Okres na severu - analýza: Daniel Szabó

  • Published on
    12-May-2015

  • View
    1.861

  • Download
    1

Embed Size (px)

Transcript

<ul><li>1.UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA SOCILNCH VDInstitut komunikanch studi a urnalistiky, katedra Medilnch studi Daniel SzabKritick diskurzivn analza televiznho serilu Okres na severuDiplomov prcePraha 2011</li></ul><p>2. Autor prce: Bc. Daniel SzabVedouc prce: Mgr. imon DominikOponent prce:Datum obhajoby: 31.1.2011Hodnocen:2 3. Bibliografick zznamSZAB, Daniel. Kritick diskursivn analza televiznho serilu Okres na severu. Praha:Karlova univerzita, Fakulta socilnch vd, katedra Medilnch studi, 2011. 88 s, 145 429 sl.Vedouc diplomov prce Mgr. imon Dominik.AnotaceDiplomov prce Kritick diskursivn analza televiznho serilu Okres na severupojednv o zkoumn televiznho serilu Okres na severu scenristy Jaroslava Dietla areisra Evena Sokolovskho. Clem tto prce bylo provst kritickou diskurzivn analzu(CDA) serilu Jaroslava Dietla Okres na severu, se zvltnm zetelem k tmatu politickmoci komunismu (marxisticko-leninsk ideologie) a jejho zneuit prostednictvmpropagandy masovho mdia (televize). Text analyzoval diskurz pojmu propagandistickseril a pokusil se zodpovdt otzku, do jak mry a zda vbec je seril Okres na severupropagandistickm dlem. Samotnou analzu serilu Okres na severu jsme zaloili na sedmimarxisticko-leninskch tezch, kter jsme vybrali jako nejvhodnj pro n text. Kadou tezireprezentovalo nkolik pbh, kter se v serilu odehrvali a poslouili nm k objasnnmry ideologickho diskurzu v serilu Okres na severu. Fairclough se ve svm pojet CDAzamuje na specifick sociln problm, v nm identifikuje dominantn styl a nry. Dlehodnot jejich rozdly a zamuje se na odpor veden proti dominantnmu diskurzu, nru astylu. Z tchto premis vychzela i nae analza, do kter byla tak zahrnuta typologie postavserilu, role divka a autora a zkoumn televizn nabdky eskoslovensk televize v obdobnormalizace a komparace dobovch recenz s nam textem. Vsledkem analzy bylovyhodnocen vech stanovench kritri, kter prokzaly i vyvrtily ideologickou zatenostOkresu na severu.3 4. AnnotationDiploma thesis Critical discursive analysis television series Okres na severu deals withexploring television series Okres na severu written by Jaroslav Dietl and directed by EvenSokolovsk. The aim of this study was to conduct a critical discourse analysis (CDA) ofseries Okres na severu, with special emphasis on the political power of Communism(Marxist-Leninist ideology) and its use of propaganda through the mass media (television).The text analyzed the discourse of the concept of a propaganda series and tried to answer thequestion of to what extent and whether the strip Okres na severu is a part of the propaganda.The actual analysis of the series Okres na severu are based on seven Marxist-Leninist theses,which we have chosen as the most suitable for our text. Every proposition represented severalstories that were enacted in the series and served to clarify our ideological discourse level inthe series Okres na severu. Fairclough in his CDA approach focuses on a specific socialproblem, which identifies the dominant styles and genres. Furthermore, he assesses theirdifferences and focus on the opposition filed against the dominant discourse, genre and style.Our analysis is based on these premises and includes also the typology of characters in theseries, the role of viewer and artist, studying television Czechoslovak Television in thenormalization and comparison of contemporary reviews of our text. The result of the analysiswas to evaluate all determined criterias to show the ideological refute workload Okres naseveru.Klov slovaTelevizn seril, propaganda, diskurz, ideologie, komunismus, normalizaceKeywordsTelevision series, propaganda, discourse, ideology, communism, normalization 4 5. Prohlen1. Prohlauji, e jsem pedkldanou prci zpracoval/a samostatn a pouil/a jen uveden prameny a literaturu.2. Souhlasm s tm, aby prce byla zpstupnna veejnosti pro ely vzkumu a studia.V Praze dne 7.1.2011 Daniel Szab 5 6. PodkovnNa tomto mst bych rd podkoval vedoucmu prce Mgr. imonu Dominikovi za jehovstcnost, trplivost a odborn pnos a konzultantm tto prce PhDr. Petru Bednakovi,Ph.D. a PhDr. Otakaru oltysovi, CSc. za jejich podntn rady a pipomnky. 6 7. Obsah1. VOD.. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 82. Metodologick vymezen a cle prce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .93. Vymezen pojm vztahujcch se ke zkoumanmu diskurzu. 114. Smiotick pojmy . 145. Ideologie, propaganda a mdia .176. Obdob normalizace v eskoslovensku ....207. eskoslovensk televize v obdob normalizace .. 248. Rozdlen a tematick roviny normalizanch seril.279. Jaroslav Dietl a Even Sokolovsk....2910. Typologie Dietlovch postav . . ...3211. Analza serilu Okres na severu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3412. Vyhodnocen kritri analzy . ....6013. Role divka a autora . .. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .6614. Programov nabdka ST v obdob vysln serilu Okres na severu a recenze seriluv dobovm tisku . . . .. . . . . . .. . .. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7015. ZVR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 76SUMMARY . .. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .. . . . . . . . . . . . .. . . . . . . .. . . . . . . .. . . . . .79POUIT LITERATURA 81CITOVAN FILMY, SERILY A TELEVIZN POADY . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .867 8. 1. VODVe sv diplomov prci se zamuji na zkoumn televiznho seriluOkres naseveruscenristyJaroslavaDietlaa reisraEvenaSokolovskho. Seril byl natoen v roce 1980 v eskoslovensk televizi aspad do normalizanho obdob (1968-1989) v eskoslovensku. Podntk napsn tohoto textu spatuji v tom, jak jsou v souasn spoleensksituaci televizn serily natoen za normalizace pijmny a v jakmcelospoleenskm diskurzu se ocitly.Pokud se podvme na postoj veejnosti k televiznm normalizanmserilm, zjistme, e nen tak heterogenn, jak by se dalo pedpokldat.Negativnkonotace spojens obdobmvldy Komunistickstranyeskoslovenska v letech 1948-1989 a vnmn slova normalizan, seprojevuj v nzorech a vnmn veejnosti. Spolenost rozdluje meziosobou Jaroslava Dietla a serily, kter napsal. Pro vtinu veejnosti jeDietl ten, kter vytvoil seril Nemocnice na kraji msta. Postavy tohotoserilu se staly, ve spoleenskm diskurzu, uritmi symboly, kterspolenost akcentuje i v souasnosti. Druhoust tohoto zdnlivnesourodho celku tvo ostatn Dietlovy scne k serilm. Jako byspolenost nevnmala, e Dietl napsal scne k Nejmladmu z roduHamr, Mui na radnici, en za pultem, Plechov kavalerii nebo prvOkresu na severu. Tato serily bvaj nejastji oznaovny jakopropagandistick.Televizn serily natoen v obdob normalizace jsou po roce 1989v tuzemskch televiznch stanicch asto vyslny a reprizovny. SerilyJaroslava Dietla byly, s vjimkou Nejmladho z rodu Hamr , Mue naradnici aOkres naseveru,po roce 1989reprzovny vechny.Veejnoprvn ikomerntelevizepijalystanovisko o nemonostiodvysln tchto seril. Veejnost (divckou i odbornou) byly tytoserily oznaeny za propagandistick (poplatn komunistick ideologii) astaly se do jist mry trezorovmi dly (oznaen trezorov film sepouv pro dla, kter byla po roce 1968 mocenskmi orgny zakzna a 8 9. oficiln staena nebo nezaazena do distribuce, nap. Spalova mrtvol,Skivnci na niti, Ucho, Vichni dob rodci).Clem tto prce je provst kritickou diskurzivn analzu (CDA) seriluJaroslava Dietla Okres na severu, se zvltnm zetelem k tmatu politickmoci komunismu (marxisticko-leninskideologie) a jejho zneuitprostednictvm propagandy masovho mdia, kterm televize je. Prceby mla analyzovat diskurz pojmu propagandistick seril a pokusit sezodpovdt otzku, do jak mry a zda vbec je seril Okres na severupropagandistickm dlem. Pi vytven toho textu autor erpal informace z nkolika zdroj,ktermi byly: archiv a knihovna esk televize, dobov denn tisk,knihovna FSV UK, archiv Tdenku televize, kopie televiznho serilu Okresna severu na DVD nosii, pvodn scn Jaroslava Dietla.2. Metodologick vymezen a cle prceV vodu pouvme pojem diskurz, kter si ble upesnme. Diskurz simeme definovat jako mnoinu kd a jejich pravidel, uvanch piprodukovn vznam vztahujcch se k njakmu nmtu. V textovmvznamu je diskurz oznaovn jako kontinuln nebo uzaven produktkomunikanho aktu (Reifov, 2004: 46-47). Vsledn text by tedy mlvychzet z Faircloughova pojet kritick diskurzivn analzy a ml by sezabvat tm, jak je stanoven diskurz ovlivovn ideologi. Medilndiskurz je souborem pravidel, norem a konvenc, typickch pro tvorbumedilnch sdlen v dan dob (Reifov, 2004: 48). Takto definovanpojem medilnho diskurzu odpovd naim poadavkm na zkoumnpropojenosti a rozdl mezi soukromou a veejnou sfrou, kterou alev totalitnm zzen chpeme v jinch konotacch ne v demokratickspolenosti. Podle Foucaulta existuje tsn sept mezi jazykem, vdnma moc. Podoba uvn jazyka je souasn podobou mylen. Pomoc9 10. jazyka je konstruovna skutenost. Monost urovat, jakm zpsobem seo nem mluv a peml (diskurz), pedstavuje moc do znan mrykontrolovat provn, touhy a jednn (Vvra, 2007: 245).Faircloughovo pojet CDA bychom volili pro jeho jasn rozlenn natzv. trojdimenziln diskurz (samotn text, diskurzivn praxe, socilnpraxe), kter se zamuje na vzjemn propojen vech t vztah(komunikativn udlosti) a na pravidla diskurzu, kter zkoumaj vztah kespolenosti a socilnm podmnkm. Trojdimenzionln diskurz je vevzjemnm vztahu se socilnmi strukturami. Texty - psan text nebovizuln obraz - jsou produkovny a konzumovny v rmci specifickdiskurzivn praxe. Ta je zena svmi specifickmi pravidly v zvislosti nasocilnm kontextu neboli na sociln praxi (Fairclough, 1989: 28).Diskurz tedy nen pouze textov a dialogick struktura, ale komplexkomunikanch udlost zasazench do irho socilnho kontextu. CDA hozkoum jako nstroj moci a kontroly i jako formu konstrukce socilnreality. Diskurz pak ovlivuje struktury spolenosti na tech rovnch: narovni sociln situace, sociln instituce a na rovni spolenosti jakocelku (Fairclough, 1989: 25). Toto rozdlen nejlpe odpovd potebmna CDA Okresu na severu.Text bude analyzovat pmo jednotliv dly a pbhy postav Okresu naseveru pomoc Faircloughova rozdlen CDA na deskripci (diskurz jakotext) - na formln strnku textu a strukturu textu, jak je konkrtnsdlen konstruovno, lingvistick vlastnosti a konkrtn vskyt diskurzu(v naem ppad na urit repliky postav v Okresu na severu); nainterpretaci (diskursivn praktika) - co nachzme pmo v textu, jak sevzjemn ovlivuj vztahy mezi subjekty a jak je kontext mezijednotlivmi typy diskurz(propaganda,totalita, komunismus,normalizace); na explanaci (diskurz jako sociln praxe) - kdy diskurzzkoumme v rmci mocenskch vztah a socilnch vztah (Fairclough,1989: 166). Pomoc CDA se tedy pokoume analyzovat: 1) socilndeterminanty, 2) ideologie, 3) efekty, tzn., zda diskurz udruje nebotransformuje mocensk vztahy (Fairclough, 1989: 166).10 11. CDA serilu Okres na severu by tedy primrn mla zkoumat diskurzpropagandy jako na nstroje moci a konstrukce sociln reality (pipedpokladu, e propagandu chpeme jako vztah mezi moc a ideologi).Hlavn podstatou na CDA by mla bt analza a nsledn vysvtlen, jakdiskurz propagandy pomoc ideologickho sttnho apartu pmoovlivoval a pronikl do serilu Okres na severu, a jak byla spolenost vobdob normalizace tmto diskurzemovlivnna. Mezi dal vzkumnotzky pat: Jak kategorie v tmatu najt a jak je s nimi nakldno?; Jakje tma propagandy prezentovno v samotnm dle (televiznm serilu)?;Jak je tma propagandy v serilu vymezeno?; Jak je v samotnm dlepropaganda zobrazovna, dokazovna a zpochybovna?3. Vymezen pojm vztahujcch se ke zkoumanmu diskurzuJak jsme ji konstatovali, seril Jaroslava Dietla Okres na severu vzniklv obdob tzv. normalizace (1968-1989). Termn normalizace m dvavznamy. Oznauje obdob let 1968-1971, tedy proces postupnhoznovuobnovenvldy komunistickstrany nadeskoslovenskouspolenost (pro tuto periodu se v dobovm tisku a projevech pouval ivraz konsolidace). V penesenm vznamu se normalizace pouvtak pro druhou polovinu existence komunistickho reimu, tedy lta1968-1989, protoe neexistuje jin vhodn alternativn nzev (Doskoil,2006: 27).Pokud budeme chpat kritickou diskurzivn analzu (CDA) zpohledu Fairclougha, meme konstatovat, e zkoum jazyk jako formuspoleensk praxe a pedevm to, jak je diskurz ovlivovn vztahem mezimoc a ideologi (Fairclough, 2003: 16). Dleitm aspektem v jehokoncepci je role moci. Pomoc moci je diskurz schopen ovlivovat, co ajak bylo eeno, obsah, vztahy (mezi subjekty) a jin subjekty (a jejichidentity), konkrtn ty, kter nemaj k moci pstup (Fairclough, 11 12. 1989:43). Fairclogh rozliuje dva typy moci, kter jsou spolu v zkmvztahu: 1) moc v rmci diskurzu a 2) moc za diskurzem. S moc souvisdal koncepce, kter Fairclough pi svch analzch pouv, a tmi jsouideologie a tzv. common sense. Ideologie jsou vlastn konstrukce prax(zurit perspektivy), kter vyrovnvaj rzn jej antagonismy,kontradikce a dilemata za elem zachovn dominance v rmci socilnhoboje (Fairclough, 1999:26). Podstatu masov komunikace si definujeme jako vliv spolenosti namdia a vliv samotn masov komunikace na recipienty. Tmito vazbamise spolenost organizuje a vytv urit sociln paradigma, kter je vinterakci s psychologickm paradigmatem kadho lidskho jedince.Dostvme se tak k Van Dijkovu ideologickmu tverci, kterobsahuje tyi manipulativn prvky: 1) uveden informace, kter je o nspozitivn, 2) uveden informace, kter je o protivncch negativn, 3)potlaen informace, kter je o protivncch pozitivn, 4) potlaeninformace, kter je o ns negativn (van Dijk, 1985). Je dleit siuvdomit, e mdia maj rozhodujc lohu pi reprezentaci skutenosti. Tonm umon pochopen hlavn role CDA v konstrukci reality a smiotickanalzy v konstrukci vznamu textu. Pojem diskurzu se dle budemesnait v naem textu chpat tak, jak ho vymezil Foucault: Diskurzemnazveme celek vpovd, kter spadaj do stejn diskurzivn formace.Tvo jej omezen poet vpovd, pro kter je mono definovat souborpodmnek existence (Foucault, 1994: 18). Pojmy ideologie a propagandy budou pro nai analzu zcela zsadn.Ideologie (v naem ppad marxisticko-leninsk) je souborem idejvldnouc tdy, kter sv zjmy prezentuje jako univerzln zjmy celspolenosti. Svou ideologii prosazuje dky tomu, e vlastn vrobnprostedky a ovld i prostedky symbolick produkce, zejmna mdia(Reifov, 2004: 82). Marxismus-leninismus (M-L) byl postaven na dvoupilch, definovanch Marxem: 1) dialektick materialismus - materilnopenesen do lidskho mylen; 2) historick materialismus - byt lid nenurovno vdomm, ale vdom je urovno spoleenskm bytm. Na12 13. Marxe navzal pozdji Lenin se svm plnem vstavby socialismu, kterobsahoval: 1) industrializaci zem, 2) technick a hospodsk rozvoj, 3)zskn rolnk pomoc drustevnictv, 4) zaveden plnovan vroby, 5)prosazovn centrlnho zen, 6) vytvoen sttnch monopol, 7)kulturn revoluci.Nae CDA serilu Okres na severu se tak bude zabvat analzou 5.filtru modelu propagandy Hermana a Chomskho (Herman, Chomsky,1988), kterm je dominantn ideologie. Hermanv a Chomskho modelpropagandyje sloenz pti filtr, kter...</p>