Svt Prmyslu nor 2011

  • Published on
    14-Oct-2014

  • View
    3.055

  • Download
    6

Transcript

nor | 2011 89 K | 3,2 | www.svetprumyslu. czKrize se ns zsadn nedotkla. Rostli jsme na kor konkurence a zvyovali jsme vrobu, BMW a PSA budou spolen vyrbt soustky pro hybridn vozyIEA: Ropn trh kvli Egyptu nen v nouzov situaciJe optimismus v logistickm sektoru na mst?EPSBarumSlovnaftAlcan DnVchodoslovensk energetikaDipl. Ing. Vt Valekkolem manaera je bt ve firm zbytenmPed 40 lety byl vyhlen padek na firmu Rolls-RoyceZLOMYk jednatel spolenosti SOR Libchavy Petr Hjek.IBM, logo IBM a ibm.com jsou ochrann znmky nebo registrovan ochrann znmky spolenosti International Business Machines Corporation v USA a dalch zemch. Aktuln seznam ochrannch znmek IBM k dispozici na internetu na www.ibm.com/legal/copytrade.shtml, v sekci Copyright and trademark information.Nejvt pokrok v oblasti podnikn, vdy i cel spolenosti v nadchzejcch nkolika desetiletch vzejde z poznatk shromdnch dky nepetrit a vasn analze dat. Zd se vm tato pedpov odvn?Internet vyuvaj u 2 miliardy lid a jejich poet stle roste. Stoup i poet systm, kter se staraj o chod svta, a stle vce z nich se digitalizuje. Forma a charakter dat jsou ale stle rozmanitj mohou to bt transakce vech typ, multimdia nebo sociln mdia.Ji dnes tvo lkask snmky 30 procent celosvtovho objemu dat. Po celm svt se nyn pouv vce idel ne kdy pedtm a na kadho lovka pipad miliarda tranzistor. Vytv se vce dat, a navc mnohem vt rychlost ne v minulosti.Objem a sloitost dat stle narst. as vak b stle stejn rychle. dn rma, msto nebo region si proto nemohou dovolit ztratit provozn pam . Snate-li se obstt v konkurennm boji nebo zmnit svt, poppad oboj, muste shromaovat, sprvn pochopit a pouvat veker data va organizace. Proto mus vichni ldi postavit svou schopnost mylen na nov vd analytice.Analytika se netk pouze objemu informac. Klem spnho pesunu od objemnch dat k chytejm datm je uspodn rznorodch informac tak, abyste porozumli kontextu a dokzali dit jejich prbn vvoj. Dky chytejm datm se vyznme v informacch ve vech podobch strukturovanch i nestrukturovanch, textovch i multimedilnch, od fyzick infrastruktury po sociln st. Napklad Nizozemsk drhy jsou schopny vyhodnotit 56 000 promnnch (vetn zbo pepravovanho po eleznici, mncch se povtrnostnch model a poptvky cestujcch). Mohou tak efektivn dit vlaky a naplnovat jzdy vce ne 5 000 osobnch vlak denn. Hospodrnost jejich provozu tak vzrostla o 6 %, co pedstavuje ron sporu ve vi piblin 20 milion eur. Chytej data nm tak pomhaj odhalit vazby mezi jednotlivmi informacemi a jejich okolm. Kad jednotliv dlek informac je sm o sob nepouiteln. Kdy jej vak dokete vidt v kontextu, analyzovat jej a odhalit vazby mezi jednotlivmi informacemi, zskte chytr systm. Je dostaten chytr na to, aby dokzal lpe pedpovdat, co se stane. Takov systm vyuv teba panlsk rma Repsol, zabvajc se tbou ropy a plynu. Pomoc prediktivn analzy vyhodnocuje obrovsk mnostv seizmickch dat a podstatn tak zvyuje spnost sv przkumn innosti. Na zvr nesmme zapomenout na jednu dleitou vc: Chytej data dodvan vas prostednictvm novch vpoetnch model, jakm je nap. stream computing, nm umouj dret krok se svtem, ve kterm se rizika a pleitosti neustle mn. Msto toho, abychom spolhali na data vznikl v minulosti, se nyn meme okamit rozhodovat a odhadovat budoucnost na zklad aktulnch fakt. Podobn tak in kanadsk nemocnice zabvajc se vysoce rizikovou lbou novorozenc. Tamn lkai vytvej konkrtn obraz situace z velkho mnostv fyziologickch daj a dokou odhalit ivot ohroujc infekce a o 24 hodin dve.Svt chytrch dat nabz obrovskou nadji. Pin vak tak dleit otzky napklad v oblasti ochrany soukrom a bezpenosti dat. Tmto vzvm el vechny rmy a spolenosti. Natst ale plat, a zjiuj to i tisce pokrokov smlejcch vedoucch pracovnk, e skryt vznamy dat in jejich rmy chytejmi. Tak zvyuj rst, transparentnost a udritelnost celch odvtv i cel na planety. Odvn pedpov se tak stv nadjnou realitou.Pojme vytvet chytej planetu. Pipojte se k nm a podvejte se i na dal aktivity na strnkch ibm.com/cz/analyticsNa chytej planet se odpovdi skrvaj v datechSvt prmyslu | www.svetprumyslu.cz3 nor 2011Elektrick energie letos bude dra. Pro podniky o 5,2 procenta, co pro n me bt dal pot pi hle-dn vchodiska z hospodsk krize. Dan vzrst nklad zpsob pspvek na sttem privilegovan a dotovan obnoviteln zdroje energieRiziko zpomalen u tak dost vhav hospodsk produkce mohl bt vt, nebt toho, e vlda a parlament na po-sledn chvli zptn uvalily na pjmy z provozu slunench elektrren diskutabiln dvaceti esti procentn da. Regu-ltor spotal, e tato bern sn podporu ist elektriky z 32 na 28 miliard korun. Dal problematick opaten pijat za pt minut dvanct, darovac da na emisn povolenky a zven poplatku pro fotovoltaiku za vynt zemdlsk pdy z pdnho fondu, by mohlo pspvek na obnoviteln zdroje umenit a na 20 miliard korun.Klacek pod nohama, kter se jakoby z nieho nic objevil pod nohama domcho prmyslu, pr pochz z ny. Levn solrn panely tamn provenience dajn pedloni snily nvratnost investice do slunench elektrren na polovinu. Pi sttem garantovanm tdrm vkupu eko-logick elektiny se tak z tohoto podnikn stal zlat dl.eskou republiky bhem dvou let pokryly lny foto-voltaickch lnk. Jejich povolen vkon loni peshl polovinu vkonu jadern elektrrny Temeln. Nejv-ce elektiny se bude pirozen vyrbt v lt, kdy je poptvka nejmen. Nkte odbornci proto tvrd, e soubh vroby elektiny ze solrnch a vtrnch elektrren penosov soustava nemus zvldnout. Vypad to, e draze zapla-tme riskantn zven vroby elektrick energie, kterou nikdo nepotebuje. Otzku v tto souvislosti u poloil kritik hospodaen po esku ekonom Pavel Kouhout: lo o amatrismus nebo mysl? A jednu z monch odpovd nabdl Ji Boudal z Ekologickho prvnho servisu. Podle nj EZ nakoupil od advokt a lobbist slunen elektrrny s celkovm vkonem vtm ne desetina vkonu jednoho teme-lnskho bloku a ron tak vyinkasuje prostednictvm pspvk na obnoviteln zdroje1,4 miliardy korun.Jin replika me ovem zdraznit, e dky roztren pytle s fotovaltaikou, eskmu sttu se podailo splnit zvazek vi EU - vyrbt do roku 2010 z obnovitelnch zdroj osm procent elektiny. Pesnji, kolem 7,4 procenta. Ped dvma lety se ale u ns ze slunce nevyprodukoval ani watt. Patrn je teba rovn dodat, e divok komercionalizace fotoeletrickho efektu eskou ekonomiku trochu, i kdy jednostrann, ohla. Nicmn, dky nouzovm ednm zsahm solrn bublina splaskla. Praha se ale zavzala Bruselu, e v prbhu dalch devti let vrobu elektiny z obnovitelnch zdroj jet mlem zdvojnsob. Vme, e u odpovdnji a koncepnji. Ing. Ivan JemelkaAutorsk prva vykonv vydavatel. Publikovn, petitn i en obsahu nebo jeho st jakmkoli zpsobem v eskm i jinm jazyce bez pedchozho psemnho souhlasu vydavatele je zakzno. Publikace obsahuje ilustran obrzky a fotograe Dreamstime. Tyto obrzky jsou pouity v souladu s licenc. asopis vyuv informan banky TK.fredaktor: Kateina Urbanov (ku@svetprumyslu.cz)Vedouc i nzer tn ho a marketi ngovho oddl en : Marek Rottenborn (mr@svetprumyslu.cz)I nzer tn oddl en : Zuzana Dosoudilov, Ji tolc, Ilona imarov, Josef Beran, Ji Dohnal, Veronika Maitnerov, Vladislava Tatarov, Jan Kahnek, George TacticosMarketi ngov oddl en : Andrea Hetmnkov, Ing. Monika Keov, Ing. Barbora Svtlkov, Ing. Jana VojtkovPedseda redakn rady: Mgr. Luk evk (ls@svetprumyslu.cz)Redakce: PhDr. Romana Moares, Mgr. Anton Pasienka (redakce@svetprumyslu.cz)Taj emni ce redakce: Andrea Hetmnkov, (edit@svetprumyslu.cz)Ing. Monika Keov (info@svetprumyslu.cz)Jazykov prava: Mgr. Anna evkovExtern publ i ci st: Barbora ancov, Adam Hodman, Ing. Ivan JemelkaP prava i nzer tn ch podkl ad: Martin StrakaGrafi ck prava, sazba, pedti skov p prava a ti sk:oranzovareklama.cz, graka@lp2003.czAdresa vydavatel stv : Smart Connections, s.r.o., Radnin 231/4, 787 01 umperk, I: 27854647Cena j ednotl i vho vti sku: 89 K | 3,2 Pedpl atn: informace podv a objednvky pijm SEND Pedplatn spol. s r.o.Ve lbku 1800/77, 193 00 Praha 9 - Horn Poernice | www.send.czRegi stran sl o: MK R E 18823I SSN 1804-3925Uzvrka sl a ke dni 18. 2. 2011Svt Prmyslu je prmyslov magazn vychzejc na zem R kad dva msce a je publikac vydavatelstv Smart Connections, s.r.o., provozovatele informanho serveru www.svetprumyslu.cz.Divok fotovoltaizace4 nor 2011Svt prmyslu | www.svetprumyslu.czobsah / editorialDivok fotovoltaizace ...................................................................................................................... 3 / zameno naStrojrenstvEnergetika ................................................................................................................................... 10Stavebn prmysl ..................................................................................................................... 12Finance ......................................................................................................................................... 16 / svt, Evropa a myIEA: Ropn trh kvli Egyptu nen v nouzov situaciWTO potvrdila nezkonn subvence pro Boeing, tvrd EU ............................................................. 19Android se stal nejoblbenjm systmem pro chytr telefony ................................................... 20Trh s potaovmi tablety vzrostl za tvrtlet o 120 procent ....................................................... 21Adresy pro domny podle starho protokolu u tm doly ........................................................ 21 / reportJe optimismus v logistickm sektoru na mst? / spolenosti a jejich rozvojPRMYSLEPS, a.s. | Pe o penosovou soustavu elektiny ...................................................................... 30EGE, spol. s r.o. | vrobce ocelovch konstrukc nejen pro energetiku ..................................... 42Vchodoslovensk energetika a.s. | Elektrina pre vae pohodlie ................................... 44EATON Elektrotechnika s.r.o. | Proudov chrnie, jistie a rozvdov skn ............... 50SLOVNAFT, a.s. | S drazem na zodpovdnost .......................................................................... 54ROJEK devoobrbc stroje a.s. | Obnova rodinn strojrensk tradice .......................... 58TAJMAC-ZPS, a.s. | Obrbc stroje s ekodesignem ................................................................. 62Alcan Dn Extrusions s.r.o. | Mtkem kvality na prce je nvrat zkaznka .............. 66Richmont CZ a. s. | Nen dobr vlastnit jen povstn verpnek ........................................ 72FEI Czech Republic s.r.o. | Dleit jsou pedevm vzdlan zamstnanci .......................... 76LESY Slovenskej republiky, .p. | Usiluj o polyfunkn funkci lesa................................... 80SOR Libchavy spol. s r.o. | spch je ukryt v jednoduchosti zenBarum Continental spol. s r.o. | nejvt zvod na vrobu pneumatik na svt ................ 88EuWe Eugen Wexler R, s.r.o. | I design dnes prodv ....................................................... 96 / svt se mnPed 55 lety byl zahjen prvn pesun stavebnho objektu v zemi ............................................. 100Ped 40 lety byl vyhlen padek na firmu Rolls-Royce ............................................................. 100Ped 60 lety zemel otec Audi Augus Horch ................................................................................. 101 / rozhovorDipl. Ing. Vt Valek kolem manaera je bt ve firm zbytenmSvt prmyslu | www.svetprumyslu.cz5 nor 2011str. 22str. 84Francouzsk automobilka PSA Peu-geot Citron vytvo s nmeckm producentem luxusnch voz BMW spolen podnik pro vvoj, vrobu a nkup soustek pro pohon hyb-ridnch model. Oznmily to rmy, kter tak prohloub sv partnerstv v oblasti motor.Svtov ropn trh kvli nepokojm v Egyptu dnou mimodnou si-tuaci nezav, kdyby vak nastaly poruchy, byl by to pro mezinrodn organizace odbratel a producen-t ropy dvod k zsahu. Sdlil to dnes f Mezinrodn agentury pro energii Nobuo Tanaka.StrojrenstvBMW a PSA budou spolen vyrbt soustky pro hybridn vozyIEA: Ropn trh kvli Egyptu nen v nouzov situacistr.6str.18Obdob krize zashlo logistick sektor velmi siln, nebo jde o oblast ovlivovanou negativ-nmi faktory z vce stran. Pro-gnzy do letonho roku jsou ji pznivj, ale spe lze mluvit o urit stabilizaci a nvratu k pedkrizovm vsledkm.Je optimismus v logistickm sektoru na mst?Spolenost SOR Libchavy je dru-h nejvt vrobce autobus v esk republice. V souasn dob vyrb vce ne 500 auto-bus ron a to ve variantch mstskch, pmstskch a dl-kovch autobus. Dky svmu irokmu portfoliu nabzench autobus a s tm spojenm ser-visem a prodejem nhradnch dl, se spolenosti ekonomick krize vyhnula.SOR Libchavy spol. s r.o.spch je ukryt v jednoduchosti zenNem svj vzor, manaersk i lidsk idel. Ale v, e od ka-dho lovka je mon se nco nauit. Snad i proto je obtn ho zaadit do njak pihrd-ky. A on je tomu rd kad uplek by mu byl dve i pozdji tsn.Dipl. Ing. Vt Valekkolem manaera je bt ve firm zbytenmstr. 102Svt prmyslu | www.svetprumyslu.cz6 nor 2011StrojrenstvZbrojovka uprav pro armdu nov samopaly, kter j m dodat Ministerstvo obrany si objednalo u esk zbrojovky dal pravy novch samopal. S rmou podepsalo ji druh dodatek ke smlouv, na jejm zklad zbrojov-ka dod armd tisce novch tonch puek Z 805. pravy si objednali vojci na zklad zkuenost v zahraninch vo-jenskch misch. Za modikace, kter maj vst ke zlepen uivatelskho komfortu, nezaplat stt nic navc. Zbrojovka by mla puky dodat bez zpodn v listopadu podle pvodnch pedpoklad, ekl no-vinm Bohuslav Dvok z ministerstva obrany. Nov poadavky ministerstva obrany ne-byly soust pvodnho zadn na nov samopaly. V dnm ppad nejde o ja-koukoli zmnu konstrukce zbran. Jde ist o zven uivatelskho komfortu vojka nad rmec toho, co chtla armda, vysvtlil Dvok. Zven komfortu pi pouvn zbran bylo soust i prvnho dodatku ke smlou-v, kter armda podepsala ji na konci minulho roku. Ne vechny poadavky se ale mohly stt pedmtem dodatku slo jedna, z toho dvodu probhala intenzivn jednn s eskou zbrojovkou, abychom byli schopni co nejvce tchto poadavk na zbra zalenit, dodal Dvok. Na prvn oznmenou nutnost prav samopalu Z 805 si stovala belgick sttn rma FN Herstal, kter skonila ve vbrovm zen na nov puky druh. Protestovala i vdsk rma Aimpoint, kter mla na belgick puky FN SCAR pro eskou armdu dodvat optick zazen. Ministerstvo obrany nicmn uvedlo, e ke stnostem rem nevid dvod. esk zbrojovka je od ervence pipra-vena zat dodvat ton puky ve va-riantch, kter armda poaduje, uvedl generln editel rmy Lubomr Kovak. pravy podle Kovaka zbrojovku nann nezat. Po dodn prvnch puek se s nimi vojci budou intenzivn svat. Zhruba v lis-topadu pak bude mon dodat vojkm zbran k ostrmu nasazen, uvedl Dvok. ton puky Z 805 vybrala obrana piblin ped rokem ve vbrovm -zen jako zbra, je m ve vzbroji esk armdy nahradit ji zastaral samopaly vzor 58. Armda podepsala smlouvu na dodvku tm 8000 novch kus loniTermn ton puka je oznaen katego-rie zbran. Je odvozen od nmeck zbran StG 44 Sturmgewehr pouvan na konci 2. svtov vlky. Jako ton puka byl v eskoslovensk a pozdji esk armd zaveden samopal vzor 58. Pozen novch puek, pistol i samopal je soust armdnho projektu na vybave-n vojka 21. stolet. Ten vychz pevn z poadavk vojk nasazench v zahra-ninch bojovch operacch. Trendem je podle ministerstva obrany sniovn zte pslunk armdy, miniaturizace soust vstroje, sniovn jejich velikosti a zvyovn innosti. Renault investuje do roku 2013 do tovren 5,7 miliardy eur Francouzsk automobilka Renault in-vestuje do roku 2013 do svch tovren 5,7 miliardy eur (137,4 miliardy K). Chce tak pizpsobit svou vrobu poklesu po-ptvky v Evrop a rstu na rozvjejcch se trzch. Z celkov stky zhruba dv ptiny inves-tuje na domcm trhu. V ptch letech chce ve Francii vyrbt dodvky, elektric-k vozy a nkter luxusn vozy uren pro evropsk trh. Vrobu v zpadn Evrop plnuje automobilka zamit hlavn na produkty s vysokou pidanou hodnotou, jako jsou lehk komern vozy, elektrick vozy a baterie. Ve zbvajcch stech pak penze poputuj hlavn do zven kapa-city vrobu. Renault pistupuje ke zmnm kvli bu-doucmu vhledu vvoje poptvky po novch autech ve svt. Prognzy pro rok 2016 nevid, e by se evropsk auto-mobilov trh vracel na svoji pedkrizovou rove z roku 2007, uvedla automobilka v prohlen. Neevropsk trh by ml v le-tech 2010 a 2016 expandovat o tm 50 procent. Renault loni prodal rekordnch 2,63 mi-lionu osobnch a lehkch nkladnch voz, hlavn dky poptvce na rozv-jejcch se trzch. Meziron se prodej zvil o 14 procent. Trby pak stouply o 15,6 procenta na 39 miliard eur. Re-nault plnuje 10. nora zveejnit spolu s kompletnmi hospodskm vsledky tak dlouho oekvan nov strategick pln. koda Auto plnuje rozit vrobn halu a prodlouit linky koda Auto plnuje ve svm hlavnm zvod v Mlad Boleslavi rozit vrobn halu M13, aby mohla prodlouit souas-n montn linky. Nyn se tam vyrb koda Octavia. Zrove podnik zvt prostor pro souvisejc logistick objekty. Msto 900 aut chce vyrbt 1300 voz denn. Vyplv to ze zvr zjiovacho zen podle zkona o posuzovn vlivu na ivotn prosted krajskho adu BLI INFORMACE A REGISTRACE: +420 731 454 618, www.prumyslovezony2011.cz www.czechinvest.orgKONFERENCEPrmyslov zny v esk republiceKonference pod ztitou ministra prmyslu a obchodu26. 4. 2011, Clarion Congress Hotel Prague, Freyova 33, Praha 9Pklad Strategick prmyslov zna TRIANGLELokalita: na zem bvalho vojenskho letit atec StakoviceVelikost zny: 365 ha, z toho voln plocha pro investory je cca 290 haRmcov program> Zahjen ministrem prmyslu a obchodu Martinem Kocourkem a generlnm editelem agentury CzechInvest Miroslavem Kkem> Historie, souasnost a budoucnost prmyslovch zn> skal vstupu investor do prmyslovch zn v R, srovnn s konkurennmi zemmi> Podpora investic v prmyslovch znch z fond EU> Zkon o investinch pobdkch a monost prodeje pozemk za ni ceny> Aktuln strategie a vyuit browneld v R a zmry do budoucna Svt prmyslu | www.svetprumyslu.cz8 nor 2011Stedoeskho kraje. Materil byl zve-ejnn na webu mladoboleslavskho magistrtu. Pstavba montn haly bude podle z-mru na ploe bezmla 23.000 metr tverench, z toho tm 15.000 metr tverench bude urench pro vrobu aut. Zbytek pipadne logistice. Den-n kapacita vroby se zv ze souas-nch 900 automobil na 1300 aut, tedy ze souasnch 225.000 voz za rok na 325.000 ron. koda Auto tak roz sv logistick centrum pro prodej originlnch dl a psluenstv. Do roku 2012 se celkov skladovac plocha v Mlad Boleslavi roz o asi 50 procent z dnench 50.000 metr tverench na 74.500 metr tverench. Firma do rozen investuje 800 milion korun. Whirlpool zvil tvrtletn zisk o 80 procent Nejvt svtov vrobce domcch spo-tebi Whirlpool zvil ve tvrtm tvrt-let ist zisk meziron o 80 procent na 171 milion dolar (ti miliardy K) dky kontrole nklad a siln poptvce na roz-vjejcch se trzch, jako jsou Asie a Latinsk Amerika. Oznmila to rma, kter letos hodl podobn jako rival Electrolux zvy-ovat ceny, aby kompenzovala rostouc nklady na surovinyCelkov trby spolenosti, je sdl ve Spo-jench sttech, stouply o tyi procenta na pt miliard dolar. V Severn Americe se vak trby snily o procento a v Evrop o tyi procenta. V Asii naopak stouply o devt procent a v Latinsk Americe dokonce o 18 procent. Generln editel Je Fettig uvedl, e n-klady spolenosti nyn tla vzhru ros-touc ceny surovin, jako jsou ocel, uml hmoty i barvy. Oekvme, e tyto n-klady zmrnme zlepenm produktivity, inovacemi a nedvno ohlenm zvyo-vnm cen, dodal. Nejvtm konkurentem spolenosti Whirlpool je vdsk rma Electrolux. Ta oznmila, e jej ist zisk ve tvrtm tvrtlet dky nim restrukturalizanm nkladm stoupl o dv procenta na 677 milion vdskch korun (zhruba 1,8 miliardy K) navzdory dvouprocent-nmu poklesu treb. Electrolux rovn uvedl, e v letonm roce kvli rostoucm nkladm na suroviny zv ceny. StrojrenstvSvt prmyslu | www.svetprumyslu.cz9 nor 2011BMW a PSA budou spolen vyrbt soustky pro hybridn vozy Francouzsk automobilka PSA Peugeot Citron vytvo s nmeckm producentem luxusnch voz BMW spolen podnik pro vvoj, vrobu a nkup soustek pro pohon hybridnch model. Oznmily to rmy, kter tak prohloub sv partnerstv v oblasti motor. Podnik by ml zahjit provoz ve druhm tvrtlet. Tento spolen podnik nm umon doshnout vznamnch spor v oblasti elektrikace, uvedl generln editel BMW Norbert Reithofer. Automobilky se na spoluprci v oblasti soustek pro hybridn vozy dohodly ji loni v jnu. Spolen podnik bude vyrbt napklad bateriov jednotky, elektroniku pro zen motor i software pro hybridn systmy, napsala agentura Reuters. Hybridn automobily kombinuj rzn druhy pohonu, nejastji benzinov a elektrick, co umouje sporu po-honnch hmot. Jejich podl na celkovm prodeji automobil je ale zatm velmi nzk. Jasnou svtovou jednikou v oblasti hybridnch automobil je zatm nejvt svtov automobilka Toyota Motor. Jej model Prius vstoupil v roce 1997 jako prvn hybridn automobil na trh a je dosud nejprodvanjm vozem svho druhu.Coating Concepts of the FutureMilitary Machinery Automotive Medical RailwaySvt prmyslu | www.svetprumyslu.cz10 nor 2011ER: Vkon solrnch elektrren na konci roku stoupl na 1820 MW Do konce loskho roku byly v esk republice pipojeny a licencovny foto-voltaick elektrrny o celkovm vkonu 1820 megawatt. Za cel losk rok tak v tuzemsku vzrostl instalovan vkon solrnch zdroj na tm tynsobek, sdlil pedseda Energetickho regulan-ho adu (ER) Josef Fit. Na konci roku 2009 i nil instalovan vkon fotovoltaic-kch elektrren v esku 463 MW. Je to vysok slo, pvodn jsme potali s vkonem 1650 MW, uvedl Fit. Ke zv-en instalovanho vkonu na konci roku pisply jet solrn zdroje pipojen do loklnch distribunch soustav. O tch jsme pvodn nemli informace, dodal pedseda ER. Celkov poet solrnch elektrren v tu-zemsku nyn pesahuje 12.000, na zatku loskho roku jich bylo 6032. Elektrrny pipojen a licencovan od ledna leto-nho roku budou elektinu prodvat za ni vkupn ceny. Fit nedvno projevil obavy, e ER bude na zatku letonho roku elit nporu investor, kte sv projekty nestihli re-alizovat do konce loskho roku. Krom nich vkupnch cen v letonm roce toti od bezna pestanou bt nann podporovny tak solrn elektrrny o v-konu nad 30 kW postaven na volnch plochch. Do konce ledna jsme dn velk npor investor nezaznamenali, ekl Fit. ER v prbhu loskho roku pedpov-dal, e v prosinci bude pipojeno zhruba 1600 MW solrnch elektrren. V dsledku tohoto rozvoje slunench zdroj hrozilo letos podle regultora zdraen elektiny o vce ne deset procent. Vlda proto pijala srii opaten, kter zdraen energie omezuj v prmru na 4,6 procenta pro domcnosti a 5,2 pro-centa pro podniky. Zavedlo se napklad zdann solrnch elektrren sazbou 26 procent i zven poplatk za zbor zemdlsk pdy pro slunen zdroje. Pro solrn elektrrny s vkonem nad 100 kilowatt pipojench od ledna 2011 se vkupn cena snila o vce ne polovinu, tedy z loskch 12.150 korun za megawatthodinu na 5500 korun za MWh.Investorm, kter sv solrn elektrrny pipojili v minulch letech, vad pedevm 26procetn zdann. ada z nich chce toto opaten napadnout u soudu. Zstupkyn esk fotovoltaick prmyslov asociace (CZEPHO) Zuzana Musilov ekla, e se na asociaci obrtilo pes 600 investor s dost o prvn pomoc. CZEPHO m podle Musilov tak podporu vce ne 17 sentor, kte by proti 26procentnmu zdann mohli podat stavn stnost.Solrn elektrrny se na celkov vrob elektiny v esku pi zamraen obloze podlej jen minimln. Pi idelnch slu-nench podmnkch se vak bl produk-ci jadern elektrrny Temeln, kter m vkon 2000 MW. Obnoviteln zdroje se v loskm roce na celkov vrob elekti-ny v esku podlely zhruba osmi procenty. Brusel vyzv zem EU k investicm do obnoviteln energie Brusel vyzv lensk zem Evropsk unie k tomu, aby vce investovaly do obnovi-telnch zdroj energie. Lep spoluprce mezi stty a lep zalenn obnovitelnch zdroj do jednotnho evropskho trhu by ron podle dnenho prohlen Evrop-sk komise mohly uetit a deset miliard eur (pes 240 miliard korun). Musme vc investovat do obnoviteln energie, ekl komisa pro energetiku Gn-ther Oettinger. EU si u ped asem dala za cl, aby podl obnoviteln energie na spoteb inil v roce 2020 ptinu. Brusel podotkl, e se tento cl v ppad, e zem dostoj nrodnm plnm, po-da naplnit i pekonat. Posledn daje nicmn podle komise ukazuj, e lensk zem loni vesms nenaplovaly cle pro naven podlu obnovitelnch zdroj u elektiny i v oblasti dopravy. Podle komise je teba ke splnn plnu zajistit naven kapitlovch investic do obnoviteln energii z 35 miliardy eur ron na 70 miliard eur. EU potkem roku uvedla, e spln zva-zek, aby do roku 2020 ptina jej konen energetick spoteby pochzela z obnovi-telnch zdroj. Zvazky spln i esko, kter ped asem slbilo, e do roku 2020 bude z obnoviteln energie pochzet 13 pro-cent konen energetick spoteby. Kdy dme dohromady akn plny vech 27 lenskch stt EU, je zejm, e podl obnovitelnch zdroj energie na konen spoteb doshne 20,7 procenta, uvedl zatkem ledna jeden ze f EWEA Justin Wilkes. Podl obnovitelnch zdroj by byl jet nepatrn vy, kdyby sv zvazky splnily EnergetikaSvt prmyslu | www.svetprumyslu.cz11 nor 2011i Itlie a Lucembursko. To jsou jedin dva lensk stty, kter velmi pravdpodobn do roku 2020 neuspj. V R by ml podl obnovitelnch zdroj init 13,5 procenta.Nejrozenjm obnovitelnm zdrojem bude v roce 2020 v EU vtrn energie, kte-r bude tvoit celkem 14 procent celkov poptvky po elektin. Novm editelem E.ON R pro rozvoj managementu je Karsten Peter Novm editelem energetick skupiny E.ON Czech pro oblast rozvoje manage-mentu a organizace byl jmenovn Karsten Peter (37). K hlavnm kolm Petera v es-k republice bude patit podpora a vzd-lvn vedoucch pracovnk i hledn novch talent pro manaersk pozice.Peter je absolventem prvnick fakulty na univerzitch v Mainzu a Postdamu a v rmci skupiny E.ON psob od roku 2007. Dosud byl zodpovdn za projekt E.ON Akademie, co je vzdlvac program pro vrcholov manaery spolenosti. Skupina E.ON v esk republice pat do E.ON Energie AG, kter zsobuje elekti-nou a plynem asi 15 milion zkaznk. esk energetick skupina E.ON zsobuje elektinou v jinch echch a na jin Morav 1,4 milionu zkaznk a tm m podl na trhu 20 procent. Plynem zsobuje 110.000 zkaznk v jinch echch a od kvtna letonho roku nabdne dodvku plynu na celm svm distribunm zem. editelem obchodnka s energiemi Lumius se stal Milo Vojnar editelem tuzemskho obchodnka s elektinou a plynem Lumius bude od nora Milo Vojnar (33). Ve spolenosti psob Vojnar od roku 2006, v loskm roce vykonval funkci obchodnho edi-tele, informovala mediln zstupkyn spolenosti Lumius Libna Nov. Zmna na pozici editele se uskuten v rmci restrukturalizace rmy. Majite-lem a jednatelem Lumius zstv Pavel Miklas. Novm obchodnm editelem se stal Martin Kroil. Lumius odhaduje, e v loskm roce utr-il osm miliard korun. Proti roku 2009 to pedstavuje rst treb o dv miliardy K. Zkaznkm rma loni dodala 3,4 terawatt-hodiny plynu a 2,4 TWh elektiny. Mezi vznamn odbratele rmy pat napklad kraj Vysoina, Pardubick a Pl-zesk kraj i Sprva Praskho hradu. EZ a Tedom zaloily podnik na rozvoj kogeneranch jednotek Energetick spolenost EZ zaloila spo-len podnik s tebskou rmou Tedom na rozvoj a provoz malch loklnch v-roben elektiny a tepla. Nov podnik EZ Energo ji provozuje 45 kogeneranch jednotek o celkovm vkonu zhruba 12 megawatt. Ve rm zaloen na bzi joint venture dr EZ podl 50,1 procenta, informoval mluv EZ Martin Schreier. Dlouhodobm clem nov zaloenho podniku je instalovat a nsledn provo-zovat kogeneran jednotky o celkovm vkonu kolem 200 MW, co pedstavuje deset procent trnho potencilu esk republiky. Clovmi partnery jsou obce a msta, prmysl, nemocnice, sportovn arely, ubytovac zazen nebo komplexy obytnch i administrativnch budov. Spolenost EZ Energo by mla vraz-nou mrou pispt ke zrychlen rozvoje modernch a ekologicky etrnch zdroj urench ke kombinovan vrob elek-tiny a tepla s jednotkovm vkonem do pti megawatt, uvedl Schreier. Hodnota podlu EZ v podniku EZ Ener-go se pohybuje v du stovek milion ko-run. Generlnm editelem a jednatelem byl jmenovn Michal Rzyman. Dalmi jednateli jsou Ivo Poukar a Lumr k. Hlavn potencil malch kogenera-nch jednotek vidme ve zvyovn jejich innosti. Ta me atakovat a hranici 90 procent, uvedl editel divize Vroba EZ Vladimr Hlavinka. V ervnu 2010 byl v rmci divize Vroba EZ zzen tvar Kogenerace s clem vy-hledvat obchodn pleitosti a vyuvat potencil trhu v oblasti kombinovan vroby elektiny a tepla. Nslednm lo-gickm krokem je vybudovn efektivn struktury zajiujc provoz tchto zdroj. Po analze trhu se Skupina EZ rozhod-la spolupracovat se spolenost Tedom, kter je v tuto chvli v oblasti provozovn malch kogeneranch jednotek ldrem trhu, uvedl Rzyman. Kogenerace je zpsob pemny energie souasn na dva produkty: elektrickou energii a zpravidla teplo s vysokou in-nost. Oproti klasickm elektrrnm, ve kterch je teplo vznikl pi vrob energie bez uitku vypoutno do okol, vyuv kogeneran jednotka teplo k vytpn, a et tak palivo i nann prostedky potebn na jeho nkup. Dv zahranin firmy chtj v R hledat plyn v bidlicch Britsk spolenost Cuadrilla Resources a australsk BasGas podaly esk mi-nisterstvo ivotnho prosted o udlen licenc k przkumu loisek zemnho plynu v horninch, pedevm bidlicch. Cuad-rilla chce plyn hledat pobl Valaskho Mezi, BasGas mezi Prahou a Berounem. Vskyt plynu v bidlicch na eskm ze-m zatm podle LN nikdo systematicky neprovoval. Vsledkem przkumu tak me bt jak pozitivn pekvapen, tak i zklamn, uvd denk. Pokud by se zemn plyn na eskm zem objevil, mohlo by to esku pomoct snit zvislost na jeho dovozu z Ruska. Tba plynu z bidlic se v poslednch de-seti letech dynamicky rozvj v USA, letos m zat tak v Britnii a na Ukrajin.Svt prmyslu | www.svetprumyslu.cz12 nor 2011Stavebn prmyslD1 nezsk rekonstrukc tet pruh, pouze se roz Dlnice D1 nezsk plnovanou rekon-strukc tet pruh navc na kad stran, pouze se o nco roz pruhy stvajc. Oproti tproud verzi tm stt vce ne dvakrt uet. Rekonstrukce a pravy D1 od Miroovic po Kvalku v dlce 160 ki-lometr by mla bt prvnm velkm pro-jektem postavenm formou PPP. V souasn hospodsk situaci esk republiky je verze 3+3 podle Brty zby-ten luxusn, pe server. Nklady na pe-stavbu D1 na estiproudou dlnici by se vyplhaly na 50 miliard korun, spornj verze bude stt zhruba 20 miliard korun, uvedla Denisa Vajskbrov z tiskovho odboru ministerstva. Rekonstrukce nejstar tuzemsk dlnice m pinst vt bezpenost a plynulost jzdy. Bhem plnovanch oprav se dl-nice roz o ti tvrt metru na kad stran. ka jzdnho psu bude rozena z nynjch 10,75 metru na 11,5 metru, tvrd Vajskbrov. Tam, kde to bude mo-n, se tak prodlou stoupac pruhy, take kamiony by mly mn peket. ir odstavn pruh tak podstatn zv bez-penost pi odstvkch aut. D1 zsk po rekonstrukci podle Vajskb-rov i modern informan systm vetn SOS hlsek a nouzovch zliv. Upravena bude i kanalizace a sklony vozovky tak, aby z n lpe odtkala voda hrozc autm smykem. Nov povrch ukon i bouchn kol o vychlen spry segment dlnice, take by se mla snit i hlunost provozu. Opravovat se ale podle ministerskch ednk zane nejdv v roce 2017.Perovt zastupitel vyzvali ministerstvo k dostavn dlnice Perovt zastupitel kvli kritick doprav-n situaci vyzvali ministerstvo dopravy k dobudovn dlnice, jej soust je dl-nin obchvat Perova. Ve veejn vzv, kterou pijali, chtj dobudovat dlnin sek mezi kovicemi a Lipnkem nad Bevou, kter by ml z Perova odvst podstatnou st dopravy. Poukazuj pe-devm na zahlcenou dopravu ve mst Svt prmyslu | www.svetprumyslu.cz13 nor 2011i zhorenou kvalitu ovzdu. Zdrav Pero-van podle nich trp pranost. Msto m od ministerstva pislben prtah mstem, to vak podle zastupitel nesta. Vzvu zastupitel dopln petice, kter je ode dneka k dispozici na veejnch mstech. Cel lta jsme byli ujiovni, e obchvat msta je zbyten, protoe se vybudu-je dlnice. Dlnice se sice vybuduje, ale skon pr kilometr ped mstem. Podle tohoto nvrhu sjede veker doprava z -kovic, prothne se mstem a bude pokra-ovat na Ostravu. O dlninm obchvatu se do roku 2025 nemluv. Ministerstvo sice uet kolem 13 miliard korun, ale za jakou cenu. Za cenu ekologick zte a zhor-en kvality ivota zdejch obyvatel, ekl dnes zastupitelm primtorv nmstek Duan Hluzn (TOP 09). Slova dlnice bude, nebojte se, je tady u folklor. Vdy jsme bojovali o to, aby tady byla dlnice i prtah. Ano, dkujeme za prtah, ale pro Perov to nic nee, ekl tak nmstek Josef Kulek (ODS). Zastupitele neuspokojila ani slova zstup-c ministerstva dopravy, kte na zasedn dorazili. Napklad editel odboru silnin infrastruktury ministerstva Josef Kubovsk uvedl, e dobudovn dlnice brzd i cena 14 miliard korun. Podle nj pi pprav dokumentace znan narostly nklady a nyn se hled cesta, jak tuto stku snit. Na dlnici se vak nezapomn, uvedl. Krom vzvy, kterou dnes zastupitel schvlili, chtj zstupci msta zapojit do tlaku na ministerstvo i obyvatele. Budou moci pipojit svj podpis pod petici, kter bude ve mst kolovat. V petici stoj, e neeen dopravn situace ochromuje ivot. Lid maj problm se dostat do msta, do kol, do zamstnn a k lkai. Prvn lid se pod petici zaali podepisovat u po skonen zastupitelstva. Perov se potk se zaplnnmi ulicemi, kter nezvldaj nrst dopravy, adu let. Alespo sten by si lid mli od-dychnout po vybudovn 3,5 kilometru dlouhho prtahu, takzvan perovsk magistrly. Projektov dokumentace na zemn zen je u hotov. Podle vedoucho odboru rozvoje perov-skho magistrtu Pavla Galy bude prtah navazovat ze severu na souasnou silni-ci smujc na Olomouc, vybudovat se bude muset mimorovov ken pes stvajc eleznin tra v Pedmost, pot povede pes Poln ulici smrem k mostu Legi, kolem arelu Juty a autobusovho ndra a nave na silnici smr na Horn Motnici. Bude stt kolem 900 milion korun, podlet by se mlo i msto zhruba 24 miliony korun. Podle Galy kvli stavb bude muset padnout devt budov. est objekt stoj v Tovrn ulici a ulici Velk Novosady. Ti objekty jsou v bval to-vrn Juta, kter je uzavena a plat tam stavebn uzvra. Devt let po povodni nem vtina stedoeskch obc hrze Posledn majitel pole v Zlezlicch na Mlnicku blokuje zahjen vstavby pro-tipovodov hrze. Jeho pozemek obec potebuje koupit, majiteli nabz za metr tveren 60 korun msto bnch devti korun. Majitel chce ale vc, pole odmt i vymnit za jin pozemek, ekl starosta Z-lezlic Ji ek. Pokud obec pozemek ne-zsk do konce nora, pijde o 100 milion korun na stavbu hrze. Na ochranu ped povodn ekaj dal stedoesk obce. Obec Zlezlice m na stavbu hotov pro-jekt, pislbeny penze, dokonce i stavebn povolen. Bez poslednho pozemku ale za-t neme. Potebuje sice jen 1000 met r, ochotna je vak koupit hektarov pole. Majiteli nabz 647.000 korun, ten ale chce o sto tisc korun vce. To mu nememe dt, dme se tabulkami, nememe lici-tovat, uvedl starosta. Obec proto plnuje nechat pozemek vy-vlastnit. I kdy pot s tm, e se soudy mo-hou thnout i nkolik let. Spory o pozemky mla obec se temi majiteli, piem dva u stihla vyeit. Asi to dopadne patn, ten posledn lovk ekl, e to prost nepro-d. Vyerpali jsme u vechny monosti. Jet s nm zkusm jednou promluvit, uvedl ek. Zlezlice musej mt vechny pozemky koupen nebo jinak vyeen nejpozdji do konce nora, sdlil editel Povod Labe Vclava Jirsek. Poaduje to ministerstvo zemdlstv, od kterho m obec slbe-ny penze na vstavbu. Jinak o zhruba 100 milion korun na hrz pijde. Je mo-n, e bude jet otevena tet etapa podpory prevence ped povodnmi po roce 2013. V roce 2002 byly pi povodni ve vesnici tyi metry vody, zdemolovno Svt prmyslu | www.svetprumyslu.cz14 nor 2011Stavebn prmyslmuselo bt 120 dom a koda doshla 150 milion korun. Kdy se Zlezlicm poda pozemek od poslednho vlastnka koupit, pod Povod Labe do konce bezna na ministerstvo smlouvu o pistoupen k programu. To pak rozhodne, zda bude mt na zlezlickou hrz penze. Ohrann val m bt vysok msty a osm metr, zem ochrn ped zplavou jet s mrnou rezervou proti mnostv vody, kter pilo v roce 2002. Kritick je podle Jirska tak situace v Po-dbradech na Nymbursku, kde m stavba stt zhruba mezi 30 a 50 miliony korun. Povod Labe ek na stanovisko strategic-kho experta meziresortn komise, kter pepotv ekonomickou efektivnost. Oekval jsem, e pepoet bude v pro-sinci na stole, dodnes ho nemm, uvedl Jirsek. Proto je investice v Podbradech siln ohroena. Termn je napjat, spe u za hranic, doplnil Jirsek. Naopak v Mlnku se u letos s vstavbou hrze zane. Investorem akce za 545 mili-on korun je Povod Labe. Ppravn fze projektu vetn dokumentace a schvlen stavebnho povolen bude trvat a devt msc, zaalo se loni v jnu. Ochrana Mlnka, je m bt dlouh vce ne ti kilometry, bude mt ti samostatn sti. Jej soust budou tak vzprn vrata, a to v pstavu a pi zastn potoka Pov-ka do Labe. Kly na Mlnicku, kde pi povodni ped devti lety pila o stechu nad hlavou polovina lid, nemaj zatm dopracovanou dokumentaci k zemnmu zen s vyda-nm zemnm rozhodnutm. Velk voda v roce 2002 zaplavila 150 dom a pes est destek ekala demolice. Projekt je podle Jirska ve fzi ppravnch prac, kter se urit nepoda uskutenit pi druh etap programu prevence ped povodnmi, tedy do roku 2013. Obstv na Mlnicku je na tom podobn. Msta Nymburk a Koln nebyla podle Jirska schopna zabezpeit dokumentaci k zemnmu zen, sehnat platn zemn rozhodnut a vypodat pozemky. Stedoesk kraj patil v roce 2002 k nej-postienjm regionm. Voda zaplavila tm sto obc, smetla nebo vn po-kodila stovky dom a zaplavila adu pr-myslovch podnik, pokodila infrastruk-turu a zpsobila obrovsk ekonomick i ekologick kody. Zplavy si vydaly i lidsk ivoty ze 17 obt povodn jich pt zahynulo prv ve Stedoeskm kraji. kody doshly tm 14,3 miliardy korun. Stavitel sklad ProLogis a AMB ohlsili spojen firem Americk spolenosti ProLogis a AMB Property Corporation, pedn svtov sta-vitel prmyslovch nemovitost, dnes oznmily fzi. Spojenm vznikne rma, jej majetek se bude pohybovat kolem 46 miliard dolar, tedy asi 810 miliard korun. ProLogis podnik tak v esku. Firmy oekvaj, e celou transakci dokon- v letonm druhm tvrtlet. Spolenost vznikl fz se bude jmenovat ProLogis. ProLogis je mezinrodn vlastnk a sprvce logistickch nemovitost spravujc kolem 40 milion tverench metr prmys-lovch ploch v Severn Americe, Evro-p a v Asii. V esku m sklady napklad u Prahy v Jirnech a ici nebo v Ostrav. Portfolio AMB na konci roku 2010 za-hrnovalo kolem 14,8 milionu metr tverench prmyslovch nemovitost. Spolenost m silnou pozici napklad na nskm nebo brazilskm trhu. Svt prmyslu | www.svetprumyslu.cz15 nor 2011Odbory chtj ve stavebnictv zvit mzdov tarify o 3,7 pct Odborov svaz Stavba bude chtt od ped-stavitel stavebnch rem zvit v od-vtvov kolektivn smlouv minimln mzdov tarify o 3,7 procenta. Vyjednvn se Svazem podnikatel ve stavebnictv by mohlo zat u pt tden. Od jeho vsledku se bude odvjet tak jednn o mzdch v mnoha stavebnch podni-cch, sdlil pedseda stavebnch odbor Stanislav Antoniv. V minul odvtvov kolektivn smlouv se minimln tarify nezvyovaly. Aktuln odvtvov kolektivn smlouva plat ve stavebnictv do konce bezna 2011. Odbory v n souhlasily se stagnac tarif vmnou za udren zamstnanosti. Ve vtin rem zatm podle Antoniva od-bori vykvaj, jak dopadne vyjednvn na rovni celho odvtv. N vsledek pak bude signlem pro podnikovou sfru, uvedl f OS Stavba. V nkterch spole-nostech u pesto zamstnanci jasno maj. Napklad v Metrostavu vzrostly minimln mzdov tarify pro leton rok zhruba o ti procenta. Prmrn poet zamstnanc (bez agen-turnch pracovnk) se podle poslednch sel eskho statistickho adu ve velkch podnicch s 50 a vce zamst-nanci v listopadu 2010 meziron zvil o 0,7 procenta. Jejich prmrn ms-n nominln mzda meziron vzrostla o 3,5 procenta na 33.180 K. Developersk seskupen Karlin Group se rozpadlo Seskupen developerskch rem pod hla-vikou Karlin Group, kter v uplynulm desetilet zasteovalo projekty obnovy praskho Karlna, se rozpadlo, a vstavba Novho Karlna se tak stala minulost. Tm se rozpadla urbanistick vize pro 50 hektar zem, kde jet ped temi lety plnoval developer Serge Borenstein prostavt miliardy korun. V portfoliu Karlin Group zbyly plnovan kancelsk budova Corso IIb a nkdej haly KD, kter jsme koncem roku pro-dali Zdeku Bakalovi, ale jejich pestavbu budeme realizovat, ekl E15 Borenstein, kter se pro sv zmry snail pivst do Prahy i svtov architekty. Prodejem Th-movy haly tak denitivn skonil nedv-n zmr vybudovat v jej sti obchodn centrum pro gurmny Gourmet Palace. st pozemk pro dal objekty si po rozdlen Karlin Group odnesli Boren-steinovi bval partnei ze spolenosti M2 Real Estate. Dlen jsme dokonili na konci loskho roku. Vlastnme poze-mek pro dve plnovanou kancelskou budovu Cubus a st zem v Pernerov ulici, potvrdil vkonn editel M2 Petr Soukup. Borenstein piel loni o nann zdroj od svho zahraninho investora, se postupn zbavuje i dalch projekt, kter gurovaly pod hlavikou Karlin Group. Ped dvma tdny jsme prodali st projektu River Gardens spolenosti Karo, co je nov investor, kter vstoupil na rezidenn trh, uvedl Borenstein. U dve odprodal kancelsk sti River Gardens spolenostem Premium Red a HB Reavis. Stle ale zstv pozemek pro vstavbu nkolika stovek byt. Ten nyn vlastnm napl se svm partnerem, kterm je Tho-mas Samii ze spolenosti Ungelt Partners, zdraznil Borenstein. Karlnsk imprium zaala skupina oez-vat jet pedtm, ne vyschl tok penz ze zahrani. V roce 2007 si Borenstein podle svch slov pipustil, e nen v silch Karlin Group zvldnout vechnu plnovanou vstavbu, a tak prodal nedalek Libesk doky developersk rm Crestyl. Ped dvma lety se zbavil projektu na kan-celskou budovu Crystal, kter zskala spolenost AFI Europe. Pestoe Karlin Group loni opustily dest-ky zamstnanc vetn jej nejvraznj postavy, obchodnho editele Milorada Mikovie, m Borenstein se zbylou hrst-kou nejblich spolupracovnk dal plny. Finalizujeme jednn o prodeji budovy Keystone zahraninmu realitn-mu fondu, avizuje Borenstein spn zavren vstavby jedn z mla kance-lskch budov, kter se loni v Praze zaaly stavt. Zrove se nevzdv svch zmr v pra-skch Modanech. Ped pr dny jsme rozhodli o dalm vyuit objektu Microny, kter chceme pebudovat na low costov kancele, tvrd Borenstein. V minulch letech Micronu plnoval pestavt na lof-tov byty podle nvrhu architekta Josefa Pleskota, dalm nakonec nerealizovanm zmrem bylo zdit tam sdlo stavu pro studium totalitnch reim i Archivu bezpenostnch sloek.Svt prmyslu | www.svetprumyslu.cz16 nor 2011FinanceR poprv zsk penze globalizanho fondu EU Brusel 14. nora (zpravodaj TK): esko vbec poprv zsk penze z takzvanho globalizanho fondu EU (EFG). Evropsk komise dnes schvlila pomoc 460 bva-lm zamstnancm spolenosti Unilever R z uzaven tovrny v Nelahozevsi na Mlnicku. Suma 323.820 eur (tm osm milion korun) by mla bvalm zamst-nancm Unileveru pomoci s hlednm nov prce. Poskytnut penz mus jet schvlit eu-roposlanci a Rada EU zastupujc lensk zem, ale to u by podle obdobnch p-klad z minulosti z jinch zem neml bt zejm problm. Na jednoho pracovnka by pot z fondu pipadlo zhruba 704 eur (pes 17.000 korun). Penze by mly zamit zejmna na po-moc s hlednm zamstnn, poradenstv, kolen, semine i pomoc a propagaci podnikn. Nelahozeves... je do znan mry zvisl na vrob potravin a vce ne 25 procent tch, kte v tto oblasti hledaj prci, maj pouze zkladn vzdln. Bez dodaten podpory tmto pracovnkm hroz, e sklouznou do dlouhodob ne-zamstnanosti, uvedl eurokomisa pro zamstnanost a sociln vci Lszl Andor.Evropsk fond pro pizpsoben se globa-lizaci, jak se EFG ociln jmenuje, dispo-nuje ron maximln 500 miliony eur. Jeho poslnm je pomoci pracovnkm, kte pili o zamstnn kvli zmnm ve struktue svtovho obchodu. Pou-t lze penze z fondu teba tehdy, kdy zkrachuje njak velk tovrna nebo kdy je vroba pemstna ze lensk zem EU mimo unijn zem. Penze by mly obecn pomoci lidem najt si co nejdve novou prci. Mluv EK Cristina Arighov dnes novi-nm na brnku ekla, e loni Brusel zaznamenal velmi vrazn nrst dost z lenskch zem o pomoc z fondu. Zjem byl podle n proti pedchozmu obdob zhruba estinsobn. Unilever jet nedvno v esku vyrbl rostlinn tuky a majonzy. Jejich vro-bu v tovrn s vce ne 600 zamstnanci v Nelahozevsi ale loni ukonil. Vrobn zvod v Zbehu na Morav na umpersku rma uzavela v roce 2006. V R tak u rma nevyrb, pouze prodv vrobky zahraninch poboek koncernu.Komise v prohlen uvedla, e za uzave-nm tovrny v Nelahozevsi je mon hle-dat ekonomickou a nann krizi. Od z 2008 do srpna 2009 maloobchodn obrat klesl v EU o 3,32 procenta, v eurozn to bylo o 4,52 procenta v esk republice o 5,88 procenta, uvedla komise. Obamova vlda navrhla cesty k stupu sttu z hypotenho trhu Washington 11. nora (TK) Vlda ame-rickho prezidenta Baracka Obamy dnes navrhla postupn odstrann nynjho mohutnho systmu sttn podpory trhu bydlen prostednictvm polovld-nch hypotench agentur Freddie Mac a Fannie Mae. Pedloila ti alternativy een a rozhodnut nechala na Kongresu. Proces ruen obou agentur tak bude zejm trvat adu let a bude politicky citliv, protoe stup sttu z trhu bydlen povede v kadm ppad ke zven hypotench rok a k omezen pstupu k vrm. Model GSE (vldou podporovanch pod-nik typu Fannie a Freddie) je mrtev, sdlil novinm zstupce ministerstva nanc, kter zveejnilo dlouho oekva-nou zprvu o monch podobch reformy sttn nann podpory bydlen. Pemr-tn podpora bydlen spolu s rostouc aktivitou obou hypotench agentur na trzch rizikovch podstandardnch hypo-tk byla podle mnoha ekonom jednou z hlavnch pin nann krize let 2007 a 2009. Vzhledem k nynj slabosti realitnho trhu a blcm se prezidentskm volbm je vak dosaen politickho konsenzu v tto oblasti v nejbli dob neprav-dpodobn. Oba hypoten giganti tak zejm budou fungovat i v dalch letech. Ministr nanc Timothy Geithner odhadl, e transformace systmu podpory hypo-tk bude trvat pt a sedm let. Republikni, kte po listopadovch vol-bch ovldli Snmovnu reprezentant, poaduj pln zruen obou agentur. Musej se vak dohodnout s demokraty, kte maj vtinu v Sentu. Demokrat Fannie a Freddie chrnili ped omezuj-cmi nvrhy republikn i v dob, kdy se agentury bezhlav poutly na trh rizi-kovch hypotk, a nyn namtaj, e jejich znik by zdrail vry a vytlail z hypo-tenho trhu nejen chud, ale i znanou st stednch vrstev. Pvodn vldn agentury byly v 70. letech privatizovny, nadle se vak dily pov-enm danm Kongresem a tily z ne-formln sttn podpory. V roce 2008 je Svt prmyslu | www.svetprumyslu.cz17 nor 2011kvli tkm ztrtm pevzala vlda a je-jich zchrana u stla 150 miliard dolar (zhruba 2,7 bilionu K). loha Fannie Mae a Freddie Mac vak v posledn dob kvli odvratu nannch trh od hypotk roste a ob agentury maj nyn na trhu novch hypotk podl 85 procent. Vlda pes n nyn vlastn nebo garantuje pes 90 pro-cent vech hypotk. Geithner pipustil, e vldy v minulos-ti poskytovaly bydlen a pli velkou podporu a nezajiovaly nad tmto trhem dostaten dohled. Dodal, e zpsnn podmnek a z toho plynouc zdraen hy-potk je nevyhnuteln. Ministerstvo navrhuje do budoucna ti alternativy: ukonen vldnch garanc pro vtinu hypotk, podporu trhu jen v dobch propadu, nebo poskytovn vldnch garanc na hypoten investice soukromch spolenost. Soukrom sektor v kadm ppad pevezme vt roli ve nancovn bydlen a vlda sv aktivity na trhu omez. Znik hypotench agentur a vldnch garanc bude pravdpodobn znamenat i konec populrnch ticetiletch hypote-nch vr s pevnm rokem, nebo mini-mln jejich zdraen. Banky budou dvat pednost hypotkm s plovoucmi sazba-mi, kter se budou dit vvojem na trhu. Co vlastn spoluprce s factoringovou spolenost rm pinese? Factoring pln pro sv uivatele ti zkladn funkce. Pedstavuje alternativn zdroj nancovn, zajiuje innosti v oblasti sprvy pohledvek (od telefo-nickho upomnn neplati a po intenzivn inkasn postup) a v t nejplnj form tzv. bezregresnho factoringu poskytuje i ochranu proti platebn neschopnosti odbratel. Jak velk objem prostedk me uivatel prostednictvm factoringu zskat? To se odvj od kon-krtn hodnoty postoupench pohledvek. Financujeme je zpravidla z 80 % a do propotu tto zlohy se zahrnuje konen stka pslunch faktur, tedy vetn DPH. Vi procenta nancovn ovlivuje tak odvtv, ve kterm klient podnik, ale i di-verzikace dan potem odbratel. Mlo by jich bt minimln pt. Kdy od vs me nov klient oekvat prvn penze? Nen vjimkou, e pevod prostedk na et klienta probhne do 14 dn od prvn schzky. Pokud nm d zjemce k dispozici zkladn informace, zajistme obratem schvlen a podpis smlouvy. Hned potom zane postupovat pohledvky a zlohy pevdme klientovi na et v ten sam den, kdy na ns pohledvky postoup. Jak pohledvky nancujete? Chtlo by se ci, e vechny, ale konkrtn, jsme pipraveni nancovat nezajitn pohledvky jak tuzemsk, tak exportn, v obou ppadech standardn se smluvn dojednanou splatnost od 30 do 90 dn. Financovn probh do ve pedem stanovench limit na odbratele, v ppad exportu vhradn s pevzetm rizika neplacen. Vy provujete kadho odbratele? Ano a nen to pro ns tak sloit. U tuzemskch odbratel si vystame hlavn s vlastnmi poznatky, tch je dost, protoe psobme na tomto trhu ji tm dvacet let, v zahrani pro ns informace zajiuj osvden partnei. Clem je, abychom byli schopni poskytnout naemu klientovi maximum prostedk a zrove snili riziko vzniku tzv. patnch pohledvek. Co kdy je pohledvka po splatnosti? Obecn plat, e krtk prodlen je v naich podmnkch obvykl a jsou obory, kde se clen pracuje s krtkou splatnost, ale toleruje se i prodlen v dech msc. Nae smluvn podmnky jsou na to pipraveny a potaj s nanco-vnm postoupench pohledvek a do 90 dn po splatnosti beze zmny podmnek. Znamen to tedy, e za klienta pebrte veker kony spojen s inkasem pohledvek? Ano, na zklad postoupen jsme se stali novm vitelem jeho odbratel a jedinm oprvnnm. Ale jak u jsem zmnil, frekvenci upomnn a ppadn dal, intenzivnj inkasn kroky jsme pipraveni pizpsobit jak pn naeho klienta, tak zvyklostem oboru, ve kterm podnik.Factoring nancovn a sprva pohledvek (1. dl)Svt prmyslu | www.svetprumyslu.cz18 nor 2011Svt, Evropa a myIEA: Ropn trh kvli Egyptu nen v nouzov situaci Svtov ropn trh kvli nepokojm v Egyptu dnou mimodnou situaci nezav, kdyby vak nastaly poruchy, byl by to pro mezinrodn organizace odbratel a producent ropy dvod k zsahu. Sdlil to dnes f Mezinrodn agentury pro energii Nobuo Tanaka. Pokud dojde k porue, mli bychom jednat, ekl Tanaka agentue Reuters. Vedle sv organizace tm myslel zejmna Organizaci zem vyvejcch ropu (OPEC), kter nyn odmt zvit tbu, protoe na trhu dn problmy nevid. Chtli bychom, aby byla OPEC exibilnj, ekl Tanaka. Ceny ropy v obavch z dopad masovch protivldnch nepokoj v Egypt a z nestability na celm Blzkm vchod v ppad pdu vldy Husnho Mubaraka v pondl vrazn vzrostly. Severomosk ropa Brent se poprv od jna 2008 pehoupla pes hranici 100 dolar za barel. Dnes ceny mrn klesly, Brent vak zstal nad 100 dolary. Tanaka uvedl, e Suezsk prplav a ropovod Sumed, kter spojuje pstav Suez se severnm po-bem Egypta, pokrauj v bnm provozu. Dodal, e i kdyby byl prplav uzaven, nevznikl by na trhu fyzick nedostatek, pouze by se zvily nklady na pepravu ropy. Sprva prplavu dnes oznmila, e nepokoje na provoz kanlu dn vliv nemaj. Ropn kartel OPEC uvd, e m nyn v pohotovosti voln kapacity v objemu esti milion barel denn, co pedstavuje sedm procent svtov poptvky. OPEC je sice vvojem v Egypt znepokojen, nevid vak potebu zvit tbu, protoe na trhu dn problmy nejsou, prohlsili v pondl ropn ministr Sadsk Arbie Al Nuajm a generln tajemnk organizace Abdallh Badr. OPEC nem podle Badrho v plnu svolvat mimodn zasedn ministr ped pravidelnou schz-kou, kter se plnuje na erven. Setkn mezi producentskmi a odbratelskmi zemmi 22. nora v Rijdu podle nj s nejvt pravdpodobnost k dn dohod o zven produkce nepovede.Svt prmyslu | www.svetprumyslu.cz19 nor 2011Svtov obchodn organizace (WTO) potvrdila, e americk vrobce leteck techniky Boeing dostval od sv vldy nezkonn subvence. Tvrd to informovan zdroje a naznaila to i Evropsk unie. Verdikt ve sporu mezi Boeingem a evropskm konsorciem EADS WTO pedala zstupcm obou stran, zveejnn ale bude a pozdji a zatm m zstat dvrn. Spojen stty jsou naopak pesvdeny, e nelegln jednal i koncern EADS, kter vyrb letadla Airbus. Zprva WTO podle Evropsk unie tvrd, e pomoc americk vldy Boeingu je v rozporu s mezinrodnmi mluvami. To by znamenalo, e orgn WTO potvrdil svj pedbn nlez z loskho z. Tehdej verdikt ale piel a nkolik msc po tom, co WTO kritizovala vldy evropskch zem za to, e nezkonn podporuj vrobce letadel Airbus. Konsorcium EADS a jeho americk rival Boeing se lta obviuj, e od svch vld dostvaj ilegln subvence. Nedovolen pomoc Boeingu podle zstupc EU in skoro 24 miliard dolar (asi 425 miliard K), co je pr obsaeno ve zmnn dvrn zprv. Tato dkladn zprva mnohem vce objasuje negativn dopady, kter maj americk subvence na prmysl Evropsk unie. V tomto vleklm sporu zrove (zprva) poskytuje aktuln vyvaujc prvek, ekl podle agentury AP mluv komisae EU pro obchod John Clancy. Mluv americkho obchodnho zmocnnce Nefeterius McPhersonov ale vid situaci jinaPestoe je ta zprva dvrn, Evropsk unie ji veejn komentovala. My v tuto chvli pouze kme, e Spojen stty jsou pesvdeny, e WTO potvrd nzor USA, podle nho evropsk subvence Airbusu pe-vyuj subvence, kter Spojen stty poskytly Boeingu, poznamenala McPhersonov.V minulosti ob strany hodnotily nlezy WTO rozdln, kad zpravidla ve svj prospch. EU je pesvdena, e zmnnch tm 24 miliard dolar jsou ilegln subvence, jako jsou napklad granty na vzkum i bezplatn vyuit technologi. Americk vlda je pr Boeingu poskytovala pes Nrodn ad pro letectv a vesmr (NASA), ministerstvo obrany a tak pes samosprvy stt Illinois, Kansas a Washington, kde m Boeing vrobn haly a vzkumn centra. Kolik z uveden stky ale WTO skuten povauje za ilegln pomoc, bude jasn a ve chvli, kdy bude zprva zveejnna. To ale me trvat tdny i msce. Pokud se neociln informace potvrd, WTO by mohla Evropsk unii piznat prvo na nhradu prokazatelnch ztrt. V praxi by to mohlo vypadat tak, e Brusel uval odvetn cla na dovoz americkho zbo.WTO potvrdila nezkonn subvence pro Boeing, tvrd EUSvt prmyslu | www.svetprumyslu.cz20 nor 2011Svt, Evropa a myOperan systm Android od americk firmy Google sesadil ve tvrtm tvrtlet konkurenn Symbian od finsk Nokie z pozice nejoblbenj platformy pro chytr telefony. Symbian byl jednikou od zrozen tohoto trhu ped de-seti lety. Vyplv to z daj zveejnnch vzkumnou spolenost Canalys. Vrobci mobilnch telefon prodali v poslednch tech mscch roku 32,9 milionu telefon vybavench syst-mem Android. Meziron prodej tchto telefon stoupl sedminsobn. Telefon se Symbianem se prodalo 31 mi-lion. Apple, kter pouv vlastn systm, zvil prodej telefon iPhone na 16,2 milionu z 8,7 milionu. Celkem ve tvrtm tvrtlet stoupl prodej chytrch mobilnch telefon o 89 procent na 101,2 milionu pstrojspch operanho systmu Android je pro Google velmi dobrou zprvou, protoe mobiln telefony jsou na nej-lep cest pekonat potae v pipojovn na internet. Z pednch hr na trhu chytrch telefon Android zatm nepouvaj pouze Nokia, Apple a RIM. Na rozdl od Applu a Nokie Google nevyrb vlastn telefonn hardware. Svj operan systm Android nabz zdarma vrobcm telefon a ti si ho mohou pizpsobit pro sv pstroje. Androidu nejvce pomohl vysok prodej telefon od vrobc Samsung Electronics, HTC a LG Electronics. Na-opak Symbian sou problmy jeho majitele a hlavnho uivatele Nokia. Nokia minul tden varovala, e jej start do novho roku nen pli dobr, protoe konkurence dle snila jej podl na trhu chytrch telefon, napsala agentura Reuters. Do kategorie chytrch mobil pat pstroje s operanm systmem, dky nmu pracuj podobn jako osobn po-ta. Umouj lidem prohlet internet, odeslat elektronic-kou potu a pracovat s rznmi softwarovmi aplikacemi na barevnm displeji.Android se stal nejoblbenjm systmem pro chytr telefonySvt prmyslu | www.svetprumyslu.cz21 nor 2011Trh s potaovmi tablety vzrostl za tvrtlet o 120 procentSvtov trh s potaovmi tablety vzrostl za tvrt tvrtlet o 120 procent na tm deset milion kus. Uvedla to dnes analytick skupina Strategy Analytics. Podl americk rmy Apple klesl na 75 z 95 procent za tet tvrtlet. Polepil si Goo-gle a jeho operan systm Android dr 22 procent svtovho trhu s tablety. Podle Strategy Analytics byl hlavnm rivalem iPad od Apple model Galaxy od korejskho koncernu Samsung Electronics. Samsung uvedl, e za posledn ti msce minulho roku prodal dva miliony tablet Galaxy. Apple ale prodal za tvrtlet pes sedm milion iPad. Nen vak jasn, zda mly ob spolenosti na mysli naprosto shodn obdob. Strategy Analytics pedpokldaj, e Android bude v prvn polo-vin letonho roku svj podl na trhu nadle zvyovat. Zrove se oekv, e bhem pololet pjdou do prodeje nov pstroje, napklad Xoom od americk Motorola Mobility. Konkurenci navc posl kanadsk Research In Motion, kter koncem tvrtlet zane prodvat svj tablet PlayBook.Mezinrodn organizace IANA, kter m na starosti celosvtov pidlovn adres pro internetov domny, ji tm vyerpala sv zsoby. K dneku j zstalo pt poslednch blok, po jednom do kadho regionu, kter odpovdaj jednotlivm svtadlm. Uvedlo to sdruen CZ.NIC, spravujc domny s kon-covkou .cz. Souvisejc zmna takzvanho protokolu, kter komunikaci po internetu umouje, m pomoci problm s nedostat-kem adres vyeit, zrove ale v budoucnu me omezit fungovn nkterch zazen, jako napklad modem. Samotnm registrtorm adresy pro do-mny ze souasnho pdlu IANA dojdou bhem nkolika msc, nejpozdji zejm v ptm roce. Nsledn nedostatek adres pidlovanch podle starho protokolu IPv4 m vyeit pechod na IPv6, kter umon vrazn vt poet selnch kombinac a tedy i adres. Pechod na IPv6 vak me zpsobit problmy protoe oba protokoly nejsou kompatibiln. Vrobci internetovch zazen a poskytovatel obsahu budou muset po uritou dobu podporovat oba protokoly v rmci takzvanho pechodovho obdob. Napklad star modemy nastaven na IPv4 se nebudou umt pipojit na nov strnky pracujc v IPv6. Alokan politika schvlen v beznu 2009 k, e s dost o posledn voln bloky vstupuje IANA do takzvan fze vyerpn. V tto fzi u pouze IANA dokon posledn dost, co se v pondl stalo, a rozele po jednom bloku kadmu regionlnmu re-gistru. Toto se m stt v nejblich dnech, uvedl vkonn editel CZ.NIC Ondej Filip. IPv4 umouje pipojen mn ne ty miliard pota. Nov nastupujc protokol IPv6 poskytuje mnostv adres vyjden slem s 38 nulami. Hek je v tom, e jsou protokoly vzjemn nekompatibiln. Zjednoduen eeno to znamen, e se zazenm, kter zn pouze IPv4, si nepetete obsah webu, kter po-skytuje zazen s IPv6, a ani naopak, uvedl potaov expert spolenosti TNS Josef Vvra. Vedle rem pracujcch s internetem, jako internetov obchody nebo banky, bude pechod na IPv6 znamenat vy riziko pro bn uivatele, nebo naprost vtina souasnch zabezpeen pota a st, tzv. rewall na nj nen pipravena. V esku je v souasnosti na protokol IPv6 pipraveno pes pt procent ze ti tvrt mi-lionu domn.cz. Napklad u domn s kon-covkou .com, je to ale jen jedno procento. Podobn to je i u domn .biz nebo .org.Adresy pro domny podle starho protokolu u tm dolystroje,kurenciSvt prmyslu | www.svetprumyslu.cz22 nor 2011Je optimismus v logistickm sektoru na mst?Logistika je ve sv loze prostednkem mezi vrobcem a dodavatelem, i prodej-cem nebo koncovm zkaznkem zvisl na vvoji v tchto segmentech trhu. Velmi tud zle v jak oblasti logistick spo-lenost psob.Logist nejsou na jedn lodiZ krizovch let vyel v rmci logistiky nej-lpe skladovac sektor, naopak nejvce byl zasaen transport. Nejhor situace byla v prvnm pololet roku 2009, kdy podle statistik MD R klesla silnin peprava zbo o 23 % proti pedchozmu roku. V leteck nkladn doprav je situace obdobn, teprve na sklonku minulho roku se dostala tsn nad pedkrizovou rove. Tak podle S klesl vvoz zbo a slueb v roce 2009 o tm 11 % a dovoz skonil v mnusu 10,6 %.Nejmn se krize samozejm dotkla vel-kch spolenost se silnm nannm z-zemm a postavenm na trhu, kter mohly investovat do inovac v reakci na nov poadavky ze strany zkaznk i sttnch instituc. Nejcitelnji ji naopak poctily men logistick rmy a pedevm do-pravci. Nemn citeln se v dsledku dotkla vrobc a prodejc nkladnch automobil, jim poklesl v roce 2009 ce-losvtov obrat a o 50 %.Dsledky poctili i developei zabvajc se vstavbou logistickch prostor a nsledn Obdob krize zashlo logistick sektor velmi siln, nebo jde o oblast ovlivovanou negativnmi faktory z vce stran. Prognzy do letonho roku jsou ji pznivj, ale spe lze mluvit o urit stabilizaci a nvratu k pedkrizovm vsledkm.vrobci skladovacch hal. Nesolventnost logistickch rem nebo zten podmnky pro poskytovn vr znamenaly pro n-kter developery dokonce nulov zakzky na vstavbu v tto oblasti. To potvrzuje napklad vrobce skladovacch hal Lin-dab-Astron, kter nedostal bhem po-slednch dvou let jedinou developerskou zakzku, vdy se jednalo o objednvky pmo od logistickch rem.Dal negativn faktoryKrize donutila zkaznky logistickch -rem ke snen nklad vetn tch lo-gistickch, jen mohou tvoit a 20 % z celkovch nklad spolenost. Nkte je eili napklad zavedenm metody Just in Time, m odbourali nadbyten po-hyb ve skladech nebo dokonce potebu mezisklad, dle zavedenm kontejnerov dopravy nebo dopravy velkokapacitnmi nkladnmi vozidly, neplacenm zptnch jzd atd. Jakoby nestaila sama krize, na hlavu dopravc dopadly jet dal posti-hy. K nejvraznjm patil rst cen nafty, roziovn mtnho, stle vy tlak na pouvn emisn istch vozidel (dle normy Euro IV, Euro V), zaveden eura na Slovensku apod.Nvrat do lepch as?Po hospodsk a nann krizi, kter pi-la neekan, se i velk a lpe prosperujc logistick spolenosti zdrhaj pli kon-kretizovat vhledy do budoucnosti. Velmi opatrn jsou v tomto ohledu i ekonomov. Pestoe druh polovina loskho roku SLOVENSK TLAOV AGENTRAS L O V A K N E W S A G E N C YMedilni partneri:Hlavn partneri:Partner:Generlny partner:pinesla prvn vraznj signly, e se situace zlepuje, pedpovdaj v letonm roce esk ekonomice opt mrn pokles. Co tedy mluv pro optimistick pohled dopedu? Trh se pomalu stabilizuje, s rostouc pro-dukc a prodejem zbo roste i poptvka po skladovacch prostorech a dopravnch slubch. Zle samozejm, z jak oblasti logistick rma zbo nebo materil pe-pravuje nebo kde jej skladuje a zda jde o produkty, po nich je bu stejn nebo zvyujc se poptvka.Vsledky 19. vlny Exportnho vzkumu DHL CzechTrade naznauj, e oblast es-kho exportu zav po tlumu v roce 2009 optovn oiven. Celkem 40 % re-spondent odpovdlo, e se jejich rm exportn objem podailo oproti minul-mu roku zvit, dalch 35 % uvedlo, e u nich nedolo k dn zmn a jen 25 % odpovdlo, e jejich exportn objem zaznamenal pokles. Optimistick jsou rovn vize budoucho hospodaen. T-m polovina vech oslovench oekv nrst exportnho objemu v nsledujcch dvancti mscch.Podle Petry Rouarov z VGP industril-nch staveb inila mra obsazenosti VGP park v esk republice ke konci roku 2010 ji 99,7 % oproti prosinci roku 2009, kdy dosahovala 94,4%. Dokonen pro-jekty dosahuj vce ne 600 000 m2 pro-najmateln plochy, co je nrst o 18 % oproti roku 2009. Vstavba probhala ve vech VGP parcch v R. Podle tchto v-sledk rok 2010 navzal na pedchzejc spn roky.Jednm z ukazatel ekonomickho vvoje mezinrodnho obchodu je podle Reuters trh s nkladnmi automobily. Poet regis-trac novch tkch nkladnch vozidel v EU stoupl loni v z lehce nad 20 % v po-rovnn s rokem pedchozm. Podvme-li se na esk prodejce, tak napklad objem prodeje nkladnch voz Autocentra TIR inil v roce 2008 jen 93 mil. K, v roce 2009 klesl na 89 mil., ale v roce 2010 ji stoupl na 114 mil. K.Nelze opomenout promnliv faktory, kter mohou pispt k oiven nebo nao-pak k doasnmu zmrazen. Jednm z nich je promnliv kurz eura, posilovn koruny a mn okolnch stt.Mezi sporn pat nann zvhodovn eleznin dopravy oproti doprav silnin, kter prosazuje ministr dopravy Brta. I kdy se eleznice na peprav v R podl zhruba 20 %, neme kompletn zastou-pit silnin dopravu, minimln v ppad konenho rozvozu zbo. Pro tuto kom-binaci dopravy nejsou vytvoeny efektivn podmnky, zejmna pro pekldku zbo. V rmci pijet tzv. Bl knihy dopravn politiky pro lta 20112020, vymezujc pojem spolenho evropskho doprav-nho prostoru, bude nutn, s ohledem na dal rozvoj logistickho sektoru u ns, obhjit nrodn logistick strategie. Tak na tlak na peven vtho objemu zbo za ni nklady, mohou reagovat pouze ekonomicky silnj rmy, pro n nen problm vybavit vozov park n-kladnmi automobily o vy nosnosti, m zvyuj kilometrovou vtnost. Pro mal dopravce je tento trend asto likvidan, Svt prmyslu | www.svetprumyslu.cz24 nor 2011Je optimismus v logistickm sektoru na mst?protoe pm nkup voz nebo spln-n podmnek leasingu nen vdy v jejich monostech.V souvislosti s vizemi do budoucna se stle astji hovo o inteligentn a udri-teln logistice, v n odbornci vid zklad fungovn svtovho hospodstv. Pro logistick spolenosti to znamen nabzet komplexn sluby v celoevropskm, a m dl vce i vchodnm mtku, v nadstan-dardn kvalit za standardn ceny.Kde hledat faktory oivenZmna pstupu ke slubm je pro do-pravce jedinou monost jak udret krok. Prvotn je maximln vytenost pi mini-malizaci jzd, co krom velkokapacitnch voz a kontejnerov dopravy, pedstavuj pm sbrn linky dopravc. Velk draz se klade tak na rychlost dodvky, kter navc v potravinstv ovlivuje kvalitu zbo. Nroky na kvalitu zbo s krtkou dobou trvanlivosti pak naopak etnost dodvek zv. Jednoznan plusovm faktorem je zvyovn objemu doruo-vacch slueb, pedevm dky rozvoji internetovho prodeje.Evropsk trh pronik na vchod do Ruska a bvalch republik Sovtskho svazu, dle tak do Rumunska, Bulharska, Srb-ska atd. Logistick centra budou tedy roziovat psobnost do tchto oblast. V oekvn rozen exportu se v tchto zemch zan budovat dopravn infra-struktura a tento stavebn boom s sebou nese pleitosti nejen pro stavebn rmy, ale i pro dopravce materilu.Velmi vznamnou roli v exportu a importu hraje zatracovan na, kter je pro es-k vrobce ptm nejvtm odbrate-lem z oblasti strojnho, automobilovho a elektrotechnickho prmyslu. Kupodivu objem importu je tyikrt ni. Dal monosti se rsuj s ohledem na leto-n dohodu o zruen cla mezi EU a Jin Koreou. Expanze dopravy nem jen v-chodnm smrem, nejnovji Evropsk komise jedn o oteven leteck dopravn cesty s Brazli.S vsledky spolenosti DACHSER Czech Republic a.s. za posledn obdob sezna-muje jej obchodn a marketingov e-ditel Ing. Jan Polter: Ji losk rok byl charakteristick oivenm poptvky po logistickch slubch, a to zejmna v ob-lasti silnin pepravy. Nae spolenost zaznamenala v roce 2010 zven po-tu odbavench zsilek pozemn cestou o tm 50 %. V tomto roce oekvme pokraovn tohoto trendu, kter souvi-s s rostouc poptvkou po spotebnm zbo, ale i s oivenm trhu s prmyslo-vmi vrobky v segmentu B2B. V oblasti nmon pepravy jsme v loskm roce dky evropskm importm levnho zbo zejmna z ny zaznamenali zven tlak na kapacitu kontejnerovch lod z Dl-nho vchodu a tak v tto oblasti je mon oekvat podobn vvoj i v roce 2011. Pes oiven poptvky po logistic-kch slubch ovem neustv tlak na optimalizaci proces a nklad. U ns v DACHSER Czech Republic tomu spn elme dky naim vlastnm IT produktm, kter slou nejen k vysok transparent-nosti logistickch operac, ale pedevm optimalizuj vkon i nklady na dopravu a skladovn.Mrn nejist seznaPlusov signly oiven naznauj, e dvod k optimismu je na mst, ale trh nen po krizi jet natolik stabiln, aby v letonm roce nemohlo dojt k doas-nm poklesm objemu slueb a zisk v nkterch oblastech logistiky.Svt prmyslu | www.svetprumyslu.cz25 nor 2011LOG-IN SK 2011 LOG-IN SK FRUM O VZNAMNCH LOGISTICKCH INOVCICH, PRODUKTOCH A RIEENIACH V LOGISTIKE NA SLOVENSKOM TRHU.Vypoujte si prpadov tdie fra LOG-IN SK a inpirujte sa, ako vytvori to najlepie logistick rieenie pre seba a vaich zkaznkov.13.0013.10vodn slovo13.1013.55 Zapojenie prky aj to je outsourcing logistikyTo, e zkaznk je pnom, plat u predajcov elektroniky dvojnsob-ne. A tak sa ich logistick partneri musia pripravi na nov lohy: nielen elektroniku uskladni, vychysta a dorui, ale zariadenie aj namontova a sprevdzkova priamo u zkaznka.prednajci bude upresnen14.0014.45 Aby vm regl nespadol na hlavuNevhodne navrhnut reglov systm me uvateovi spsobi nemal problmy a ohrozi jeho konkurencieschopnos. Prezen-tcia prinesie praktick nvod ako navrhn optimlne rieenie reglovho systmu do skladu.Marek Pran, key account manar, Jungheinrich Tom Belica, projektant, projektov manar, Jungheinrich14.5015.30 ADR Krut slovensk realita Preprava a skladovanie nebezpench vec m svoje prsne pravi-dl. Niekedy sa vak zd, akoby boli len na papieri. Ak je prax, predstav diskusia odbornkov na tto tmu.ubo Such, bezpenostn poradca ADR, M KONZULTRichard Lamper, konate, SAD Invest LogisticsMartin Polk, leasing manager, ProLogis15.3016.00Prestvka16.0016.45 Efektvne toky tovaru podporuj efektivitu logistiky fililokPrezentcia uke, ako zvldnu nron logistiku zsobovania nrodnch trhov a efektvne zvldnut zsobovanie jednotlivch obchodnch prevdzok.Gerald Gruber, manager medzinrodnch logistickch procesov, dm drogerie marktIvana Martinkov, prokurista, dm drogerie markt16.5017.35 Materilov toky vo VW pomocou bezobslunej manipulanej technikyTechnologick novinka zjednoduuje materilov toky pri monti automobilov a plne nahrdza vysokozdvin vozky.Jozef imoni, vedci oddelenia optimalizcie logistiky, VW Slovakia Robert Mac, obchodn riadite, STILL SR17.4018.25 Kedy sa oplat EDI?Zbavi sa papierovch dokumentov je snom takmer kadho ma-nara. Je to ale mon a doke to kad firma? Aktulnu situ-ciu vyuvania EDI komunikcie a vhady do budcna v tejto ob-lasti prediskutuj popredn odbornci v rmci panelovej diskusie.David Reichl, riadite divzie eBusiness, CCV Informan systmyMria Barvirkov, IT manager, Opal FytosMartin Beo, eCom product manager, GS1 Slovakia18.30Zveren slovopr pado v t di ap an e l o v di s k u s i apr pado v t di ap an e l o v di s k u s i apr pado v t di aWorkshoppr pado v t di aProgram Logistickho Business Mixera:18.30 Welcome drink19.00 vodn slovo veera19.15 Rautov oberstvenie, iv hudba, hry a sae21.45 Vyhlsenie vsledkov hier a sa22.00 Zlosovanie tomboly o zaujmav cenyGalavecer Na popoludaj workshop vone nadviae VIP veer pre logistickch odbornkov I X. Logi sti ck Busi ness Mi xerPre pribline 200 host bude pripraven slvnostn raut, koktejlov bary, zbavno-obchodn program hier a sa a na zver veera zlosovanie tomboly. Neformlna nlada tejto akcie je idelnym prostredm pre nadvzovanie obchodnch kontaktov! GENERLNY PARTNER BUSI NESS MI XERA:PARTNERI BUSI NESS MI XERA:MEDI LNI PARTNERI :Pre bliie informcie o monostiach a podmienkach asti kontaktujte organiztora:Alica Miklokov, Logistics Event Managergsm sk: 00421 911 284 369, gsm cz: 00420 731 800 390, e-mail: alica.mikloskova@atoz.skVstup ZADARMO pre uvateov logistickch sluieb!Zaregistrujte sa u teraz!Z AREGI STRUJ TE SA U TERAZ!On-line na internetovej strnke www.log-in.sk alebo si vyiadajte pozvnku s registranm formulrom u organiztora!PARTNERI WORKSHOPU:ZARATE VYI U RCHLOS, PREDBEHNI TE KONKURENCI U!7. APRLA 2011 PARK INN DANUBE HOTEL, BRATISLAVAwww.log-in.skLOG-IN SK 2011 Zarate Vyiu rchlos! Spolonos ATOZ EVENT pripravuje na 7. aprla 2011 u piaty ronk fra LOG-IN, ktor sa venuje inovcim, novm projektom a efektvnym rieeniam v logistike na slovenskom trhu. Workshop s prpadovmi tdiami a odbornmi diskusiami prebehne v hoteli Park Inn Danube v Bratislave, kde prebehne aj IX. Logistick Business Mixer ako VIP spoloensk stretnutie poprednch logistickch manarov. Frum LOG-IN privta na svojom programe okolo 150 delegtov. To, e u ide o piaty ronk, dokazuje, e LOG-IN sa stal tradinm miestom jarnho stretnutia vznamnch logistickch profesionlov slovenskho trhu. Workshop LOG-INOdpoludaj workshop LOG-IN ponkne tradine obben prpadov tdie z rznych oblast logistickch rieen. Prtomn odbornci sa dozvedia, ako v spolonosti Volkswagen Slovakia spene nahrdzaj vysokozdvin vozky novou technolgiou od spolonosti STILL. Urite vemi podnetnou bude prezentcia spolonosti Gebrder Weiss, ktor uke, o vetko doke logistick spolonos urobi pre svojho zkaznka. Mono je to prekvapujce, ale aj namontova prku i zapoji umvaku riadu. astnci workshopu LOG-IN sa tak dozvedia praktick informcie k realizcii tchto projektov, ich fungovaniu a vsled-kom, manarskemu vedeniu, novm procesom vo vrobe, sklade i distribcii. V rmci workshopu prebehn aj dve panelov diskusie na tmy, ktor trpia a zaujmaj takmer kadho logistika. Prv sa bude venova prepravm a skladovaniu nebezpench vec a druh vhodm a nevhodm EDI komunikcie. LOG-IN 2011 sponzorsky podporuje rada vznamnch firiem psobiacich v logistike. Sponzormi workshop s spolonosti Jungheinrich, CHEP a GrECo.VII. Logistick Business MixerNa odpoludaj workshop LOG-IN vone nadviae v porad u IX. Logistick Business Mixer, ktor prebehne v priestoroch hotela Park Inn Danube. Pre pribline 200 host bude pripraven san program, slvnostn raut, kokteilov bary, ochutnvka vn, zbavn hry a tombola. Generlnym partnerom Business Mixera sa stala spolonos PointPark Properties SK. Partnermi Business Mixera s spolonosti, CHEP a Jungheinrich.Pre viac informci, prosm, nevhajte kontaktova:ATOZ EVENT, s. r. o., Alica Miklokov, Logistics Event Managergsm sk: +421 911 284 369, gsm cz: +420 731 800 390, email: alica.mikloskova@atoz.skSvt prmyslu | www.svetprumyslu.cz26 nor 2011Veletrh AMPER kraluje elektrotechnice a elektronice vce jak 16 letVizitka:pln nzev spolenosti dle obchodnho rejstku: Terinvest, spol. s r. o.Sdlo: Americk 27, Praha 2, esk republikaZaloen spolenosti: 1993Poet zamstnanc: do 30 zamstnancObor podnikn: veletrhy, vstavyRon obrat spolenosti:Management:Generln editel: Ing. Ji vigaMarketingov editel: Bc. Martina ProchzkovSvt prmyslu | www.svetprumyslu.cz27 nor 2011Co pinesl veletrhu AMPER konec roku 2010Prvn prezentace veletrhu probhla 26 listopadu 2010 v arelu brnnskho vstavit, kde byl uspodn DEN OTE-VENCH DVE veletrhu AMPER 2011. Za hojn ast stvajcch vystavovatel, zstupc slueb pro vystavovatele a orga-niztora probhlo seznmen s modernmi pavilony P, V a F, kter jsou vyhrazeny pro 19. ronk veletrhu AMPER a diskuze o vekerch nabzench slubch pmo od jejich poskytovatel (realizace expo-zic, catering, spedice, ubytovn, atd.). V rmci dne otevench dve se podala zrove i tiskov konference, na kterou byli pozvn zstupci regionlnch m-di, a kde bylo mon shldnout nkter z hlavnch novinek 19. ronku. Zrove probhla pehldka 5-ti nvrh ocilnho kostmu hostesek veletrhu AMPER 2011 a hlasovn o nejlep z nich.Bhem msce prosince se pihlsili dal vznamn vystavovatelOEZ, kter se za sedm destek let psoben na trhu stala z vrobce jisti a pojistek komplexnm dodavatelem produkt a slu-eb v oblasti jitn elektrickch obvod a zazen nzkho napt. Neodmyslitel-nou soust nabdky jsou rozshl sluby servisu a technick podpory. Vrobky OEZ nachzej uplatnn v energetice, prmys-lu, infrastruktue i bytov vstavb. V roce 1994 se OEZ stal soukromou, ryze eskou rmou. Dynamick rozvoj spolenosti pedznamenal vstup silnho zahraninho partnera. Tm se v roce 2007 stal koncern Siemens. OEZ v souasnosti zamstnv na 1600 pracovnk. Navtivte vstavn ex-pozici OEZ na veletrhu AMPER v pavilonu P konkrtn slo stnku bude upesnno.Dle napklad spolenost ABB, kter pat mezi pedn vrobce technologi pro energetiku a automatizaci a na ad odbornch veletrh pravideln pedsta-vuje novinky z oblasti technologi, kter zvyuj konkurenceschopnost zkaznk a napomhaj efektivnmu vyuit energie. Na veletrhu Amper 2011 se pedstav ve-ker divize ABB, jimi jsou divize Produkty a Systmy pro energetiku, Automatizace vroby a pohony, Procesn automatizace a divize produkt nzkho napt. ABB se zrove kadoron astn soute ZLA-T AMPER a v uplynulch letech dokonce nkolikrt zskala hlavn cenu.Spolenost SCHRACK Technik, kter se ji cel desetilet proluje jako kompe-tentn partner v oblasti elektrotechniky Historie veletrhu AMPER sah do roku 1994, kdy se tato veletrn akce poprv konala v Palci kultury v Praze a hostila 311 spole-nost. V roce 1996 se veletrh pemstil s pti sty esti vystavovateli do veletrnho arelu Strahov a nsledujcch sedm let byl orga-nizovn, s vjimkou roku 2000, zde. Vyjmkou v sri ronku v arelu Strahov byl rok 2000, kdy byl veletrh Amper organizovn na Vstavit Praha Holeovice. V t dob ji veletrh navtvilo kolem esti set sedmdesti spolenost z 12 zem svta. V roce 2004 ji Amper zapoal obdob na Vstaviti PVA Letany, na kterm byl organizovn po dobu esti let. Rok 2011 Je opt pro Amper zlomov. Nejenom z hlediska zmny veletrnho msta, ale zrove i prvn historick zmny msta, ve kterm je podn. 19. ronk veletrhu je pesunut na Vstavit Brno, na kterm je pipraven inkovat i nsledujc roky.Svt prmyslu | www.svetprumyslu.cz28 nor 2011Veletrh AMPER kraluje elektrotechnice a elektronice vce jak 16 letnzkho napt, byla pihlena na vele-trh v polovin prosince. Hlavn lozo spolenosti je kvalitn servis a neustl vvoj produkt. S vyuitm irok palety produkt rmy SCHRACK bylo po celm svt vyprojektovno a ve spolupr-ci s renomovanmi vrobci rozvd dodno mnoho vznamnch staveb, ve kterch produkty tto spolenosti slou k rozvodu elektrick energie v budovch a zazench a zajiuj bezpen chod a prbh vech operac.Nebo napklad spolenost OMRON Electro-nics, kter je pednm svtovm vrobcem technicky vysplch produkt prmyslo-v automatizace a pednm dodavatelem Ji tradinm vystavovatelem na veletrhu Amper je tuzemsk obchodn zastoupen portugalskho holdingu Efacec, jednoho z pednch svtovch vrobc silnoproudch zazen, transformtor a automatizanch systm. Efacec se stal v roce 2006 vybranm dodavatelem skovch VN rozvd ady Normafix 25 kV a 38.5 kV do skupiny EZ Distribuce. Skov vzduchem izolovan rozvde ady Normafix a kompaktn rozvde ady Fluofix GC jsou od loskho roku schvleny rovn do st E.ONu v R, Slovensku a Maarsku. Leton expozice nvtvnkm veletrhu umon seznmen se s novinkou v irokm vrobnm portfoliu dodavatele, kompaktnm rozvd-em ady Fluofix GC s dlkovm ovldnm urenm do st s napovou hladinou 38.5 kV. Spolenost Efacec Praha s.r.o. se ve svch kompetennch obchodnch teritorich (esk Republice, Slovensku a Maarsku) dle zabv prodejem distribunch, regulanch a vkonovch transformtor, vkonovch vypna, vzduchovch odpna, digitlnch ochran s komunikac a dcch systm v energetice. V poslednch letech se Efacec profiluje rovn jako dodavatel zazen obnovitelnch zdroj energie na kl (fotovoltaick, vodn, vtrn, biomasov a bioplynov elektrrny). Vyjma uvedench aktivit se spolenost dle zabv komplexnmi dodvkami systm prmyslov logistiky a pln automatizovanch zakladaovch sklad.www.efacec.czodbornch aplikanch een. V oblasti prmyslov automatizace m tradici ji 50 let a zaujm siln postaven v oblasti snmacch, dcch a zobrazovacch kompo-nent, jednotek zen pohybu a ovldacch panel. Na veletrhu Amper 2011 spolenost OMRON pedstav novinky z oblasti poho-n, senzoriky, automatizace a bezpenosti.Svt prmyslu | www.svetprumyslu.czKonec roku pinesl AMPERU nejenom vystavovatele1. prosince 2010 veletrh zskat ztitu ministerstva prmyslu a obchodu esk republiky. 10. prosince 2010 ociln pevzala ztitu nad veletrhem pedsedkyn poslaneck snmovny, Miroslava Nmcov. 29. prosince nad tmto projektem nsledn pevzal ztitu i pedseda vldy es-k republiky Petr Neas. Mezi tradin partnery veletrhu AMPER pat elektrotechnick fakulty eskch technickch univerzit. Jejich samostatn prezentace budou nvtvnci moci sledovat bhem celho trvn veletrhu a v rmci pednek i praktickch ukzek z VUT Brno, VUT Praha a VB-TU Ostrava.V rmci veletrhu AMPER 2011 vyhlauje spolenost Terinvest spol. s r.o. ve spoluprci s VUT v Praze sout o nejpnosnj expont veletrhu ZLAT AMPER 2011V lednu zapoala pod ztitou Sdruen podnikatel a iv-nostnk esk republiky zrove i sout o nejlep pod-nikatelsk pln roku AMPER IDEA 2011. Clem soute je podpora zajmavch podnikatelskch npad v oblasti elektrotechniky, elektroniky, automobilovho prmyslu a IT technologi. Speciln zamen soute je na studenty VUT Praha, VUT Brno, Vysok kola Bsk Technick univerzita Ostrava, koda Auto Vysok kola, Technick univerzita Liberec. Pedn hodnotnch cen od partner soute probhne v rmci vyhlen soute ZLAT AMPER na veletrhu AMPER na vstaviti v Brn 29. 3. 2011 od 17.00 hodin. Partnery projektu jsou portl Busyman.cz, Ertrag@Sicherheit, Mlad Fronta, Economia a dal. Stejn jako do soute ZLAT AMPER, tak i do soute AMPER IDEA 2011 se lze pihlaovat na strnkch www.amper.cz.EuroSystems a.s. Spolenost EuroSystems se od svho vzniku v roce 1991 za-bv dodvkami zlonch systm a dieselmotor. Zamuje se zejmna na komplexn een v oblasti dodvek elektrick energie v ppad vpadku distribun st.Zlon zdroje dieselagregty Dieselagregty dodvme s motory Cummins, Volvo, Perkins a Lister Petter. Genertory dodvme ve vko-nech od 7 kVA do 3325 kVA. Mohou bt v otevenm proveden (nekapo-tovan) nebo v uzavenm odhlu-nnm proveden (kapotovan). Die-selagregty vysokch vkon jsou zpravidla umstny ve specilnch zvukoizolanch ISO kontejnerech. Dieselagregty se pouvaj jako z-lon zdroje a trval zdroje napjen.Dieselmotory Dodvme dieselmotory Lister Pet-ter a tak japonsk Kubota jsme zstupci obou firem pro esk a slo-vensk trh. Pouvaj se v ad apli-kac svec agregty, motorgene-rtory, erpadla a dal.Instalace a servis Zajiujeme veker nvazn sluby spojen s instalac dieselagregt jako je poradenstv, vypracovn projektov dokumentace, stavebn zen, dodvku na msto monte, instalaci elektro a strojn, v sou-innosti se sesterskou firmou KTA s.r.o. vzduchotechniku a odhlun-n, dle palivov hospodstv, revizi, komplexn vyzkouen a pedn za-zen. Rovn zajiujeme veker po-prodejn sluby. Pro nae zkaznky jsme pipravili adu servisnch pro-gram, ze kterch je mono si vybrat dle rznch specifickch poadavk.Fotovoltaika Dodme tak fotovoltaick elektrrny dle vaich poadavk se solrnmi panely firmy CEEG pednho svtovho vrobce fotovoltaiky. Hlavn vhodou tto technologie je ekologinost a spornost pi zpracovn energie ze slunce fotovoltaika znamen pemnu svtla na elektrickou energii.www.eurosystems.czp r m y s l e n e r g e t i k aSvt prmyslu | www.svetprumyslu.cz30 nor 2011EPS, a.s.Pe o penosovou soustavu elektinyEPS je provozovatel penosov soustavy, tj. st o napt 220 a 400 kV na zem esk republiky. EPS je sttem vlastn-n akciov spolenost. Nam poslnm je spolehliv provozovat, udrovat a rozvjet penosovou soustavu a po-skytovat penosov sluby tuzemskm i zahraninm zkaznkm, k Ing. Mi-roslav Vrba, CSc., vkonn editel seku dispeersk zen a ICT EPS, a.s. Dle pak udrovat rovnovhu mezi vrobou a spotebou elektiny v relnm ase.Jste vkonnm editelem pro dis-peersk zen a ICT, take vodn otzka je it vm na tlo: starte se o rozvoj penosov soustavy, dlouhodob investujete Mete pipomenout ti tyi nejdleitj akce za rok 2010?O investin rozvoj penosov soustavy se staraj kolegov z seku Provoz a sprva majetku. Mezi nejdleitj akce roku 2010 adm vstavbu novch transfor-moven 400 na 110 kV Chotjovice, kter umon pipojen novho bloku v Ledvi-cch a transformovny Kletn, co ve nle podpo rozvoj prmyslovch aktivit na Ostravsku. Dle pak technickmi opate-nmi dolo k poslen penosov kapacity v severozpadnch echch, take tranzi-ty elektiny z vtrnch park na pobe Baltickho a Severnho moe pes nai soustavu ji nepedstavovaly takov riziko, jako v minulch letech.V jakm technickm, technologic-km stavu z hlediska kvality je vbec penosov soustava v R ve srovnn s ostatnmi zemmi Evropy?Penosov soustav esk republiky ne-chyb dleit propojen omezujc tranzit elektrick energie, jako je tomu napklad u soused v Polsku nebo Rakousku. Na druh stran st jednotlivch zazen se bl konci sv fyzick ivotnosti a navc je Svt prmyslu | www.svetprumyslu.cz31 nor 2011kapacita vtiny prvk penosov sousta-vy pln vyuvna. To znamen, e je ped nmi rozshl modernizace a posilovn penosov soustavy.Laicky eeno, pente elektinu od vrobc k distributorm Jak je vae vzjemn spoluprce (s prvn i druhou stranou)?Otzku je teba doplnit o peshranin ob-chodovn s elektinou. Naimi partnery nejsou jen tuzemt vrobci a distributoi, ale i sousedn provozovatel penosovch soustav a obchodnci s elektinou v mezi-nrodnm mtku. Spoluprce se vemi vyjmenovanmi subjekty je korektn, na vysok profesionln rovni. Vzjemn se potebujeme, abychom mohli plnit sv posln spolehliv zsobovn zkaznk elektinou.Te na ekonomickou notu Jak jsou celkov hospodsk vsledky EPS? Mete pipomenout vae z-kladn ukazatele (nap. vnosy, trby, zisk)? Vnmte jet slvko krize, nakolik se vs vbec dotkla?Jsme sice vlastnni sttem (85 % akci vlastn Ministerstvo prmyslu a obchodu R, 15 % Ministerstvo prce a socilnch vc R), jsme ale podnikatelsk subjekt, jeho clem je dosahovat zisk. Ten pou-Vizitka:pln nzev spolenosti dle obchodnho rejstku: EPS, a.s. Sdlo: esk republika, PrahaZaloen spolenosti: 1998Poet zamstnanc: 496Obor podnikn: energetika (rozvod elektiny, mont, oprava, drba a revize vyhrazench elektrickch zazen) Ron obrat spolenosti: 15 368 686 tis. K (rok 2010)Management:Pedseda pedstavenstva: Ing. Vladimr Toovsk Mstopedseda pedstavenstva: Ing. Petr Zeman lenov pedstavenstva: Ing. Miroslav Vrba, CSc., Ing. Zbynk Boldi, Ing. Milan KovakSpolenost ELEKTROSYSTEM a.s. je ji 20 let vznamnm dodavatelem dispeerskch dicch a informanch systm energetickch soustav vechnapovch rovn. Spolenost realizovala adu spnch projekt v esk republice, na Slovensku a v souasnosti se podl i na evropskm projektu CTDS pro provozovatele penosovch soustav.tel.: 545 421 511e-mail: esys@esys.czwww.elektrosystem.euMezi strategick partnery spolenosti ELEKTROSYSTEM patv R EPS, a.s., EZ Distribuce, a.s., E.ON esk republika, s.r.o. a rmy Unicorn Systems a.s. a NESS Czech s.r.o.p r m y s l e n e r g e t i k aSvt prmyslu | www.svetprumyslu.cz32 nor 2011EPS, a.s.Pe o penosovou soustavu elektinyvme z vt sti na investice do pe-nosov soustavy. Nae trby tvo souin tarif, kter uruje nezvisl Energetick regulan ad a kter se stanovuj na rok dopedu, a mnostv penesen, respekti-ve spotebovan elektiny v danm roce. Z toho je zejm, e poklesne-li spoteba elektiny, jak se stalo v roce 2009, o 7 % oproti pedpokladm, trby jsou tak dramaticky ni. Nememe bhem roku zvyovat tarify ani ovlivovat spotebu elektiny. Proto jsme zareagovali redukc investic a oprav. To lze ale uinit pou-ze krtkodob. Rok 2010 ji naznauje ekonomick oiven, avak stle jsme ve spoteb elektiny pod rovn roku 2008.Nememe se vyhnout problmu a tm je pipojovn elektrren vyu-vajcch obnoviteln zdroje energie. Hlavnm problmem teba fotovolta-ickch elektrren, mon e jsem to pochopil sprvn, je jejich nepou-itelnost pro regulaci soustavy Mete srozumitelnm zpsobem vysvtlit, co to je nepouitelnost pro regulaci soustavy?Bloky konvennch elektrren, tj. uhel-nch, vodnch, plynovch a sten i jadernch, maj regulan schopnosti. ili mohou bt odstaveny, napklad na vkend nebo o svtcch, kdy je spoteba elektiny ni. V pracovn dny, jsou-li pifzovny, mohou vyrbt v rozsahu minimlnho a maximlnho vkonu, mohou bt pipraveny najet v ppad poteby. To u vtrnch a fotovoltaickch elektrren neplat. Ty vyrbj podle kli-matickch podmnek bez ohledu na to, |8|800 |K0f801|KI I0880t s.r.e. c|cvaa| c|c|e|ca| a |aeav|s |ca c|aacsl| v cc|asl| e|e|l|ceae|ael||v. |ca||ela v cc|asl| |c/vc aea a l|aaslc|aca|c| slaa|c vsec| aaclcvvc| scaslav c|cvc/cvaavc| v 0es|e |ecac||ce. /a||sla|ee vvc|accvaa| c|c|e|lcve ac|aea lace c|c acvcslavcv. |c/s||ea| a |e|casl|a|ce |c/vcaavc| a l|aas lc|aca|c| slaa|c v |c/sa|a. 8||cve casl| |c/vcaea a l|aaslc|aca|c| slaa|c H|ava| a ccccae cce|cve |casl|a|ce v|asla| sccl|ecv |c/vcaea a l|aaslc|aca|c| slaa|c Nasa/cvaa| cae|a|c| svslea ||/ea| a c||aaa| /a||/ea| c|c c|eacsv |alc|ac| aa a|scec|a|v Kcc|ela| slaveca| casl| |c/vcaea a l|aaslc|aca|c| slaa|c (caacvv. /a||aav c|c lec|ac|ca|c|a /a||/ea|. |ace|cve |aaa|v. |caa||ace a /cevaae c|cc|v. cc|ccea|. |aeav|s|e s|l ala.) ||c|ca|/ace slava||c|c| a|ea|a (/ac|vlavaa| a c|sla| /ac|e|cvaavc| cacaaa|c| vca. ae|cala|aace /ac|e|cvaavc| /e|a. c|sla| sc|as|cvvc| cacaaa|c| vca)l|c |aaca /a|a/|a /a||sl|l|e |cc|ela| c|c|e|ca| se|v|s v |c/sa|a. aav|| lec|a|c|e |cacecce a vvc|accvaa| lec|a|c|c e|cac|c|e slaa|e vvc|accvaa| lec|a|c|e|c /aaaa| slavcv vvc|accvaa| c|c|e|lcve ac|aealace c|c a/ea| a slaveca| ||/ea| vvc|accvaa| cca||aaa c|c ccclav|v a cc|eaaav|v lec|ac|ca|c|e|c /a||/ea| vvc|accvaa| |cc|ela| c|c|e|lcve ac|aealace c|c |ea||/ac| slavcvWWW.eel.c/Enerservis Chomutov, s.r.o. je elektromontn spole-nost zabvajc se dodvkou zazen a slueb v oblasti instalace, reviz, provozu a drby zazen NN, VN a VVN. Zajiuje dl instalace a vmny technologie, ale i stavby na kl a po vsled-nou revizn zprvu a zkouky pi uvdn do provozu www.enerserviscv.czp r m y s l e n e r g e t i k aSvt prmyslu | www.svetprumyslu.cz34 nor 2011EPS, a.s.Pe o penosovou soustavu elektinyjestli jejich elektinu nkdo potebuje i nikoliv. O to vt regulan nroky jsou pak kladeny na ostatn regulovateln zdroje.Jak se s uvedenm problmem chce-te vypodat v nsledujcch letech?Pokud se nrst instalovanho vkonu ze-jmna velkch fotovoltaickch elektrren v dsledku snen vkupn ceny zchlad, budeme schopni soustavu uregulovat, i kdy to bude stt velk penze navc. Po-kud ale bude nrst pokraovat, tebae pomalejm tempem, absorpn potencil soustavy R bude brzy pekroen a pro-vozovatel st budou nuceni v zjmu udren spolehlivch dodvek elektiny zkaznkm tyto neregulovateln zdroje omezovat nebo i vypnat. Pjde zejmna o denn obdob letnch slunnch vkend a vcedennch svtk.Vae plny do budoucna, jak inves-tice, inovace a dlouhodob investin rozvojov program pipravujete?V souasn dob mme pipraven detailn pln investinch akc do roku 2023, jejich realizace je dna nkolika dvody: pipo-jovn novch blok konvennch elektr-ren, nrst spoteby elektiny, integrace elektiny z obnovitelnch zdroj energie a v neposledn ad je to modernizace a obnova existujcch prvk penosov soustavy.Vcn se bude jednat o pt novch roz-voden, 700 km novch linek 400 kV a cca 40 novch vvodovch pol v existujcch rozvodnch. Budou pokraovat rekon-strukce rozvoden a jejich pechod na dlkov ovldn, zdvojovn jednodu-chch linek, modernizace existujcch linek s clem zven jejich penosov kapacity.K tomu je nutn zapotat standardn obmnu informanch a komunikanch technologi, vozovho parku, pi o bu-dovy a neenergetick zazen. Hodlme vybudovat nov dispeink, kter bude splovat vechny poadavky zejmna na zabezpeen v rmci ochrany kritick infrastruktury.Vvoj, vroba a dodvky odpojova, uzemova,podprek 1420 kV. Motorov pohony.Vakuov vypnae VN. Rekonstrukce pstroj.Strojrensk a elektrotechnick vroba. Galvanizace.SERW, spol. s r.o., Sedlec 42, 332 02 Star Plzenec tel.: +420 377 966 454 fax: +420 377 966 621e-mail: serw@serw.cz, www.serw.cz617961785155/15155/25155/24667/ /2 674600/3 464663/2 /2 6634600/4 46 46 46 4 4667/1 674663/1 3/4600/14600/2 44666/2 /2 664665/2 /2 6654664/2 /2 6644666/1 664665/1 654664/1 64/4599/24599/111781057105615591571157215731370214/1213212/2202201195/3 3195/2195/1212/1231/1243242241231/2230/4230/3230/2230/223761032133212625911600159816573904390548304880488151495150515446575666 5667544554441274666/24667/2 4667/1135/94665/14664/24663/2135/84666/14664/1 4665/24600/4 444663/14600/3 60 145/6145/5195/3142/623422217/3 2217/12216/12275/51904/61904/51905/121905/42034/12034/21904/2135/6116/6115/1115/4115/2115/3134/1134/2135/7135/8 135 5/135/9 1335/9135/10135/11145/8145/7145/6 4 145 5/6145/5 14 145/5116/7116/8118/2 118/1166/3156/1156/2156/3156/4157/2163/1163/3163/4164/2166/1142/1142/3142/4142/5142/6 142145/4145/4145/3166/2176135/2137117116/2135/1135/3116/5116/4109110/1110/2110/3116/1Jirskovy sadyTereznskKozinovaHusitskSv. BarboryK. H. MchyENERGIE PRO VAE GEODATAwww.hrdlicka.cz3POLEHLIVPARTNERVENERGETICEELD s.r.o. Demlova 6 594 01 Velk Meziricie-mail: infoelid.czKONTAKTtel./fax: +420 474 656 239GSM: +420 602 307 847e-m@il: jetcon@jetcon.czwww.jetcon.czSpolenost JETCON zajiuje pro zkaznky komplexn sluby pi zen stavebnch projekt. Je schopna vybrat, dit a koordinovat innosti se subdodavatelskmi firmami a specialisty. Ve spoluprci s re-nomovanmi firmami v oblasti certifikac a audit jsou prbn realizovna nutn racionalizan opaten a projekty souvisejc s pechodem spolenosti na procesn model zen s clem optimalizace nklad. Jde nap. o centralizaci sprvn reie a optimalizaci vrobnch kapacit, co spo-v tak ve zmn chovn a pozitivnho pstupu jednotlivch zamstnanc.Mezi nejvznamnj zkaznky se ad energe-tick spolenosti, msta, obce, drustva a dal soukrom i veejnoprvn investoi. Spolenost je dritelem certifiktu systmu zen jakosti dle SN EN ISO 9001:2001 a systmu environmen-tlnho managementu SN EN ISO 14001,SN OHSAS 18001:200812 let v energericeikova 5, 787 01 umperk, tel: 583 224 091-3www.energotis.cz nenrska investorska cinnost v investicn vstavb Poradenska cinnost v energetice a investicn vstavb Energeticke audity, energeticke koncepce mst a obc Reengineering Provadn vbrovch zen Oceovan majetku a znalectv Vypracovan studi proveditelnosti v energetice Projektova cinnost Financn poradenstvVypracovan dokumentace vlivu staveb na ivotn prostedCinnosti koordinatora bezpecnosti prace na stavbachV OBLASTI DODVEK A SLUEB PRO VELMI VYSOK NAPTNEJSPNJ SPOLENOST NA ESKM TRHUKontakty:EGEM s.r.o., Novohradsk 736/36, 370 08 esk Budjovice, tel.: +420 387 008 240, fax: +420 387 008 280, e-mail: egem@egem.cz, www.egem.cz.EGEM s.r.o. je vd eskou inenrsko-dodavatelskou spolenost, zamenou na projektovn, vstavbu, rekon-strukci, opravy, servis a drbu rozvodnch energetickch zazen vetn penosovch cest a elektrost zdroj elektrick energie. Nabz zkaznkm komplexn sluby od nvrhu een jejich poadavk, zpracovn projekto-v dokumentace, realizaci a po sluby souvisejc s provozovnm, servisem a drbou.EGEM s.r.o. je renomovanm, vyhledvanm a spolehlivm dodavatelem vech vznam-nch spolenost na energetickm trhu v R a SR, psobcch v oblasti vroby (klasick i jadern zdroje), penosu a distribuce elektrick energie, teplrenstv a prmyslu. Tyto dodvky jsou zameny pedevm na rozvodny VVN, VN, ochrany a dc systmy, roz-vade, veden VVN a ZVN, servis, drbu a projektov prce. Disponuje referencemi i v zahrani, nap. v Rusk federaci, Irku, Azerbajdnu a na Kub a je dritelem Certifktu Integrovanho systmu ISO 9001, ISO 14001 a OHSAS 18001.Z CMZNI NAP7IASE, s.r.o.Sadova 95, oanovIce 250 65 LbeznIcefax: +420 251003211www.ase.cz teI.: +420 251003111asease.czC D P R C ! K 7 U P C U V D N I D C P R C V C Z UKrok po kroku ke komplexit. Tak by se dal na-zvat vzestup spolenosti ASE v energetick bran-i, dnes jedn z mla spolenost na trhu, kter se me chlubit ryze eskm kapitlem a pesto bt uznvanm dodavatelem energetickch gigant E.ON, EZ, PRE a penosov soustavy EPS.Na potku stli naden jedinci s clem bt modernj, kvalitnj a fexibilnj ne spolenosti ze starho reimu a cenov do-stupnj ne na trh se do vech odvtv tla-c frmy ze zpadu. Zprvu se ASE zabvala pouze montnmi pracemi a dodvkami se-kundrnch st rozvoden. Nyn i projekc, inenringem, vrobou rozvad NN, do-dvkami a montemi silovch obvod do 400kV vetn a zenm investinch zakzek.Modern doba ovlivnila i samotn nzev spolenosti ASE zkratkou auto-matizace systmu pro energetiku a tak nen divu, e i dnen ASE zstv modern, reagujc na poadavky legislativy, trhu a pe-devm zkaznk. I proto je ASE pravideln certifkovna shodou systmu managementu jakosti s poadavky SN EN ISO 9001, shodou systmu environmentl-nho managementu s poadavky SN EN ISO 14001 a OHSAS.PROJEKCEJako jedna z prvnch poboek ASE byla v Jin vybudovna vlastn projekn kance-l. Zde vznikaj nejen vrobn dokumen-tace a projekty pro vlastn potebu, ale pe-vnou innost je zakzkov projekce pro energetiku a prmysl a to za podpory (jak jinak ne modernch) CAD systm. Elek-trick schmata v AutoCAD a RUPLAN, me-chanick sti v 3D systmu SolidWorks.Sdlo spolenosti v BoanovicchPravideln certifkaceElektrick schma z AutoCADC-XS-4Cu 40x5CYA70C-XS-1Cu 40x5C-XS-2Cu 40x5CYA70CYA701xCHBU1501xCHBU1501xCHBU150CYA70CYA70CYA70CYA70CYA70CYA70CYA70CYA70CYA70C-XS-31xCHBU1501xCHBU1501xCHBU150Cu 40x51xCHBU 1501xCHBU 1501xCHBU 1502-Q72-C3-Q26-C4-Q29-C6-Q71-NO7-Q71-NC8-Q72-NO9-Q72-NC10-Q26-NO11-Q26-NC12-Q29-NO13-Q29-NC1-Q71-C1-FQM-22-FQM-43-FQM-64-N-35-PE-3 3-XU-5 3-XU-4Popis/Designationslo projektu/Project-No.List Sheetlist ofDatum Date Jmno NameIndex Issue Zmna Modifcation Datum Date Jmno NameMtko ScaleSoubor Filename.UPS System -23.03.2009 sd11Zkaznk/Customer AEGPower SolutionZEN DOKUMNETFze Phase Schvlil CheckedVyprac. Drawn1A2 3 4 5 6 7 8BCDEFABCDEF1 2 3 4 5 6Copying of this document and giving it to others,and the use or communication of the contents thereof,are forbidden without express authority. All rights reserved.Weitergabe und Vervielfltigung dieser Unterlage, sowieVerwertung und Mitteilung ihres Inhalts nicht gestattet,soweit nicht ausdrcklich zugestanden. Alle Rechte vorbehalten400A-Q2913-XS-NC12-XS-NOPEN U V W -X4250A-Q717-XS-NC6-XS-NO1PEN 1U 1V 1W -X5250A-Q729-XS-NC8-XS-NO2PEN 2U 2V 2W400A-Q2611-XS-NC10-XS-NOPEN U V W -X3FH2-3A/F2xOD-FH2-KP3ZP2OD-FH-SK1xCS-FH12-3P21xCS-FH2-3P2FH2-3A/F2xOD-FH2-KP3ZP2OD-FH-SKFH1-3A/F2xOD-FH1-KP3ZP1OD-FH-SKFH1-3A/F2x OD-FH1-KP3ZP1OD-FH-SKPEN U V W -X3 PEN U V W -X33xUKH 1503xUKH 1503xUKH 150 3xUKH 150Load400/230V,3/N/PE~50HzUPS 1 UPS 2400/230V;3/N/PE~50HzUPS 1Output400/230V;3/N/PE~50HzUPS 2Output400/230V;3/N/PE~50HzMains-Manual bypass1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13-L11 -L12 -L13 -L21 -L22 -L2313xTyp: UK5NPhoenix Contact1 2 31-XU-23-XU-62-XU-4CYA1,5CYA1,5CYA1,5CYA 2,5 CYA 2,5 CYA 2,5CYA1,5CYA1,5CYA1,5CYA1,5CYA1,5CYA1,5CYA1,5CYA1,5CYA1,52AsvorkovniceXSsvorkovniceXU5xTyp: UK5NPhoenix ContactOPV10/3FQM4 51234567&