofavorituaktulnhovbrovho zen se v oboru hovo krom Haly tak oJosefuPelovi,ktervedeodnoSD v eskch Budjovicch. MZepozastavilo zakzkyzatmpl miliardyK Ministerstvozemdlstvpozastavilo nkolikprojektzoblastiinformanch technologi dohromady tm za pl mi-liardy korun. Zakzky pitom ad rozjel apodvedenmsouasnhoministra Jakuba ebesty. Projektybylypozastavenyzdvodu dalho pezkoumn jejich ekonomick vhodnosti,eklfodborukomunika-ce ministerstva Hugo Roldn. Ministerstvo v dob, kdy v jeho ele stl PetrGandalovi(ODS),zmnilosystm pro zadvn veejnch zakzek. Ty mlo nastarostisamostatnoddlen.Poe-bestovkvtnovmnstupudofunkce bylooddlenzakzekzruenoaresort opt nechal o tendrech rozhodovat jed-notlivpracovit.Novsystmbyml bt dle veden souasnho ministerstva prunj. Dosavadn kroky ebestova tmu vracej zpttakzakzkytkajcsepozemko-vchprav.Tymajupesnitvlastnictv pozemkaumonitjejichmajitelm, abysnimimohlifaktickynakldat. Vptchletechmajnapozemkov pravysmovatmiliardyzesttnho rozpotu i evropskch fond. Vzhledem k tomu, e velkou st zad-vacch zen na MZe provdj prv po-zemkovady,bylorozhodnuto,e metodickou a kontroln roli pi zadvn veejnch zakzek a uzavrn smluvnch vztah v reimu zkona o pozemkovch pravchapozemkovchadechpe-berestednpozemkovad,kter tytokompetencedelegovalnakrajsk pracovit,zdvodnilzmnuzadvn vbrovchzenmluvministerstva PetrVorlek.Novpkazjelogickm krokem k dalmu osamostatovn po-zemkovch ad, dodal. ad v dob Gandaloviova veden zve-ejoval na internetu nad rmec zkona itendrymalhorozsahu.Pedchozve-den tak zakzalo dlen stavebnch za-kzekapipravilocentrlninforman systm, kter umonil sledovn cel za-kzky. Zmnypoebestovnstupuzpozdily taknasazensystmue-z,kterm slouitkesledovnprbhuzakzek a u stl deset milion korun. Podle mi-nisterstvajsounavinprtahlegisla-tivn zmny. Anipedchozvedenministerstvaze-mdlstvneulokvliveejnmzakz-kmzjmumdi.Vsamotnmzvru Gandaloviova adovn vydilo nku-pyinformanchtechnologiodfrmy TelefnicaO2dohromadyza570milio-n korun narychlo, bez veejn soute. Uzavendvousmluvpitomzakzal adproochranuhospodsksoute (OHS), kter zaal ob zakzky proet-ovat. ebesta po svm nstupu do adu nej-prve odvolal editele odboru IT techno-logi Pavla Filpka, nsledn tak ekono-mickhonmstkaPetraKunierze, ktersmlouvydajnpedtm,nemi-nisterstvoobdrelorozhodnutOHS, podepsal. ad pak ob smlouvy nejprve vypov-dl,nslednsTelefnikouO2,kter svypovzenmnesouhlasila,podepsal ke smlouvm dodatky, podle nich frma ministerstvudokonceletonhoroku dod informan technologie za 164 mi-lion korun. Svt prmyslu | www.svetprumyslu.cz 12listopad~prosinec2009EnergetikaE.ONprodv vysokonapovous firm TenneTza1,1 miliardyeur NmeckenergetickskupinaE.ONse dohodla na prodeji sv vysokonapov penosov st s nizozemskm provozo-vatelempenosovchstTenneTza zhruba1,1miliardyeur(asi28mili-ard K). Prodejem vznikne prvn peshra-ninsdlkovhopenosuelektiny v Evropsk unii.ProdejTranspowerStrombertragungs GmbH bude platn od 1. ledna 2010. Ko-nencenabudestanovenavdenpro-deje v zvislosti na aktuln fnann situ-aci st. Transakci mus schvlit regulan ady. E.ON,kterjenejvtelektrrenskou spolenost na svt, prodv vysokona-povousdlouhou10.700kilometr a regionlnch distribunch st se doho-da nijak nedotkne. TenneT v Nizozemsku provozujesvysokhonaptvdlce asi 3500 kilometr. Jakotovlunopertorpenosovch st a strategick investor s dlouhodob-mizjmymeTenneTnabdnoutza-mstnancm Transpowerdobrvyhld-ky, sdlil f E.ONu Wulf Bernotat. Podle nj by kupec ml zajistit potebn inves-tice do rozen st vetn ambicizn-ho kolu napojen vtrnch farem. Je to dalvznamnkrokkintegracievrop-skho trhu s elektinou, ekl Bernotat ke vzniku prvn peshranin penosov st v EU. E.ON a donedvna kal, e penosov s jeklovousoustjehopodnikn,loni se vak rozhodl ji kvli zpsnn regulace v EU prodat. Jeho pkladu nsleduj dal frmyasvstprodvnapkladdal nmeckenergetickspolenostRWE nebofrancouzskpodnikElectricitde France (EDF). EZkoupil85procent vteplrenskfirm DalkiastnadLabem Tuzemsk energetick frma EZ uzave-la se spolenost Dalkia esk republika smlouvu na koupi 85 procent akci ve fr-mDalkiastnadLabemzacenupe-potenou na 100procentn podl 6,3 mi-liardykorun.DalkiastnadLabem zahrnujezejmnateplrnuTrmice a zhruba dvacetiprocentn podl v Tepel-nmhospodstvstnadLabem.Z-roveEZzsk15procentnpodlvsa-motn Dalkii R za 3,6 miliardy K. Celkovouprodejncenuhodnotm stzliv,stkaza15procentnpodl v Dalkii je pimen, jedn se o sedmi-nsobekprovoznhozisku,cojednes na trhu s energetickmi frmami obvykl cena,uvedlanalytikspolenostiAtlan-tik FT Petr Novk. Dokonen transakc se podle mluv fr-myEZEvyNovkovoekvvnsle-dujcchmscchpovyhodnocenanti-monopolnmiorgny.EZdodal,e akvizic napluje sv dlouhodob zjmy v oblasti teplrenstv. V st nad Labem EZvlastnteplrenskouspolenost Martia a frmu PPC n, kter disponuje stavebnm povolenm na vstavbu paro-plynov elektrrny v sousedstv msta. V minulosti se v st nad Labem spekulo-valo,eppadnomezenprovozutep-lrnyv Trmicchbystensplnilopo-adavkymsta,ktersvjsouhlas vvstavbouparoplynovelektrrny podmiuje mimo jin snenm zneio-vn ivotnho prosten ve mst. stec-k primtor Jan Kubata ekl, e ppadn omezenprovozutrmickteplrnyby mohlbtkrokknaplnnpoadavk msta. Nechci kat, e to je skvl, ani e tojepatn,protoenmzatmchyb spousta detailnch informac, ekl Kuba-ta. EZ s mstem v poslednch mscch ovstavbelektrrnynejednal,jednn byalemohlapokraovatpodokonen koup. EZmonostomezenprovozutrmick teplrny nechtl komentovat, podle No-vkov ale transakce nabdne EZ i ms-tu dal alternativy. Nicmn v souasn dobjetnejsmevlastnky,potcose jimistaneme,budemejistoptimalizo-vat zmry v tomto mst ve spoluprci s pedstaviteli msta, a to s ohledem na zabezpeendlouhodobchdodvek tepla, ve vztahu k ekologii a k cen tep-la, uvedla Novkov. EZ zskal zrove opci na zbyl 15pro-centnpodlvespolenostiDalkiast nad Labem. Stejn tak me za uritch podmnekDalkiazskat85procents-teckchteplrenskchaktivitzpt.Ob opcepodleNovkovsouvisejsvvo-jem dalchjednnopotencionlnch majetkovch transakcch. Podle Novka Dalkiaprodvminoritnpodl,abyzs-kala penze na majetkov vstup do Pra-sk teplrensk, ppadn na dal aktivi-ty jako pevzet teplrensk spolenosti NWR Energy.VCE K TMATU energetika:Nejlepturbogenertory nasvtSTR. 62Investicezaruspolehlivost provozuSTR. 38spolehlivdodavatelelektiny azemnhoplynuSTR. 48DistribunsoustavaSTPNET STR. 56Svt prmyslu | www.svetprumyslu.cz 13listopad~prosinec2009KouppodlpodleNovkaianalytika Petra Hlinomaze z BH Securities naproti tomuEZdleposilujesvoupozici vteplrenstv. EZtmtonkupemzs-k 30.000 novch klient, teplrenstv je stabilnoblast,kdejeregulovanbyz-nys,aspolenostEZtakmezskat vznamnvnosyprodalplnysv-hledem na rozvod tepla, uvedl Novk. MajetkovvstupEZumonposlit schopnost rozvjet dal projekty, sdlila Dalkia. Celoperacejeplnvsouladu snadlouhodoboustrategiapispv kdalmurozvojinaispolenostina eskmtrhu,oznmilgenerlneditel DalkieeskrepublikaLaurentBar-rieux. Dalkia R, kter souasn dob zamst-nv2700lid,patveskukpednm energetickmskupinm.Vedlevroby adistribuceteplavyrbelektinuapo-skytujetechnickaenergeticksluby. Skupinu tvo napklad spolenosti Dal-kiaR,OLTERM& TDOlomouc,Amplu-Servis,DalkiaKolnaDalkiaMarinsk Lzn.Firmuvlastnsvtovjednika v oblasti environmentlnch slueb sku-pinaVeoliaEnvironnementaskupina EDF. EZ: Vtendruna Temelnnelze uplatnitgeopolitick stanovisko TendrnadostavbuJadernelektrrny Temelnavstavbudalchtblok mus bt v souladu se zkonem o veej-nchzakzkch.Toznamen,eveve-ejnzakzcenelzeuplatovatkritria jako je geopolitick hledisko, vichni z-jemci mus mt rovn pstup. ekl to e-ditel divize vroba spolenosti EZ Vc-lavHlavinka.Podlememoranda,kter pipravileskvelvyslanecproenerge-tickoubezpenostVclavBartuka,by nemlazakzkuprvkvligeopolitic-kmsouvislostemadiverzifkacizdroj dostat rusk frma. Do tendru na dostavbu Temelna se pi-hlsilyamerickWestinghouse,Atom-stroj exportzRuskaafrancouzskAre-va.Jetootzkazkladnpolitick orientace sttu. Jde o to, s km se chce eskpolitickreprezentacevptch 15 letech sbliovat, ekl Bartuka. Nicmn je teba si uvdomit, e pokud Bezpenostn rada sttu rozhodne z ten-druvystelitruskhozjemce,kterm levnj technologii, ve he zstanou jen GenerlnmeditelemCzechCoal odlednaPavlas,vystdPudila GenerlnmeditelemspolenostiCzech Coal bude od ledna Lubo Pavlas (52), kter dofrmypichzzespolenostiEZ.Dosa-vadngenerlneditelPetrPudilzstane velepedstavenstvaCzechCoaljakojeho pedseda. Pijaljsemnabdkupracovatproskupinu Czech Coal pedevm pro zajmav potenci-l jejho dalho rozvoje, uvedl Pavlas. Pudil sebudedlevnovatstrategickmzm-rmfrmyafunkciprezidentasdruenev-ropskho uhelnho prmyslu Euracoal. Pavlas byl v poslednch pti letech zamst-nnvelektrrenskskupinEZ,kdeti rokyzastvalpozicigenerlnhoeditele EZBulgariavBulharsku,pedtmpsobil jakospecialistaprooblastregulacevesku-pinEZvRumunsku.Pedpchodemdo frmy EZ dlouhodob psobil na pozici ge-nerlnhoediteleapedsedypedstaven-stva Prask teplrensk. Pavlas vystudoval fakultu elektrotechnickou VUTPrahasezamenmnaekonomiku azenenergetiky.Postgradulnstudium specializovan na rozvoj zsobovn teplem absolvoval na Vysok kole strojn a elektro-technick v Plzni. SkupinaCzechCoalzahrnujeobchodnka senergetickmikomoditamiCzechCoal a.s.,kterobchodujepedevmshndm uhlm,elektrickouenergiapovolenkami naemisesklenkovchplyn.Dlejitvo frmy Litvnovsk uheln spravujc nejvt uhelnloiskovR,Vranskuhelnsi-votnost zsob v rmci stvajcch zemnch limit a do roku 2058, Czech Coal Services poskytujc sdlen sluby tebnm spole-nostem a ada dalch obslunch frem. Do skupinybylaletosorganizanvlenna takspolenostRENPowerCZafrmaFit-Craft Production. SpolenostiCzechCoalaEZmezisebou vedlydlouholetsporododvkyuhl,do-hadypodlevyjdenEZtrvalyoddoby, kdy elektrrna EZ v Poeradech zaala spa-lovatuhlzdoluvlastnnhoCzechCoal. Analytik spolenosti Atlantik FT Petr Novk si nemysl, e personln vmna bude mt vraznjvlivnadlouhodobspormezi spolenostmi.ServerEuro.czpeddvma tdny informoval, e se spolenosti dohodly na vmn aktiv, take EZ m zskat hn-douhelndleskoslovenskarmdy a Czech Coal by vmnou za to dostal elekt-rrnuPoerady,kterouzsobujeuhlmze svho dolu Vrany. Navmnelektrrnyahndouhelnho dolu,ppadnnanovdohododlouho-dobchkontraktechmajzjemobskupi-ny,sdlilNovk.PodleNovkajevelice pravdpodobn, e k vmn aktiv nakonec dojde,spolenostEZseotobudesnait jet ped prolomenm limit, po prolome-n limit hodnota dolu SA jet vzroste. PodleserverubyEZzskaldlSAihned po podpisu smlouvy, ale elektrrnu Poera-dy by ml frm Czech Coal pedat a v roce 2013,kdyspolenostiEZvyprkontrakt nadodvkyuhlprvprotutoelektrrnu. Ob strany pr jet zvauj variantu, podle kter by si Czech Coal elektrrnu od spole-nosti EZ pouze dlouhodob pronajal.Svt prmyslu | www.svetprumyslu.cz 14listopad~prosinec2009Energetikadva, Areva a Westinghouse. To znamen, e z tendru se vytrat cenov konkuren-ce a bude hrozit, e Francouzi se domlu-vsAmerianynaspolenmpostupu, apakmebtvsledncenaneped-stavitelnvysok,eklnejmenovan lendozorradyEZ.Podlenjnen monRusyzvbrovhozen vyho-ditpedpodnmzvaznchnabdek, tedy ne dve ne v beznu 2011. Musmediverzifkovatrizikovdodv-kchelektiny,uvedldleBartuka s tm, e prv proto by bylo chybou do-dvatksouasnmestisovtskmre-aktorm v Dukovanech a Temeln dal ruskreaktory.Bartukavychzzedva rok star zprvy pro Bezpenostn radu sttu,kterstanovalajakozkladncl na energetiky diverzifkaci zdroj i pe-pravnchcest.Zrovebypodlejeho memorandakonenzenvtendru ml mt esk stt a nikoliv EZ. ProfrancouzskouArevumluvpede-vm to, e by tm dolo k poslen vazby eskanaEUajejspolenbudovn energetickpolitiky.ProamerickWe-stinghousezasehovomonost,eby vmnouzalukrativnjadernouzakz-ku pro americkou frmu mohla Obamo-vaadministrativaeskuvyjednatpodl vtransalpskmropovodu TAL,ocose vldabezspchusnaunkoliklet. Ropovod pivd ern zlato z italskho Terstu a zskn jeho akci pro ns ped-stavujemonostudlatsiznjalter-nativndoplnkkruskmuropovodu Druba. EZoekvpodleBartukovamemo-randa, e nklady na zakzku se budou pohybovat mezi 7000 a10 000 eury za 1kWvkonu.Tobyznamenalocelko-vou cenu zhruba 500 a 800 miliard ko-run.KtomugenerlneditelEZMar-tinRomanuvedl,ezcelasouhlas s Vclavem Bartukou, e nov dva blo-kyv Temelnnesmjbtpedraen. Takovou nabdku bychom nikdy nepi-jali,uvedl.EZnavcpodlemluvho Ladislava Ke dosud nikdy nesdlil sv oekvn ceny vstavby novch jader-nch blok a neuin tak ani v budouc-nosti.Podle ministra prmyslu a obchodu Vla-dimra Toovskhochcesttmtrozho-dujcvlivnazakzkupedevmpro-stednictvmdozorradyEZ.Vlda tak me ovlivnit tendr pes vkon ak-cionskch prv na valn hromad. Za-tmjsmenenaliriziko,probychom mlitentotendrvyjmoutzezkona o veejnch zakzkch, co by mimo jin umonilouplatnitprvgeopolitick hlediskonatutosout,upozornilTo-ovsk. Vtz tendru by ml bt znm v roce 2011. Objemzakzkynavstavbutetho a tvrtho bloku v Temeln s opc na vy-budovnpthoblokuvDukovanech aadvoublokveslovenskchJaslov-skch Bohunicch se odhaduje na zhruba 500 miliard korun. V ppad novch blo-k Temelna se pot s uvedenm do pro-vozu v letech 2019 a 2020, u ptho blo-kuDukovanpiblinvletech2023a 2025. Profilyzjemcododvku novchblokpro Temeln Areva SkupinaArevavzniklavroce2001sloue-nmfrancouzskchspolenostFramatom a Cogema. Krom jadernho strojrenstv se zabv i vrobou paliva pro atomov elekt-rrnyavybavenmprodistribuciapenos energie.VlastnkemArevyjefrancouzsk stt.Skupinamvsouasnostikolem 75.000 zamstnanc a jej vrobn kapacity se nachzej ve 43 zemch svta. V letonm prvnm pololet vytvoila Areva zisk 161 mi-lion eur (asi 4,3 miliardy K). Vvoji, vrob a drb energetickch a ex-perimentlnchreaktorsevnujedcein spolenostArevaNT,jejmmeninovm akcionem(34procent)jenmeckSie-mens. Podle informac spolenosti u Areva NT vybudovala v 11 zemch svta kolem jed-noho sta jadernch elektrren, na kter pi-padzhruba30procentcelosvtovhoin-stalovanhovkonuvechjadernch elektrren. V souasnosti mimo jin buduje nov typ tlakovodnho reaktoru ve fnskm Olkiluotu. Atomstrojexport Spolenost se sdlem v Moskv, kterou kon-trolujesttnagenturaRosatom,vznikla vroce1998spojenmspolenostAtome-nergoexportaZarubeatomenergostroj. Realizujemezivldndohodyovstavb objekt jadern energetiky v zahrani. Sko-ro polovin podl ve frm vlastn plynren-sk gigant Gazprom. Khlavnmprojektmspolenostipatja-dern elektrrny Kudankulam (Indie), Tchi-en-wan (na), Behr (rn) a Belene (Bul-harsko).OzakzkuvBelenemlopi soutionizjemieskkonsorciumpod vedenm kody JS. Atomstrojexport se dle podlnabudovnjadernchkapacitv Tu-recku, Blorusku, Bangladi nebo na Ukra-jin. Pedchdci frmy se podleli i na budo-vnjadernchelektrrenvbvalm eskoslovensku.PodleagenturyReuters Atomstrojexportovld20procentsvto-vho trhu. Westinghouse Pedn svtov frma v oblasti jadern ener-getiky. Stav a provozuje jadern elektrrny pocelmsvtajenapkladldremvn-skjadernenergetice.Odroku2006ji ovld japonsk konglomert Toshiba. Westinghouse je vrobcem jadernho reak-toru takzvan tet plus generace AP 1000. tyireaktorytohototypujsounynvev-stavbvn,vUSAmfrmadodatest reaktor. Na technologich Westinghouse je podlefrmyzaloeno40procentvesvt fungujcch jadernch elektrren. Westinghousesepodlelnavstavbprv-nch dvou blok Temelna a do roku 2010 do nj dodv jadern palivo (pot jej nahrad rusk frma TVEL). Spolenost Westinghouse Electric Company zaloilvroce1886vPittsburghuamerick vynlezceGeorge Westinghouse-smau-torasistovkypatent.Spolenostsdl v Monroeville v Pennsylvnii v USA. M asi 10.000 zamstnanc. Svt prmyslu | www.svetprumyslu.cz 15listopad~prosinec2009ChemickprmyslMEROuinilonabdku naodkuppodlu veskrafinrsk Sttemovldanprovozovatelesk stiropovodDrubaaIngolstadt, spolenostMERO,udlalprvnvn krok v jednn o koupi podlu spolenos-ti Shell v esk rafnrsk. Pot, co MERO skonilo se studiem smluv a hospodae-nrafnri(duedilligence),odeslalodo centrlyShellukonkrtnfnannna-bdku.Suma kolem 125 milion dolar, kterou MERO za vc jak 16 procent akci nabdlo, je pr vrazn ni ne 200 milin, kte-rmohlShellpodlelidzbranejet ped asem oekvat. MERO, kter ije z poplatk za pepravu ropyaskladovnsttnchropnchre-zerv, loni vydlalo rekordnch 337 mili-n korun istho a utrilo skoro dv mi-liardy.KoupipodluShelluchce fnancovat ze svho, z sti pomoc v-r nebo dluhopis. Te zle na britsko-nizozemskmpetrolejskmgigantu, jak tuto pedbnou nabdku vyhodnot azdapozveMEROdodalhokolajed-nn. Shelltotinikdyprodejsvhopodlu v eskch rafnrich v Kralupech a Lit-vnovneoznmiladlouhodobse knmuodmtjakkolivyjadovat.e jednnalevede,potvrdiliupeda-sem dva nejvnj zjemci Unipetrol se svm mateskm polskm koncernem PKN Orlen a prv MERO.Nebudemeaktulnvvojanidn naekrokynijakkomentovat.Proces b podle standardnho asovho rm-ce, kter jsme si se spolenost Shell sta-novili,sdlileditelprostrategickroz-voj spolenosti MERO Libor Lukek. Vlastnit podl v rafnrich m pro mono-polnhodopravceropydoeskasvj vznam. Velkm argumentem jsou syn-ergiezpropojenoboustrategickchf-rem,vyjdilseudvenmstekmi-nistra prmyslu Tom Hner. Podle nj taknejdejenobezpenostnhledisko asnahuzabrnitvstupuruskropn spolenostiLukoildoeskrafnrsk. VCE K TMATU chemick prmysl: Nacobudemejezdit?STR. 114Svt prmyslu | www.svetprumyslu.cz 16listopad~prosinec2009ChemickprmyslOstatnpedstavitelLukoilunedvno oznmili, e o koupi podlu v eskch ra-fnrich u zjem nemaj.Kaweckehovdozor radUnipetrolu nahradilSekula Novmlenemdozorradypetroche-mickspolenostiUnipetrolsestalper-sonlneditelPKNOrlenRafalSekula a nahradil tak Arkadia Kaweckeho, kter na msto v rad rezignoval. Novmi le-ny pedstavenstva Unipetrolu se stali Pi-otr Chelminski a Artur Pazdzior. Schvlila todozorradaUnipetrolunazasedn koncem jna.Dozorradazroveznovuzvolilado funkce lena pedstavenstva Unipetrolu MartinaDurka,jemuskoniloped-chozfunknobdob.Novmjednate-lem spolenosti byl dnes radou schvlen Risto Saranto. len dozor rady Unipetrolu je nadle devtapoetlenpedstavenstvase zvil na sedm lid. SekulapednstupemdoPDNOrlen pracovaldevtletpronejvtpolskou telekomunikanskupinuTelekomuni-kacjaPolskaSA.Chelminskipedpso-benmvUnipetrolupracovalmimojin jako len pedstavenstva ve spolenosti GametHoldingsvLucemburkuave funkciviceprezidentafrmyGametSA, Toru.Pazdziorpsobilmimojinjako len pedstavenstva a editel pro prodej amarketingspolenostiWavinPoland, zpracovatele plast. Saranto pracoval ve vysokchfunkcchnkolikamezinrod-nchrafnrskchapetrochemickch spolenost. Unipetrolsezamujenazpracovn ropy,distribucipohonnchhmotapet-rochemickouvrobu.Vroce2005se spolenoststalasoustskupinyPKN Orlen, kter je nejvtm zpracovatelem ropyvestednEvrop.Skupinapat veskrepubliceknejvznamnjm spolenostemzhlediskaobratuaza-mstnv pes 4000 lid. Spolenostvpololetprohloubilatvrt-letn ztrtu na 544 milion korun, za tet tvrtlet pak oekv dky zven obje-muzpracovanropylepprovoznzisk ne za prvn i druh tvrtlet. NCHZneusply usoudusnvrhemna odkladpokutyodEK Novckchemickzvody(NCHZ)neu-sply u evropskho Soudu prvn instan-ce v Lucembursku s nvrhem na odklad pokuty19,6milionueur(518,2milionu K).Koncemmsceotominformoval Svt prmyslu | www.svetprumyslu.cz 17listopad~prosinec2009mluvministerstvaspravedlnostiMi-chalJuri.Chemiku,kterouslovensk soudnedvnoposlaldokonkurzu,po-kutovalaEvropskkomisezadajnou kartelovou dohodu. Soud tento nvrh zamtl kvli tomu, e spolenostneprokzalanalhavostpo-teby odloit vkon rozhodnut komise, dodal Juri k rozhodnut soudu. Novckchemickzvodyvpolovin z podaly soud, aby vyhlsil na jejich majetek konkurz. Chemika, kterou loni koupilakyperskspolenostDisorHol-dings Limited, se pr dostala do fnan-nchtkostpoervencovmudlen pokuty od EK. Sankci v celkov vi vce ne 61 milion eur dostalo devt spolenost. Podle ko-mise se frmy v letech 2004 a 2007 do-hodlynacenchapsobennatrhu. Podniky obchoduj krom jinho s ltka-mi pouvanmi napklad v ocelskm prmyslu. ZstupciNCHZoznailivipokutyza drastickoualikvidan.Vnejistotse tak ocitly zhruba dva tisce zamstnanc podniku.Firmaaletentotdenuvedla, e bude pokraovat ve vrob a nechys-t hromadn propoutn. Slovensk ministr hospodstv ubomr Jahntek nedvno nevylouil, e stt by mohlfrmpomocinapkladzkonem o strategickch podnicch. Podle nvrhu zkona,ktertentotdenschvlilavl-da, by napklad stt ml mt pednostn prvonakoupivtchpodnik,pokud je vlda prohls za strategick vznam-n a dostanou se do problm. Vlda tak chcezabrnitnapkladznehodnocen majetkuneborozshlmupropoutn, kter hroz v ppad, e se frmy dosta-nou do problm. Podnikatel pedlohu oznailizaprvnnesmysl.Kritizovali, ejimstturpovinnosti,kterpodle nichomezujstrategickrozhodovn vlastnk. VrobceSemtexu lonivykzalnejvy ztrtuvhistorii PardubickspolenostExplosia,vrob-ceSemtexu,selonipropadladoztrty 64milionkorun,cojenejhorvsle-dekodroku1998,kdyExplosiaexistuje jako samostatn frma. Na trbch frma ztratilapes100milionkorun,pede-vmkvlinespchuvjednomzar-mdnchtendranevyuitpleitosti v Severn Africe. KonsolidovanztrtaExplosievyskoila dokonce na 88 milion korun. Trby na-opak stouply ze 785 na 887 milion ko-run. Ze jejich rstem stoj zapoten Fo-spolu,kterkoupilavroce2007za55 milionkorun.Stejnoustkuzaplatila loni za slovenskou frmu Istrochem Exp-losives, kterou pevzala od Dusla ze sku-pinyAgrofertHoldingAndrejeBabie. IstrochemExpolosivesjeodletonho srpna v likvidaci. Explosia,dnesvlastnnministerstvem fnanc,navazujenaVzkumnstav prmyslovchemie.Jehostejnmv-robkem, kter proslavilo eskou republi-kupocelmsvt,jeplasticktrhavina Semtex.Pvodnodminovacproste-deksestaltrhavinouprospecilnde-struknprce.Znanouoblibuzskal meziteroristyadalmigloblnmide-sperty. Stejn produkci Explosie dnes pedsta-vujnitrocelulzov,nitroglycerinov abezdmnprachyatrhaviny,kterch lonivyrobilapes10.000tun.Dcein Fospol se zabv vrtnmi a trhacmi pra-cemi, destrukcemi a demolicemi. Psob vetyicetilomechtebnchspole-nost jako jsou Tarmac CZ, Holcim nebo M-Silnice.Loniprovedl538odstel a spoteboval tm 1,7 milionu trhavin. ZiskProcter&Gamble mrnklesl,pekonal vakodhady AmerickspolenostProcter&Gamble hospodailavetetmtvrtletsistm ziskem3,31miliardydolar(asi58mili-ard K), co je nepatrn pokles proti stej-nmu obdob loni. Vsledek je ale mno-hemlep,neekalianalytici.ist trby se snily zhruba o est procent na 19,8 miliardy dolar. Zisk na akcii inil 1,06 USD ve srovnn se ziskem1,03USDorokdve.Analytici vanketagenturyThomsonReuters vprmruekalizisknaakcii99cent a trby 19,77 miliardy dolar. Tet kalen-dntvrtletodpovdprvnmutvrt-let fsklnho roku frmy. Firmauvedla,erstvodvtvbude zejm vy, ne pvodn pedpoklda-la, a to i v ppad, e spotebitel nebu-douochotnizvitvdaje.Vetetm tvrtlet frma zaznamenala pokles treb prakticky ve vech kategorich, ponaje vroboukosmetiky,pespotravinov doplky a po ppravky, kter se pou-vaj pi pi o domc mazlky. Podniksespoklesemodbytupotku deldobu,pevnvdsledkuhospo-dsk krize, kter nut lidi vce etit. Spo-tebiteltakvmnohappadechdvaj pednostlevnjmuzboanapklad mstoplenekPamperskupujneznako-valternativy.Stejnpstupuplatuj ikdalmuzbo,jakojetebakolnsk Hugo Boss i pleov krm SK-II. Takzvan organick trby, kter neberou v vahu dopady kurzovch vkyv, akvi-ziceiprodejmajetku,sezvilyodv procenta. To je lep vsledek, ne ekala sama frma. Ta pedpovdala, e organic-ktrbyzstanouvnejlepmppad beze zmn, v horm ppad se sn a o ti procenta. tvrtletnzisk nmeckhoBASF kleslodvtetiny na237mil.eur ist zisk nmeckho koncernu BASF ve tetm tvrtlet klesl o dv tetiny na 237 milioneurkvlinkladmnarychlej integraci vcarsk skupiny Ciba. Zisk je ni, ne se oekvalo. BASF proto dnes uvedl,epravdpodobnnesplncl udret ron dividendu pinejhorm sta-biln 16. rokem za sebou. Analyticivvprmruodhadovalizisk BASFna401milioneur.Celoronv-hledalekoncernpotvrdil.BASFjenej-vt vrobce chemickch ltek na svt a letos mu klesaj trby a zisk kvli celko-v slab ekonomice. Provozn vsledek za nynj tvrt tvrt-letpedzapotenmmimodnchp-jm a vdaj bude meziron vy, pro-titetmutvrtletaleklesne.Podle vedenkoncernuseznmkyhospod-skho oiven zveliuj. Provoznvsledekzatettvrtletzve-ejnilBASFjivpolovinmsce.Zisk ped zapotenm rok a dan a bez mi-modnchaktivitbyl1,25miliardyeur apekonalanalytikyoekvanch1,04 miliardy.Trbyspolenostimeziron klesly o 19 procent na 12,8 miliardy eur. Rivalov nmeckho koncernu, skupiny Dow Chemical a DuPont, ale pili s lep-mivsledkyzatettvrtlet,nese oekvalo.Podnikmpitomkleslytr-by,protoezavralytovrnyapropou-tly.Svt prmyslu | www.svetprumyslu.cz 18listopad~prosinec2009StrojrenstvFirmaHutnmonte uvnovobjeb za114milionkorun SpolenostHutnmontezestrojren-skskupinyVTKOVICEMACHINERY GROUPletosinvestovala114milion korun do uniktnho obho jebu. Stroj unesebemenatka600tun,proto mepemisovatnapkladelektrren-sk zazen. S jeho pomoc se v souas-n dob stav elektrrna ve slovenskch Malenicch.Obpsovjebvyrobennmeckou frmou SMS Demag se doke posouvat pozpevnnmpovrchuisuchopenm bemenem; jeho rameno doshne dlky tm170metr.Podobnchstrojje vrmciEvropyjennkolikdestek.Pi pepravjebujepotebapes30ka-mionajehomonttrvprmrnti dny. Hutnmontepotajstm,ejeb budouproenergetickzakzkyuvat frmy ze strojrensk skupiny, ale i exter-nspolenosti.Ponynjstavbparo-plynovelektrrnyvMalenicchuJas-lovskchBohunicsestrojvrtzptdo eska,kdebudeptrokpracovatna obnov tuimick elektrrny.Od loskho listopadu frma investovala do nkupu novch jeb pes 200 mili-onkorun,bylototiznannkladn opravovatpvodnmontnmechani-zace. Vyuit tm vech novch jeb vptmrocejeudan.Pracovatbu-doutakpimontielektrrnyvpol-skmBelchatowuavNmecku,kdese s nimi pot pi montch energetick-ho kotle ve Wilhelmsavenu a nosn oce-lov konstrukce elektrrny v Hammu.SpolenostHutnmontejeldrem v montch energetickch zazen, che-mickch i paprenskch technologi a vel-kchocelovchkonstrukcnapkladpi dopravnchstavbch.Firmazamstnv 740lid.Lonihospodailaseziskem91 milion korun pi trbch 1,3 miliardy K. kodaPowerdodpro elektrrnuMochovce zazenza650mil.K Osm kondenztor za 650 milion korun dod plzesk koda Power pro dva nov budovan bloky slovensk jadern elekt-rrny Mochovce. Strojrny u v srpnu zs-kalyvMochovcchkontraktnavrobu tyturbnzatimiliardykorun.Onov zakzceinformovalfkodyPowerJi Svt prmyslu | www.svetprumyslu.cz 19listopad~prosinec2009Zapletal.Prceuzaaly,prvntitanov kondenztor, tedy tepeln vmnk, dod frma na podzim ptho roku. Smlouvu jsme podepsali se spolenost Slovenskelektrrny(investoremdo-stavbytethoatvrthobloku),dodal Zapletal.kodaPowertaknavzalana dodvkyzazenprojadernzdroje vtuzemskchDukovanechasloven-skchJaslovskchBohunicch.Zakzka podleZapletaladokazujepipravenost eskhoprmyslunarozshlinvestice do jadern energetiky, jako je dostavba Temelna. VtendrunaSlovenskuplze-sk podnik uspl dky cen a technick-mu een, doplnil. Kondenztor, soust strojovny, je tepel-n vmnk pro chlazen pry a jej pe-mnu na kapalinu. Umouje prodlouit expanzi pry v turbn, co vede k vy innosti parnho cyklu. Letos v srpnu podepsal podnik kontrakt nadodvkuturbndoMochovczati miliardy korun. Prvn ze ty turbn, ka-douovkonu264megawatt,dod vpolovinroku2011.Dalvvojfrma sousteujenanvrhnovhosoustroj svkonem1200MWprostavbudvou blok Temelna.Jadernenergetikam podleZapletalavelkpotencil.Firma unkolikletinvestujedovzkumu a vvoje stomilionov stky. Dostavba Mochovc pijde na tm 70 miliardkorun.Posputnoboublok s vkonem 880 MW v letech 2012 a 2013 budou pokrvat vce ne ptinu spote-by elektiny na Slovensku. Slovenskelektrrnypodepsalysmlou-vushlavnmidodavatelijadernsti Mochovcletosvervnu.Mezinimije dalplzeskpodnikkodaJS,kter uzavelkontraktzavcenedesetmili-ardkorun.Dodprimrnokruh,st palivovhohospodstv,vnitnspojo-vacpotrub,stensystmkontroly a zen a chladc systmy. kodaPower,pednsvtovvrobce turbn,zvilalonidkyboomusvtov energetiky meziron sv trby o tetinu na vce ne 5,6 miliardy korun. Podobn navilatakhrubzisk,kterpedloni inil 620 milion K. Letos plnuje pod-nik utrit 6,5 miliardy K. Firmu nyn pe-brjihokorejskspolenostDoosan HeavyIndustries,zaplatzani11,5mili-ardy korun. Fzi v polovin jna povolil antimonopoln ad (OHS). StrojrnyNOPOekaj kvlikriziptinov poklestreb Hradeck dodavatel zdvihac a manipu-lan techniky, frma NOPO Engineering, letoskvlihospodskkrizioekv proti prmru minulch let snen obra-tuasioptinunazhruba160milion korun. Poklesu poptvky chce frma elit vtmzamenmnadodvkyproja-dernstrojrenstvavvojemrznch atypickchzazen.Informovalotom obchodn editel frmy Jaromr Tlust. Export se na trbch tto inenrsk or-ganizace, kter zamstnv piblin 40 lid, podl zhruba jednou tetinou. Podle Tlustho frma pes recesi doke po sn-en vnitnch nklad a snen cen sub-dodavatelgenerovatpimenzisk a nemus propoutt. tlumpoptvkypodleTlusthozashl vtinuprmyslovchodvtv.Nap-kladautomobilovprmyslastrojren-stvzejmnavedruhpolovinroku utlumujnebooddalujplnovanin-vestice.Tmzcelastagnujepoptvka po jebech a specilnch technologich z tkho prmyslu, ocelstv a hutnic-tv, ekl. NOPO nen jedinm podnikem v hradec-kmkraji,jehoobchodykrizezashla. Podledajeskhostatistickhoa-du se trby 152 nejvtch prmyslovch podnik v hradeckm kraji v prvnm po-loletpropadlyo25procentna36mili-ard korun. Energetikajevakpodleodbornkod-vtvm, kter krize postihuje mn. NOPO proto napklad nyn usiluje o zakzku na vrobujebunadjadernreaktorpro podnik koda JS Plze. Se vcarskou in-enrskouspolenostAF-Colencohra-deckfrmajednododvcejebu o nosnosti 200 tun pro jadernou elektrr-nu v Brazlii. Jedenznejvtchkontraktdruhpo-loviny letonho roku NOPO zajiuje pro vrobcekolejovchvozidelParsNova v umperku. Krom jinho jsou soust kontraktu manipultor pro kontrolu vo-dotsnosti vlakovch souprav a dv pe-suvny vlak za 14 milion korun. kodaJS,kterchce dostavt Temeln, utrletos3,5mld.K PlzeskkodaJS,ktersespolusrus-kmiAtomstrojexportemaOKBGidro-press uchz o dostavbu dvou blok Ja-dernelektrrny Temeln,utrletos3,5 miliardy korun, o sedminu vce ne loni. istziskmpeshnout120milion korun,mezirono30procentvce. Vpolovinlistopadutosdlilgenerln editelapedsedapedstavenstvako-dy JS Miroslav Fiala. Pednevropskdodavateljadernch zazens920lidmiletospijalstovku Svt prmyslu | www.svetprumyslu.cz 20listopad~prosinec2009Strojrenstvpracovnk.Dkynedvnmupodpisu desetimiliardovhokontraktunado-stavbutethoatvrthoblokusloven-skelektrrnyMochovcepijmept rok dalch vce ne 100 lid, od inenr po obrbe. Podnik, kter vyv 40 procent produk-ce, m nyn zakzky za 18 miliard korun a do roku 2015. Dky vraznmu nb-huMochovcsebudouptroknae trby pohybovat mezi tymi a pti mi-liardami korun, dodal Fiala. Firma bude pokraovat s obnovou systmu kontroly azenvelektrrnDukovany,rozjede sevrobapohondicchtyproTe-melm a maarsk Paks, co jsou v obou ppadechstamilionovkontrakty,je plzesk frma uzavela potkem roku. V Mochovcch jsme vlastn nejvt do-davatel nejvt sti, takzvanho jader-nhoostrova,uvedlFiala.Potkem rokupodnikpodepsalsEZdalvelmi vznamnkontraktnaservisvechblo-kvDukovanechavTemeln,vedo roku 2015. Krom dodvek pro elektrrny s ruskmi reaktory VVER se koda JS stle vce pro-sazujejakododavateldlprozpadn elektrrny.Sfrancouzskmkoncernem Areva, kter tak sout o dodvku blo-k Temelna, podepsal kontrakt na vnitn stievropskhoreaktorutypEPR1600, ktersebudestavtvnovbudovan nsk elektrrn Tchaj-an. Jde o druhou dodvku st stejnho reaktoru, prvn u koda JS vyrobila pro jadern blok v Olki-luotuveFinsku.Kromnypodepsal podniksArevoutakkontraktnavd-skou jadernou elektrrnu Oskarshamn. Naeperspektivajeobrovsk,chceme na ni navc navzat kontraktem v Temel-n.HledmedalmonostinaSloven-skuivPaksi,vude,kdejsouvprovozu reaktory VVER, ekl obchodn editel Ji Demi.Svelkmizakzkamijespojena ada mench, kter vytuj vrobu, na-pkladvrobakontejnerprovyhoel jadern palivo.Firmapodnikvetechoblastech-ser-vis,inenring,tedydodvkysystm nebobloknakl,avroba.Ptrok plnuje pijmout vce ne 100 lid. koda JS,kterletosnabralatakstovkulid, m nyn 920 zamstnanc, dalch 50 na SlovenskuvekodSlovakia.Vroce 2000, kdy konil Temeln, mla frma asi 1200lid,potsejaderntrhpropadl a postupn propustila 500 pracovnk. NovzaloenkonsorciumkodyJS, Atomstrojexportu a OKB Gidropress pe-dalo EZ stopadestikilogramovou kva-lifkandokumentacinadostavbuTe-melna.Nabzdvamodernizovan mezinrodnreaktoryMIR-1200,kad o vkonu 1200 MW. Soust tendru EZ je opce na ti stejn bloky, zejm v Du-kovanechaJaslovskchBohunicch. Hodnotazakzkynaptblokmpe-sahovat 500 miliard korun. esko-rusksdruen,jeholdremje kodaJS,potsdodvkoua70pro-centvrobkipraczR.Sdruenu uzavelosmlouvuobudoucspoluprci s 21 eskmi silnmi podniky. NapotkupthorokuvyzveEZty, kte se kvalifkovali, uvedl manaer pro-jektu Roman Zdebor. Kontrakt by ml bt podepsnvroce2011,tetblokmbt sputn v roce 2019, tvrt o rok pozdji. PPF prod ArcelorMittal podl v ostravsk huti za 6,9 mld. K Skupina PPF prod koncernu ArcelorMit-talsvjpodl13,88procentavArcelor-MittalOstravaza6,879miliardykorun. PodlArcelorMittalvdceinostravsk huti vzroste asi na 96,4 procenta.Uzaventransakcenenpodmnno souhlasemdntetstrany.PPFzcela z huti odejde. Skupina PPF opt prokzala svou schop-nostuskutenitkomplexntransakci adoshnoutvzjemnpijatelnhoe-en s jednou z nejvtch svtovch kor-porac,uvedlspolumajitelPPFJi mejc. JaponskfirmaSMC plnujepostavit tovrnuve Vykov JaponskspolenostSMC,kterjenej-vtmsvtovmvrobcempneumatic-kchdlproprmyslovroboty,hodl postavit novou tovrnu ve Vykov. Ote-ventovrnyplnujeodroku2011, vmaximlnvrobbyodroku2017 mla zamstnvat kolem 240 lid, vypl-vzezmru,kterfrmaposlalaa-dmkvliposouzenvlivstavbynai-votn prosted. Vi investic do vrobnho arelu na plo-e 50 000 tverench mst v prmyslov zn Nouzka II. u dlnice D1 frma neu-vedla.NajihuMoravymSMCzatm pouzeobchodnoddlenvBrn,vti-na z 30 tovren le v n. SMC Corporation vyrb a montuje hyd-raulickzazen.Technickcentram spolenostveVelkBritnii,Japonsku aUSA,celkemzamstnvvcene 20.000 zamstnanc. Svt prmyslu | www.svetprumyslu.cz 21listopad~prosinec2009AutomobilovprmyslChryslerruplny vvojeamasov vrobyelektromobil AmerickautomobilkaChryslerpodk-dly italskho Fiatu ru ambicizn plny vvoje cel modelov ady elektromobi-lahybridnchvozajejichmasovho prodeje. Firma v rmci novch pln Fia-tu, novho strategickho partnera Chrys-leru,rozpustiladiviziEnvi,kdesevvoj zelench automobil soustedil.Nenpadn sdlen mluvho frmy z po-lovinylistopadujestudenousprchou provlduBarackaObamy,kterchtla fnann pomoc a zesttnnm Chrysle-ruaGeneralMotorsprosaditvameric-kchautomobilkchvrobuspornch voz v ele s elektromobily. Chrysler tm udlalobrato180stup,protoeod roku2007,kdyEnvizaloil,prohlaoval, e v roce 2010 uvede na trh prvn z cel srieelektromobiladoroku2013jich prodplmilionuvetnsportovnch i uitkovch voz. Mluv Chrysleru Nick Cappa sdlil, e f-remntmvvojhybridnchaelek-trickch voz byl rozputn ve prospch tradinj organizace. Envi bude pohl-cena normlnm programem vvoje au-tomobil, dodal mluv. Chryslerpitompouvalsvjprogram elektromobiljakojedenzargument pi snaze o zskn svho dlu vldn po-mociautomobilovmuprmyslu.Vje-jmrmcifrmadostala12,5miliardy dolar(213miliardK),ikdypotdo-asn pela do bankrotovho reimu. Loni v z frma oznmila pln vvoje t elektromobil a jejich uvdn na trh od roku2010.JetletosvsrpnuChrysler dostal od vldy grant 70 milion dolar na vvoj hybridnch voz. Naprezentaciptiletmodelovstrate-gie se f Fiatu a Chrysleru Sergio Marchi-onneoplnechnaelektromobilynijak nezmnil.Naopakekl,eelektromobily sebudoupodletnaprodejchvoz Chryslerudoroku2014jenjednma dvma procenty to znamen necelmi 60000vozyiliasidesetinoupvodn slibovanhoplmilionovhomnostv. Marchionne dodal, e dokud nebude vy-een problm kapacity baterie, nebudou mt elektromobily na trhu pli anc. Obamovaadministrativastanovilapln mt na americkch silnicch do roku 2015 milionelektromobilastupChrysleru odsvchplntentoclzejmodlo na neurito. Vlda dala Fiatu 20 procent akci Chrysleru, aby pinesl dlouhodob problematickmuvrobcinovmodely a spornj vozy. MerkelovchcepoGM pesvdivplnpro Opel NmeckkanclkaAngelaMerkelov vpolovinlistopaduvyzvalaamerickou automobilkuGeneralMotorskrychlmu pedloen pesvdivho plnu na ozdra-ven nmeck divize Opel. Dodala, e fr-ma GM bude muset nst vtinu nklad na restrukturalizaci Opelu sama. AutomobilkaGMseminultdenroz-hodla, e neprod divizi Opel kanadsk-muvrobciautomobilovchsoustek Magna International a rusk bance Sber-bank, co vyvolalo v Nmecku velk roz-hoen.MerkelovnynpoGMd pln, kterposkytneevropskman-Svt prmyslu | www.svetprumyslu.cz 22listopad~prosinec2009AutomobilovprmyslmeckmpracovitmOpelupleitost pro dobrou budoucnost. Nmet vldn pedstavitel a odborov pedciprodejOpelufrmmMagna aSberbankpodporovalijakovariantu restrukturalizace,kterbyvNmecku ochrnila nejvce pracovnch mst. GMsenamstodokonenprodejeroz-hodla,eprovederestrukturalizacidivi-ze Opel sama za ti miliardy eur (pes 77 miliard K). Jejm clem je snit nklady Opelu o 30 procent, a to mimo jin pro-stednictvm redukce potu zamstnan-c. O podrobnostech pln GM se toho alemnohonev.GenerlneditelGM FritzHendersonuvedl,eOpelzaplat vtinuzetmiliardeurpotebnch k restrukturalizaci ze svch zdroj.Henderson tak pijel do Nmecka jed-natobudoucnostiOpelu,kdevedlin-tern rozhovory s vedenm a zvodn ra-dou.Hendersonpittopleitosti pedstavilpedbnplnyproOpel aprozkoumalochotuzvodnrady kstupkm.Zamstnancinmeckch tovrenOpelusouhlasilisesniovnm nklad,pokudbyGMprodejpodniku frmmMagnaaSberbankdokonila. TatodohodavaksrozhodnutmGM ponechat si Opel padla. SpolenostiMagnaaSberbank,kter mlyvOpeluzskat55procentnpodl, chtlyautomobilkuvyutkagresivn expanzinaruskmtrhu.Ruskpremir VladimirPutinuvedl,epostupGMde-monstrujeveobecnpohrdavp-stupfremzeSpojenchsttkevrop-skmpartnerm.Generlneditel spolenostiSberbankGermanGrefne-vylouil prvn kroky proti GM. Pokud to budenevyhnuteln,jsmepipraveni brnit svou pozici u soudu, ekl. Katarchceprodat a25milion preferennchakci VW Katar hodl prodat na burze a 25 milio-npreferennchakcinmeckauto-mobilky Volkswagen v celkov hodnot kolem1,8miliardyeur(46miliardK), aby podpoil jejich likviditu. Nadle vak plnujezskat17procentkmenovch akci VW. Katarvzzskaldesetiprocentnpodl vnmeckmvrobcisportovnchvoz Porscheatmsedmiprocentnpodl veVolkswagenu.Hodlmepokraovat vezvyovnsvhopodlunakmeno-vchakciVolkswagenuna17procent, jakbylodveoznmeno,uvedlakatar-sksttninvestinspolenostQatar Holding. AutomobilkyVolkswagenaPorschele-tos schvlily dohodu o spojen podnik. Fzebymlabtdokonenavroce 2011. Porsche se tak stane destou zna-kouskupiny Volkswagen,dokterpat tak esk koda Auto. Volkswagenminulmscuvedl,ena prosincovmimodnvalnhromad podakcioneoschvlenemisea 135 milion novch preferennch akci. Vydn akci m pipravit cestu k pevze-t podlu v Porsche. kodaAutozahjila sriovouvrobu modeluSuperbCombi Automobilka koda Auto v zvod Kva-sinynaRychnovskuzahjilasriovou vrobumodeluSuperbCombi.koda oekv,eprodejkombiverzebyml bt stejn nebo vy ne u sedanu, kter si dosud podilo 42.000 zkaznk. editelkvasinskhozvoduJanTauch-man pi zahjen vroby uvedl, e inves-tice do modernizace a rozvoje zvodu za poslednchdevtletdoshlyzhruba16 miliardkorun.Vrobnkapacitazvodu jepodlenjtm200.000vozron, zatmco v polovin 90. let zvod vyrbl asi 20.000 aut za rok. VedleSuperbuautomobilkavzvod Kvasiny vyrb model Roomster a od le-tonho kvtna tak sportovn-uitkov vz Yeti.Vzvodpracujeasi4000lid, co z nj in nejvtho zamstnavatele v Krlovhradeckm kraji. SuperbCombisepoprvobjevilna frankfurtskmautosalonuvpolovin z.Dokoncerokuchcefrmavyrobit kolem 2000 voz ve verzi kombi. Kapaci-takvasinsktovrnyproptrokje 45.000Superbvoboukarosskch provedench.Vrobabymlabetve tsmnnm provozu. Cena Superbu Combi zan na 589.900 K,cojeo20.000korunvceneuse-danu. Nejvkonnj verze s nejvy v-bavou stoj pes jeden milion korun. Mo-del kombi se vyznauje nadprmrnm zavazadlovm prostorem o objemu 633 litr. Napklad konkurenn kombi Ford Mondeomobjemkufru554litr akombiVolkswagenPassat513litr. Hlavnmi odbytiti verze kombi by mly btNmecko,Rakousko,vcarsko a Francie. Krom zvodu v Kvasinch automobilka Superb ve verzi sedan vyrb tak v n a montuje v zvodech v Indii, Rusku, Ka-zachstnu a na Ukrajin. S vrobou Su-perbu Combi v n se nepot, protoe nanentrhprokombky,eklmluv automobilky Jaroslav ern. Roziovn vroby v kvasinskm zvod odalmodelysepodlepedstavitel hradeckho kraje zhodnocuj veejn in-vestice, kter kraj a stt daly do vybudo-vn kvasinsk prmyslov zny. Celkem mjtdoznyzveejnchpenzasi 1,3miliardykorun,znichvtinajeji prostavn.Hlavnstladoopravsil-nic,modernizacekol,zdravotnickch zazen a vodrensk infrastruktury.Letosoekvmladoboleslavskauto-mobilkamrnvyodbytnevroce 2008, kdy prodala celkem 675.000 voz. Vzvrujnafrmaoznmila,eziskza prvn ti tvrtlet letonho roku se j sn-il o 68 procent na 2,81 miliardy korun. Przkum: Nejspolehlivj vozyvyrbasijsk automobilky Nejspolehlivjvozyvyrbpodlepr-zkumu asopisu Consumer Reports asij-skautomobilky.Prvnmstoobsadila stejnjakoloniznakaScionjaponsk spolenostiToyotaMotor.Vraznpo-krokvezlepovnspolehlivostipodle przkumu uinila americk automobilka Ford Motor, jej domc konkurent Chrys-ler vak zstal na samm dnu. Scionmportfoliotcelkemmalch acelkemslunvybavenchvozidel, uvedlfcentraConsumerReportspro testovnautomobilDavidChampion. Je to zkladn forma dopravy, ale dobe zkompletovan, dodal. Celkov se do prvn destky probojovalo osmasijskchznaek,vetnjihokorej-Svt prmyslu | www.svetprumyslu.cz 23listopad~prosinec2009skHyundai.Spojensttyzderepre-zentovalapouzeznakaMercuryfrmy FordaEvropupouzenmeckluxusn znaka Porsche. Studie je pro automobi-lov prmysl dleit, protoe kupci aut oznaujdlouhodobouspolehlivostza jeden z hlavnch faktor pi vbru. Prezident spolenosti Ford pro americk kontinent Mark Fields uvedl, e vsledek przkumu je potvrzenm zmn, kter fr-ma uinila ve snaze o zlepen svch vo-zidel,zejmnacosetekvalityzen, elektrickch funkc a hlunosti. Stt bok po boku s Toyotou a Hondou ns uspo-kojuje, prohlsil. Fordsenynpodobnjakodalauto-mobilkypotksnegativnmdopadem svtov hospodsk a fnann krize na poptvku.Firmavakodolvkrizilpe ne jej domc rivalov General Motors aChrysler,ktemuselipodatosttn pomoc a po uritou dobu vyuvat ban-krotovou ochranu ped viteli. Svtovtrh sautomobilyjipodle faRenaultudoshl dna Svtov trh s automobily ji doshl dna a globln prodej by se ml letos i v p-tmrocepohybovatkolem60milion voz. Uvedl to f francouzsk automo-bilkyRenaultajejhojaponskhopart-neraNissanMotorCarlosGhosn.Loni i pedloni inil prodej kolem 70 milion automobil.Ghosndvepedpokldal, eprodejletosklesneana55milion voz. Jevelmipravdpodobn,esevroce 2010zanemeselektivnpohybovat smrem vzhru, velkou roli budou zjev-nhrtna,Indie,Blzkvchod,Jin AmerikaatakSpojenstty,ekl Ghosn. Obvmse,eEvropuaJapon-sko v roce 2010 nadle ek obtn rok, dodal. Prodej osobnch automobil v Evrop se v z meziron zvil o 6,3 procenta na 1,388 milionu voz dky vldnm pobd-kmkvmnstarchvozidelzanov. Za prvn ti tvrtlet letonho roku vak prodej klesl o 6,6 procenta. Celosvtov poptvka po automobilech bylazasaenasvtovoufnannkriz, kterzpomalilaekonomiku,ztilap-stupkvrmasnilaspotebitelskou dvru.adazemseprotorozhodla podpoitpoptvkuzavedenmrotov-nho, co vedlo k oiven prodeje. Mnozpedstavitelautomobilovho prmysluvakupozoruj,eprodejby mohl klesnout zptky na rove z doby pedsputnmvldnchopaten,po-kudsenedostavpesvdivoiven svtov ekonomiky.Svt prmyslu | www.svetprumyslu.cz 24listopad~prosinec2009BankovnafinannsektorRealitnspolenost eskspoitelnymla ztrtu111,4mil.K Realitnspolenosteskspoitelny (RSS) se v roce 2008 propadla do ztrty 111,4milionukorun.Vroce2007inil istziskfrmy291.000korun. Trbyfr-myzrealitninnostiselonisnilyna 30,3milionukorunze74,7milionuko-run v roce 2007. Vobchodninnostiroku2008seji projevila nervozita trhu souvisejc s tur-bulenceminafnannchtrzch.Vsled-ky roku 2008 poznamenala stagnace na trhunemovitostavyobezetnost bankpifnancovnnemovitostvi obanmifrmm,uvedlgenerlne-ditel a pedseda pedstavenstva spole-nosti Ale Mamica. Ztrtu podle lena pedstavenstva RSS MilanaPitnazpsobilopehodnocen etnchpoloekvztahujcchsekpro-dvanmdeveloperskmprojektm, a to kvli nov metodice tovn. RSS pvodn do svch t zahrnovala i bu-doucvnosyzprodejebyt,dom apozemkzdeveloperskchprojekt, kter mla v nabdce. Vnosy byly to-vnyvcelkovmobjemuprovizpodle plnovan hodnoty projektu. V roce 2008 zaala frma tovat jen v-nosy na zklad relnho potu ji uza-venchrezervanchsmluv,smluv osmlouvchbudoucchakupnch smluv. Zmnou etn metodiky vznikla ztrta 75,91 milionu korun, kterou esk spoitelnajakojedinakcionrealitn frmypokrylanavenmzkladnho jmn a emis akci. ObchodninnostzahjilaRSSvroce 2003. V roce 2008 mla zastoupen ve 48 mstech.Firmasesoustedpedevm na prodej novch nemovitost z develo-perskch projekt. Naprodejnovchprojektseorientuje taknapkladrealitnkancelLexxus. Jej ist zisk v roce 2008 klesl tm na nulu, o rok dve spolenost vydlala 23 milionkorun.Firmkleslytaktrby. PedstavitelLexxusuvysvtlujhor vsledkyposunemzanesenvnosdo etnictv.Vevsledcchsetakdajn neprojevily napklad prodeje z projekt minulch let, kter teprve letos projdou kolaudac. Vborseneshodlna stanoviskukesttnm pjkmnakoupibytu Snmovn rozpotov vbor se neshodl nastanoviskukpedlozeKSMnapo-skytovnaplmilionovchpjek mladm manelm do 30 let na pozen bytuajehovybaven.Nvrhzkonavy-volaldebatumezikomunistyaoban-skmidemokraty.ODSnvrhuzkona vytalato,ezvrozpotovvdaje. KSMnaopakzdrazovala,ejde o pjky a penze se vrt. Nvrh pin zven mandatornch v-daj.Jetovsouasnmobdobmimo realitu,eklPavelHrn(ODS). Varoval, e by zkon zdrail cenu byt a vi ro-kkomernchvr,protoebyon rostl zjem. Sttn pjky by toti podle Hrne na nkup bytu nestaily. PodleKateinyKonen(KSM)me zkon pomoci mladm rodinm, kte na komernvrynedoshnou.Sttn pjka by na byt podle n staila, by ne v Praze. Bydlen je zkladn vc, uvedla Konen,kterzapedkladatelenvrh obhajovala. ODS neprosadila v rozpotovm vboru doporuen,abyposlancinvrhzkona zamtli.Neproloaniusnesen,abysn-movna zkon schvlila. Komunisticknvrhpotspjkami do400.000korunnankupbytusro-kem ti procenta a 100.000 korun na vy-baven s estiprocentnm rokem. Rozpotov vbor dnes neschvlil usne-senanikpedlozeODSaSSDood-kodnnlid,ktevdobkomunismu pili z politickch dvod o prci. Podle pedlohybypokozenlidmlidost-vatmsnpspveka2500korun. Mohl by o nj podat lovk, kter pi-el o prci z dvodu politick perzekuce v dob od 25. nora 1948 do 29. prosin-ce 1989. Podmnkou by byl oven opis osvdenomimosoudnchrehabilita-cch. Na pspvek by podle nvrhu mli mt nrok tak vdovy i vdovci po lidech postienchminulmreimem.Dopad nasttnrozpoetseodhadujena100 milion korun. KBpevedla nainternet dokumentrn platbyazruky Komernbankapevedlanainternet zpracovndokumentrnchplateb a bankovnch zruk, kter vyuvaj frmy napkladpivvozuadovozuzbo. Komplexnelektronickzpracovn tchtosluebnazvantradefnance poskytujeKomernbankajakojedna z mla na tuzemskm trhu, uvedla edi-telkadivizefnancovnobchoduaex-portu banky Jana vbensk. Zavedennovinkypilonamilionyko-run. Vpilotnmprovozujeodletonho lta.Zatmbylopesinternetzpracov-no kolem 1200 transakc. Komern ban-kazarokzpracujevcenedesettisc transakc.Zzenapouvnslubyje zdarma. Svt prmyslu | www.svetprumyslu.cz 25listopad~prosinec2009Klientm internet et as a nklady. Po-uvnvzorovchtextsniujechybo-vost,kterjepiobvyklmvyplovn paprovchdokumentast.Klienti rovnmajpehledovechplatnch dokumentrnch platbch a bankovnch zrukch, doplnila. Komern banka pat v tuzemsku k nej-vtm podle potu klient mezi podni-katelskmisubjekty.Nakonciletonho ervnamla281.000podnikatelskch klient. PPFkupuje Euroclinicum,ta vlastnnemocnici vPraze-Vysoanech SpolenostPPFHealthcarepatcdo fnannskupinyPPFPetraKellnera uzaveladohoduokoupispolenosti Eurocli ni cum.Tavlastnnemocnice v Praze-Vysoanech a ve Zln a polikli-niky v st nad Labem, eskch Budjo-vicch,Pardubicch,PelouiaSlanm. InformovalotommluvPPFAlexej Bechtin. Akvizici mus jet schvlit anti-monopolnad.Cenutransakceob strany nezveejn. PPFdlouhodobmonitorujeinvestin pleitostivezdravotnictv,vRivza-hrani.AkvizicespolenostiEuroclini-cum je vstupem do tohoto novho obo-rupodniknskupiny,uvedlBechtin. Obsahemtransakcejetakcentrln manaerskaservisnstrukturyspole-nosti Euroclinicum, dodal. Skupina PPF je jednou z nejvtch mezi-nrodnch fnannch a investinch sku-pin v regionu stedn a vchodn Evropy. JejmhlavnmakcionemjePetrKell-ner. Skupina se zamuje na bankovnic-tvapojiovnictv,nainvesticetypu soukromhokapitluanainvesticedo nemovitost. Klovou holdingovou spo-lenostskupinyPPFjePPFGroupN.V. se sdlem v Amsterdamu. Za leton prvn pololet skupin PPF kle-slistziskna137milioneur,tedyasi 3,5 miliardy korun. Firma Euroclinicum pat spolenosti Al-phaUnionInvestzLucemburska,kter mimo jin prostednictvm dcein spo-lenosti provozuje v R s lkren. Hypotenagentura FreddieMacprodlala ptmiliarddolar AmerickhypotenagenturaFreddie Mac prodlala v letonm tetm tvrtlet pt miliard dolar (86,5 miliardy K). Fir-ma navc pedpovdla, e bude pote-bovat dal sttn pomoc kvli vleklmu zhoren na trhu s bydlenm. Pozahrnutdividendupreferovanch akcizakoupenchvpedchozchtvrt-letch vldou doshla ztrta dokonce 6,3 miliardy dolar. Ztrta sice prudce klesla z 25,3 miliardy dolar ped rokem, ped-stavuje vak zhoren ve srovnn se zis-kem 768 milion dolar v letonm dru-hmtvrtlet.vrovztrtystouply protidruhmutvrtlettmopolovi-nu na 7,6 miliardy dolar.Freddie Mac je druhm nejvtm posky-tovatelem fnanc na hypotky ve Spoje-nch sttech. Spolen s dal hypoten agenturouFannieMaevlastnigaran-tujtmpolovinuvechhypotench vr, kter byly v USA vydny. Obagenturybylytcezasaenykriz nahypotenmtrhu.Americkvldase protolonivzrozhodlapevztnad nimikontrolu.FannieMaetentotden oznmila, e ve tetm tvrtlet prodlala tm 20 miliard dolar a bude potebo-vat dal sttn pomoc v hodnot 15 mi-liard dolar.BankaLloydsprod ztrtovourealitn divizizajednulibru BritskfnannspolenostLloydsBan-kingGroupPLCsedohodlanaprodeji sv ztrtov realitn divize Halifax Estate Agencies frm LSL Property za jednu li-bru(zhruba28K).LSLsedkyakvizici stane druhm nejvtm realitnm agen-tem v zemi s 584 pobokami. HalifaxmvBritnii218ada1050 zamstnanc.VrmcitransakceLloyds uzavebankovnpepkyve121po-bokch Halifaxu. LSL pevezme veker majetekazvazkyfrmyazmnjmna poboek.Tytaknynponesouznaku Your Move, Reeds Reins nebo Intercoun-ty. Lloyds si hodl ponechat znaku Hali-fax pro nabdku vr na bydlen. Kvli prodeji a uzaven bankovnch pe-pekvpobokchpijdeoprci360 zamstnancpepek.Zezbvajcch 1050agentjichLSLplnujepropustit 171. LloydsBankingGroupjenejvtmhy-potenm stavem v zemi. Ve spolenos-tinynvlastn43,4procentastt.Kvli sttn pomoci v objemu 17 miliard liber, vrmciktersttzskalpodlvbance, bankuetantimonopolnadEU. Podle analytik by ad mohl kvli stt-npomocinaditbance,abysezbavila nkterho svho majetku.FannieMaemdal obrovskouztrtu;chce povlddalpenze AmerickhypotenagenturaFannie Maehospodailavetetmtvrtletse ztrtou19,76miliardydolar(asi343,9 miliardyK).Znamentodalzhoren proti druhmu tvrtlet, kdy ml podnik ztrtu15,2miliardyUSD.Management nepedpokld, e by se frma v dohled-n dob vrtila k zisku, a proto d vl-duoposkytnutdalfnanninjekce, tentokrtvobjemu15miliarddolar, v pepotu zhruba 261 miliard K. Podnik pesto nem tak vysokou ztrtu, jako ped rokem, kdy prodlal 29,41 mi-liardydolar.Ztrtanajednuakciise nynvyplhalana3,47USDprotiztrt 13dolarnaakciivetetmtvrtlet loni. V leton ztrt je zapotena i mimod-n dividenda 883 milion dolar, kterou FannieMaevyplatilavld.FannieMae u loni mla obrovsk ztrty, co si vzhle-dem k dleitosti tohoto stavu vyda-lointervenciamerickvldy.Tafrmu pevzalaavsouasndobsejisna ozdravit. FannieMaezaznamenaladalnrst potu klient, kte nejsou schopni vas platit hypotku. Pokrauje proto v rych-ltvorbrezerv,jimibypokrylaztrty z pjek, kter se pro ni pravdpodobn stanou nedobytn. Na tyto ely Fannie Mae ve tvrtlet vynaloila asi 22 miliard dolar,coregistrujejakovrovou ztrtu. dostoposkytnutdalchfnannch zdrojzpenzdaovchpoplatnkje utvrt,kterouFannievldpedkl-d. Pokud se vezmou v vahu pedchoz ti dosti, Fannie Mae si u ekla celkem o zhruba 60 miliard dolar. V minulm roce probhly v mdich informace o reali-zacivbecprvnvtelektronickaukcenemovitosti v esk republice. Jednalo se o prodej nemovitho ma-jetku ve sprv Ministerstva vnitra R. Nejdve aukn prodejareluopravenvRadlicchansledniaukce nevyuvanho arelu ministerstva v Klecanech, s cel-kovoudosaenoucenouvcene395mil.K,sestaly prototypyvelektronickmobchodovndnendoby. Vyhlaovatelaukce(zstupceMVR)iposkytovatel (www.clanroy.cz)seneblivyjditsvouspokojenost sdosaenmivsledky,atozejmnasvcejak40% navenm vyvolvac ceny.Ocosetedyvlastnpi elektronickaukcijedn?Spekotnmrozvojeminformanchtechnologii,ze-jmna internetu, vzrst celosvtov obliba elektronic-kch aukc v soukrom i sttn sfe. Bn jsou vyu-vnynap.vAnglii,Francii,USA,alenapklad i v Japonsku, zejmna pro svou jednoduchost, transpa-rentnost a sporu nklad i asu pro vechny zastn-n.SpolenostCLANROYa.s.tedynatutoskutenost vas reagovala a jako prvn draebnk na eskm trhu, ve spoluprci s vvojovou spolenost, zprovoznila soft-warovnstroj,naktermprobhlyvloskmroce zmiovan prvn elektronick aukce. PrvnrmecelektronickchaukcElektronickaukcefungujvedvoumodelech,kter jsou pouvny:1)Jakonstavbavbrovchzenpodlezkona. 137/2006 Sb. o veejnch zakzkch, kdy je nsled-n uzavrna kupn smlouva s vtzem (tento model je vyuvn zejmna ve sttn sprv p prodeji mo-vitho majetku) 2) Jako vbr nejvhodnj nabdky v rmci obchod-nhozkonku,kdyjenslednuzavrnasmlouva svtzem(tentomodeljepouvnvsoukromch spolenostechnebopiprodejipohledveknap-klad bankami)V obou ppadech se nepochybn jedn o nstroj nov generace,zejmnaprojednoduchostcelhosystmu, pstupnost irok veejnosti a tedy naprostou transpa-rentnost,kterouocenzejmnaorgnysttnsprvy spravujc sttn majetek, ani by se vystavovaly nebez-pe napaden i zpochybnn vbrovho zen, zma-en i opakovn a tm i vydvaly abnormln prosted-kynaadministrativnnronostcelhokonu vbrovch zen. Technickparametryelektronickch aukcVyvinutsoftwarovnstrojproelektronick aukcejevelmiintuitivn,snadnodostupnapouv dnesjibnsoftwarovvybavenkadhostolnho potae,laptopunebolepchmobilnchtelefon. Vrmcitechnickhoeenposkytujepermanentn uivatelskoupodporu,ajesouasnstejndobeza-bezpeen jako bankovn systmy.Nespornouvhodnoujemonostovldatsystm,po splnnpedepsanchpodmnek(uzavenSmlouvy s poskytovatelem el. aukce, obdren kle apod.) z ja-khokolimstanattoplanet.Aukceisprvaklient-skchtjsouzajitnypipojenmnapteninter-netovstispouitmvcenezvislchavrobn zabezpeench server.Realizan tm pro elektronick aukce je vem zast-nnmzkaznkmdostupnpomoczelenlinky 800 E AUKCE, tj. 800 328 523 a na e-mailu info@elek-tronickeaukce.cz. Zkladnvhodyprodeje realizovanhovelektronickch aukcchNazkladdosavadnch,dnesjivcejakdvouletch, zkuenostjevhodnostsystmuelektronickchaukc jijasnprokzna.Atozejmnasohledemnaji50 zobchodovanch aukc s celkovm objemem majetku ve vi pes 800 mil. K. Naprosto transparentn zpsob prodeje umouje pro-dejmajetkuiprosubjekty,kterjsoupodneustlou kontrolou veejnosti. maximalizace vnosu pro prodvajcho (o cca 1015 % vce ne u vbrovch zen, v souasn dob vykazujespolenostCLANROYa.s.cca35%nrst vyvolvac ceny), naprosttransparentnostprodeje(vppadzjmujemonoauknsotevtirokveejnosticoje vhodn napklad pi prodeji bytovho fondu nebo pohledvek), monostpenesennkladzaprodejnakupujcho(oceniteln zejmna u zakzek sttn sprvy) spora internch nklad vyhlaovatele (nap. nennutn znaleck posudek) nulovpoplatkyvyhlaovatele(prodvajcho)vp-pad nespn aukce astnci i nezvisl pozorovatel prbhu elektro-nickaukcetzpohodlvlastnkancele,coje jednouzmaximlnchvhodelektronickaukce v rmci spory asovch a dopravnch nklad, kte-r odpadaj pln, znan asov a administran nenronost konpro vyhlaovatele (prodvajcho), uivatelskypvtivrozhranajednoduchovldn.Colzeprostednictvm elektronickchaukcrealizovat? Jedn se o systm se irokou pouitelnost, tudprostednictvm elektronickch aukc je mon zre-alizovat: zpenenmovithoinemovithomajetku, prodej bytovho fondu, i jednotlivch samostat-nch byt, nesplcen bankovn, leasingov, faktoringov ijin pohledvky, nabdku technickch a patentovch oprvnn, ob-chodnch znaek, uivatelskch prv apod. Organizaceanronost elektronickchaukcPrbh elektronick aukce, tj. doba a kony od zveej-nn aukce, organizace prohldek pedmtu aukce, pes registraci a phozy astnk, a do dnho zaplacen cel ceny a pevod pedmtu aukce na novho nabyva-tele, je detailn zaznamenvm, archivovn a stv se jednoznanminstrumentemprkaznostidnho postupuelektronickaukce,dostupnmnainternetu (vppadzjmuprodvajcho).Zviditelnncelho prbhu elektronick aukce v relnm ase online pro veejnostjebezproblmovvc,zenpouzepnm zkaznka vyhlaovatelem elektronick aukce. MstokonnelektronickaukceSpolenostCLANROYa.s.sesnaneustlezlepovat vekerposkytovannstrojeprodejeaelektronick aukce jsou proto jasnm krokem vped. Dle dosavadnch zkuenost odpovd pstupnost i technick parametry elektronickch aukc maximln proklientskmu pstu-pu.Mstokonnaukcejevdyonlinenadostupnm serveru, nicmn spolenost CLANROY a.s. automaticky nabz variantu konn (i spe sledovn) aukce v dra-ebnch mstnostech v sdle spolenosti v Praze. Komujsou elektronickaukceuren? Realizaceaukcejedkyvlastnostemcelhosystmucenov dostupn jakmukoli zjemci o prodej svho majetku, pohledvky i obchodn znaky. Svm primrnm urenm vak byl vvoj nstrojesmrovnzejmnaprousnadnnsituacesprodeji majetkuaeliminaciadministrativnchnklador-gnm sttn sprvy a samosprvy, bankovnm do-mm,hypotenmbankmaleasingovmspole-nostem.SpolenostCLANROYa.s.svdosavadn zkuenosti a prokazateln vsledky s novou alterna-tivou prodeje majetku formou elektronickch aukc nabz vem zjemcm z ad irok veejnosti a ga-rantuje maximalizaci vnos z tchto transakc. Poskytovatel elektronickch aukc, spolenost CLANROY a.s., je souasn i jednm z nejspnjch draebnk v R. Bhem devti let sv existence zrealizovala pro sv klientyprostednictvmdraebaelektronickchaukc prodej vce ne 500 nemovitost v celkovm fnannm objemu vce ne 2 mld. K. Souasn provedla paspor-tizaci vice n 5500 objekt v hodnot pes 6 mld. K. CLANROY a.s. robrova 14/1869 101 00 Praha 10 Vinohrady Zelen linka: 800 328 523, tel.: 224 252 662 e-mail: info@elektronickeaukce.cz info@clanroy.cz www: clanroy.czElektronickaukcenstroj blzk budoucnosti pro zpenovn majetku nejen pro sttn sprvuSvt prmyslu | www.svetprumyslu.cz 27listopad~prosinec2009PotravinyanpojePivovaremrokuje HeroldBeznice, destkouPodskalk zRohozce NejlepmpivovaremrokujePivovar Herold Beznice nsledovan Pivovarem Svijany aRodinnm pivovarem Bernard zHumpolce. Vsledkydvacthoron-kuanketyonejleppivovar,pivoapi-vovarskouosobnostvyhlsiloSdruen ptel piva (SPP). Destkou roku je podle sdruensvtlvepnpivoPodskalk zPivovaruRohozecadvanctkouSvi-jansk Ryt Pivovaru Svijany. Vtznpivovarzskalpodlepedsedy SPPTomeErlichacenusdruenpo mnohaletech,avakotozaslouenji. Nkdo by mon mohl namtat, pro se jeho piva neumstila na stupnch vtz vjednotlivchkategorich. Tenasjist brzypijde,protoejinynatrochu smoln,zstalyna bramborovchms-techtmavtinctistupovHeroldi peninHeroldwheat,kdyjdenavc oskokanarokuvrmcivechkategori a vech piv v na souti, uvedl Erlich. Podle nj m Pivovar Herold primt tak vtom,ejenejmenmprmyslovm pivovarem v esk republice. Letonmvtzemmeziminipivovaryse staldlouhodobspnPivovarsk dvrChn. Jetonejstarminipivovar vRporoce1990,jehokoenysahaj jet ped revoluci, a dky mstnm sld-km zde mte monost postupn v pr-bhurokuochutnatnepebernmno-stv skuten vynikajcch a vjimench piv, uvedl Erlich. Porotci vyhlaovali ceny celkem v 11 ka-tegorich.Napkladjedenctkouroku sestalSvijanskMzPivovaruSvijany, specilempaktrnctistupovsvtl pivo Kvasar Pivovaru ern Hora. Rodin-npivovarBernardzskalprvncenu mezitmavmipivyzasvtinctistup-overnpivoBernard.Polotmavm pivemrokupakjetinctistupovPri-mtor Polotmav Pivovaru Nchod. Mezi nealkoholickmipivysestalovtzem pivoBernardFreeJantarRodinnhopi-vovaru Bernard. Titul SldekrokuletoszskalLadislav Vesel z praskho minipivovaru U Med-vdk. Mezijehonejvtspchypat z roku 1995 titul pivo roku a v roce 2000 zskal bronzovou medaili v celojaponsk degustan souti za pivo alt beer, uve-dl Erlich. esk veejnost ho podle Erlicha rovn znjakotvrcejednohoznejsilnjch piv na svt, X-Beer 33. Mimodn pak SPP vyhlsilo cenu v ka-tegoriiPivnpoinroku,kterouzskal letos nov oteven prmyslov pivovar v Chotboi. Podle Erlicha se v R otevel nov prmyslov pivovar po 33 letech. Hlasovn Sdruen ptel piva o nejlep piva, pivovary a pivovarsk osobnosti je nejstarnovodobousoutnatuzem-skmpivnmtrhu.Jejprvnvsledky bylyvyhlenyjinakonciroku1990. Prvnsthodnocenjeanketn:ped-sednictvoaPivnsnmSPPvprbhu prvnpolovinyrokuoznmlenskz-kladnkategorie,vekterchsebude ocenn v danm roce udlet, a pot n-sleduje hlasovn vech len. Hlasy jsou vedenm SPP shromaovny a po jejich zpracovn ur v kad kategorii poad dle oblbenosti. Vedruhstihodnocenposoudle-novPivnhosnmuapedsednictva SPPpiva,kterseumstilavhlasovn lennaprvnmatetmmstaur konenpoad.Posouzenprobhfor-mou anonymn degustace a na jej pr-bh dohl nezvisl pivovart odborn-ci, kte o n vystavuj veejn protokol. Letosseanketyzastnilo41procent z 1097 len SPP. V anketn sti hlasova-licelkemprorekordnch198rznch znaek. SOCR:Diskontm klesajprodejevce nejinmprodejnm Diskontnmprodejnmklesajvdob ekonomick krize prodeje vce ne ostat-nm typm obchod s potravinami, ekl natiskovkonferenciprezidentSvazu obchodu a cestovnho ruchu R Zdenk Juraka.Jednouzpinrychlejhopo-klesuprodejmebtpodlenjfakt, e ekonomick krize a nsledn zlevo-vn potravin straj cenov rozdly mezi diskonty a supermarkety. Maloobchodn trby v esku klesaj ji tm rok, nejv-raznjiprodejcmmotorovchvozidel a nepotravinskho zbo. Jejichclovskupina(diskont)byla nejvcepostienakriz,uvedlviceprezi-dent svazu Michal evera. V diskontech, kter nabzej svm zkaznkm levnj potravinynesupermarketyihyper-markety,zacenumenhonkupnho Svt prmyslu | www.svetprumyslu.cz 28listopad~prosinec2009Potravinyanpojepohodl, nakupuj spe lid z nich p-jmovch skupin. Pi sbliovn cen v dis-kontechaostatnchprodejnchsipak zkaznci radji zvol msto, kter jim pi-n vy nkupn komfort. Jurakv vrok rovn potvrzuje vsled-kyervnovhoprzkumuspolenosti IncomaGfK.Zatmcohypermarketyle-tosdlposilujpozicinaeskmtrhu ajakohlavnnkupnmstopotravinje uvd ji 43 procent domcnost, o tyi procentavcenepedrokem,podl diskontnchprodejenletosmrnklesl, a to z 25 procent v roce 2008 na 23 pro-cent v letonm roce. Nazatkuervnabylovesku587 diskontnch prodejen, 558 supermarket a 246 hypermarket. V roce 1998 fungo-valovesku234diskontnchprodejen, 487 supermarket a 25 hypermarket. Trbydesetinejvtchobchodnche-tzcveskuvroce2008podleped-bnchodhadspolenostiIncoma GfK a asopisu Modern obchod vzrostly mezirono23,2miliardykorunnare-kordnch 312,2 miliardy K. Celkovmaloobchodntrbyvesku v srpnu bez sezonnho oitn meziro-n klesly o 3,5 procenta. Trby v maloob-chodsetaksnilyjipojedenctza sebou.Mezironpoklesalemrnzpo-malil,omscdvesetrbysnily o4,9procenta.Nejvtpodlnamezi-ronmpoklesumloptprodejmoto-rovchvozidelanepotravinskho zbo. Svazvina: Pejmenovatpivona sladovvnopodle zkonnelze Pejmenovnpivanasladovvnoby bylo proti esk i evropsk unijn legislati-v.ekltofSvazuvinaRJiSedlo v reakci na aktuln aktivitu Svazu malch nezvislchpivovar.Malpivovaryby podle svho fa Jiho Fuska chtly ozna-en pivo mnit kvli tomu, e by tak mlo jakovechnaostatnvnanulovouspo-tebn da. Sedlo chpe pozad tto akti-vity malch pivovar a souhlas, e stt by ml chrnit mal vrobce vetn pivova-r. Vroba piva a vna je ale natolik rozdl-n, e mezi vna pivo zaadit nejde, mn. Jsemsijisttm,eSvazmalchnez-vislchpivovarvelmidobev,epe-jmenovatpivonasladovvnobyzp-sobilo vc kody ne uitku, uvedl Sedlo. Vzvy k tomu, aby u vce nebylo piva, le slada, a z pivovar se staly prostm pejmenovnmsladovary,jsoupodle nj vzvy myleny ne a tak vn. Technologickyjsoupodlefasvazuvi-na oba dva npoje zcela odlin. V p-padpivatvonejvtpodlsurovin voda. U vna je to hroznov mot, vno je paknpojzskanzhroznrvyvinn, bez pdavku vody. Vnem lze podle zkon oznait jet pro-dukt, kter vznikl prokvaenm ovocnho motu,mustakalebtoznaeno. Jinak prostnpoj,ktersemenazvatv-nem,vyrobitnelzePokudbysetedy nkdo rozhodl uvst na trh pivo pod ozna-enm vno s jakmkoli pvlastkem, dostal by se prost a jednodue do kku s es-kou i evropskou legislativou, mn Sedlo. Fusekminultdenuvedl,epokudby se pivo zaalo od ledna nazvat sladov vno,cenapllitrupivabysesnila o2,50atikorunypodlestupovitosti piva.Plnovanzvendanodledna o tetinu podle nj likviduje tradin es-VsledkyanketySdruenptelpivasuvedenmptiprvnchmst10% 11% 12%1. Podskalk, svtl vepn pivo 1. Svijansk Mz 1. Svijansk Ryt2. Moravsk sklepn nefltrovan 2. Otakar 11% 2. Bezk, svtl lek3. Bezk, svtl vepn pivo 3. Klter 11% 3. Bernard, svten lek4. Bernard, svtl pivo 4. Bernard, svtl lek 4. Krakono, svtl lek5. Pardl, vepn pivo 5. Skalk, svtl lek 5. Herold wheatTmav pivo Polotmav pivo Specil1. Svijansk Knna 1. Primtor Polotmav 13% 1. Kvasar, 14% speciln svtl pivo2. Bernard, speciln ern pivo 2. Skalk, ezan lek 2. Primtor Exkluziv 16%3. Budjovick Budvar, tmav lek 3. Bernard, Jantarov lek 3. Bezk, svtl speciln pivo4. Herold, tmav speciln pivo 4. Dmon 13% 4. Svijansk Kne5. Porter 19% 5. Primtor Ale 5. Opat 17%Nealkoholick pivo Pivovar roku Minipivovar roku1. Bernard Free Jantar 1. Pivovar Herold Beznice 1. Pivovarsk dvr Chn2. Bernard Free 2. Pivovar Svijany 2. Kltern pivovar Strahov3. Radegast Birell 3. Rodinn pivovar Bernard 3. Pivovar Hubertus Kcov4. Svijansk Vozka 4. Pivovar ern Hora 4. Pivovarsk dvr Zvkov5. Forman polotmav 5. Pivovar Rakovnk 5. Malostrnsk pivovarZdroj: Sdruen ptel pivaSvt prmyslu | www.svetprumyslu.cz 29listopad~prosinec2009kpivovarnictv.Minultdenproto vPlznizahjilkampaDostbylopiva! a pod pr patentov instituce, aby se pivu zaalo kat sladov vno. Pivai bu-doustlemluvitopiv,aleofcilnto bude sladov vno. Fusek ve tvrtek svj nvrhrozeslalvempivovarm,minis-terstvm i mdim. KlatovskMaso West posilujenatrhusvoj irokounabdkou Klatovsk frm Maso West se da posi-lovatnatrhutm,ekrommasaav-robkznjdodv600odbratelm vRtakvlastncukrskapekask vrobkyahotovstudenitepljdla. Firma, je pt rok zdvojnsob produk-ci, se sousted na men odbratele, do-dvkydoetzcnejsoujejmclem. etkonzumentisezanajodklnt od levnch etzcovch produkt a cht-j svho eznka a cukre s typickm v-robkem,ekljednatelStanislavKop-ek. Pestoejekrize,musmeinvestovat, abyfrmanezaspala.Ptrokplnuje-mevekerouvrobuazdvojnsobit, dodal.Investicedopstavbyzadestky milionkorunumvekerpovolen a zane na jae. Souasn poet 100 za-mstnanc se zv o ptinu. Vhodou je obrovsk sortiment 400 v-robk,kterchtjvelkjdelny,restau-race,bary,socilnstavy,nemocnice, kantnyavesnickprodejny.Nesmme alenicpokazit.Jinaksetopromtnedo snenho odbru cel nabdky, ekl Ko-pek. tyi roky fungujc frma zsobu-jezkaznkynazpad,severu,jihu a v centru ech. Snamese,abychommlivrobn technologiiconejnovj,aledrmese klasickho emesla. Zkaznci to poznaj podlekvalitnchsurovin,tedypodle chutiidkyvzhledu,kdyvidkusrun prce,napkladpejlovanjitrnice anebovzanpekky.Ulahdekje verunprce,eklafkaobchodu Pavlna Hofmanov. Vzhledemktomu,epouvmejen kvalitnsuroviny,neummeanivyrobit nae zbo za prodejn ceny etzc. Pro-tojimnekonkurujeme,eklKopek. Podnik m ale ble k zkaznkovi, proto-evelkkombintyvozzbodocent-rlnchsklad,kdetomalfrmaum napkladzajistitopracovanmasona pn. Maso West m 16 nkladnch voz a pt zstupc, zsobuje i nejmen ms-tavzemi.Taoceujklasickmslov dorty i piky, tlaenku, jitrnice a hoto-v jdla. Podnik loni utril zhruba 150 milion ko-run,letostobudemrnvce.Zkaznci sevkrizichovajspoivji,uvedlKop-ek.Odbratelmrnpibvaj,alebe-rou men mnostv. Podnik m jet jatky v Dehtn, prodej-nu v Klatovech a Stod a do konce roku chcemtdaldvaobchody.Kromtra-dinvchovypeka-cukrmletos opt un eznk-uzen, kter se poda-ilo zskat po tech letech, kdy se na obor nikdo nehlsil. AmerickKraftchce pevztbritskou Cadburyneptelsky AmerickpotravinskkoncernKraft pedloilneptelskounabdkunabrit-skhovrobcecukrovinekCadburyza 9,8miliardyliber(asi280miliardK) v hotovosti a akcich. Proti pedchoz na-bdce,kterouCadburyodmtla,jesuma nio3,8procenta.Podlevyjden Kraftu z potku listopadu je v cen pr-mieproticenakcipedzijovmvy-hlenmzmru.Cadburyodmtla i tuto nabdku. GenerlneditelkaKraftuIreneRosen-feldov uvedla, e nebude Cadbury pe-plcet. A generln editel britsk skupi-nyToddStitzerodpovdl,espojen sKraftemnedvzestrategickhohle-diska smysl. Cadbury m podle nj solid-nbudoucnostjakonezvislspole-nost.VedenKraftunaopakmn,e spojen strategick vznam m.Dnennvrhznamen,eKraftnabz za kadou akcii Cadbury 717 penc. Ped-chozodmtnutnabdkaalebyla745 penc na akcii a emise Cadbury dnes po-slila o 0,3 procenta na 760 penc. Podle analytik pitom ml Kraft nabdku zv-it, aby ml njakou anci na spch. Myslm, e tato nabdka je opravdu p-li nzk a tm jist nevyjde, reagoval analytikspolenostiRedburnPartners. Odhaduji,emonncokolemosmi liber by bylo pijatelnj, dodal. Analy-tik spolenosti Shore Capital se zmiuje speo8,5libryazstupcenejmenova-nho velkho akcione Cadbury uvedl, edlouhodobakcioneskupinyby piml vzt kalkulaku do ruky nvrh ko-lem devti liber na akcii. VyhldkyspojenmeziCadburyaame-rickmkoncernemvyvolalyvBritnii zden.Vzemije195letstarpodnik oblbenouauznvanouznakouajej Dairy Milk je v zemi nejprodvanj o-koldou.Kraft ml pedloit nabdku do dnenho dne. Jinak by se musel vzdt snahy o zs-knbritskhopodnikuminimlnna est msc. V z o tom rozhodl britsk ad pro regulaci fz a akvizic. Slouenskupinabymlarontrby kolempadestimiliarddolar(tm 890 miliard K). Spojen podnik by pod-le d vjho vyjden frmy Kraft vytvo-ilo globlnmocnostvpesndvkch, cukrovinkch a instantnch jdlech s mi-modnmportfoliempednchznaek po celm svt. Svt prmyslu | www.svetprumyslu.cz 30listopad~prosinec2009Svt,EvropaamySvtov poptvka po energii v ptch 20 letech zejmna v rozvo-jovch zemch rychle poroste a z naprost vtiny se na jejm rstu budoupodletfosilnpalivajakoropa,zemnplynauhl.Zabrzdit rstpoptvkybymohlagloblndohodaoomezovnemisskle-nkovchplyn,uvedlavezveejnnmSvtovmenergetickm vhledu Mezinrodn agentura pro energii (IEA). IEApedpovd,egloblnpoptvkapoenergiisevptchpti letech bude zvyovat podle takzvanho referennho scne, tedy bez dohod o omezovn emis, o 2,5 procenta ron. Pro pt dv desetiletagenturapakzatchtopodmnekekprmrnron rst poptvky po primrn energii o 1,5 procenta. PoptvkaporopsebudepodleIEAdoroku2030zvyovatron vprmruojednoprocentoavclovmrocedoshne105milion barel denn proti souasnm 85 milionm barel. Spoteba zemn-ho plynu se bude zvyovat o 1,5 procenta ron a v roce 2030 dosh-ne 4,3 bilionu krychlovch metr. Fosiln paliva zstanou podle naeho referennho scne domi-nantnmzdrojemprimrnenergiepocelmsvtanacelkovm rstu spoteby energie mezi lety 2007 a 2030 se budou podlet vce ne temi tvrtinami, uvedla IEA. Hlavnm motorem rstu spoteby uhl a plynu bude nezastaviteln vzestup poptvky po elektin, zejmna v rozvojovch zemch, kter jetekrozshlelektrifikace.Ronmpoptvkapoelektin rst do roku 2030 tempem 2,5 procenta. Hlavn ekonom IEA Fatih Birol, kter zprvu sestavoval, se domn-v, e dosaen dohody o omezovn emis nejene zastav globln oteplovn,aletakbyzajistilopesunodstledrachfosilnch palivknjakmlevnjmzdrojm.Masivnpouvnfosilnch paliv by mohlo do roku 2030 zvit ty za energii na dvojnsobek, eklBirol,podlenjtojeargumentprodosaendohodypt msc na svtov konferenci o klimatu v Kodani. Ekonomovovempoukazujnato,enucenomezovnemis a pli rychl pechod na jin zdroje zv nklady na energii zej-m jet mnohem vce, protoe alternativy jsou nyn krom jader-n energie mnohem dra ne fosiln paliva. Sama pedpov IEA ojetdlouhzvislostisvtanafosilnchpalivechnaznauje,e agenturanepotstm,ebysealternativnzdrojekromjdra mohly do roku 2030 dostat na rove, na n by byly schopny kon-kurovatfosilnm,atoipipedpovdimnohemvychcenropy, plynu a uhl. ZejmnavysokrstmpodlezprvyIEAprodlvatpoptvka poenergiivrozvojovmsvt;napkladvdesetizemchjihoasij-skhospoleenstvASEANsemspotebaenergiezvyovatron o2,5procenta.na,kterjenynvespotebdruhnasvt, pedstihne Spojen stty kolem roku 2025, zatmco Indie se kolem roku 2020 dostane na tet msto a pedbhne Japonsko. Birolpedpovd,eprmrncenaropysedoroku2016dosta-nena100dolarzabareladoroku2030na190dolar.Zjeho rozhovoruvaknebylojasn,zdamluvonominlnneboreln cen,protoepedpovdancenaprorok2030bypoodetenin-flace mohla bt zhruba srovnateln se souasnou rovn 80 dolar za barel.IEA:SvtovpoptvkapofosilnchpalivechrychleporosteSvt prmyslu | www.svetprumyslu.cz 31listopad~prosinec2009Biopaliva nov generace budou pro klima nadlouho jet kodlivj-nebenzin,protoenejmndoroku2030budouzpsobovat vt emise oxidu uhliitho ne spalovn pohonnch hmot z fosil-nch paliv. Zjistila to studie vydan v poslednm sle pednho sv-tovho vdeckho asopisu Science. Biopalivadruhgeneracevyrbnnapkladzdevinnebotravin maj nahradit souasn kontroverzn biopaliva z potravinovch plo-din. Jejich boom byl loni podle Svtov banky hlavn pinou prud-khorstucenpotravinasvtovpotravinovkrize. Vldyafrmy nyn na vzkum nov generace biopaliv, kter by nemla konkuro-vatprodukcipotravin,vynakldajmiliardydolaraeur.Clemje snit spotebu ropy a tm omezit emise sklenkovch plyn. Podle studie vak nov celulzov biopaliva budou ve skutenosti zatenanajednotkuenergienejmndoroku2030protiropnm palivm vymi emisemi sklenkovch plyn, kter podle pevlda-jc vdeck teorie otepluj zemkouli. Bude to proto, e budou vya-dovat novou pdu, a tu nelze vtinou zskat jinak ne odlesov-nm. Navc budou vyadovat velk mnostv duskatch hnojiv, kter jsou zdrojem jednak CO2, ale zejmna oxidu dusnho, kter je mno-hem innjm sklenkovm plynem ne oxid uhlku. Domnvm se, e v dohledn dob budeme mt (kvli programu biopaliv)takovemisesklenkovchplyn,kterzhorproblm klimatick zmny, ekl hlavn autor studie Jerry Melillo z Americk nmonbiologicklaboratoe.Podlestudiebudoubezkrok k ochran les a bez snen spoteby hnojiv emise z biopaliv vy ne emise z benzinu a do poloviny stolet. Vzhledemkezkuenostemsdopadyprvngeneracebiopalivbu-dou muset biopalivm nov generace v budoucnu ustupovat spe lesynestvajczemdlskpda,konstatujestudie. Domnv-me se, e na Zemi je msto jak pro potravinov plodiny, tak pro bi-opaliva, ale vyuit tohoto prostoru bude mt sv dsledky ve ztrt les, uvedl Melillo. Studie:BiopalivanovgeneracebudoukodlivjnebenzinITUschvlilatechnologiipro univerzlnnabjekumobilMezinrodn telekomunikan unie (ITU) schvlila technologii pro univer-zlnnabjekumobilnchtelefon.Clemvytvoennabjekyspolen pro vechny mobiln telefony je odstrann zmatk a pltvn, kter zp-sobuje souasn irok kla pstroj. Univerzln nabjeka m vyuvat provstupdomobilnhotelefonukvlinabjenmikro-USBkonektory podobn tm, kter se pouvaj v digitlnch fotoapartech. Nkte vrobci mohou umonit odpojen kabelu od adaptru pro nap-jen ze st a msto toho napojit kabel pes port USB do potae. Energie z potae vak bv men ne z elektrick zstrky a nabjen telefonu tak bude zejm trvat del dobu. Parkesov dodala, e nkte vrobci ji zaali uvat nov systm a mnoho frem ji podepsalo dohodu o vy-uit novho systmu s ITU nebo ji dve s Evropskou uni. Po vrobcch nebude prvn poadovno, aby nov standard pouvali. Ve skutenosti se vak stv pouze velmi zdka, e by vrobci nedodr-ovali standardy doporuen ITU. Z nov technologie Universal Char-ging Solution budou mt uitek vichni uivatel mobilnch telefon, uvedlaITU.Vbudoucnostitakbudemonvyutstejnounabjeku pro vechny mobiln telefony, bez ohledu na vrobce a model. Jednotn nabjeka zamez pltvn, protoe povede k prudkmu po-klesu potu nabjeek, a to jak vyrbnch tak pozdji, pi nkupu no-vho modelu, vyhazovanch. Sn se tak spoteba energie pi nabje-n. Nov technologie by mla snit spotebu energie v pohotovostnm stavuo50procentasnitprodukcisklenkovchplynrono13,6 milionu tun.Svt prmyslu | www.svetprumyslu.cz 32listopad~prosinec2009Svt,EvropaamyVir prase chipky je dle WHO nejrozenjm chipkovm kmenemVirtakzvanprasechipkysestalpevldajcm chipkovm virovm kmenem na svt. Na tisko-v konferenci v enev to ekl nmstek generln editelky Svtov zdravotnick organizace (WHO) KeijiFukuda.Podlenjsevnkterchzemch tatonemocpotvrdau70procentzkoumanch chipkovchvzork.Laboratorntestyoddubna prokzaly vir A(H1N1) u vce ne 440.000 lid, pro-kazateln pipravil o ivot pes 5700 osob. WHOpedasemvyhlsilapandemiinovchip-ky.Rozhodlasetakpot,cosevirobjevilvevce ne osmi destkch stt. Upozorovala ale na to, evyhlenpandemienevypovdozvanosti onemocnn, ale o jeho en. Pandemickvirsestaldominantnmchipko-vmvirem...nemmecodlatsbnousezonn chipkou,citovalaFukuduagenturaDPA.Podle poznatkWHOjeviralezatmpomrnstabiln a pli se nemn. To se ovem me zmnit. Pznaky prase chipky jsou podobn pznakm chipkysezonn.Narozdlodtbnalenov chipkapostihujeastjimladlidi.Jejobtse takstvajosobypod50let,zatmcouobvykl chipky to bvaj astji senioi. PodleWHObyseprotoprasechipkanem-lapodceovatalidbysemlinechatprotin okovat.Fukudauvedl,ezkuenostiz20zem ukazuj, evakcnyjsoubezpen.Staitbymla jedna dvka. Novou chipku lze lit tak antivirotiky. V posled-nchmscchaleodbornciodhalilinkolikp-pad, kdy byl vir vi tmto lkm odoln. Podle Fukudytobyloaleojedinl.Nevidmedn znmkytoho,ebyodolnostviantivirotikm byla rozen, uvedl. V esku testy prokzaly nkazu u 394 osob. Jeden lovknanizemel.Podleministerstvazdravot-nictvodborncizaposledntdenevidovali43 novch pacient. OPEC zv tbu, pokud bude ropy nedostatekOrganizace zem vyvejcch ropu (OPEC) jevzsadpipravenazvittburopy, ale ne tak uin, chce vidt, e se na trhu projevujenedostatekttosuroviny.Cena ropy se nyn pohybuje kolem ronho ma-ximavblzkosti80dolarzabarel,podle kartelu je ale nutn, aby klesly zsoby, ne OPEC fakticky shne ke zven produkce. Mezilenykarteluseodminulhotdne ozvaj hlasy, e lze o zven tby uvao-vat. To me znamenat, e kartel m oba-vy,abyvytrvalrstcenropyneohrozil proces oiven globln ekonomiky. Pokud uvidme, e je ve svt reln nedo-statek(ropy),zvmeprodukci,abychom tentonedostatekvyrovnali,eklkatarsk ministrenergetikyAbdallhbinHamad Attij. V souasn dob m 11 len OPEC denn tit 24,84 milionu barel ropy. Podobn prezident kartelu Jos Botelho de Vasconcelos, co je zrove angolsk ministr ropnch zdroj, u v nedli ekl, e pokud by se cena ropy vyplhala na 100 dolar za ba-rel, kartel na sv pt schzce 22. prosince rozhodne o zven tby. Snahou kartelu je podle nj zajistit, aby drah ropa nezabrzdi-la nastupujc hospodsk oiven. Svt prmyslu | www.svetprumyslu.cz 33listopad~prosinec2009Internetovsdruenpropidlovnjmenasel(ICANN)nasvm zasednvSoulupodleoekvnpovolilopsannzvinternetovch adresivjinmpsmunevlatince.Jdeojednuznejvtchzmnve tyicetilet historii internetu. Pedstavuje to mal krok pro ICANN, ale obrovsk krok pro tu polovinu lidstva,kterlatinkunepouv,uvedlgenerlneditelorganizace RodBeckstrom.ICANNjeamerickneziskovorganizacezodpovdn za pidlovn internetovch domn a adresnho prostoru. Vedenorganizaceozmnhlasovalopotdennmzasednvkorej-skm Soulu. Rozhodnut ale pedchzely roky diskuse a testovn. Podle schvlenho nvrhu by se nov cel internetov adresa, tedy vetn ppony, mohla pst i jinak ne latinkou, teba korejsky, japonsky, hindsky nebo azbukou. Toto uvolnn zpstupn internet vce lidem na svt. Rozhodnut ICANN d vldm stt pedkldat poadavky na specifck jmna, pravdpodobn od 16. listopadu. Uivatel internetu by je pak mohli zat hledat na zatku ptho roku, zejmna v arabtin a n-tin, po nich je poptvka nejvraznj. Nasvtjekolem1,6miliardyuivatelinternetu. Vcenepolovina vak mluv jazykem, kter se pe jinak ne latinkou. Domny,tedyinternetovadresyskoncovkamijako .com,jsoukl-ovmoznaenmkadinternetovstrnky.Odvznikuv80.letech minulhostoletbylatvorbadomnomezenana26psmenlatinky od A do Z bez hk a rek, jak je pouv anglitina, plus deset slic apomlku.Dkytechnickmtrikmsedonkterchdomndostala ijinpsmena,alekoncovkaadresydosudmohlamtjentchto37 znak. I nov pravidla ale budou mt, pinejmenm zpotku, sv omezen. Zem smj poadovat pouze jednu koncovku pro kad ze svch ofcilnch jazy-k a ta mus njakm zpsobem odret jmno sttu nebo jeho zkratku. Verze koncovek com. a .org v jinm psmu ne latinkou budou zak-zan, alespo po nkolik prvnch let. Organizace tak zpotku nedo-volvadreschpsanchlatinkoupouvatvpponchjinznakyne 37dosudschvlench.Koncovkydomnvlatincetakzatmnebudou obsahovat diakritick znamnka. ICANNbudevdalchletechpehodnocovatirotzkysvpolitiky. A tvrci softwaru se budou muset ujistit, zda jsou jejich aplikace schop-n pracovat s jinm psmem ne latinkou. Velk internetov prohlee to ji umj, ale nkter e-mailov programy nikoli. Zatek internetu spad do roku 1969, kdy se objevil jako experiment na americk univerzit. Masivn expanze internetu mimo akademickou pdu a vzkumn instituce vak zaala a na potku 90. let minulho stolet. InternetovadresysebudoumocipstijinaknelatinkouOPEC zv tbu, pokud bude ropy nedostatek Cena americk lehk ropy West Texas Intermediate (WTI), kter slou jako hlavn ukazatel vvoje cen ropyvesvt,minultdenvzrostlana82dolar zabarel. Takvysokobylanaposledypedvcene rokem.Nazatkuletonhorokusepitomcena jednohobareluWTIvdsledkukrizepechodn snila a ke 32 dolarm. KuvajtskministrropnhoprmysluajchAhmad AbdallhSabahekl,epokudbysecenaropy mla vyplhat na 100 dolar za barel, OPEC se se-jdeokamit,abysituacinatrhuvyhodnotil. Pak bychom svolali mimodnou schzku, kde bychom pijali usnesen, ekl ministr.Vtina analytik se domnv, e za nynjm rs-temcenropyjeoekvanhospodskoiven aslabdolar,nikolinerovnovhamezinabdkou apoptvkou.Spotebiteljsoupodlenkterch oblbenchmtekkarteluOPECzsobenidobe. OPECvtinoupoukazujenato,ezsobyropy v zemch OECD podle poslednch statistik vysta na 60,7 dne, co je nad ptiletm prmrem. Miliony bareljsoutakuloenynatankerechupobe, protoe ve skladech u nen msto. Napklad kuvajtsk ministr ekl, e OPEC by zvil tburopyvppad,pokudbyzsobyvevysp-lchzemchkleslynarove,kterbypokryla mn ne 55 dn budouc spoteby. Zcelajinaksituacihodnotrn,kterjepoSad-skArbiidruhmnejvtmlenemOPEC.Podle Tehernu nen nutn tbu zvyovat, nicmn rn podleagenturyReutersobhajujezpravidlatakov mtka, kter nahrvaj rstu cen. rnsk zstupce kartelu OPEC Mohammad Al Chatb ekl, e za rs-tem cen ropy jsou znmky hospodskho oiven, pokles dolaru a zatek topn sezony v Evrop a ve Spojench sttech. Vdsledkudopadhospodskkrizenapoptv-ku se OPEC loni rozhodl, e v nkolika krocch sn tbu.Rozsahcelkovhosneninil4,2milionu bareldenn,letosalekartelstbounehbal aofcilnpoduplatujenitbu.Expertina tbu ropy a jej pepravu ale u del dobu pouka-zuj na to, e OPEC stejn tbu zvyuje, jen o tom nikomu nek.Svt prmyslu | www.svetprumyslu.cz 34listopad~prosinec2009e by Nmci nakonec nedostali, co chtli? Americk firma General Motors se po dlouhch vyjednvnch nakonec neekan rozhodla neprodat nmeckou divizi Opel kanadskmu vrobci automobilovch soustek Magna International a rusk bance Sberbank. Nevm, kdo je te vc rozzuen nmeck vlda,kterpislbilafinannpomocvpepotutm 120 miliard korun, aby tm zachrnila nmeck pracovn msta(coztoho,enakorBelgieaBritnie)?Nebosnad nmeck odborsk svaz IG Metal, kter vidl v padku GM ancioddlitjejichmilovanOpelodpanstvvDetroitu? Mon veden GM, kter pipravilo dohodu s Magnou a Sberbank, protoe ponechn si Opelu vypadalo jako mn pijemn varianta a kter vzalo neekan za sv, kdy neprolo schvlenm nov rady?Svt prmyslu | www.svetprumyslu.cz 35listopad~prosinec2009VnovstrategiiGMponechatsiOpelvi-dmsicejistoulogiku,protoeevropsk automobilovprmyslmzejmnto nejhorzasebou,alecoosobn,veejn azejmnapakpolitickdsledky? PotencilnznanRozhoenNmecko chcesvpenzezptNmet vldn pedstavitel a odborov pedciprodejOpelufrmmMagna aSberbankpodporovalijakovariantu restrukturalizace, kter by ochrnila nej-vce pracovnch mst v Nmecku. ChovnGeneralMotorskzamstnan-cm je naprosto nepijateln, uvedl n-meckministrhospodstvRainerBr-derle.Pislbil,enmeckvldazsk zptpenze,kterdoOpeluvloila,aby frm pomohla z problm. Nmeckvldabylatotiodpotku srozumna s tm, e novmu majiteli po-me s revitalizac Opelu. Berln byl v z pipravenposkytnoutkonsorciuvele sMagnoufnannpomocdokonce v objemu 4,5 miliardy eur (tm 120 mi-liardkorun).Nmeckvldazatmpo-skytlaOpelupeklenovacvr1,5mili-ardy eur. Typenze,kterpatdaovmpoplat-nkm,dostanemezpt,eklBrderle. MluvevropskdivizeGMKarinKirch-nerovuvedla,efrmajepipravena tchto 1,5 miliardy eur vrtit. Pokud bu-demepodni,GMtentopeklenovac vr splat, prohlsila. Opravdu?Dlepvodnhoprohlengenerlnho editeleamerickautomobilkyGeneral MotorsFritzeHendersonazaplatvti-nu ze t miliard eur (zhruba 76,7 miliar-dyK)potebnchkrestrukturalizaci automobilka ze svch zdroj sama. Toto prohlenmloalezakolpatrnjen uklidnitsituaci,protoejinkolikdn pot se zmnilo v prohlen nsledujc: Dlouhodob udriteln restrukturaliza-ceOpeluvyadujezapojenafnann podporu ze strany vech investor, vet-n zamstnanc a vld. Nadle jednme s vldami o tom, aby se na naem plnu podlelystejnmzpsobem,jakmse byly ochotny podlet na nvrzch Magny, abychomzajistilinejlepmonzkla-dyprospchOpelu.Nmeckminis-terstvo hospodstv hodnot tuto mo-nost zatm ale velmi skepticky.Ruskosezlob:Putin oznailchovnGM zapohrdav Rozhodnut GM zaskoilo rovn ruskou vldu.RuskpremirVladimirPutinse okamit vyjdil v tom smyslu, e o dal-m osudu Opelu by nemla rozhodovat sprvnradaGM,alesveneckfond, kde jsou dva zstupci GM a dva nmet zstupci.Fondkontroluje65procent akciOpelu.Ruskvldadalaopakova-nnajevo,eprodejOpelukonsorciu sruskouastbyukzalpipravenost americkho prezidenta Baracka Obamy poslitekonomickvztahysRuskem. V reakci na dal dn okolo Opelu se Pu-tinoptnechalslyet,epostupame-rickautomobilkyGeneralMotors ohlednjejnmeckdivizeOpelde-Svt prmyslu | www.svetprumyslu.cz 36listopad~prosinec2009e by Nmci nakonec nedostali, co chtli?monstrujeveobecnpohrdavp-stupfremzeSpojenchsttkevrop-skm partnerm.GMnavzdoryvemdosaenmdoho-dm a podepsanm dokumentm niko-ho nevarovala, s nikm nemluvila, upo-zornilPutin.Ruskosipodlenjztto situacevezmeponauen,nadlevak budeochotnopodporovatmstnpro-jekty GM. OdmtnutdokonendohodyoOpelu vposlednchvlnepokozujenaez-jmy, ale ukazuje to, e nai amerit part-nei maj velmi originln kulturu chovn kprotistranm,eklPutin.Vbudou-cnostibudememusetstmtostylem jednn (Amerian) s partnery potat, akoli tento pohrdav pstup vi part-nerm se tk pedevm Evropan, do-dal. Nmetzamstanci nechtjzstatpod GM,jindesealeslavTm10000zamstnancnmeck automobilky Opel se selo v Rsselshei-munaprotestprotisetrvnpodniku podamerickmkoncernemGeneral Motors.Menprotestyseuskutenily rovn v tovrnch ve mstech Bochum a Kaiserslautern. Zamstnanci se obva-j, e GM v rmci restrukturalizace Opelu pikro k uzavrn tovren a vraznmu sniovn potu pracovnch mst. GM ale ji dve uvedla, e v Opelu zru zhrubastejnpoetpracovnchmst, jakoplnovalaMagna.Topedstavuje zhruba 10 500 mst. Nae dvra (v GM) je nyn nulov, co je jdro problmu, prohlsil f zvodn rady Opelu Klaus Franz. Souasn vyzval GM,abypilasivotaschopnmpl-nemproOpel.Vetyechnmeckch tovrnch Opelu pracuje zhruba 25 000 lid.Zamstnanci nmeckch tovren Opelu souhlasili se sniovnm nklad, pokud byGMprodejpodnikufrmmMagna a Sberbank dokonila. Tato dohoda vak srozhodnutmGMponechatsiOpel padla.Zasezanmeodnuly,uvedl Franz. PremirspolkovzemHesenskoRo-land Koch varoval GM, aby nemaximali-zovalaziskbranmnmeckchzamst-nanczarukojm.Franzzaseobvinil americkou spolenost z hrozeb, vydr-n a zastraovn. Svt prmyslu | www.svetprumyslu.cz 37listopad~prosinec2009BrittzamstnanciOpelusealeraduj. Stejn jako jejich panlt a belgit ko-legovsetotiobvali,enmeckz-vodyOpelubyvzhledemkpodpoeze strany nmeck vldy byly ped dsled-ky restrukturalizanch opaten chrn-nylpenetovrnyvjinchzemch, resp. na jejich kor. Rozpoutanboue setlanavchodn stranAtlantikuhlavu nejvyTdenporozhodnutGMponechatsi Opelodeelzfunkcefevropsksti americkautomobilkyGeneralMotors Carl-Peter Forster (55). Forster patil mezi zastnceprodeje,mpatrnvyvolal znanounelibostusvchnadzench v Detroitu. Carl-Peter Forster pibil svou vlajkunastorMagny,prohlsiljeden zezstupcpracovnkOpelu.Forstera vefunkcinahradilNickReilly,kterbyl dosudzodpovdnzaasijskaktivity aznakuChevrolet.Reillyhojmenovn bymohlobtalezamstnanciOpelu vnmnojakoprovokace,protoeGM dlouhoudobuvrmcisvchrstovch plnpreferovalaznakuChevroletna kor Opelu. A co f zvodn rady nmeck automo-bilkyKlausFranz? Tenjedajnpipra-venjednatorestrukturalizacipodniku podamerickoumateskouspolenost General Motors, ale pouze za pedpokla-du,eOpelzskvtnezvislostna GMAcopinese budoucnost?Zachovn pvodnho majitele, ani zm-navevedennicnezmnnafaktu,e bude nutn propoutt. Nov f evrop-skch aktivit GM Nick Reilly oznmil zru-en10000pracovnchmst,cojeasi ptinacelkovhopotu.Oosudutov-rensvevropskdivizesnadrozhodne vptchdvouatechtdnech.Vem bylo jasn, e pro zchranu automobilky bude poteba uinit obtn rozhodnut aodbouratnadmrnkapacityskupiny vEvrop.Momentlntovypad,e produkce se bude muset omezit o 20 a 25 procent.Svt prmyslu | www.svetprumyslu.cz 38listopad~prosinec2009EZDistribuce, a.s.Investice zaru spolehlivost provozu1. Spolenost EZ Distribuce, a.s. je provozovatelem distribun soustavy na zem devti kraj v R. Jakm zpsobem Vae spolenost optimalizuje procesy, kter vedou ke stle kvalitnjm slubm nabzench zkaznkm a ke spolehlivmu provozu distribun soustavy?Potmtyechletechfungovn spolenosti nastal as se poohldnout zadosaenmivsledkyanajtcesty, jakdlezefektivnitinnostcelspo-lenosti. K tomu m napomoci i orga-nizanzmnaprosazujcvkonnej-lep praxe a jednotn vkon innost bez ohledu na dosavadn zemn le-nn.Naespolenostvykazujedlou-hodobvbornvsledky.Dase nm eit poadavky naich zkaznk vtermnechdanchparametryvy-Gnerln editel EZ Distribuce, a. s. Ing. Josef HolubSvt prmyslu | www.svetprumyslu.cz 39listopad~prosinec2009hlky.540/2005Sb.a.51/2006Sb., prbnnavyujemeplninvestic napklad ve srovnn s rokem 2006 do-loktmdvojnsobnmunaven investic.Nstedndobplnpot sdalmrsteminvesticdodistribun st, co bezpochyby bude mt pozitivn dopad na nae zkaznky. Rostoucpotyrealizovanchinnost ns dle nut zamit se na dsledn do-drovn kompetenc spojench se spr-voumajetkudistribunchstatmvy-tvoitvtprostorzamstnancmna spolenosti pi zajiovn stle rostouc-ho potu innost s dopadem na kvalitu slueb k naim zkaznkm.Dalzvanouproblematikoujeeen krizovch situac. Na zklad zkuenost avyhodnocenjieenchkalamitnch situac v distribun soustav pijala spo-lenost EZ Distribuce, a.s. nkolik opat-en.Vppadvznikumimodnchsituac dochzkoperativnmuposlendispe-erskch pracovi.Prozlepenkomunikacevdobkala-mitnhostavumezidispeerskmipra-covitiaspolupracujcmispolenostmi Skupiny EZ je zizovno kalamitn pra-covit.Dlebylastanovenapravidla proposkytovninformacoprovozu distribun soustavy EZ Distribuce, a.s. pro poteby tvar skupi-ny EZ, krizov tby a veejnost, na z-kladkterchbylodefnovno,jakm zpsobem a km bude zajitno posky-tovn informac o stavu distribun sou-stavyEZDistribuce,a.s.vppadmi-modnho stavu v distribun soustav EZ Distribuce, a.s. v nov zzen inter-netov aplikaci.2. Jakm zpsobem se Vae spole-nost vypodv s tzv. netechnick-mi ztrtami v jednotlivch regio-nech? V jakch regionech jsou zmnn ztrty nejproblematitj?Pod pojem netechnickch ztrt lze zahr-noutadunegativnchvliv.Pokudby-chom mli tyto vlivy rozdlit, je vhodn jejich rozdlen z hlediska zavinn vlast-nchzamstnancSkupinyEZadru-hou skupinou jsou zkaznci. Mezi piny netechnickch ztrt u prvn zejmenovanchskupinpatnap.ne-sprvnodeetspoteby,nesprvn mont midla, nesprvn pizpsobe-nmidlapevodumcchtransfor-mtor,dlepakchybyadministrativn vznikl pi zpracovn dat a ji na pot-Svt prmyslu | www.svetprumyslu.cz 40listopad~prosinec2009EZDistribuce,a.s.Investice zaru spolehlivost provozukupisepsnsmlouvyododvceelek-tinynebopifakturacispoteby.Jsme pesvdeni, e touto skupinou netech-nickchztrtnennutnsehloubjiza-bvat. Jde pedevm o zleitosti histo-rick,jejichpvodvpevnme pochzzdobypedvznikemSkupiny EZ, to je v dob regionlnch distribu-nch spolenost s nejednotnou struktu-rou,organizanmuspodnmarz-nm stupnm kontrolnch mechanizm. Prv dky jednotnosti zkaznickho ob-slunho systmu a pijatm kontrolnm mechanizmmveSkupinEZ,kter navazuj na nejlep praxi pvodnch or-ganizanchjednotek,jepoetnovch netechnickchztrteliminovnap-vodn historick netechnick ztrty jsou prbn eeny. Vzhledem k potu ob-sluhovanch zkaznk se jedn o zane-dbatelnou skupinu, jde o jednotliv p-pady v roce.Zajmavjskupinoujeskupinazkaz-nk, kam jste svoj otzkou patrn sm-ovali. Ze strany zkaznk je netechnic-kouztrtouneoprvnnodbr elektiny, kter napln nkter z ustano-ven51,odst.1),zk..458/2000Sb. vplatnmznn. Vkadmppadjde o odbr elektiny ke kod provozovate-ledistribunsoustavy.NaVaiotzku, jaksespolenostvypodvstmito netechnickmiztrtamijemonzod-povdnci,etko.Vespolenosti EZ Men, s.r.o. je zzen odbor Netech-nick ztrty (dle NTZ), jehoorganiza-nstrukturapokrvcelzemprovo-zovateledistribunsoustavy.Vesv innostisetechniciNTZdjiuvede-nmzkonemapistanovennhrady kody i provdcm prvnm pedpisem, ktermjevyhl..51/2006Sb.Neme-meopomenout,euvedenlegislativa jenedokonal,mnohdypipoutvce vklad,nakterchsvtmimenm spchem participuj prvn zstupci z-kaznk.Jsmepesvdeni,eneoprv-nn odbr elektiny je ve sv podstat krde,jelikoelektinajezbo,dod-van za hradu. Pesto se v praxi setk-vme s kvalifkac neoprvnnho odb-ru jako podvod i pestupek, a ze strany policie, tak i soud. Zde si dovolme vy-slovit nzor, e k podstatnmu omezen neoprvnnchodbrbyvedlapr-hlednost dan legislativy, jednotnost je-jho vkladu a kvalifkace neoprvnn-hoodbrujednoznanjakokrde elektiny.I pes uveden odbor NTZ, jeho datum vzniku byl k 1. 6. 2005, provedl k 13. 10. 2009 celkem 33 761 kontrol, pi kterch byl neoprvnn odbr elektiny zjitn v 13 509 ppadech. Poet kontrol v jed-notlivchletechjecelkemvyrovnan, kprvenstvvpotuodhalenchneo-prvnnchodbrsmujeskupina Netechnickch ztrt sted.Poobvinn32technikNTZ,vkauze, kterou povaujeme za dostaten medi-lnznmoubylozvaovno,jakm zpsobemdleeitneoprvnnod-bryelektiny.Prodobupechodnou bylorozhodnutovedenmspolenosti EZ Men, s.r.o. pizvat ke kad kont-role,ukterbylneoprvnnodbr elektiny zjitn, Policii R. Toto opaten mzansledeksnenkontrolvroce 1009zhrubaopolovinu.Nastrandru-h vede k nebvalmu nrstu adminis-trativyatobezpoadovanchdopad naneoprvnnhoodbratelemnohdy proto,epoliciepevnoustpoda-nchtrestnchoznmenodkldzd-vodu nezjitn pachatele.Tolik tedy k tomu, jak se vypodvme s netechnickmi ztrtami.Otzkavjakchregionechjsouztrty nejproblematitj je odvisl pedevm od zpsobu, jakm byl neoprvnn od-br realizovn. Z praxe lze ci, e m slo-itjmzpsobemdochzkneoprv-nnmu odbru, tm je snze odhaliteln. Novformaneoprvnnhoodbru, jakohitsezny,imdnvlnaprochz Svt prmyslu | www.svetprumyslu.cz 41listopad~prosinec2009MV Projekt Klatovy s.r.o.Naeprojeknkancelzpracovvprojektovdoku-mentace na stavby elektro zazen do 22 kV vetn za-jitn stavebnho povolen pop. zemnho rozhodnut. Dle zajiujeme zpracovn dokumentace skutenho provedenstaveb.Naeprojekn kancel je vybavena grafckmi stani-cemi v SW Microstation V8, vstup na barevnch plotrech do formtu A0. MV Projekt Klatovy s.r.o. umavsk 326, 339 01 Klatovytel.: 376 313 333, 776 156 642, milan.vacovsky@seznam.czwww.elektroprojekty.plzensko.bizmen deformac systmuzklad turbosoustroj men sedn stavebnch objekt projekty pro men velmi pesnou nivelac www.small.czAZ Elektrostav, a.s.Stavby elektrickch zazen od A do ZProjekce, vstavba, opravy, revize elektrickch veden a trafostanicVroba elektrickch rozvdProjekce, mont, opravy a servis optotelekomunikanch vedenNymburk, Bobnick 2020, tel.: +420-325 203 302, fax: +420-325 513 440 info@az-elektrostav.czELTRAF, a.s.Vroba transformanch stanic Vroba skn pro technologie FVEVroba elektrickch rozvdKralice 49, tel.: +420-327543617, fax: +420-327543637 l. 30 www.eltraf.cz eltraf@eltraf.czSvt prmyslu | www.svetprumyslu.cz 42listopad~prosinec2009EZDistribuce,a.s.Investice zaru spolehlivost provozuvdynapcelmzemmdistributora ajepouzeotzkouasu,vektermob-dobiroceseprojevvraznjivti onoblasti.Cojeonoumdnvlnou voblastineoprvnnchodbrzjist pochopitelnch dvod pomlme.3. Mete pohovoit o jednotlivch oblastech plnu rozvoje distribun soustavy pro jednotliv oblasti? Pokud se d uvst, kter oblast je pro Vs v souasnosti prioritn?EZ Distribuce v letonm roce investuje dodistribunstfnannprostedky vcelkovvi10,4mld.K.Oprotiroku 2006 je tato hodnota vc jak dvojnsob-n. V roce 2009 pedstavuj investice vy-volan poadavky zkaznk 34 % z cel-kovhoobjemu.Tytoinvesticevzrostly oproti roku 2006 tyikrt. Na rok 2010 je plnovnoinvestovatstkuvevi 10 mld. K.Investin program ve stedndobm ho-rizontujestanovenvcelkovchobje-mechajepostupnnaplovnjednotli-vmistavbami.Celkovobjemy vychzejzezpracovanchstrategickch dokument,potebnaprostouobnovu, poadavk na zklad stavu zazen (st-,poruchovost,atd.)apedpokladsta-veb dle poadavk zkaznk (tj. 3040 % celkovhoobjemuinvestinhoprogra-mu).Stedndobplnnenvplni naplnnjednotlivmistavbami,alejsou stanovenycelkovobjemydleodhadu vvoje zkaznickch poadavk.Mezihlavnoblastistedndobho(p-tiletho) plnu rozvoje pat tyi hlavn oblasti: Strategickstavbyvznamnstavby, kter z hlediska provozovn DS e ne-jenzvenspolehlivostidodvkyelek-trick energie, ale tak kryt rstu poa-davknapipojen.Tovezpohledu vhledovch een.Pechodnajednotnnaptdotto oblastipatstavby,kterepechod na jednotn napt vn, tmto dochz ke zvenspolehlivostidodvekEEake zven penosov kapacity veden.StavbySAIFI,SAIDItytostavbykon-cepnezhlediskaprovozovnDS zven spolehlivosti dodvky elektrick energie.eenoblastsomezenmpipojen jednseoinvesticedooblast,kdevli-vem obrovskho nrstu poadavk na pipojenvrobenelektrickenergieje m dle problematitj vyhovt vem adatelm. Pro odstrann problm v tchto lokali-tchjenutnprovstrozshlaasov nron opaten. Nicmn vrazn zv-enkapacitystnejenpropipojovn novchvroben,aleiodbratelpat mezi hlavn priority EZ Distribuce.ADEN LP s.r.o. 742 33, Jesenk n./O. 28 www.adenlp.cz e-mail: adenlp@adenlp.cztel: 606 759 985 Mont a opravy elektrickch zazen, rozvoden, trafostanic, st NN, VN a VVN Smluvn partner skupiny EZ Partner pro vstavbu vtrnch a fotovoltaickch elektrren Spolenost ELPREMONTelektromonte s.r.o. nabz svm zkaznkm komplexn sluby v oblastech silnoproud elek-troenergetiky, veejnho osvtlen, elektroinstalac, zemnch prac, autodopravy, kontejnerov dopravy, prce montn ploinou a dalch innostech spojench s tmito obory. www.elpremont.cza.. vstavba kabelovch veden NN, VN b.. opravy kabel, spojky c..inenrsk innost d.. vstavba fotovoltaickch elektrren na kl e..projektov pprava f..drba a sprva veejnho osvtlenkontakt:RH elektro s.r.o., ikova 139, Tinec 739 61 tel: +420 558 989 940 +420 731 494 710www.rhelektro.com hrycek@rhelektro.comSvt prmyslu | www.svetprumyslu.cz 44listopad~prosinec2009EZDistribuce,a.s.Investice zaru spolehlivost provozu4. Mli jste v posledn dob njak vznamn investice do distribun st nebo njak plnujete na nejbli dobu?Ztchpodstatnchbychvyjmenoval nsledujc:Kletn,novTR110/22kV(vstavba nov rozvodny spolen s EPS), roze-ntransformovnyLskovec(Vznamn rozenspolenrozvodnysEPS), PeticeR110kVrekonstrukceroz-vodny,vstavbaveden110kVN.Hos-poda Plze Jih, vstavba nov transfor-movny110/35kVTurnov,vstavba novho veden 110 kV Mrovka Hlinsko, stavba nov TR Jablonec Jih 110/22 KV, vstavbanovhovedenBezdni-monovice,rekonstrukcetransformovny TR110/22kVSlanavstavbanov transformovnyTR110/22kVMnichovo Hradit.5. Jak hodlte nadle zlepovat svoje sluby? Chystte pro zkaznky njak novinky?Na snahou je nadle hledat prostor ve zkracovntermnpipojennaichz-kaznkkdistribunstiazajistitpr-bn informovn adatel o een je-jichppojky.Ktomujsmevletonm rocenastaviliosobnukazatelesdopa-dem do fnannho hodnocen technik, kte jsou odpovdni za realizaci pipoje-nadatele.Zrovejsmeupravilinae informansystmyproodeslnpr-bnhostavueenppojenkdistri-bun sti adateli formou dopis. Je vak nutn pipomenout, e zsadn st rea-lizaceppojenzkaznkjeovlivnna rychlostzemnchastavebnchzen nastavebnchadechavposledn dobrostoucproblmmajetkoprvn-hoprojednnsvlastnkypozemk,na kterchdistribunzazennutnkpi-pojenzkaznkmusmerealizovat. Ronrealizujemevcene12tiscsta-veb,ktersouvisejpouzespipojenm naichzkaznkkdistribunsti.Dal-ch tyi tsce staveb realizujeme z d-voduposlenaobnovystvajcdistri-bun st. 6. V em vidte hlavn vzvy a probl-my dalho vvoje energetickho trhu v esk republice?eskenergetikamvposledndob jedenspolenaspektatmjevrazn nrstpoadavknapipojenobnovi-telnch zdroj elektrick energie do dis-tribunsoustavy.Legislativnacenov podmnky nahrvaj zejmna novm fo-tovoltaickm elektrrnm (FVE). Spole-nost EZ Distribuce, a.s. se sna vyhovt vempoadavkm,alenevdyjeto technickymon.Zejmnasohledem nakonfguraciazpsobprovozudistri-bunst,kterbylapoltabudovna jako pevn jednosmrn. Nejen z ve uvedench dvodu se nae spolenostpodlnaaplikacinovch trendatechnologivelektroenergeti-ce.Nejdynamitjoblastvsouasn dob jsou iniciativy v oblasti tzv. Chytr st (Smart Grids). Je zejm, e s tradi-n koncipovanou st si ji do budoucna nevystame.Samozejmjsmenapo-tkudlouhanesnadncesty,aleod-mnouzatytoobtebudezcelajist pnos nejen pro distributora, ale hlavn pro zkaznka. Nae spolenost chce bt ldrem v tchto novch smrech energe-tick budoucnosti.7. Jak zpsobem je pipravena spolenost EZ Distribuce upokojit vzrstajc poadavky na pipojovn vroben obnovitelnch zdroj a jak je V pohled na tuto problematiku? Pipojovn vroben, zejmna z obnovi-telnch zdroj, je velk fenomn posled-n doby. Dky nastavenm vkupnm ce-nm v tto oblasti nastal obrovsk zjem okomerninvesticedotohotooboru, kter nejenom technicky energetice p-linepin,alenavcmohouzpsobit budoucvelkcenovtlaknaprofnan-covnvcenkladzpodporytchto zdroj. EZ Distribuce masivn investu-jevoblastech,kdekapacitadistribun soustavynedostauje.Slibujemesirov-nodaplikacenovchprvkvrmci konceptu smartgrids,eprchodnost distribunsoustavousezv.Vechny tyto kroky provdme s clem maximali-zovatmonpoetpipojenchvro-ben. Na druhou stranu je nutn vnmat, e urit omezen dky mnostv novch vrobenjinastvajivpenosovsou-stav,piemjejichrozvojpesahuje kompetenci EZ Distribuce. Zajitn projektov dokumentace distribunch TSaveden nzkho a vysokho napt~Zajitn uzavrn smluv o uzaven budouc smlouvya vlastn smlouvy ke zzen vcnch bemen ~Inenrsk innost a autorsk dozorwww.energopro.czelakovskho 4297430 01 ChomutovProjekn innost elektroRevize elektrickch zazenEnergetick stavby VN, NNPrmyslov a domovn elektroinstalaceSmluvn obchodn kancel EZPo 8.0012.00 12.3017.00t 8.0012.00 12.3014.00St 8.0012.00 12.3017.00t 8.0012.00 12.3014.00P 8.0011.00Prask 2323, 438 01 atectel.: 411 126 490, www.montaze-elektro.cze-mail: montaze.elektro@email.czDivize OlomoucJirskova 7, 779 00 Olomouctel.: 585 155 484, fax: 585 155 485e-mail: emontas@centrum.czDivize ZbehHavlkova 618/45, 789 01 Zbehtel.: 583 412 780, fax: 583 418 275e-mail: emontas1@centrum.czProdejna elektromateriluUl. Na Nov, 789 01 Zbehtel.: 583 418 280, fax: 583 418 279e-mail: emontas3@centrum.czProvdme:Monte, opravy, drbu a revize: Venkovnchakabelovchvedendonapovrovn35kV Prmyslovchadistribunchtrafostanicarozvoden0,4110kV Veejnhoosvtlen Elektroinstalacahromosvod Projeknainvestorskouinnost Velkoobchod,maloobchodselektromaterilemDodvme a montujeme elezobetonov kioskov trafostanice v irok kle typ dle poadavk zkaznka. EMONTAS, s.r.o. smluvn partner skupiny EZEMONTAS, s.r.o. zajiuje pohotovostn slubu na likvidaci a opravy poruch v regionu Morava pro EZ Distribun sluby, s.r.o.T. KosmonauT 989/8, 772 11 olomoucSvt prmyslu | www.svetprumyslu.cz 46listopad~prosinec2009Vzniksilnho energetickho subjektunaseveru azpadechSpolenostGAEnergotechnik,rychle rostouc a dynamicky se rozvjejc frma, kter ji adu let spn psob v oblas-tizajiovnvedenvechtypnapt, seodlednaroku2010pedstavuje v nov podob. Po fzi s dalm vznam-nmenergetickmsubjektemsinejen upevnilapozicinatrhu,alevznamn rozilaportfoliosvchinnost.Prv komplexnost nabzenm slueb z n in veskrepublicespolenostvesvm oboru vskutku uniktn.Vznamnfze,kterseadumsc pipravovala,vyvrcholilakoncemroku 2009. Na valnch hromadch spolenos-t GA Energo technik s.r.o. a Energetick montnspolenosteskLpas.r.o. rozhodlivlastnciofzitchtospole-nosttak,eEnergetickmontnspo-lenosteskLpa,s.r.o.zaniknean-stupnickou spolenost bude spolenost GA Energo technik s.r.o. Od novho roku setakspolenostGAEnergotechnik rozroste o psobit v esk Lp a st nad Labem.Tmtokrokemsenaespolenostna energetickmtrhuveskrepublice stalanejvtfrmousvhodruhuvob-lasti dodvek slueb pro elektro energe-tiku,kZdenkidek,generlnedi-telajednatelGAEnergotechnik,kter spolenostpedestnctiletyzaloil. Firma,kternynzamstnvpes350 pracovnk, smuje k tomu, stt se jed-nikouvesvmoborunaeskmtrhu. Krom poslen pozice v esk republice se j da i na Slovensku a clem je vybu-dovatvskutkuevropskouspolenost, kterbyposkytovalaslubyivcelm stedoevropskmavchodoevropskm regionu.Jednmzclfzebyloposlenaktivit tak,abyspolenostbylazastoupena vkadmokresebvalhoZpadoes-kho a Severoeskho kraje. Dnes m GA Energotechnikkamennpobokykro-m svho sdla v Plzni a esk Lp i v Do-malicch,KarlovchVarech,Lounech, stnadLabem,Litomicch,Teplicch a Dn, dal poboka se pipravuje ve stednchechchpoblBeneova. ChcemerozitaktivityidoStedoes-kho kraje, kde v nejbli dob plnuje-medalposlen,keditel. Plnuje-medalakvizicetak,abychomvroce 2010bylischopnizjednrukydodvat veker innosti pro oblast elektro ener-getikyponajeprojektovnmavstav-bou rozvoden a po pipojenm na elek-tromr.Nejrychleji expandujcfirmaGA Energo technik je dnes jednou z nej-vtchspolenostvesvmoboruna eskmtrhu.Hlavninnostjetradin mont, oprava a drba elektroenerge-tickchzazen,souvisejcstavebnv-roba, investorsk, projektov innost ve vstavb a projektovn elektrickch za-zenbezomezennapt,vzdunch, kabelovchst.Firmavlastnnejvce nouzovch stor v Evrop a je schop-na postavit vce ne deset kilometr n-hradn penosov trasy pro 400 kV, stej-ntakjakoprooblast110kV,coje objem,ktermsevrmciEvropyme pochlubit mlokdo. Odkoncedevadestchletjelenem holdingu GA - Gesellschaft fr Elektrische Anlagen Leitungsbau Sd GmbH se sd-lemvNmecku.Tapsobnatrhuod roku1916,zamstnvdnesvoblasti dodvekproenergetikupes6000lid a dosahuje obratu ve vi t miliard eur. Fakt, e nam majoritnm spolenkem je prv frma GA, zkuen hr ve svm oboru,uritvznamnpispvkna expanzi,kZdenkidek. Mmez-zem siln energetick spolenosti, kter chpenutnostinvesticdonaehopod-niknanejdejpouzeokrtkodob zisk.Dnesjsmemimochodemjednou znejrychlejiexpandujcchspolenost celho holdingu.GAEnergotechnikjejednouzmlaf-rem,ktermajcertifkacijakISO9001 (kvalita),takISO14000(ivotnproste-d)aISO18000(bezpenostprce). V rmci holdingu jsme prvn, kdo vech-Svt prmyslu | www.svetprumyslu.cz 47listopad~prosinec2009ny tyto certifkty zavedl. Jako jedin fr-manapolimontVNaVVNvesk republice jsme tak certifkovni pro ta-envodipeskiovatkyelektrifko-vancheleznicDpodnaptm,bez nutnostivypnnavlukavlastnkem uitnhovzoruzapsanmadempr-myslovho vlastnictv k Zazen pro do-asnpenosel.energienouzovch stor,keditel.Firmamtakne-modernjzazentaenvodivEv-rop.Komplexnnabdka sluebVnedvndobspolenostvrmci snahopevzetvechaktivit,kterje mon dodvat v rmci elektro energe-tiky,dosvnabdkyzskaladalin-nost tzv. trafoslubu: opravy, skladov-n,drenpohotovostiprooblastsever vetnodstraovnporuchnadistri-bunchstanicch.Vymujemedistri-buntransformtorydorovnnapt 35 kV. V srpnu roku 2009 zahjila provoz elektromrovslubavTeplicch,kter sezabvvmnouelektromr,vy-svtluje Ing. Ivo Jebek, editel pro ob-chod a strategii V oblasti sever a zpad jsmejedinoufrmoustaktoirokouna-bdkou slueb, dodv. K dalmu rozen portfolia dolo v ob-lastipohotovosti.GAEnergotechnik, kterprolinkyvyhonaptzajiuje havarijn slubu po cel republice v rm-cismlouvysfrmouEPS,vervenci 2009 uzavela smlouvu s frmou EZ Dis-tribun sluby pro oblast sever a zpad na zajitn tchto slueb pro oblast nz-kho napt do 35 kV. Nyn zabezpeu-jemevekerinnostispojensporu-chaminadistribunmzazenEZu. Drmepohotovost24hodindenn vetnsobotanedlapracujemena odstrannkalamitnchstavvzim i v lt, k Ing. Ivo Jebek. Nam nej-vtmzkaznkembylaspolenost EPS,alenechtlijsmesttjenomna jednom pili. Rozhodnut navrtit se do oblasti stednho a nzkho napt, bylo velicerozumn,jakukazujenedvno uzavensmlouvasEZ.Memenyn nabzetdodvkyprovechnyoblasti energetiky, dopluje Zdenk idek.Vznamnmsekeminnostizstv iprojekninnosttazahrnujeliniov energetick dla kabelov i vzdun a di-gitalizaci st. Silnhrevropskho formtuVletonmrocefrmadonkupuinves-tinho majetku investovala pes 40 mili-on korun. Clem bylo zajistit pikovou rovestrojnhoatechnologickhovy-baventak,abybylyvechnyinnosti zabezpeenysnejvymonoukvali-tou.Plnovanobratprorok2010je pes 650 milion korun.Firmavznamnposlilainazahrani-nch trzch. Dcein spolenost, zaloen na Slovensku, zahjila svoji innost a zs-kala vznamnou zakzku pro E-ON Elek-trne.TabudujevKiovanechnovou paroplynovou elektrrnu a u GA Energo technik si objednala nov 400 kV veden pronapojenelektrrnydost. Veden vdlce14,5kmvcelkovhodnot2,7 milioneurpovedezKiovanodMal-etic a bude obsahovat 42 stor, k editel.Prcebylyzahjenyvz2009 aprojektmbtdokonenvbeznu 2010.Krizesezatmodvtvenergetikypli nedotklaamontnfrmyvraznpo-kles zakzek zatm nezaznamenaly. Kro-m spolenosti EPS, kter je v souasn dobnejvznamnjmzkaznkem spolenosti,rosteproGAEnergotech-nik i vznam spolenosti EZ. Pevzetm oblasti trafoslueb je nyn pomr tchto dvouzkaznkzhruba60ku40,k editelapokrauje:Energetikajepo-mrn stabiln obor a vrazn pokles tr-ebneoekvme.EZv dsledkuhos-podskho tlumu vyhlsil pln obnovy svchzazen,coznamenvceprce natrhuoprav.Oekvse,evptm obdobbudoutytoinvesticedokonce jet narstat. Dodv dle, e nedvnou fz expanzn rozvojspolenostirozhodnneskonil. Pozornostsenynuprnavchodn zem, jako je Bulharsko, Rumunsko i Al-bnie. Naeakvizicesebudourozio-vat vude tam, kde bude mon posky-tovatdodvkypronaedvaklov zkaznky,tvrd.Soudpodledosavad-nho spchu a rychlosti rstu nelze po-chybovat,eplnynadalupevovn poziceinazahraninchtrzchZdeka idka jsou vce ne reln.Svt prmyslu | www.svetprumyslu.cz 48listopad~prosinec2009E.ONDistribuce,a.s. spolehliv dodavatel elektiny a plynuSpolenostE.ONDistribuce,a.s.je dritellicencenadistribucielektiny voblastijinchechajinMoravy adritellicencenadistribuciplynu voblastijinchech.Jelicencovna podleenergetickhozkonaaregulo-vnaEnergetickmregulanmadem (ER),zrovevelmizcespolupracuje sMinisterstvemprmysluaobchoduR. Orozvojispolenosti,plnovanchinves-ticch,spotebitelskchcenchenergie aootzkchtkajcchseobnovitelnch zdrojenergie,jsmesipovdalisped-sedoupedstavenstvaspolenostiIng. JosefemHavlem.Co je to E.ON Distribuce, a.s. a jak je jej funkce?NaddistribunspolenostE.ONDistri-buce, a.s. bd Energetick regulan ad (ER). Take na zkladn povinnost de-fnovanouenergetickmzkonemjsou nsledujc povinnosti: zajitn bezpe-nostidodvekenergie,jejichspolehli-vost,dlekvalitadodvky,zajitnroz-vojestatd.Jakoakciovspolenost jsmesoustskupinyE.ONCzechHol-ding a mme sv akcione (viz graf v r-meku).Kromtoho,emusmeplnit provozntechnickpodmnky,kter stanovzkon,musmetakfungovat jakospnfrmaazajiovatnaemu akcioninvratnostnemalinvestice. V rmci holdingu zajiujeme cel spekt-49listopad~prosinec2009Nabdka slueb EnergetikmPro spolenosti EZ, a.s. a E.ON esk republika, s.r.o.provdme elektromontn prce dle jejich poadavk.Zejmna jsou to: venkovnvedenNN,VN,VVN,kabelovvedenNN,VN transformtorovstanicedo110kV bnopravynael.veden,projektovnObcm a spolenostemJsme schopni zajistit veker elektromontn prce, vyjma vnitnch instalac. Napklad jsou to: elektrickakabelovveden,vedenveejnhoosvtlen vnitnelektrickrozvodyNN,VNajin SprvasoukromchstVN,TSaVO RevizeelektrickchzazenSvt prmyslu | www.svetprumyslu.cz 50listopad~prosinec2009E.ONDistribuce,a.s. spolehliv dodavatel elektiny a plynuruminnostodvroby,pesdistribuci a prodej komodity. Jako soust skupiny E.ON stedn a vchodn evropa se ad-memezijejnejvznamnjhre,jak cosetkknow-howatzv.business practice,takinaichekonomickchv-sledk.Patte mezi piky ve svm oboru, jak vznamn kroky poslednch let vm tuto pozici zajituj?E.ON Distribuce, a.s. zajiuje jako jedin unskromdistribuceelektrickener-gienastizemidistribucizemnho plynuprokonenzkaznky.Prodv-medvmdia,vechnyinnostijsou sloueny v jednom tvaru a tento syner-gick efekt pini nemal vhody naim zkaznkm.Dalmikrokyjsouzajitnmaximln spolehlivostiakomfortuprozkaznka. Ta tkv nejen v technickch parametrech rozvodn st, ale i v tom, jak asto ji vy-pnte. Zaali jsme opt jako jedni z prv-nchplnrealizovatopravnprcepod naptmavtinuopravjsmeschopni provstbezvypnutrozvodnst.ER stanovuje i standarty kvality, tedy jak je maximlnhta,kdymememtvy-pnutstvysokhoinzkhonapt, do kolika hodin musme vymnit pojist-kuvevakabelovsknivrmci tchtosluebjsme,eklbych,napici a dan standarty a na vyjmky (kalamit-n situace, povodn atd.) plnme. Za zmnku jist stoj i dal nemal inves-ticeposlednchlet:mmecentralizova-n dispeersk zen a nov zazen od dodavatelsk spolenosti Siemens. Rea-lizacettoinvesticevraznzkvalitnila slubu dodvek energie z rovn dispe-erskho zen. Minulrokjsmetakspnukonili projektoptimalizacedistribuce,kter jasn stanovuje pravidla v oblasti rozvo-je a obnovy distribunho zazen. Jeho soust je napklad i fakt, e v uzave-nchlokalitchbudujemezazenna rovninzkhonptzsadnkabelo-v.Nkladynabudovnjsouvy,ale nkladynadrbujsoudlouhodob ni. Vneposlednadjetaktebazmnit, e E.ON esk republika byl u ns prvn subjekt,kterzrealizovalnovouorgani-zan strukturu tak, aby odpovdala pra-vidlmprvnhooddlenstiregulo-vanodostatnchneregulovanch innost.Regulovanouinnostjetedy distribuceenergiatouneregulovanou v oblasti dodvek a slueb pro velmi vysok naptnejspnj spolenost na eskm trhuKontakty:EGEM s.r.o., Novohradsk 736/36, 370 08 esk Budjovice, tel.: +420 387 008 240, fax: +420 387 008 280, e-mail: egem@egem.cz, www.egem.cz.EGEM s.r.o. je vd eskou inenrsko-dodavatelskou spolenost, zamenou na projektovn, vstavbu, rekon-strukci, opravy, servis a drbu rozvodnch energetickch zazen vetn penosovch cest a elektrost zdroj elektrick energie. Nabz zkaznkm komplexn sluby od nvrhu een jejich poadavk, zpracovn projekto-v dokumentace, realizaci a po sluby souvisejc s provozovnm, servisem a drbou.EGEM s.r.o. je renomovanm, vyhledvanm a spolehlivm dodavatelem vech vznam-nch spolenost na energetickm trhu v R a SR, psobcch v oblasti vroby (klasick i jadern zdroje), penosu a distribuce elektrick energie, teplrenstv a prmyslu. Tyto dodvky jsou zameny pedevm na rozvodny VVN, VN, ochrany a dc systmy, roz-vade, veden VVN a ZVN, servis, drbu a projektov prce. Disponuje referencemi i v zahrani, nap. v Rusk federaci, Irku, Azerbajdnu a na Kub a je dritelem Certifktu Integrovanho systmu ISO 9001, ISO 14001 a OHSAS 18001.Svt prmyslu | www.svetprumyslu.cz 52listopad~prosinec2009E.ONDistribuce,a.s. spolehliv dodavatel elektiny a plynuslokoujsoujejvrobaaobchodener-giemi.Distribucemusbtnezvislna zen matky. Dlepipravujemeprojektdvouklient-skhoeenzapomociimplementace SapuabudemeprvnvR,kdotento projekt v ptm roce zrealizuje. Zname-n to, e v etnictv postavme nskou ze mezi regulovanou st na innos-ti a tou neregulovanou. Energetick regulan ad stanovu-je i povolen platby za vae sluby, z eho se konen cena skld?Regultornmnastavujepovolenv-nosy,najejichzkladsestanovuj i nae pjmy a tm tedy, jak budou plat-byzadistribunslubu.Takemyjako podnikatelsksubjektnememekon-kurovatnapkladtm,enabdneme nicenuzadistribuci. Tutocenu(tedy to, co platte v regulovan sloce za dis-tribucivlastnenergie)nmstanovuje ER na zklad podklad, kter jim pra-videln zaslme. A distribuce elektrick energienejsoujenomvlastnnklady spojen s rozvodnm zazenm, ale i n-kladovsloky,kterseodehrvajvi opertorovi. Cena se v konen fzi tedy skldlaickyeenozplatbyza drty, z poplatku opertorovi, z plateb smrem k penosov soustav (tedy epsu, kter zajiuje penos v rmci republiky), dle platbyzavolnoukapacituvstch,za podprn sluby, jako je napklad regu-lacevroby(tedyvyrovnnztrtmezi vrobou a spotebou) a tak z kryt vce-nklad z obnovitelnch zdroj. Zrovna poslednjmenovanslokatvonema-loustkonenceny,alektomuse v rozhovoru jet dostanemeMomentln hospodsk situace nen nejlep. Jste nuceni krtit plnovan investice?Mmedlouhodobstrategickplndo roku2030,alezenseodvjodsted-ndobho plnu, kter se schvaluje vdy na ti roky v na Market Unit (MU) v Mni-chov. V roce 2009 jedeme podle schv-lenhoinvestinhoplnu.Rok2010 plnujeme investici pes ti miliardy, do-koncejetamnaven,nikolikrcen. Alezpohledustedndobhoplnu bylypochopitelnzMnichovatlakyna omezen investic, ale vsledek je takov, eprorok2010nebudemsniovatasi-tuaci pro dal obdob let 2011/12 bude-meeitaptrok.Obecnplat,e tlaknaredukciinvestinchprostedk je, na druhou stranu jsme si vdomi zod-povdnosti, kterou tady mme, zejmna v rmci plnn Evropskch smrnic v ob-lasti naven podlu dodvky z obnovi-telnch zdroj. A ten boom je u ns ob-rovsk.A jak jsou priority pro schvlen investice?Pravidelninvestujemepochopiteln doobnovyamodernizacest.Znan investicejdoudorozvojedistribun soustavy, tedy do novch pipojen a to pedevmztohodvodu,esouasn soustavanebylapipravenanadecent-rln vrobu energie. Tok energie peva-oval z t severozpadn obalsti ech do tjin.Dneskanennicmimodnho, epijdeinvestor,kterchcepostavit novzdrojfotovoltaikytakemsto prvelkchzdrojvznikajnovzdroje, kterjsourozesetypomalunacelm zemrepubliky.Anatomusreagovat celdistribunsoustava.Tamusbt jednak jinak dispeersky zen a jednak jsoujinpoadavkynasamotnzaso-vn.Dlejsoutoinvesticedorealizace pipojennovchodbrnchmst. Vob-lasti plynu je situace ale jin, tam rozvoj stagnuje,pouzeposilujemeveden,ale abysebudovalanovodbrnmstai poadavky na pipojen, to nikoliv. Ji nkolikrt jsme se dotkli oehav-ho tmatu, kter pedstavuje zven vyuit obnovitelnch zdroj energie. V esk republice u existuje vce ne dva a pl tisce slunench elektr-ren. Bhem tohoto roku se tak jejich poet zdvojnsobil. S jakmi problmy se v tto souvislosti muste potkat?Dopady, kter maj len a nekoordino-vanpoadavkyzejmnazestranyin-vestor v oblasti pipojen novch zdro-jobnovitelnenergieovlivujnejen provozovateledistribunsoustavy,ale i zkaznka. Tuzemt odbratel pispj pt rok ve svch platbch za elektinu stkoucelkemtimiliardykorunna provozslunenchelektrren.Toped-stavuje 40 procent z nklad na vechny obnovitelnzdroje.Solrnzdrojepi-tomvyrobjensedmprocentzelen elektiny.Poadavkynapipojenfoto-EnergetickspolenostipsobcpodznakouE.ONdodvajelektinu,zemnplynasouvisejcslubyvcene 25 milionm zkaznk v Evrop a USA. innost skupiny E.ON ve svt je organizovna s ohledem na geografck umstn i funkci do jednotlivch obchodnch jednotek, tzv. Market Units, jejich uspodn odpovd struktue danch clovch trh. Strukturaakcion:100 %E.ON EnergieAG MnchenE.ONesk republika, s.r.o.E.ON Distribuce, a.s.E.ON Trend, s.r.o.E.ON Czech HoldingVerwaltungs GmbHE.ONEnergie a.s.100 %99,998 % 0,002 %100 % 100 %100 %E.ON CzechHolding AGSvt prmyslu | www.svetprumyslu.cz 54listopad~prosinec2009E.ONDistribuce,a.s. spolehliv dodavatel elektiny a plynuvoltaikyvnaspolenostidoshlyji ve sedmi blok jadern elektrrny Te-meln (potno od r. 2007). My jsme za-tm odsouhlasili poadavky na pipojen fotovoltaiky(ajsmesivdomitoho,e nkter poadavky jsou spekulativn) ve vi vce jak t jadernch blok Temeln. To kdyby se mlo zrealizovat, tak jednak pekromelimitystanovenEUajed-nak to nae distribun soustava nebude schopna udit. Zejmna ne v ppad, e by zstala platn pravidla, kter dnes ur-ujevyhlkaopodpoeobnovitelnch zdroj, kter je z roku 2006, tedy z doby, kdypielprvnpokynnazvenobje-mdodvekzobnovitelnchzdroj. Cenabylavtdobstanovenakolem 13Kzakilowatthodinu,piempr-mrncenaenergiejenkdedopti korun. Veskusttvykupujeelektinuzeslu-nenchelektrrenzazvhodnnou cenu,ktersepromtdoodvdnch regulanchpoplatk,aproodbratele takprodraujekadouspotebovanou megawatthodinu elektiny. Vstavba fo-tovoltaickchelektrrensekvlizv-hodnnmuodkupuelektinypropod-nikatele stala vyhledvanou investic. eenmjepravavkupnceny,kter byla nastavena za jinch vstupnch pod-mnek.Kdysenastavovalyvkupn ceny, tak se nvratnost investic pedpo-kldala 15 a vce let, dnes investin n-kladysolrnchpanelkleslynapolovi-nu,msesnilanvratnostprojekt na est a sedm let. Ideln by tak bylo, aby stt rozdlil svj cl na vyuit obno-vitelnch zdroj mezi elektinu,vytp-n, chlazen a dopravu. Cl v ptm roce potsosmiprocentyenergievyrobe-nzobnovitelnchzdroj,podlypro jednotlivoblastialeneupesuje.Slu-nenelektrrnulzevybudovatzapr msc, ale s se pipravuje v du des-tek let. Odhaduji,ekvlitomu,abystbyly schopnyzvldatpipojenslunench elektrren,budezapotebinvesticza zhruba 25 miliard korun. Bude to na po-slendistribunchapenosovchst atakprozajitnspolehlivhoprovo-zu distribun soustavy. Tak je nutn si uvdomit, e takovto zsadn zsah do provozovn elektrizan soustavy esk republikynenzleitost,kterbyse dalavyeitzarok.ZdaEnergetickre-gulanadpromtnezvennklady provozovatelstdocenprokonen zkaznky, zstv zatm otzkou. Stleastjijenutninstalovatrozvod-ny VVN do blzkosti msta konen spo-tebyelektrickenergie,minimalizovat jejich rozmry a nejlpe je uinit nevidi-telnmi, tzn. ukrt je v nitru nkupnho centra i administrativn budovy. Klasickrozvodnaizolovanvzduchem toti oku laika pli nelahod a s cennm prostorem m investor obvykle zcela jin zmry, ne jej vnovat na energetickou infrastrukturu.Vhodnmeenmjsou zapouzden rozvodny VVN s izolac ply-nemSF6(GISgasinsulatedswitchge-ar),kternejenevyadujminimln prostor,alepinejivysokouprovozn spolehlivost,bezpenostavpodstat bezdrbov provoz. spnm pkladem pouit zapouzde-ntechnologieGISjevybudovnnov rozvodny VVN 110 kV (rozvd ABB EXK-0,11pol)vobjektuBrno-Teplrnapro spolenost E.ON esk republika, kterou realizovalafrmaJM-monte,s.r.o.Dky svm projeknm i realizanm kapacitm bylaschopnazajistitjakstavebn,tak i technologickou st dodvky vetn n-vrhu dicho systmu a ochran, co mlo vznamn vliv na hladk a rychl prbh akce.Naloskouspnourealizaciroz-vodnyBrno-TeplrnanavzalafrmaJM-monte v letonm roce vstavbou nov zapouzdentransformovny110/22kV (rozvdSiemens8DN8,14pol)na poddolovanmzemvDoubravuOs-travyprospolenostiEZaOKD. Vsou-asndobpipravujedalzapouzde-nourozvodnuBrno-PkopproE.ON eskrepublika,tentokrtvadministra-tivnmcentruIBC.Vlastnrealizacepro-bhnevroce2010.Pipravovannvrhy a studie dalch projekt potvrzuj pokra-ovnnastolenhotrenduzapouzde-nch rozvoden.Zapouzdenrozvodny VVNnaklspolehliv partnerpro investin vstavbu a sluby v energeticeZapouzdentechnologiedic systmya ochranyRozvodnyVVN a VNKOMPLEXN DODVKY ROZVODEN:www.jm-montaze.czJM-monte, s.r.o. Hdy 968/2, 614 01 Brno, tel.: +420 545 427 911, fax: +420 545 211 533, info@jm-montaze.czSvt prmyslu | www.svetprumyslu.cz 56listopad~prosinec2009RWE Distribun soustava STP NETZemnplynjebeznadszkyskutenm ekologickmpalivem:produkovan spalinyneobsahujpraktickydntuh ltky,anioxidysry,aiobsahostatnch kodlivchltekjevraznnine uostatnchpaliv.Specifickvlastnosti zemnhoplynuaevyuitvznamn ovlivujtrendyvsouasntepeln technice,kdejeotzkacenenergi asporateplabezesporuklovm tmatem. Vechnytytoaspektyinzezemnho plynuekonomickyhospodrn,etrn aperspektivnpalivo21.stolet.Pro bnobyvatelstvojesamozejmnej-dleitj,abyseknimtotoekologick palivodostaloamohlihohospodn vyuvat.Atobynelobezefektivn distribunst.Nanaedotazyodpo-vdjednatelspolenostiRWE-STPNET Ing.MiloslavZaur.V esk republice je na poli dovozu a ob-chodusezemnmplynempednmhr-emspolenostRWE,tetnejvtev-ropskenergetickskupinasesdlem v Nmecku. Hlavnmi trhy RWE jsou N-mecko a stedn a vchodn Evropa. Ener-gizsobujecelkem44milionzkazn-k dc spolenost v esk republice je spolenost RWE Transgas, jej hlavn ob-chodn aktivity jsou dovoz zemnho ply-nu a obchod se zemnm plynem. Do sku-pinyRWEveskrepublicepat Bohumnsk 102/162Ostrava-Muglinov 712 00www.skatyl.cze-mail: skatyl@skatyl.cz; tel./fax:+420 59 624 23 24+420 59 624 02 70mobil: 602 744 310, 602 744 340, 602 744 330, 602 744 335plynovodyplynovodn ppojkyvnitn rozvody plynuv. HUP skn VSTAVBY PLYNOVOD A PLYN. PPOJEK PLYNOV ROZVODY STAVBYREG. STANIC SERVIS REGULANCH STANIC OPRAVY DOMOVNCH REGULTOR SVEN POLYETHYLENOVHO POTRUB ZEMN STAVEBN PRCE A AUTODOPRAVA TOPENSK PRCE A KOTELNY PRODEJ OPRAVA A KALIBRACE MANOMETRtel.: 417 539 204www.plynomont-teplice.cz plynomont.teplice@plynomont-teplice.czSvt prmyslu | www.svetprumyslu.cz 58listopad~prosinec2009RWE Distribun soustava STP NETiregionlnplynrenskspolenosti. RWE Energie (1. 6. 2009 dolo k fzi spo-lenostSeveroesk,StedoeskaZ-padoeskplynrensk),Vchodoesk plynrensk,Severomoravskplynren-sk a Jihomoravsk plynrensk zame-nnaprodejzemnhoplynukoncovm zkaznkm.Oddlenobchoduod distribucePlynrenstv prolo v posledn dob, po-dobnjakoelektroenergetika,velkou restrukturalizac. Ze zkona dolo k prv-nmuoddlenobchodusplynemod distribuce. V lednu 2007 se z kad z re-gionlnchspolenostformouvylen-nstipodnikuoddlilainnostdistri-bucezemnhoplynu.Regionln plynrenskspolenostisetakstalyv-hradn obchodnky se zemnm plynem. Nov spolenosti provozovatel distri-bunch soustav, dritel licence na dis-tribucidostalydonzvuslovoNet, nap.STPNet. Souasnstrukturaspo-lenosti RWE nen jednoduch, to je ale dno souasnou legislativou, vysvtluje Ing. Zaur. Nae spolenosti jsou pomr-nmlad,psobteprvepesdvaroky.. SpolenostRWE-STPNets.r.o.sezab-vvhradndistribucplynu.Napo-vinnost je spravovat distribun sousta-vuaumonitnediskriminanpstup k soustav vem obchodnkm s plynem a to ve pod kontrolou regulanho a-du,kterrovndefnujecenyzadistri-buci, dodv. Ing. ZaurInvesticedoobnovyJaksebudeveskrepublicevyvjet spotebaplynuvesrovnnnapklad s elektrickou energi? Pejde vtina do-mcnost zcela na plyn, i vzroste znovu poptvka po elektrickch pmotopech? Problmeskrepublikyjevtom,e nem dopracovanou energetickou kon-cepci,kIng.Zaur.Tentodokument by ml slouit zkaznkm a investorm, abysedobeorientovali,jaksebudou podmnky v energetice dle vyvjet. Ne-vyjasnn energetick politika sttu vy-tvchaosazkaznksitkome udlat jasnou pedstavu, jak bude situa-ce vypadat za pr let. Podl mho nzo-rusiplynudrzhruba25%podltrhu s energiemi. Vraznj nrst asi nem-eme oekvat, odhaduje. Skupina RWE provozuje 63 tisc kilome-trdistribunchstvechtlakovch rovn,upesujeMiloslavZaur. Zhru-ba67%obcvoblasti,kdepsobRWE, jednesplynofkovanch,ztohoobce nda 5000 obyvatel maj 99 % plynofko-vanost.Prostorproextenzivnrozvoj distribun soustavy ji nen. Dnen ne-pznivfnannahospodsksituace rovnzastaviladeveloperskprojekty frog most Ing.Vladimr JanochKAtoDICK oCHrANADodvka a mont zazen katodick ochranyKorozn a geoelektrick przkumn menProjektovn a revize elektr. zazen do 1 kVvstavbaanapojenplynovodzPEaocelivysazovnSTLaNTLppojekzPEaocelipiplnmprovoznmtlakuVstavbadomovnchppojekaplynovodPrmyslovplynovodyRevizeVladimr Admek, provozovna Kenov 19, 602 00 BrnoVstavba STL a NTL plynovodtel.: 602 537 607 724 285 520fax: 537 014 192e-mail: vladimir.adamek@adamek-plynovody.czJi dlouhou dobu uplatuj odborn zamstnanci frmy GASCONTROL sv znalosti a zkuenosti v oblasti plynrenstv. Tak dnes, tmpo 20 letech, zstv plynrenstv na domnou. Prbn ale roziujeme nae vrobn portfolio za elem rozloen podnikatelskho rizika. Proto jsme zaali realizovat nov projekty jako je vstavba CNG stanic, prmyslov adln klimatizace, expanzn turbny, realizace solrnch panel nebo bioply-novch stanic. Pi uskuteovn naich zmr nm vrazn pomh vlastn projekce, dky n jsme schopni celou zakzku realizovat vlastnmi kapacitami,v poadovanm rozsahu i termnech.GASCONTROL, spolenost s r.o.renomovan dodavatel v energeticeGASCONTROL, spolenost s r.o.Nov Svt 59a/1407, 735 64 Havov-Suchtel.: 596 496 411, fax: 596 412 397 gascontrol@gascontrol.cz www.gascontrol.cz Dodvky a servis plynrenskch zazen Regulace a men plynu, odorizace dlkovmen THT, TBM apod. VTL, VVTL plynovody, vodovody, kanalizace, OV Speciln prce na plynovodechmetodou T. D. Williamson Prmyslov klimatizace a chladic systmy Komplexn technick zazen budov Vstavba a rekonstrukce kotelena vmnkovch stanic Dodvky domovnch a prmyslovch plynomr Vstavba energocenter neomezench vkon Tepeln hospodstv Vstavba a servis CNG stanic Pestavba vozidel na CNG Vlastn vvojov tmSvt prmyslu | www.svetprumyslu.cz 60listopad~prosinec2009RWE Distribun soustava STP NETapibrzdilarozvojprmyslovchzn. Orientujeme se proto hlavn na , obno-vu a vyuit stvajcch st.Spolenost do distribunch st investu-jezhruba2,5miliardykorun,ztohot-m jedna a pl miliardy jde na obnovu st a jedna miliardy jsou penze vynalo-en na odkup st od obc. Na potku devadestch let nastala rozshl plyno-fkace podporovan sttn politikou, kte-rtrvalaadoroku2001.Zhruba11% stprovozovanchskupinouRWEdnes vlastn obce. Na snahou je tyto st vy-koupit a dostat do majetku spolenosti, atozjednohoprosthodvodujeli-ko obce nevytvej fnann zdroje pro dalobnovutchtost,snadnome dojt k tomu, e po ukonen jejich ivot-nostizdenebudesubjekt,kterbybyl schopen nebo ochoten je obnovit i re-konstruovat,vysvtlujeMiloslavZaur. Za zmnku urit stoj i to, e spolenost rozvjisvojispoleenskoulohune-malstkyvnujenacharitativnin-nost,zejmnapodporukonkrtnch projekt domov dchodc , vytypova-nch leben dlouhodob nemocnch., dtskch domov a pod. koly pro pt obdobHlavn prioritou ptch let bude obno-vadistribunchmstskchst.Dotto oblasti bude smovat 60 a 70 % naich investic.Zbvajcstvnujemenare-konstrukci vysokotlakch plynovod vy-budovanchvpadestchletech,kter sepomalublkekoncisvivotnosti, namodernizacimenspotebyplynu ajizmnnodkupyst,odpovd Ing. Zaur na otzku, na co pjdou penze pedevm.Hlavn vzvou zstv novela Energetic-khozkonaajehoprovdcvyhlky nov defnujc nkter povinnosti, kter distribunspolenostimussplovat. Krom implementace proces souvise-jcchsnovmipovinnostmisezam-menazvenkvalityslubebpronae zkaznky,obchodnkysplynem.Mimo jinpipravujemewebovportlypro elektronickpstupy.Clemjevytvoit komunikan kanl pro vyizovn bn agendy spojen s pstupem k distribu-n soustav i zmny dodavatele plynu, uvd jednatel spolenosti RWE STP Net adodv,eoprotipvodnmnepli slibnm oekvnm se trh s plynem ve-liceaktivnrozvinul.Kadmsczhru-ba dva a ti tisce zkaznk zmn sv-ho dodavatele plynu. Aktivita otevenho trhu je vrazn a my na ni musme umt reagovat, k jednatel, Ing. Zaur.TECHKO, spol. s r.o.Pracovist:Plynrensk 1, 657 02 BRNOProjekce a vroba technologickch zarzen pro plynrenstv regulacn stanice plynu a plynov kotelny plynov filtry, elektrick a teplovodnpredehrvaceplynu dlkov prenos dat a rzen provozuregulacnch stanic vroba, montz, opravy a revize plynovch,elektrickch a tlakovch zarzen jmky, nvarky, srouben: 532 227 297532 227 361fax: 545 215 177email: techko@techko.czhttp: // www.techko.czVstavba plynovod spol. s r.o.Pavelkova 18, 772 00 Olomouctel.: 585 311 986, tel./fax: 585 311 976e-mail: info@vp.cz, web: www.vp.czSoukrom stavebn spolenost Vstavba plyno-vod spol. s r.o., Olomouc byla zaloena v roce 1991. Za osmnct let bylo postaveno stovky kilometr plynovod vetn vce jak dvaceti plynofkac obc v Olomouckm a Severomorav-skm kraji. Nen vjimkou innost frmy i v Jiho-moravskm kraji. Firma je oprvnna provdt stavby plynovod z plastovch materil PE, tak ocelovch, bez omezen tlak i dimenz (VVTL, VTL, STL, NTL). Nae spolenost je od roku 1998 lenemASPP Asociace stavitel plynovod a produktovod. Od roku 2000 dritelem CERTIFIKTU SYS-TMU ZEN JAKOSTI, kter byl schvlen spolenost Lloyds Register Assurance. Od roku 2008 je frma dritelem certifkt od spolenosti VVU, a. s. Ostrava Radvanice. CERTIFIKT SYSTMU MANAGEMENTU JAKOSTI SN EN ISO 9001:2001CERTIFIKT SYSTMU MANAGEMENTU BEZPENOSTI A OCHRANY ZDRAV PI PRCISN OHSAS 18001:2008CERTIFIKT SYSTMU ENVIROMENTLNHO MANAGEMENTUSN EN ISO 14001:2005Stavebn divize: plynrensk stavbymonte a opravy plynovod a plynovodnch ppojek z oceli a PE bez omezen tlak a dimenz (VVTL, VTL, STL, NTL)vroba, monte, opravy a drba novch a stvajcch regulanch stanicvstavba, opravy a drba zazen protikorozn ochranyspeciln technologie (stresstesty, hydraulick tlakov zkouky, prce pod plynem atd.)bezvkopov pokldka a rekonstrukce plynovodvodohospodsk stavbypozemn stavbyCertifkty: ISO 9001:2009, ISO 14001:2005, OHSAS 18001:2008, ISO 3834-2, GAS . 0171/2009STREICHER, spol. s r.o. Plze K Lomu 426, 332 09 tnovicewww.streicher.czStavebn a strojrensk divizewww.glumbik.cz, e-mail: glumbik@glumbik.cz, tel.: 596 623 445, 596 623 441, 596 624 941, fax: 596 621 081Vstavba a opravy NTL, STL, VTL, VVTL plynovod a produktovodVroba a monte trasovch uzvr a armaturnch uzlRehabilitace plynovod a produktovodVroba a monte univerzlnch bezdrbovch oplocenekNapojovn potrub pomoc navrtvekDemonte potrub bezplamennm zpsobemPohotovostn slubaZemn prceInenrsk innostProjektovnRevize a zkouky plynovch zazenStavebn dozor Svesk dozorGLUMBK s.r.o.Novovesk 1261/5709 00 Ostrava Marinsk HoryKOSOGASS inenring, s.r.o.ansk 1754, 251 01 anySpolenost zajiuje vstavbu plynovod vech tlak a dimenz.Dritel certifktu ISO 9001:2001, Oprvnn GAS v rozsahu G-S5, P2Firma je smluvnm partnerem spolenosti RWE GasNet s.r.o. na realizaci rekonstrukc a oprav plynovod.kontakt: kosogass@kosogass.cz, tel.: 323602149, fax.: 323604550, www.kosogass.czSvt prmyslu | www.svetprumyslu.cz 62listopad~prosinec2009BRUSHSEMs.r.o. NejlepturbogenertorynasvtPoptvkapoenergiisenavzdorysou-asnkrizicelosvtovplynulezvyuje abudoucvvojseneobejdebezvstav-bynovchelektrren.BRUSHSEMs.r.o., ktermezisvojezkaznkytgiganty typuGeneralElectriciPratt&Whitney, jakoi mstnelektrrenskspole-nostiEZaSlovenskelektrrne,sechce natomtovvojiaktivnpodlet. BRUSH SEM s.r.o., prudce rostouc a dy-namicky se rozvjejc spolenost se sd-lem v Plzni, kter spn konkuruje na svtovchtrzch,jesoustdivizeBru-sh Turbogenerators. Zabv se zejmna vrobouturbogenertorovkonech 50 a 150 MW, ale doke vyrobit turbo-genertoryaovkonu1000MW.Dva takovdodalaprojadernouelektrrnu Temeln.Spolenostvyvjaprodv svojevlastnvrobky.Samostatnm oborem je vvoj a vroba budicch sou-prav pro genertory. Spolenost se tak zabvposkytovnmservisunagene-rtory velkch vkon. Tradicevrobygenertordoelektr-ren, ze kterch dnes pochz valn vti-naelektrickenergieproudcdoes-kch podnik a domcnost, byla v Plzni zaloenajivroce1924.Zvod,kter bylpvodnsoustskupinykoda Energo, se v roce 2001 stal v rmci akvi-zicefrmouFKIsoustspolenosti BRUSH, nejvtho nezvislho vrobce genertor na svt, kter je dodavate-lemprovrobceplynovchiparnch turbn.VrobkyBRUSHjsouvprovozu ve 130 zemch svta v cel ad prmys-lovch odvtv od petrochemie pes t-ebn prmysl a tk strojrenstv a po energetiku.ZvodvPlznisestaltetm vrobcemturbogenertorskupiny BRUSHpotovrnchveVelkBritnii a Nizozemsku. Od loskho roku je no-vmvlastnkemskupinyBRUSHBritsk frma Melrose Plc.Svt prmyslu | www.svetprumyslu.cz 63listopad~prosinec2009FlexibilitaarychlostNapotkunovhotisciletsesnstu-pem tehdejho vlastnka zmnil tradin vrobnsortiment.Spolenostsesou-stedilanavrobusynchronnchdvou-plovch, vzduchem chlazench gener-torajedodavatelemprofrmy,kter produkuj plynov turbny od 15 MW do 150 MW vkonu. Tento obor se stal hlav-nmvrobnmprogramemamenst produkce se dodv ostatnm producen-tmparnchturbn.Dozahraniputuje 80%objemuvroby.Naopakvoblasti servisu zstv hlavnm odbytitm es-krepublikaaokolnzem.Spolenost zajiuje opravy a servis pvodnch stro-j, piem v poslednch letech se zam-ilahlavnnamodernizacijadernch elektrren. Natrhujesiceceladakonkurennch frem,aleBRUSHtsesvdlouholet tradice,kvality,odbornostiapedevm fexibility.Spolenostjeschopnadodat stroj typu DAX 7 o vkonu 50 a 60 MW proplynovouturbnuodokamikupo-tvrzenobjednvkypotermnexpedici zhrubado14tdn.Jetopedevm dkyskutenosti,ejsounabzenyavy-vjeny typov ady stroj. NovvrobkyBRUSHpravidelninvestujedonovho vrobnho zazen s clem zvit produk-tivituprce,zkrtitprbnoudobuv-robyasniovatzsoby.Pklademjene-dvnvytvoennovlinkyprolisovn statorovchplechodamerickfrmy Rowe Machinery and Manufacturing. Pro truhlrnu nechala spolenost BRUSH zre-konstruovatnevyuvanoubudovuvod-nhohospodstv.Zcelanovmprst-kemdofremntechnologickzkladny je nov horizontka na obrbn koster v-robk,kterpodstatnmzpsobem Svt prmyslu | www.svetprumyslu.cz 64listopad~prosinec2009BRUSHSEMs.r.o. NejlepturbogenertorynasvtBRUSHSEMs.r.o.Vrobasynchronnchgenertorodroku1924Oekvanpoetstrojvyrobenvroce200969ksOekvantrbyvroce20092071milKOekvanROSvroce200914,9%urychluje cel vrobn proces, dolo k in-stalaciautomatickchlisovacchlinek, zsadn modernizaci vyvaovacho tune-luatakinstalaciautomatickovjeky statorovch ty MICAMATION. Ztechnickhohlediskajenejblimc-lem spolenosti rozit typov portfolio modernch vzduchem chlazench stroj a k vkonm do 250 MW a mimo stva-jczkaznky,ktermijsouvrobciply-novch spalovacch turbn, je snaha dle aktivnji rozvjet obchodn vztahy s dal-mi vrobci parnch turbn.Dalmstrategickmzmremjesnaha orealizacidodveknovchgenertor propipravovanblokynovchjader-nchelektrren.Vsouasndobje spolenostspnvservisninnosti pro stvajc jadern bloky v esku a na Slovensku.Nazkladjipodepsan smlouvyjedodavatelemgenertor pro dostavovan jadern bloky ti a ty-i v Elektrrn Mochovce na Slovensku. Posunkvymu vkonuspolenostiHospodskkrizesenaenergetickm sektoru u vrobc technologickch za-zenprojevujesmrnmzpodnmza ostatnmioboryaspolenostzazname-nalapokleszakzekoprotipvodnmu plnu o 1020 %. V prvm pololet pt-horokuzashnetentopropadvroby spolenostnejvce.BRUSHvaknatuto obtnou situaci reagovala s pedstihem razantnredukcnkladanepznivou situac e velmi spn, kdy i pi pokle-sutrebudrujetrvalrstzisku. Vsou-asndobspolenostdzvenv-konnostiazefektivnnsvinnosti i v nepzniv ekonomick situaci pomo-c takovch nstroj jako je napklad 5S, abybylapipravenavdokonalkondici nazvenoekvanpoptvky.Stm souvis i stabilizace souasnho stavu za-mstnanc na zhruba 1000 pracovnk.Veden spolenosti v nedvn dob upra-vilostedndobplnydalhovvoje tak, aby budouc vhled odrel svtov trend poptvky po vzduchem chlazench strojch, kter se vkonov pohybuj oko-lo 250 MW a ve. Obor vzduchem chla-zench turbogenertor s vysokm vko-nemjeoblast,kdechcespolenost BRUSH zaujmat pevnou pozici na svto-vm trhu dodavatel pro energetiku.PROVOZ OVNA: AAC Pragocel, s.r.o., ul. Jiho ze Vtelna 1731,193 00 Praha 9-Horn PoerniceE-mail: aacpragocel@aacpragocel.cz Tel.: 284 092 339 Fax: 284 092 340 Hutn materilytrubky, profily U, I, HEA, HEB, L, T,jakly, armovac st, betonskocel, plechy ern, nerez i pozink. Ohbnbetonsk vztue dle vkres Tsnc materilyfirmy TEMACAACPragocel12.6.200915:22Strnka 1www.petrometal.cz Tel:+420553662990,Fax:+420553662991 Dodvky a kompletace potrubnch systm, armatur a hutnho materilu dle norem EN, API, ASTM, ASME.ultrazvukov prtokomry avortex prtokomry kapalin, plyn a pryhmotnostn prtokomry rheonikanalyztory kyslku a binrnch plyn analyztory vlhkosti v plynech a nevodnch kapalinchnedestruktivn kontrola materilPANAMETRIA CZ s.r.o.Krov 472/47, Praha 5tel./fax.: +420 257182437www.panametria.czDistributor frem GE Sensing (Panametrics)Delta FMETA VisionObrbn elektroizolanch materil Vyztuujc materil pro kompozity Vrstven izolanty Vodie a kabely Mdn a hlinkov vodie pro vinut Technick psky Lepic psky Sklenn tkaniny Trubiky Kvalita je garantovna certifktem ISO 9001:2001 Nabzme kompletn servis slueb pro nae zkaznky. www.labara.cztel.: 566 533 128Svt prmyslu | www.svetprumyslu.cz 66listopad~prosinec2009eskdrhy,a.s. Po kolejch pohodln a rychleOblibaeleznindopravysetrvale zvyuje,atonejenzdvoduhustjho provozunasilnicch.Nakolejevesk republicevyjddennvcenesedm tiscvlakD,kterpepravvprm-ruplmilionucestujcch.Nejvtho elezninhopepravceuns,akciovou spolenosteskdrhy,netebanijak pedstavovat.Mlokdoalejiv,kjakm organizanm zmnm vcel oblasti spo-jenseeleznicvposledndobdolo. Zeptalijsmesenmstkagenerlnho editeleDa.s.prosprvumajetku,Ing. MilanaMatzenauera. Skupinaeskdrhy,kterseme pochlubitstoedestiletoutradic,po-skytuje komplexn sluby v oblasti elez-ninpepravyanvaznchslueb.Do konce ervna 2008 byly podnikem, kter veskrepublicezamstnvalnejvce lid.elezninosobndopravapedsta-vujejednuzezkladnchinnostes-kchdrah,a.s.,.Mezihlavnodbratele slueb v osobn doprav pat kraje a stt zastoupenMinisterstvemdopravyR. Spoje eskch drah zajiuj pepravu na celmzemrepublikycestujcmo-houvyuvatosobnvlakyvtkodo-stupnchhorskchoblastech,inejmo-dernjdlkovvlakyEuroCity,je spojuj evropsk metropole.eskdrhybylyaduletkritizovanza nzkoukvalitucestovn.Tojejiminu-lost. Vltsedrahmpodailoobnovit deset vagn prvn tdy, nyn m pipra-Svt prmyslu | www.svetprumyslu.cz 67listopad~prosinec2009Svt prmyslu | www.svetprumyslu.cz 68listopad~prosinec2009eskdrhy,a.s. Po kolejch pohodln a rychleven prototyp vnitku vagn druh tdy. Podnik slibuje, e omlazovac krou pro-jdou bhem nkolika msc destky va-gn. A estetick pravy nejsou jedinou zmnou, kter se ve spolenosti v nedv-nm obdob odehrla.InternzmnySkupinaprolavposlednchletechroz-shlou reorganizac s clem zvit efekti-vituelezninpepravyazlepitsluby pro zkaznky. Milan Matzenauer shrnuje vvojskupinyodpotkunovhotisci-let takto: D, a.s. vznikla k 1. 1. 2003, a to nazkladtransformanhozkonaD, s.o. vedle D, a.s. byla zaloena Sprva eleznindopravncesty,s.o.Dpot podnikalyvoblastechosobndopravy, nkladndopravy,sprvyinfrastruktury azenprovozu.SDCzastupujestt jakovlastnkaeleznindopravncesty a vykonv funkci investora do elezni-n infrastruktury.Tm ovem organizan zmny neskoni-ly.Koncemroku2007dolokvylenn nkladndopravyzaloenmD-Car-go,a.s.Dalmvznamnmmilnkem transformaceeskchdrahacelhoe-lezninho systmu esk republiky bylo vylenn sprvy infrastruktury v polovi-n roku 2008: SDC pebrala funkci pro-vozovatele drhy a D, a.s. nyn podnika-jvoblastechosobndoprava,nkladn doprava,zenprovozuasprvanemo-vitost. Kusprcesclemvybudovatmodern evropskouspolenost,kterefektivn slou svm zkaznkm, ale jet zbv. Hlavnskalprorozvojeleznicevle-gislativnrovinspovvdlouhodob chybjcmzkonoveejndoprav, k Milan Matzenauer. V rovin provoz-njepakzsadnmproblmemvnitn dluh,kterlzeidentifkovatsnadve vech segmentech, ze kterch se systm elezniceskld.Podudrovanost,po-dinvestovanost je kritick problm kole-jovchvozidelinemovitost(budove-lezninchstanic).Tksesamozejm istavebazazeneleznininfrastruk-tury,ikdyzdesepecejenpostupn epedevmvstavbouelezninch koridor zajiovanou SDC. ProkomfortzkaznkV ptch letech se chce spolenost es-k drhy zamit na celou adu zlepen, jejichclemmmtdalzatraktivnn tohototypudopravyazajitnvtho pohodlcestujcch.MilanMatzenauer, kter se v rmci svch kompetenc zab-v pedevm nemovitm majetkem, vy-jmenovvhlavnpriority: Chcemeop-timalizovathospodaensnemovitm majetkem,comimojinznamensys-tmov een pe o veejn pstupn prostory elezninch stanic, tedy pede-vmekrny,haly,aleiveejntoalety nebopedndranprostory.Krom toho se chceme soustedit vhradn na sprvu budov elezninch stanic, ostat-n budovy budou jako zbytn odprod-ny. Na zklad vbrovho zen na ex-ternhododavateleklidovchslueb dojdekzavedenjednotnhosystmu vkonu, odpovdnosti a kontroly prov-dn klidu a pedevm zven rovn, kompletn facility management technick sprva budov sluby PO a BOZP ofce support services servis a revize vybranch zazenwww.abfacility.comOS Vrtkya.s.jemodern,technickyvyspel,dynamickysa rozvjajcaspolonossbohatoustrojrskouaelektrotechnickou tradciou.Vosvojejnovodobejhistriisaspeneprezentovala zvldnutmiprocesmivrobnovchelektrickchadieselelektric-kch vlakovch jednotiek, ako i novmi koncepciami vrob osobnch vozov. V novembri 2001 v rmci recertifkanho auditu spolonos spene splnilapodmienkyzskaniacertifktusystmumanarstvakvality poda novej normy ISO 9001:2000. Voktbrir.2004OSVrtkya.s.potvrdilasvojsystmovprstup kzlepovaniusvojejinnostispenoucertifkciousystmuenvi-ronmentlneho manarstva poda eurpskej normy ISO 14 001. Naespolenostzskalavoktbri2008certifktpodanormyIRIS vdvochjejrozsahochvrozsahu.18.Koajovvozidlakotvrt spolonos na svete a v rozsahu . 1 Skria vozaako sma na svete. Kontakty:OS Vrtky a.s.Dielensk Krun 2, 038 61 VrtkySlovensk republikae-mail: zos-vrutky@zos-vrutky.skweb: www.zos-vrutky.skKrnovsk opravny a strojrny s.r.o.Star Jenick 1556/1 CZ- 794 01Krnovtel.: +420 554 605 400fax: +420 554 605 401e-mail: kos@kos.czwww.kos.cz1872TRADICE ZAVAZUJEvroba, rekonstrukce,modernizace a opravy osobncha nkladnch elezninch kolejovch vozidelvroba, rekonstrukce a modernizace tramvaj vroba a opravy historickch kolejovch vozidel strojrensk vrobaSvt prmyslu | www.svetprumyslu.cz 70listopad~prosinec2009eskdrhy,a.s. Po kolejch pohodln a rychlekvality a innosti klidovch prac. Kro-m toho chceme ve sprv nemovitost obnovit osobn odpovdnost.Hlavnmpartneremspolenostivrmci revitalizaclokalitelezninchstanic budou msta a kraje. Nemovitostn pro-jekty zaloen na spoluprci s externmi obchodnmispolenostmimajbt podrobenypsnanalzestm,epo-kraovat budou jen ty s prokzanou per-spektivou.Investicedonemovitostbu-dourealizovnykomplexn,tzn.vedle vlastn rekonstrukce budovy i jej infra-strukturybudevdyeencelprostor apedndra(odstrannnefunknch, nevzhlednch pstaveb, sklad, skldek, vegetace, atp.) tzv. rekultivace ploch. Bude v ptch letech eleznin pepra-va pedstavovat vznamnou konkurenci jinm druhm pepravy, pedevm pe-prav silnin? Odpov na tuto otzku jejednoduch:roveakomfortvlak, kvalita parametr dopravn cesty a v ne-posledn ad stav, istota a kultura pro-stedelezninstanice.Jakmilebude vtchtoaspektechdosaenopoteb-nchstandard,nemusseeleznice konkurence jinch druh pepravy ob-vat, tvrd nmstek.eskdrhyaEvropaVliv evropsk legislativy je patrn pede-vmvmeliberalizace,kterbylado systmu esk eleznice vnesena. To pro eskdrhypinrelativnnovpr-vek pmou konkurenci na kolejch. Na tutosituacijsmepipraveni,vtmeji, protoesedomnvm,eizdravkon-kurencemenapomocirenesancie-leznin dopravy u ns, komentuje situ-aci Milan Matzenauer.Projekty realizovan s podlem fond EU bylydosuddomnoupedevmSDC (infrastrukturn projekty koridory). Po-stupnsevakdottooblastizapojuj v rznch formch i D, a ji jako parti-cipant na programech ROP nebo v aktiv-nlozeprorealizacistavebumouj-ccherpatpodporyOperanho programuivotnhoprosted.Progra-movacobdobEvropskunienalta 20072013 otevr monost spolufnan-covatobnovuamodernizacivozidlov-ho parku z penz z evropskch fond na zklad Operanho programu doprava.Vm tomu, e v horizontu nkolika let seeskdrhystanoumodernm,f-nannstabilizovanmdopravcemprv-nvolbynaliberalizovanmeskm trhu,doufMilanMatzenauer.Toje vize,kteroujsmesivytyiliachcemej doshnoutdoroku2012.Vnjmpod-mnkm,tedyfnannkrizi,rozpoto-vmkrtmnebonaopakoekvan vy podpoe veejn dopravy, budeme pizpsobovatmetody,postupyihar-monogramy ale svou vizi chceme reali-zovat bez ohledu na tyto vnj podmn-ky, k na zvr.VVOJ, VROBA A PRODEJ KOMPONENT PRO KOLEJOV VOZIDLASKD TRADE, a.s. Kolbenova 917/5d, Praha 9 CZ-190 00, esk republikaTel.: +420 266 035 303, 266 035 306, tel./fax: +420 266 035 304, e-mail: skd@skd.cz, www.skd.czEN ISO 9001 : 2000VVOJ, VROBA A PRODEJ KOMPPOEN ISO 9001 : 2000Provdn staveb Projekce a inenringProvozovn vleek Provdn staveb: eleznin stavby pejezdy pravy ploch svaovn kolej jebov drhy kolejov drky pro vozky v prmyslovch halch chemick huben plevel, vez vegetace dohled a drba na vlekch kolejov vhy, rampy, nstupit propustky a pkopyzpk@zpk-ds.czwww.odp.czREALIZACE SYSTMPRO ODBAVEN CESTUJCCH NA ELEZNICIS BEZKONTAKTNMI IPOVMI KARTAMIPRO MOBILN PRODEJ ZBO A SLUEBeen pro Penosn osobn pokladny POPTechnick podpora systmu In-kartaSvt prmyslu | www.svetprumyslu.cz 72listopad~prosinec2009DCargo,a.s. Investicedobudoucnosti1. D Cargo poptv formou veejnho vbrovho zen provozn vry a do ve 1,8 miliar-dy korun. Pro? Nkter mdia nepesn informovala, e DCargoshnnovprovoznvry a jejich vi zaokrouhlila rovnou na dv miliardy.Pravdajetakov,ejsmese unsvefrm,vrmciprotikrizovch spornchopaten,rozhodlipoase znovupehodnotitmj.ismluvnvztahy s bankovnmi stavy a nahradit stvajc vrynovmi,slepmipodmnkami. DCargototidisponujevry,kter byly sjednny jet ped vznikem samo-statnakciovspolenostiDCargo, tedypedvcenedvmalety.Zatu dobusevraznzmnilypodmnkyna bankovnmtrhu.Protonynuzrlas znovusiotestovatpodmnky,aproto jsmetakzveejnilipoptvku,pochopi-telntransparentnformouveejnza-kzky.Podrobnostijsoudostupnvin-formanmsystmuEvropskunie oveejnchzakzkchnainternetu. Vzsadsiodtendruslibujemevybrat vce rznch fnancujcch subjekt, kte-rposkytnouprovoznfnancovnve formkontokorentncharevolvingo-vchvr.Objemjsmestanovilimaxi-mlnmlimitem1,8miliardykorun, ikdystvajcvrydosahujrovn jen nco pes 1,5 miliardy korun. V pod-mnkchtendrujsmenastaviliicelko-vouvrovouangaovanostujednoho bankovnho stavu limitem 600 milion korun.vrybymlybtposkytovny nadobuneuritousvpovdnlhtou 180 nebo 90 dn. Vm, e tmto krokem doshnemevhodnjchpodmnekf-nancovn.Nejednsenmpouze orokovoumru,aleidalparametry. Rovnpomocdiverzifkacebankov-nch stav rozlome a tm i snme ri-zika pro spolenost. 2. V jnu jste oznmili, e chcete prodat pes 1100 vagon a nsledn si je pronajmout zpt na deset let. Jak jsou dvody tto operace?Forma zptnho leasingu je povaovna za naprosto bn nstroj, kter vyuv ada frem na trhu, a to nejen v krizi, ale protoe se to vyplat. D Cargo dlouho-dobhlednejrznjzpsobyfnan-covninvesticdosvhovozidlovho parku,kterbyldlouhodobzanedb-vn,anavcsestrukturapoptvkypo jednotlivchadchtedytypech vozneustlemn.Protojsmevypsali veejnouzakzkunazptnleasing v dlce deseti let, kter se tk piblin 1100nkladnchvozzcelkovhopo-tucca26tiscelezninchvoz,kter D Cargo provozuje. Touto operac chce-me zskat dlouhodob zdroje, abychom mohlirealizovatdalinvestinzmry aobecnposlitdlouhodoboufnann stabilitufrmy.Krtkodobfnannpo-Svt prmyslu | www.svetprumyslu.cz 73listopad~prosinec2009Svt prmyslu | www.svetprumyslu.cz 74listopad~prosinec2009DCargo,a.s. Investicedobudoucnostiteby D Cargo jsou pln pokryty a zde problmnemme.DCargopatmezi odbratele s velmi dobrou platebn mo-rlkou. Nedvno jsme vyhlsili obdobn tendr na cisternov vozy, ve kterm jsme obdrelijedinounabdku.Vyhodnotili jsme ji jako nevhodnou, take jsme za-kzkunakonecneuzaveli.Shodnoce-nmcelhoprojektuzptnholeasingu vak musme pokat do konce roku, kdy vyhodnotme doruen nabdky - v sou-ladu s podmnkami soute.3. D Cargo se letos po ziskovch letech propadlo do ztrty v dsledku krize a bytku zakzek na doprav-nm trhu. Za ti tvrtlet roku spolenost vykzala ztrtu 365 milion korun. Jak se snate tento stav zvrtit?Dovolil bych si ci, e ten leton propad zpsoben kriz se u u ns zastavil a do-konceseblsknalepasy.Najednu stranu,takhlubokpoklescelhotrhu peprav a o 30 % u ns a a o 40 % v n-kterchevropskchzemchoekval pedrokemsnadjenmlokdo.Pokles prmyslovvrobyaobchoduns,stej-njakovechnydopravce,bezdiskuse thlvkonovdol,tonelzepliovliv-nit. Na druhou stranu jsme nelenili, krize nspinutilazmnitobchodnpolitiku, provst reorganizaci provoznch proces, vceetitvevechoblastech,odmzdo-vchnkladpesprovozapomarke-ting.Firmujsmedostozdraviliaase pt rok naplno projev dsledky naeho protikrizovhobalku,budemesilnj nepedkriz.Uletosjsmesezatet tvrtletdostalioptdozisku,byzatm jen 6 milion korun. Posledn sla tuto zmnutrenduklepmuzcelapotvrzuj. Firma sice za cel rok doshne ztrty (EBT) piblin300milionkorun,toprotoe mme pomrn vysok odpisy zhruba 1,1 miliardy korun. Take zisk ped zapo-tenm rok, dan a odpis (EBITDA) oe-kvmevhodnotkolem800milion korun. Z toho vyplv, e nemme dn potescashfow.Vsouasndobse-stavujemepodnikatelskplnnapt rok, kde po stzlivm vyhodnocen vech vliv ji znovu potme se ziskem (EBT) ve vi 150 milion korun.4. Jak vypadaj posledn aktuln vsledky objem peprav, trby, hospodaen? Nejlpe nyn meme porovnat tvrtlet-nvsledky.Vetetmletonmtvrtlet jsmepepravili17,7milionutunzbo, co je ve srovnn s pedchozm druhm tvrtletmnrstobjemupeprav o15%,obdobnjetaknrstoproti prvnmutvrtletroku.Celkovtrby spolenosti za tet tvrtlet in 3,4 mili-ardy korun. Ve tetm tvrtlet spolenost DCargodoshlakladnhovsledku hospodaen (EBT) ve vi 6 milion ko-run,zatmcovprvnmtvrtlettobyla ztrta-161milionkorunavdruhm tvrtlet -210 milion korun. VsamotnmmscizDCargope-pravilo6,3milionutunavykzalozisk ped zdannm (EBT) dokonce 59 milio-nkorun.Zetvrtletnchvsledkspo-lenostijepatrntrendpostupnse zvyujchoobjemupeprav,vetreb i dalch ukazatel hospodaen frmy. To potvrzujtakvsledkyzajen,vekte-rm jsme pepravili tm sedm milion tunzbo,cojedosudletonnejvt msnobjem.Srovnme-litoteba s necelmi 5 miliony tun v letonm dub-nu, je to nrst objemu peprav o 40 %. Na tchto pozitivnch vsledcch se proje-vilobratvobjemuprmyslovvroby, tedy zven pepravn poptvka, co lze povaovatzazetelnznmkyoiven trhu. Urit vak frm tak pomohlo pi-jet tzv. protikrizovho balku. ada inter-nchopatenumonilaposlitobchodn strategii frmy. Tm, e jsme optimalizovali vnitnprocesy,jsmenalirezervyvpro-voznoblasti,takednesjsmeschopni zvldnout srovnateln objemy peprav za ni reijn nklady. Nesmm opomenout snenpotuzamstnanco11%,co pedstavuje cca 1 200 zamstnanc. Dle byl ve frm zaveden institut sten ne-zamstnanosti, take zamstnanci v dob, kdy nen dostatek prce, stdav zstva-jdomaza60%mzdy.Musmocenit vstcnpstupzestranyzamstnanc a odborovch organizac, protoe pocho-pili,ejezapotebvnronmobdob thnout za jeden provaz. Dsledky vti-ny spornch opaten se vak pln proje-v a v prbhu roku 2010.5. Kterm komoditm se nyn da a kter naopak stagnuj?Nejvtpoklespepravnpoptvkyfr-mazaznamenalautkhoprmyslu, tzn.vkomoditeleznrudaaelezo. Pokles v oboru hutnictv v letonm prv-nmpololetkoprujetakvraznpro-pad peprav o vce ne 50 %. Narozdl od konce loskho roku se letos tak proje-vilniobjempepravhndhouhl, atozdvodumenspotebyspole-nostiEZvdsledkupoklesuvroby elektrick energie, asi o 15 %. Meziron poklesvdsledkukrizeutrplasamo-zejmvtinapepravovanchkomo-dit,vprmruo30%potkemroku, dnes je to vak ji jen 24 %. Naopak u ko-modity potraviny a zemdlsk vrobky zaznamenvmemezironnrst o 17 %. Pro pepravy obil jsme vak mu-selizajistitpotebnspecializovanvo-zovpark.Taknstpokraujcz-jemokombinovanoudopravu,kter zaznamenalajenmenmezironpo-kles (-18 %). Pozitivn se na pepravnch objemechprojevilozavedenrotovn-ho v okolnch zemch, kdy se nm poda-ilozskatnapkladnovtranzitnpe-pravyautomobilDaciazRumunska. V oblasti automotive, krom peprav pro zvodykodaAutoaTPCA,taktrvale roziujemespoluprcisautomobilkou Hyundai v Noovicch.Pozn.: slice u kad zem znamen poet msc v roce, kter jsou u dan zem porovnvny (jednotliv zem vykazuj sv statistick data v odlinch termnech)Zdroj: Statistika UIC (Mezinrodn eleznin unie), 2009, www.uic.orgVvoj eleznin nkladn dopravyv EvropPepravn vkon (v tunokilometrech) v roce 2009v porovnn se shodnm obdobm v roce 2008Svt prmyslu | www.svetprumyslu.cz 76listopad~prosinec2009DCargo,a.s. Investicedobudoucnosti6. Jak se mn trh v dsledku krize?Dopady hospodsk recese se projevily na celm dopravnm trhu, jak u elezni-ndopravy,takikamionovdopravy, kter je pro ns nejvt konkurenc. Po-mr trnch podl obou druh nkladn dopravyje77%silninku23%elez-nin.Sohledemnaprovzanostelez-nindopravystkmprmyslem a energetikou je dopad krize u eleznice bohuelvy.Napokleseleznindo-pravymlyvprvnmpololetnegativn vliv tak nzk ceny silninch dopravc, kterbylynavcpodpoenynzkouce-nounafty.Dsledkembylcenovboj s autodopravci, kter ns nauil vt fe-xibilitiobchodndravosti.Kromob-jektivnhosnencelkovhoobjemu pepravjedalmnegativnmdsled-kemreceserozmlovndvevtch dodvekdomenchobjem.Vtomto segmentujednotlivchmenchzsilek mjednoznankonkurennvhodu kamionovdoprava.Bhemrecesedo-lokdalmuzostenkonkurennho prosted,vektermprvsilnindo-pravci, u nkterch v zjmu svho pei-t,zaalinabzetsvslubyzatakka nkladov ceny, aby byli schopni splcet leasingovspltkyapekalitaknep-jemn obdob krize.Krom dopravnho trhu existuje ji adu lettakliberalizovaneleznintrh,na ktermpsobadasoukromchelez-Ing.JosefBazalaJosef Bazala (53) vystudoval Vysokou kolu dopravy a spoj ve slovensk ilin. V es-koslovenskchaeskchdrahch(D)psobodroku1981. Vroce1995podobut msc pechodn zastval funkci generlnho editele D. V letech 1996 a 2003 p-sobilBazalavsoukromzasilatelskspolenostiSpedi-transPraha.Vroce2003se vrtil do eskch drah, a to na pozici 1. nmstka generlnho editele. V letech 2005 a 2008 byl pedsedou pedstavenstva a generlnm editelem D. Bhem celho ob-dob20032008bylinicitoremrestrukturalizaceD,jejmclembylodokonen transformace D, ale tak zefektivnn innost a proces, sniovn nklad, zven produktivity prce, zethlen spolenosti a zlepen obchodn politiky. Hlavnm ko-lem transformace bylo postupn vylenn nejdve servisnch a doplkovch innost do samostatnch dceinch spolenost, v prosinci 2007 pak i nkladn dopravy do D Cargo, a. s. V roce 2007 D poprv ve sv historii vykzaly kladn hospodsk vsle-dek se ziskem 53 milion K. Od nora 2008 je Josef Bazala pedsedou pedstavenstva a generlnm editelem dcein spolenosti D pro nkladn dopravu D Cargo, a. s. Josef Bazala hovo anglicky, nmecky a rusky. Mezi jeho zliby pat historie a cestovn, oblbenmi sporty jsou kopan, tenis, golf a achy. Je enat a m ti dti.Svt prmyslu | www.svetprumyslu.cz 77listopad~prosinec2009ninchdopravc.Jdezpravidlaospo-lenosti,kterseetablovalyzvleko-vchprovozchemickch,dlnch, stavebnch nebo ocelskch spolenos-t.Krizeovlivnilakonkurennbojtak mezijednotlivmielezninmidoprav-ci, D Cargo m vak v tomto ohledu v-cemn vyrovnanou bilanci. 7. Jak vypad situace v cizin? Jak postihla krize zahranin eleznin dopravce? Dopadykrizenavechnyevropske-leznin dopravce jsou v podstat vude obdobn. V Nmecku a Rakousku dolo kesrovnatelnmupoklesupepravnch vkon jako u ns, jen o cca 25 %. V ad dalch evropskch zemch se vak pot-kalisvympropadem.Napkladpo-klesnrodnhodopravcenaSlovensku, v Polsku, Maarsku, Itlii, Francii i Belgii byl nkde v rozpt 30 a 35 %, v balkn-skchsttechbyldokoncejetvy. Ztohotohlediskapatmespolen sNmciaRakuanyskutenknejlep-mvEvrop.Dalekovcevypovdajc porovnn vyplv ze sledovn dopadu krize do hospodaen spolenosti. V tom-to ohledu ns krize, prv dky tm pro-tikrizovm opatenm, co pijmal mana-gement v prbhu celch poslednch 12 msc,pokodilavesrovnnsokolm relativn mlo. Dopad krize do vsledku hospodaen D Cargo v du stovek mi-lionkorunjesicesamozejmnep-jemn,alevpodstatjetpomrn nzkoprotiostatnmdopravcmvEv-rop.Podledostupnchzdrojzazna-menajpedneleznindopravcivEU konkrtn teba Nmecko a Polsko, ale idalsousedjakonap.Slovensko, mnohemvraznjdopadydosvch vsledk hospodaen. Hovo se o ztr-tch pesahujcch miliardu korun, u n-kterchseoekvztrtadokonce vdunkolikamiliardkorun.Vtomto ohledujeDCargonamezinrodnch frechhodnocenojakojedenznejlpe zenchelezninchdopravcvEvro-p. Jinmi slovy, D Cargo v krizi obstlo vce ne dstojn.8. Jak trendy v oboru oekvte? Lze pedpokldat, e po odeznn rece-se se trh navrt k objemm pedelch letaesiDCargoudripeskonku-renn tlaky svj podl na trhu. D Cargo senatotoobdobpipravujejinyn, svmi projekty optimalizace, zavdnm novchorganizanchatechnologic-kchpostup.Domnvmse,esiln frmy, mezi kter D Cargo jist pat, se poodeznnreceserychlejivrtkpro-sperit, navc budou posleny oistnmi a spornmi opatenmi. Krize u ns to-ti urychlila nkter ji dve nastartova-n procesy restrukturalizace a optima-lizace vnitnch proces.D Cargo vid trendy v oboru v dlouho-doborientacinazkaznka,snase vdy kadmu z nich nabzet een it na mru. Krom toho obecn jdeme ces-touzlepovnkvalitysluebvevech oblastechnaehopodnikn. Vdlouho-dobmhorizontuvidmeperspektivu vkombinovandoprav,kterkombi-nujevhodyelezninasilnindopra-vyanaopakeliminujenevhodyobou dopravnchobor.Dobrmpedpokla-dem pro dal rozvoj nkladn eleznin dopravyjevstavbaveejnchlogistic-kch center napojench na vce doprav-nchobor,jejichbudovnkrizedo-asnpibrzdila.Osobnvakvm,e se eleznice ji nyn pomalu vrac na v-slun a do budoucna m zcela jist dob-r vyhldky.FROS ZPS s.r.o. je obchodn spolenost zamen na komplexn z-sobovn velkch frem, kdy D Cargo pat mezi nae nejvznamnj zkaznky. Zamujeme se na zsobovn spotebnm, pedevm dro-gistickm materilem a nhradnmi dly pro kolejov vozidla. Zamst-nvme vce ne 50 % osob se zdravotnm postienm a tm splujeme status chrnnch dlen a jsme ve smyslu zkona 435/2004 o zamst-nanostioprvnnaposkytovattzv.nhradnplnnvpotucca 600 OZP. Jsme dritelem certifkt ISO 9001:2001 a ISO 14001:2005Kontakt: www.fros.czSvt prmyslu | www.svetprumyslu.cz 78listopad~prosinec2009SDC,s.o. eleznindopravabudoucnostiNejen o pekonvn problm spoje-nch s eleznin dopravou v R a o jejm zalenn do jednotn dopravn politiky v rmci EU jsme si povdali s Ing. Janem Komrkem, generlnm editelem spolenosti Sprvy eleznin dopravn cesty. Ekonomick a politick vvoj po roce 1989 zmnil orientaci z vchodu na zpad a jednoznan vytil postupn za-leovn esk republiky do evropskch struktur a z toho plynouc propojovn dopravnch infrastruktur jednotlivch stt, uvd n rozhovor Ing. Komrek. Novkoncepcerozvoje vrmciEUKoncepcerozvojeeleznininfrastruk-tury v esk republice vychz z poteb dosaen kompatibility trat evropskho vznamu. R se pihlsila k ve uvede-nm dohodm a projektm. Rozhodnu-tm Evropskho parlamentu . 884/2004/ECmncRozhodnut.1692/96/EC o rozvoji TEN-T byly defnovny i priorit-nprojektyvnovchsttechEU.esk republiky se tkaj dva prioritn projekty 22 a 23, resp. jejich sti. Zkladnm do-kumentemvoblastidopravyjsoum-sksmlouvy,kterstanovujpostupn vytvenspolenhoevropskhotrhu a jeho pravidla v oblasti dopravy. Vstou-pilyvplatnost1.1.1958abylynkoli-krt doplovny a zpesovny. Jednm z nejdleitjch zkladnch dokumen-tvoblastidopravyjepakMaastricht-sksmlouva(1993).Tadeklarujenut-nostvytvenspolendopravn politikylenskchzemapotebuvy-tven transevropskch dopravnch st. NazemRsetratuvedenvdoho-Svt prmyslu | www.svetprumyslu.cz 79listopad~prosinec2009Na spolen cestwww.eurovia.czInz_eurovia_sil_87x63.indd 1 9.10.2009 17:41:24Spolenost provd veker innosti souvisejc s drbou, opravami, modernizac a novostavbou trat, vetn staveb s tm souvisejcch, zemn prce, odvodnn, uml stavby, nkladit, sanitrn koleje, revizn jmy atd. Zajist a vkonov zabezpe prci tkch mechanism pi opravch, rekonstrukcch a modernizacch trat. Zamstnanci spolenosti maj bohat zkuenosti a znalosti technologi pi realizaci provdnch prac.kontakt: tel.: 495 800 580 fax: 495 800 599e-mail: info@sgjw.czwww.sgjw.cz pozemn stavby inenrsk a dopravn stavby revitalizace bytovch domSuderova 2024/8 709 00 Ostrava-Mar. Hory tel.: +420 553 401 320 fax: +420 596 619 077 e-mail: info@mzt.cz, www.mzt.czSvt prmyslu | www.svetprumyslu.cz 80listopad~prosinec2009SDC,s.o. eleznindopravabudoucnostidchaprojektechvpodstatshoduj, covesvmdsledkuumoujebez-problmovrespektovnpodmnek, umoujcchinteroperabilituelezni-nhosystmu. Tytotratjsousouasn zaazenydoTransevropskeleznin st nkladn dopravy, ve zkratce TERFN. Jedn se o vechny trat 1.4. tranzitn-ho elezninho koridoru a ostatn dle-ittratnazemR,zaazendo evropskhoelezninhosystmu.Pro eskourepubliku(jakozemi,lecve stednEvrop)jsouvznamnelez-ninkoridory,spojujcjakzpadnEv-ropusvchodn,takisevernEvropu s jin. eleznindoprava muspekonvatadu problmZatmcosilnininfrastrukturajepo-skytnutaprovozovatelmsilnindo-pravy nepatrnmi nklady, od elezni-nhosektoruseoekv,evrazn pispje k udrovn a modernizaci st. Pro vysok fxn nklady eleznice je d-leit koncentrace pepravy na vytvoe-nouhlavntransevropskoueleznin s. Zem Evropsk unie ve sv koncepci evropskcheleznicahlavnvesnaze podpoitosobnankladneleznin pepravu podnikaj praktick kroky s c-lem zajistit elezninm podnikm v sil-n konkurenci zejmna silnin dopravy zvenpodlunatrhu.Snadnjjeto natrzchmezisttn,peshranindo-pravy,kdevzdlenostpejeeleznici. Systm eleznin dopravy je tak nutno vytvoitsohledemnaplnnpoadav-kliberalizaceelezninhoprovozu vosobn,nkladnakombinovando-prav.Vstavbanovchtratnebomo-dernizacestvajcchtratprorychlost nad 160 km/h je povaovna za moder-nizacivyhostupn.Novostavbytra-ovchsek,kterbudouvhledov soust st vysokorychlostnch trat, se navrhujspihldnutmkpslunm technickmspecifkacmprointerope-rabilitutransevropskhovysokorych-lostnhoelezninhosystmu.Pino-vostavbchanastvajcchsecch, kter umon vyuit v dostaten dlce, jenavrenatraovrychlost300km/h (tratpouzeproosobnpepravu) a 200250 km/h (trat pro osobn a n-kladn pepravu). Tolik teorie, ale zptky nanaekoridory.Ikdy,pecijen,vte, e v esk republice bude jeden traov sekjipmodimenzovnproprovoz rychlost nad 200 km/h, tedy bude prvn vysokorychlostntratvR?Kde?M-meoptnanejdelznaichkoridor a sice III. koridor, konkrtn mezi Prahu a Beroun. Tam toti geologick, prodn anidemografckpodmnkydonutily projektanty i investora pi pprav mo-dernizace koridorovho seku vyhnout se povrchu a naplnovat podzem dvou-tubusovtunelmeziPrahouaBerou-nem.Jedintakjetotimonzvit vdanmsekurychlostzesouasnch 80km/h.Zcelanovsekalenabdne rychlost mnohem, mnohem vy 270 km/h. Cesta z Berouna do Prahy pak m trvat podle pedbnch odhad cca 11 minut.Ambiciznchplnnavysoko-rychlostn trat v rmci R u bylo mno-ho,alevevtinoukonutohonej-podstatnjhoanejpotebnjhopro realizaci penz. U v dob, kdy do Pra-hy pijel z Olomouce prvn vlak jako po-sel novho a pevratnho zpsobu pe-pravy,bylojist,eeleznice,jej nslednrozvojamodernizace,bude vdy pedstavovat velkou zt pro roz-poet.Jinaktomunenanidnes,kdy jsmesoustEvropskunieavznikaj rzn nov a nov perspektivn projek-tynadlkovouvysokorychlostnelez-nici.Vnkterchtchtoplnechjsme jen zemm, pes kter souprava prolet bezzastvky,vhlavchnaichpolitik pakmnohdyvysokorychlostntrane-postrdprvkyzastvkovhoregionl-nhovlaku.Cestovnnaelezniciale nen a neme bt jen o rychlosti, i kdy jde z hlediska silnin dopravy o porov-natelnouhodnotu,aleopravidelnosti, dochvilnosti.Jsmejedinsubjekt zodpovdnza vyuvnfondEU vRVoblastieleznininfrastrukturyje Sprvaeleznindopravncesty,sttn organizace,jedinmsubjektemzodpo-vdnm za vyuvn fond EU v R v roli pjemce a investora. SDC jako nstup-nickorganizaceD,s.o.odroku2003 Skanska DS a. s.www.skanska.czNovspojen mezilidmiSKADS_216x303_7600220.indd 1 10/1/09 1:49:53 PMSvt prmyslu | www.svetprumyslu.cz 82listopad~prosinec2009SDC,s.o. eleznindopravabudoucnostipevzaladc,koordinanaimplementanfunkcepi realizaciprojektspolufnancovanchzfondES.Do roku 2000 byly pro modernizaci eleznin dopravn st vyuvnypedvstupnfondyPhare.Konenmpjem-cem byly tehdy esk drhy, sttn organizace. V obdob 20002004SDCpokraovalavrealizacivelkchelez-ninch projekt mezinrodnho vznamu spolufnanco-vanch z pedvstupnho fnannho nstroje ISPA zahje-njieskmidrahamiazrovezahjilarealizaci projekt novch. Po vstupu esk republiky do EU pokra-ovalo spolufnancovn tchto projekt z Fondu soudr-nosti. VstupdoEUumonilSDCvletech20042006vyut tak podporu z Fondu evropskho regionlnho rozvoje (ERDF)promodernizacitratcelosttnhoaevropskho vznamu. Z ERDF nebyla fnancovna dn stavba, kter bybylasoustkoridorvR.Adlebyloumonno SDC erpat z Programu TEN-T, kter je uren pro rozvoj transevropskdopravnst(TEN-T).ProgramTEN-T SDCvyuvhlavnprospolufnancovntzv.studi (ppravndokumentace,projektustavby),atonabu-douc stavby na koridorech v R.. Ajakjsoudalplny?V novm programovm obdob 2007 - 2013 hodl SDC hojnvyuvatprofnancovnprojektnovvznikl Operan program Doprava a souasn bude pokraovat vevyuvnProgramuTEN-T.VrmciOperanhopro-gramu Doprava SDC pipravuje erpn fnannch pro-stedk z EU pro vtinu koridorovch staveb (= priorita 1),. a to pedevm na rozvoj eleznin st v Trans-evrop-skch dopravnch stch (TEN-T), ale podpora investic m jit i do telematickch systm pro zen a regulaci provo-zu.Prioritnosa1zahrnujejednakModernizaciarozvoj elezninch trat st TEN-T vetn elezninch uzl, jed-nakzajitninteroperabilitynastvajcchelezninch tratch, zajitn souladu s Technickmi specifkacemi pro interoperabilitu(TSI)arozvojtelepatickchsystm. V tto kategorii je 41 kandidtskch projekt na spoluf-nancovnaobjemevropskchpenzerpanchzOPD pro tuto prioritu pedstavuje stka 2 190,3 milion EUR. Metenmpovdtvce ozmnnmprogramu TEN-T?Transevropskdopravns(Trans-EuropeanTransport Networks,zkratkaTEN-T)jessilninchaelezninch koridor, mezinrodnch leti a vodnch cest. Zkladnm dvodem jejho zzen bylo zlepen dopravn infrastuk-tury v mezinrodn sfe. Byla schvlena Evropskm par-lamentem v roce 1993. V roce 2004 bylo vydno Rozhod-nut.884/2004/ES,vektermjenovdefnovnas TEN-T v rozen EU. Vzhledem k nemonosti zmoderni-zovattaktorozshlousvdohledndobbylozrove defnovno30prioritnchprojektvevropskmzjmu, kter maj bt dokoneny do roku 2020. Zrove byla pi-jata opaten k zajitn vazeb mezi stty, jednotnou for-geotechnick konzultant eskch drah pro modernizaci elezninch koridorKontakt:ARCADIS Geotechnika a.s. Geologick 988/4 152 00 Praha 5tel.: +420 234 654 111 fax: +420 234 654 112 e-mail: info@arcadisgt.cz www.arcadisgt.czmodern podoba tradin frmySvt prmyslu | www.svetprumyslu.cz 83listopad~prosinec2009Svt prmyslu | www.svetprumyslu.cz 84listopad~prosinec2009SDC,s.o. eleznindopravabudoucnostimuhodnocenstavebarovneen tzv. horizontlnch problm (tj. zavd-nmodernchtechnologi,eenbarir na hranicch a dal). Definicepojm azsadymodernizace trat Pirekonstrukcielezninchtratpodle tchto Zsad budou eleznin trat: A. modernizovny,neboB. uvedenydo optimalizovanho stavu A. Moderniza-ce trat je souhrn opaten, kter umo-uj na dan trati zven nejvt trao-vrychlostido160km/hvetn (sppadnoustavebnpipravenostna rychlostvy,pokudsenemrnne-zvyuj investin nklady), dosaen po-adovantdyzaten,dosaenpoa-dovanprostorovprchodnosti a provoz jednotek s naklpcmi skn-mi. Modernizace trat zahrnuje termno-v provzan stavebn opaten typu re-konstrukc,peloekanovostavebna souvislm seku trat. Modernizace tra-t se navrhuje v ppadech, kdy je potvr-zena jej opodstatnnost studi provedi-telnosti v rmci technicko ekonomickho posouzen. B. Uveden trat do optima-lizovanhostavujesouhrnopaten, kterumoujnadantratizpravidla nastvajcmzemnmtlesedosaen poadovan tdy zaten, dosaen po-adovan prostorov prchodnosti, od-strann loklnch omezen traov rych-lostiappadntprovozjednotek snaklpcmisknmi.(pozn.:zapro-vozjednoteksnaklpcmisknmive veuvedenchdefnicchsepovauje provoztchtojednotekvymirych-lostmipodleSN736360-1,plohaE). Hlavnzsadymodernizaceaoptimali-zacevybranelezninstR:zave-den vy traov rychlosti na dostate-ndlouhchsecchtak,abybylo mono zvenou rychlost efektivn vyu-t,dosaentraovtdyzatenD4 UICprorovetraovrychlosti 120 km/h vetn (tj. 22,5 t/npravu a z-rove8t/bnmetrdlkyvozidla), zavedenprostorovprchodnostipro lonou mru UIC GC a ir vozidla podle SN736320,tj.zkladnprezZ-GC s vlivem irch vozidel, zajitn poa-dovankapacitydrhypisouasnm stanovenoptimalizovanhorozsahu eleznin infrastruktury, vybaven tra-ttakovmtechnologickmzazenm, kter zajiuje plnou bezpenost provo-zu pi traov rychlosti do160 km/h, vy-bavenelezninchstanicnstupiti vsouladusvyhlkami.177/1995Sb. a 369/2001 Sb. v platnm znn, dosa-endostatenuitendlkydoprav-nch kolej v elezninch stanicch: po-kuduitendlkadopravnchkolej (alespojednapedjzdnkolej)dosa-huje min. 650 m, nebude stanice prodlu-ovna, v ppad nemrn vysokch investinch nklad na prodlouen sta-nicesevevjimenchppadechpi-poutponechnuitendlkymen ne650mkadtakovppadmus bt samostatn posouzen na zklad e-enstanicvucelenmtraovmse-ku,zlepenstavurovovchken tratspozemnmikomunikacemi: u pejezd na tratch s traovou rychlost nad 120 km/h pednostn navrhovat je-jich nhradu mimorovovm kenm, zejmnaupejezdsilnfrekventova-nch,silnicI.tdyapejezdsezve-nou nehodovost, v rmci veejnoprv-nchzenprosazovatzruenmlo frekventovanchpejezdnebojejich pevedennapechody,ponechan stvajc rovov ken je poteba za-bezpeitprozavedentraovrychlosti do 160 km/h, pibliovac seky je nutno prodlouitnamaximlnpovolenou traovourychlost(vetnuvaovn rychlostiprojednotkysnaklpcmi sknmi),jenutnozajistitrozhledov pomry na rovovch pejezdech pod-le SN 73 6380 pro ppad poruchy PZS, novrovovpejezdyvrmcimo-dernizaceaoptimalizacetratzsadn nezizovat (pozn.: tato podmnka se ne-tk pechod pro p a posun stvaj-cchrovovchpejezddonovpolo-hy),vekerstavebnpravyapravy technologickchzazenvrmcimoder-nizace a optimalizace trat mus bt navr-enyarealizovnyvsouladusezkony na ochranu ivotnho prosted, veke-rnavrhovanprce,konstrukceaza-zenmusbtvsouladusTechnickmi kvalitativnmipodmnkamistavebstt-nchdrahaTechnickmikvalitativnmi podmnkamistavebpozemnchkomu-nikac.mohoubtnavrhovnypouze vrobkyazazenodpovdajcpedpi-smakoncepnmdokumentmvlast-nkaaprovozovateledrhy,kterbyly oveny v souladu se zkonem 22/1997 Sb.vplatnmznnasystmyzenja-kostivlastnkaaprovozovateledrhy. Vstavbanovchtratnebomoderniza-cestvajcchtratprorychlostnad160 km/h je povaovna za modernizaci vy-hostupn.Novostavbytraovchse-k, kter budou vhledov soust st vysokorychlostnchtrat,senavrhuj s pihldnutm k pslunm technickm specifkacmprointeroperabilitutran-sevropskhovysokorychlostnhoelez-ninho systmu. Provozovatel drhyeleznice Desneleznin stavbyStavby a opravy mostZmenick vrobaOprava mechanizace protraov hospodstvELEZNICE DESNUniovsk 2944/1B, 787 01 umperk, tel./fax: 972 747 464e-mail: sartsumperk@volny.czhttp://www.sart.czje projektov a inenrsk organizace. Spolenost je dritelem certifktu systmu zen frmy dle platn normy ISO 9001:2000. Obor: projektovn dopravnch staveb. Kontakt:Dopravn projektovn, spol. s r.o.Jankova 1194/12702 00 Moravsk Ostravatel.: 595 155 011, fax: 596 116 606e-mail: ostrava@dopravniprojektovani.czwww.dopravniprojektovani.czSvt prmyslu | www.svetprumyslu.czPROJEKTOVNPROINVESTINVSTAVBUSpolenost SUDOP BRNO, spol. s.r.o se ad k projekto-vmfrmm,jejichzamenspovvprojektovn pro investin vstavbu, pedevm v oboru dopravnch staveb,inenrskchstaveb,bytovchaobanskch staveb. Ve spolenosti je soustedna pikov projek-n kapacita, schopn projektovat stavby pro dopravu e-leznin,mstskou,pmstskou,telefonnchsteden, kabelizac,elektrickchveden,most,tunel,atd.Vy-sokroveprcenaichpracovnkpizpracovvn nronch projekt je dna odbornost a bohatmi zku-enostmivoboru.Poskytovanslubyzahrnujstudie proveditelnosti,analzy,technickstudie,projektovou dokumentacivechstup,stavebndozory,dodvky na kl, poradenskou innost. SUDOP BRNO spol. s r. o.Kounicova 26611 36 BrnoDRITEL CERTIFIKTU SN EN ISO 9001:2001 Kounicova 26, 611 36 Brno tel.: +420 972 625 804, fax: +420 541 211 310 e-mail: sudop@sudop-brno.cz, www.sudop-brno.cz www.ids-olomouc.czids@ids-olomouc.cz Inenrskadopravnstavbyolomouca.s.Zabvme se: drbou; vstavbou a rekonstrukc silnic a dlnic, elez-ninch trat a vleek; vstavbou a re-konstrukc silnic; vstavbou a rekon-strukc most; prmyslovmi objekty; projekn innost ve stavebnictv.Nabdka studentm: spoluprce na diplomovch pracch; zskn kvalitn placen przdninov praxe; monost rychlho profesnho rstu po ukonen studia v naich divizch: stavitelstv, mosty a uml stavby, inenrsk a dopravn stavby; nabdka velmi vhodnch mzdovch podmnek; zajmavou prci v dynamickm kolektivu; zzem v zaveden a per-spektivn spolenosti; zamstnaneck benefty.Kontaktn adresa:Albertova 21, 779 00 Olomouctel.:585 757 041fax:585 757 042 web:www.ids-olomouc.cze-mail:ids@ids-olomouc.czSvt prmyslu | www.svetprumyslu.cz 88listopad~prosinec2009PSJ,a.s.KomplexnstavbynaklCojejdremvaehospchu?Jaksevm podailosizapomrnkrtkoudobu vybudovattakvznamnoupozici? ZnakaPSJvznikla nazelenlouce,pi-empotekjejexistencejespjatsda-tem17.jna1990.Stavebnspolenost PSJprolapomrndynamickmrozvo-jemapostupnsevyproflovalavkom-plexn vybavenou frmu, mezi jej ped-nostipatprunostorganizace,vysok rove een technickch a technologic-kch problm staveb, schopnost koope-racesdalmidodavateliavznamnmi investory vetn fnannch a bankovnch instituc.DlouhodobmposlnmPSJ jejedinenmzpsobemspoluvytvet pro sted s clem trvalho zvyovn kvali-tyivota.Dleitjepronsindividuln pstup k zkaznkm s drazem na citliv vnmn jejich adekvtnch poteb.Svt prmyslu | www.svetprumyslu.cz 89listopad~prosinec2009Svt prmyslu | www.svetprumyslu.cz 90listopad~prosinec2009PSJ,a.s.KomplexnstavbynaklMohl byste strun charakterizovat vai innost? Na jak sektor zkazn-k se zamujete?Akciov spolenost PSJ se pedevm za-bv pozemn stavebn innost, realiza-c vybranch stavebnch emesel a tech-nologiatakdevelopmentem.Jej prvoadou innost pedstavuje generl-ndodavatelstvstaveb,atovetn komplexnchdodveknaklodfze projektu a studie stavby a po kolaudaci a pedn funknho dla. Spolenost PSJ se dlouhodob sousted na realizaci za-kzekproprivtnsektor.Vroce2006 tvoilpodltchtozakzekvportfoliu PSJ 81 procent, o rok pozdji to bylo 91 procentazarok2008tvoilykontrakty pro tento sektor 92 procent realizovan-ho objemu.Chtl byste uvst tankov pklad njakho vaeho projektu, doma i v zahrani?VsouasnostinlePSJzpohledupre-stiereferennchstaveb,kvalityprove-dench prac i ronho obratu mezi nej-vteskspolenostivoblasti pozemnhostavitelstv.Zavehovo pohled na dokonen stavebn dla Mezi jedenznejvznamnjchstavebnch produkt spolenosti PSJ pat vstavba administrativnchcenter,obchodnch aspoleenskchzazen.Referennmi stavbamitohotosegmentujsounap. Obchodnadministrativnkomplex BB Centrum v Praze, Obchodn adminis-trativn objekt Zlat Andl v Praze, Gale-rie Fnix & Hotel Clarion v Praze-Vysoa-nech i Provozn administrativn budova SAvPraze-Ruzyni.Schopnostkvalitn rekonstruovat budovy a pamtkov ob-jektyprokzalaspolenostPSJjakoge-nerlndodavatelkupkladupirekon-strukcipraskhoObecnhodomu,pi nronobnovSovovchmlnna Kampnebopirekonstrukciadostav-b Hotelu Carlo IV. v Praze. Relativn vysok podl na celkovm ob-jemustavebnchpracspolenostitvo bytovvstavba.Nejvznamnjstav-bou tohoto segmentu je realizace Obyt-nhosouboruMajdalenkyvBrniby-tovhokomplexuVillaBiancavPraze. Dleitou soust vrobnho programu spolenostijeivstavbavelkchpr-myslovcharelahalovchobjekt. Nejrozshlejzakzkouzoblastipr-myslovchstavebbylavstavbapr-myslovhokomplexuKORADOvesk Tebov, vznamn jsou t realizace lo-gistickch center LIDL v Mn, Brand-se nad Labem a Olomouci.V jakm zemch krom esk republiky stavte nejvce? Plnujete proniknout na nov teritoria?SpolenostPSJseodpotkusvho vzniku zamuje i na zahranin trhy. Po prvnchzakzkchvNmeckuaRa-kousku se exportn pozornost PSJ obr-tilazejmnanavchodoevropsktrhy. StavbyrealizovanpracovnkyPSJlze dnesnalztvevcenedvacetizemch celhosvta.Mezivznamnprojekty nlevstavbazpustkovkovrny v Saudsk Arbii, dv etapy rekonstruk-ceesknrodnbudovyvNew Yorku, rekonstrukce a rozen kotvit a turis-tickhozzemv Tunisu,stavbavstav-nho pavilnu frmy OAO Lenexpo v Pet-rohraduilogistickchcenterLIDL vNemovaPreovnaSlovensku. V-razn podl zahraninch aktivit pedsta-vujrekonstrukcezastupitelskchad R po celm svt.PrioritouzahraninchzjmPSJvsou-asn dob pedstavuje Rusk federace. Dle Ukrajina, Tunisko a Vietnam.Co se konkrtn skrv pod heslem trval zvyovn kvality ivota, kte-r prosazujete a nakolik zohleduje-te pi vaich projektech environmen-tln aspekty? Chtl byste piblit koncepci pirozen architektury?Trvalstavbymajvnaprostvtin dlouhodobcharakteranepochybn ovlivuj kvalitu ivota nejen svch ui-vatel.Stejnpistupujemeikdeve-lopmentu.Snameseovyvenost mnohdyprotichdnchpoadavk a to tak, aby vsledkem byly vestrann pjemn projekty dlouhodob spluj-c psn kritria na funknost, energe-tickou nronost, estetiku ap. Vtomtosmyslujepistupovnokv-chozmu architektonickm a dispozin-mu nvrhu, k technick koncepci i k cel-kovmuurbanismu.Pprava,realizace, provozippadnpozdjlikvidace jsouvyhodnocovnytaktzhlediska odpovdnhozachzensivotnm prostedm.Jsmetohonzoru,epou-hjednorzovadalobysecijed-nostrannuspokojenaktulnchpoa-davktrhu,nutnnezvyujekvalitu ivota. Pirozenarchitekturausilujeonvrat k prod a k prodnm tvarm za vyu-itjednoduchchforemamateril apirespektovnjejichpirozench vlastnost. Tato architektura se dle vy-znaujenap.dmyslnmvyuvnm pirozenho svtla ve stavb i harmo-nickmosazenmdoternusymbi-zou s okolm.Dodavatel sdrokartonovch konstrukc,minerlnch a kovovch podhled pro stavby: BB CENTRUM BUDOVA GAMA a FACTORy OFFiCE CENTER BUDOVA FProvdme:Minerln podhledy, Akustick podhledy, Porn podhledy, Protiporn konstrukceSdrokartonov systmyMobiln pkySanitrn pkyKovov podhledyPodhledy z tahokovuZdvojen podlahyDodvky na klwww.komont.czHornokrsk 651/27, Praha 4, tel.: 244 090 888, fax 244 470 720, e-mail komont@komont.czSvt prmyslu | www.svetprumyslu.cz 92listopad~prosinec2009PSJ,a.s.KomplexnstavbynaklJakm zpsobem ovlivnila i ovlivn souasn hospodsk situace a plnovan krty v rozpotech na dal vstavbu vai spolenost?Souasn ekonomick krize vrazn po-stihla prv privtn investory a develo-peryaprotodochzkezpomalovn celhorealitnhoodvtv.Developei brzdneboodkldajprojekty,banky zpsnilypstupkvrmaklientivy-kvaj.Bpouzestavby,ktersena-chzej v pokroil fzi vstavby a nebo maj garantovno fnancovn. Nov bu-douzahjenypouzezajmavprojekty disponujcvysokmstupnmproda-nchbytipronajatchploch.Vt ancimajmeninvestorskzmryve fnannm objemu do 200 milion korun asrychlounvratnost,ktervelcin-vestoibudoumocirealizovatpouze zvlastnchzdrojbezpomocbank. Zrod velkch projekt bude velmi obt-n. Na druhou stranu velk st tzv. ma-lchnebojednorzovchdeveloper zmiz z trhu.Krizeselogickydotkisttnhoroz-potu prostednictvm snen pjm do sttnpokladny. Tomzansledeksn-en veejnch investic a omezen veej-nchzakzek.Uzakzekzadvanch sttem i municiplnmi orgny probh vrazn vt konkurenn boj, nebo se dovbrovchzenzapojujispole-nosti, kter se pedtm zamovaly spe na privtn sektor nebo na zakzky vt-hoobjemu.Zrovevyhledvajiple-itosti menho fnannho objemu, kam bysepedtoutosituacnehlsili.Takto vraznoslabujpoziciregionlnch a malch frem a to me v celm oboru vyvolat dal napt. Jak oekvte, e se bude portfolio vaich zakzek vyvjet?AkciovspolenostPSJsenadlesous-tednasvdosavadnaktivity,tedyna pozemnstavitelstv,exportnaktivity, vlastn developersk projekty, stavebn-emeslnspecializaceaproduktovody. Aktuln prioritou je doplnit zakzkovou naplnnost na pt rok 2010 s drazem na velk dlouhodob projekty. Zvldnutvlivuaktulnkrizovsituace naeskmrealitnmtrhunanaifrmu vnmmejakovzvu. Tentostavsesna-mekompenzovatzakzkamivzahra-ni.Zrovepechzmenaeskm trhu i na cestu zskvn a realizace zak-zek v municipln a sttn sfe. V nepo-slednadtrvalehledmespory vuvnitfrmy.Zpohledustavebnictv nevidm jako kritick rok 2009, ale prv ten nadchzejc 2010.V em vidte nejvt vzvy dalho vvoje a jak opaten plnujete, i jste pijali, pro zajitn dalho spnho vvoje va spolenosti?Nanegativnvvojjsmereagovaliji vloskmroce,kdydolokfzivybra-nchdceinchfremsmateskouspo-lenost.Nazatkuroku2009pak probhlo v akciov spolenosti PSJ slou-endvoudiviz(DivizePrahaaDivize echy) v Divizi echy. Tmto dolo ke sn-ensprvnchreijnchnkladake zkvalitnn personlu.Souasnnepznivklimavakpin i urit pozitiva. Mimo jin nm umou-jevybratsitynejkvalitnjdodavatele akvalifkovanjpracovnslunavech rovnchoddlnickchprofesponej-vy management. Navc je konen c-tit, e si lid v sv stvajc prce. Ped-chozstavvtomtosmrunebylvbec zdrav.Kompletn dodvka: Okna a dvee (devn, hlinkov,plastov, devohlinkov) Prosklen hlinkov fasdy Svtlky, zimn zahrady Pornodoln hlinkov okna a dvee Kontaktn zateplovac systmyVybran mezinrodn projektyIzrael Zastupitelsk ad R v Tel Avivu vdsko esk dm v Malm Francie Rezidence velvyslance R v Pai USA esk dm v New Yorku USA Rezidence velvyslance R Pesnost, rychlost, kvalita a komplexnost zakzek.Specialista s 10letou zkuenost na eskm i mezinrodnm trhu.Nai partneiwww.correctokna.czCORRECT OKNA V partner ve stavebnictvCorrectinzerceA404.indd 1 27.11.2009 14:36:34Svt prmyslu | www.svetprumyslu.cz 94listopad~prosinec2009PSPEnginering,a.s. Plstoletzkuenost1. Jste vznamnm dodavatelem stroj a kompletnch zvod pro prmysl vroby stavebnch hmot. Jak jsou Vae hlavn konkurenn vhody? Eliminujeme konkurenn tlak zam-enmsenavybrantrnsegment specializace Mme adu pozitivnch referencv cel struktue vrobk a technologi Mmevlastnvvoj Mmezazdyvlastnvrobnkapacitu Starme se o zkaznick servis a n-hradn dly2. Na jakch velkch zakzkch pracujete?Mmerozpracovanprojektynarz-nchteritorichvelkgreenfeldpro-jekt v Asii, severn Africe, adu brown f-eld projekt v Evrop, men dodvky na zimn odstvky nejen v esku ale i v za-hrani.3. Kdo pat mezi nejvznamnj zkaznky u ns i ve svt?TrhcementuvEvropaleivesvtje vsouasndobvrukounkolikav-znamnch globlnch hr, mezi kter-misepohybujejenmlonezvislch cementren nebo mench skupin. Z na-eho pohledu jsou dleit vichni a nen mon defnovat nejvznamnj. Mme totst,emmestlzkaznkyjak mezigloblnmihritakmezinezvis-lmicementrnamiaskupinamiuns ivzahrani.Podlexportufrmydosa-huje vce jak 80 %.4. V nsledujcm sle uveejnme lnek o spolenosti eskomoravsk Cement mohl byste uvst podrob-nosti pp. zajmavosti Va spolupr-ce?eskomoravsk cement jako len skupi-ny Heidelberg Cement Group je jednm znaichstlchzkaznk,prokterho jsme realizovali adu investic, ale kado-Svt prmyslu | www.svetprumyslu.cz 96listopad~prosinec2009PSPEnginering,a.s. Plstoletzkuenostron se podlme i na pravidelnch ro-nchopravchnajejichcementrnch jakdodvkounhradnchdl,takiza-bezpeenmmontnchprac.Vleto-nm roce jsme se asnili zsadn rekon-strukce pecn linky v cementrn Mokr. Tato rekonstrukce vrtila jednu linku ce-mentrny mezi modern vrobn zaze-nsvysokouefektivitouvrobyslnku zajiujcvechnaekologickienerge-tickyekonomickkriteria,kterjsou vsouasnostinatakovtozazenkla-dena.Clemrekonstrukcebylozrekon-struovatvmnktak,abybylomon vyuvatalternativnchpalivavobje-mu do 80 %. Pi zven vrobn kapacity linky z 1700 t/d na 1900 t slnku za den, tepelnspoteb3,3GJ/tslnku(resp. 3,4Gj/tpiprovozuby-passu)azacho-vnkvalityslnku,comsamozejm zsadnvlivnaekonomikuvroby.Pi tomtovelkmobjemuspalovnalter-nativnchtuhchpalivjetebadodret psn ekologick poadavky podle sou-asnch trend. Soust een bylo za-bezpeit limity emis Nox pod maximl-nhranic200mg/Nm3(saplikacSNCR systmu),COmnne500mg/Nm3, nepekroitpranost20g/Bm3.Nemal vznammlosamozejmidodnn-hradnch dl rotan pece, jejich vm-naainstalaceprobhalavrmciinves-tin akce.Clemtchtoinnostbylozabezpeen ivotnosti rotan pece a chladie slnku pro dal provoz.A jak technologick een tato kritria zabezpe?Zsadnmproblmembylo stocelovkonstrukcevmnkov ve,ktermlabtpitenanovm technologickmzazenm. Vmnkov vbylapostavenavroce1968apiro-zen jej st nedovolovalo piten bez vyztuen konstrukce. Na zklad static-kho vpotu, analzy stavu konstrukce, stynk a spojovacho materilu navrhli naispecialistrozsahapostupprac smujcch k vyztuen konstrukce ve tak, aby byla schopna nst nov zazen spolusestvajcmnejmndalch 40let.Pakteprvemohlobtpistoupe-no k monti pstavku ve a technolo-gickhozazen.Modifkacevmnku sestvala z dodvky novch cyklon . 1, kalcinanhokanlu,kalcinankomory SCC pvodu tercilnho vzduchu z chla-die slnku. Patn kus byl osazen by-pas-sem,abynedochzelokekoncentraci chemickch slouenin, kter maj za n-sledek zalepovnsystmuhorkousu-rovinou. Tato modifkace hlavnho tech-nologickhozazenbyladoprovzena pravou a dodvkou novch skluz, kla-pek, lvek, ploin a pod. Cementrna se iv vrobou cementu, a proto byl vyv-Lenze V partner pro pohonnou a automatizan technikuJako specialista na pohonnou a automatizan techniku vyvjme, vyrbmea prodvme inovativn vrobky, komplexn een a kompletn systmy. Naiangaovan pracovnci se vdy stav elem novm vzvm a poadavkma pipravuj kreativn een prospch zkaznk je na prioritou.Lenze, s.r.o.Central Trade Park D1 1577396 01 Humpolectel.: 565 507 111fax: 565 507 399internet: www.Lenze.cze-mail: Lenze@Lenze.czFirmenanzeige_LCZ_A4_Motoren_4c:Imageanzeige Forum A4 4c03.11.200913:54 UhrSeite 1Svt prmyslu | www.svetprumyslu.cz 98listopad~prosinec2009PSPEnginering,a.s. Plstoletzkuenostjenobrovsktlaknatermnukonen prac a uveden do provozu. Cel rekon-strukce probhla v podstat bhem ty msc. Nae spolenost se na n podle-lajakogenerlndodavatel,tj.vrobce projektant,dcvstavbyasouasn dodavatelmontnchprac,kterbyly pozeny ve form subdodvky.5. Zaznamenala vae spolenost negativn dopad hospodsk recese? Jak byly hlavn kroky va spolenosti v reakci prv na krizi?Jakovechnaodvtvprmysluimyse musme potkat s globln kriz. U ns se projevovala pedevm odklady investo-rzhlediskazahjenankdyidokon-enprojektpodlejipodepsanch kontrakt.Dopaddohospodaenspo-lenosti v tomto roce nebude dky dob-hajcmkontraktmtakdestabilizujc jakoujinchspolenost,kterpracuj skratmidodacmilhtami.Abychom dopady minimalizovali, zamili jsme se samozejmnankladymaximln efektivn optimalizaci tak, abychom sou-asn mohli dokonovat rozdlan pro-jekty.Dalmdleitmkrokembylo podpoit pipravovan projekty podpr-nou koncepc fnancovn. V tto oblasti spolupracujeme s EB a vyuvme pod-porysttupesEGAP.Samozejmse snamezvenmsilmzskvatiob-jememmenzakzkyudlouholetch zkaznk, ale i v segmentech a teritori-ch pro ns netradinch. Vrobn kapaci-tuzaplujemezakzkami,ktermaj konenzkaznkovimimontrn segment. Vtomspatujemevhodudi-verzifkaceaoptimalizacevyuitkapa-cituniverzlnhostrojnhoparkuvna-ich vrobnch dlnch.6. Hledte nov trhy, kter jsou prv v obdob recese daleko pstupnj? Nedvno jste dodali do Kazachstnu zazen za 43 milion eur pro novou cementrnu u vesnice Sofevka blzko Astany. Oekvte dal zakzky z tohoto regionu?Veskutenostinententoprojektjet dokonen, jedn se o jeden z tch, kter sedokalodloen,takepotme sjehodokonenmvprbhuptho azatkemdalhokalendnhoroku. Samozejmsebudemesnaitvyut pozitivnchreferencnatomtotrhu. V souasn dob ji jednme o dodvce druh linky pro stejnho zkaznka. Oe-kvme,epooivenbudemenabzet dottozemdaldodvky.Natomse ji tak pracuje.7. Jakmi vznamnmi investicemi spolenost prola? Jak investice plnujete?Investicesmujpedevmdooblasti aplikovanhovvoje,donovchtech-PSP Engineering je vznamnm dodavatelem stroj a kompletnch zvod pro prmysl vroby stavebnch hmot. Dle ne 50 let je PSP Engineering spojen s konstrukc a technologi pro: cementrny vpenky drtrnyatdrnylomovhokamene,trkuapsku pravnyuhlarud.PSP Engineering nabz pokroil een v oblastech: pyroprocessingu(kalcinace,vpal,tepelnpprava) mlet drcenatdn dopravymaterilu.Vyspl technologie jsou nabzeny pro: kompletnnovsystmy modernizaceaupgradingstvajcchzvod dodvkynhradnchdlprozazenPSP.ady produkt jsou podrobovny neustlmu vvoji.Zamstanci nap tvary vyuvaj sv know-how k: minimalizaciinvestinchaprovoznchnklad zvenspolehlivosti udrenvysokkvalityprodukt sniovndobyodstveknutnchpromontadrbu zvyovnvkonHistorie strojrenstv v Perov sah do roku 1852, kdy vznikla frma Heinik-Mendl, kter se bhem plstolet stala renomovanou frmou vyrbjc pevody a tec spojky. V roce 1867 byla zaloena frma Krtk produkujc zemdlsk stroje. V roce 1951 vznikly Perovsk strojrny s vrobnm programem technologi pro vrobu stavebnch hmot. V roce 1990 dolo k transfor-maci Perovskch strojren na akciovou spolenost. V roce 1995, souasn se vznikem holdingovho uspodn skupiny Perovskch strojren, vznikla spolenost PSP Engineering, kter pevzala roli vznamnho dodavatele investinch celk na vrobu stavebnch hmot a pravu nerostnch surovin. Svt prmyslu | www.svetprumyslu.cz 99listopad~prosinec2009nickch a technologickch een. Co se tk vlastn vro-by,investujemepedevmdostrojnhoparkuainfra-struktury,byladobudovnataknovvrobnhala. Nemal prostedky jsou vkldny do informanch syst-m a IT s clem dosaen vy efektivnosti. Nejvt inves-ticejdousamozejmdozamstnancvedlenabze-nch produkt a een naeho klovho aktiva.8. Jak je dlouhodob pln na rozvoj va spole-nosti?Zjednoduen eeno: pes investice do naich produkt adolidsclemsttsevyhledvanmapreferovanm obchodnmpartneremnabzejcmmodernagaranto-van een. Vhodu spatujeme i ve skutenosti, e um-me zajistit komplexn een dodvky, piem vznam-npodljerealizovnnaimivrobnmikapacitami. een v podstat od vkresu a po realizaci vetn servi-su.Tojetaksvysokoumroudiverzifkacevrobkov, produktov i vrobn nae konkurenn vhoda.PSPEnginering,a.s. PlstoletzkuenostHlavn pedmtem na innosti: Dodvkyplechz konstruknch ocel. Nkup a prodej hutnickchvlcovanch vrobk z oceli. Prodej pesnch vpalk z plech. V roce 2007 jsme zskali certifkt zen jakosti dle SN EN ISO 9001:2001.Nerudova 198Hradec Krlov500 02 www.kenox.czTelplotechna DIS s.r.o.,Tda Svobody 31, Olomouc 77900,tel.: 587 420 252, fax: 587 420 254,e-mail: teplotechnadis@teplotechnadis.cz www.teplotechnadis.czDodavatelsko inenrsk spolenost ruvzdornch vyzdvek tepelnch zazen provd dodvky vyzd-vek tepeln technickch zazen, zejmna rznch zazen cementren a vpenek, vyzdvek elektrren-skch kotl, chemickch pec, cihlskch pec, zinkovacch pec a rznch prmyslovch pec v rozsahu:vypracovn technick dokumentace vetn inenrskch pracdodvka materilu do tuzemska i zahraniprovdn montnch prac vyzdvek v tuzemsku a zahrani vetnsveckch prac pomocnch konstrukc, ppadn fmonte prohldky a posouzen stavu ruvzdornch vyzdvek a nvrh na een oprav vysouen a temperovn vyzdvek uvedench zazenzkaznick servis s drboukontrolovn kvality vyzdvek Zruky za dodvky monte min. 24 mscSvt prmyslu | www.svetprumyslu.cz 102listopad~prosinec2009Praskvodovodyakanalizace,a.s.KvalitnvodaproPrahuPraskvodovodyakanalizace,a.s., (PVK)lenskupiny Veolia Voda,jsou nejvtmpodnikemoboruvodovod akanalizacveskrepublice.PVKjsou provozovatelemvodohospodskinfra-strukturyvhlavnmmstPrazeapln dvinnosti,kterspoluzcesouvisej: vrobuadodvkuvodyvrmcimsta aodvdnaistnodpadnchvod.Vodazveejnhovodovodupatmezi nejvce kontrolovan potraviny. Jej kva-lita odpovd psnm parametrm sta-novenmvyhlkouministerstvazdra-votnictv.252/2004Sb.aje kontrolovna jak v pravnch vody, tak vevodovodnstiavdomcnostech. Kromakreditovanchlaborato,kter sleduj na stovku ukazatel kvality, pro-vdjsupervizikontrolyihygienick stanice.Kvalitavodyzkohoutkuse veskrepublicevposlednchletech velmizlepilaaodpovdvysplmev-ropskm sttm. Hlavn msto Praha se v tto oblasti spo-lhnaspolenostPraskvodovody akanalizace,a.s.,kterzsobujevodou tm1,2milionpraskcha150tisc mimopraskchobyvatel.Spravujeti pravnypitnvody(elivka,Kran aPodol),stednistrnuodpadnch voda21pobonchistren.Snahou spolenostijenejenneustlzvyovn kvality pitn a vyitn vody, ale stejn tak i minimalizovn nik vody, efektiv-n vyuvn energi, sniovn produkce odpadaminimalizacehavri,k provozneditelspolenosti,Ing.Petr Kocourek.Svt prmyslu | www.svetprumyslu.cz 103listopad~prosinec2009Zhistorieprask vodovodn akanalizanstModernrupraskhovodrenstvza-hjila v roce 1914 uvedenm do provozu vodrny v Kranm, nsledovan prav-nouvodyPodol(1929).Dnesdopluje skupinu vodnch zdroj pro hlavn ms-to Prahu pravna vody elivka uveden doprovozuvroce1972.Popipojen praskvodovodnstnazdrojelivka byltmdobudovngravitanokruh vedouc po obvodu Prahy. V dubnu roku 1998 vznikla akciov spo-lenostPraskvodovodyakanalizace, zabezpeujcprovozkanalizanavo-drenskinfrastrukturyhlavnhomsta Prahy,aPraskvodohospodskspo-lenost, vykonvajc sprvu obou syst-mpronovvlastnky,ktermisestaly hlavn msto Praha, akciov spolenosti pravna vody elivka a Zdroj pitn vody Kran.Sprvapraskchvodnchtok bylapevedenanaMagistrthlavnho msta Prahy. DnesjePrahazsobovnaze75% z pravny vody elivka a zbytek z prav-nyvodyKran.Pitnvodazvodrny v Kranm m charakter podzemn vody, mvytvrdostnevodazeelivky a chuov se jev jako nejlep. Tato voda zsobujepedevmsevernstiPrahy. V pravn vody elivka se provd v z-vru pravy vody ozonizace dvkovn ozonudopitnvody,cozlepujechu-ov i vzhledov jej vlastnosti. Vzhledm Svt prmyslu | www.svetprumyslu.cz 104listopad~prosinec2009Praskvodovodyakanalizace,a.s.KvalitnvodaproPrahuk poklesu spoteby vody slou pravna vody v Podol, v souasn dob jako re-zervn zdroj.Kvalita vody a stav stIkdyPraskvodovodyakanalizace nezodpovdaj coby pouh provozova-tel za modernizaci a renovaci distribun st,jejstavprbnsleduj. Vlastn-kovi poskytujeme podklady o stavu st, mmekdispoziciinformacezhavri, kterjsouvkldnydodatabzejiod roku1996,vysvtlujeIng.Kocourek. Z tchto informac vychzej nvrhy pro rekonstrukcettost.Obdobnpostu-pujeme i v oblasti st kanalizan. Jednotlivstipraskvodovodnst pochzej z rznch obdob, nejstar a zroku1883.Prvtytonejstarst problmyzhlediskakvalityvodyned-laj.Bylyvystavny,natehdejdobu, zvysocekvalitnchmateril,apoklud na nich probhla vmna armatur a ne-jsou zateny tkou dopravou, vykazuj pouzemalouporuchovost.Problmy psobspevodovodyzesedmdes-tchlet,kterbylybudovnynasdli-tchajejichmaterilnejkvalitnjne-byl, uvd Petr Kocourek. Kadoron sniovn odbru vody a tm pdem men objem vody, kter protk potrubm,zpsobujeproblmyseele-zem ve vod, zejmna v koncov zstav-b. Zatmco v roce 1989 byl odbr vody kolem 200 litr na osobu na den, dnes je tatohodnotapiblin130litr.Kivka propadu ji sice nen tak strm jako v mi-nulmtiscilet,alespotebaseinadle kadoronsniujeozhrubajednoa dvprocenta,vysvtlujeprovoznedi-tel.Trvalpoklesspotebyvodyjev-V partner v oblasti oprav, drby a dodvek investinch celk pro vodn hospodstv.Nabdka slueb:Zajiovn innost drby vetn provdn oprav (elektrodrba a telemetrie, stavebn drba, strojn drba)Technick diagnostika(men tlak, prtok, bezdemontn diagnostika toivch stroj)Komplexn dodvky technologickch celk (vetn projekn, konzultan a poradensk innosti)Monte vodomrDoprava a mechanizace (cisternov vozy, sklpc a valnkov vozy, jeby, zemn prce)esk voda Czech Water, a.s.Ke Kablu 971, 120 00Praha 10tel.: +420 272 172 103, fax: +420 272 705 015e-mail: info@cvcw.cz, web:www.cvcw.czesk voda Czech Water, a.s. len skupiny Veolia VodaFirma RM MALI je po vce ne 15 let dodavatelem kom-pletnch klidovch slueb. Zabvme se pevn klidem vtch obchodnch prostor, jakoto i drbou veejn zelen a rekultivac zelench ploch. Ve sv innosti mme i vkopov a sanan prce pi kalamitnch situacch. V souasn dob rovn zajiujeme klid v inovnch domech v rznch mstskch stech.Jsme driteli certifktu systmu zen jakosti dle SN EN ISO 9001:2002e-mail: mali@mali.cz, www.mali.czTeplick 283/14,190 00 Praha 9Tel.: +420 283 880 298, +420 602332973Fax: +420 283 880 298Svt prmyslu | www.svetprumyslu.cz 106listopad~prosinec2009Praskvodovodyakanalizace,a.s.KvalitnvodaproPrahuzvou,kterousespolenostsnaeit nasazenm spornch technologi a sni-ovnm nik a dalch provoznch n-klad.Dvody k obavm v oblasti kvality vody prat obyvatel nicmn rozhodn ne-maj.Zvsledkdlouhodobhosledo-vnkvalitypitnvodyvpraskdistri-bunstivyplv,ekvalitadodvan pitnvodyzcelavyhovujeevropskm standardmpostrncefyzikln,che-mick, mikrobiologick i biologick.Novstednistrna odpadnchvodNa zem hl. m. Prahy je vybudovn kana-lizansystmjednotnsoustavy,vob-lastechnovbytovvstavbyvokrajo-vch stech vtinou kanalizan systm oddln soustavy. Odpadn voda je odv-dnasystmemsedmikmenovchstok nastednistrnuodpadnchvod (OV) nebo na pobon istrny odpad-nch vod. Tch v souasn dob PVK, a.s. provozuje dvacet jedna.Pvodn koncepce odvodnn centrln sti msta vybudovanho po roce1890 funguje dodnes, v provozu je tak cel p-vodn s, k Ing. Kocourek. Jejich kva-litajevelicedobr,materilpvodn vybran pro jejich vstavbu ped sto ti-ceti lety slou odpovdajcm zpsobem dodnes.Devadestptprocentodpadnchvod jevPrazeodkanalizovnonastedn istrnuodpadnchvod(OV)vTrji. Jejrekonstrukcejezdvoduzpsuj-cch se limit ze strany EU v souasnosti prioritouslojedna.Prvnprceby mlybtzahjenyjivletonmroce, tvrd Ing. Kocourek. Celkov nklady na rozenistrnyavybudovnnov vodnlinkyinjedenctmiliardkorun. EUbymohlapisptnecelmisedmi miliardami. lo by tak o nejvt projekt fnancovanveskuzevropskchfon-d v oblasti ivotnho prosted a jeden z nejvtch vbec. Mezidalkoly,kterakciovspole-nost PVK plnuje na rok 2009, pat zave-dennovhozkaznickoinformanho systmunaplatform.NET,moderniza-ce provoz a zvyovn kvality svch slu-eb.Obyvatelnaehohlavnhomsta si tedy s kvalitou i dodvkami vody do svchdomcnostvptchletechsta-rosti dlat rozhodn nemus. komplexn monitoring a revizekanalizac, vodovodnch pivad a dalch podzemnch objektINSET s.r.o.Novkovch 6, 180 00 PRAHA 8I: 41187628, DI: CZ41187628tel.: +420 266 311 414 fax: +420 266 311 212e-mail: inset@inset.comObchodn sekVinohrady 40, 639 00 BRNOtel.: +420 541 217 454fax: +420 541 246 692e-mail: obchod@inset.comwww.inset.cominset_inz_svet_prum_final.indd 1 19.11.2009 10:11:20Varis, spol. s r.o. se sdlem Podolsk 15/17 Praha 4 147 00 PodolZkladnm nosnm vrobnm progra-mem jsou opravy havri kanalizanch st, kter jsou v provozovn PVK a.s., vstavba kanalizanch a vodovodnch st v rmci psoben 1. SV a PVK a.s. Doplkov zajiuje Varis drobn stavebn akce, klidy komunikac po havrich vodovodnch a kanalizanch zazen a klidy komunikac v rmci jednotnho zchrannho systmu likvidac havri motorovch vozidel na komunikacch 1. a 2. kategorie ve sprv TSK hl. m. Prahy.Vstavba inenrskchstaveb, rekonstrukce budov a sanace betonu.www.ksf.czKSF spol. s r.o.Firma REKONSTRUKCE POTRUB REPO a.s.pracuje na trhu bezvkopovch oprav vodovod a kanalizac od roku 1991. V souasn dob nabz tyto hlavn innosti:Bezvkopov rekonstrukce potrub: vlokovnkanalizacavodovodepoxidovmapolyesterovmrukvcem loklnopravyrobotem cementovvystlkyvodovodnchlitinovchaocelovchpotrubOstatn innosti: prohldkypotrubkamerou istnpotrub vysokotlakistnaodstraovnpevnchusazeninrobotemzenmvodnmpaprskem(1400bar)REKONSTRUKCE POTRUB REPO a.s.K Roztokm 34, 165 00 Praha 6IO: 25131851tel./fax: +420 220 920 260mobil:+420 603 531 464+420 604 238 019email: repopraha@repopraha.euwww.repopraha.euSvt prmyslu | www.svetprumyslu.cz 108listopad~prosinec2009SITA CZ a.s.Nejmodernj technologie pro vechny1. Mohl byste strun pedstavit spolenost SITA a ct, jak m v souasnosti postaven na eskm trhu? Co je vae nejvt kompeten-ce/siln strnka?SpolenostSITACZpsobpodtmto nzvemnaeskmaslovenskmtrhu odroku2002.Vlastnkemjefrancouz-skspolenostSUEZEnvironnement, ktovannapaskabelgickburze. ZrovejeSITACZsoustnadnrod-nhokoncernuGDFSUEZ,kterposky-tuje sluby v oblasti vodrenstv, nakl-dnsodpadyaenergeticenavech svtadlech. Voblastiodpadjeskupi-nafremSITAnejvtmopertorem v Evrop. VRaSRskupinafremSITAmpes 1000zamstnancve45provozech. Nae provozy a technologie jsou rozms-tny tak, e k zkaznkovi jsou specialis-t frmy schopni pispchat na pomoc do jedn hodiny a do dvou hodin pista-vitspecilntechniku,pop.odvztp-slun odpad, pop. realizovat vybranou slubu.asovfaktorjevelmidleit hlavnpieenhavrianenadlch nestandardnchudlostvprovozech naich klient.V dnen dob se jedn o technologicky nejlpevybavenouskupinounazem stednavchodnEvropyvlastnme nebo provozujeme est spaloven nebez-penchodpad,sedmskldek,tista-nice na znekodnn kapalnch odpad, ptkompostren,plochyprobiodegra-daci, solidifkan linky, nkolik recykla-nchprovozamnohodalchzazen navyuit,pravualikvidaciodpad. Celkov vybavenost skupiny SITA vetn fotilyspecilnchnkladnchvozidel, cisterenajintechnikynmdvslu nabzet klientovi pouze tu nejlep slu-bu a bezpen a ekologick znekodn-n nebo vyuit jeho odpad. Svt prmyslu | www.svetprumyslu.cz 110listopad~prosinec2009SITA CZ a.s.Nejmodernj technologie pro vechny2. Kdo jsou vai hlavn klienti? Jak sluby jim nabzte?Sluby provoz spolenosti SITA zn v R a SR tm 800 000 domcnost, 410 mst aobcapes11000komernchapr-myslovch zkaznk. Pro zkaznky v ob-lastiprmyslulzeci,eneexistujevR a SR spolenost, kter by nemohla vyut naesluby.Odpouhhosvozuodpadu dokeme s klientem pejt k systematic-kmuzenenvironmentlnhohospo-daen spolenosti, kter zaru optimln nakldn s odpady ve frm. Clem je ma-ximln stupe recyklace vzniklch odpa-d,sporaasuapenz.Klientmum-meposkytnouplnenvironmentln prvn servis i s pevzetm ppadn prv-n zodpovdnosti za fungovn klientovy spolenostivoblastiochranyivotnho prosted.Teinkounadortubychom mohli nazvat poradenskou roli pi imple-mentaci poadavk ISO norem nebo prv-k udriteln spoteby a vroby do syst-m zen nkterch naich klient. DaldleitouinnostSITACZjsousa-nan prce. Meme se pochlubit svmi spchypisanacchostravskKaroliny nebopiodstraovndioxinovzte ve Spolan Neratovice. Dalmi msty, kte-rjsmeistilianavracelizptprod nebo lidem, jsou plynrensk a teplren-sk provozy, zneitn prmyslov are-ly a star skldky. Jednikou na trhu jsme ivlikvidaciodpadsobsahemazbestu, olej s obsahem PCB a tak cel skupiny POPs, kam pat mimo jin i neslavn zn-m pesticidy a herbicidy hojn vyuvan v zemdlstv ped rokem 1989.3. V em vidte nejvt problm s eenm odpad? Jak je situace v tto oblasti v esk republice ve srovnn se sousednmi stty? Existuj u ns v oblasti odpad njak specifka?Zhroucentrhusdruhotnmisurovina-mispoklesemcenao80%ukzalo v pln nahot zsadn bolest nakldn s odpady. Odpadov hospodstv pat kvelmiregulovanmupodnikn,kde najednstranjenucenpvodceod-pad (oban, msta, obce, podnikatel-sksubjekty)primrntditodpad apedvatkvyuitnebobezpenli-kvidaci, na stran druh vak stoj proti levncenaprimrnchzdroj,surovin a energi. Materilov vyuit odpad se stane efektivnch a ve chvli, kdy dojde kpodstatnmuzventchtocen a to nezaru dn regulativ. Zsadn rozdl mezi R a zemmi vyspl Evropyjevtom,eRnestavnarove materilov a energetick vyuit odpa-d.Tatoanymozitajednopenetrac zelen lobby na ministerstvo ivotnho prostedapebytkemenergiezklasic-kchzdroj.Druhrozdl,kterjeiter-em kritiky Evropsk unie, je peshranin pohybodpad.Rseurputnbrnvy-dvnpovolenproomezenpohyb rznchkomoditodpad,pestoeji prohrla zsadn prvn spor s nmeck-mi frmami. Tento postoj navc brn roz-voji modernch technologi pro nakld-nsodpadyvR,jelikopronkterje velikost trhu v R velmi mal. Dsledkem potjefakt,epodnejrozenjm zpsobem likvidace je skldkovn, kter e pes 75 % odpad.4. Je mono jmenovat njak stt (nap. Nmecko), kter by nm mohl v oblasti odpadovho hospodstv stt pkladem?Sohledemnakulturnaprmyslovou podobnostjenmnejbleHolandsko a Nmecko. Nicmn R by si mla najt vlastncestu,nakterousevroce1992 velmispnvydala,Dokoncesed ci, e do roku 2001 byla R velmi blzko modelu,ktersepouilschybsvch pedchdc modelu levnjmu a efek-tivnjmu. Bohuel s pchodem zelen vlnysevvojzpomalilasnovmine-standardnminpadytypuzlohovn PETsedokoncevnkterchodpado-vchkomoditchizastavil.Nejistota zpodobynovhozkonaoodpadech, kterRnezbytnpotebuje,zastavila investice do novch technologi v odpa-dovmhospodstvazakonzervovala i1015%rovepololeglnhoanele-glnho nakldn s odpady.5. Jak vidte nejvt vzvy pro odpadov hospodstv za souasn ekonomick recese? Ovlivn celkov hospodsk pokles tak tuto oblast?Nejvtvzvoujejistnalztnovod-bytitprovytdnodpady.Byloji mnohopenzienergieinvestovnodo procesuprimrnhotdnabyloby kodademotivovatobanyapodniky tm, e pestaneme odebrat jimi vzorn vytdnsklo,plasty,kovy,papr,ale ijinkomodity.Zdebybyljistprostor pro vldn podporu typu rotovn (= re-cyklan pplatek za tunu vytdn ko-modity). Hospodskpoklesjiodz2008 ovlivujeodpadovhospodstvato pdemcendruhotnchsurovina o 80 %, od listopadu 2008 pak poklesem vvozuodpadao20%,unkterch prmyslovch odvtv jako je automobi-lovvroba,vrobaelezaachemiea otyicetprocent.Novmfenomnem je 510% pokles vvozu odpad z mst a obc, kter je dn ni daovou vt-nost,kternastalapoI.tvrtletroku 2009.Jedinoustlicjsoutakzatmjen oban, kde pokles nastane v nvaznos-tinarstnezamstnanostinapodzim avzim2009.Mrnoivnlzepot oekvatasizarok,tj.napodzimroku 2010,alevesamozejmzvisnadal-m vvoji na fnannch a prmyslovch trzch. Nicmn ji nyn je jasn, e eko-nomickrecesemfatlndopadyna nrstneleglnhopodnikn,aleina bankrotymencha stednchodpad-skchfremhlavnzesektorudruhot-nch surovin.6. Spolupracujete se zahraninmi organizacemi i spolenostmi podobnho typu, jako jste vy? Lze erpat podporu i fnann stky na odpadov hospodstv z evrop-skch fond?SITA CZ je lenem exkluzivn rodiny SITA ONE, kter sdruuje nejvt odpadsk frmy skupiny GDF SUEZ. Z tohoto dvo-du jsme on line pi zskvn informac na evropskm trhu s odpady a zavdn technologickch a technickch novinek. Evropskfondynabzejvelmiirokou klu dotac a pobdek pro oblast nakl-dnsodpady.SpolenostiSITAsama neerpfondysohledemnasvetick zsady, ale poradensk sluby souvisej-csppravouprojekt,kdelzeerpat evropskfondy,vyuvmnohonaich klient. Od 2006 a doposud jsme ji asi-stovaliuprojekt,kdebylocelkemer-pno pes 208 milion K.Svt prmyslu | www.svetprumyslu.cz 112listopad~prosinec2009SITA CZ a.s.Nejmodernj technologie pro vechny7. Odpadov hospodstv a nakl-dn s odpady neustle roste na vznamu. Jak vidte dal vvoj v tto oblasti z hlediska minimalizace odpad, vych sankc vi podni-km a zpsujcch se opaten?Odpadovhospodstvporostenav-znamu v nvaznosti na sniujc se zso-byprimrnchzdroj,surovinaenergi. Jenvkomoditbiologickorozloitel-nchodpad,zekterchlzebezpen zskat zelenou energi, je ron k dispo-zici v zemch EU 25 pes 125 milion tun. Vyuito je vak pouze 18 milion, zbytek pakkonnaskldkch,kdenavcpro-dukuje vznamn mnostv CO2 a zna-n tak ovlivuje stav na atmosfry. Jen SITA CZ ron posbr a sveze jeden mi-lion tun odpad, kterch bychom mohli a80%materilovaenergetickyvyu-t. Nen zjem.Rozvoj jist neurychl sankce. V podmn-kch R, kter m velmi dobrou legislati-vu,jemnastranpodnik.Zaveden prevennho pstupu formou ist pro-dukce a pedvn odpad provenm profesionlm,ktenejsoupouhmi pekupnkysodpady,bymlobtz-kladnm standardem v kad frm. Inte-grace prvk udriteln spoteby a vro-by pak vzvou do nejblich let.8. Jakou mte vizi o vai spolenosti pro pt obdob? Co vidte jako hlavn priority dalho vvoje?Profesionlnakomplexnslubavtlen do balku totlnho odpadovho hospo-dstv,daltechnickatechnologick rozvojsmujcdovybranchkomodit odpad a pokora a cta pi jednn s nai-mizkaznky.Dobudovnstlogistic-kchcenteraoptimalizacevyuitst-vajcchtechnologiasvozovtechniky. Dodrovnetickchzsadpodnikn a konstruktivn spoluprce s ministerstvy aorgnysttnsprvy,vysokmikolami a specializovanmi pracoviti. Pi komuni-kaci s mn silnou konkurenc se vysthat aroganceabttransparentnpisoubo-jch s klovmi hri na eskm a sloven-skmtrhu.Btspnmzamstnavate-lem pro motivovan zamstnance. Tak je simonopedstavitstedndobpln rozvoje spolenost skupiny SITA CZ. Ohe, jeden ze zkladnch ivl, od pradvna urujc ivot lovka na Zemi, pedstavuje rozhodujc atribut podnikn, jemu se vnuje Teplotechna Pri-ma, s.r.o. Jinak eeno: tato frma se orientuje na vrobu, opravy a souvisejc servis tm vekerch agregt, v nich pracuje ohe.Teplotechna Prima, s.r.o. vznikla jako soukrom spolenost v roce 1992 privati-zac s.p. Teplotechna Teplice. V tomto s.p. byly spojeny teplick vrobn zvod s.p. Teplotechna Praha a teplick projekn zvod s.p.. Uniprojekt Praha. Tradice tch-to zvod sahala a do prvn poloviny 50. let minulho stolet.Hlavn pedmt innosti pedstavuje v souasnosti realizace sklskch van, zejm-na na produkci obalovho, ale i tabulovho skla a rovn dalch specilnch skl-skch pec. Ke stlm zkaznkm pat renomovan sklsk podniky psobc v esk republi-ce, napklad Vetropack, Owens Illinois, AGC, Crystalex, Sklo Bohemia, Kavalier Teplick frma se vak trvale prosazuje i na zahraninch trzch, jak o tom svd opakovan zakzky pro spolenost Vidrieria Rovira ve panlsku, AVIR v Itlii, Gull-fber v Polsku, ale i v Egypt a Keni. Zcela mimodnch vsledk, co se te potu realizovanch sklskch van pro vrobu obalovho skla, ale i jejich velikosti, bylo dosaeno v Rusku a na Ukrajin. V souasnosti je pipravovn projekt takovto vany o denn kapacit vroby 460 t obalovho skla!Zkrotit ohe a usmrnit ho do formy, je slou konkrtnmu lidskmu sil, se Tep-lotechn Prima, s.r.o. da ji vce ne 15 let. V budoucnu se o to pokus i v Blo-rusku a Moldavii, a dokonce i v Saudsk Arbii a Indii.Kontakt:Teplotechna Prima, s. r. o. 415 01 Teplice, J. K. Tyla 1, tel.: 417 816 010, fax: 417 570 095 e-mail: ttp@teplotechna-prima.com, Internet: www.teplotechna-prima.com Svt prmyslu | www.svetprumyslu.cz 114listopad~prosinec2009BENZINA Nacobudemejezdit?Motorovpalivadodvannaesktrh musod1.lednaletonhorokusplovat psnjekologickkritria,jevych-zejzpoadavknormyEURO5.Povolen obsahsryvpohonnchhmotchse podletchtoevropskchpedpissni-ujezdosavadnhopovolenhomaxima 50ppm(mg/kg)namnne10ppm. eskrepublikasezrovezavzala,e od1.ledna2009zvpovinnpdavek biokomponentvprodvanchpalivech nanejmn3,5procentauautomobilo-vchbenznaminimln4,5procenta umotorovnafty.Jaksestmito poadavkyvyrovnvajeskrafinrie? Natojsmesezeptalieditelepropaliva abenzinspolenostiUnipetrol,Ing. VclavaLouly.Skupina Unipetrol, kter je dky vtino-vmpodlmvespolenostechesk rafnrsk a Paramo nejvtm vrobcem pohonnchhmotveskrepublice akterseprostednictvmdceinch spolenost Benzina, Unipetrol RPA, Uni-petrolDopravaaPetrotransvznamn podl tak na prodeji a distribuci moto-rovchpaliv,jenaplnnpsnjch kvalitativnchparametrplnpiprave-na.Jipedrokemdokonilyrafnrie skupiny pechod na bezsirn paliva s ob-sahem sry pod 10 ppm. Kvalitaautomobilovchpalivmev-raznovlivovatvkon,spolehlivost a ivotnost motor a vznamn ovlivu-jevlivprovozuvozidelnaivotnpro-sted.70%spotebypohonnchhmot v esk republice je kryto ze zdroj sku-pinyUnipetrol,atoprveskchraf-nerieskrafnrska.s.aParamoPar-dubice.Palivajejichproveniencejsou vyrbnymodernmitechnologiemi a vnitn systmy jakosti v tchto rafne-richgarantujkvalitudleevropskch norem. EkologizacerafinriRafnrie investovaly v poslednch letech do prav pro snen obsahu sry v pali-vechvcene1,8miliardykorun.esk rafnrskzahjilappravunaprodukci superistch paliv u v roce 2003 s tm, e na stoprocentn vrobu pela v dub-nu 2008. Nezbytn technologick pra-vyzahrnujczejmnapravuhydroge-nanchrafnacbylyrealizovnyjak Svt prmyslu | www.svetprumyslu.cz 115listopad~prosinec2009Svt prmyslu | www.svetprumyslu.cz 116listopad~prosinec2009BENZINA Nacobudemejezdit?v litvnovsk, tak v kralupsk rafnrii. V-stavbajednotkyselektivndesulfurace v rafnriii v Kralupech nad Vltavou, kte-rbylasoustinvestinhoprogramu ist paliva, zskala letos v jnu ocenn PETROLAward08zanejvznamnj technologick poin v oboru zpracovn ropy.Od1.1.2009ukldlegislativarovn zvenpovinnhopodlubiosloky vmotorovchpalivech.eskrafnr-skaParamozaalyspimchvnm metyesteruepkovhooleje(MEO)do motorov nafty u od 1. z 2007. A od lednaletonhorokusepidvbioeta-noldoautomobilovchbenzn,uvd Ing.Loula.Dopotebnchzazen atechnologickchpravinvestovaly obspolenostidohromadypestvrt miliardy korun. Dkyzejmnaekologickmaporn bezpenostnmpedpismjsoundre a veker systmy erpacch stanic stle dokonalej a pod stlou kontrolou a ne-petritmonitorovny.Ndreicel systm se pravideln podrobuje kontro-le technickho stavu. Vechna tato opat-en pispvaj t ke spolehlivosti kvality prodvanch paliv, k Ing. Loula.KvalitapalivaPinkupupohonnchhmotuerpa-cch stanic si nemete pohonnou ltku prohldnout,jakmvzhled,jestline-obsahujemechanickneistoty.Kpo-souzenkvality,uitnchhodnotpaliva podletechnickchnoremjenavcsm-rodatnlaboratornrozboravroba a distribuce v celm etzci a po prodej, jakoimaximlnpeatechnologick kze, vysvtluje Ing. Loula.SpolenostBenzinamvlastnpsn systmkontrolykvality.Nezvislakre-ditovanlaboratopravidelntestuje kvalituprodvanchpalivronje zkontrolovno1500vzorka99%je bez zvad. Proto je na kadm vdejnm stojanuvylepenaPeekvality,abyse zkaznk mohl ujistit, e prodvan pali-vajsouvpodkuajejichparametry jsoupravidelntestovny.Nedlnou soust pe o kvalitu pohonnch hmot je systm nkupu od renomovanch v-robc rafneri, k Ing. Loula. V ppa-d Benziny je 98 % dodvek z esk raf-nrsk, dodv.Dieselnejti a nejrychlej diesel s cetanovm slem 60vysok vkonvynikajc startovatelnostnzk spotebanzk emiseDIESEL ALL IN AGENCY 2009Chladc nbytek & chladrensk technika pro erpac staniceHAUSER spol s.r.o.Jankovcova 1330/57a170 00 Praha 7 HoleoviceE-mail: info@hauser.czwww.hauser.comInvestujtenyn za cenyroku 2009projekt vroba mont zrun a pozrun servisspora energie a nklad v novch rozmrechDodvka, mont a servis klimatizace Kontakt: Modlany 22, 417 13 Modlany Tel.: 417 851 360 Fax: 417 851 572 e-mail: info@air-plus.czSvt prmyslu | www.svetprumyslu.cz 118listopad~prosinec2009BENZINA Nacobudemejezdit?Benzinauvdnatrh nejkvalitnjdieselveskuOd roku 2004, kdy R vstoupila do EU, klesla spoteba benznu o 3,7 %. Naopak spoteba motorov nafty stoupla o celch 25 %. Dvodem je nrst kamionov pepravy, ale i rostouc poet osobnch aut s dieselovmi motory. Dodavatel pohonnch hmot na tento trend reaguj roziovnm nabdky nafty - pedevm vvojem novch prmiovch naft nebo inovacemi tch stvajcch. Nejnovji pila s pravou svho palivovho portfolia spolenost Benzina, kter jako prvn na eskm trhu pohonnch hmot vylepila sv prmiov palivo Verva Diesel zvenm cetanovho sla z 55 na 60 a zaala stahovat z prodeje benzn Special 91, kter ji nkolik let kontinuln ztrc sv postaven.Od vstupu esk republiky do Evropsk unie neustle kles spoteba benznu.Jenomvroce2008tobyloocel4%. Vtomsammroce tak poprv po osmi letech mrn poklesla i spoteba motorov nafty (o1%),cobylozpsobenopedevmdopadycelosvtovekono-mick krize. Tento mrn pokles ale nic nemn na faktu, e spoteba motorovnaftydlouhodobroste.Dieselovmmotoremjetoti v souasnosti vybaveno zhruba 30 % osobnch automobil. U uitko-vchvozkategorieN1jepomropana75%znichjezdna naftu.Atentotrendbudezdsepokraovatidobudoucna,nebo dieselov motory jsou v ppad voz, kter ron najednou vce ne 40 tisc kilometr, o poznn ekonomitj. Na tento trend reaguj dodavatel pohonnch hmot mimo jin vvo-jem aditivace a tak prmiovch druh nafty. Rzn aditivovan typy motorovch naft jsou dnes v nabdce u cel ady vtch st erpacch stanic v esku a dodavatel neustle pracuj na jejich vylepovn. Ve vazb na vvoj a modern sloen vozovho parku dieselovch osob-nch a nkterch uitkovch automobil jsou prmiov nafty na trhu stle vce poadovny. Stoupajc poptvku po prmiov motorov naft refektuje tak spo-lenostBenzina,atovvojemnov,vylepennaftyVervaDiesel, ktersesuniktnmiedesticetanovmijednotkamimsttnej-kvalitnj motorovou naftou na eskm trhu, srovnatelnou snad jen snktermizahraninmiprodukty.Poptvkaponadstandardn kvalitn naft roste. Je to zpsobeno pedevm bohatnutm spole-nosti,stoupajcdieselizacosobnchautomobilveskuaclem uspokojit nron poadavky na kvalitu nafty pro modern dieselov motorykVclavLoula,editelprojakostspolenostiBenzina. VervuDieseljivtchtodnechnabzvcene120erpacchstanic provozovanch Benzinou.Prmiov nafty jsou vhodn nejen pro nejmodernj vzntov mo-tory, ale i pro vechny star konstrukce. Prv star hlunj motory shorstartovatelnostzanzkchteplotvykazujcitelnlepv-sledky s prmiovou naftou.BENZINA, spol. s r. o., je obchodn spolenost s nejrozshlej st er-pacch stanic v esk republice. Momentln jich provozuje vce ne 330, celkem 107 z nich je provozovno pod prmiovou znakou Ben-zina plus. Tyto erpac stanice maj v nabdce nejen kvalitn aditivova-npohonnhmoty,alenoviprmiovpalivaVERVAatakdal sortiment zbo Benziny a doprovodn sluby.Otzky aodpovdiCo je to prmiov palivo?Prmiovm palivem se rozum takov palivo, kter m nadstandardn kvalitativ-n parametry. U naft je hlavnm takovmto parametrem cetanov slo, ale i dal- dleit jakostn znaky. Obecn lze ci, e znakov nafty vznikaj pdavkem originln receptury aditiv do standardn motorov nafty.Co je to cetanov slo?Cetanov slo je veliina udvajc kvalitu motorov nafty z hlediska jej vznto-v charakteristiky. Jedn se o obdobu oktanovho sla u benznu. Plat, e m vy je cetanov slo, tm kvalitnj je nafta. Cetanov slo je ovlivovno che-mickm sloenm vyrobench naft a aditivac. U nejmodernjch motor se po-adovanhodnotycetanovhoslapohybujmezi50a60.Protoehodnoty cetanovho sla pohonnch ltek maj vznamn vliv na zneiovn ivotnho prosted, jsou jeho minimln hodnoty pedepisovny prvnmi pedpisy jak na rovni Evropsk unie, tak v nrodnch legislativch lenskch zem EU. V souas-ndobplatnlegislativapovolujepouvnmotorovnafty,ktermmini-mln hodnotu cetanovho sla 51.Pro tankovat prmiovou naftu? Jak benefty to pin automobilu?S prmiovou naftou motor lpe startuje, m vy vkon, ti spalovn a mnohem hladchod.Dkyvymuvkonutakvraznklesspotebapohonnchhmot. Vneposlednadvfukovplynyobsahujmnnedoucchzplodin,takeje provoz automobilu mnohem etrnj k ivotnmu prosted, ne s bnou naftou.V em je Verva Diesel odlin?Nafta s cetanovm slem 60 je svm zkladnm chemickm sloenm vyrobena v esk rafnrsk a podle originln receptury aditivace vyvinut speciln pro esktrh. VervaDieseljevsouasndobnejkvalitnjmotorovounaftouna eskm trhu a mit se s n mohou pouze pikov nafty v zahrani, s nimi m shodn parametry, nikoliv cenu ta zstv i nadle stejn pzniv.Spolenost Benzina se u tto nafty rozhodla zstat u osvdenho a zavedenho nzvu Verva Diesel, nebo nov receptura sice dle posouv kvalitativn parame-try, ale nemn zkladn mylenku, tj. nabzet modern pikov palivo, kter i-dim pin lep pocit z jzdy, motoru a vstikovacmu zazen a celmu pali-vovmu systmu vy rove ochrany a ivotnmu prosted ist emise.Svt prmyslu | www.svetprumyslu.cz 119listopad~prosinec2009Nov technologie motor vyaduj stle kvalitnjpaliva,kemusepouvaj specilnpsady.FirmaBenzinaprod-v paliva ji zulechtn vlastn formula-ckomplexnpsadyadeklarujenad-standardnkvalituainky,zejmna zven vkonu, snen spoteby paliva, lep celkovou ochranu motoru a palivo-v soustavy proti opoteben, proti koro-ziarezivn,udrovnistotyvetn istoty spalovacho prostoru a v ppad naftynap.vycetanovslo,zve-noumazivostaprotikoroznvlastnosti. Takto nadstandardn aditivovan paliva seoznaujjakoprmiov.Prmiov naftaVERVAdieselvykazujenaerpa-cch stanicch BENZINA plus rostouc po-ptvku a potvrzuje, e je to kvalitn pro-duktajezkaznkyvyhledvn.Vedle prmiov nafty mme v nabdce na er-pacch stanicch BENZINA plus tak pr-miov100oktanovbenzinVERVA. Itentovysoceaditivovanprmiov benzinvykazujevmezironmsrovnn nrst prodeje, uvd Ing. Loula.Ivletonmrocenicmnsnenpo-ptvka po pohonnch hmotch pokrau-je. Na zklad prognz makroekonomic-kchparametravvojerozhodujcch odvtvoekvmuobouhlavnchdru-h pohonnch ltek naturalu 95 a die-selu pokles poptvky a o 10 %. Nejvt- dopad na poptvku po motorov naft bude mt pokles veejn nkladn silnin dopravy tuzemsk i mezinrodn a pokles prmyslov vroby, mn Ing. Loula.Nacobudemejezdit?Klasick motorov paliva (automobilov benzinyamotorovnafty)seformuluj tm 85 let v souladu s vvojem moto-rvetnsouasnekologizacepaliv amajsilnprofesionlnpostaven ustvajcchuivatelivrobcauto-mobil.Souasn svtov vozov park automo-bil, kter reprezentuje tm 800 milio-nosobnchautomobila180milion nkladnchautomobiljehomologo-vnnastvajcsortimentbenzinovch a dieselovch paliv. Tato paliva zatm ne-jsounahraditelnabudoudominantn poobdobminimlndalchdvaceti let. Urit symbiza v prvn polovin 21. stolet ns ale urit ek, odhaduje Ing. Loula. Ji dnes jsou na trhu nov vozidla naCNGiautomobilyshybridnmpo-honem. Potm, e v horizontu 20 let se budousriovvyrbtiautomobilyna vodk. Osobn vodkov pohon povauji zavelmiperspektivnpalivo,uvdIng. Loula.Veskrepublicejevsouasndob ncopespttiscvozidelshybridnm pohonemakolem1000naCNG.Zhle-diskacelkovhopotuvozideljetento poet zatm velice nzk, ale v dalch le-tech se bude zvyovat. Jak se hlavn es-k dodavatel paliva vyrovn se zmnami v poptvce? U alternativnch paliv bude zvisetnaformekonomickpodpory pi jejich zavdn na trh a investicch do novchpohonnchjednotek,moder-nch technologi, dostupnosti i konen cenalternativnchzdroj.Spolenost BENZINA v letonm roce ve vybran sti rozilasortimentodieselovpalivo s 30 % biosloky a plnujeme i rozen oCNGnavybranstanice.Svojezkaz-nkynezklameme,tvrdeditelpropa-livaabenzinspolenostiUnipetrol, Ing. Vclav Loula.Svt prmyslu | www.svetprumyslu.cz 120listopad~prosinec2009Lesyeskrepubliky,s.p. Nejenpeolesakrajinu1. Hlavnm poslnm spolenosti LESY R je hospodaen v lesch. Jak se vm ono posln da naplovat a jak jsou dal oblasti psoben Va spolenosti?Poslnsttnhopodnikujeir.Pat do nj pe o les, krajinu a prodn d-dictv,vetnvodnchpramenales-nchbystin.Jehosoustjsousamo-zejm ekonomick pnosy z produkce deva a celkov efektivnho hospodae-nsesttnmmajetkem.Dleodborn pomoclesnhohospodeprosoukro-miobecnmajitelelesa,spoluprce sodbornmilesnickmiinstitucemi akolami,osvtairokveejnosti. Vel-mivznamnourolihrajerozvojmimo-produknchfunkclesaspoleen-skch, rekreanch, sportovnchZtohotovtujezejm,edleitm kolempodnikuajehomanagementu jevyvaovatmnostvrznorodchz-jmanrok.LesyRsevposlednch letech ocitly pod tkou palbou nkte-rchkritikamdi,pitomjsempe-svden,esitorozhodnnezaslou! Podnikjevdalekovtmpodku,ne se me podle medilnch kritik nkdy zdt, jeho posln se da naplovat. Napkladlesnickzakzky,nhlavn byznysadvejednazvelmikritizova-nchoblast,fungujdobenavech zemnch jednotkch, do kterch mme rozdlenucelourepubliku.Nedvno jsme organizovali sout na nov doda-vatele pro 60 tchto zemnch jednotek. lo o zakzky celkov za miliardu korun, dostali jsme 511 nabdek od 64 uchaze-. Ve probhlo hladce, zcela standard-nm zpsobem, dn z astnk zen nepodal nmitku proti rozhodnut o v-bru nejvhodnj nabdky, ani nvrh na pezkoumn kon zadavatele.2. Kter oblasti jsou pro vs v souasnosti prioritn?Generlnm editelem Les R jsem ne-celrok.Zklademmhodosavadnho psobenjepodnikstabilizovatekono-micky, personln i reputan. Potebu-jemespnprojtekonomickoukriz Svt prmyslu | www.svetprumyslu.cz 121listopad~prosinec2009Ing.SVATOPLUKSKORA(54)Generln editel, Lesy esk republikyOd ledna roku 2009 generlnm editelem spolenosti Lesy R. Ve frm psob od srpna 2007, kdy a do svho poven zastval post sprvnho editele. Ped svm pchodem do sttnho podniku psobil mimo jin jako generln editel spole-nost Agropol, Sinreal, Benzina, Aliachem, Agftrading. Absolvoval VUT Praha.Svt prmyslu | www.svetprumyslu.cz 122listopad~prosinec2009Lesyeskrepubliky,s.p. Nejenpeolesakrajinua zajistit budouc prosperitu. A chci tak zmnitvnmnpodnikumezizamst-nanciiveejnost,abyLesyRpestaly btotloukacmpankem.Vdyjeto jedna z nejvtch frem ve stt, m vel-k a stabiln obrat i zisk, adu velmi pro-spnchaktivitavstupzaslousi respekt. K tomu, abychom prioritn ko-lynaplnili,potebujemevytvoitthlej-,aleoperativnafunknorganizan strukturu,inovovatpohledynaekono-mickfungovnspolenosti,nastavit aduvnitnchmechanism,kterchy-bly,zaujmoutnovlidi,zlepitvnitn i vnj komunikaci. To ve vyaduje as.3. LR je stabilizovan frma po ekonomick strnce. Jak se da Va spolenosti udrovat svoji nezvis-lost na sttnm rozpotu?Lesy R jsou dlouhodob ziskovm pod-nikem, nezvislm na dotacch od sttu. Atoipesto,evposlnpodnikuje mnohofunkc,zekterchneplynebez-prostednpmproft,akternaopak vadppadvyvolvajinvesticeve veejnmzjmu.Takloskrok,pes adu negativnch vliv na hospodaen zejmna nstup celosvtov ekonomic-kkrizeavichiciEmma, dopadl pomrn dobe. Ziskovost me-n pomrem ukazatele EBITDA k trbm na rovni 14 % je solidn vsledek. Zro-vejevaknutnci,eLesyRjsou vtuzemskujednmzprvnchpodnik, na kterch se ekonomick krize projevi-la. A jej vliv je bohuel stle patrn. Pes stavebnictv, kde zaala, se krize postup-n prohloubila i do dalch obor, nap-kladdopaprenstvaobalovhopr-myslu. To s sebou pin pote nkterch naichobchodnchpartner,niceny deva a tak dle. Navc, leton povodn nm zpsobily znan kody, kter mu-sme napravovat z vlastnch zdroj. Oe-kvmproto,eletonhospodsk vsledek bude v porovnn s rokem 2008 ni. Podstatn vak je, e pes vechny zmnnnegativnfaktorysedapod-nik stle dret v zisku a generovat klad-n cash fow. 4. Do jakch oblast proud momen-tln nejvznamnj investice, ppadn jak plnujete na nejbli dobu? A nehroz zastaven nkterch projekt? Uvaujete i o njakch nadstandardnch spornch opatench?Samozejm,emusmevcenejindy obrtitpozornostnasporyvnkla-dech spolenosti. A to zejm-navreijnchnkladech vechdruh.Vcekumuluje-meklovaktivityasname sevyleovatinnosti,kter nejsoujdremzamenpod-niku.Takopakovanproch-zme pln investic a akce, kter jemonodloit,pesouvme napozdji.spornopaten sevakrozhodnnedotknou klovch innost obnovy a v-chovylesnchporost.Mezi naevznamninvestinpro-jekty v souasn dob pat reali-zace protipovodovch opaten aobnovalesnchporostpoka-lamitch Kyrill, Emma a Ivan.5. Jak jsou vlastn LESY R pipraveny na potenciln kalamitn situace a jakm zpsobem je e? Viz napklad leton letn povodn. Na stoletou vodu lze vytvoit opat-en,kterochrnvthodnoty ped kodami. Ale na ptisetletou i bleskovou povode, jak pila letos vlt,opatennemohoubtnikdy dimenzovna.Vnasprvjetm 20tisckilometrdrobnchtok.Jejich pravyzdalekanevnmmejakospou-tndokamennhonebojethdo betonovhokoryta.Snamesesklou-bitekonomickmonosti,poadavky ochranyprodyazjmyobyvatel,vet-nprotipovodovchopaten.Pokud jde o vtrn i snhov kalamity, ty jsou douritmryspojenysestabilitoupo-rost, tak jak byly zakldny zhruba ped 100 lety. Obrana proti kalamitm do bu-doucna souvis s tm, jak zakldme lesn porostydnes,kdyneustlezvyujeme podlmelioranchazpevujcchde-vin.6. Mete vce pohovoit o organi-zanch zmnch, ktermi vae spolenost prochz?Letosvbeznujsmezahjilidvoulet projektrestrukturalizace.Jehoclemje optimalizacenklad,zvenvkonu azlepensystmuzenpodnikuna vech jeho rovnch. Dsledkem je i sn-en potu zamstnanc, kter plnuje-me na 5 % v kadm roce projektu. D-kladnpitomposuzujemepotebnost konkrtnchpracovnchinnostazp-sob, ktermi jsou vykonvny. Nkter innosti pak mohou bt sloueny, nkte-rzrueny.kolemkadhovedoucho zamstnancejezajistitvesvmseku efektivnorganizanstrukturusopti-mlnm potem zamstnanc. Uskutenilijsmetakpersonlnaudit nafunkccheditelkrajskcheditel-stv,jehoclembyloprovitodborn imanaerskschopnostistvajcche-ditelaporovnatjeskandidtymimo podnik, kte se pihlsili do vbrovho zen.Vptippadechjsmevefunkci potvrdili stvajc editele, na sedm mst pilinovmanaei.Vsouasndob jsouklovpozicevmanagementu podnikuobsazenylidmi,okterchsi myslm,ejsouskutendobekvalif-kovan. Systminternchvbrovchzen uplatujemeiupracovnchfunkcna nichrovnch,zejmnaufunkcles-nchsprvc.Chcemestavtnakvalif-kovanchaodbornzdatnch kmeno-vch zamstnancch, kterch m podnik dostatek. Ale zrove povauji za vhod-n,kdystlid,vetnmanaer,pi-jdeodjinud,pinesedopodmnekpod-niku nov zpsoby prce a podnikatelsk mylen.kontaktyTel.:384 701 410Fax: 384 721 444e-mail:info@lstb.czweb: www.lstb.czprovd: Dopravn stavby(lesn a poln cesty, dopravn infrastruktura)Pozemn stavby (obansk, bytov a prmyslov vstavba)Vodohospodsk stavby(novostavby a rekonstrukce vodnch dl vetn odbahnn) LESN HOSPODSK PLNY A OSNOVY PROJEKCE REKULTIVACE, TOKY, CESTY KRAJINN INENRSTVDIgITLN DATA, TISKY A LAmINO . 1 m OCENN mAJETK A NHRADY KODPORADENSK INNOST komplexn sluby v lesnictv vkup surovho dv (i nastojato) prodej jehlinatho eziva prodej sazenic lesnch devin poplatkov odlov mufon zve nvrhy a realizace zahrad prodej okrasnch rostlin Nabzme: Lesn spolenost Lede nad Szavou, a.s. Hrne 2, 584 01 Lede nad Szavou www.lesni.cz, e-mail: info@lesni.cztel.: 569 726 074, fax: 569 721 931Svt prmyslu | www.svetprumyslu.cz 124listopad~prosinec2009SvtsemnPed 105 lety se narodil pedn mikrobiolog Frantiek Patoka Ped vce ne 105 lety, 22. jna 1904, senarodilvznamnmikrobiolog aimunologprofesorFrantiekPato-ka, zakladatel esk lkask mikrobi-ologie a virologie. Svjivotzasvtilbdnvesvt miliard vir a bakteri a v tto oblasti posunulsvtovpoznnvmnohm kupedu. Jako prvn ech se zaal za-bvat tkovmi kulturami, srovnval jeamodifikoval,jaksetonauil v Pasteurov stavu. Byl tak prvn na svt,kdoobjevilapopsalfenomn mikrobilnhoantagonismuumikro-kokovchkmen.Ajakoprvnve stednEvropzachycovalvprbhu epidemikmenychipkovchvir. Udlalnkolikpvodnchobjev iohlednviruobrnyatakotvorb protiltekpilbantibiotiky.Dle-itouoblastjehovdeckhozjmu bylyantropozoonzyinfeknne-mocizvatpenosnnalovka. Rozvjelstudiabrucelzy,listerizy a atypickch korynebakteri. Byldlouholetmpednostoustavu pro lkaskou mikrobiologii a imuno-logii,zekterhovybudovalmodern pracovit.Vydalprvneskouueb-nici mikrobiologie. Zemel 14. bezna 1985 v Praze ve vku 80 let. Vkovprvenstvdubajskveale me bt brzo minulost. V sadskoa-rabskDiddmvzniknoutmrako-drap vysok jeden kilometr a i o jeho vstavbu se m postarat firma Emaar. S otevenm dubajskho mrakodrapu sepvodnpotaloletos,aleinau-gurace byla odloena. Ani Dubaj, kte-r je povaovn za bohatou st Spo-jench arabskch emirt a mecene luxusnch stavebnch projekt, se ne-vyhnulsouasnkrizi.Cenynemovi-tosttamodloskholtaspadly opolovinuaspolenostEmaarozn-milaprodruhoutetinurokuztrtu 350 milion dolar.Nejvymrakodrap svtabudeoteven vDubajivlednu Vlednubudesvcnejednoronm zpodnm otevena nejvy budova svta Burd Dubaj. Vypn se do ve vcne800metrastavseodroku 2004. Informovala o tom dnes realitn firmaEmaarProperties,kterstavbu realizovala. Dubajsk v bude otevena 4. ledna. Natentodenpipadtvrtvro nstupuMuhammadabinRada Maktma k moci v Dubaji. Mrakodrap je stednm prvkem nov budovanhodubajskhocentra. Tamnprojektpijdena20miliard dolar (351 miliard korun) a jeho sou-stjeinejvtnkupnstedisko a tak 30 000 byt.Nkladynasamotnouvo160po-schodch jsou odhadovny na nejm miliardudolar.ArchitektAdrian Smithdostavbyzakomponovalbyty, kanceleatakhotelArmani,kter budevybavennbytkemnavrenm slavnmitalskmstylistouGiorgiem Armanim. 125listopad~prosinec2009 125z~jen2009Svtovproslul zpalkysevSuici vyrbly169let Po celm svt si u pes 100 let zapa-luj lid svky a cigarety i zaehvaj ohevkamnechsirkamizkrabiek slogemkle,dmkyinek.Tyto zpalkysedlouhltavyrblyvto-vrnvSuicch,kterouzaloilped 170 lety, 31. jna 1839, tamn truhl-sktovary VojtchScheinostakter proslulajakoSoloSuice.Odletoka sezttofirmy,odroku1997Solosir-krna,a.s.,stalaryzeobchodnspo-lenosto23zamstnancchavroba slavnch sirek se tak z podh uma-vy pesunula zejmna do Indie. Solosirkrnanynnakupujezpalky odestivrobc,valnouvtinuod indickhopartnera,kterodervna vyrb na suickch strojch. Firma ob-chodujetnapkladsezapalovai, dvkynazpalkyapodpalovai. Vt-ina krabiek je vyrbna podle pn zkaznk,zejmnajakoreklamnz-palky. Klasick krabiky s obrazy kl, nekafajfkyjsoustleoblbenze-jmna v evropskch zemch. Podruhsvtovvlcevzniklsttn podnikSoloSuice,kterrozilak-tivitymj.navrobudevovlknitch deseksololitavnmtehdynalo prci na 2000 lid. V roce 1970 podnik instalovalprvnautomatickoulinku avrobasezaalamodernizovat. Roku1984bylavyrobenaposledn devnkrabikaaodtdobyjsou vyrbny pouze krabiky paprov. V roce 1990 se z podniku stala akcio-vspolenost,ktervroce1997vy-tvoila akciov spolenosti i ze svch divizSolosirkrna,Sololit,Deva-sk vroba Suice a Suick strojrna. Vevrobzpalekpokraovalaspo-lenostSolosirkrna,kterletos vnoruvrobukvliklesajcsvto-vspotebzpalekasilnkonku-renci hlavn z Pkistnu, ny a Indie ukonila. ZpalkydodvanfirmouSolosir-krna,ktermdnesprodejnkapa-citupes400milionkrabiekron aobrattm165milionukorun, jsou pln recyklovateln jejich hla-vikyneobsahujsruanitkkovy. Prvn bezpenostn zpalka, u n byl blfosfornahrazenervenmakte-rouualenelokrtnoutkovbojsky o podrku, nbr jen o krttko, byla v Suici vyrobena u v roce 1848. Nejkvalitnjzpalkysevyrbj zosikovhodeva,nadruhmmst jetopol.Dvkazdevinsvraznmi letokruhy,comvnapkladsmrk, pikrtnutpraskaj.Recepturaz-palnchsloekusirekurenchdo tropickchoblastjejinneuv-robkpromrnpsmo,nebomus vydretvysokouvlhkostvzduchu. Protoprobchodncivtropechtes-tujkvalitusirekjazykemipoolz-nutmusjtbezproblmrozeh-nout.Historiezpalekdajnsahado 6. stolet do star ny, kde pouvali dvkaimpregnovansrou.Prvn tec zpalky vyrobil a v roce 1827 za-alprodvatAnglianJohnWalker. Prletponmbylyvynalezenyz-palkyfosforov,obsahujcjedovat blfosfor.Takovsirkyvyrblve svlaboratoitakvdesklkrnk Istvn Rmer, u nho pracovala i jis-tMarieUrbancovaknmuna vandru svtem dorazil i suick truh-lsk tovary Vojtch Scheinost. Vojtch s Mari se vrtili do ech, kde se na podzim 1839 sami pustili do v-robyzpalek.Poptvkarychlerostla a jeliko na rozen vroby nedispo-novaliScheinostovidostatenmka-pitlem,spojilisesobchodnkem BernardemFrthem. Tenzhysirkr-nuodkoupil,modernizovalvrobu avraznzvilexport.Scheinost z tovrny odeel v roce 1865 a zaloil vSuiciHornsirkrnu,kterfungo-vala do roku 1932. Frthv podnik se stal nejvt sirkr-nouvRakousko-Uherskuakoncem 19.stoletsuickzpalkyovldaly trhyadyzemBlzkhovchodu,Af-rikyiAmeriky. Vroce1895registro-vala suick sirkrna prvn ochrannou znmkulogokle,jemspolu s destkou dalch znmek registrov-nudodnes. Vroce1903bylysirkrny Rakouska-Uherskasdruenydokon-cernuSoloanasuickchzpalkch seobjevilaznakaSOLO.Poroce 1918pelafirmadomajetkuSpoje-nch eskoslovenskch sirkren. Svt prmyslu | www.svetprumyslu.cz 126listopad~prosinec2009SvtsemnKalanikovchtl pvodnvynalzat zemdlsknstroje Legendrn ton puka AK-47, zn-mpodnzvemKalanikov,sidky sv jednoduchosti a spolehlivosti zs-kalapopularitupocelmsvt.Ve sv vzbroji ji m padestka zem, ale takceladapovstaleckchatero-ristickchskupin.Podleodhadse tchtopuekvyrobilojikolemstov-kymilionazbraseobjevilaina sttnchznacchnkolikazemaje napkladnavlajceMosambiku.Mi-chailKalanikov,ktervteroslav devadestiny,jenasvjvynlezpat-inhrd,alevrskymuvdydlalo zneuvnttozbranrznmizlo-inci a teroristy. Jeden z nejslavnjch Rus snil o ka-rie vynlezce ji od dtstv. Narodil sevevsiKurjanaAltajivroce1919 v rodin, kter byla pozdji oznaena za kulaky. Pochzel ze 17 dt, z nich se dosplosti doilo est bratr a dv sestry.Zanalnadrze,alevroce 1938bylpovolndoarmdyanaru-kovalktankistm.Jibhemvojen-skslubyprojeviltalentvynlezce. Centremjehozjmusestalanap-klad palebn sla a kadence tankov-ho kulometu. Mladho kutila si vimlo velenaKalanikovbylpoukonen tankovkolypevelendoLeningra-du.Nebtvlky,asibychvynalezl njakzemdlsknstroje,vzpo-mnalpozdjimu,ktersepvodn chtlvnovatprmyslovmunvr-hstv. PonapadenSovtskhosvazuN-meckem narukoval na frontu jako ve-litel tanku. Pi prvnch bojch u msta Brjansk v roce 1941 byl ale vn zra-nnaevakuovndotlu.Nanemoc-ninmlkuzaalpemletozbra-ni,kterbynahradilamlovkonn pukyanepesnsamopaly.Azka-d zbran si nakonec vzal to nejlep. Jehopukaspojujerychloststelby samopalusdostelemaprbojnost klasick puky. n muzeum a jmenuje se podle n na-pklad jedna italsk punkov kapela. Avynlezce,kterjenositelemtch nejvznanjchsovtskchirus-kchmetl,jetaknasvouzbra patinhrd. ZamchasAmeri-antvrdili,ebysesovtskchAK-47nikdyaninedotkli.Jaksemlili! Jen si vzpomete na Vietnam. V dun-gliodhazovalisvpukyaobrali mrtv Vietnamce o kalanikovy, pro-hlsil. A Amerian je pouvaj i v Ir-ku.Vrskynaeleankdyislzy v och se mu pr objev pot, co vid svhokalanikovavrukouterorist nebo dtskch vojk. Nktevojentodborncipoukazuj astonato,epedobrazemkalani-kovabylnmecksturmgewehr,kte-rpouvalyzvltnjednotkywehr-machtuaktersovttvojci mnohokrtukoistili.Neuprajvak Kalanikovovi zsluhu, e systm roz-vinul a dovedl k dokonalosti. Bezoficilnhopovolensestavilmo-delnovzbranazaalanekonen cestapoadech,ktersimladho vynlezcepedvalyodnejnich sloekapotynejvy.Vroce1947 nakonecusplvsoutinvrhno-vhosamopaluvkonkurencistehdy znmmikonstruktryajehoAK-47 (AvtomatKalanikova)sr7,62mi-limetrubylodvarokypozdjizave-den do vzbroje sovtsk armdy. Odroku1947ijeKalanikovvIev-sku a i pes pokroil vk je stle jet konstruktremkanceleprosteln zbran ievsk akciov spolenosti I-ma. Ze sv zbran nedostal ani hal, protoenebylapatentovna.Krom Sovtskhosvazusetakkalanikovy vyrbjpodjinmoznaenmvad dalch stt. Kalanikov si ale na ten-to fakt nikdy nestoval. Jeho vlast se muprdostatenodmnilamimo jindostalchatuatypokojovbyt a ije z penze. Ped lety nicmn uza-veldohodusjednounmeckoufir-mou,kterjehojmnozvnilana rznchvrobcch.Poestidestkch letsteleckchtestmproblmyse sluchem.SmanelkouJekatrinou, kterzemelavroce1977,mliti dcery a syna. Obdivovatelkalanikova,kterse vmodernjchverzchvyrbdo-dnes,povaujtutozbrazasymbol dokonalosti.Jepodlenichhledn, lehkajednoduch.Kalanikovz-stvfunknivtkchpodmn-kch,odolvpsku,vodabahnu. Snadszkousek,evnkterch stechzemkoulejsoukalanikovy bnjneledniky,telefonynebo kanalizace. Slavn zbra m sv vlastSvt prmyslu | www.svetprumyslu.cz 127listopad~prosinec2009seznam inzerentAAC PRAGOCEL s.r.o..............................65AB Facility a.s.....................................69ADEN LP s.r.o......................................45AIR PLUS, spol. s.r.o. ..........................117ARCADIS Geotechnika a.s....................82AZ Elektrostav, a.s..............................41AD PRAHA s.r.o..................................86CASIO...................................................2Clanroy a.s. ................................. 129, 26Correct okna s.r.o................................93esk voda Czech Water, a.s........... 105SAD autobusy Plze a.s.....................69Dopravn projektovn, spol. s r.o........85DPOV, a.s............................................71EGEM s.r.o. ..........................................51ELPREMONT elektromonte s.r.o. .......43EMONTAS s.r.o....................................45Energetick monte holding a.s........43EnergoPro Projekn kancel, s.r.o......45ERMONTA s.r.o....................................49EUROVIA CS a.s...................................79fenza Protiporn Systmy s.r.o. .........91FROG MOST Ing. Vladimr Janoch......59FROS ZPS s.r.o.....................................77GA ENERGO Technik s.r.o ......................46GASCONTROL spol. s r.o.......................59GEOTEST Brno a.s..............................117GLUMBK s.r.o.....................................61GSUS s.r.o...........................................79HANZL ELEKTROMONTE s.r.o. ............45HAUSER s.r.o.....................................117Chldek a Tintra Pardubice a.s............86IDS Inenrsk a dopravn stavby Olomouc a.s. .......................................87INSET s.r.o........................................107JM-monte, s.r.o...............................55KENOX spol. s r.o...............................101KOMONT spol. s r.o..............................91KOSOGASS-inenring s.r.o ..................61Krnovsk opravny a strojrny spol. s r.o. ..69KSF spol. s.r.o. ...................................107LABARA s.r.o.......................................65LENZE, s.r.o.........................................97LESN spolenostLede nad Szavou, a.s. .....................123LESOSTAVBY Tebo a.s..................... 123LHProjekt a.s....................................123METROPROJEKT Praha a.s. ...................85MEZOPRAVNA spol. s.r.o......................71Montgas .............................................59MORAVIA CONSULT Olomouc a.s...........85MV PROJEKT Klatovy s.r.o....................41MT Stavitelstv a.s.............................79ODP software, spol. s r.o. .....................71OCHI-INENRING, spol. s r.o...............99OLEXA s.r.o.......................................101PANAMETRIA CZ s.r.o...........................65PARS DN spol. s.r.o. ......................101PETROMETAL s.r.o...............................65PILLARD gmbh .................................100Plynomont Teplice s.r.o.......................57PRODIN a.s.........................................83REKONSTRUKCE POTRUB REPO,a.s. . 107RH ELEKTRO s.r.o.................................43RM-MALI, s .r.o.................................105SART Stavby a rekonstrukce a.s...........85SGJW Hradec Krlov spol. s r.o...........79SKANSKA DS a.s..................................81SKATYL spol. s r.o................................57SKD Praha spol. s r.o............................71SMALL spol. s r.o.................................41STARMON s.r.o....................................79Streicher, spol. s r.o. Plze...................61SUDOP BRNO, spol. s r.o.......................87TECHKO, spol. s r.o...............................61TEPLOTECHNA PRIMA s.r.o.............. 113TEPLOTECHNA DIS s.r.o......................101TCHAS, spol. s r.o.................................85TOMI-REMONT a.s...............................83TRAMO RAIL a.s..................................85VARIS spol.s r.o.................................107Vladimr Admek................................59Vstavba plynovod s.r.o....................61Vzkumn stav eleznin a.s............87eleznin projekn-stavebnkancel s.r.o......................................71OS Vrtky a.s. ....................................69Pedrokemzahjila vrobuautomobilka HyundaivNoovicch Pedrokem,pesn3.listopadu2008, zahjila jihokorejsk automobilka Hyun-daizkuebnvrobuautomobilvesv prvn evropsk tovrn v Noovicch na Frdecko-Mstecku.Tdendopoledne sjel z linky v montn hale prvn sriov vyrobenvzHyundaii30.Ofciln sputn sriov vroby v zvod na se-veruMoravynsledovaloosedmdn pozdji, 10. listopadu 2008. Zmr vybudovat tovrnu v esku ozn-miljihokorejskinvestorvroce2005. SpolenostHyundaiMotorManufactu-ring Czech (HMMC) byla zaloena v er-venci2006athorokuvlistopaduza-alapoblNoovicnaploeorozloze 200 hektar skrvka ornice. Stavt se za-alo v dubnu 2007. Dostavbyzvodunejvtjihokorejsk automobilkaHyundaiMotorCompany (HMC)investovalamiliardueur(zhruba 25miliardK),jednalosedosudonej-vtinvesticinazelenloucevesku. Pprava vstavby tovrny se pitom ne-obela bez pot.stvlastnkpozemk,mezinimino-ovickzemdlskdrustvo,odmtala pozemkyprodat,lidsetakobvali nadmrnhostavebnhoruchu.Tk zatkypizroduzvodualepomohl pekonatasivyplacenfnannkom-penzace,kterobecirodinyinkasovaly od kraje. Odloskhosputnvrobydokonce letonhoznoovickHyundaiipes globlnhospodskoukrizivyrobil 80000automobil,jehosouasnv-robnkapacitaje200.000voz. Vtovr-n zatm nalo prci asi 2000 lid, dalch 4000 pracovnch mst vzniklo u dodava-telskch frem.Svt prmyslu | www.svetprumyslu.cz 128listopad~prosinec2009Umm zapnout, pokud jde o elektinu v Praze, ale i vypnout po nronm dniCestuji hodn a rd, zejmna soukrom s rodinou. Do t dnes pat i tyi vnou-ata. Z tch mm opravdu radost a sna-msejimmaximlnvnovat,protoe tojeinnost,ktermsmyslavelmi obohacuje mj ivot. Mm radost teba z takov malikosti, e ti nejstar vnou-ata se nauila plavat prv na dovolen se mnou a moj enou. Na dal konky mi logicky zbv m dl mn asu. Rd tu, ale knihu beru do ruky opravdu jen navlecdovolen.Pokudsidovole-nouorganizujism,pakjepedevm poznvac, a to u na ten ani nepomys-lmaknihussebouvbecneberu.Na rozdlodfotoapartu,ktermmvdy u sebe. Fotografuji u od svch patncti let,nedvnojsemsialepodilnovou kvalitnzrcadlovkuspsluenstvm. Technologiefotografeprolazejmna v posledn dekd obrovskm rozvojem a dnes umouje dve nevdan vci ve vysok kvalit. Fotm nejen rodinu a do-kumenty z dovolen, ale snam se pe-devm vyhledvat zajmav detaily, kte-rchsimnozaninevimnou.Bavm inslednprcespotaem,kdefotky nejenukldm,aleizpracovvm.Pro-toejejichprezentaciprostednictvm potaenepovaujizaoptimln,ne-chvm si fotografe vytisknout v podo-b fotoknihy, nebo je vytisknu sm a vle-pmdoalba,kterpak mm vdy po ruce. Dalmzmmkon-kemjehudba.Vmld jsemsenauilhrtna pino,naktersido-dnesobaszahraji.Ale jako se vm, co vyadu-je as, i zde jsem nedob-rovolnvelmiomezen. Dsect,enejastji upinasedvmoV-nocchamjrepertor setakscvrklnavnon koledyOvkendechsetrochu vnuji prci na zahrdce. Je to sice nikdy nekonc innost,alepinmi potebnklidaradost zpohybunaerstvm vzduchu.Anarozdlte-baodbhnisportu obecnjsouvsledkyza mnou vidt.kgenerlneditelapedsedaped-stavenstvaPraskenergetiky,a.s. SkupinaPREjevznamnobchodnk selektinounavelkoobchodnmtrhu vRaregionlnprovozovateldistri-bunsoustavynazemhlavnho mstaPrahyamstaRoztoky. DrahomrRutasenarodilped63lety vatci,jeenat,mdvadosplsyny atyivnouata.Sesvojenouije vadovmdomkuvPraze,vkendytrv pevnnedalekoPlzn.Svojiprcim rd,alenemnrdsevnujeijinm innostem.Na mm pracovnm dni nen z mho po-hledunicmoczajmavho.Kadrno vstvmvesthodinachvlisevnuji psovi mm kokrpanla Kubu, ji dru-hho v poad. Pot vypiji lek aje a vy-dm se na cestu do zamstnn. Jezdm pevnautem,alepokudtovyaduj okolnosti,rdjeduimetrem.Cestado prcejedkyslcmuprovozuasov del,byjestlestejndlouh.Atose cestounestavujivposilovnaniveft centru, ale jedu opravdu rovnou na pra-covit. Pracovn dobu trvm sten v kance-li,stennajednn.Skomunikac v jakkoli podob si myslm nemm pro-blmy, pesto radi a vce jednm s lidmi osobn.Mjpracovnstljebohuel mlokdyzcelaprzdn.Kadodennse snam soustedit pedevm na ty hlav-nanejdleitjkoly,ktermten kterdenekaj,audlattohopokud mono co nejvc. Moji prci tvo jak ruti-navetnpodpisdokumentaroz-hodnut, tak een problm spojench soperativouirozvojemfrmy.Nezastu-piteln je dostaten komunikaces ko-legy, sten formalizovan do podoby pravidelnch porad. Obdpovaujizadleitmeznkdne, myslm si, e je to i dleit ritul. U mne ovemnempevndanscn,tense mnpodleokolnost,tedyzdasejedn opracovnobdspartneryiobdvm v na jdeln. Stejn tak nemm vyhran-n vbr jdel. Preferuji spe leh jdla, ale nepohrdnu ani klasickou eskou kuchyn. Rozhodn ale obd nevynechvm.Z prce se dom vracm mnohdy a ve-er, a to je chvle, kdy mm as na rodi-nu, psa, a zejmna zliby, kterm se sna-m pravideln vnovat. CLANROY a. s.robrova 14, 101 00Praha 10 VinohradyTel: 224 252 662, Zelen linka: 800 372 929e-mail:info@clanroy.cz www.clanroy.czTRANSPARENTN PRODEJ VA NEMOVITOSTIZA NEJVY CENUReference spolenosti: Odroku2001jsmerealizovalipronaeklienty obchodn transakce ve fnan-nmobjemupes2mld.K Rozili jsme nabdku naich sluebo pasportizaci objekt - dosud prove-denaunemovithomajetkuvhodnotpes6mldK Dle dostupnch statistik vykazujemeprokazateln nejvy naven vyvol-vacchcenmezidraebnkyPro minimalizaci rizika naich klientjsme sjednali pojitn profesn odpo-vdnostispolenostido60mil.Nabzme: realizaceveejnchdraeb elektronickaukce vbrovzen pasportizaciobjektGarantujeme: dlouholetzkuenosti maximlnprofesionalitu akceptovatelnnklady kvalitnreference celorepublikovoupsobnost plnoucertifkaciISO