únor 2011

  • Published on
    28-Nov-2014

  • View
    815

  • Download
    2

Transcript

www.svetzdravotnictvi.cz 119 K | 4,70 2 | 2011DIAGNZA VZP piznv, e plat nemocnicm za stejnou pi rzn MATRIX Vdci zjistili, e lky ztrcej ve vesmru innost MIKROSKOP Lzesk veletrh VITAL Dieta v thotenstv me mt vliv na obezitu dtteGenerick ekvivalenty hraj v naem systmu zdravotn pe nezastupitelnou lohu, k generln editel spolenostiZENTIVA Group a.s. Rob Koremans.SONDY ZENTIVA 24 MEDIN 42 Masarykv onkologick stav 34 Lzn Teplice nad Bevou 30 Oblastn nemocnice Jin 48DIAGNZA 4Nemocnice ........................................................................................................ 4Pojiovny ................................................................................................... 8Sttn sprva .......................................................................................... 11Farmacie .............................................................................................. 14Kalendrium ...................................................................................... 16MATRIX 18USA mohou podporovat vzkum embryonlnchkmenovch bunk ............................................................ 18Cena veejnosti za vzkum v medicnpro tm profesorky Cfkov ........................................ 18Vdci zjistili, e lky ztrcejve vesmru innost .................................................... 19MIKROSKOP 20Poadatel vyslyeli pn nvtvnk ........................................ 20SONDY 24ZENTIVA Group a.s.Expanze v respiran medicn ....................................... 24Lzn Teplice nad Bevou a. s.N kardiorehabilitan stav je unikt ................... 30Masarykv onkologick stavpikov pracovit s mezinrodnm renom ........ 34MEDIN, a.s.Na mru odbornkm i pacientm ............................. 42Oblastn nemocnice Jin a.s.Cestou zvyovn kvality ................................................ 48Nemocnice Nov Msto na MoravModern nemocnice, kter se tdve pacient ................................................................................. 52VITAL 56Dieta v thotenstv me mt vlivna obezitu dtte ................................................................ 56Vysok tlak m 40 procent ech,vtina svj tlak ale nezn .......................................... 56Problmy s neplodnost e stle star eny,pibv i mu .............................................................. 57Nkter bylinn lky zmizv Evropsk unii z pult ............................................... 58BIO 59Ing. Dana KrackovNejvce asu vnuji komunikaci.............................................. 59LupaV tomto vydnReforma se stv realitou32/2011Ministr zdravotnictv Leo Heger by se ml obrnit trplivost. Ved-le Vc veejnch se do jeho reformy znovu pus-tili i sociln demokrat. Proti schvlen jsou pipra-veni pout obstrukce, vyut by chtli i pevahy v Sentu.m si ministr zdravotnictv v dob, kdy je kadmu jasn, e etit se mus kadou korunou, svoje odpr-ce tak popudil? Jeho nejdleitjm kolem je vytvoen ucelen koncep-ce 25 zkon, kter zmn sys-tm zdravotnictv v esku. Prvn balk ty zkon by poslanci mli projednvat ji na konci ervna. V nm bude nvrh novely zko-na o zdravotnm pojitn a ti reformn zkony, a to o zdravotnch slubch, specickch zdravotnch slubch a zdravotnick zchrann slub. Oponentm se na nvrhu nelb zven nk-terch poplatk a denice nadstan-dardu.Ve standardu by mlo podle minis-tra zstat 99,5 procenta souasn pe, zbyl plprocento zahrne robo-tick operace, odlehen sdry, lep materil, jako on oky a lep implantty pi kloub-nch operacch. V seznamu vkon bude ale u kad-ho vkonu napsno, je-li pln nebo sten hra-zen z pojitn, nebo zda je to ekonomicky nro-nj varianta, tedy nad-standard. Lka mus s paci-entem varianty probrat, aby si vybral.Faktem je, e esk pacient m vce-mn zdarma k dispozici irokou klu oeten, o kterch se obanm ady stt vysplho svta me jen zdt. ist statisticky to pitom vbec neznamen, e by nadstan-dardn pe poskytovan zdarma vem (selektivn csask ez) nutn zajistila i nadstandardn zdravotn stav obyvatelstva.Smart - Svet Zdravotnictvi - blo1 1 8.6.2011 16:09:45DiagnzaNemocnice42/2011V olomouck nemocnici odhaluje zntliv onemocnn nov robotModern robot pomh nov zdra-votnkm v olomouck Fakultn nemocnici pi diagnostice znt-livch onemocnn. Robotick systm pro zpracovn vzork na bakteriologick a mykologic-k vyeten vyuv tamn stav mikrobiologie jako prvn v es-k republice. TK to ekl mluv nemocnice Egon Havrlant. stku 4,2 milionu korun na nj poskytla Lkask fakulta UP, nemocnice se podl na provoznch nkladech. Pstroj nahrad nkter manuln vkony laborantek.Pstroj zaruuje tak pesnj pro-veden a vy efektivitu vyeten. Denn zpracuje asi 200 vzork, krom vyuit ve vd a vzkumu se pouv i pro zpracovn vzork od pacient s nejrznjmi infek-nmi chorobami.Pi diagnostice infeknch one-mocnn zpsobench bakteriemi nebo kvasinkami i vlknitmi houbami nm robot ve vzorcch odebranch pacientm pomh vyhledat pvodce infekce. Nsledu-je jeho pesn identikace a stano-ven citlivosti na lky. Clem je tedy vbr sprvnch lebnch postu-p a prepart, m se zkvalitn a zkrt lba, uvedla primka stavu Yvona Lovekov.Dve musely analzu vzork pro-vdt laborantky run, nyn je vt-ina kon zajitna automaticky. Robot ukld vsledky pmo do potaovho laboratornho syst-mu.Pozen robota je pokraovnm modernizace pracovit. Automati-zovan pstroje zdravotnci vyu-vaj napklad tak k urychlen kul-tivace mikrob v krevnm vzorku pi podezen na tuberkulzu nebo k srologickmu prokzn infekce.Podle Havrlanta funguje obdobn robotick systm nejble v Nmec-ku.Baova nemocnice zmodernizovala kardiovaskulrn centrumKrajsk nemocnice T. Bati ve Zl-n slavnostn otevela nov kar-diovaskulrn centrum s pstroji za 60 milion korun. Dky tto investici se zkrt ekac doba pro pacienty a tak nebude nutn za oetenm dojdt do vybavenj-ch nemocnic do vzdlench mst. Smart - Svet Zdravotnictvi - blo2 2 8.6.2011 16:10:2152/2011Nicmn nemocnice zatm nem vechny vkony nasmlouvan se zdravotnmi pojiovnami, ekl TK a esk televizi editel nemocnice Bohuslav kubal. editel krajsk poboky VZP ve Zln Tom Meli-char k tomu uvedl, e je to otzkou hodin i dn.st nasmlouvanou mme. To, co budeme dlat nov, je u v jednn s pojiovnou, hlavn se Veobec-nou zdravotn pojiovnou (VZP), tak aby byly uhrazeny veker vko-ny tady provdn, ekl kubal.Melichar ekl, e pojiovna dala managementu Baovy nemocnice slib, e i tyto, zatm nehrazen vko-ny, budou ze zdravotnho pojitn hrazeny. Je to otzka, o kter jsme s managementem nemocnice jed-nali u dlouhodob dopedu. Pslib od VZP je a je samozejm zvazn. Te jsme vyjednvali formu hrady, co je technick zleitost, pozna-menal Melichar.Clem projektu kardiovaskulrn-ho centra bylo zven dostupnosti zkrok u pacient s onemocnnm srdce a cv a zaveden metod, kte-r dosud nebyly ve Zlnskm kraji dostupn.Z dotace byla pozena napklad druh kardiologick angiolinka slouc k modern lb infarktu myokardu. Budeme pokraovat v intervencch na koronrnch tepnch to, co jsme dve dlali na sdlenm pracoviti kone-n mme vlastn pracovit. Nov tady mme ultrazvukov vyeten pmo koronrnch tepen a mo-nost vyetovn funkn prtoko-v rezervy ili fyziologick vyete-n funkn zdatnosti koronrnch tepen, vyjmenoval pklady vedou-c lka kardiologickho oddlen Zdenk Coufal.Nov pstroje tak roziuj vyet-ovac spektrum poruch rytmu a hlavn jejich len, umon implantaci novch typ kardiosti-multor.Krajsk nemocnice zskala na p-strojov vybaven evropskou dota-ci 51 milion korun, Zlnsk kraj zaplatil zbvajcch devt milion. Dalch 14 milion hejtmanstv uvolnilo na nutn stavebn pravy.Msto Nymburk koupilo nemocnici, chce ji dostat z dluhNymburk koupil za 5,3 milionu korun spolenost Nemocnice Nym-burk s.r.o., kter zdravotnick zazen provozuje. Msto chce zadluenou nemocnici stabili-zovat, sdlil TK starosta msta Milo Petera. Nemocnice m ny-n devtimilionov dluh. Pevod obchodnho podlu ze spolenost MEDIGROUP na msto schvlili zastupitel.Msto nyn hled manaera nemoc-nice, podle starosty by ml bt jme-novn velmi rychle. Rad msta jsem pedstavil vhodn kandidty. Jmenovn manaera a dal sou-visejc nleitosti budou v pravo-moci valn hromady, uvedl Petera. Vkon manaersk funkce bude asov omezen do konce roku. Pak bude moci valn hromada doasn jmenovn zmnit na jmenovn na dobu neuritou.Msto dosud vlastnilo pouze objekt nemocnice. Zdravotnick zazen mlo dlouhodob nann probl-my, podle auditu je ale nemocnice schopna sv dluhy z minulosti spl-cet. Od roku 2007 mla nymbursk nemocnice tetho provozovatele. Dosavadn pebral zazen s dlu-Smart - Svet Zdravotnictvi - blo3 3 8.6.2011 16:10:22hy ve vi 11 milion korun, splatil zatm miliony dva.Msto m anci dt situaci v nemoc-nici do podku, me vyut vce-zdrojov nancovn. Nemocnici si chce ponechat na obdob jedno-ho a dvou let a stabilizovat jej chod. Pak zastupitel rozhodnou, co s nemocnic dl. Je mon, e by mohl do nemocnice vstoupit siln spoluinvestor.Pod nymburskou nemocnici spad bezmla 100 000 obyvatel z Nym-burska. Nemocnice m 170 lek, provozuje gynekologicko- porod-nick oddlen, internu, chirurgii, jednotku intenzivn pe a novo-rozeneck oddlen. V nemocni-ci pracuje 355 zamstnanc, ne vichni maj pln vazek, kmeno-vch lka je 40. Dalch 100 lid m s nemocnic uzavenou dohodu o pracovn innosti. Zazenm den-n projde 150 pacient.Fakultn nemocnice hospodaily s plusem 335 milion korun ped zdannmHospodaen 11 fakultnch nemoc-nic a dalch ty zdravotnickch zazen skonilo loni v kladnch slech, a to 335 milion korun ped zdannm. Zadluovn se dl sniuje. Ubv tak zvazk po dob splatnosti. Novinm to pi pedstaven vsledk hospodaen ekl nmstek ministra zdravot-nictv Vladimr Pavelka. Podle nj se za posledn tyi roky zvila ekonomick stabilita a efektivita fakultnch nemocnic, jsou i vy trby.Nkter fakultn nemocnice v minulosti hospodaily se ztrta-mi a topily se v dluzch. Stt jim nkolikrt dal nann injekci. Napklad v roce 2006 putovalo do osmi fakultnch nemocnic a sedmi dalch zazen 1,8 miliardy korun na oddluen. Podle analzy za roky 2005 a 2009 se fakultn nemocnice a tveice dalch zazen ale sta-bilizovaly a zvily trby. Na konci roku 2007 inil podl jejich zvazk po splatnosti 14 procent, v kvtnu 2009 zhruba sedm procent. Pe-vaovaly nemocnice s kladnm hospodskm vsledkem.Nyn se hodnocen tk 11 fakult-nch nemocnic, Institutu klinick a experimentln medicny (IKEM), Masarykova onkologickho stavu, Nemocnice Na Homolce a stavu pro pi o matku a dt. Hospo-dsk vsledek ped zdannm inil 340 milion korun, po zdann bude men, zaokrouhlil Pavelka.I pes hospodskou krizi jsou pod-le nj fakultn nemocnice a zaze-n, kter ministerstvo d, likvidn a mra jejich zadluenosti kles. rove dluhu v prmru neohrou-je nann stabilitu nemocnic, uve-dl nmstek. Podle nj se sniuje podl pohledvek i zvazk po lh-t splatnosti. Zvazk po termnu ubylo nejvc v letech 2007 a 2008 ze 14 na sedm procent. Tak str-mho pdu u nen mon doclit, podotkl nmstek. Nyn se podl bl k esti procentm. Vce ne rok po splatnosti mla pak na konci loskho roku skoro tyi procenta pohledvek, celkem jich po term-nu bylo 12 procent. O ti roky dve to bylo devt a 16 procent.Roste tak produktivita prce a pla-ty lka. Na n se loni ve fakult-nch nemocnicch a tveici zaze-n vydalo skoro 4,3 miliardy korun. V roce 2006 to bylo asi 3,5 miliardy. Platy se lkam zvedly i letos od bezna, a to o 5000 a 8000 pod-le vzdln a praxe. Zatm se bude odhadovat, jak by se pesn do hos-podaen a sel mohlo promtnout chystan zven dan z pidan hodnoty.Lep vsledky by mohly nemocnice mt po plnovanm zruen deseti-ny akutnch lek, mn nmstek. Ministr Leo Heger (TOP 09) u d-ve ekl, e by se jich mlo sekrtat asi 6200. Polovina z tohoto potu by se mla pevst na lka sociln.Nemocnice loni oetily tm 80 000 cizinc, dlu 41 milionLoni poskytly nemocnice v R zdravotn pi tm 80 000 cizin-cm v celkov hodnot 588 mili-on korun. Neuhrazena ke konci roku zstala pe za 41 milion korun, co je sedm procent nklad DiagnzaNemocnice62/2011Sv Smart - Svet Zdravotnictvi - blo4 4 8.6.2011 16:10:24nemocnic na tuto pi, informuj statistici na svm webu. Nejastji oetenmi cizinci byli pacienti ze Slovenska, Ukrajiny a Nmecka. Nejastji platili ze svho zdravot-nho pojitn a v hotovosti.Lkaskou pi loni vyhledalo 79 557 cizinc, z nich 40 137 bylo ze zem EU. Poty oetench jsou srovnateln s rokem pedchozm a o nco vy ne v letech dvj-ch. Loni oproti pedchozmu roku ale dluili cizinci za pi zhruba o osm milion korun vce ne v roce pedchozm.Nejvc cizinc oetily nemocnice v Praze, 40 007, na dalch ms-tech v potu oetench cizinc jsou kraje Jihomoravsk (7299), Stedoesk (5121), Karlovar-sk (4545) a Plzesk (4188). Nej-mn cizinc oetily nemocnice v kraji Vysoina (1047), Zlnskm (1055) a Pardubickm (1063).Mezi oetenmi cizinci bylo nejvce oban Slovensk republiky, 16 783. Ukrajinc bylo oeteno 11 510, Nmc 6151 a Vietnamc 5992.Podle daj editelstv sluby cizineck policie bylo na kon-ci roku 2010 registrovno v R 425 301 cizinc s povolenm poby-tem, to jsou tyi procenta popula-ce. Podle odhadu ministerstva pro mstn rozvoj pijelo v tom roce do R tm 21 milion turist.Cizinci nejastji hradili pi ze sv zahranin pojistky, bylo to 18,7 procenta pacient, tedy 14 882 lid, platba z pojistky tvo-ila 30,6 procenta objemu hrad. V hotovosti platilo 43 procent paci-ent, tedy 34 229 lid, v hodnoto-vm vyjden to bylo 29,3 procenta hrad. Tetm vznamnm zdrojem bylo smluvn pojitn cizinc v R, to mlo 21 570 lid, tedy 27 procent, v hodnot 154 milion korun, to je 26,6 procenta celkovch hrad.Podl pacient z EU, kterm byla poskytnuta pe hrazen ze zahra-ninho zdravotnho pojitn, tvo-il z celkovho potu pacient z EU 31,9 procenta. Hodnota hrad za n ale doshla 51 procent celko-vch nklad. Vyplv z toho, e z pojistky hrad cizinci nkladnj pi, zatmco v hotovosti e spe leh oeten.Oban Dnska, Francie, Itlie, Maarska, Nmecka, Nizozemska, Rakouska, Slovenska, panlska a vdska vyuili evropsk poji-tn vce ne na polovinu nklad zdravotn pe, u ostatnch sledo-vanch zem EU bylo vyuit Evrop-skho prkazu zdravotnho pojit-n ni.7 + 1 dvod pro si vybrat ISS jako svho partnera v zdravotnictvISS je 1 z nejvtch spolenost zamen na poskytovn slueb v oblasti Facility Services a tm i zrukou silnho, stabilnho a kvalitnho partnera.Korportn vize ISS m 2 aspekty: stt se svtovm ldrem v oblasti Facility Services; budeme jednikou na trhu lokln, v kad zemi.ISS svm zkaznkm nabz sv sluby ve 3 modelech: Single Servis, Multi Servis, Integrated Facility Services.ISS je 4. nejvtm soukromm zamstnavatelem v Evrop a devtm nejvtm na svt, s vce ne stoletou zkuenost.ISS psob na 5 kontinentech, v 52 zemch a kad den poskytuje sluby prostednictvm vce ne 500 000 spokojench zamstnanc.ISS nabz sv sluby v 6 segmentech: Facility Management, Property Services, Cleaning Services, Security Services, Catering, Ofce Support.ISS se v roce 2009 umstila na 7. pozici svtovho ebku dodavatel slueb - The 2009 Global Outsourcing 100.Dky nejvy kvalit a technologick rovni ISS si budete jisti, e pro hygienickou rove a dezinfekci vaeho zazen je uinno maximum. Tm poskytnete nejvy mon pocit bezpe svm pacientm a personlu. V esku nyn peujeme o vce ne 30 nemocnic.ISS Facility Services s. r. o.Antala Staka 38/510, 140 00 Praha 4 Kr, Czech Republic Tel: +420 261 392 311, Fax: +420 261 392 320, www.cz.issworld.com, iss@cz.issworld.comA World of ServiceSvet zdrav 210x148 5 zena indd 1 3/1/10 9:41 AMinzerceSmart - Svet Zdravotnictvi - blo5 5 8.6.2011 16:10:31DiagnzaPojiovny82/2011Heger pedstavil zmny, kter chyst pro nemocnice i pojiovnyMinistr zdravotnictv Leo Heger (TOP 09) chce od ptho roku zsadn zmnit podmnky pro nemocnice a od roku 2013 tak pro zdravotn pojiovny. Novin-m ekl, e v roce 2012 nemocnice budou muset pejt na nov systm plateb za diagnzu (DRG), kdy za stejnou pi dostane kad nemoc-nice stejn. Nyn se hrady li. Zkonem sjednot podmnky pro Veobecnou zdravotn pojiovnu a ostatn zamstnaneck a oborov pojiovny, zatm se d podle rz-nch zkon.Byli bychom rdi, aby se DRG zave-dl jako zkladn systm hrad, ekl ministr na adresu nemocnic. Pacientm se tak podle nj vce oteve monost vbru nemocnice, zatm je pro nemocnici placenou paulem nevhodn brt nov pacienty. Tento systm by pacien-ty zaplatil kadho tam, kam pi-jde, co pro dobr nemocnice bude znamenat, e pacienti si je najdou. Samozejm nese to riziko, e nk-ter nemocnice budou svou innost muset utlumit, pokud v souti neobstoj, ekl Heger.Zkon o zdravotnch pojiovnch pr zjednodu legislativu. Nam clem bylo stanovit stejn podmnky a pravidla pro vechny pojiovny, nastavit jejich povinnou nezisko-vost, zruit dozor rady a naopak poslit roli managementu a sprv-nch rad, shrnul ministr. Manae-i by ruili majetkem. Vzniknout by mla Kancel zdravotnch pojioven, kter by spravovala registry pltc, poskytovatel pe a pojioven. Na zdravotn pojiov-ny by dohlelo ministerstvo, kter by jim mohlo nadit mimodn audit.Vcn zmr zkona o zdravotnch pojiovnch m Heger pedloit vld v ervnu. Norma d trans-parentn podmnky pro fze zdra-votnch pojioven, posl dozor a kontrolu nad jejich hospodae-nm a zajist nroky pro pojitnce. Ministerstvo bude podle ministra na zklad analz dohlet na to, aby byla pe rovnomrn dostup-n.Systm DRG m zprhlednit sys-tm hrad za pi v nemocnicch. M bt prevenc korupnho pro-sted. Pot se zhruba 500 sku-pinami diagnz, do t a pti let by postupn mly bt zavedeny do vykazovn. Skupiny zohledn zdravotn stav pacienta i dal jeho nemoci pi vi hrady. Umon pesunout z akutnch lek st Smart - Svet Zdravotnictvi - blo6 6 8.6.2011 16:10:3192/2011pacient, kte ji akutn pi nepotebuj, na lka nsledn pe a pevst st lkov pe do ambulanc.V ervnu d Heger vld tak nvr-hy zkon o zdravotnch slubch, specickch zdravotnch slubch a zdravotnick zchrann slub. Malou novelu zkona o veejnm zdravotnm pojitn, kter zvyu-je platby za den v nemocnici z 60 na 100 korun, u kabinet schvlil, nyn je ve snmovn.VZP piznv, e plat nemocnicm za stejnou pi rznVeobecn zdravotn pojiovna (VZP) piznv, e plat nemocni-cm za stejnou pi rzn. Umo-uje j to podle mluvho Jiho Roda platn vyhlka. Rozdly jsou podle nj dny tak historicky, d-vjm vkonem nemocnice, kter se stal zkladem pro dal vpoty. Rod TK ekl, e VZP sjednv roz-sah pe a hradu s kadou nemoc-nic zvl podle dvjho vkonu. Zrove plon reguluje vechny nemocnice podle toho, jakou pi a kolik j potebuje v regionu pro sv pojitnce.Rod to uvedl v reakci na zprvy Hospodskch novin, e VZP plat dvma nemocnicm za stejnou pi rzn a e od nemocnice, kter dvala vc, nyn poaduje vrcen penz. Podle novin jde o soukro-mou praskou Nemocnici na i-kov, kter lila dr ne Fakultn nemocnice Krlovsk Vinohrady.V ikovsk nemocnici stlo pr ped dvma lety oeten pacienta s vnou infekc aludku pojiov-nu 27 111 korun, na Vinohradech 22 205. Bulvr psal o Ferrari za milion korun a luxusnm BMW, kte-r si majitel soukromho zazen koupili, zatmco nemocnice chtra-la. Od loska zaala VZP penze od tto nemocnice vybrat zpt, dala j spltkov kalend na ti roky. Podobn pr postupuje i v ppad jinch nemocnic.Ze 190 nemocnic mus vracet pe-platky zhruba polovina, mohou to bt tisce korun i miliony. Zloho-vn toti vychz z dvjho vko-nu nemocnice, realita pak ale me bt podle aktulnho vkonu jin, vysvtlil mluv. Zdraznil, e nen zjmem VZP dostat nemocnice kvli peplatkm do krize. Pokud dluh dosahuje milionovch hodnot, nabz spltkov kalend.K regulacm Rod uvedl, e pi plo-n regulaci maj vechny nemoc-nice stejn mechanismy hrad. Platba vychz z dvjch vkon. Jako pklad uvedl dv srovnateln nemocnice, kter dosud mly stej-n vkon i hradu. Smlouva jim zajiuje naven hrady o pt procent, kdy provedou 98 procent dosavadn pe. Kdy jedna nemoc-nice bude mt vkon 98 a 100 pro-cent, dostane stejnou hradu jako nemocnice, kter se pohybuje ke 105 procentm objemu pe.Pinou rozdl me bt podle mluvho i to, e nkter nemoc-nice nebyly pipraveny na pe-chod na platbu za diagnzu (DRG), kdy se u dan nemoci zohleduje i sloitost pe. Neumly sprvn vkony vykzat, co ovlivnilo jejich zkladn sazbu. Nkter nemocnice naopak dokzaly velkou st pe poskytovan dve na lkch, teba ortopedick operace, zat poskytovat v jednodenn chirurgii. V lkov pi se pak ocitly jen komplikovanj ppady, tm stoup-la i zkladn sazba nemocnice.Rozdly v hradch mly bt pod-le mluvho postupn omezeny po vzoru USA pibliovnm k jedn nrodn technick sazb. Proces byl pr ale naruen pro leton rok stanovenm globln pauln saz-by pro vechny nemocnice.Zdravotn pojiovny hrad hemodialzu v cizin, podmnkyse liPacientm na uml ledvin zapla-t jejich esk zdravotn pojiovna hemodialzu tak v zemch EU. Ne vyjedou na dovolenou do tchto zem, mli by si domluvit toto oet-en v cizin s konkrtnm zdravot-nickm zazenm. Na mst se pak u jen prokou Evropskm prka-zem zdravotnho pojitn (EHIC), sdlil TK mluv Veobecn zdra-votn pojiovny (VZP) Ji Rod. O pedbn souhlas s oetenm v zemch EU pacienti svoji pojiov-nu dat nemusej.Ve sttech EU je hemodialza povaovna za pi nezbytnou a je poskytovna naim klientm v potebnm rozsahu v souladu s dlkou pobytu na zem jin-ho lenskho sttu. Hrazeny jsou Smart - Svet Zdravotnictvi - blo7 7 8.6.2011 16:10:37DiagnzaPojiovny102/2011vkony hemodialzy, hemoltrace i hemodialtrace, uvedl mluv.Pi pak uhrad esk zdravotn pojiovna zahraninmu zdravot-nickmu zazen, na pacientovi samotnm je hrada ppadn spoluasti, kter by byla stejn, jakou plat tamn pacienti. Pokud by z njakho dvodu uhradil pi v hotovosti, proplat mu pojiovna et v cen danho sttu.Chorvatsko, Srbsko, ern Hora, Turecko a Makedonie nejsou zem EU, R ale s nimi m smlou-vy o socilnm zabezpeen, kter zahrnuj i zdravotn pi. V tch-to zemch mus pacient pedloit formul, kter si ped odjezdem vyzvedne u sv zdravotn pojiov-ny. Chorvatsko a Makedonie ale akceptuj tak prkaz EHIC.Pokud revizn lka schvl ped vycestovnm do tchto evropskch zem poskytnut hemodialzy, uhra-d ji pojiovna stejn jako v zemch EU. Ve hrady pak odpovd cenm v dan zemi. Souhlas m pacient potvrzen na pedepsanm tiskopise. Bez tohoto souhlasu si zaplat hemodialzu sm. Zdravot-n pojiovna mu pak proplat et jen do ve ceny v esku.V ostatnch zemch svta si paci-ent mus hemodialzu zaplatit sm. Zdravotn pojiovn pedlo doklad o hrad a dostane st-ku, kterou by za dialzu zaplatila pojiovna v esku. Proplaceny ale mohou bt nklady pouze na hemodialzu, nikoli na hemoltra-ci a hemodialtraci.NK mon bude kontrolovat hospodaen obc, kraj i pojiovenNejvy kontroln ad (NK) mon zsk prvo kontrolovat nejen hospodaen kraj a obc, ale i zdravotnch pojioven, es-k televize a eskho rozhlasu nebo veejnch vysokch kol a vzkumnch instituc. Pot s tm nvrh ministra spravedlnosti a fa Legislativn rady vldy Ji-ho Pospila (ODS). Novely stavy a zkona o NK projedn vlda.Pospil ji dve uvedl, e si od novel slibuje lep dohled nad veejnmi zakzkami a vt tlak na hospodrn vyuvn veej-nch prostedk obcemi a kraji. NK by ml mt tak prvo pro-vit ruen za zvazky nebo hos-podaen s dluhopisy a s dotacemi ze zahrani. Novely maj platit od ptho roku.Proti novelm se podle pedkldac zprvy na vldnm webu postavila vtina kraj a Svaz mst a obc. Novou pravomoc NK pokldaj kraje za duplicitn vzhledem ke kontrolm podle jinch zkon. Pospilovy ady s tm ale nesou-hlas, nvrhy maj zajistit vce-stupovou kontrolu veejnch nanc.Nejedn se o duplicitn kontrolu, ale o nejvy lnek vcestupov kontroly, tzv. superkontrolu kont-rolu nslednou, uvdj ve zprv. Nvrhy jsou podle pedkladatel jednm z opaten reformy veej-nch nanc a poslouit by mly k dosaen vyrovnanch veejnch rozpot.Kontrola podle zprvy nebude v dnm ppad znamenat zsah do stavn zaruenho principu samostatnosti vkonu zemn samosprvy, jak se kraje ob-vaj. Novely podle pedkladatel vslovn nenaizuj ani provst npravu nedostatk, nebo to by mlo bt ve vlastnm zjmu obc a kraj. Zjitn zvanch nedo-statk v hospodaen by bylo pod-ntem pro odvetn opaten vldy, ppadn parlamentu, varuj ped-kladatel.Nevyhovli ani poadavku Svazu mst a obc asov omezit kontrolu jen na poslednch pt let hospoda-en obce, ve svm dsledku by to pr mohlo omezit nezvislost NK. Pospil tak slibuje, e rozen pravomoc NK nezv jeho nro-ky na sttn rozpoet, jak se obv Jihoesk kraj. Ppadn zven nklady by ml NK eit v rmci svho rozpotu.Podobn nvrh stavn nove-ly o rozen kompetenc NK projednvala u bval snmov-na, v pedvolebnm obdob jej ale dokzala loni podpoit pouze v prvnm ten.Smart - Svet Zdravotnictvi - blo8 8 8.6.2011 16:10:45112/2011Sttn sprvaDiagnzaMlad maart lkai zvauj po vzoru ech hromadn vpovdiMlad maart lkai jsou kvli nzkm platm velmi rozladni a zvauj podn hromadnch vpo-vd. V rozhovoru pro list Magyar Nemzet to prohlsil f lkask Maarsk prezidentsk asociace Magor Papp. Ji v lednu maart lkai vyzvali vldu, aby do dubna pedstavila konkrtn opaten, kter by jejich podmnky zlepila. V opanm ppad pohrozili pro-testn akc po vzoru eskch kole-g v nemocnicch. Pro mnoh zanajc lkae je pod-le Pappa tk pochopit, e jejich ist plat in jen 79 000 forint (asi 7200 korun). Podle MTI dodal, e asociace se ji obrtila na pre-mira Viktora Orbna a podala ho o vce penz pro zdravotnick sektor.Doktoi mimo Budape pod pod-mnkou anonymity sdlili, e ada z nich plnuje s vldou vyjedn-vat. Pokud se pr kabinet do konce tohoto roku na problm nezam-, budou nsledovat hromadn vpovdi. Lkai poaduj mini-mln ist plat 200 000 forint (18 200 korun) a pro lkae s atesta-c 300 000 forint (27 300 korun).Kad m jen jeden ivot, prohl-sil f Maarsk lkask komory Istvn Eger. Dodal, e proto nen sprvn dat od doktor vt trplivost.Sttn tajemnk pro zdravotnic-tv ministerstva nrodnch zdroj Mikls Szcska (samostatn funk-ce ministra zdravotnictv v Maar-sku nen) lkam prozatm nic uritho neslbil. Jeho ad ale podle MTI pracuje na karirnm modelu. Nprava situace podle Szcsky ale nen jen na vld, pro-toe svj podl odpovdnosti nesou tak starostov, kte mohou lka-m nabdnout ubytovn, a lka-t profesoi.Na 3800 eskch nemocninch lka v rmci akce Dkujeme, odchzme podalo ke konci lo-skho roku vpovdi a odmtlo je sthnout, dokud jim vlda vrazn nepid. Protestn akce skonily ociln v noru, kdy jim vlda zven plat a o 8000 korun zaruila.Olomouck kraj opt podpo vzdlvn mladch lkaOlomouck kraj letos stejn jako loni podpo postgraduln vzdl-vn mladch lka. V prvn eta-p dotanho programu jim vnu-je 1,1 milionu korun, dal penze bude rozdlovat v ervenci. Cel-kem m pro leton rok pipravenu stku 3,6 milionu korun, co je stejn suma jako loni. Hejtmanstv si od podpory slibuje zven potu zejmna praktickch lka, jich je pedevm v odlehlejch oblas-tech kraje nedostatek, ekl novi-nm hejtmanv nmstek Pavel Hork (KDU-SL).Smart - Svet Zdravotnictvi - blo9 9 8.6.2011 16:10:46DiagnzaSttn sprva122/2011Penze jsou ureny na postgradul-n vzdlvn mladch lka, pe-devm praktik. Penze lze vyut na jejich ste, ast na konferen-cch i studijn materily. V prvn etap jsme uspokojili celkem tyi adatele, uvedl Hork.Podle vedouc odboru zdravotnictv hejtmanstv Evy tefkov pracova-lo v kraji ped temi lety 345 prak-tickch lka pro dospl. Letos jejich poet klesl na 303, navc jsou zejmna v nkterch oblas-tech pote s generan obmnou lka. Zhruba polovina obvod-nch praktickch lka je star 50 let. Dky dotacm bychom chtli doclit toho, aby se do roku 2013 poet praktickch lka piblil k slu 340, doplnila tefkov.Neblahou situaci dvaj pedsta-vitel kraje do souvislosti se sku-tenost, e stt v letech 2006 a 2009 vzdlvn mladch lka nepodporoval. Od loskho roku mohou vyuvat takzvan rezi-denn podpory, ne vichni na ni ale doshnou. Do jist mry se sname suplovat stt. Chceme pomoci zanajcm lkam, aby si za lepch podmnek mohli ud-lat atestaci a zat samostatn pra-covat, uvedl hejtmanv nmstek Michael Fischer (SSD).Vt pliv dost hejtmanstv oekv v ervenci, kdy se budou moci hlsit erstv absolventi lkaskch fakult. Dotace pokry-je zhruba 70 procent nklad na jejich dal vzdlvn. Poskytnut dotac mus jet posvtit krajt zastupitel. O penze mohou dat zdravotnick zazen v kraji, kte-r maj akreditaci na postgradu-ln vzdlvn lka. Jeho dlka se li podle odbornosti, u praktic-kch lka trv ti roky. kole-n, jeho zvrem by ml bt zisk atestace pro obor praktick lka pro dospl, stoj asi jeden milion korun.Dkujeme, odchzme nenaruilo vztah lka a pacientProtestn akce Dkujeme, odch-zme, kterou lkai bojovali mimo jin za zven svch plat, nena-ruila podle odborskho ldra Martina Engela nijak zsadn vzta-hy mezi pacienty a lkai. Pedse-da Lkaskho odborovho klubu Svazu eskch lka (LOK-SL) to ekl na semini v Poslaneck snmovn. Pipustil, e pokud se tak stalo, tak pouze krtkodob a jen u tch lid, kte se spolehli na informace mdi. Novini pod-le nho informovali o akci pouze sten a zkreslen.Vztah lka pacient zsadnm zpsobem naruen nebyl. Vm, e pokud to nhled na lkae zhor-ilo, tak pouze krtkodob a jen v uritch dimenzch, pronesl Smart - Svet Zdravotnictvi - blo10 10 8.6.2011 16:10:52132/2011Engel. Podle jeho slov se mohlo stt, e ke zhoren vztah dolo tam, kde lid erpali informace pouze z mdi a neovovali si je. Tisk a televize toti podle Engela informovaly o akci zkreslenm zpsobem. Upozorovaly pr jen na poadavek zven plat, pi-em zbyl upozadily.Nm o ty platy nelo, nm lo o zachovn kontinuity pe. Pro-to jsme tak upednostnili memo-randum ped svmi mzdovmi poadavky, uvedl Engel.Akce Dkujeme, odchzme zaala minul rok na jae. Lkai bhem n bojovali za vy platy a systmov zmny v resortu. V je-jm vrcholu podalo asi 3800 lka- vpov. Nkolik dn ped vypr-enm vpovdn doby ji ukonila dohoda s ministrem zdravotnictv Leoem Hegerem (TOP 09).Podle dohody maj nemocnin lkai od bezna dostvat msn k prmrnmu platu 48 000 korun (vetn pesas) dalch 5000 a 8000 korun podle kvalikace a dlky praxe. Celkem se tak mezi 18 000 nemocninch doktor roz-dl do konce roku dv miliardy korun.Napklad podle lednovho pr-zkumu agentury STEM/MARK odchzejc nemocnin lkae v rmci vzvy Dkujeme, odch-zme podporovalo 17 procent e-ch. S protestem lka naopak nesouhlasilo 56 procent oban.Odbory dohldnou na zvyovn plat i na boj proti korupciOdbory budou dohlet na plnn memoranda, kterm se stt zav-zal ke zven plat nemocni-nm lkam. Pispj k boji proti korupci v nemocnicch a budou se podlet na prci na zdravotnick reform. Dohodl se na tom ministr zdravotnictv Leo Heger (TOP 09) s pedsedou Lkaskho odboro-vho klubu Svazu eskch lka (LOK-SL) Martinem Engelem.Ministerstvo slbilo, e vyjedn se dvma oborovmi pojiovnami, kter nechtj poslat penze na zven plat lka, aby je pos-laly, ekl TK Engel. Aktuln sice vtina nemocnic penze od pojioven nem, Veobecn zdra-votn pojiovna je podle potvrzen editel u ale zaala do nemocnic poslat. Engel v, e kdy zaplat nejvt pojiovna, ostatn se pi-daj.S ministrem se tak dohodl, e nemocnice nebudou propoutt lkae a sestry z pracovi, kde se budou ruit akutn lka, ppadn mnit na lka nsledn a dlou-hodob pe. Ta zkratka, kdy se lko zru, mus odejt i personl, je lich, my musme mt personl postaven na pesasy a tak prce u lka nen jedinou npln, ekl odborov pedk.Odbory se podle nj chtj vce zapojit do boje proti korupci v nemocnicch. Ministr vyhlsil potkem roku protikorupn stra-tegii, odbory mu dodaj nmty na jej prohlouben. Prv boj proti korupci v nemocnicch je podle Engela dvodem, pro neme pi-jmout msto rentgenologa v dn nemocnici.Z vinohradsk nemocnice dal v protestn odborov akci Dkuje-me, odchzme vpov a na sv msto se po skonen akce vrtit nemohl, protoe u bylo obsazen. Engel si chce najt msto na nk-ter z praskch poliklinik. Pr tak nebude mt svzan ruce, kdy bude chtt poukzat na korupci v nkter z nemocnic. Nechci bt zamstnancem nkoho, kdo mi bude urovat, o em smm mluvit, vysvtlil.Engel se s Hegerem tak dohodl, e se budou schzet pravideln zhruba kad ti tdny a budou probrat aktuln problmy resor-tu i postup reformy. Byl bych rd, aby se memorandum plnilo v tom smyslu, e jsme dleit pipomn-kov msto, ne e bychom se dozv-dali ty vci, kdy jsou u vude projednan to pan ministr slbil, e se zlep, dodal Engel.Smart - Svet Zdravotnictvi - blo11 11 8.6.2011 16:10:58DiagnzaFarmacie142/2011Japonsk Takeda dajn jedn o koupi vrobce lk NycomedJaponsk farmaceutick spole-nost Takeda Pharmaceutical jedn o koupi vcarskho konkuren-ta Nycomed. Agenturm Reuters a Bloomberg to ekly informova-n zdroje. Transakce m mt hod-notu pes 14 miliard dolar (pes 240 miliard korun) a byla by dru-hou nejvt japonskou akvizic v historii.Podle Bloombergu jsou jednn v pokroil fzi a dohoda by mohla bt oznmena bhem nsleduj-cch pr dn. Je ale tak stle mo-n, e se dohodu uzavt nepoda, podotkla agentura.Stedn velk Nycomed m vznamn aktivity v Evrop a na rozvojovch trzch a byl by pro Takedu druhou velkou akvizic po pevzet americk Millenium Phar-maceuticals v roce 2008 za zhruba devt miliard dolar. Nejznmj-m produktem Nycomedu je Pan-toprazol proti plen hy.Koup Nycomedu by byla druhou nejvt akvizic japonsk rmy po transakci, v n Japan Tobacco koupila britskou tabkovou rmu Gallagher za 19 miliard dolar. Nycomed m 12 500 zamstnanc a vtinu v n vlastn tyi investi-n spolenosti.Vrobce lk Novartis loni v R zvil zisk na 41,3 milionu korunvcarsk farmaceutick spole-nosti Novartis loni v esk repub-lice vzrostl zisk na 41,3 milionu korun. Pedloni rma vydlala 16,6 milionu korun. Trby vzrostly zhruba o est procent na 3,8 mili-ardy korun. Vyplv to z vron zprvy spolenosti.Vtinu prodej uskutenila divize Pharma. Podl voln prodejnch lk inil mn ne ptinu. Mezi nejznmj voln prodejn p-pravky pat napklad Voltaren proti bolesti, Vectavir proti opa-rm nebo Fenistil proti svdn ke. Divize Ciba Vision se zabv prodejem kontaktnch oek a p-sluenstv.Letos ek rma prodej na stejn vi jako loni zejmna kvli p-chodu nkterch generickch lk na trh a tak kvli snen hrad lk v souvislosti s sporami ve sttnm rozpotu. Negativn fakto-ry chce rma kompenzovat zave-denm novch lk na trh.Jedinm vlastnkem esk pobo-ky je vcarsk akciov spolenost Novartis se sdlem v Basileji. V R loni Novartis zamstnval 242 lid.Matesk spolenost Novartis se zamuje pedevm na vrobu inovativnch lk, preventivnch vakcn, kvalitnch nzkonklado-vch generik a voln prodejnch ppravk pro samolbu. Jej is-t zisk v prvnm tvrtlet klesl na 2,77 miliardy dolaru (asi 47,5 mili-ardy korun) ze 2,93 miliardy dolaru o rok dve, kdy rma jet tila z vysokho odbytu vakcn proti prase chipce.Skupina psob ve 140 zemch a zamstnv zhruba 97 000 li-d. Vvojov centrum Novartis se nachz v americkm stt Massa-chusetts. Novartis vznikl v roce 1996 spojenm rem Ciba-Geigy a Sandoz.Poet lk prodanch lkrnm v prvnm tvrtlet mrn rostlPoet balen lk prodanch do lkren v esk republice se v prv-nm tvrtlet meziron zvil o 0,8 procenta na 75,9 milionu. Ve srovnn se tvrtm tvrtletm 2010 to znamen nrst o devt procent. Informovala o tom spolenost IMS Health, kter je poskytovatelem informac o vvoji farmaceutickho trhu.V cench vrobc odpovd objem prodej v prvnm tvrtlet na 13,2 miliardy korun. To pedstavuje meziron nrst o 2,6 procenta.Mnostevn objem prodej za obdob poslednch dvancti msc (duben 2010 a bezen 2011) klesl meziro-n o 0,5 procenta na 285,9 milionu balen. Provzel to vak mrn mezi-ron nrst nannho objemu prodej v cench vrobc o 0,1 pro-centa na 50,2 miliardy korun.daje vychzej z dat o prodejch velkodistributor lk do veej-Smart - Svet Zdravotnictvi - blo12 12 8.6.2011 16:10:59152/2011nch a nemocninch lkren. Nezahrnuj pm dodvky od far-maceutickch rem, kter maj distribun oprvnn.esk spolenost Favea buduje v Tatarstnu biofarmaciiesk spolenost Favea se stala partnerem Tatar pi budovn novho biofarmaceutickho klast-ru. Do tamn metropole Kazan ji dodala zazen na vrobu tablet a kapsl. Pomh rovn se zavede-nm produkce mast, gel a zan stavt vzkumn laboratoe. Uve-dl to E15 s tm, e dohromady jde o dodvky za 27 milion eur (asi 650 milion korun).Tak jsme se s Tatarstnem dohodli, e pomeme s vvojem a zavedenm do vroby inovanch lk, ekl denku obchodn editel spolenosti Favea Maxim Khamet.Do vrobnch linek a inenrskch st pro farmaceutick prmysl v celm Rusku ji Favea investo-vala asi pt miliard korun. Jejm partnerem v Tatarstnu je spole-nost Tatchimfarmpreparaty, kte-rou vlastn tamn regionln vlda. Favea se specializuje pedevm na onkologick a antivirov lky, uvedl list.Khamet upesnil, e Tatarstn hodl do biotechnologi investovat miliardu eur. My se pitom zam-ujeme jen na farmaceutickou st, pro dal esk rmy by mohla bt zajmav oblast agrotechnologi a biopaliv, dodal.Tatai chystaj tak vstavbu IT vesnice, kter m bt propojena se znmm ruskm novanm par-kem Skolkovo, a u postavili park pro vyspl technologie v Kazani. Podle Komory pro hospodsk styky se zemmi SNS (bvalho Sovtskho svazu) by esk rmy mly zvit ast i v tchto projek-tech. Sv obchodn technick ste-disko v Kazani zizuje tak esk Svaz strojrensk technologie, na-psal E15.Zisk vcarskho vrobce lk Roche v R vzrostl nad 100 milion korunvcarsk farmaceutick spole-nost Roche loni v tuzemsku mezi-ron zvila ist zisk o 13 pro-cent na 101,2 milionu korun. Trby vzrostly o 4,2 procenta na 5,07 mili-ardy korun. TK informace zjistila z vron zprvy spolenosti.Vtinu prodeje tvoila farmaceu-tick divize, zbytek pak oddlen diagnostiky. Podl Roche na tuzem-skm trhu farmaceutickch vrob-k v loskm roce inil 7,5 procenta.Roche se specializuje na onkologii, virologii a transplantan medic-nu. Mezi nejvznamnj vrob-ky rmy pat ppravky Avastin a Herceptin na lbu onkologic-kch chorob, lk MabThera pou-van v hematoonkologii a p-pravek NeoRecormon. Ten je uplatovn tak v onkologii.esk poboka Roche vznik-la v roce 1992 a v loskm roce zamstnvala 226 lid. Jejm sto-procentnm vlastnkem je spole-nost Roche Finance se sdlem ve vcarsk Basileji.vcarsk farmaceutick spole-nosti Roche Holding AG loni stou-pl ist zisk o tyi procenta na 8,89 miliardy vcarskch fran-k (asi 167 miliard korun). Slab rst zpsobil siln frank a vplata odstupnho proputnm zamst-nancm. Firma tak uvedla, e je-j zisk v letonm roce negativn ovlivn zdravotnick reforma ve Spojench sttech a sporn opat-en v Evrop.Smart - Svet Zdravotnictvi - blo13 13 8.6.2011 16:11:05DiagnzaKalendrium162/2011Ped 200 lety se narodila dvojata poprv oznaen za siamskPed 200 lety, 11. kvtna 1811, se nskm rodim v Maklongu v Siamu (historick nzev Thajska) narodili brati Chang a Eng Bunke-rovi, kte byli poprv oznaeni ter-mnem siamsk dvojata. Chlapci se mli ile k svtu a v roce 1829 opustili asijsk kontinent a odjeli do Spojench stt, kde byli senza-c. Tam se tak oenili se sestrami Adelaide a Sarah Anne Yatesovmi, se ktermi mli dohromady 21 dt. Dvojata byla spojena v oblasti hrudnku a zemela ti hodiny po sob v lednu 1874 ve vku 62 let.Podle statistickch daj jedna siamsk dvojata, jak bvaj ozna-ovna dvojata s rznm rozsa-hem spojen tla nebo stupnm zbytkovho zdvojen, obvykle pi-padaj na piblin 50 000 porod. Jen mal procento z nich pichz na svt ivch a polovina z nich umr jen nkolik hodin po porodu. Nejstarm historicky doloenm ppadem siamskch dvojat jsou brati, kte ili na pelomu 15. a 16. stolet na dvoe skotskho krle Jakuba IV. Zemeli ve vku 28 let v rozmez pti dn.Lkai se pokoueli srostl dvoj-ata oddlovat u v 19. stolet, ale prvn spn operace siamskch dvojat se uskutenila v prosin-ci 1952 v nemocnici v Clevelandu v USA. Jednalo se o holiky srostl v oblasti hrudn kosti. V echch poprv velkou pozornost vzbudil osud siamskch dvojat Reny a Josefy Blakovch, kter se na-rodily v roce 1878. Senzac se stalo thotenstv Reny, kter porodila zdravho syna, ale nikdy se nezjis-tilo, kdo byl otcem dtte.Ped 155 lety se narodil zakladatel psychoanalzy FreudSigmund Freud, rakousk psy-cholog a psychiatr, kter se na-rodil ped 155 lety, 6. kvtna 1856, zavedl pojmy jako nevdom, ego i Oidipovsk komplex. Jako prv-n zdraznil vznam sn a objevil zsadn vliv sexuality na lidsk ivot. Svtlo svta spatila i jeho slavn psychoanalytick pohov-ka. Rodk z moravskho Pbora a zakladatel psychoanalzy mnil, e lovku nevldne rozum, ale nevdom pudy. Patil k nejvtm vdcm 20. stolet.Slavnou psychoanalzu vynale-zl Freud v necelch 40 letech. Na cest k n se zabval zejmna neu-rzami. Doel k nzoru, e nejas-tj pinou neurz jsou duevn rny z minulosti. Ty ovem neij ve vdom, nbr jsou z nj vyts-nny mimo dosah lidsk vle, do oblasti zapomnn, sn a zasu-tch zitk. Tuto nov objevenou dimenzi lidsk psychiky nazval nevdomm. Za nejlep cestu pes zbrany do nevdom povaoval Freud sny a voln asociace.K jeho hlavnm dlm pat vod do psychoanalzy, Totem a tabu i asi nejznmj psychologick kni-ha 20. stolet Vklad sn (1900).Smart - Svet Zdravotnictvi - blo14 14 8.6.2011 16:11:10172/2011Freud, kter psobil jako lka a profesor ve Vdni, zaal mt jako id po nstupu nacist k moci pro-blmy. V roce 1938 se ukryl v Lon-dn, kde o rok pozdji zemel. Podstoupil eutanazii.Ped 25 lety postihla ernobyl jadern katastrofaNepodaen test v atomov elek-trrn v ukrajinskm ernobylu vystil nad rnem 26. dubna 1986 v nejhor civiln jadernou kata-strofu vech dob. etz neast-nch rozhodnut, ve kterm nechy-blo napklad vypnut nouzovho systmu, jen by zajistil havarijn odstaven reaktoru, zpsobil nejen znien tvrtho bloku elektrrny, ale tak kontaminaci 200 000 hek-tar pdy a pmou smrt destek lid. Radioaktivitou byly nsledn zasaeny stovky tisc obyvatel, tisce z nich ji zemely.Katastrofa nejhe zashla tehdej- sovtsk republiky Blorusko, Ukrajinu a Rusko, vtr ale zavl radioaktivn spad z ernobylu i do dalch evropskch zem. V prvn vln do vdska a Finska, pot do Polska, eskoslovenska, Rakous-ka, Nmecka, vcarska, Francie, zem Beneluxu a Dnska, tet vlna pak zashla Rumunsko, Bulhar-sko a bvalou Jugoslvii. Exploze vypustila do ovzdu podle nkte-rch odhad a 400krt vce radi-oaktivnho materilu ne atomov bomba svren na japonsk msto Hiroima.S nsledky havrie v ernobylsk elektrrn se lid i proda vyrov-nvaj dodnes, napklad z mste-ka Pripja, kde bydleli zamstnan-ci podniku, je dnes msto duch. Zbvajc ti reaktory elektrrny pitom fungovaly v sousedstv betonovm sarkofgem uzaven-ho tvrtho bloku jet adu let po nehod, jejich vkon byl pro sovt-sk a pozdji ukrajinsk hospod-stv dlouho nenahraditeln. Jako prvn byl v roce 1991 uzaven dru-h blok, prvn blok skonil v roce 1996 a tet, posledn fungujc reaktor byl vypnut teprve v prosin-ci 2000.Ped 215 lety byl uinn prvn krok k vymcen pravch netovicJi od starovku lkai vdli, e lovk uzdraven z pravch neto-vic se touto chorobou zpravidla u nenakaz. Prvn vdecky doloen zdrn okovn proti tto smrtel-n nemoci ale provedl a 14. kvt-na 1796 anglick venkovsk lka Edward Jenner. Trvalo vak jet tm dv stolet, ne mohla v led-nu 1980 Svtov zdravotnick organizace vyhlsit prav neto-vice za vymcen (koncepci tto akce vypracoval esk epidemio-log Karel Raka).Kdy byly potkem 11. stolet pra-v neboli ern netovice zavle-eny do Evropy, umrala na n a tetina obyvatelstva a po roce 1492 se staly jednou z hlavnch pin vymen asi 90 procent domoro-dch obyvatel Ameriky. Koncem 18. stolet, kdy u si populace na n trochu imunitn zvykly, umral na netovice kad sedm. Tomu, kdo se z nich vylil, ale vtinou zstalo doivotn zohyzdn jizvy po puchch. A jeliko se puch-ky tvo i na on rohovce, nebyla vjimen slepota.Prvn okovn proti ernm netovicm provdli ji sta a-n, kte k tomu pouvali prek z rozdrcench strup po tto cho-rob, co bylo ale dost riskantn a mohlo vst k plnmu propuknu-t nemoci. Tato metoda se asem rozila po svt a v roce 1721 ji zavedla v Anglii lady Mary Wortley Montaguov, kter ji pevzala od Turk.Zlomovm se stal a objev lkae Edwarda Jennera, kter si viml, e dojiky krav nedostvaj pra-v netovice, jen jejich nekod-nou variantu netovice kravsk. Doel tedy k zvru, e kdo prod-l kravsk netovice, je chrnn proti pravm. Oven provedl na malm chlapci, jeho zmrn nakazil kravskmi netovicemi. Pot, co u nj vymizely vechny jejich pznaky, inkoval ho neto-vicemi pravmi. A chlapec neone-mocnl.Prav netovice se tak staly prvn nemoc, proti n se dalo bezpe-n a inn okovat. A ponvad protiltka pochzela z kravskch netovic, zaalo se tomuto okov-n kat vakcinace, nebo krva je v latin vacca.Smart - Svet Zdravotnictvi - blo15 15 8.6.2011 16:11:14Matrix182/2011Americk vlda me nadle z federlnch pro-stedk nancovat vzkum embryonlnch kmeno-vch bunk. Rozhodl o tom odvolac soud, a zruil tak zkaz pouvn sttnch penz pro tyto ely, kter loni v srpnu vydal soud ni instance. Stt-n podporu vzkumu kmenovch bunk schvlila vlda souasnho prezidenta Baracka Obamy, jeho pedchdce George Bush ji z nboenskch dvo-d odmtal.Soudci sv dnen rozhodnut zdvodnili tm, e americk zkony nezakazuj, aby se z federlnch zdroj platily projekty, pi nich se pouvaj lidsk embryonln kmenov buky. Soudci nicmn pi-pustili, e vklad zkon je v tomto ppad nejed-noznan.Sttn podporu vzkumu loni napadli vdci James Sherley a Theresa Deisherov. Podle nich gran-ty uren na vzkum embryonlnch kmenovch bunk omezuj rozsah nann podpory, kter je uren pro vzkum bnch kmenovch bunk. S jejich zskvnm pitom nejsou spojeny etick problmy.Oba vdci se podle agentury Reuters jet mohou proti rozsudku odvolat. Zatm neuvedli, zda tak uin.Kmenov buky jsou zvltnm druhem bunk, kte-r se mohou mnoit a promnit se v libovoln typ specializovanch bunk libovolnho orgnu. Podle nkterch vdc se d nejlpe pracovat s embry-onlnmi kmenovmi bukami, kter se zskvaj z lidskch embry, je nebyla vyuita pi umlm oplodnn.Podle nzoru americk vldy mohou embryonln kmenov buky pispt k len chorob, s nimi si souasn medicna nev rady napklad s poko-zenm mchy nebo s Parkinsonovou chorobou.Odprci vzkumu embryonlnch kmenovch bunk ale zdrazuj, e kvli zskvn tchto bunk jsou nieny lidsk zrodky.USA mohou podporovat vzkum embryonlnch kmenovch bunkCenu veejnosti za nejlep vdeck vzkum v obo-ru medicny pedal ministr zdravotnictv Leo Heger tmu profesorky Renaty Cfkov. Lid v hla-sovn na ministerskm webu ocenili jako nejlep- prci o rizikovch faktorech onemocnn srdce a cv, kter vznikla v praskm Institutu klinick a experimentln medicny.Ve druhm ronku ankety vybrali oban ze sed-mi eitelskch tm, hlasovalo 9759 lid. Vtzn tm profesorky Cfkov dostal 5189 hlas.Jsem poten zjmem irok veejnosti o zdravot-nick vzkum. Vechny projekty v hlasovn byly velmi zajmav a pedstavuj pro esk zdravotnic-tv velk pnos. Mm radost, e se lid do hlasov-n v takovm rozsahu zapojili, a tak ocenili skvlou prci naich vdc a odbornk, ekl ministr.Na druhm mst v hlasovn veejnosti skon-il s 3044 hlasy tm docenta Davida koloudka z Fakultn nemocnice Ostrava. Prce se zabvala mozkovou mrtvic. Tet msto obsadil tm profeso-ra Martina Haluzka z Veobecn fakultn nemoc-nice v Praze s 853 hlasy. Projekt se vnoval vlivu hormon na citlivost enskho organismu vi inzulinu.Kompletn vsledky hlasovn jsou na webu minis-terstva.Cena veejnosti za vzkum v medicn pro tm profesorky CfkovSmart - Svet Zdravotnictvi - blo16 16 8.6.2011 16:11:19192/2011Astronauti na dlouhch vesmrnch misch mon nebudou moci uvat lky obsahujc paracetamol k lb bolest anebo antibiotika pro boj s infekc. Zjistili to vdci z Johnsonova vesmrnho stediska, podle nich innost lk ve vesmru kles rychle-ji ne na Zemi. Ve studii, kterou zveejnil on-line AAPS Journal, uvdj, e pinou tohoto poklesu me bt neustl radiace na palub kosmickch plavidel.Na Zemi jsou medikamenty obvykle vyrbny tak, aby vydrely skladovn v du nkolika let od data vroby za dodren stanovench podmnek, jako je vyvarovn se slunenmu svitu i chladn a such msto. Vzkumnci ale chtli zjistit, jestli uniktn vesmrn prosted se svou radiac, vibracemi, mikrogravitac, prostedm bohatm na oxid uhli-it a kolsnm vlhkosti i teploty ovlivuje in-nost lk.tyi krabice obsahujc 35 rznch medikament proto odletly na Mezinrodn vesmrnou stanici (ISS), zatmco tyi toton pepravky byly uloeny v kontrolovanch podmnkch na Johnsonov ves-mrnm stedisku.Z vesmru se krabice vracely na Zemi po rzn dlou-hch asovch secch. Jedna tam strvila pouhch 13 dn, zatmco dal celch 28 msc. Studie zjis-tila, e ada otestovanch ppravk mla po skla-dovn ve vesmru ni innost a e po jakmkoli obdob vesmrnho skladovn podstatn vy st lk nesplnila poadavky na innost ne ty, kter byly dreny na Zemi.Toto snen innosti testovanch lk nastalo dve, ne byla uvdn doba trvanlivosti u mnoha z nich. To naznauje, e skladovac podmnky unikt-n pro prosted vesmrnch plavidel mohou ovlivnit stabilitu farmak ve vesmru, uzavela studie.Vesmr ale nemus lkm jen kodit. Podle nkte-rch vdc by prosted na ISS, kter je bohat na oxid uhliit, mohlo nao-pak pomoci minimali-zovat kaen tch lk, jim ko-d oxidace, nap kl ad adrenal i -nu nebo vitamin C a A.Vdci zjistili, e lky ztrcej ve vesmru innostSvt Zdravotnictv je odborn asopis vychzejc na zem R jako tvrtletnk. Je publikac vyda-vatelstv Smart Connections, s.r.o., provozovatele informanho portlu www.svetzdravotnictvi.cz.Autorsk prva vykonv vydavatel. Publikovn, petitn i en obsahu nebo jeho st jakmkoliv zpsobem v eskm i jinm jazyce bez pedchozho psemnho souhlasu vydavatele je zakzno. asopis vyuv informan banky TK.fredaktor: Kateina Urbanov (ku@svetzdravotnictvi.cz)Vedouc inzertnho a marketingovho oddlen:Marek Rottenborn (mr@svetzdravotnictvi.cz)Zuzana Dosoudilov (zd@svetzdravotnictvi.cz)Ilona imarov (simarova@svetzdravotnictvi.cz)Ji tolc (stolc@svetzdravotnictvi.cz)Ji Dohnal (dohnal@svetzdravotnictvi.cz)Vladislava Tatarov (tatarova@svetzdravotnictvi.cz)Josef Beran (beran@svetzdravotnictvi.cz)Veronika Maitnerov (maitnerova@svetzdravotnictvi.cz)Pedseda redakn rady: Mgr. Luk evk (ls@svetzdravotnictvi.cz)Redakce: PhDr. Romana Moares, Barbora ancov,Dana D. Dakov, Zuzana Ottov, Adam HodmanMarketingov oddlen: Andrea Hetmnkov, Ing. Monika Keov,Ing. Barbora Svtlkov, Ing. Jana VojtkovJazykov prava: Petra FabinovPprava inzertnch podklad: Martin Straka,Ing. Zdenk Bezina, Mgr. Hana UhrkovGrack prava, sazba a zlom, pedtiskov pprava, tisk:Trifox, s.r.o., trifox@trifox.czAdresa vydavatelstv:Smart Connections, s.r.o., Radnin 231/4, 787 01 umperk I: 27854647Cena jednotlivho vtisku: 119 K | 4,70 Pedplatn: informace podv a objednvky pijmSEND Pedplatn spol. s r.o.Ve lbku 1800/77, 193 00 Praha 9 - Horn Poernice | www.send.czRegistran slo: MK R E 19525Smart - Svet Zdravotnictvi - blo17 17 8.6.2011 16:11:33MikroskopLzesk veletrh rozil nabdku tradin vstavy pro seniory202/2011V odborn sti vstavy najdou nvtvnci nabdku pomcek a slueb pro rzn druhy handi-cap, zdravotn poradny, odborn semine a workshopy A rovn tu budou vystavovatel se zbom nezbytnm pro kadodenn ivot.Podobn veletrn pehldka toho-to typu v republice neexistuje, d-n napklad neposkytuje monost prezentace poskytovatelm soci-lnch slueb. Domovy dchodc a stavy sociln pe tady maj pleitost (za velmi zvhodnnch nannch podmnek) pedsta-vit nelehkou prci, kterou v pi o star a fyzicky i psychicky nemocn odvdj. A nejen to. Na svch stncch nabdnou i vrobky svch klient, co jim me pinst penze, tolik potebn teba prv k rozen arteterapie i dalch Poadatel vyslyeli pn nvtvnkVstava Senior Handicap: aktivn ivot si za pedchozch devt ronk zskala velkou popularitu. Je potiteln, e pichzej nejen lid dve narozen i ti, co maj njak zdravotn handicap, ale vstavu si oblbili lid vech vkovch kategori, nebo zde nachzej spoustu zajmavch infor-mac, podnt, inspirac i praktickch vc veho druhu. Smart - Svet Zdravotnictvi - blo18 18 8.6.2011 16:11:43212/2011zjmovch innost. V pedcho-zch letech dokonce nkter za-zen dky svm prezentacm nala sponzory. Rovn chrnn dlny tu maj monost prodvat svoji produkci.Ped asem sami nvtvnci pro-jevili zjem o rozen nabdky tto vstavy o lzesk a rehabili-tan pobyty. Poadatel na tento poadavek operativn zareagovali a v loskm roce se uskutenil prv-n ronk soubnho Lzeskho veletrhu. Pijmte m podkovn za vbor-nou organizaci veletrhu a v vstcn pstup k nm vystavo-vatelm, kterho si velmi vm. Celkov n dojem byl: vborn organizace, domc a mil proste-d. Toto je velk klad proti velkm veletrhm v Praze a v Brn, na-psala bezprostedn po akci pan Anna Kneblov, editelka Lze-skho lebnho domu Praha v Luhaovicch.Jeden z nvtvnk Jan Kubek z Prahy dodal: Mylenka uspo-dn Lzeskho veletrhu je skv-l. Mezi vystavovateli jsem si nael adu nmt pro svoje turistick toulky. Nechpu, pro nvtvnci, kte byli na vstav Senior, a bylo jich tam dost, nedoli do prvn-ho poschod, protoe jak krsn vyzdoben prosted jako lze-sk kolondy, tak sympatit vysta-vovatel si vc zjemc zaslouili.Lzesk veletrh si po prvnch zkuenostech klade za cl poskyt-nout monost lebnm lznm a dalm poskytovatelm leb-n, rehabilitan a relaxan pe pedstavit se irok odborn i klientsk veejnosti, aby mohli efektivn elit atakm mnoha sub-jekt, kter vydvaj mnohdy ne zcela odborn kony za lzesk sluby, a pedevm nabdnout nej-ir veejnosti monost srovnn nabdky rznch lzeskch sub-jekt. Krom hlavnho zamen se sousted na odborn vzdlv-n, zdravotn pojitn, zdravotnic-kou techniku, diagnostiku, tness, wellness, dietologii a oetujc a lebnou kosmetiku.Smart - Svet Zdravotnictvi - blo19 19 8.6.2011 16:11:49MikroskopLzesk veletrh rozil nabdku tradin vstavy pro seniory222/2011Zcela samozejm budou nkte vystavovatel poskytovat pmo na svch stncch rzn poraden-sk a zdravotn sluby, od men tlaku, tuku, cholesterolu a po spe-ciln mase.Je potiteln, e ada lebnch lzn na nai nabdku slyela, nap. lzn Hodonn, Libverda, Podbra-dy, Bohdane, Jchymov, Mnes Karlovy Vary, Smetana Vyehrad Karlovy Vary, Karlova Studnka, Praha Luhaovice k editel vstavit Ondej Matou.Dal soubnou expozic vstavy Senior Handicap: aktivn ivot se stala samostatn a zcela vji-men vstava ze soute ikovn ruce naich senior. Jejm kolem je aktivizace senior ke smyslu-plnmu trven volnho asu. Na pedchozm jedenctm ronku se selo rekordnch tyi a pl tis-ce vstavnch expont. Nvtvnci tto expozice neet- uznnm a superlativy. To, co dok dve narozen lid vymys-let a rukama, kter mnohdy u po celoivotn din moc dobe neslou, je obdivuhodn. Napros-to m uchvtily hkovan a pali-kovan obrazy. Uvdomme-li si, e souasn mlad lid u tyto techniky neumj, nebude dlouho trvat a takovto krsy budou mt odzvonno, mysl si pan Jarmila Chromousk z Mlad Boleslavi. Pedstavily se tu i ndhern devo-ezby, intarzie, ozdobn i uitkov keramika, vizovick peivo, ale i dekoran pedmty z plastovch lahv i jinho odpadu Lidem, kte se chtj seznmit s dalmi emeslnmi i vtvarnmi techni-kami, je pedvedou a porad jak na to profesionlov i amati. Sou-t se i v oboru potaovch pre-zentac a v literrn tvorb.Vyhodnocen soute pro radost a poten se uskuten v ptek 17. ervna v rmci doprovodn-ho programu, kter bude uvdt Marie Retkov a vystoup v nm ada populrnch host.Letos pichzme s novinkou mezi mimodn oblbenmi kvtinov-Smart - Svet Zdravotnictvi - blo20 20 8.6.2011 16:11:52232/2011mi vstavami na vstaviti v Lys nad Labem. Nvtvnkm nabd-ne obrovsk, zmecky ladn aranm z ezanch kvtin, pede-vm r, ale i kvtin a rostlin hrn-kovanch v celm prostoru haly A2. Soust vstavy bude tak expozice Kytiky na babiky, k manaer vstavy Jan ehou-nek. Autor expozice ing. Vlastimil indel ze Zahrady Tepl zskal pro svoji koncepci adu renomo-vanch pstitel pedevm r, a to nejen tuzemskch, ale nap. i z Nmecka. Re vystav i Rov sad z Lidic, v nm je soustedna nejvt kolekce r v na repub-lice.Samozejmou soust Rov zahrady budou rovn zahradnic-k trhy, aby si mohli nvtvnci nakoupit jak rostliny, tak i poteby pro dm a zahradu.Spojen tchto vstav m svo-ji logiku. Vdy pedevm star lid vyhledvaj lzeskou pi, ale tak se vnuj zahrdkae-n. Z ohlas veejnosti je patr-n, e prv tato symbiza tmat bude mt u nvtvnk obrovsk spch, dodv Jan ehounek.Vstavy Senior Handicap: aktivn ivot, Lzesk veletrh a Rov zahrada se konaj od tvrtka 16. do nedle 19. ervna a jsou oteven vdy od 9 do 17 hodin.VstavitLysnadLabemTel.:325552051,fax:325552050,www.vll.czSenior - Handicap:aktivn ivotVolnvstupenkavstava pro lidi,ktenezstvaj sedt domaLzesk veletrhvstava lebn,rehabilitana relaxan pe16.-19.ervna20119-17hodinwww.vll.czPlatrovnnavstavuRovzahradaSvtzdravotnictvSmart - Svet Zdravotnictvi - blo21 21 8.6.2011 16:11:54SondyZENTIVA Group, a.s. 242/2011Expanze v respiran medicnV jnu loskho roku spolenost Zentiva oznmila svj zmr uvst na trh v roce 2013 generick respiran produkty v nvaznosti na akvizici franzy Siegfried Inhaler. Diane Mannion nabz detailn pohled na spolenost Zentiva; jej koeny, souasnou pozici a plny do budoucna. Nkup franzy Siegfried Inhaler uskutenila spolenost sano-aventis; Zentiva je soust toho-to gigantu mezi farmaceutickmi spolenostmi od roku 2009. Akvi-zice Zentiv umouje intenzivn-ji se zamit na dodvku cenov dostupnch lk pro evropskou veejnost a pedevm se stt jed-nikou na trhu s lky na respiran onemocnn. V komenti ohledn pln Zentivy na vrobu inhalto-r a souvisej-cch lk Smart - Svet Zdravotnictvi - blo22 22 8.6.2011 16:11:59252/2011generln editel spolenosti Rob Koremans ekl:Dnen akvizice znamen velkou podporu naim plnm na roze-n nabdky modernch, vysoce kva-litnch a cenov dostupnch liv pro pacienty. Jsme pesvdeni, e akvizic franzy Siegfried Inhaler zskme mezi konkurenc silnou pozici, kter nm umon stt se v budoucnu jednikou v oblasti cenov pijatelnch lk na respi-ran onemocnn. Reln vsledky zane akvizice pinet v roce 2013, kdy Zentiva uvede na trh generick respiran produkty. Do vlastnictv Zentivy se nyn dostv rovn inhaltor Pul-moJet. Jedn se o vysoce inn zazen, kter snadnm a efektiv-nm zpsobem zajiuje inhalaci ady lk, kter uvaj pacienti s astmatem a COPD (chronick obstrukn plicn nemoc).Krom inhaltoru PulmoJet mla Zentiva v myslu zamit se na vvoj inhalovanch lk, mezi n pat produkt obsahujc salmeterol a uticason a tak kombinovan produkt, jeho aktivnmi slokami jsou formoterol a budesonid. Trh s tmito produkty se v poslednch letech ukazuje jako velmi lukra-tivn trby z prodeje tohoto typu liv doshly v roce 2009 v Evrop ve 2,9 miliardy eur.Generick lkyAby Zentiva mohla dodvat na trh generick produkty, mus pokat, dokud neskon platnost patent na souasn produkty, co bude a v roce 2013. Akoli generick pro-dukty jsou obvykle na trh dodv-ny bu pod jinou ochrannou znm-kou, nebo pod zjednoduenm nzvem aktivn sloky, v mnohm se podobaj originlnmu produktu. Obsahuj napklad stejn aktivn sloky, kter maj stejnou innost, a spolenost tak mus dodrovat stejn postupy, pokud jde o kvalitu a bezpenost.Vhoda generickch lk oproti ori-ginlnm produktm spov v tom, e je lze levnji vyrbt a dodvat na trh. Prvnm dvodem je skute-nost, e vroba originlnho lku bv monopoln, co zpsobuje trvale vysokou cenu. Druh dvod spov v tom, e vrobci generic-kch lk mohou vyut rozshl poznatky z klinickch studi, kte-r byly provedeny bhem vroby pvodnch lk. Vrobn nklady Data3s (Data System Solutions, s.r.o.) je jednm z nejrychleji rostoucch dodavate-l CRM een pro farmaceutick prmysl v regionu stedn Evropy. Nam klovm produktem je CRM systm ELUZZION nab-zejc inovativn prosted, kter v sob zahrnuje analytick nstroje a je nejvce uivatelsky pjemnm systmem v tto oblasti.Naimi zkaznky jsou pedn farmaceu-tick spolenosti, jejich cle jsou podpo-rovny naimi exibilnmi nstroji, kter jim udruj nskok ped konkurenc. Dky intuitivnmu ovldn a snadnmu pstu-pu k informanm zdrojm Vm CRM sys-tm ELUZZION umon osteji a podrobnji sledovat Vae zkaznky. Vae data budou pehledn uloena, a tud se budou i snad-nji spravovat a dit. Vae prodejn kam-pan budou efektivnj ne doposud. Vce se dozvte na www.data3s.com. Data3s - dlouholet dodavatel komplexnch esen pro ZENTVUData System Solutions s.r.o.Mezivrs 87/17Praha 4CZECH REPUBLCT: +420 241 771 214F: +420 224 466 482www.data3s.comwww.eluzzion.com eluzzion CRM Logistika elearninginzerceSmart - Svet Zdravotnictvi - blo23 23 8.6.2011 16:12:03Sondy262/2011Slovck obilnlihovar a likrkaSLOVLIKER R, s.r.o., Lidick 1322, 686 04 Kunovice tel. +420 572 549 512, fax +420 572 548 573, slovliker@slovliker.czVroba lihujemnho obilnhotechnickho bezvodhoVroba lihovinz pravho obilnho lihus originln tradin recepturouVznamn dodavatel spolenosti ZentivaPHARMING A.S. SPECIALISTANA VROBU OBAL PRO FARMACIIPharming a. s., vrobce obal z hladk a mikrovlnn lepenky, je spolenost, jej historie sah a na konec pedminulho stolet.Ped rokem 1989 byl Pharming soust Liv Praha a poslze koncernu Spofa. V t dob se zde vyrbly jak obaly pro farmacii, tak tak projektov dokumen-tace a adjustan stroje. Po roce 1990, kdy byl podnik zprivatizovn do rukou vhradn eskch fyzickch osob, bylo rozhodnuto, e nosnm programem podniku se stane vroba obal, a to hlavn pro farmaceutick prmysl.Ostatn divize byly postupn rozprodny, zvody zre-konstruovny a nov vybaveny a vznikl Pharming a. s. Tento nzev je zkratka Pharmaceutical Engineering.PHARMING a. s.SPECIALISTA NA VROBU OBAL PRO FARMACIIIng. Radek Kiesel STLZLE - UNION s.r.o. , U Sklrny p. 300CZ - 33024 Hemanova Hu, Czech Republicwww.stoelzle.com nemocnice pat obecn k nejvtm a nejzatenjm objektm, potebuj 365 dn v roce a 24 hod. denn bez-penost a organizaci (kontrolu pstup, nikov cesty, sprvu mechanickch a mechatronickch systm) ji pes 20 let pipravujeme spolehliv een i pro nejrozshlej objektyKALTMEYER s. r. o., Otakarova 11, Praha 4info@kaltmeyer.cz, www.kaltmeyer.cznae reference: Zentiva, IKEM, DFN Motol a dalSmart - Svet Zdravotnictvi - blo24 24 8.6.2011 16:12:05TUBAPACK, a.s.Priemyselna 12, 965 63 iar nad HronomSlovak Republictel.: +421/45/601 5311fax: +421/45/601 5312e-mail: tubapack@tubapack.skAWARDS FORLAMINATE TUBE WITH BRAILLwww.tubapack.euPRODUCER OF ALUMINIUMAND LAMINATE TUBESse dky tomu sniuj, nebo nen teba znovu provdt tyto klinick zkouky. Management spolenos-ti Zentiva uznv dleitou roli generickch lk, kdy prohlauje, e: Generick ekvivalenty hraj v naem systmu zdravotn pe nezastupitelnou lohu.Zentiva GroupAkoli je Zentiva nyn soust sku-piny sano-aventis, u dve byla jednou z nejvtch farmaceutickch spolenost ve stedn a vchodn Evrop s tm 6000 amstnanci. Jej sted sdl v esk republice, spolenost vak psob rovn na Slovensku, v Rumunsku a Turec-ku. Zentiva pronik i do jinch zem, mezi n pat Rusko, Polsko, Maarsko, Bulharsko, Ukrajina a pobaltsk stty. V roce 2008 byla Zentiva podle przkumu 10. nej-uznvanj spolenost v esk a Slovensk republice a v roce 2009 se posunula dokonce na 5. pozici.Koeny Zentivy sahaj a do ste-dovku, kdy v echch vznikla nejstar lkrna zvan U ernho orla. Od roku 1930, po vstavb farmaceutickho zvodu v mst, kter je dnes soust Prahy, fun-guje Zentiva jako farmaceutick spolenost. Jejm poslnm je: vyvjet, vyrbt a prodvat farma-ceutick produkty, kter pomhaj zvyovat kvalitu lidskho ivota.Posln spolenosti se odr v jej prci, kterou vykonv v odvtv zdravotnictv tm, e uzavr part-nerstv s profesionlnmi zdravot-nky z ad lka, specialist a far-maceut. Zentiva tyto profesionly podporuje jak nann, tak prak-ticky.V poslednch letech Zentiva prola adou zmn. Krom toho, e se v roce 2009 stala soust sano-aventis, na pozici jejho generlnho edi-tele byl s platnost od 1. ervence 2010 jmenovn Rob Koremans. U ped rokem 2009 mla Zentiva za sebou dlouh obdob trvalho rstu a expanze.Smart - Svet Zdravotnictvi - blo25 25 8.6.2011 16:12:07Pomhme Zentiv bt na trhu vasPravidla generickho byznysu jsou neprosn a asto tak velmi spe-cifick. Jednm ze zkladnch pravidel spchu v generickm prmys-lu je vasn vstup na trh, ideln jako prvn generikum. To je celkem pochopiteln, ale rozhodn ne snadn. Vstup na trh je limitovn mno-ha omezenmi, pevn vyplvajcmi z patentov ochrany samotnch produkt, i technologickch postup. Navc, m-li bt spolenost na trhu prvn, mus v ppad farmaceutickch projekt zat s vvojem mnoho let ped tm, ne se tak stane.Klov je tedy dkladn patentov analza situace. Pokud k tomu pi-dme nutnost farmaceutickch, ekonomickch a dalch analz, plus vlastn zen portfolia a vvoje produktu - to ve nkolik let do bu-doucnosti, mme tu sloit problm, kter pmo vybz k een za po-uit sofistikovanch IT systm a nstroj.Spolenost nData Solutions s.r.o. proto vyvinula ve spoluprci sespolenost Zentiva jedinen systm R.I.S. (Reseach InformationSystem) podporujc procesy souvisejc s vvojem farmaceutickch produkt. A to od poten podrobn analzy portfolia, pes vlastn zen projekt a po nsledn registrace a uvdn na trh.Dleit je tak fakt, e systm R.I.S. stle sleduje zmny vvojovch proces a doke na tyto zmny prun reagovat zmnou svho fungo-vn. Podporuje tedy procesy tak, jak jsou efektivn a nenut zkaznkapizpsobovat se systmu, jak je tomu v mnoha jinch ppadech.Spolenost nData Solutions s.r.o. je ryze esk konzultan a softwarov spolenost, kombinujc know-how z oblasti farmaceutickch processe schopnost vytvet IT systmya nstroje tyto procesy podporu-jc do jedinenho synergickho celku, dky ktermu jsme schopni nabdnout naim zkaznkm sys-tm, kter zsadnm zpsobemzv efektivitu jejich vvojovch a navazujcch proces.Smyslem na prce nen dodat software. Syslem na pr-ce je dodat een. een, kter skuten pome. Velkou st na prce proto tvo vlastn analza podporovanhoprocesu a do jeho plnho pochopen. Pouze spojenm dokonalho pochopen prce zkaznka s hlubokou zna-lost softwarovch nstroj a postup jsme schopni dodat een, kter pro Vs bude ne jen nstrojem, ale i konku-renn vhodou. Dlme svoji prci tak, abychom na ni mohli bt hrd.nData Solutions s.r.o.Kubnsk nm. 11/1391, 100 00 Praha 10tel.: +420 774 191976e-mail: vladimir.hujer@ndata.czV dob, kdy se v Zentiv (teh-dy jet v Livech) zavdlo projektov zen, byl soust tohoto procesu tak vbr vhodnho nstroje. Z potku jsme vyuvali MS Office a to pedevm Excel a Word. D-vod byl zejm vichni tento nstroj znali a umli pouvat. Problm vak nastal ve chvli, kdy se vvojov tm Zentivy stal mezinrodn a poet bcch projekt zaal vel-mi rychle vzrstat. Jednalo se o posledn impuls k rozhodnut, e je te-ba zat pouvat sofistikovanj nstroj. Mapovali jsme produkty, kter byly na trhu nabzeny a ureny pro zen projekt. Nkolik takovch systm jsme implementovali a otestovali v rmci pilotnho pro-jektu. Narazili jsme vak vdy na problm, e gene-rick vvoj m jist specifika, kter nm existujc systmy neumly pokrt. Ve stejn dob jsme zaali spolupracovat se spolenost nData Solutions s.r.o., kte nm pomohli vytvoit systm R.I.S. (Research Information systm), kter nae poadavky na zen projekt spluje. R.I.S. nm pin celou adu benefit, a to jak pro spolenost samotnou, tak i pro jednotliv leny pro-jektovch tm a pro celou adu spolupracujcch oddlen. Vznamnm zpsobem urychlil a zlepil efektivitu prce a komunikace. Umouje nm efek-tivnji dit celkov prbh vvojovch projekt, dlat sprvn vci sprvn. Vci, kter vedou k pr-bnmu zlepovn procesu, a tm i zlepovn kon-kurenceschopnosti firmy. Systm RIS podporuje Vize a Mise spolenosti Zen-tiva, je jej klovou konkurenn vhodou a pomh ji tak efektivn plnit roli leadera v oblasti generickch farmaceutickch produkt. Bc. rka ProchzkovSenior Portfolio Building SpecialistZENTIVA GROUP, a.s.Vladimr Hujer,jednatel spolenostinData Solutions s.r.o.Bc. rka Prochzkov, ZENTIVA GROUP, a.s.Smart - Svet Zdravotnictvi - blo26 26 8.6.2011 16:12:10292/2011ZENTIVA Group, a.s. Zentiva klade velk draz na zdra-v a bezpenost, protoe si je vdo-ma toho, e ppravky, kter vyrb a s nimi spojen odpadn materi-ly, mohou bt kodliv pro zdrav zamstnanc i pro ivotn proste-d. Proto m zavedenou Politiku ochrany ivotnho prosted, bez-penosti a ochrany zdrav, kter je psn dodrovna ve vech tech vrobnch zvodech spole-nosti. Systm environmentlnho managementu Zentivy m certi-kaci v souladu s normou ISO 14 001 a jej systm managementu bezpenosti a ochrany zdrav pi prci je certikovn podle normy OHSAS 18 001 a podle certikan-ho orgnu DNV.ProduktyVedle budoucch pln, kter se tkaj vroby respiranch pro-dukt, vyrb Zentiva irokou adu zdravotnickch materil a jinch produkt. Pat mezi n napklad kosmetika a potravinov doplky. Cel produktov ada obsahuje pes 280 ppravk a 550 typ lk. Produkty jsou ureny na pomoc proti rznm druhm onemocn-n, hlavn pozornost je vak sou-stedna na oblast bolesti, znt, kardiovaskulrnch onemocnn a nemoc centrln nervov sousta-vy, vetn poruch trven, zavn a nemoc genitourinrnho traktu. Lky na respiran onemocn-n dopln stvajc produktov portfolio. Spolenosti Zentiva by zrove mly pomoci pokraovat v jejm rozvoji a expanzi a umo-nit j naplovat vizi, kterou vyja-duj tato slova: Bt vnmni jako pedn dodavatel farmaceutickch produkt ve stedn a vchodn Evrop.Diane Mannion www.calendula.skemail: calendula@ke.telecom.skVrobca extraktov z lieivchrastln a prrodnch ltok.CALENDULA, a.s.Nov ubova 238 A065 11 Slovakiawww.farmak.czwww.avmedia.czinzerceSmart - Svet Zdravotnictvi - blo27 27 8.6.2011 16:12:11SondyLzn Teplice nad Bevou a.s.302/2011N kardiorehabilitan stav je uniktI. Vaicov: Lzn Teplice nad Bevou a.s. se ori-entuj na vysoce specia-lizovanou pi i na sluby pro samopltce.Lzn Teplice nad Bevou a.s. jsou zameny pedevm na rehabili-taci klient s onemocnnm srdce a cv. Jako jedin lzesk zazen na Morav provd kardiorehabili-taci pacient po kardiochirurgic-kch a invazivnch vkonech. P-rodnm livm zdrojem je uhliit minerln voda. Tato kyselka m velk obsah oxi-du uhliitho. Vstebv se pi koupelch do cv, roziuje je, a tm dochz ke zrychlen metabolismu, snen krevnho tlaku a k okys-lien krve, vysvtlila editelka lzn Irena Vaicov. Jak dodala, krom lby kardiovaskulrnch onemocnn kyselka pomh kom-penzovat i poruchy ltkov vm-ny a lz s vnitn sekrec, jako je metabolick syndrom, cukrov-ka nebo dtsk obezita. Soust lzesk lby je i snaha zskat lovka s kardiovaskulrnmi pro-blmy k takov zmn ivotnho stylu, kter povede k dlouhodo-bmu zlepen jeho zdravotnho stavu. Rehabilitan postupy se provdj podle doporuen esk kardiologick spolenosti. Lzn maj celkovou kapacitu 650 lek a 300 zamstnanc, z nich je 15 lka, 45 zdravotnch sester a dalch 60 zamstnanc zdravot-nickho seku. Loni lzn doshly zisku 13 milion korun. Vce ne 100 milion korun pitom inves-tovaly v uplynulch pti letech do modernizace lzeskch objekt.Smart - Svet Zdravotnictvi - blo28 28 8.6.2011 16:12:14312/2011Lzesk komplex tvo est lzeskch dom. Pat k nim lzesk hotel Moravan s baznem, well-ness, temi saunami, well-ness barem a kavrnou pro samopltce, lzesk dm Janek se standard-n kategori pokoj a nov vybudovanou pdn nadstav-bou s 29 lky i dtsk leb-na se kolou a mateskou kol-kou. Centrem kardiorehabilitace je vak modern lzesk sanato-rium Beva, kter si pstrojovm Vizitka:pln nzev spolenosti dle obchodnho rejstku:Lzn Teplice nad Bevou a.s.Sdlo: Teplice nad BevouZaloen spolenosti: 6. 5. 1992Poet zamstnanc: cca 300 Obor podnikn: poskytovn lzesk peRon obrat spolenosti:souet vnos v roce 2010: 251 mil. KManagement:Vkonn editel: Ing. Irena VaicovObchodn editel: Ing. Ale LorencSmart - Svet Zdravotnictvi - blo29 29 8.6.2011 16:12:27SondyLzn Teplice nad Bevou a.s.322/2011a personlnm vybavenm zdaleka nezad s modernmi kardioreha-bilitanmi stavy na zpad od naich hranic. Prv zde vznikl v loskm roce uniktn projekt Odborn lebn stav pro kar-diorehabilitaci, prvn a jedin pracovit tohoto druhu v esk republice. Ji ped pti lety jsme v rmci lzesk pe zaali expe-rimentln pekldat pacienty z kardiochirurgickch klinik do naich lzn. To znamen, e pt a sedm den po operaci je paci-ent z kliniky pevezen na lko do naeho kardiorehabilitanho stavu, uvedla Vaicov. Podle n tuto vysoce kvalikovanou pi lzn nejdve poskytovaly v rmci lzn tak ticeti, pozdji sedmde-sti pacientm za rok. Chtly vak tuto monost nabdnout vtmu potu klient. Vypracovaly proto projekt, s nm usply ve vbro-vm zen ministerstva zdravot-nictv. Pot se nm podailo uzavt dohody o spoluprci se vemi zdra-votnmi pojiovnami. V loni jsme pak uvedli do provozu toto v esk republice ojedinl pikov zdra-votnick zazen, v nm jsme letos odlili ji asi osm set paci-ent, ekla Vaicov. Do stavu jsou nyn peveni pacienti z kar-diochirurgickch klinik v Brn, Olomouci, Tinci a Ostrav. Lzn jako takov poskytuj kom-plexn nebo pspvkovou lze-skou pi pro dospl i dti. Lbu mus navrhnout oetujc nebo praktick lka a schvlit revizn lka zdravotn pojiovny. Krom toho lzn nabzej rovn lebn a relaxan pobyty, poby-Komplexn servis a pronjem hotelovho prdlapro Lzn Teplice nad Bevou, a.s. zajiujeprofesionln prdelna www.christof.czinzerceSmart - Svet Zdravotnictvi - blo30 30 8.6.2011 16:12:35332/2011ty pro seniory se srden-cvnm onemocnnm a osoby s pohy-bovmi potemi. Pro rmy je k dispozici servis k podn akc nebo motivanch program pro zamstnance formou kombinace pobytovch, stravovacch a kon-gresovch slueb. Stle astji se lzn stvaj i nap. clem svatebn cesty i romantick dovolen. Pro lidi ijcm hektickm zpso-bem ivota jsou zde pipraveny dnes ji velice oblben manaer-sk pobyty, nabzejc nejen kom-plexn vyeten z hlediska poten-cilnho onemocnn srdce a cv, ale rovn dlouhodob monito-rovn zdravotnho stavu, vetn pravidelnch kontrol a konzulta-c s kardiologem. Tento program v ambulantn form vyuvaj stle astji i vrcholov sportovci.Ped pti lety byly lzn zvisl na pjmech od zdravotnch pojio-ven tm z 92 procent. Snahou managementu bylo na jedn stra-n se peorientovat na vysoce spe-cializovanou zdravotn pi a na stran druh na sluby pro volno-asov aktivity a kongresov slu-by. Soust tto diverzikace byla mimo vybudovn kardiorehabi-litanho stavu rovn pestav-ba lzeskho domu Moravan na hotel s kapacitou 122 lek. Dnes se klasick lzestv podl na cel-kovch pjmech z necel poloviny, 15 procent pjm vytv odborn lebn stav a zbytek pichz od takzvanch samopltc. Podobnou strategii, to znamen zvyovn podlu treb od samopltc, budou muset v budoucnu zavst vechny esk lzn, poznamenala Vaico-v.Pro pt rok lzn plnuj nabd-nout samopltcm i pobyty s jurvdou, kdy krom konzultac s indickm lkaem bude mono vychutnat si mase, kter budou provdt dva kvalikovan indi-t fyzioterapeutov. jurvda je staroindick zpsob pe o zdrav prostednictvm vyven stravy, pozitivnho mylen, ivotnho sty-lu a podobn. U ns bude zaclen pedevm na prevenci a oistu organismu.Ve spoluprci s nemocnic v Novm Jin lzn pipravuj lzesk lebn pobyty dt s atopickm ekzmem. Ing. Ivan JemelkainzerceSmart - Svet Zdravotnictvi - blo31 31 8.6.2011 16:13:00Masarykv onkologick stav342/2011Sondypikov pracovit s mezinrodnm renomstav je zaazen do st tincti komplexnch onkologickch cen-ter, co dv garanci kvalitn, pi-kov zdravotn pe na zklad nejnovjch poznatk medicny. Vechna jeho pracovit sleduj nejnovj trendy v lb ndo-rovch onemocnn a disponuj modernm pstrojovm vyba-venm. Soust prce stavu je i vda a vzkum v oboru onkolo-gie a pre- i postgraduln vuka. Samozejmost je tak kontinuln vzdlvn vech pracovnk.Tm sto let pe a vzkumuMasarykv onkologick stav je pokraovatelem tradice pe o nemocn zhoubnmi ndory a snah umonit vzkumnou pr-Masarykv onkologick stav (MO) je jedinm specializova-nm stavem komplexn onkologick pe v esk repub-lice, kter integruje vechny formy diagnostiky i lby ndor pod jednou stechou a pln i vzdlvac a vzkumn ko-ly. O souasnm postaven stavu a jeho innostech jsme hovoili s jeho editelem prof. MUDr. Jim Vorlkem, CSc.Vizitka:pln nzev spolenosti dle obchodnho rejstku:Masarykv onkologick stav, BrnoSdlo: esk republika, Brno, lut kopec 7, 656 53 Poet zamstnanc: 830Obor podnikn: zdravotnictvRon obrat spolenosti: rok 2010: nklady (v tiscch) 1 499 583, vnosy: 1 523 397, hosp. vsledek po zdann: +15 126Management:editel: prof. MUDr. Ji Vorlek, CSc.Statutrn zstupce: Mgr. Radek PolicarSmart - Svet Zdravotnictvi - blo32 32 8.6.2011 16:13:1727. bezna 2011 tomu je pesn deset let, kdy byl stavem ja-dernho vzkumu e a.s. v PET Centru Praha prvn vyroben registrovan liv ppravek Fludeoxyglukosa inj. pro klinick vyuit. Aplikace ppravku Fludeoxyglukosa inj. (FDG) prvnmu paci-entovi se odehrla v oddlen nuklern medicny Nemocnice Na Homolce.Tomuto milnku pedchzelo vybudovn samotnho PET centra jako modelovho projektu Mezinrodn agentury pro atomovou energii (International Atomic Energy Agency IAEA) pro stedn a vchodn Evropu. PET centrum je msto, kde je livo vyrobeno a zkontrolovno, jestli spluje vstupn specikaci a nsledn je aplikovno pa-cientm pro PET vyeten. Zkratka PET znamen pozitronov emisn tomograe a jedn se o diagnostickou metodu vyuva-nou v onkologii.FDG je radionuklidem 18F znaen glukza. Glukza je ltka na-emu tlu naprosto vlastn. To sam lze ci i o uru, kde u ra-dionuklidu uru 18F je hlavn pednost krtk poloas rozpadu 110 minut. Lidsk tlo tedy nen kontaminovno radioaktivitou po pli dlouhou dobu. Koncentrace FDG ve tkni je zvisl na obsahu enzym a prokrven bunk. Liv ppravek je vyuvn k diagnostickm elm a to ze-jmna k lokalizaci primrnch ndor a metastz, hodnocen biologickho chovn tumor, posouzen rozsahu ndorovho postien, hodnocen innosti protindorov lby, odhadu prognzy onemocnn, detekci recidivy onemocnn, diagnos-tice degenerativnch postien mozku.Liv ppravek FDG je v souasnosti povaovn za zlat stan-dard vyeten prostednictvm pozitronov emisn tomograe, kde pedstavuje vce ne 90 % vech vyeten, pedevm pro svou etrnost k lidskmu organismu a ekonominost vyuit.stav jadernho vzkumu e a.s. bhem uplynulch deseti let vybudoval dal PET Centrum Brno v Masarykov onkologickm stavu a v souasnosti je ve vstavb dal PET centrum pmo v ei. stav jadernho vzkumu e a.s. dodv FDG v rmci esk republiky na vechna onkologick pracovit vybaven techno-logi diagnostiky PET, ron tak vyrob livo pro vyeten des-tek tisc pacient.www.ujv.czHusinec-e .p. 130, 250 68 eTelefon: 266 172 552, Fax: 220 940 945E-mail: vkl@ujv.czSmart - Svet Zdravotnictvi - blo33 33 8.6.2011 16:13:20SpolenostRentPharm,a.s.poskytujekompletnservispizsobovnlivy,zdravotnmaspotebnmmaterilemaporadenstvvezdravotnickch,ekonomickchalegislavnchoblastech.Spolenost RentPharm, a.s. vznikla jako lkrensk etzec se sdlem v Brn v roce 1998 a v souasn dob je jednou z nejdynamitjch spolenos svho druhuv regionu. K nejznmjm lkrnmv Brn pat lkrna U Viktorie v GaleriiVakovka, lkrna V dom U ervenhoraka,lkrnyNaOrlaUKapucn.DallkrnyprovozujemevcentrechvHradci,veZlnaValaskmMezi.Lkovzazenvregionujsmezpotkuzsobovaliprostednictvmlkrensodbornmi pracovi, v roce 2006 jsme zestrategickchdvodzdilivlastndistribuci liv a zskali tak vysokou exibilituv poskytovn slueb a monos nadleroziovatsvporolio.S nrstem dodvanho objemu zboa neustlm roziovnm sormentujsme se v minulm roce rozhodli zditvlastn sklady distribuce v Brn v areluGitynauliciHnvkovskho.Novskladovprostoryvezrekonstruovanmarelujsouvelkokapacitnaposkytujmonostdalhorozvoje.LokalitajevbezprostednblzkosD1,covedekezkvalitnnazrychlenservisuproodbratelepizsobovnlivy.Vlastnlogiscksnmumoujerychlzsobovnsvyuimspecilnchchladcchvoz.Mezinaeodbratelesepostupnzaadilovcene20nemocnic(pedevmzJihomoravskhokraje,Zlna,HradceKrlovaPrahy),lebenidomovdchodc.Pravidelnseastnmevbrovchzensvysokouspnos.Naimprostednictvmdodvmedotchtozazenjakbnlivaamateril,takippravkyprovysocespecializovanoulbuodremSanoAvens,Pzer,ScheringPlough,GSK,MSD,Abbo,Baxter,Teva,Ebewe,Sandoz,Medac,Hospira,ValeantPharmaadal.VrmcidalchobchodnchakvitnovprovozujemepodznakouZelenhvzdaprodejnuzdravotnickchpoteb,ktersenachzvbudovMBrnoVinohradynauliciVelkopavlovickajesouaslkrnyspol.RentPharm,a.s.ClemprojektuvespoluprcisrmouB.BRAUNMedicaljezsobovatnaeklientyispecilnmzdravotnickmmaterilemakvalitnzdravotntechnikou.Nateadreseprovozujemetakninternetovobchodwww.levnalekarna.cz.KromobchodnchakvitsevnujeRentPharm,a.s.icharitavnminnostem(spoluprceseSdruenmPodanruce,sdruenmHVZDA)apodporujevzdlvnadalrozvojzdravotnkipacientsponzorovnmakcodbornchspolenosaasnaseminchavstavch.Jiaduletjespolenostzapojenadovdeckovzkumnchprojektvespoluprci s C2P, s.r.o., Chlumec, Kotran Hrdek nad Nisou, s.r.o. a Univerzitami Karlovou a Tome Ba ve Zln. Jednm z vstuppvodnhoprojektuPROMIBIObyloivyvinuavrobauniktnhopotravnhodoplkuIMUNOCOMPLEXajehouvedennatrh.Pstupknaimpartnermizkaznkmsevdyvyznaujepedevmposouzenmjejichpotebanalezenmindividulnhoeens vyuim nejnovjch technologi. Naim clem je, aby kad een pinelo zkaznkovi snen nklad nebo zven vnosakonkurennvhoduvjehooboru.Abychomjetlpevyhovlinronmpodmnkmtrhu,zavdmevletonmrocesystmzenkvalitypodleISO9000.Inynnmvakdlouholetzkuenostszenmprojekt,dobrznalosttrhu,tmzkuenchspolupracovnkaovenschopnostzajiovatdodvkypidodrentermnarozpotumoujerealizovatzakzkyaprojektykplnspokojenosnaichzkaznk.SpolenostRentPharmsepedstavuje:Smart - Svet Zdravotnictvi - blo34 34 8.6.2011 16:13:21372/2011V partner v onkologiiScience For A Better Lifewww.bayer.czinzerceci v tomto oboru medicny, jej zatky spadaj do dvactch let minulho stolet. Novodob histo-rie se zaala pst v roce 1990 , kdy Ministerstvo zdravotnictv esk republiky pijalo statut opt samo-statnho onkologickho stavu s nzvem Masarykv onkologick stav Brno. Ten zahjil sv psobe-n 1. 1. 1991.V prvn polovin 90. let byly pro-vedeny vznamn stavebn pravy, dokonena vstavba nov modern koncipovan budovy s ambulant-nm i lkovm traktem. Posl-ze v rekonstruovan star sti stavnho komplexu bylo nov Masarykv onkologick stavSmart - Svet Zdravotnictvi - blo35 35 8.6.2011 16:13:22Masarykv onkologick stav382/2011Sondyvybudovno i oddlen radian onkologie. Na pelomu tiscilet byl stav konen zalenn i do uni-verzitn brnnsk obce Lkask fakulty Masarykovy univerzity.Dne 1. 1. 2001 byla v stavu zaloena Klinika komplexn onkologick l-by, kter sdruuje jednotliv odbor-nky z oblasti onkologie. V noru 2007 bylo ustaveno v MO druh vukov pracovit LF MU Klinika radian onkologie, kter dispo-nuje nejnovj technikou i adou pikovch odbornk. Pat mezi nejlep komplexn vybaven pra-covit svho druhu v republice.Zatm poslednm rozshlm pro-jektem bylo vybudovn Wernero-va pavilonu chirurgickho pavi-lonu se tymi operanmi sly a s potebnm zzemm, kter pedstavuje ARO s 8 lky a JIP se 12 lky, laboratoe a dal praco-vit onkologick patologie, cent-rln sterilizace a dal souvisejc provozn a technologick prosto-ry. Pavilon byl dokonen na konci minulho roku.Mezinrodn renomV loskm roce byl Masarykv onkologick stav vyhodnocen v przkumu spokojenosti pacien-t, kter organizuje Ministerstvo zdravotnictv, jako nejlep.N stav je jedinen tm, e nabz ve, co je potebn k l-b ndor, pod jednou stechou, k Ji Vorlek. Dodv, e stav je jako jedin v esk republice lenem prestin Evropsk spo-lenosti onkologickch stav, co je nespornou znmkou kvality pe. Podmnky, kter je pro len-stv v tto mezinrodn organizaci nutno splnit, stav vytvel dlouh lta. Dnes disponuje nejmodernj-mi pstroji a odbornky, zabva-jcmi se pouze oblast ndor. Vdy zle nejvce na lidech a ti jsou tak na hlavn pednost. Vichni nai vysoce kvalikovan odbornci a specialist lkai, nelkat zdravotnit pracovn-ci i ostatn personl maj jedin cl pomoci pacientm pi een zdravotnch problm. Pro svoji prci jsou zaujat pozitivnm zp-sobem, vnmaj ji jako svoje posl-n. O tom svd i to, e z naich 160 lka se pod vzvu Dkuje-me, odchzme nepodepsal ani jeden, k editel.Bez podpory vzkumu to nejdeV oblasti klinickho vzkumu v stavu v souasn dob prob-Smart - Svet Zdravotnictvi - blo36 36 8.6.2011 16:13:24Alarmu|c zvysovan poctu nadorovch onemocne-n vede kneustalmu zdokonalovan lcebnch metod a zvysovan |e|lch clnnostl. Nedostatecne ocenovan |e lcebn ozarovan, kter mze nahrazovat doposud uskutecnovan chlrurglck zakroky anebo chemotera-pll, |e efektlvn a patr mezl ne|levne|s metody lcby. Spolecnost TRANSKONTAKT-MEDlCAL, s. r. o., doda-va zdravotnlck prstro|e od roku 1992 a speclallzu|e se na komplexn pracovlste pro radlacn onkologll. le autorlzovanm dlstrlbutorem frmy ELEKTA, ktera pro teleradloterapll dlsponu|e nasledu|c ne|moderne|s technlkou: Unlkatn radlochlrurglck LekseIIv gama n PerfexIon umoznu|e nelnvazlvn stereotaktlckou lc-bu ne|mensch struktur a roztrousench lz nacha-ze|cch se v mozku. Flanovac a kollmacn systm s robotlckm polohovanm paclenta umoznu| setrn a nelnvazlvn lcen slrokho spektra dlagnz v oblastl hlavy a krku, zvelk castl ambulantne. Rozptlen za-ren ma roven, ktera umoznu|e do ozarovny umstlt pozorovac okno. Ozarovac lcba na gama nozl na-hrazu|e rlskantn otevren operace anebo lcen pa-clent, u nlchz otevrena operace nen vbec mozna. LInern urychIovace ELEKTA umoznu| kon-strukcn modlfkace a |e|lch sortlment zacna mono-energetlckm prstro|em Compact, kter nahrazu|e zastaral kobaltov ozarovace clz provenlence. Kdls-pozlcl |e typova rada pro komplexn strategll lceb-nho ozarovan, vcetne lntrakranlaln stereotaktlck radlochlrurgle. Ne|moderne|s AXESSE |e pokracova-telem typu SYNERGY XVl, u kterho byla na svete poprv pouzlta metoda lCRT pro 3D obrazem rzenou radloterapll. Frl ozarovan pllcnch nador pouzva ELEKTA 4D zobrazovan. ELEKTA |ako prvn pouzlla robotlck sf-rlck polohovan paclent a ob|emove modulovanou obloukovou terapll vMAT s dynamlckou zmenou pa-rametr v prbehu ozarovan (rotace gantry, poloha lamel kollmatoru, modulovan davky, castecn, vce-nasobn anebo l protlsmern oblouky). ELEKTA dls-ponu|e ne|vce sofstlkovanml nastro|l, kter za|lstu| vysokou radlacn bezpecnost, vysokou radloblologlc-kou clnnost lcby, vysokou presnost zaclen nadoru, nlzs zatzen krltlckch struktur a okoln zdrav tkane, vrazn zkracovan ozarovacho casu a ma| radu dal-sch prednost.Lkarm a obsluhu|cmu personalu |sou kdlspozlcl dokonal nastro|e pro prpravu a planovan postupu ozarovan, dokonal verlfkacn a lnformacn systm MOSAlO, nastro|e pro lntraoperatlvn overovan pro-cesu a dals. Fodrobne|s lnformace |sou kdlspozlcl na vyzadan.TRANSKONTAKT-MEDlCAL s. r. o., Na ZatIance 5, 15 Praha 5transkontakt@medIcaItk.com www.medIcaItk.comMonostI zdokonaIovn Icby onkoIogIckch pacIentSmart - Svet Zdravotnictvi - blo37 37 8.6.2011 16:13:26KOMPLETN VYBAVEN VA STERILIZACE NA KLVETN INFORMANHO SYSTMUBMT Medi cal Technol ogyBMT Medical Technol ogy s. r. o.Cej l 50, CZ 656 60 BrnoTel . : +420 545 537 111Fax. : +420 545 211 750E-mail . : mail @bmt . czwww. bmt . czMIELE Prof essi onalwww. mi el e. czMiel e, spol . s r. o. , (Spiel berk Of ce Cent re)Hol andsk 4, 639 00 BrnoTel . : 543 553 111Fax: 543 553 119E-mail : inf o@miel e. cz. . . ve pod kont rol ou_ _ Smart - Svet Zdravotnictvi - blo38 38 8.6.2011 16:13:27Masarykv onkologick stav412/2011h zhruba 70 studi. Jsou zde ale i laboratoe zabvajc se zklad-nm vzkumem, kter se vznamn zapojuj do mezinrodn spolupr-ce. Ta probh napklad s stavy ve Velk Britnii, ve Spojench sttech i v Singapuru. Pro rozvoj vzkumn innosti stav vyuv i monosti erpat z evropskch fond. Loni nap-klad zskal pl miliardy korun. Vtina prostedk bude pouita na vstavbu novho vzkumnho pavilonu, ve kterm bude koncen-trovn zkladn vzkum a kter by se ml zat stavt v ervnu letonho roku. Zbytek se pouije na vytvoen wi- systmu v rm-ci arelu a na opaten k omezen vskytu a en nozokomilnch infekc. Dky dotaci z Integrovanho ope-ranho programu stav rovn vybavil pracovit Kliniky radia-n onkologie novm simultorem a podprnmi systmy. Projekt vrazn zvil kvalitu a kapacitu zazen vyuvanch u radiote-rapie onkologicky nemocnch. Evropsk penze jsou samozejm velmi pnosn a cenn a budeme se o n snait i nadle, k Ji Vorlek.Ve pro pacientaJi Vorlek, kter je sm pednm odbornkem v oblasti onkologie, vysvtluje, e za poslednch dva-cet let se lba ndor dramaticky zmnila: mnily se chirurgick p-stupy, velmi vznamn ozaovac monosti (nejmodernj pstroje dnes dok ozaovn zamit na milimetr pesn), byla zavedena biologick lba. Pokrok v onko-logii za posledn dv desetilet je opravdu obrovsk, k. Pnosy pro pacienta jsou nesporn, zv-ila se ale rovn nronost na personl a nklady na pstroje. Prevence a vasn diagnza je ale stle to nejdleitj, co meme pro omezen vskytu ndoro-vch onemocnn dlat. N stav m samozejm i diagnos-tick pracovit pro preventivn prohldky a nabz screeningov programy hrazen pojiovnou. Pokrok v oblasti vasn diagnos-tiky a dleitost prevence je jasn vidt napklad na rakovin prsu jej vskyt kadoron narst, ale mrtnost na toto onemocnn kles.Dle slov editele Masarykova onko-logickho stavu je esk onkolo-gie naprosto srovnateln s nejvy-splejmi zemmi zpadn Evropy, jak z hlediska lk, odbornosti pracovnk, tak i z hlediska nejmo-dernjch pstroj a lebnch metod. Masarykv onkologick stav je uniktnm onkologickm centrem, ecm komplexn pi o nemocn se solidnmi ndory. Aplikujeme nejmodernj meto-dy z oblasti prevence, diagnostiky a vechny dostupn modality pro-tindorov lby. Zdravotn pe a bezpe pacient v MO je pri-oritou vech naich pracovnk, shrnuje pednosti svho stavu editel Ji Vorlek.Romana MoaresSmart - Svet Zdravotnictvi - blo39 39 8.6.2011 16:13:27SondyMEDIN, a.s.422/2011Na mru odbornkm i pacientmSpolenost MEDIN je nejvtm eskm vrobcem nstroj a implantt pro humnn lkastv. Za tmto prvenstvm stoj pedevm individuln obchodn, vvojov i vrobn spolupr-ce s koncovmi uivateli.Tradice ve slubch vvojeZahjen innosti spolenosti MEDIN se datuje od roku 1992, kdy se stala prvnm nstupcem sttnho podni-ku Chirana N MN M. V sou-asnosti m cca 430 zamst-nanc a jej ron obrat in cca 300 mil. K. Rozhodujc podl souasn vroby zahrnuje kostn implantty, rotan nstroje pro stomatologii, ortopedick implan-tty a chirurgick nstroje.Tradice spolenosti sah do roku 1949, kdy byla zahjena vroba vrtk a frz pro zubn labo-ratoe. O rok pozdji byla sputna produkce chirurgickch nstroj a v roce 1958 produkce diamanto-vch brousicch a vrtacch nstro-j. V tomt roce byl zzen i tvar pro vvoj jednoelovch stroj, kter ml velkou lohu v budoucm rozvoji rmy. V roce 1964 nastarto-vala vroba zubnch vrtk ze sli-nutch karbid, kter si vydala i rozen prostor rmy. Koncem 90. let pracovalo ve spolenosti okolo 750 lid.V roce 2006 se portfolio MEDIN, a.s., rozilo nkupem spolenos-ti Walter Medica Praha, zabvajc Smart - Svet Zdravotnictvi - blo40 40 8.6.2011 16:13:29432/2011se pvodn vrobou automobil a leteckch motor, o ortopedii. V souladu s remn strategi tak vznikla dcein spolenost MEDIN Orthopaedics, a.s., jej stejn innost dnes spov ve vvoji a vrob ortopedickch implant-t, pedevm nhrad kolennch a kyelnch kloub. Koncem roku 2008 byl zavren pro-ces zmny akcionsk struktury. Novm majoritnm vlastnkem se stala spolenost Tredak.Produkty pro ti kontinentyPortfolio spolenosti tvo tyi hlavn produktov skupiny traumato-logie (nap. syst-my pro hebovn a dlahovn), chi-rurgie (nstroje pro bnou chi-inzerceVizitka:pln nzev spolenosti dle obchodnho rejstku:MEDIN, a. s.Sdlo: esk republika, Nov Msto na MoravZaloen spolenosti: 4. 5. 1992 Obor podnikn: vvoj, vroba a prodej lkaskch implantt a nstrojRon obrat spolenosti: 300 mil. KManagement:Generln editel: Ing. Milan EttelObchodn editel: Ing. Vladislav HofmanVrobn editel: Ing. Frantiek DenkSmart - Svet Zdravotnictvi - blo41 41 8.6.2011 16:13:34know what lastsCarbide for the dental and medical industryCERATIZIT is your partner for exceptional hard material solutions. Hard materials and tools from CERATIZIT our solutions to complex problems are an integral part of our customers success. Our products guarantee: economy long life speed! And it is precisely this combination which gives our business partners a direct competitive advantage. In the eld of dental industry (dental drills, twist drills) CERATIZIT offers a variety of products: Pins: as sintered, Co-coated, ground Rods: as sintered, ground Formed parts: as sintered, Co-coated In order to meet the high quality demands of our customers, CERATIZIT applies specially developed submicron grades, for example CTS20L and CTS20Z.Premier performance is only possible through a total appreciation of the requirements of our busi-ness partners. A performance achieved through exible thinking and continuous dialogue with our customers. A pioneering spirit and a deep under-standing of powder metallurgy characterize the history of CERATIZIT. One of the attributes of our company philosophy is the search for perfection: target oriented sustainably passionately! Inten-sive research and development activities, taking into account the precise requirements and working processes of the customer, are todays investment for the solutions of tomorrow and beyond.www.ceratizit.comSmart - Svet Zdravotnictvi - blo42 42 8.6.2011 16:13:39MEDIN, a.s.452/2011rurgii i speciln obory), ortopedie a stomatologie (ordinan a labo-ratorn nstroje). Vce jak 60 % obchodnho obratu rmy pochz z exportu, pedevm ze zem Evropsk unie, Latinsk Ameriky a Ruska. Dodvky smuj do nemocnic, ambulantnch zaze-n a stomatologickch laborato. Konen uivatele obchodn obslu-huj pmo obchodn zstupci spo-lenosti nebo dealei nkter part-nersk distribun spolenosti.Strategie individulnho pstupu a zptn vazbyZjem o konkrtn hodnocen jednotlivch produkt zkaznky napomh spolenosti prunji reagovat na poadavky trhu.Jsme schopni, v ppad poteby, pizpsobit vrobek na mru dan-mu zkaznkovi i pacientovi, co me asto sehrt rozhodujc roli v spnosti aplika-ce. Souasn funguje vvojov spolupr-ce s VUT, VUT, VB, TU Liberec, spol upr acuj eme s lkaskmi spo-lenostmi, nap. SUCH, i pmo s jednotlivmi nemocnicemi na konkrtnch pro-jektech, nastiu-je pstup k trhu obchodn editel Ing. Vladislav Hofman a pokra-uje: Pomrn vraznmi zm-nami prochz cel-kov marketingov a obchodn koncept spolenosti, jeho clem je zen rozvoj spolenosti v klovch teritorich. Jednm z dal-ch dleitch krok, kter maj vst k rozvoji spolenosti, je neustl pro-hlubovn spoluprce s lkai a vdci v oblasti vvoje.Smart - Svet Zdravotnictvi - blo43 43 8.6.2011 16:13:40SondyMEDIN, a.s.462/2011Sluby nejen pro zdravotnictvSpolenost nabz urit omeze-n vrobn kapacity i mimo svj hlavn obor. Jedn se pedevm o kovrnu (prmyslov vkovky), technologie pro tepeln zpracov-n, hromadn povrchov pravy a v men me tak obrbn, sou-struen a frzovn.Ochrana ivotnho prosted v praxiMEDIN, a s., klade draz na eko-logii, je dritelem certiktu ISO 14001 systmu environmentln-ho managementu a m za cl neu-stle zlepovat svj environmen-tln prol.Dky lepmu vytiovn jsme snili celkovou produkci komu-nlnho odpadu o cca 20 %. Moder-nizac kotelny v roce 2006 a zatep-lenm vrobnch budov se nm podailo snit spotebu plynu o 19 %. V roce 2009 byl zakrytovn ropn sklad a letos vybudovna nov prmyslov kanalizace. Dlouhodob sniujeme spotebu vody na vstupu, vypo-tv Ing. Hof-man.Dal certikty, ocenn a patentyMEDIN, a.s., je dle dritelem cer-tikt ISO 13485 Zdravotnick prostedky a ISO 9001 Systm managementu kvality.Spolenosti pat tak 1. msto v souti Firma kraje 2008, poda-n spolenost INC a Zlat MEFA Ocenn komise Brnnskch veletrh a vstav pro expont roub k zajitn nitrodeo-vch heb s instrumentri-em (1998).Na svm kont m adu patent a prmyslo-vch a uitnch vzor, z poslednch let nap-klad: vrtac ppravek k implantaci nitro-deovch heb do dlouhch kost, vzor patn dlahy, kloubn nhradu base prvn-ho metakarpu palce ruky (MEDIN Ortho-paedics) i dentln koenov nstroj Wizard-Apex pro preparaci koenov-ho kanlku v zubu v oblasti apexu. Dle vyuv licence VUT (podl rmy na vvo-ji nstroj pro vrtn biomateril MEDIN K-drt). Vzdlvn je nvratn investiceV roce 2010 se nm podailo zskat dotaci z ESF na vzdlvn v celko-v vi 1 mil. K. Dky tomu jsme prokolili celkem cca 600 astn-k (st zamstnanc absolvovala vce kurz), a to v oblasti jakos-ti, manaerskch a obchodnch dovednost, sprvnch vrobnch postup a technick dokumen-tace vroby, v oblasti konstruk-nch a technologickch aplikac a v oblasti zvyovn uivatelsk rovn v prci s potai. Obnovili jsme tak remn kurzy anglitiny, nminy a panltiny. Vz dl vn v dalm obdob b u d e -me pi-z ps obovat remnm pote-bm a urit se budeme snait vyuvat dal dotan programy uren na tyto ely. Pro r. 2011 a 2012 Smart - Svet Zdravotnictvi - blo44 44 8.6.2011 16:13:42472/2011VROBCE PIKOVCH DL ZE SILIKONKAUUKUSILROC CZ, a.s. / Krkonosk 284, 46841 Tanvald umburk n.D. / Tel: +420 483346100 / Fax: +420 483382675 / Web: www.silroc.cz / E-Mail: info@silroc.czmme ji schvlen projekt Uc se organizace, zamen na spe-cick procesn vzdlvn z Ope-ranho programu Lidsk zdroje a zamstnanost a chceme se tak soustedit na zvyovn kvali-kace klovch zamstnanc spolenosti. Samozejmos-t je neustl vzdlvn manaer a obchod-nch zstupc spo-lenosti, ped-stavuje pln v z d l v n Ing. Hofman.Vize rozvojeZ hlediska stedndob vize spo-lenosti je obchodnm clem pos-len pozice na trhu R a clen roz-voj na trzch sousednch zem a na trzch jihovchodn Evropy, Rus-ka a Latinsk Ameriky. Klovou roli k ve uvedenmu hraj vvoj a pizpsobovn naich internch proces poadavkm trhu, uzav-r Ing. Vladislav Hofman.Zuzana OttovSmart - Svet Zdravotnictvi - blo45 45 8.6.2011 16:13:43SondyOblastn nemocnice Jin a.s.482/2011Cestou zvyovn kvalityV letonm roce byl Oblastn nemocnici Jin a.s. udlen mezi-nrodn certikt integrovanho systmu zen. Po nan-nch krtech ve zdravotnictv bude v ptm roce jeho obh-jen pro nemocnici vzvou.Vznik Oblastn nemocnice Jin a.s., jejm zakladatelem je Krlovhra-deck kraj, se datuje k 1. 1. 2004, kdy pevzala poskytovn veker zdravotn pe po Oblastn nemoc-nici Jin, je byla pspvkovou organizac. K 1. 8. 2004 dolo k fzi s Novobydovskou nemoc-nic a.s., kter se stala soust Oblastn nemocnice Jin a.s. Oba arely disponuj celkem 541 lky, z toho 316 v Jin a 225 v Bydov. Personl nemocnice t cca 800 zamstnanc. Ron je zde hospi-talizovno okolo 16 000 pacient. Nesttn neznamen nezvislOblastn nemocnice Jin je akcio-vou spolenost s ronm obratem pes 600 mil. K. V roce 2009 hos-podaila s mrnm ziskem. S ohle-dem na systm nancovn zdra-votnictv je vak nadle zvisl na sttu: Pravdou je, e my, men nemocnice okresnho typu, mme pocit, e jsme, co se te hrad, lehce zne-vhodnn proti sttnm fakultnm nemocnicm a myslme si, e jsme podnancovan, osvt-luje situaci editelka nemocnice Ing. Dana Krackov a dodv: Faktem ale je, e Krlovhradeck kraj jako zizovatel nm zainves-tovv technologie i rekonstrukce nemovitost, take se k nm roz-hodn nechov ma c e -sky. Smart - Svet Zdravotnictvi - blo46 46 8.6.2011 16:13:47Uskuteovat konkrtn projekty zamen na zven kvality pr-ce i nemocninho vybaven se nemocnici da i dky nannm injekcm v podob dotac: V roce 2010 jsme zskali prostednic-tvm Operanho programu Lidsk zdroje a zamstnanost 5 mil. K z prostedk Evropskho socil-nho fondu na vzdlvac projekt Vzdln cesta ke kvalit, kter pob od roku 2010 do roku 2011. Pedtm to byly 2 mil. K z Nor-skch fond na obnovu lek pro LDN v Novm Bydov, vypot-v Ing. Krackov.Ocenn tmov prceBhem posledn doby zskala nemocnice nkolik ocenn, nap. certikty systmu zen kvality i Baby Friendly Hospital, pat j 1. msto v Krlovhradeckm kraji v hodnocen Nemocnice R 2010 oima pacient, na n se posu-nula z loskho 2. msta.V ervnu jsme po dvou letech opravdu usilovn prce zskali mezinrodn certikty kvality: certikt EN ISO 9001:2008 sys-tmu zen kvality, certikt EN ISO 14001:2004 systmu environ-mentlnho managementu a cer-tikt BS OHSAS 18001:2007 sys-tmu zen bezpenosti a ochrany zdrav pi prci. Je dleit, e nm certikovali vechny tyto systmy, protoe pokud vm, tak nemocnic, kter by mly certikty na vech-ny ti normy, v R moc nen. U ns je vechno o tmov spoluprci, kdy si jak vrcholov veden, sted-n management i ostatn zamst-nanci vzali za sv motto nemoc-nice Kvalita a lidskost, hodnot Ing. Krackov. S tm souvis u zmiovan pro-jekt Vzdln cesta ke kvalit, kterm nemocnice reaguje na pr-Vizitka:pln nzev spolenosti dle obchodnho rejstku:Oblastn nemocnice Jin a.s.Sdlo: esk republika, Krlovhradeck kraj, JinZaloen spolenosti: 4. 12. 2003Poet zamstnanc: 830Obor podnikn: zdravotnictvRon obrat spolenosti: 620 mil. KManagement:editelka: Ing. Dana Krackov492/2011RCESK VROBCE VYBAVENPRO ZDRAVOTNCK ZAZENwww.promareha.czinzerceSmart - Svet Zdravotnictvi - blo47 47 8.6.2011 16:13:50SondyOblastn nemocnice Jin a.s.502/2011zkumy spokojenosti zamstnanc i pacient. Zlepen proklientsk komunikace je jedna st projek-tu, druh st se tk manager-skch dovednost, tud obsahem projektu je zrove zdokonalen v oblasti strategickho plnovn, zen zmn apod.Kvalitn znamen i modernOd svho vzniku prochz jin-sk nemocnice modernizac, jej dokonen se plnuje v ptch letech: Chtli bychom zrealizovat jet posledn velkou investin Smart - Svet Zdravotnictvi - blo48 48 8.6.2011 16:13:55512/2011V dodavatel erstvho masa,masnch vrobk a specialit.www.masojicin.czakci, m by byla dokonena cel-kov rekonstrukce nemocnice. Tou je objekt centrlnch laborato-. Pro tyto ely bychom rdi zre-konstruovali objekt bval interny, kam bychom soustedili laborato-e, to znamen oddlen klinick biochemie, transfuzn oddlen a mikrobiologii a jet bychom do nj pesunuli dialzu a oddle-n onkologie. Soustedn tchto oddlen by pineslo zven efek-tivity prce a snen nklad, vysvtluje Ing. Krackov a pokra-uje: V ptm roce by ml bt tak dokonen projekt digitaliza-ce, kter byl nancovn prosted-nictvm Krlovehradeckho kra-je, ale k tomu potebujeme jet obnovit nkter pstroje na radio-diagnostickm oddlen. Prbn samozejm zajiujeme bnou obnovu pstrojovho vybaven. Nejbli cleVzhledem k tomu, e u jsme dostali nvrh hradov vyhl-ky na rok 2011, kter je, i po zmrnn pvodnho nvrhu, pomrn tristn, tak se ob-vme toho, jak provoz v p-tm roce zvldneme. V tto vyhlce nm toti navr-huj vzt za zklad hrady z roku 2009 a jet ho snit o 2 %, co pedstavuje v p-pad na nemocnice 10 mil. K, a ty nkde uspoit bude velice obtn, zvl pi stle vzrstajcch cench energi, mo-nm zven DPH atd., nastiuje nelehkou situaci editelka nemoc-nice Ing. Dana Krackov a uzavr rozhovor: Pt rok ns ek dal audit v rmci udlench certik-t, take je u ns nastaven systm kontinulnho zlepovn kvality, v nm budeme urit pokraovat a do budoucna bychom rdi zskali jet akreditaci. To vechno bude ovem zviset na tom, zda bude dostatek nannch prostedk, jestli budeme mt dostatek zamst-nanc. Chceme jt cestou kvality, ale vnj vlivy nm tuto cestu mohou znesnadnit.Zuzana OttovSmart - Svet Zdravotnictvi - blo49 49 8.6.2011 16:13:57SondyNemocnice Nov Msto na Morav,pspvkov organizace522/2011Modern nemocnice, kter se t dve pacientNemocnici nevytv jen nov budovy a vybaven, ale tak progresivn lebn metody a systmy zen. Novomstsk nemocnice, kter si jako sv motto vybrala cl bt modern nemocnic tc se dve pacient, se tmto smrem vydala hned od potku.Nemocnice Nov Msto na Morav je pspvkovou organizac, zze-nou k 1. 1. 2003 krajem Vysoina namsto pvodn Okresn nemoc-nice v Novm Mst na Morav. Poskytuje zdravotn pi pacientm cel vchodn sti kraje Vysoina, to znamen z bvalho okresu r nad Szavou, jeho spdovost je cca 120 tisc obyvatel. Vyhledvaj ji i pacienti z Poliky a jejho okol. Soust nemocnice je sanatorium Buchtv kopec, poskytujc nsled-nou pi v LDN, lebn respira-nch nemoc a na oddlen socil-nch slueb. Aktuln disponuje 578 lky, z toho 452 pmo v arelu nemocnice a 126 v sanatoriu. Sou-asn je nejvtm zamstnavatelem v obci Nov Msto na Morav, kter m 10 tisc obyvatel. V nemocnici pracuje 950 zamstnanc, z toho 131 lka a 500 nelkaskch zdra-votnch pracovnk.O mal bilancovn po ronm psoben na postu editelky a pib-len viz do blzk budoucnosti jsme podali JUDr. Vru Pale-kovou, jej profesn ivot se poj s nemocnic ji 19 let. Nadregionln vznamKad nemocnice v, v jakch obo-rech je schopna dosahovat nad-prmrnch vsledk. I my mme oddlen poskytujc pi nadregi-onlnho vznamu. Napklad nae ortopedick oddlen provd iro-k spektrum vkon se zamenm Smart - Svet Zdravotnictvi - blo50 50 8.6.2011 16:13:59532/2011na potaem asistovanou chirurgii a miniinvazivn chirurgii. V lo-skm roce zskalo certikt na navigovanou operativu kolennch a kyelnch kloub systmem orto-pilot. Ortopedick tm tak spo-lupracuje s mstn rmou MEDIN v oblasti klinickho vzkumu. Urologick oddlen je znmo iro-km spektrem operanch vkon se zamenm na laparoskopick a miniinvazivn metody. V roce 2000, jako jedno z prvnch praco-vi v esk republice, provedlo spnou laparoskopickou radikl-n prostatektomii a vloni v dubnu zde byla, poprv v esk republice, spn provedena nefroktomie novou progresivn laparoskopic-kou metodou, tzv. operac klovou drkou. Mme tak dobe nastave-nou spoluprci s ostatnmi urolo-gickmi oddlenmi v naem kraji, kter k nm k nkterm urologic-km vkonm odeslaj sv pacien-ty. Anesteziologicko-resus-citan oddlen vykazuje mj. rozshlou publikan a ped-nkovou innost v oblastech regionln anestezie ultrazvukovch technik v intenziv-n medicn, enterln a parenterl-n viv, seznamuje s klovmi obory JUDr. Palekov.zen kvality v praxi Nemocnice Nov Msto na Morav, pspvkov organizace, je akredi-tovanou nemocnic dle 50 nrod-nch akreditanch standard. Akreditace j byla udlena v pro-sinci 2008 a v letonm roce ji bude obhajovat. Ji v roce 2003, kdy se zaalo hovo-it o procesnm zen a jeho uplat-ovn v praxi, jsme se rozhodli u ns zavst management kvality. V roce 2004 bylo certikovno nor-mou SN EN ISO 9001 editelstv, centrln sterilizace, oddlen kli-nickch laborato a transfuzn sluby. Pozdji se pidala lkrna a ARO. V dubnu 2006 byla normou SN EN ISO 15189 certikovna biochemick laborato a pln erstv ji vloni v listopadu zskala patologick laborato, nastiuje JUDr. Vra Palekov. Plnovan vzdlvnVzdlvn zamstnanc se d kadoronm plnem. V letonm roce je v rozpotu na vzdlvn urena stka 1 milion korun, na www.stapro.czinzerceVizitka:pln nzev spolenosti dle obchodnho rejstku:Nemocnice Nov Msto na Morav,pspvkov organizaceSdlo: esk republika, Nov Msto na MoravZaloen spolenosti: Od 1. 1. 2003 je nemocnice ve vlastnictv a zizovatelsk psobnosti kraje Vysoina.Pvodn nemocnice vak funguje od roku 1940, kdy byl zahjen ambulantn provoz.Poet zamstnanc: 950Obor podnikn: Nemocnice Nov Msto na Morav, pspvkov organizace, poskytuje zdravotn pi, v n je zahrnuta ambulantn a lkov zkladn specializovan diagnostick a lebn pe, nezbytn preventivn pe, lkrensk innost, dopravn zdravotn sluba a lkask sluba prvn pomoci. Ron obrat spolenosti: 696 630 000 KManagement:editelka: JUDr. Vra PalekovEkonomick nmstkyn: Ing. Ladislava PaiskovTechnick nmstek: Ing. Vladimr ZelenSmart - Svet Zdravotnictvi - blo51 51 8.6.2011 16:14:05Smart - Svet Zdravotnictvi - blo52 52 8.6.2011 16:14:13552/2011rezidenn msta v letonm roce zs-kme dotaci ve vi 1 079 000 korun. Krom extern formy jsou zamst-nanci vzdlvni tak intern. Povinnost manaer je tyikrt za rok naplnovat a uskutenit vzdl-vac akce pro sv oddlen. Mme akreditaci MZ R ke vzdlvn pro 17 specializanch obor, take lka-i mohou podstatnou st pedates-tan ppravy absolvovat u ns. Na zbvajc sti vzdlvacch progra-m mme uzaven smlouvy pe-vn s fakultnmi nemocnicemi, seznamuje s programem vzdlvn JUDr. Palekov. Strategie vyrovnanho hospodaenNovomstsk nemocnice je eko-nomicky stabilnm subjektem s dlouhodob vyrovnanm hospo-daenm. K dosaen optimlnho hospodskho vsledku in celou adu opaten. Zejmna v oblasti nklad optimalizuje ceny zdravot-nickho materilu, lk, potravin a dalch nkladovch poloek pro-stednictvm veejnch zakzek. Od roku 2004 vyuv k nkupm elektronick aukce a za 6 let se j podailo prostednictvm toho-to nstroje doshnout vraznch spor. V oblasti treb je na vech oddlench sledovno naplnn danch limit a splnn ekonomic-kch ukazatel. Vzhledem k hra-dov vyhlce vak bude v letonm roce pro nemocnici podle jej edi-telky velmi tk vyrovnan hospo-daen udret.Nemocnice v procesu modernizaceV loskm roce podila nemocnice z vlastnch prostedk investice ve vi 28 mil. korun. Nejvznamnj investic ve vi 19,5 milionu korun byl nkup CT pstroje, kter pat mezi nejmodernj pstroje sted-n tdy v esk republice.V souasnosti probh rekonstruk-ce a pstavba pavilonu internch obor. Zahjena byla v ervnu 2008 a pedpokldan termn uve-den celho pavilonu do provozu je v z 2011. Celkov nklady sta-vebnch prac jsou ve vi 364 mili-on korun a nklady na techno-logick vybaven in 45 milion korun. Projekt je nancovn ze zdroj kraje Vysoina se spolu-ast prostedk z evropskch fon-d v rmci regionlnho operan-ho programu NUTS II Jihovchod. Z internho oddlen ji funguje l-kov st s 56 lky, oddlen dia-lzy s 12 lky a ambulantn st. V objektu bude umstno jet neu-rologick oddlen a rehabilita-n oddlen, kde je ji zprovoznn bazn s vodolbou. Jako blzk cle vid editelka nemocnice tyto: Pedevm de-nitivn een centrlnho pjmu akutn nemocnch v reakci na pi-jet zkona o zdravotnick zchran-n slub. Vzhledem k oekvanm investicm musme tento zmr koordinovat se zizovatelem, kter urgentn pjmy ve vech nemocni-cch podporuje. Zzen dospva-cch lek u operanch sl, co je, s ohledem na to, e ron pro-vedeme pes 7000 operac, dal krok k bezpenosti a spokojenos-ti naich pacient, a pokrauje: Chceme reagovat na obecn tren-dy v plnovan chirurgick pi a vnovat se jednodenn chirurgii. Vychzme z pesvden, e ti-t operan pe nemocnice na velikosti a spdu le v plnovan operativ s velkm obratem paci-ent pi minimln dlce hospi-talizace. Jedinou pekkou, pro tomu tak dosud nen, je neshoda o cen tchto vkon. Plnujeme tak v rmci rekonstrukce st-vajcho lkovho fondu zzen samostatnho lkovho rehabi-litanho oddlen. Pedpokladem poskytovn tto pe je dostate-n personln vybaven, a proto v souasn dob hledme lkae s atestac v oboru rehabilitace a fyzikln medicna, fyzioterapeu-ty a ergoterapeuta. Dal podmn-kou je spn absolvovn vb-rovho zen na lkovou pi na ministerstvu zdravotnictv. V rm-ci restruktualizace a optimalizace zdravotn pe budeme pevdt provoz LDN a socilnch lek do arelu nemocnice. Mal bilance zvremRok neuviteln rychle utekl, nicmn nkter vci se podaily. Zlepila se komunikace v cel orga-nizaci. Provedla jsem urit perso-nln zmny, od kvtna loskho roku mi s lkaskou problematikou pomh lka se zahranin zkue-nost, co povauji za dleit krok k vtmu piblen nemocnice veejnosti. Podailo se nm obnovit jednodenn operativu ORL, ale rdi bychom znovu obnovili innost l-kovho ORL oddlen, a to v rmci jednotnho lkovho fondu s chi-rurgi, vypotv JUDr. Palekov a dodv: Stanovili jsme si pevn cle, mme zcela jasnou pedsta-vu jakm smrem bychom se mli ubrat. V kadm ppad chceme udret pro nae pacienty stvajc spektrum poskytovan pe a v p-pad monosti ho rozit o dal sluby. Chceme bt pro nae paci-enty dvryhodnm partnerem.Smart - Svet Zdravotnictvi - blo53 53 8.6.2011 16:14:14Vital562/2011Dieta v thotenstv me mt vlivna obezitu dtteDieta, kterou dr nastvajc maminky, me mt vliv na genetic-kou informaci jejich potomka a zv-it riziko, e bude v dtstv obzn. Vyplv to ze studie, kterou vypra-coval tm vdc z Novho Zlandu, Velk Britnie a Singapuru.Dosavadn testy proveden na zvatech ukzaly, e zmna stra-vy me zmnit funkci gen. Jde o takzvanou epigenetickou zmnu. Pi nynjm vzkumu vdci jej velikost zjiovali z pupen ry u 300 dt. Pak zkoumali, jestli sou-vis s vhou esti- a devtiletch dt. Mezi daji pr byla vrazn souvislost.Vsledky ukzaly, e strava, kterou sn nastvajc matka v dob tho-tenstv, m vliv na DNA dtte. Dti, u kterch byly zjitny zven hodnoty epigenetick zmny, jsou nchylnj k tomu, e jejich meta-bolismus bude schraovat tuky, a dti pak budou tloustnout.Vdci pracuj s teori, e plod, kte-r dostv mlo cukr, z nich erp energii, me pedvdat narozen do podobnho prosted, a v dsledku toho uprav svj sys-tm ltkov pemny. Ukld si do zsoby vce tuk, ze kterch me erpat energii, a nebude mt dost ivin.Je to velk objev, protoe mme poprv daje k tomu, abychom vypracovali optimln reim stra-vovn pro budouc maminky, ekl agentue AFP profesor Peter Gluckman z univerzity v novoz-landskm Aucklandu. Me pr jt o zpsob, jak bojovat s epidemi obezity.Studie tak naznaila, e velikost epigenetick zmny me souviset se stravou chudou na cukry v prvnm trimestru thotenstv. S konenou platnost to vak vdci nepotvrdili.Studii otiskne odborn asopis Dia-betes.Vysok tlak m 40 procent ech,vtina svj tlak ale neznVysok tlak m 40 procent dosplch eek a e-ch, po padestce polovina. S vkem poty rostou, a tak vysok tlak m 70 procent sedmdestnk. Problm je v tom, e vtina lid svj tlak nezn a v ppad vysokho tlaku se nel. Podle profe-sorky Renaty Cfkov by si lid mli dvat mit tlak pi kad nvtv lkae, hlavn u praktika a internisty, ale teba i u zubae a eny u gynekologa.Svtov den hypertenze 17. kvtna upozornuil na vznam znalosti krevnho tlaku, jeho men, pre-vence a vasn lby. Optimln tlak je 120/80, nor-mln do 129/84, vysok zan od 140/90.Vedle men tlaku pi kad nvtv lkae rad Cfkov i pravideln domc men. Pro zjitn skuten hodnoty je poteba provst ti men v krtkm odstupu po sob, protoe to prvn bv vy ne skutenost. Tikrt by mli pi jedn nv-tv zmit tlak i lkai, vtina na to ale nem as a spokoj se s jednm menm.U nkterch pacient mohou bt hodnoty zveny jen pi men v lkask ordinaci, doma je maj normln, jde o syndrom blho plt. Existuje ale i opan syndrom, maskovan hypertenze, kdy si pacient doma nam vysok tlak, ale u lkae ho m normln.U koho men proke zv-en nebo u vysok tlak, ml by zmnit ivotosprvu. Pokud kou, ml by pestat. Pokud m nadvhu, ml by zhubnout, s poklesem vhy se tlak sm sn. Ochranu ped zvyovnm tlaku sk-t pravideln pohyb, tikrt a a tyikrt tdn pl a ti tvrt hodiny. Alkohol je mon pt stdm. Naproti tomu sl je nutno omezit na pt a est gram na den, v esku se j v prmru spo-tebuje dvojnsobek.Lkai rovn doporuuj zvit pjem ovoce a zele-niny, obsahuj draslk, kter vytla z tla kodliv sodk. Pacienti s vysokm tlakem by nemli uvat lky, kter podporuj zadrovn sodku a vody v tle, co jsou napklad kortikoidy a nkter anti-koncepce.Vskyt vysokho tlaku je v esku vy ne v ostat-n Evrop, velmi pravdpodobn k tomu pispv to, e mezi echy je vce obznch. Ve srovnn s ostatnmi postkomunistickmi zemmi je na tom ale esko lpe.Smart - Svet Zdravotnictvi - blo54 54 8.6.2011 16:14:16572/2011Problmy s neplodnost e stle star eny, pibv i muProblm s neplodnost e podle lka stle star eny, pibv tak mu, kte hledaj odbornou pomoc. Z przkumu Centra asisto-van reprodukce GEST vyplynulo, e prmrn vk en, kter vyhle-daly pomoc, se loni pehoupl pes 34 let. Oproti pedchozm letm jde podle vedoucho lkae centra Jana ulce o pomrn alarmujc stav.Ped 20 lety byl v R prmrn vk rodiek necelch 25 let, v roce 2000 ji vce ne 27 let a nadle se kadm rokem posouv, ekl ulc TK.Odkldn thotenstv nahrv podle nj dnen uspchan doba i touha nco si ut, doshnout postaven v zamstnn i nan-n nezvislosti. K tomu se pid-v problm s hlednm vhodnho partnera.Mlad eny thotenstv oddaluj, a tak se zjist ppadn problmy s othotnnm relativn pozd. Na nai kliniku se obracej stle star pacientky, stle vce jich m pes 35 let a dokonce i 40 let, co ztu-je dal lbu, uvedl.Plodnost u en zan klesat po 35. roce, po tyictce je othotnn spe vjimen. Vedle kalend-nho vku ale zle i na vku bio-logickm. Nkter eny othotn i po tyictce a asto maj vn problm eny jen o mlo star ne 30 let.Mme nkolik test, kter ur, jak na tom ena je. Jde o stanoven folikulostimulanho hormonu, kde hodnoty nad 20 na potku cyklu jsou ji nepzniv. V posledn dob vyuvme stanoven hladin AM hormonu, kde varujc jsou hodno-ty pod dv, uvedl ulc.U mu vk nehraje tak dramatic-kou roli, i kdy jejich plodnost tak kles. V poslednch letech dokonce hlavn podl na neplodnosti pru maj prv mui. Me bt vroze-n, astji ale zskan, vedle raz a ady nemoc ji naruuj zneit-n ivotn prosted, kouen, alko-hol a stres.O neplodnosti pru mluv lkai, kdy po roce pravidelnch nechr-nnch styk ena neothotn. Pravdpodobnost othotn v jed-nom cyklu je 20 a 25 procent, a to u mladch zdravch en se zdra-vm partnerem.Lba pak nemus vdy znamenat mimotln oplodnn, tedy dt ze zkumavky. Tm polovin p-r lze pomoci jednodumi a pro pr mn nronmi a nann dosaitelnjmi metodami. Pomo-ci lze i enm, kterm se u ve vajencch netvo vajka, v R je to zcela legln a centrum m pro-gram drcovstv vajek.1999 2001 2003 2005 2007 2009 2010prmrn vk pacientek 30,337 30,352 30,816 30,701 33,172 33,398 34,001procento nad 35 let 25,67 22,07 23,41 19,65 35,82 25,11 43,33procento nad 40 let 7,46 6,27 4,77 7,99 15,35 12,77 14,99Vkov sloen pacientek lench v centru GEST:Zdroj: GESTSmart - Svet Zdravotnictvi - blo55 55 8.6.2011 16:14:22Vital582/2011Nkter bylinn lky zmizv Evropsk unii z pultOd kvtna nen mon v Evropsk unii koupit nkter bylinn lky a ppravky alternativn medicny. Vyprelo toti sedmilet pechodn obdob stanoven unijn smrnic, podle n sm na pultech zstat jen liv ppravky, kter byly regis-trovny nebo povoleny. Kritici se vak obvaj, e tento postup bude znamenat konec tradin nsk medicny a dalch alternativnch zpsob lby na evropskm kon-tinentu.Dlouh pechodn obdob poskyt-lo vrobcm a dovozcm tradinch rostlinnch livch ppravk as nezbytn k tomu, aby prokzali, e jejich vrobky dosahuj pijateln rovn bezpenosti a innosti. Pacienti mohou nyn tmto tradi-nm rostlinnm livm pprav-km, kter zakoup v EU, dvo-vat, ekl novinm eurokomisa pro zdrav a spotebitelskou politi-ku John Dalli.Je ovem mon oekvat, e zna-n st bylinnch lk unijn regis-traci v poslednch sedmi letech vbec nezskala. Samotn proces registrace je toti velmi nron, pestoe EU nakonec upustila od nutnosti klinickch zkouek a tes-t bezpenosti.Msto toho mus adatel, kter si peje zaregistrovat tradin rostlin-n liv ppravek, pedloit doku-mentaci prokazujc, e pslun ppravek nen za stanovench podmnek pouit kodliv. Rovn mus pedloit dkazy o tom, e se ppravek prokazateln osvd-il, co znamen, e byl po dobu alespo 30 let bezpen pouvn, z toho nejmn 15 let v Evropsk unii.Kritici nov unijn legislativy se ale se souasnou situac nehodlaj sm-it a organizuj nap Evropou peti-ce na podporu alternativn medic-ny. Nkter vldy dokonce zvauj, e by evropsk zkaz obchzely. Obvaj se, e by se obyvatel mohli obrtit na ern trh.V souasnosti maj pacienti p-stup k bylinnm produktm ve pikov kvalit, kter jsou vyrb-ny pouze pro profesionln vyuit, ale nadle jim je nebudeme moci poskytovat. Tradin ppravky z -ny a Indie tak budou k mn pouze na internetu i u neleglnch pou-linch obchodnk, co pedsta-vuje zvan zdravotn riziko pro veejnost, ekla britskmu denku Daily Mail lkaka Ann Walkerov. Britnie pitom pat k zemm, kte-r chtj evropsk zkaz obejt. Vl-du k tomu dokonce vyzval i princ Charles.Smart - Svet Zdravotnictvi - blo56 56 8.6.2011 16:14:28592/2011BioIng. Dana Krackov Nejvce asu vnuji komunikaciNarodila se v roce 1961 v Lom-nici nad Popelkou. Je vdan, m dva syny, kte studuj vysokou kolu. Manel je lka, take m pro jej prci pochopen. Na druh stran se obas nevyhnou tomu, e pracovn problmy e i doma, a pipout, e vzhledem k tomu, e ona je ekonom a manel lka, nemaj vdy shodn nzory a leckdy jsou jejich diskuse pomr-n jiskiv, ale vtinou z nich vykrystalizuje to pozitivn a vz-jemn si poskytuj potebnou zpt-nou vazbu. ije v rodinnm dom se zahra-dou, kter j, m je star, posky-tuje vt a vt poten, protoe je to jedin msto, kde se opravdu Ji vce ne deset let pracuje Ing. Dana Krackov jako editelka Oblastn nemocnice Jin a.s. Krom prce v nemocnici se od minulch voleb sna proniknout i do taj komunln politiky a piznv, e prce radn v malm mst j pipad stejn tvr a rznorod jako zen nemocnice.Smart - Svet Zdravotnictvi - blo57 57 8.6.2011 16:14:33Bio602/2011AUDIOSCAN s.r.o. .................................................................... 54AV MEDIA, a.s. ......................................................................... 29BAYER s.r.o. .............................................................................. 37Bikos CZ s.r.o. .......................................................................... 33BMT Medical Technology s.r.o. ............................................. 40CALENDULA, a.s. ..................................................................... 29CERATIZIT Austria GmbH ...................................................... 44DATA SYSTEM SOLUTIONS s.r.o. .......................................... 25FARMAK, a. s ............................................................................ 29Fresenius Kabi s.r.o. ................................................................ 60CHRITOF, spol. s.r.o. .............................................................. 32ISS FACILITY Services s.r.o. ...................................................... 7KALTMEYER s.r.o. ................................................................... 26Lzesk veletrh ............................................................... 2, 20Masokombint Jin, spol. s r.o. ............................................. 51nData Solutions s.r.o. .............................................................. 28OCHRANN SYSTMY, s.r.o. .................................................. 29PHARMING, a.s. ....................................................................... 26Proma Reha ............................................................................... 49Rent-Pharm, a.s. ...................................................................... 36SIAD Czech spol. s r.o. ............................................................. 43SILROC CZ, a.s. ......................................................................... 47SLOVLIKER, a.s. ....................................................................... 26STAPRO s. r. o. .......................................................................... 53STLZLE - UNION s.r.o ........................................................... 26TRANSKONTAKT-MEDICAL s.r.o ........................................... 39TUBAPACK, a.s. ........................................................................ 27UNICEF ...................................................................................... 59stav jadernho vzkumu e a.s ......................................... 35Abecedn seznam inzerentodreaguje od pracovnch problm a pi prci na zahrad si skuten odpoine. Jsem svm zaloenm sova, take rann vstvn je moj nejmn obl-benou innost. Pokud mm tvoit njak zsadn materily, vyuvm veery, kdy jsem nejproduktivnj. Snam se jst pomrn zdrav, pro-toe cel ivot bojuji s vhou, take v posledn dob se snam i sndat a jst pokud mono pravideln. Nevhodou vedouc pozice je to, e nikdy nelze zavt dvee od kance-le a vypnout mylenky, alespo j to tedy nedoku. Take o prci pe-mlm i veer, o vkendech a nkdy m napadaj vborn mylenky i v noci Kdybych se mla zamyslet nad tm, emu v prci vnuji nejvce asu, tak je to urit komunikace, protoe bez dostaten komunika-ce se spolupracovnky a bez tmov spoluprce nelze doshnout sp-chu. V prci nesnm dv vci, kdy nkdo ekne, e nco nejde, a ani se nesna nalzt een, protoe j jsem pesvdena, e vdy lze najt alespo minimln krok, kter pove-de k dalmu rozvoji, druh vc, kte-r m irituje, kdy nkdo ze zamst-nanc tvrd, e to tak dl, protoe se to vdycky tak dlalo a nen pstupn jakkoliv zmn. Nejvt radost mm samozejm z toho, kdy se nm v nemocnici poda zavst nco novho. V lo-skm roce m velice potilo, kdy jsme zavedli integrovan systm zen a zskali certikt ISO 9001, ISO 14001, OHSAS 18001, protoe s tm bylo spojeno nepedstaviteln mnostv prce. Ale dky tomu, e se tohoto procesu zapojila cel nemoc-nice, jsme byli spn a urit jsme nemocnici posunuli o velk krok dopedu. Mm radost, kdy se nm poda alespo trochu zpjemnit pobyt pacientm v nemocnici, take letos jsme zaali spolupracovat se zdravotnmi klauny, kte nav-tvuj dtsk pacienty, ale tak dospl pacienty v rmci projektu Ko pln humoru, kdy jsou pacien-tm pedvny drky knihy, CD, DVD, kter by na n mly pozitivn psobit. Na oddlen LDN jsme letos zaali s canisterapi a i tato akce se u paci-ent setkv s velkm ohlasem. Kro-m toho se u ns na LDN pomrn spn rozjd spoluprce s dobro-volnky, kte maj as si s pacienty povdat, nco jim pest, a tak jim pomoci ukrtit nkdy nekonen den na lku. V ivot se vdy chovm tak, abych se sama ped sebou a hlavn ped svmi dtmi nemusela za sv po-nn stydt. Byla jsem pomrn ps-n vychovan v duchu tradinch hodnot a v souasn dob si leckdy pipadm jako mimozeman, kter do souasnho svta nepat, ale to neznamen, e bych byla ochotna nkdy mnit svj ebek hodnot, ve kterm nejsou na prvnm ms-t rozhodn penze, ale moji blzc a zdrav na rodiny, morlka, prav-domluvnost, spravedlnost atd. Mm tst, e krom sv blzk rodiny mm nkolik opravdu vbor-nch kamard, se ktermi jezdme na hory, na vodu, kte na m maj dobr vliv, take kdy se i o dovole-n snam nco rozhodovat, jak jsem ze sv pracovn pozice zvykl, velmi rychle m uzemn a dky jim zst-vm pod normlnm lovkem. Snam se, abych mla pravideln pohyb, v zim preferuji bky, v let-nch mscch pedevm turistiku. Urit moj nejoblbenj mimopra-covn innost je etba knih, kdy se mi nkdy i poda zapomenout na bn problmy, kterch je v m prci bohuel vdy dostatek. A kdy jsem nejvc vystresovan, pom-h mi hran na piano, kter je od dtstv takovm mm relaxanm nstrojem.Smart - Svet Zdravotnictvi - blo58 58 8.6.2011 16:14:37nov hvzda na onkol ogi ckm trhuSPOLEHLI VGENERI KAOD ORI GI NLN SPOLENOSTIkompl etnonkol ogi ck peFresenius Kabi s.r.o., Plzesk 3217/16150 00 Praha 5esk republikaTel.: +420 225 270 552, fax: +420 225 270 562e-mail: ivdrugs@fresenius-kabi.cz, www.fresenius-kabi.czKd SUKL Nzev ppravku Velikost balen Forma0128079 Irinotecan-Kabi 20 mg/ml 1 amp x 20 mg/ml 40 mg inf cnc sol0128080 Irinotecan-Kabi 20 mg/ml 1 amp x 20 mg/ml 100 mg inf cnc sol0141279 Gemcirena 38 mg/ml 1 amp x 38 mg/ml 200 mg inf plv sol0141280 Gemcirena 38 mg/ml 1 amp x 38 mg/ml 1000 mg inf plv sol0131859 Paclitaxel Kabi 6 mg/ml 1 amp x 5 ml 30 mg inf cnc sol0131861 Paclitaxel Kabi 6 mg/ml 1 amp x 16.7 ml 100.2 mg inf cnc sol0131863 Paclitaxel Kabi 6 mg/ml 1 amp x 50 ml 300 mg inf cnc sol0128132 Oxaliplatin Kabi 5 mg/ml 1 amp x 10 ml 50 mg inf cnc sol0128133 Oxaliplatin Kabi 5 mg/ml 1 amp x 20 ml 100 mg inf cnc sol0024550 Ondansetron Kabi 2 mg/ml 5 amp x 4 ml inj sol0135600 Granisetron Kabi 1 mg/ml 5 amp x 3 ml inj+inf cnc solKd SUKL Nzev ppravku Velikost balen Forma0128079 Irinotecan-Kabi 20 mg/ml 1 amp x 20 mg/ml inf cnc sol0128080 Irinotecan-Kabi 20 mg/ml 1 amp x 20 mg/ml inf cnc sol0141279 Gemcirena 38 mg/ml 1 amp x 38 mg/ml inf plv sol0141280 Gemcirena 38 mg/ml 1 amp x 38 mg/ml inf plv sol0131859 Paclitaxel Kabi 6 mg/ml 1 amp x 5 ml inf cnc sol0131861 Paclitaxel Kabi 6 mg/ml 1 amp x 16.7 ml inf cnc sol0131863 Paclitaxel Kabi 6 mg/ml 1 amp x 50 ml inf cnc sol0128132 Oxaliplatin Kabi 5 mg/ml 1 amp x 10 ml inf cnc sol0128133 Oxaliplatin Kabi 5 mg/ml 1 amp x 20 ml inf cnc sol0024550 Ondansetron Kabi 2 mg/ml 5 amp x 4 ml inj sol0135600 Granisetron Kabi 1 mg/ml 5 amp x 3 ml inj+inf cnc sol40 mg100 mg200 mg1000 mg30 mg100,2 mg300 mg50 mg100 mgSpolenost Fresenius Kabi vlastn pikov vrobn zazen a procesy, auditovana schvalovan mezinrodnmi regulanmi orgny jako je FDA (Americk adpro kontrolu potravin a liv), MHRA (Lkov agentura Velk Britnie), WHO (Svtov zdravotnick organizace), TGA (Australsk ad pro terapeutick vrobky), EDQM (Evropsk ad pro kvalitu liv a zdravotn pe Rady Evropy) a EMA (Evropsklkov agentura). Vtina naich produkt je vyrbna z vlastnch surovin, conm umouje lep zen vroby a distribuce. Poskytujeme ucelen data o stabilit smsnch ppravk adata o kompatibilit. kompl et nonkol ogi ck peSPOLEHLI VGENERI KAOD ORI GI NLNSPOLENOSTI