Tak dobrá je to hra

  • View
    220

  • Download
    6

Embed Size (px)

DESCRIPTION

Fotbal v esk poezii

Transcript

  • tak dobrje to hrafotbal v esk poezii

    brno2004

  • Anthology Pavel Hruka, 2004Prologue Pavel Hruka, 2004

    Vtrn mlny, 2004

    ISBN 8086151883

  • ( 5 )

    Pavel Hruka

    Fotbal v. poezie?Fotbal (potamo sport vbec) se v obec-nm povdom umleck veejnosti jev jako vsostn nepoetick, bsn zcela nehodn tma, ba dokonce jako cosi, co do sfry kultury ani nepat. Snad za to me v ns ji zakoenn poteba striktn dlit lidskou innost na akty fyzick a duchovn povahy a nsledn tradin ztotoovn kultury s pouhou produkc ist umlec-kch dl, v n tak vedle oblasti hudby, divadla, fi lmu, literatury a nkolika dalch umleckch sfr pro jin lidsk kreace u mnoho msta nezbv (jak paradoxn se v Oslu mus jevit om Stedoevropana socha norskho panovnka, zobrazujcho jej pi bhu na lych, man pipomnajc s jakou samozejmost Skandinvci tento zimn sport povauj za jeden z pil vlastn kultury). Snad je na vin i stle masov roz-en, ponkud son mramorov ped-stava bsnka jakoto lucidnho osamlce dohldajcho vidoucm zrakem a kamsi za pestrobarevn davy zstup, odkud je mu tak dno pineti zvan poselstv tmto i ptm vkm. Nicmn nechu k fotbalu a ke sportu bude u bsnk a intelektul asi i pragmatitjho a jaksi sociologicky pochopitelnho pvodu: jeho veobecn obliba, zeteln superiorita v hierarchii t-mat spoleenskho diskursu, a odtud vy-plvajc i jist znevolujc kampaovitost vzhledem k ivotnm projevm jednotlivce, to ve dohromady vyvolv i cosi jako piro-

    zen odpor. Bu jak bu, fotbal to v umlec-k tvorb asi nikdy nebude mt lehk (aniby z njakch dvod mt musel) po-kusme-li se pak v nkolika nsledujcchdcch ponkud jej rehabilitovat jako po-zoru hodn fenomn, nikterak tak ani zasten neplaidujeme pro povinnostbsnk alespo hodinu denn driblovati s mem za recitace svch vlastnch veri pravideln navtvovati nedln utknprvoligovch klub, to aby snad naer-pali nov inspirace a naplnili sv vere havou souasnost (neradi bychom toti napodobovali jednoho slavnho eskhobsnka, svho asu doporuujcho spi-sovatelm prci v dolech za elem zs-kn inspirativnho kontaktu se skutenourealitou doby)Lze stle nalzt jevy (nejastji v jakmsipechodovm intermundiu mezi krajinou ist estetickch aktivit a sfrou specifi c-ky atletickch vkon), v nich jako by se jet stkaly a vzjemn prostupo-valy osudov oddlen mocnosti umn a sportu a je takto svm charakteremupomnaj na dvno zanikl as soutstaromskch agn s jejich provznmsloek tlocvinch i mzickch. Nap.v krasobruslen (kter si zkladn este-tickou kategorii nese u ve svm nzvu)se jak je obecn znmo vedle tles-nch dovednost zvodnka rovnomocn posuzuj i takov prvky jako je lehkost

  • ( 6 )

    proveden, cit pro rytmus a jeho zm-ny, kostmn a muzikln npaditost aj. celek tak vdy psob dojmem jistho gesamtkunstwerku, jeho zhodnocen je zcela logicky odkzno i do subjektiv-nch poloh soudu vkusu (je pak zajmav sledovat, jak se zejmna v provchkategorich v rmci jednotlivch n-rodnch krasobruslaskch kol smiujetendence k narativnm a ist tanenm kreacm s nutnost vazovat do vlastnchvystoupen i sekvence prvk bezmla akrobatickch). Mon pak ani fotbalovhra nen zcela prosta estetickch a in-telektuln inspirativnch moment, je-li vnmna ponkud netradin a neped-pojat, bez onch ve zmiovanch ne-gativnch aspekt a premis povahy spesociologick. U sm jazyk nm trochu napovd: as od asu je pece k vidn i krsn fotbal (piem je tm sym-llptomatick, e ti, co hraj nejkrsnji, se obvykle nestvaj celkovmi vtzi nejrz-njch fotbalovch sout, kterto faktbv rovn obvykle komentovn slovy,e kopan se pece hraje na branky).Pznan se jev i metaforizace fotbalo-vch jev termny z oblast umleckch aktivit: napklad hrm Realu Madrid, vystupujcm v dresech snhobl barvy, je pezdvno bl balet (pirovnvn ttfotbalov hry k baletnm kreacm je pakjednm z nejastjch estetizujcch p-mr; ped asem se v jednom poadu nizozemsk televize na afi nit kopan a baletu shodli svtoznm choreograf a vyhlen fotbalov tonk). Nahle-no shora jev se fotbalov hit s hri

    jako mobiln, vizuln promnliv a zna-n dynamick struktura, jako svho druhuexperimentln bse i grafi ck partitura.Jako bychom pak byli svdky njakhoabsurdnho dramatu v nm si tradin fi gury zamuj sv mluvn party spat-me-li, kterak si i fotbalist po ukonenzpasu v ptelskm objet navzjemmn sv dresy. Vskutku, pihlejc divkmus bt v t chvli znejistn: vid hre,jen v barvch poraenho tmu (i s ob-naenou hrud) zved ruce k tribunm ve vtzoslavnm gestu (zatmco je v nruirozhodho odnen m coby potmilinscentor tto komedie omyl): Kdo za koho vlastn hrl? A kdo vyhrl? Nikdo?Vichni? Takto symbolicky a letmo se na sam jej hranici ukazuje ze hrycosi podstatnho: ir vech svchjednotlivch a domnlch pin jaksi zbaven radost, radost (nebo smutek)z proitku svta, neuchovateln, neopa-kovateln jinak ne prostednictvm nov a pitom pod stejn hry Nen v tomostatn i nco bytostn blzkho poeziisamotn, alespo poezii z jejch mate-nch dob (kdy v lovku jet tolik nepe-vldal typ historick pamti, a bezmezn dvujc psanmu textu) kdy bylov bsnictv jet iv vdom hic et nunca poezie se spe recitovala a zpvala,dokola, stle dokola (zakulacena takto asem jako dobe nafouknut m)?

    Obrtme-li nyn po tomto krtkmapologetickm vodu pozornost k p-tomnosti fotbalov tematiky v textechkrsn literatury, meme hned zkraje

  • ( 7 )

    konstatovat, e z hlediska fotbalovchvkon poezie hluboce zaostv za przou. Ta m na tomto poli ji sv et-n spchy, jakmi jsou Polkovy Mui v offsidu, Bassova Klapzubova jedenct-ka nebo reportn romny Oty Pavla. Pipoteme-li Vanurovu povdku F. C.Ball, vznamn fotbalov pase z Pla-ckova Medorka, Filipv romn Nane-bevstoupen Lojzka Lapka ze Slezsk Ostravy a teba i Hrabalv hlubok obdiv ypro vynikajc fotbalovou generaci ma-arskou z let padestch, k n se hls jako k tm metodickm zdrojm vlastnpoetiky (j jsem miloval fotbalovou hru pro m je vrchol teba Hidegkutiho klikana kapesnku, to je podobn, jak se majmnit metafory), dospjeme ke zjitn, e prza mv alespo v on textov viditeln rovin ke kopan jaksi bl.Provedeme-li pak i v esk poezii podrob-nj tematologick przkum z hlediska distribuce a bsnickho zhodnocen fot-balovch motiv, nalezneme nicmn n-kolikero text, v nich je zejm inspirace jevy a okolnostmi tto mov hry (s jedi-nou vjimkou ponechvme stranou nr dtsk poezie, v n je fotbalov tma pece jen vraznji zastoupeno).

    Na potku vskytu fotbalu v eskch verch narazme na dv parodick bsn. Autorem prvn je bytostn ironika satirik Viktor Dyk, kter do sv sbr-ky sarkastickch karikatur soudobho politickho a kulturnho ivota vadil i anglick nrodn sentimenty zjevn perzifl ujc heroikomick pbh fot-balovho branke. Druh pochz z pera

    pedasn zesnulho spisovatele Jiho Haussmanna a nalz se v jeho knin pr-votin Zpvy hanliv, vydan roku 1919, v oddle parodujcm mj. styl a poetickpedstavy uznvanch eskch bsnk. Satirick opus Slavie v. Sparta je psn napdorysu tehdy veobecn znm a uct-van skladby esk legie od dnes jizcela zapomenutho vlasteneckho bsnka a soudnho ednka Antonna Horka. Jeho patetick epopej lc hr-dinstv eskch vojk v bitv z 29. jna 1918 na Chemin des Dames, je zachr-nila Pa ped Nmci (ve skutenosti se j et legioni vbec neastnili!), se stala popudem Haussmannovy sarkas-tick kreace, v n je opvovan vlen djstv ikonoklasticky transponovno dovjevu fotbalovho zpasu, jeho hrdin-nm protagonistou se stv v nrodn emblematickch dresech prask Slavie fotbalov jedenctka Slv (svat nad-en tchto fotbalovch Slovan a jejich zaplen pro spravedlivou vc konenhovtzstv je zde pak satiricky zobrazenojako jist komick furor teutonicus).

    Fotbal pronik i do tvorby ikovskhorodka a Seifertova spoluka FrantikaNmce, znmho tensk veejnostispe soudnikami ne poezi. Nmec, azen k tzv. poetistickm naivistm, vydal zkraje dvactch let dv sbrky bs-n: sociln revolun patos rtorickch ver se v nich prostupuje s okouzlenm a asem z radostnho dvn se naprost vci a jevy svta a jako svho druhu prepoetista vyznv se i z obliby prostedk masov zbavy (pou, cirkus,

  • ( 8 )

    kinematograf aj.). Nepekvap tud, e zaadil mezi sv vere i bse o dui fotbalovho me. Mimo jin v n odha-luje podstatn rysy hry vbec, stejn tak i samotnho hernho pedmtu: antropo-morfi zovan mov due se sama stv demiurgem fotbalov hry, hernho pohybu hr, kte jsou nuceni pizpsobovati se jej svhlavosti to ona je prius, zatmco hrova vle, jeho chtn, jeho intence jsou a secundus (v nadszce eeno:ss mem kad fotbalista prohrv 0:1; znalcm tvorby R. M. Rilka se pak jist vybav podobn vyznvajc vere bsn M z dla tohoto vznamnho nmec-kho spisovatele). V souvislosti s Nm-covou tvorbou pak trochu zar, e fotbalnedoel njak vrazn obliby v tvorb navazujc generace poetist, a jist sploval vechny nroky bti vznamnou komponentou jimi tak asto proklamova-nho umn uvati si ivota (Teige ostat-n neopomene zmnit ve svch manifes-tech i sport jakoto soust on poeziepro pt smysl, j poetismus touil bt). Ale poetistick epikureismus adoruje pe-devm hrdiny fi lmovho pltna, modernvynlezce, klauny i akrobaty spe nevkonn a znm sportsmany, a urit i tehdej asocian fotbalov liga mla sv hvzdy, a tedy z poetistickho hle-diska jaksi novodob bsnky. Pedplebejskm fotbalem, patcm k onm poetisty tak asto vzvanm nzkmnrm masov obliby, dvali autoi ve verch, sahali-li u po motivech ze sv-ta sportu, pednost teba ve srovnn s fotbalem mnohem aristokratitjmu

    tenisu (lawn-tennisu). Ani tvar psmeneO nenavedl Nezvalovu hravou fantazii v jeho slavn Abeced nkam smrem k vizulnm analogim s tvarem fotbalov-ho me snad za to me i mrn sklonve vsledn grafi ck podob on litery,odvdjc takto bsnkovu imaginaci odher pozemskch kamsi a do kosmickch vin eliptickch drah komet. Ale snad by lo tvrdit, e absentuj-li fotbalov motivyv poetistickch bsnch, jsou alespomnoh tyto psny jakoby na principu hry s mem (nap. asocian principvstavby mnohch text by lo pirovnat k srii krtkch pihrvek), a tak lzesnad oznait cum grano salis i po-etisty za jedince ovldan arovnou mocfotbalov hry.

    e jde o kouzlo nepochybn siln, o tom si lze uinit pedstavu napkladz reminiscence bsnka Josefa Hirala.V knize Pse mld vzpomn, jak se zaas jeho dospvn, tj. zkraje tictchlet, v Chomuticch, m